2
masthead
V Praze, v neděli dne 25. října 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předylácí no
v Praze v adminlet
a měse
na dtrri leta
s drojí donánko
n k ie
nh ve slalko
na čtvrki keia
drojí zink
Praha
5
title
Onešní číslo pro Prahu Je a 22 sfranách.
Praha
6
article
Rusko-rakouská akce pro
Makedonii.
Rusko-rakouská akce pro
Makedonii.
Zprávy cařihradské oznamují, že vyslanei
Ruska i Rakouska pp. Svnověv a Cali ce
dne 22. t. m. konečně podali sultánovi ni o v ou
reformní notu v příčině Makedonie,
kteráž prý je oproti první jalové notě těchže
velmocí velmi rozhodna a důtkliva,
požadujíc na vládě turecké takové j i s to t y
záruky pro budouci právní bezpečnost a po-
kojný rozvoj křesťanského lidu makel
donského, že se tím cítí despotism turecký ne-
smirně uraženým ve své svrchovanosti státní,
tak že prý může z noty té vzniknouti u Turká
zlé pohoršení a plamen nových vážných sporův
mezinárodních, ne-li nová epocha v dějinách
balkánsko-tureckých.
Jak známo, odeslali hr. Golucho w sk
a ruský ministr zahraničných věcí hr. L a mz
dorf! hnedle po svých důvěrných poradách
v Mürzstegu vyslancům Ruska a Rakouska v Ca-
řihradě stejný telegram, jenž byl dnem 5. říjn
okázale uveřejněn v úřadních listech obou vl-
mocí, aby uvědomil všemu světu pev no u
svornou jich odhodlanost: přiměti tureckou
vládu konečně k opravdovému, vší šalby a všech
kejklů proštému opravení hrozných zlořádů v
správě nešťastně Makedonie pod zostřeným do-
zorem úřadníkův a zřízencův evropských
»Orgánové vysoké Porty, jimž bylo p ro-
vádění přijatých oprav svěřeno, ne-
osvědčili žádoucí horlivost« —
vytýkáno tu J. V. sultánovi hezky břitce; »ne-
osvědčili nikterak, že by byli pro-
niknuti myšlenkou, která ona opatření
vnuknula.« Aby tedy ukázaly své pevné
rozhodnutí, že trvají na dokona l ém
provedení o něch oprav Tureckem přijatýcha
všeobecnou bezpečnost zaručujících, »dohodly
se obě moci o účinnějším způ so b
kontroly a dozoru.
sultán
Makedonie
Rusko
Rakousko
Ca
Turecko
právní bezpečnost
všeobecný bezpečnost zaručující
7
article
Podrobné instrukce v tom ohledu sliboval
mürzstegský telegram že stihnou vyslancův
ruského jako rakouského v Cařihradě co nej-
dříve. Na to vyslovily obě mocnosti své polito-
vání, že vojenské potlačováni nepořádků
a nepokojů v Makedonii provázeno byl
výtržnostmi a ukrutnostmi, jímiž
trpěli také obyvatelé zcela klidní.
Jevi se jim tedy jakožto nutný příkaz, aby
obětem těchto politování hodných událostí
ku pomoci přispěly a dotčené shora inatrukce
poučí také o podrobnostech lidumil
akce, kteráž se nutnou jevi na podporu oby-
vatelstva všech prostředků existence násilně
zbaveného, jakož i na usnadnění jeho
opětného dosazení do bývalý ch
domovů a znovuzřízení požár em
zničených vesnic, škol a kostelů.
Vlády rakousko-uherská a ruská maji pevnou
naději, že jejich neochabující úsílí zjednati
krutě navštíveným provinciím trvalé upokojení,
cíle svého dosáhne a jsou přesvědčeny, že je-
jich nestranné rady ode všech, jimž činěny
jsou, v jich vlastním zájmu budou slyšeny !«
Vyslanci obou velmoci ovšem, jak měl
uloženo, sdětili telegram ten úřadně otomanské
vládě, leč jatagany bašibozuků noustaly přes t
vraždit ubohý slovanský lid na březích Vardaru
a Strumenu s posavadní tygří dravostí dále.
