ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 710eb1e0-70cc-11dc-9803-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 47, person 57, org 8, work 2
1 masthead
Ročnik XXXXI
2 masthead
V Praze, v neděli dne 25. října 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 291.
4 article
Na ranní a odpol. listy předylácí no v Praze v adminlet a měse na dtrri leta s drojí donánko n k ie nh ve slalko na čtvrki keia drojí zink
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu Je a 22 sfranách.
Praha
6 article Rusko-rakouská akce pro Makedonii.
Rusko-rakouská akce pro Makedonii. Zprávy cařihradské oznamují, že vyslanei Ruska i Rakouska pp. Svnověv a Cali ce dne 22. t. m. konečně podali sultánovi ni o v ou reformní notu v příčině Makedonie, kteráž prý je oproti první jalové notě těchže velmocí velmi rozhodna a důtkliva, požadujíc na vládě turecké takové j i s to t y záruky pro budouci právní bezpečnost a po- kojný rozvoj křesťanského lidu makel donského, že se tím cítí despotism turecký ne- smirně uraženým ve své svrchovanosti státní, tak že prý může z noty té vzniknouti u Turká zlé pohoršení a plamen nových vážných sporův mezinárodních, ne-li nová epocha v dějinách balkánsko-tureckých. Jak známo, odeslali hr. Golucho w sk a ruský ministr zahraničných věcí hr. L a mz dorf! hnedle po svých důvěrných poradách v Mürzstegu vyslancům Ruska a Rakouska v Ca- řihradě stejný telegram, jenž byl dnem 5. říjn okázale uveřejněn v úřadních listech obou vl- mocí, aby uvědomil všemu světu pev no u svornou jich odhodlanost: přiměti tureckou vládu konečně k opravdovému, vší šalby a všech kejklů proštému opravení hrozných zlořádů v správě nešťastně Makedonie pod zostřeným do- zorem úřadníkův a zřízencův evropských »Orgánové vysoké Porty, jimž bylo p ro- vádění přijatých oprav svěřeno, ne- osvědčili žádoucí horlivost« — vytýkáno tu J. V. sultánovi hezky břitce; »ne- osvědčili nikterak, že by byli pro- niknuti myšlenkou, která ona opatření vnuknula.« Aby tedy ukázaly své pevné rozhodnutí, že trvají na dokona l ém provedení o něch oprav Tureckem přijatýcha všeobecnou bezpečnost zaručujících, »dohodly se obě moci o účinnějším způ so b kontroly a dozoru.
sultán Makedonie Rusko Rakousko Ca Turecko právní bezpečnost všeobecný bezpečnost zaručující
7 article
Podrobné instrukce v tom ohledu sliboval mürzstegský telegram že stihnou vyslancův ruského jako rakouského v Cařihradě co nej- dříve. Na to vyslovily obě mocnosti své polito- vání, že vojenské potlačováni nepořádků a nepokojů v Makedonii provázeno byl výtržnostmi a ukrutnostmi, jímiž trpěli také obyvatelé zcela klidní. Jevi se jim tedy jakožto nutný příkaz, aby obětem těchto politování hodných událostí ku pomoci přispěly a dotčené shora inatrukce poučí také o podrobnostech lidumil akce, kteráž se nutnou jevi na podporu oby- vatelstva všech prostředků existence násilně zbaveného, jakož i na usnadnění jeho opětného dosazení do bývalý ch domovů a znovuzřízení požár em zničených vesnic, škol a kostelů. Vlády rakousko-uherská a ruská maji pevnou naději, že jejich neochabující úsílí zjednati krutě navštíveným provinciím trvalé upokojení, cíle svého dosáhne a jsou přesvědčeny, že je- jich nestranné rady ode všech, jimž činěny jsou, v jich vlastním zájmu budou slyšeny !« Vyslanci obou velmoci ovšem, jak měl uloženo, sdětili telegram ten úřadně otomanské vládě, leč jatagany bašibozuků noustaly přes t vraždit ubohý slovanský lid na březích Vardaru a Strumenu s posavadní tygří dravostí dále. Naopak bestie turecká možno-li ještě více se zlitila a svět nevycházel z hrůzy nad střed věkými ukrutnostmi, obracejícími jednu z nej krásnějších zemi evropských pod sluncem 20. stoleti ve hřbitov a poušt. Minulého úterku tedy učinily Rusko s R- kouskem v Cařihradě svůj druhý krok: jejieh vyslanci odevzdali sultánovi onu novou re-
