1
masthead
25. října 1903
2
masthead
II. Přiloha „Národních Listů
5
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Učitelé škol měšťanských o mini-
sterské reformé techto škol.
Naše „Školská hlídka“ vznikla v dobách.
kdy české školství zaživalo tr udné časy, jsoue
ovládáno kruhy úřadními, v předpisech cislaj-
tanských ztrnulými a odtud z pátečni
ckými a německými, kruhy, které pokro-
kové učitelstvo české tak tlačilo, že ani v
svých odborných časopisech nemělo dosti vol-
nosti; musilot každé chvile očekávati, že za sve
odborné posuzování školských otázek bud
disciplinárně stiháno. I časopis, jenž den
ních otázek školských jen občas mohl si všímati.
byl bystře pozorován — byly to Paedagogiek
rozhledy — a jeho redaktor dvakráte inspekto-
rom školním vyslýchán a kárán pro věci, kter
jen prostě konstatoval, totiž pro pouhou zmínk
o „katolických“ učitelkách a pro pochval
Janůova spisu o učitelském sebovědomí — jedno
i druhé jest i při svě nepatrnosti výz na či n
pro tehdejši vládní kruhy, poukazujíe, že jin
nebylo nic tak proti mysli, jako odpor proti kleri-
kalismu vo školství a samostatnost v přesvěd-
čení a jednání učitelo.
Janůův
6
article
Mimo to, že v listech odborných nemělo uči
telstvo dosti svobody, bylo při zřizování našt
Školské hlídky uvažováno, že může spiše vnik-
nouti v obecenstvo širší, než listy od-
borně, které se čtly jen v kruzích učitelských.
tak že české obecenstvo a české kruhy samo-
správné a politické jen ve případech velmi ří-
kých dovídaly se, jaké jsou překážky a jak
potřeby českých škol a jeho učitelstva, kterých
bylo tehdaž tolik, že nemohly býti vyčerpány
článkem aneb zprávou nahodile, jednou z
čas, nýbrž vyžadovaly stálé a časté hlidky.
Majitel a redakce „Národních Listů“ uznal
tyto důvody věcné tím spíše, že k nim pojily
se i důvody politické a národní, by totiž
cislajtanské a německé ovládání českých ško
bylo pozorováno, stíháno a tepáno i v těch do-
bách, kdy ani zemský ani říšský sněm nezase-
daly i by neustálou kritikou cislajtanské politik
školské byly připravovány příznivější poměry pr
české školství obecné, i by vůbec jeho potřeb
se stanoviska českého lidu byly širšímu
obecenstvu předváděny.
Teprve v nejnovější době nastaly školstv
obecnému poměry poněkud volnější a klidnější
tak že Školská hlídka mohla zabrati se i v ji né.
tak říkajíc positivní a historické stránky našeho
školství, nepřestávajíc na pouhé kritice, tedy tak
říkajie negativní stránce.
Avšak její stanovisko k opatřením v lád-
ním ve školství obecném musilo přirozeně zů-
stati totéž, jako bylo, totiž stanovisko s a mo-
statné, jen potřeby národní osvě ty na
zřeteli mající.
7
article
Rozvilo se ostatně o dblorné časopisectv
naše tak, vzrostlo počtem a objemem, namnoze
se i prohloubilo a čtenářův si přimnožilo,ž
nijak není potřebí, by politický časopis ná
s ním jakkoli závodil v posuzování otázek škol-
ských se stanoviska učitelského. Ale
ovšem dějiny a původní program „Národním
Listům“ stále ukládají, by se svého stano-
viska národního posuzovaly i nadále udá-
losti školské a seznamovaly s nimi, pokud jsou
zvlášť závažné, význačné, zajímavé a poučné, své
čtenářstvo, český lid.