Naopak bestie turecká možno-li ještě více se
zlitila a svět nevycházel z hrůzy nad střed
věkými ukrutnostmi, obracejícími jednu z nej
krásnějších zemi evropských pod sluncem 20.
stoleti ve hřbitov a poušt.
Minulého úterku tedy učinily Rusko s R-
kouskem v Cařihradě svůj druhý krok: jejieh
vyslanci odevzdali sultánovi onu novou re-
Cařihrad
Makedonie
Vardar
Rusko
8
article
NAR
NAR
to rmní notu ujednanou za carova pobytu
v Rakousku. Nuže, v čem záleží podstata její
požadavků a jaký asi bude její praktický
účinek?
V první, únorové notě reformní, skládané
za silného ohledu na berlínského pro
tektora Turecka, šetřeno, jak známo, až
úzkostlivě »svrchovaných panovničích práve
sultánových. Žádáno na něm tehda pouze, aby
pro Makedonii neustanovoval za místodržitele
(»vrchního guvernéra«) než osobnost, která b
též velmocem jevila se způsobilou, jinak zůsta-
veno zřízení spořádaného četníctva a obecnl
policie úplně náhledu orgánů tureckých. Kam
to vedlo, ukázala děsná skutečnost prošlého
krvavého léta makedonského.
Nuž, po táto zkušenosti požadují tedy
Rusko s Rakouskem nezbytný e v ro pl s ký
dozor nad tureckou byrokracií.
Nevymiňují sice ani nyní ještě, aby místodržite-
lem převahou křesťanské Makedonie byl s tát-
ník křesťan, nýbrž dovolují i nadále,ž
může jím býti mohamedán, avšak tento turecký
pán a zástupce osmanské cizovlády nemá býti
vice neobmezeným pánem nad životem, svobodou
a jměním křesťanských poddaných v Makedonii,
nýbrž má býti obklopen radou křesťan-
ských úřadníkův, kteří by byli po-
spolu s konsuly ovropských s tát
zmocněni konati účinný dozon
nad prováděním všech nakázaných
oprav ve správě soudní, politické i berní,
majíce moc donucovaci a zakazovací pořadem
všech instancí od obce až po toho guverněra
Nara
Rakousko
Turecko
Makedonie
Rusko
9
article
Hussejna Hilmi pašu, jenž má býti chráněn
velkou nezávislostí na vládě cařihradské, za to-
ale podřízen a podroben dozoru Ruska a R-
To by vskutku byla důkladná a pronikavá
oprava, ač nenahližíme, proč se jíž pak raději
nepožaduje, aby guvernérem Makedonie byl
úřadník křesťan? Avšak lze liž doufat, že
zpupný Turek, podporovaný Němcem a spole-
hající asi doposud v nitru dušo své pevně na
pomoc Britův — těmto požadavkům Ruska
Rakouska jen tak zhola po dobrém se podvolí
Podobné krásné reformní noty mají jen tehda
valutu, když v zápětí za nimi dají se armády
— na pochod. Ale bez tčchto posledních ar-
gumentů královských zavilý Turčin sotva obrát
se na víru, nýbrž mnohem spiše se jim tolik
pohrdlivě vysměje, jako onomu nlosofickému
noži Lichtenbergovu boz čepele a střenky.
Docili se snad na Turecku spojeným ú
lím velmocí a Bulharska tolik, že uděli povstal-
cům amnestii, že usnadní návrat vystěhovale-
ekým rodinám, ba snad i něco poskytne n
znovuzbudování vypálených sterých osad —
avšak, aby udělil turecký despota slovanskému
lidu makedonskému i jen obecní samosprávu,
nadtož aby se cizovládná tyranie osmanská dal
ve své státní správě v Makedonii kontro lo-
vat opravdově úřadníky a konsuly
e v ropskými, — toho se pouhými diplo-
matickými notami, memorandy a ultimaty na
Osmanstvu jakživo nedoeili, a věří-li tomu pan
Goluchowski nebo Lamzdorff, pak se ob-
divujeme jejich politické naiv nosti.
kouska.