Cařihrad Makedonie Vardar Rusko
8 article NAR
NAR to rmní notu ujednanou za carova pobytu v Rakousku. Nuže, v čem záleží podstata její požadavků a jaký asi bude její praktický účinek? V první, únorové notě reformní, skládané za silného ohledu na berlínského pro tektora Turecka, šetřeno, jak známo, až úzkostlivě »svrchovaných panovničích práve sultánových. Žádáno na něm tehda pouze, aby pro Makedonii neustanovoval za místodržitele (»vrchního guvernéra«) než osobnost, která b též velmocem jevila se způsobilou, jinak zůsta- veno zřízení spořádaného četníctva a obecnl policie úplně náhledu orgánů tureckých. Kam to vedlo, ukázala děsná skutečnost prošlého krvavého léta makedonského. Nuž, po táto zkušenosti požadují tedy Rusko s Rakouskem nezbytný e v ro pl s ký dozor nad tureckou byrokracií. Nevymiňují sice ani nyní ještě, aby místodržite- lem převahou křesťanské Makedonie byl s tát- ník křesťan, nýbrž dovolují i nadále,ž může jím býti mohamedán, avšak tento turecký pán a zástupce osmanské cizovlády nemá býti vice neobmezeným pánem nad životem, svobodou a jměním křesťanských poddaných v Makedonii, nýbrž má býti obklopen radou křesťan- ských úřadníkův, kteří by byli po- spolu s konsuly ovropských s tát zmocněni konati účinný dozon nad prováděním všech nakázaných oprav ve správě soudní, politické i berní, majíce moc donucovaci a zakazovací pořadem všech instancí od obce až po toho guverněra
Nara Rakousko Turecko Makedonie Rusko
9 article
Hussejna Hilmi pašu, jenž má býti chráněn velkou nezávislostí na vládě cařihradské, za to- ale podřízen a podroben dozoru Ruska a R- To by vskutku byla důkladná a pronikavá oprava, ač nenahližíme, proč se jíž pak raději nepožaduje, aby guvernérem Makedonie byl úřadník křesťan? Avšak lze liž doufat, že zpupný Turek, podporovaný Němcem a spole- hající asi doposud v nitru dušo své pevně na pomoc Britův — těmto požadavkům Ruska Rakouska jen tak zhola po dobrém se podvolí Podobné krásné reformní noty mají jen tehda valutu, když v zápětí za nimi dají se armády — na pochod. Ale bez tčchto posledních ar- gumentů královských zavilý Turčin sotva obrát se na víru, nýbrž mnohem spiše se jim tolik pohrdlivě vysměje, jako onomu nlosofickému noži Lichtenbergovu boz čepele a střenky. Docili se snad na Turecku spojeným ú lím velmocí a Bulharska tolik, že uděli povstal- cům amnestii, že usnadní návrat vystěhovale- ekým rodinám, ba snad i něco poskytne n znovuzbudování vypálených sterých osad — avšak, aby udělil turecký despota slovanskému lidu makedonskému i jen obecní samosprávu, nadtož aby se cizovládná tyranie osmanská dal ve své státní správě v Makedonii kontro lo- vat opravdově úřadníky a konsuly e v ropskými, — toho se pouhými diplo- matickými notami, memorandy a ultimaty na Osmanstvu jakživo nedoeili, a věří-li tomu pan Goluchowski nebo Lamzdorff, pak se ob- divujeme jejich politické naiv nosti. kouska.