S tohoto stanoviska musí se posuzovati naše
Školská hlídka a také její články o ministerské
„reformě“ měšťanských škol jejich rozšířením
neůstrojným o pouhý pokračovací kurs, který
třemi jazyky, algebrou a těsnopisem staví se
mimo potřeby lidové osvěty a má hověti ni-
koli potřebám života, ale potřebám škol o-
borných, do nichž někteři chovanci měšťan-
ských škol vstupují, kteréž články vzbudily
učitelstvě měšťanských škol chla pecký sk
nelibost,
Rozumí se, že politický časopis, jenž
již svým jménem hlásá, komu jest věnován
z příčin, již výše vytknutých, nemůže ve všem
a bez výjimek jíti jenom za zájmy učitelstv
škol jisté kategorie a že může s nimi stotožňovati
se jen potud. pokud jsou to zájmy národní osvěty
a vzdělanosti, tedy pokud hovi potřebám lidu
českého, zájmům všeobecně národním: „Ná-
rodní Listy“ nemohou zejmena jiti za učitel-
sivem v tom, by se vyhýbaly spravedlivé kritice
c. k. ministerstva vyučování, proti němuž ne-
toliko onv, ale celý národ vždy namital, že pro
české potřeby kulturní především si zachovává
obmezující dozor a rozhodujíci slovo i v tako-
vých věcech, na něž náklad jenom z e m
podniká.
8
article
A proto mohli bychom minouti mlčením pro
jevy, které proti našim článkům byly uveřej-
něny, tím spíše, že ministerská „refor ma
není ještě úplna a soud o ní — nyní nepřízniv
— může se ještě pozměniti, jak jsme naznačili
ve článku, v této Hlídco dne 4. října uveř
něném
Mohli bychom také vyčkati, jaká bud
praxe u provádění ministerského vynesení p
zřizování pokračovacích kursů škol měšťan-
ských a buď pro ně nebo proti nim vysloviti s
dle prvé ú pl né osnovy učebné, která jim bud
c. k. úřady školními schválena. Avšak při ne
trpělivosti, jakou naše učitelstvo očekává zřizo
váni těchto kursů při školách českých,
douc, jak si pospíšili s nimi Něme i při ško
lách svých, musíme spor o hodnotě kursů ji
nyní rešiti, jej vysvětliti a odtud do jisté mi
odstraniti
Nebyli a nejsme proti kursům, naopal
jsme je přímo doporoučeli nejdříve pro škol
dívči, kde jejich hodnota nesporná, pak i pr
školy chlapecké — kde může přece býti činěn
pokus, by kursy byly vyznačeny čím jadrnějším.
než třemi (!) jazyky, zvlášť položí-li se důran
na to, že ti, kdo na kursy plati, chtějí mii
ze svých nákladů větší zisk, než pouze usnadněn
přistupu svých hochů do kadetek atd. Také naše
Školská hlidka doporoučela, by k zřizování kursů
podnikly se prvé kroky, totiž vyšetření nákladu
na ně, jakož čtvrté ročníky pro dívčí školy praž
ské doporoučeli jsme mnohem dříve, než ministn
si na ně vzpomněl.
Avšak spor o hodnotě ministerské „ře
formy“ měšťanských škol jest hlubší povahy
a staršího data. Je to spor v podstatě o to, má-l
naší školy měšťanské zmocniti se školství středn
aneb má-li zůstati článkem školství o b e-
vého,
9
article
Kdyby šlo o to, by reformované školy
měšťanské nahradily nižší školý střední, jal
před více léty v tomto časopise navrhoval zvěč-
nělý ředitel pražské školy měšťanské Josel
Balcar. souhlasili bychom se zastánci každé
reformy, kterou měšťanské školy uvádějí se ve
stejnost se školami středními. Avšak o to dne
upřímně níkomu neběží, neboť pak by dotýčný
musíl se domáhati přetvoření v eškeré školy
měšťanské v její z ákladech; nyní jde o to,
by byla škola měšťanská škole střední přiblížen
a od škol obecných o ddálena, by stala s
lepší průpravnou pro školy odbo r né,
především kadetní a posloužila jenom někte-
rým žákům, nikoli všemu lidu našemu. A s tě-
mito pokusy se stanoviska národní politiky
školské nemůžeme souhlasiti.
Vytýká-li se nám nedůslednost v tom, že
dříve pro čívrté ročníky škol měštanských jsm
byli, a nyní že prý jsme proti nim, tož vy-
světlíme to velmi snadno: Čtvrtými ročníky měla
všecka škola měšťanská se zvelebiti a více času
a prostředků nabýti k tomu, by ještě úsilněji
všeobecně národní osvětě sloužila;
nyní však ministr do služeb odborných škol
ji postavil a nikoli ročník, ale pouhý kurs ne-
ústrojně ji připojil, kurs nezávazný s předměty
nezávaznými, poněvadž k němčině a frančině
žáci nutiti se nemohou, jakož mohou těmto před-
mětům jen ti z nich v kurse pokračovati, kdo
jim již dříve v III. ročníku školy měšťanské s
učili. Tedy nikoli nějaká tendence zvláštn
a nová, ale ministr vyučování způsobi
obrat v našem nazírání na čtvrté ročníky školy
měšťanské.