Hilmi paša
Turek
Němec
Britův
Lichtenbergův
Goluchowský
Lamzdorff
Rusko
Makedonie
Rakousko
Turecko
Bulharsko
10
article
Avšak oni vyřkli slovo a nyní j s o
jím vázáni sami. Velmocenskou d-
stojnost svých říší dali v sázku před
veškerým světem a nemohou si tedy dát líbii
pro čest svých států, aby sultán
jejich požadavky prostě roztrha
a do papírového koše svého hodil
Potud a v tomto smyslu má diploma-
tická reformní nota, v Cařihradě právě podaná,
snad svůj vážný dějinný význam. Pravíme sna
— neboť zvykli jsme již tolikým porážkám
diplomacie rakouské jako ruské.
Cařihrad
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24. řijna. (Německou ob-
strukci na sněmu království če-
ského) prohlašuje »Kur. Lwowski« za zjev
prvořadého významu, jenž může míti nedo
hledné následky pro vytvoření politických po-
měrů netoliko ve státě, nýbrž i v jednotlivých
korunních zemích. Dějiny rakouské obstrukce
ukazují, že tento způsob parlamentního bojes
šiří jako nákaza a snadno se přenáší z jednoho
zákonodárného sboru na jiný. Objevivši se n
zemském sněmě, vnikne ještě hlouběji v ústavné
ústrojí a hrozí ještě většim rozkladem, než ob-
strukce na říšské rado. Nedotknuté jsou již jen
organisace okresní a obecní, ale kdo ruči za to,
že choroba nepronikne i do nich? Hledime-li.
jak zásada většiny, opřená o volební výsady.
rozpadá se v prach a jak celá budova založená
na nespravedlivých volbách praská ve svých
stěžejích, nabýváme dojmu, že celá ta stavha
jest blízka svého pádu. Zásada uměle vytvořené
většiny se rozpadává a nemůže už býti tmelem
parlamentní budovy. Obec, země, stát musejí se
postarati o silnější základy a takovými může
býti jen zásada spravedlnosti a rovnosti volební.
V Praze, 24. října. (Z orgánu Ap po-
nyova.) „Budap. Tagbl.“ snaží se i nyni ješte
zapuditi myšlénku, že by v Uhrách mohlo dojíti
k roztržce mezi korunou a národem. Proto obraei
se zejmena proti vídeňským liberálním listům.
jež jásají, že se dílo smíru v Uhrách hati, ačkoli
tím samým se prohlašují pro absolutismus, jeho
jako liberálové mají býti úhlavnými odpůrci.
Praha
Uhry
13
article
„Neboť — píše „B. T.“ — což by to bylo jiného-
než absolutismus, kdyby panovník chtěl před-
pisovati vládě a zastupitelstvu národa, jakou poli-
tiku mají provozovati. Podstatou ústavnosti jest
že většina parlamentu s vládou, která vyšla
z této většiny, určují směr politiky a vliv panov-
níkův na tuto politiku nevybočuje z mezí práv
zákonem mu zaručených. Dle uherských zákonů
není nijakých absolutních práv panovnických,
nýbrž jsou jen práva ústavní a také v otázkách
vojenských mocnář nemůže většině parlamentu
předpisovati nijaké závazné maršruty. Rozumí
se však samo sebou — dodává ihned „B. T.“' —
že panovník ani nemůže chtíti něco podobného.
14
article
Jak oni rakouští politikové a publicisté, kteří
ho velebí, že prý odmítl elaborát devitičlenného
výboru, tak i oni uherští politikové a publicisté,
kteří na něho útočí, protože zamítl program
většiny, urážejí mocnáře, který musí podrobně
znáti svá práva i své povinnosti.“ List kojí se
proto dosud nadějí, že král, jehož ctí Evropa
jako „nejůstavnějšího mocnáře“, zkřižuje ple-
tichy špatných rádcův a najde cestu ke svému
věrnému uherskému národu, který nežádá nio
jiného, než své dobré právo.
Z Terstu, 23. října. (Slovinčina u z em
ského soudu terstského.) Ministerstvo
spravedlnosti doplnilo své nedávné nařízení stra
uživání slovinského jazyka u zemského soudu
terstského dalším dekretem, dle něhož soud.
běží-li o přeličení v jazyku slovinském a jmeno-
vání obhájce ex-offo, jest povinen požádati ad-
vokátní komoru, aby vyslala obhájce. Kdyby ad-
vokátní komora jmenovala obhájce neznalého
slovinského jazyka, má si zemský soud zvolit
sám advokáta slovinského, a kdyby tento ob-
hajování ex-offo odřekl, ježto není na řadě, ma
zemský soud delegovati za obhájce některého
soudního funkcionáře, znalého slovinčíny
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 24 ríjna.