Hilmi paša Turek Němec Britův Lichtenbergův Goluchowský Lamzdorff Rusko Makedonie Rakousko Turecko Bulharsko
10 article
Avšak oni vyřkli slovo a nyní j s o jím vázáni sami. Velmocenskou d- stojnost svých říší dali v sázku před veškerým světem a nemohou si tedy dát líbii pro čest svých států, aby sultán jejich požadavky prostě roztrha a do papírového koše svého hodil Potud a v tomto smyslu má diploma- tická reformní nota, v Cařihradě právě podaná, snad svůj vážný dějinný význam. Pravíme sna — neboť zvykli jsme již tolikým porážkám diplomacie rakouské jako ruské.
Cařihrad
11 title
NÍi
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. řijna. (Německou ob- strukci na sněmu království če- ského) prohlašuje »Kur. Lwowski« za zjev prvořadého významu, jenž může míti nedo hledné následky pro vytvoření politických po- měrů netoliko ve státě, nýbrž i v jednotlivých korunních zemích. Dějiny rakouské obstrukce ukazují, že tento způsob parlamentního bojes šiří jako nákaza a snadno se přenáší z jednoho zákonodárného sboru na jiný. Objevivši se n zemském sněmě, vnikne ještě hlouběji v ústavné ústrojí a hrozí ještě většim rozkladem, než ob- strukce na říšské rado. Nedotknuté jsou již jen organisace okresní a obecní, ale kdo ruči za to, že choroba nepronikne i do nich? Hledime-li. jak zásada většiny, opřená o volební výsady. rozpadá se v prach a jak celá budova založená na nespravedlivých volbách praská ve svých stěžejích, nabýváme dojmu, že celá ta stavha jest blízka svého pádu. Zásada uměle vytvořené většiny se rozpadává a nemůže už býti tmelem parlamentní budovy. Obec, země, stát musejí se postarati o silnější základy a takovými může býti jen zásada spravedlnosti a rovnosti volební. V Praze, 24. října. (Z orgánu Ap po- nyova.) „Budap. Tagbl.“ snaží se i nyni ješte zapuditi myšlénku, že by v Uhrách mohlo dojíti k roztržce mezi korunou a národem. Proto obraei se zejmena proti vídeňským liberálním listům. jež jásají, že se dílo smíru v Uhrách hati, ačkoli tím samým se prohlašují pro absolutismus, jeho jako liberálové mají býti úhlavnými odpůrci.
Praha Uhry
13 article
„Neboť — píše „B. T.“ — což by to bylo jiného- než absolutismus, kdyby panovník chtěl před- pisovati vládě a zastupitelstvu národa, jakou poli- tiku mají provozovati. Podstatou ústavnosti jest že většina parlamentu s vládou, která vyšla z této většiny, určují směr politiky a vliv panov- níkův na tuto politiku nevybočuje z mezí práv zákonem mu zaručených. Dle uherských zákonů není nijakých absolutních práv panovnických, nýbrž jsou jen práva ústavní a také v otázkách vojenských mocnář nemůže většině parlamentu předpisovati nijaké závazné maršruty. Rozumí se však samo sebou — dodává ihned „B. T.“' — že panovník ani nemůže chtíti něco podobného.
14 article
Jak oni rakouští politikové a publicisté, kteří ho velebí, že prý odmítl elaborát devitičlenného výboru, tak i oni uherští politikové a publicisté, kteří na něho útočí, protože zamítl program většiny, urážejí mocnáře, který musí podrobně znáti svá práva i své povinnosti.“ List kojí se proto dosud nadějí, že král, jehož ctí Evropa jako „nejůstavnějšího mocnáře“, zkřižuje ple- tichy špatných rádcův a najde cestu ke svému věrnému uherskému národu, který nežádá nio jiného, než své dobré právo. Z Terstu, 23. října. (Slovinčina u z em ského soudu terstského.) Ministerstvo spravedlnosti doplnilo své nedávné nařízení stra uživání slovinského jazyka u zemského soudu terstského dalším dekretem, dle něhož soud. běží-li o přeličení v jazyku slovinském a jmeno- vání obhájce ex-offo, jest povinen požádati ad- vokátní komoru, aby vyslala obhájce. Kdyby ad- vokátní komora jmenovala obhájce neznalého slovinského jazyka, má si zemský soud zvolit sám advokáta slovinského, a kdyby tento ob- hajování ex-offo odřekl, ježto není na řadě, ma zemský soud delegovati za obhájce některého soudního funkcionáře, znalého slovinčíny Politické zprávy zahraničně. V Praze, 24 ríjna.