Josel Balcar
10
article
Náš soud o nich není mýlen tím, že n ěm
cké obce některé IV. ročníky zřizují — jsouí
pro tyto podmínky mnohem příznivější než pr
IV. ročníky škol českých. V německých školách
nebude běžeti IV. ročníkům o to, by jejich cho
vanci zmocnili se němčiny slovem i pismem (i
a jistě nebudou přáti češtině více hodin, než
v ročnicich III. — v pokračovacím kurse če-
ských škol však bude zabírati němčina pravdě-
podobně 4, čeština rovněž 4 hodiny, tedy 8 hodin
jazykového vyučování, na které školy německé
vystači pravděpodobně 4 hodinami — tedy již
o těchto 8 hodin budou moci IV. ročníky ně-
mecké věnovati více naukám životním, při-
rodním, technickým, národohospodářským. I pro
frančinu bude poměr v německých, ročnících
příznivější: učíť se jí již nyni na větším počtu
škol německých než škol českých; tedy připra
venějším žákům IV. ročníků německých dostači
pravidlem 2, nepřipraveným žákům pokračova-
cích kursů českých bude potřebí 4 hodin týden-
ních. Tedy již odtud ve prospěch vzdělání prakti-
ckého budou nepochybně IV. ročníky německé
míti o 6 hodin týdně více než pokračovací kursy
české. Podobně i pro těsnopis, na měšťanské
školy německé již namnoze zavedený, nebud
potřebí IV. ročníkům německým tolik času věno-
vati jako pokračovacím kursům škol českých.
kde se těsnopisu téměř nikde nevyučuje. Mají
tedy IV. ročníky německé, zavedené již před vy-
dáním ministerského nařízení, lepší postaven
a více volného času než ho budou mi
pokračovací kursy české k učení ž iv o tněj-
šímu, všeobecně potřebnému.
11
article
Není tedy pro IV. jročníky“ německýe
škol tolik obmezení — již jejich jméno, všude
jako „ročník“ uváděně, o tom svědčí — jak
pro „pokračovaci kursy“ české, o jichž náklad
a zřízení teprve se jedná.
Rozumí se, že budou míti pokračovací kursy
české také své zástance a přímluvčí, kterým ne-
bude jich ministerská povaha na překážku;
v Praze na př. jedná se o žáky a žákyně, kteř
zbytečně III. ročník opakují a pro ně bude pro-
spěchem, když v pokračovacích kursech budou
míti nové, byť hlavně na formy obmezené
učení. A snad podobné úvahy rozhodnou pro po-
kračovací kursy chlapeckých škol i v jiných
městoch.
Praha
12
article
Divčí kursy pokračovací, pro něž mini
sterské vynesení zní příznivěji, i náš článek do-
poručoval bez výminek blahovůli zemských po-
slanců.
Že chlapeckým kursům pokračovacím
ministerské vynesení nesvědčí, ihned vycíti
pardubický sjezd učitelstva škol měšťanských.
který se snesl, aby ministerstvo bylo žádáno
o změnu právě vydaných svých nařízeni, o jich
„opravu a doplnění“. Člen ankety ministersk
inspektor Charvát upřímně vyznal, že dojem
výnosu o kursech jest „nepříliš příznivý“ a vy-
tkl i ostatním vynesením jednak zbytečnosti,
jednak vady. A celý sjezd uznal, že kursům
třeba ještě tří věeí: vymezení práv jich
absolventům, upravení kursů za opravdové
čtvrtéročníky a upravení jejich úhrady.
Jest věru zvláštní, že může se vytýkati časo-
pisu našemu, proti vídeňské politice vždy úpor-
němu, že nepohlíží na ministerské kursy přízni-
věji než člen ankety o nich a císařský královský
školní inspektor; je neuvěřitelno, že někter
učitelstvo pražské tak úplně ve svém názoru
kursech se rozešlo s resoluci všeho učitelstv
škol měšťanských, na sjezdě v Pardubicích za-
stoupenému!