Slovinčin
Evropa
Terst
Praha
15
article
Volební bitvy v Bulharsku.
O krvavé události starozáhorské došly
podrobnější zprávy
Jakmile do Staré Zagory přijeli vůdcové
opposice, aby promluvili k voličům, obkličil
je tlupa stambulovců, ozbrojená revolvery. Zá-
stup voličů začal provolávati „urá“ vůdcům
opposice, ale byl policii rozehnán. Vůdcové
klackářů oznámili potom Gešovu a Malinovu,
že jim nehrozí žádné nebezpečí, že chtějí
zmlátit pouze rusofily a zvláště
jejich náčelníka Daneva. A při tom se
hned na Daneva vrhli. Přívrženci Daneva h
bránili a tak se strhla všeobecná rvačka. Gešov
a Malinov, rádi, že nejsou rusofily, vsedli do
kočáru a jeli do města, opustivše Danev a, do
něhož klackáři začali bušiti kyji.
sno i kamenova ti. Danev dal se na útěk,
nechtěje dáti násilníkům život svůj. Klackáři bě-
želi za ním do města a cestou výtloukalí okna
rusofilům. Z okna kavárny zahoukly výstřely.
V městě nastala úplná anarchie. Klackáři pře-
padali občany rusofilského smýšlení a tlouki
je jednotlivě i hromadně. Několik ji ch
utloukli do smrti, mnoho ranili. Krajský
náčelník a velitel posádky před tím ujeli z města.
aby klackáři měli volnou ruku. Gešov a Malinov
telegraficky žádali knížete o ochranu, ale od-
povědi nedostali. Starosta města telegraficky žá-
dal vláduo vojsko. Vláda mu odpověděla, že je
to věč příliš malicherná.
Gešův
Malinův
Danev
Bulharsko
Stará Zagora
16
article
Dálný východ.
„Přiamurské Vědomosti“ uveřejňují nove
podmínky, které Rusko klade Číně v příčině
Mandžurie.
Nu-čuan, Fyn-chuan-čeu, Šache-dzy
Ljao-ljan Rusko vyklidí hned. Girin, I-tun-čžou
Kuan-čen-ezy, Mejša-czy a Tala-čžou budou vy
klizeny za 4 měsíce. Ninguta, A-že-che, Cieika
a Chajlar za rok.
Po řece Sungaře zřídí Rusové přístaviště
telegrafy, jež ochraňovati budou ruská vojska.
Mezi Blagověščenskem a Cicikarem budo-
zřízeny vojenské stanice.
Mandžurie nesmí býti postoupena nebo pr
najata žádnému druhému státu
Filiálky Rusko-čínské banky budou chrá
něny čínskými vojsky na účet banky.
Cla na ruské tovary, dovážené po železniei
nesmějí býti nad dosavadní míru zvětšena.
Ruské úřady budou míti zdravotní dozo
nad celou Mandžurií.
Chajlar
Rus
Rusko
Čína
Fyn
Tala
Cicikar
dálný východ
čzat Kuan
17
article
Nová verse o odkladu návštěvy carské v Římě
Vídeňská »Alg. Corr.« zaznamenává novou
versi, proč car cestu svou do Říma odročil
Stalo prý se tak proto, že při jednání v y s l a n ee
Nelidova s italským ministrem
Morinem o textu obapolných př
pitků panovnických, jež měly se v Řím
pronésti, vyskytly se takové neshody, že Neli
dov, jemuž beztoho návštěva carská značné
starosti působila, v obšírném přípisu, kurýrem
do Darmstadtu dopraveném, doporučil caru o
ročení cesty. Oproti tomu policejní úřadník ruský
do Říma poslaný podal prý o bezpečnostníel
poměrech tamních zprávu příznivou. Podrobnosti
zminěných neshod se nevyličují. Nelidov prý
z dovolené na místo své se již nevráti. Ovšem
dlužno přijmouti celou zprávu vídeňské kor
espondence jen s reservou.