Slovinčin Evropa Terst Praha
15 article
Volební bitvy v Bulharsku. O krvavé události starozáhorské došly podrobnější zprávy Jakmile do Staré Zagory přijeli vůdcové opposice, aby promluvili k voličům, obkličil je tlupa stambulovců, ozbrojená revolvery. Zá- stup voličů začal provolávati „urá“ vůdcům opposice, ale byl policii rozehnán. Vůdcové klackářů oznámili potom Gešovu a Malinovu, že jim nehrozí žádné nebezpečí, že chtějí zmlátit pouze rusofily a zvláště jejich náčelníka Daneva. A při tom se hned na Daneva vrhli. Přívrženci Daneva h bránili a tak se strhla všeobecná rvačka. Gešov a Malinov, rádi, že nejsou rusofily, vsedli do kočáru a jeli do města, opustivše Danev a, do něhož klackáři začali bušiti kyji. sno i kamenova ti. Danev dal se na útěk, nechtěje dáti násilníkům život svůj. Klackáři bě- želi za ním do města a cestou výtloukalí okna rusofilům. Z okna kavárny zahoukly výstřely. V městě nastala úplná anarchie. Klackáři pře- padali občany rusofilského smýšlení a tlouki je jednotlivě i hromadně. Několik ji ch utloukli do smrti, mnoho ranili. Krajský náčelník a velitel posádky před tím ujeli z města. aby klackáři měli volnou ruku. Gešov a Malinov telegraficky žádali knížete o ochranu, ale od- povědi nedostali. Starosta města telegraficky žá- dal vláduo vojsko. Vláda mu odpověděla, že je to věč příliš malicherná.
Gešův Malinův Danev Bulharsko Stará Zagora
16 article
Dálný východ. „Přiamurské Vědomosti“ uveřejňují nove podmínky, které Rusko klade Číně v příčině Mandžurie. Nu-čuan, Fyn-chuan-čeu, Šache-dzy Ljao-ljan Rusko vyklidí hned. Girin, I-tun-čžou Kuan-čen-ezy, Mejša-czy a Tala-čžou budou vy klizeny za 4 měsíce. Ninguta, A-že-che, Cieika a Chajlar za rok. Po řece Sungaře zřídí Rusové přístaviště telegrafy, jež ochraňovati budou ruská vojska. Mezi Blagověščenskem a Cicikarem budo- zřízeny vojenské stanice. Mandžurie nesmí býti postoupena nebo pr najata žádnému druhému státu Filiálky Rusko-čínské banky budou chrá něny čínskými vojsky na účet banky. Cla na ruské tovary, dovážené po železniei nesmějí býti nad dosavadní míru zvětšena. Ruské úřady budou míti zdravotní dozo nad celou Mandžurií.
Chajlar Rus Rusko Čína Fyn Tala Cicikar dálný východ čzat Kuan
17 article
Nová verse o odkladu návštěvy carské v Římě Vídeňská »Alg. Corr.« zaznamenává novou versi, proč car cestu svou do Říma odročil Stalo prý se tak proto, že při jednání v y s l a n ee Nelidova s italským ministrem Morinem o textu obapolných př pitků panovnických, jež měly se v Řím pronésti, vyskytly se takové neshody, že Neli dov, jemuž beztoho návštěva carská značné starosti působila, v obšírném přípisu, kurýrem do Darmstadtu dopraveném, doporučil caru o ročení cesty. Oproti tomu policejní úřadník ruský do Říma poslaný podal prý o bezpečnostníel poměrech tamních zprávu příznivou. Podrobnosti zminěných neshod se nevyličují. Nelidov prý z dovolené na místo své se již nevráti. Ovšem dlužno přijmouti celou zprávu vídeňské kor espondence jen s reservou. Ztrála Kanady. Ztrátu Kanady Angličanům věštil včer v kanadské horní sněmovně senátor Perier ná sledkem známého vítězství Unie na smírčím soudu, dosazeném pro pohraniční spory mezi aljašským a kanadským územím. Rozhodnutí smírčího soudu, pravil Perier, jest počátek konce kanadské samostatnosti. Spojené státy, jakož do- staly nyní část území kanadského, vezmou při vhodné přiležitosti také ostatní. Grónsko a po- lární kraje jsou prý nejbližšími etapami k elli, obemknouti Kanadu se všech stran. Ostatně také mnozí státníci jiní dávno již jsou náhledu že sloučení Kanady s Unií bude neodvratným výsledkem déjinného rozvoje amerického.