Ztrála Kanady.
Ztrátu Kanady Angličanům věštil včer
v kanadské horní sněmovně senátor Perier ná
sledkem známého vítězství Unie na smírčím
soudu, dosazeném pro pohraniční spory mezi
aljašským a kanadským územím. Rozhodnutí
smírčího soudu, pravil Perier, jest počátek konce
kanadské samostatnosti. Spojené státy, jakož do-
staly nyní část území kanadského, vezmou při
vhodné přiležitosti také ostatní. Grónsko a po-
lární kraje jsou prý nejbližšími etapami k elli,
obemknouti Kanadu se všech stran. Ostatně
také mnozí státníci jiní dávno již jsou náhledu
že sloučení Kanady s Unií bude neodvratným
výsledkem déjinného rozvoje amerického.
Morin
dov
Angličan
Perier
Řím
Darmstadt
Kanada
spojený stát
Grónsko
Ztrála Kanada
18
article
V drobném prodeji-
capni dale o sob
Ve slialkžch sa veskero
nnío el
epole
noh
Inseráty
latí se hotorě napře
plscení a interty přijímá vdnín
strace v Marisnské ulici č.s
naekizcjí so tes reda
tiskárna a okpedire Kirodnich li ka-
Rukopivy so nsvraosjt.
Marisnský ulice
19
article
Italská krise ministerská.
Giolitti přijal, jak již telegraficky sděleno
bylo, úkol, sestaviti ministerstvo. Giolitti byl již
po pádu Crispiově ministrem a v politice zahra-
ničné choval se dosti dvojsmyslně na rozdíl od
jiného nástupce Crispiova, Rudina, který za-
bočil své doby hned do proudů Francii přízni-
vějších. Také, ač liberál a ačkoliv z levice vyšel.
Giolitti ve vnitřní politice nedbal valně směru
liberálního. Záruka pro směr Francií příznivý
dána byla by ostatně také tím, kdyby, jak se
praví, Luzzatti přejal ministersívo vnějších
věcí, neboť on to byl, jenž ujednáním obchodní
smlouvy s Francií položil nejprv základ hospo-
dářský k pozdějšímu i politickému sblížení
s Francil; dle jiné verse zůstane Morin mi-
nistrem vnějších záležitostí. Ostatně v Římě
myslí, že v ministerstvu Giolittově zastoupeny
budou všecky strany levice, i levice krajní. Pro
ostatní portefeuilly uvádějí se jako kandidáti: pro
finance Bosetti, pro soudnictví Morcora, pro vo-
jenství Perditi neb opět Ottolengho, pro vyučo-
vání Sonis, pro veřejné práce Roux, vydavatel
»Tribuny«. »Capitale« podotýká však k těmto
předpovědem, že jsou velmi pochybné a dokládá
dále: Giolitti chce dříve než vládu utvoří zabez-
pečili si spolupůsobení některých přátel svých,
kteří se v Římě očekávají a kam je on telegra-
ficky povolal. Jisto jest, že Giolitti utvoří ka-
binet a že tento bude se opírati o silnou vět-
šinu. Zanardelli bude ho podporovati.
Giolitti
Rudin
Morin
Roux
Francie
Řím
Morcor
20
title
Před doplňovacími volbani
do sboru obec. starších.
obec
21
article
Novoměstský občanský klub.
Novoměstský občanský klub.
toto největší středisko voličů na Novém městě prak-
ském, uspořádal včera večer »u Němečků« ve Vyše-
hradské třídě schůzi, v níž jmenování byli kandi-
dáti na Novém městě pro doplňovací volby do sbor
obecních starších. Schůze byla velmi hojně navšti-
vena. Na tři sta voličů zavítalo do schůze. Z obec-
ních starších dostavili se pp. dr. Groš, Mellan, Čer-
vený, Březnovský, Schrötter, Koštál, Havlíček,
Kreutzer, Chadima, Kasalický. Zvěřina, Koubek, Pá-
šek, Vaníček a Ticháček.
Předseda klubu pan dr. G ro š schůzí zabájií
přítomné srdečně uvítal.
Rozhovor o nastávajících doplňova-
cích volbách zahájil obecní starší a místopřed-
seda klubu pan Ferdinand M ella n velice případnými
slovy, kterými poukázal k důležitosti voleb nastáva-
jících, jakož i k vlastenecké povinnosti voličů samých
při výkonu jich občanského prava.
Řečník ukázal k tomu, co Praha v posledních
letech pro rozvoj svůj vykonala, jaké veliké problémy
rozřešila a co vše jí ještě k práci nastává. A právě
k těmto velikým úkolům jest potřebí sjednocení všech
vlasteneckých stran, které nezadávajíce sobě, svému
politickému přesvědčení a svým zásadám sjednoliti se
mají k rozkvětu i blahu královské naši veleobce.
Němeček
doktor
Groš
Mellan
Čer
Březnovská
Schrötter
Koštál
Havlíček
Kreutzer
Chadim
Zvěřina
Koubek
Vaníček
Ticháček
Vyš
Praha
novoměstský občanský klub
22
article
Dnešní doba není k tomu, bychom se různili, prou
sobě bojovali, se navzájem potírali; dnešní úkoly Prahy
vyžadují klidné, sjednocené, vlastenecké práce. (Sou-
hlas.) Vytýkalo se nám, že jsme zadali tím, jako straně
našt, když ve znamení dohody se stranou staročeskou
již několik roků k volbám jsme přistoupili. To můze
tvrditi jen ten, kdo zmohutnění strany naší na radnici
pozorovati nechce aneb nedovede, neb prostý ignorant,
který potírá vše, co nepochá zí z jeho tábora
Když bojovali jsme v opposici, tu dosáhli jsm
nejvíce něco málo přes 30 mandátů; dnes, kdy jdeme
v dohodě, máme mandátů 49, tedy zabezpečenu ma-
joritu. Nelze upřiti, že strana staročeská má ve svěm
lůně celou řadu mužů o obec naši zasloužilých, pra-
covníků dobrých a s těmito vyhledávati dohodu, jest
jenom Praze prospěšno a naší straně čestno. Strana
staročeská však také přizpůsobila se již programu
strany naší a velmi se mu příblížila. Čí kdyby režim
staročeský na radnici ještě vládl, mohla by býti po-
Praha
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 24. řijna.
6— (Kronika.) V posledním čísle »Sl
vanského přehledu« čteme výklad známého sla-
visty p. prof. de Courtenay »o panslavismue.
Co je panslayism? Platí různé pojmy. Jedněm
je panslavism politický strašák, jiným je před-
mětem posměchu, třetím zase heslem neurčitých
tužeb a nadějí. Celkem každému právě tolik,
kolik si asi představuje o — slovanské my-
šlénce. Také autor podává svoje názory o věci.
Nevidí Slovanstvo, které by bylo a mohlo před-
stavovati celek. Není jednolitého světa slovan-
ského, aby byl organismem, jako neni jednolitéh
Germánstva nebo Románstva. Je leda pansla-
vism »sentimentální«. A ten by rád »tulile
bloudící bratry do svého lůna a osvobozoval je
od cizího jařma třeba — proti jejich vůli.
A potom ještě panslavism, který sní o slovan-
ské federaci. Té by autor rozuměl, kdyby byla
nikoli výlučně slovanskou, nepřátelskou všem
Neslovanům, nýbrž — jinou. Mluví o »lásce
mezíslovanské« a vytýká řadu hříchů, kterése
proti ní pášou. Dochází závěru:
— Žádného upřímného a nezištného pan-
slavismu v oboru politiky nebo jiných
styků mezi předními národy slovanskými nen
a býti nemůže.
Courtenay
Praha
24
article
Nakonec neodříká se pisatel »všelikých du-
ševních svazků« mezi Slovany, nýbrž předsta-
vuje si význam »slovanské myšlenky« tak:
— Učiti se blízkým jazykům pohleuje
méně času, než vzdálenějším . . . kdo má čas
a chuť, ať se seznamuje s literaturami jiných
národů slovanských a může z nich čerpat
»prvky všelidské« snadnější a kratší cestou.
než kdyby sahal do jiných literatur . . .
Toť asi všeckol
Jinými slovy, všichni slovanští národove
jsou organické celky pro sebe, jako jsou různ
germánští a románšti národové celky pro sebe.