Morin dov Angličan Perier Řím Darmstadt Kanada spojený stát Grónsko Ztrála Kanada
18 article
V drobném prodeji- capni dale o sob Ve slialkžch sa veskero nnío el epole noh Inseráty latí se hotorě napře plscení a interty přijímá vdnín strace v Marisnské ulici č.s naekizcjí so tes reda tiskárna a okpedire Kirodnich li ka- Rukopivy so nsvraosjt.
Marisnský ulice
19 article
Italská krise ministerská. Giolitti přijal, jak již telegraficky sděleno bylo, úkol, sestaviti ministerstvo. Giolitti byl již po pádu Crispiově ministrem a v politice zahra- ničné choval se dosti dvojsmyslně na rozdíl od jiného nástupce Crispiova, Rudina, který za- bočil své doby hned do proudů Francii přízni- vějších. Také, ač liberál a ačkoliv z levice vyšel. Giolitti ve vnitřní politice nedbal valně směru liberálního. Záruka pro směr Francií příznivý dána byla by ostatně také tím, kdyby, jak se praví, Luzzatti přejal ministersívo vnějších věcí, neboť on to byl, jenž ujednáním obchodní smlouvy s Francií položil nejprv základ hospo- dářský k pozdějšímu i politickému sblížení s Francil; dle jiné verse zůstane Morin mi- nistrem vnějších záležitostí. Ostatně v Římě myslí, že v ministerstvu Giolittově zastoupeny budou všecky strany levice, i levice krajní. Pro ostatní portefeuilly uvádějí se jako kandidáti: pro finance Bosetti, pro soudnictví Morcora, pro vo- jenství Perditi neb opět Ottolengho, pro vyučo- vání Sonis, pro veřejné práce Roux, vydavatel »Tribuny«. »Capitale« podotýká však k těmto předpovědem, že jsou velmi pochybné a dokládá dále: Giolitti chce dříve než vládu utvoří zabez- pečili si spolupůsobení některých přátel svých, kteří se v Římě očekávají a kam je on telegra- ficky povolal. Jisto jest, že Giolitti utvoří ka- binet a že tento bude se opírati o silnou vět- šinu. Zanardelli bude ho podporovati.
Giolitti Rudin Morin Roux Francie Řím Morcor
20 title
Před doplňovacími volbani do sboru obec. starších.
obec
21 article Novoměstský občanský klub.
Novoměstský občanský klub. toto největší středisko voličů na Novém městě prak- ském, uspořádal včera večer »u Němečků« ve Vyše- hradské třídě schůzi, v níž jmenování byli kandi- dáti na Novém městě pro doplňovací volby do sbor obecních starších. Schůze byla velmi hojně navšti- vena. Na tři sta voličů zavítalo do schůze. Z obec- ních starších dostavili se pp. dr. Groš, Mellan, Čer- vený, Březnovský, Schrötter, Koštál, Havlíček, Kreutzer, Chadima, Kasalický. Zvěřina, Koubek, Pá- šek, Vaníček a Ticháček. Předseda klubu pan dr. G ro š schůzí zabájií přítomné srdečně uvítal. Rozhovor o nastávajících doplňova- cích volbách zahájil obecní starší a místopřed- seda klubu pan Ferdinand M ella n velice případnými slovy, kterými poukázal k důležitosti voleb nastáva- jících, jakož i k vlastenecké povinnosti voličů samých při výkonu jich občanského prava. Řečník ukázal k tomu, co Praha v posledních letech pro rozvoj svůj vykonala, jaké veliké problémy rozřešila a co vše jí ještě k práci nastává. A právě k těmto velikým úkolům jest potřebí sjednocení všech vlasteneckých stran, které nezadávajíce sobě, svému politickému přesvědčení a svým zásadám sjednoliti se mají k rozkvětu i blahu královské naši veleobce.