Každý ať si vychází a vyřizuje svoji životn
potřebu sám o sobě a hledí se vyrovnati s otáz-
kami života o své ujmě. Tak se také děje, jak
vidíme vůkol sebe. A autor shledává v pořádku,
že se tak děje. Ve skutečnosti, dle jeho názoru,
neni žádně — slovanské myšlenky.
25
article
Slovanský učenec vyformuloval tu vlastně
názor, který dnes vůbec převládá u zástupců
slovanské intelligence.
— Není žádné slovanské myšlenky, jak
není germánské- nebo románské myšlenky ! ..
Tím je věc vyřízena. Jiný názor odbývá
se jako fantastický, »neseriósníe.
Pokud běží o to, co jest, má názor do-
cela pravdu. Na obzoru slovanského světa kul-
turního neviděti vskutku žádné stopy jedno-
ného nějakého úsilí, není společného jednán
mezi Slovany ani postupu. Ve skutečnosti ide
se neprojevuje, tedy — nenl.
Ale učený jazykozpytec nezůstává na tom
co jest, pravě výslovně, co není, že také ne
může být. A to dá hned jiný nápěv
Zkusme se v něm trochu!
Rozprava je tím nesnadnější, čím je oblast
předmětu rozsáhlejší. Zůstaňme tedy při užším
vymezení předmětu: Slovanská otázka v naš
říši
Je nějaké či není
My Slované se považujeme a jiní nás po-
važují za plemeno budoucnosti. Jsme mladí, tá-
peme dosud v polobezvědomí svého úkolu, schopn
leda následovati jiných v kroku, vedeni n
provázku v cizích slépějích. Jsme kulturně
politicky v područí. Odtud nepevnost, nesamo
statnost našeho postupu, mlhavost, neurčitos
našich programů a hesel.
Slovan
26
article
Chceme žít, chceme být svoji, věříme, ž
bu deme jednou po s vé m žít, ale nevím
prozatím, jak do toho. Máme svoje ideály. My
Čechové chceme své »státní právo«, Poláci dou
fají v obnovení někdejší své spolské jednoty«
Chorvaté sní o Velkochorvatsku, Srbově o Velk
srbsku a také Slovinci nejsou bez idešlů vlas
ního života. Což ideály! Každý se činí, ab
je co možná uplatnil. Třicet let už trvá to
usilování, jež každý nazýváme »svou politikou«.
Třicet let v životě národa není dlouhá pe-
rioda. Jsou to naše učňovská léta. Ale dnes,p
třiceti letech své politiky rozhližíme se vůkol
co pozorujeme?
Jsme dnes kulturně i politicky v područi
jako jsme byli před — třiceti léty.
Čecho
Polák
Chorvat
Velkochorvatsko
Srbův
27
article
Naučení je jasné. Politika naše zůstala bz
úspěchu. Měli jsme svě ideály, ale neměli jsme
dost sil a prostředků, je uskutečnit.-
Máme o čem přemýšleti. Moderní politik
národní je ústavná. V ústavě rozhoduje slla
počtu. Ta politíka zvítězí, která má pro sebe
větší množství. Slovanů je v říši vět ši n a. Mám
tedy naději na vítězství. S tou nadějí podnikl
jsme svůj zápas za ideály, ale ideálů jsme —
nedosáhli. Přepočetli jsme se. Nedostáli jsme
základnímu požadavku: nedovedli jsme pro
své ideály získati, co je nezbytno — většinu.
Jak je to možná? Většina nedovede z-
skati — většinu ? Většina nedovede ziskali —
sebe? Jaký v tom hokus pokus? Buď nás
klamou smysly, buď Slovanů v říši neni většina
anebo bylo někde nějaké nedorozumění.
A vysvětlovači jsou hned po ruce. Učený
autor sám se hlásí se svým vysvětlením.
— Slované dohromady tvoří sice většinu
obyvatelstva říše, ale dohromady nelze je bráti.
protože jsou národem každý o sobě, jsou in-
viduality, to jest, má každý svůj vlastní vývoj.
svou historii, své poměry, tedy i své různe
zájmy. A různé zájmy, patrně nelze spolu srov-
návati
Různé zájmy! Tu právě zůstalo něco ne-
domvšleno
Slovan
Slovan
28
article
Mají-li však Čechové. Poláci, Chorvatě, Slo
vinci své různé poměry a tudíž i své různé
národní zájmy, jež musí hájiti svou vlastní ná
rodní politikou, kdo praví, že nemají spolu zá-
roveň jako Slované ve společné říši také nějaký
zájem — společný ?.