Němeček doktor Groš Mellan Čer Březnovská Schrötter Koštál Havlíček Kreutzer Chadim Zvěřina Koubek Vaníček Ticháček Vyš Praha novoměstský občanský klub
22 article
Dnešní doba není k tomu, bychom se různili, prou sobě bojovali, se navzájem potírali; dnešní úkoly Prahy vyžadují klidné, sjednocené, vlastenecké práce. (Sou- hlas.) Vytýkalo se nám, že jsme zadali tím, jako straně našt, když ve znamení dohody se stranou staročeskou již několik roků k volbám jsme přistoupili. To můze tvrditi jen ten, kdo zmohutnění strany naší na radnici pozorovati nechce aneb nedovede, neb prostý ignorant, který potírá vše, co nepochá zí z jeho tábora Když bojovali jsme v opposici, tu dosáhli jsm nejvíce něco málo přes 30 mandátů; dnes, kdy jdeme v dohodě, máme mandátů 49, tedy zabezpečenu ma- joritu. Nelze upřiti, že strana staročeská má ve svěm lůně celou řadu mužů o obec naši zasloužilých, pra- covníků dobrých a s těmito vyhledávati dohodu, jest jenom Praze prospěšno a naší straně čestno. Strana staročeská však také přizpůsobila se již programu strany naší a velmi se mu příblížila. Čí kdyby režim staročeský na radnici ještě vládl, mohla by býti po-
Praha
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 24. řijna. 6— (Kronika.) V posledním čísle »Sl vanského přehledu« čteme výklad známého sla- visty p. prof. de Courtenay »o panslavismue. Co je panslayism? Platí různé pojmy. Jedněm je panslavism politický strašák, jiným je před- mětem posměchu, třetím zase heslem neurčitých tužeb a nadějí. Celkem každému právě tolik, kolik si asi představuje o — slovanské my- šlénce. Také autor podává svoje názory o věci. Nevidí Slovanstvo, které by bylo a mohlo před- stavovati celek. Není jednolitého světa slovan- ského, aby byl organismem, jako neni jednolitéh Germánstva nebo Románstva. Je leda pansla- vism »sentimentální«. A ten by rád »tulile bloudící bratry do svého lůna a osvobozoval je od cizího jařma třeba — proti jejich vůli. A potom ještě panslavism, který sní o slovan- ské federaci. Té by autor rozuměl, kdyby byla nikoli výlučně slovanskou, nepřátelskou všem Neslovanům, nýbrž — jinou. Mluví o »lásce mezíslovanské« a vytýká řadu hříchů, kterése proti ní pášou. Dochází závěru: — Žádného upřímného a nezištného pan- slavismu v oboru politiky nebo jiných styků mezi předními národy slovanskými nen a býti nemůže.
Courtenay Praha
24 article
Nakonec neodříká se pisatel »všelikých du- ševních svazků« mezi Slovany, nýbrž předsta- vuje si význam »slovanské myšlenky« tak: — Učiti se blízkým jazykům pohleuje méně času, než vzdálenějším . . . kdo má čas a chuť, ať se seznamuje s literaturami jiných národů slovanských a může z nich čerpat »prvky všelidské« snadnější a kratší cestou. než kdyby sahal do jiných literatur . . . Toť asi všeckol Jinými slovy, všichni slovanští národove jsou organické celky pro sebe, jako jsou různ germánští a románšti národové celky pro sebe. Každý ať si vychází a vyřizuje svoji životn potřebu sám o sobě a hledí se vyrovnati s otáz- kami života o své ujmě. Tak se také děje, jak vidíme vůkol sebe. A autor shledává v pořádku, že se tak děje. Ve skutečnosti, dle jeho názoru, neni žádně — slovanské myšlenky.
25 article
Slovanský učenec vyformuloval tu vlastně názor, který dnes vůbec převládá u zástupců slovanské intelligence. — Není žádné slovanské myšlenky, jak není germánské- nebo románské myšlenky ! .. Tím je věc vyřízena. Jiný názor odbývá se jako fantastický, »neseriósníe. Pokud běží o to, co jest, má názor do- cela pravdu. Na obzoru slovanského světa kul- turního neviděti vskutku žádné stopy jedno- ného nějakého úsilí, není společného jednán mezi Slovany ani postupu. Ve skutečnosti ide se neprojevuje, tedy — nenl. Ale učený jazykozpytec nezůstává na tom co jest, pravě výslovně, co není, že také ne může být. A to dá hned jiný nápěv Zkusme se v něm trochu! Rozprava je tím nesnadnější, čím je oblast předmětu rozsáhlejší. Zůstaňme tedy při užším vymezení předmětu: Slovanská otázka v naš říši Je nějaké či není My Slované se považujeme a jiní nás po- važují za plemeno budoucnosti. Jsme mladí, tá- peme dosud v polobezvědomí svého úkolu, schopn leda následovati jiných v kroku, vedeni n provázku v cizích slépějích. Jsme kulturně politicky v područí. Odtud nepevnost, nesamo statnost našeho postupu, mlhavost, neurčitos našich programů a hesel.
Slovan
26 article
Chceme žít, chceme být svoji, věříme, ž bu deme jednou po s vé m žít, ale nevím prozatím, jak do toho. Máme svoje ideály. My Čechové chceme své »státní právo«, Poláci dou fají v obnovení někdejší své spolské jednoty« Chorvaté sní o Velkochorvatsku, Srbově o Velk srbsku a také Slovinci nejsou bez idešlů vlas ního života. Což ideály! Každý se činí, ab je co možná uplatnil. Třicet let už trvá to usilování, jež každý nazýváme »svou politikou«. Třicet let v životě národa není dlouhá pe- rioda. Jsou to naše učňovská léta. Ale dnes,p třiceti letech své politiky rozhližíme se vůkol co pozorujeme? Jsme dnes kulturně i politicky v područi jako jsme byli před — třiceti léty.
Čecho Polák Chorvat Velkochorvatsko Srbův
27 article
Naučení je jasné. Politika naše zůstala bz úspěchu. Měli jsme svě ideály, ale neměli jsme dost sil a prostředků, je uskutečnit.- Máme o čem přemýšleti. Moderní politik národní je ústavná. V ústavě rozhoduje slla počtu. Ta politíka zvítězí, která má pro sebe větší množství. Slovanů je v říši vět ši n a. Mám tedy naději na vítězství. S tou nadějí podnikl jsme svůj zápas za ideály, ale ideálů jsme — nedosáhli. Přepočetli jsme se. Nedostáli jsme základnímu požadavku: nedovedli jsme pro své ideály získati, co je nezbytno — většinu. Jak je to možná? Většina nedovede z- skati — většinu ? Většina nedovede ziskali — sebe? Jaký v tom hokus pokus? Buď nás klamou smysly, buď Slovanů v říši neni většina anebo bylo někde nějaké nedorozumění. A vysvětlovači jsou hned po ruce. Učený autor sám se hlásí se svým vysvětlením. — Slované dohromady tvoří sice většinu obyvatelstva říše, ale dohromady nelze je bráti. protože jsou národem každý o sobě, jsou in- viduality, to jest, má každý svůj vlastní vývoj. svou historii, své poměry, tedy i své různe zájmy. A různé zájmy, patrně nelze spolu srov- návati Různé zájmy! Tu právě zůstalo něco ne- domvšleno
Slovan Slovan
28 article