Nikdo ani nepopírá, že velký s po-
lečný zájem životný tu je.
Jakmile však zájem je, musí být hájen
Či není právě úkolem politiky — hájit
zájmy? Společný zájem pak nemůže být uhájen,
než společným postupem a společný postup neni
možný bez společného — programu. Ale Sl -
vané v říši společného programu dosud — ne-
měli! Není už zřejmo, kde byla slabina jejich
politiky a kde bude třeba příště — napra-
vovati? Slované rozeznávali dosud svoji politik
českou, polskou, chorvatskou, slovinskou, ale
žádná nemohla mít za sebou všecky Slovany.
protože nebyla s polečna. Nemohla mí
většinu, tedy ne sílu, ne — úspěch. A politika
která nevede k úspěchu, či je to — dobrá poli
tika ? Všecky Slovany, tedy většinu a úspěch může
míti jen politika společného zájmu, společného
programu, ne úzce vymezená česká, ne polsk
chorvatská nebo slovinská, ale jen společná —
slovanská politika.
Dosud takové nebylo a proto nebylo —
slovanské myšlenky. Leč, kdo by tvrdil, že ta-
kové nebude a nemůže být také příště, či ten
by nemusil dříve dokázati, že mladá slovanská
plemena v říši jsou vůbec odhodlána setrvati
pro vždy v kulturním i politickém područ
a vzdáti se vší naděje na vlastní svoji budoue
nost?
Čecho
Polák
Slovan
29
article
A teď ještě k dedukeim slovanského učence
Professor de Courtenay odmítá »platonickýe
panslavism. Milovati Slovany jen proto, že jsou
Slovany, nemá pro ně j smyslu.
— Utiskují-li Madaři nebo Prušáci bratry
Slovany, stojím na straně Slovanů. Ale utisku-
jí-li zase a pronásledují bratři Slované Němce,
Finny, Švády, Litvíny, Armény, Židy, Čiňany —
stojím celou duší na straně utiskovaných !...
vykládá autor stati.
Zeela správně. Předpokládaje, že jsem
poměrech dobře zpraven a nezakládám své
sympatie či antipatie na lichých pramenecha
překroucených zprávách — jakých bohužel,
ach l se tolik všude hemží! — mám volnost
nazíratele, mohu zaujati své stanovisko jako člo-
věk, jako lidumil, mravokárce a filosof.
Courtenay
Slovan
Němec
Finn
Litvína
Armén
Žid
Čiňana
Slovan
30
article
Ale národ ohrožený ve svém bytu ! Či je
ten nějaký nazíratel, mravokárce a filosof ? Jemu
jako bytosti hromadné zbývá přec jediné stano-
visko, jediná povinnost: hájiti svůj životní zá-
jem! A postřehati zájem celku, voliti vhodné
cesty a prostředky na obranu jeho zájmů, je
právě úkolem politiky.
A když politika ukládá Slovanům společný
postup, nesmí politik být platonikem a žádat,
aby dříve druzí Slované vyhověli nějakému jeho
ideálu jako — nazíratele a filosofa. Zdravý
instinkt lidu, jak už bývá, dávno vycítil, co do-
brá politika snad teprve po dlouhých oklikách
dovede vyformulovati. Národové slovanští jako
hromadné bytosti dávno tihli k sobě, tušili v
svém nitru u sebe — společný zájem. A poli-
tikové, kteři se pokládali za nesmírně »seriosní«,
prohlašovali tu temnou národní tuchu za slovan-
ský — platonism.
Ten je asi rodopis oficiálně dnes užívaných
pojmů a — termínů.
Však chvíle nadejde a »temná tucha«,
jak to už v dějinách chodivá, se rázem obrát
v — realný program. Pak ovšem bude už vše-
stranně jasno, že myšlenka slovanská je vle.
než trochu lichého »slovanomilství«, aneb
nějaká špetka literárně-kulturního — diletan-
tismu.
Slovan