Mají-li však Čechové. Poláci, Chorvatě, Slo vinci své různé poměry a tudíž i své různé národní zájmy, jež musí hájiti svou vlastní ná rodní politikou, kdo praví, že nemají spolu zá- roveň jako Slované ve společné říši také nějaký zájem — společný ?. Nikdo ani nepopírá, že velký s po- lečný zájem životný tu je. Jakmile však zájem je, musí být hájen Či není právě úkolem politiky — hájit zájmy? Společný zájem pak nemůže být uhájen, než společným postupem a společný postup neni možný bez společného — programu. Ale Sl - vané v říši společného programu dosud — ne- měli! Není už zřejmo, kde byla slabina jejich politiky a kde bude třeba příště — napra- vovati? Slované rozeznávali dosud svoji politik českou, polskou, chorvatskou, slovinskou, ale žádná nemohla mít za sebou všecky Slovany. protože nebyla s polečna. Nemohla mí většinu, tedy ne sílu, ne — úspěch. A politika která nevede k úspěchu, či je to — dobrá poli tika ? Všecky Slovany, tedy většinu a úspěch může míti jen politika společného zájmu, společného programu, ne úzce vymezená česká, ne polsk chorvatská nebo slovinská, ale jen společná — slovanská politika. Dosud takové nebylo a proto nebylo — slovanské myšlenky. Leč, kdo by tvrdil, že ta- kové nebude a nemůže být také příště, či ten by nemusil dříve dokázati, že mladá slovanská plemena v říši jsou vůbec odhodlána setrvati pro vždy v kulturním i politickém područ a vzdáti se vší naděje na vlastní svoji budoue nost?
Čecho Polák Slovan
29 article
A teď ještě k dedukeim slovanského učence Professor de Courtenay odmítá »platonickýe panslavism. Milovati Slovany jen proto, že jsou Slovany, nemá pro ně j smyslu. — Utiskují-li Madaři nebo Prušáci bratry Slovany, stojím na straně Slovanů. Ale utisku- jí-li zase a pronásledují bratři Slované Němce, Finny, Švády, Litvíny, Armény, Židy, Čiňany — stojím celou duší na straně utiskovaných !... vykládá autor stati. Zeela správně. Předpokládaje, že jsem poměrech dobře zpraven a nezakládám své sympatie či antipatie na lichých pramenecha překroucených zprávách — jakých bohužel, ach l se tolik všude hemží! — mám volnost nazíratele, mohu zaujati své stanovisko jako člo- věk, jako lidumil, mravokárce a filosof.
Courtenay Slovan Němec Finn Litvína Armén Žid Čiňana Slovan
30 article
Ale národ ohrožený ve svém bytu ! Či je ten nějaký nazíratel, mravokárce a filosof ? Jemu jako bytosti hromadné zbývá přec jediné stano- visko, jediná povinnost: hájiti svůj životní zá- jem! A postřehati zájem celku, voliti vhodné cesty a prostředky na obranu jeho zájmů, je právě úkolem politiky. A když politika ukládá Slovanům společný postup, nesmí politik být platonikem a žádat, aby dříve druzí Slované vyhověli nějakému jeho ideálu jako — nazíratele a filosofa. Zdravý instinkt lidu, jak už bývá, dávno vycítil, co do- brá politika snad teprve po dlouhých oklikách dovede vyformulovati. Národové slovanští jako hromadné bytosti dávno tihli k sobě, tušili v svém nitru u sebe — společný zájem. A poli- tikové, kteři se pokládali za nesmírně »seriosní«, prohlašovali tu temnou národní tuchu za slovan- ský — platonism. Ten je asi rodopis oficiálně dnes užívaných pojmů a — termínů. Však chvíle nadejde a »temná tucha«, jak to už v dějinách chodivá, se rázem obrát v — realný program. Pak ovšem bude už vše- stranně jasno, že myšlenka slovanská je vle. než trochu lichého »slovanomilství«, aneb nějaká špetka literárně-kulturního — diletan- tismu.
Slovan