Charvát
Pardubice
13
article
Našim článkům neběželo v podstatě o nie
jiného, než aby tyto kursy úřady školní příznivěii
obmyslily. 1 mínili jsme, že by u vol něn
v osnovách těchto kursů mohli a měli učinit
poslanci zemští podmínkou povolení ná-
kladu na tyto kursy. Jest ovšem smutno, že ne-
byli zástupcové zemí slyšáni dříve o „re-
formě“, kterou země mají zaplatiti — necht
aspoň nyní se jim nebrání, za peníze zemské
zříditi nový ústav osvětný tak, aby zájmům
země, osvětě lidové a národní co nejvíce sloužil.
Nikoli zmaření, ale z lepšení pokračova-
cích kursů chlapeckýchškol měšťanských
byla vodící myšlénka našich článkův o ministerské
„reformě, kterou i v dalším vývoji ostražitě se
stanoviska národních potřeb budeme
sledovati, neohlížejíce se na zájmy pouze
školské, v učitelských listech a jednotách
s dostatek zastoupené a hájené.
Jinak naše články o ministerské reformě se
shodují se stanoviskem, které české učitelstv
dříve hájilo a na sjezdech svých v Praze roku
1880, v Plzni r. 1882, v Táboře r. 1884 a
Praze 1885 odůvodňovalo. Tato snesení sjezdová
vycházejí z potřeb praktickévýchovy ná-
rodní, které dosud trvají, takže není pro nás
žádně příčiny, bychom jejich stanoviska, byt
staršího, se vzdávali. Se stanoviskem nověj-
ším, aby škola měšťanská připodobovala se ško-
lám nižším středním, aniž by tyto nahražovala,
souhlasiti nemůžeme, poněvadž pro lidovo
osvětu po našem přesvědčení z takového pře-
tvoření školy měšťanské prospěch a zisk nekyne.
Známe dobře zdroj těchto snah v německém uči-
telstvu některých zemi rakouských, které „bürger-
schule“ chce míti na takovém místě v soustavě
školské, na jakém jest v říši německ
avšak nejsme přesvědčeni, že i plným vyhověním
těmto snahám by bylo co podstatného získáno pro
českou osvětu lidovou.
Praha
Plzeň
14
article
Rečmi, algebrou a těsnopisem v y z n a č iii
jsme kursy chlapecké a domácím hospodářstvím
a ručními pracemi kursy dívčí, poněvadž tak uči-
nilo i ministerstvo vyučování; to jsou no ve
věci v měšťanském školství, jež povahu „re-
formy“ zcela jasně vyznačují. Co a kterak bude
k nim přidáno, d ne s ještě nelze říci, poněvadž
nestává pro kursy ani jakési ideální osnovy
učebné.
Ohledem propouštěcího vy s v ěd
čení praví ministerské vynesení, že „propou
štěcí vysvědčení (se všemi známkami) nevy d
se však, jestli v jednom z předmětů: náboženství
vyučovací jazyk, počty neb ve více než dvou ostat
ních povinných předmětech dána byla známka
nedostatečná.“ V tomto případě budou tříděni
propouštění žáci jen z mravů a pilnosti.
Ze také přívrženci jazykových kursů při
školách měšťanských nesouhlasí, by volný sloh
vyspíval až na obveršování themat, což se, bohu
žel, děje ve víc e případech, naplňuje uspoko-
jením.
bůh
15
article
Rádi slyšíme, že měšťanské školy mají
zůstati ústavy všeobecně vzdělávacími. Avšak
mají-li při tom současně připravovati i pro
školy odborné: průmyslové, obchodní, kadet
ní, učitelské, je patrno, že mohou ke všeobec-
nému vzdělání přispívati jen tím, co všem těmto
ústavům v průpravě k nim je společného: teprve
čas, který po vyčerpání tohoto úkolu z bý vá,
mohou věnovati naukám životním, praktickým
pro tento život, v naší společnosti potřebným
Svého času s tímto několikerým úkolem
jímž ministerstvo vyučování školy měšťanské ob-
myslilo, učitelstvo nesouhlasilo, poukazu-
jíe k tomu, že má-li škola měšťanská toli k růz-
ných pánův obsloužiti, neposlouží řádně nikomu
z nich. I byl kladen důraz na to, že mají školy
měšťanské větší měrou pěstovati vědy přírodní,
technické, občanské a národohospodářské, že mají
při nich zříditi se dílny atd. — dnes není ani
slechu po těchto potřebách občanského ži-
vota; od doby, kdy v tomto časopise poprvé bylo
navrhováno, by prosté a základní poučky národo-
hospodářské byly připojovány jednak stávajícímu
učení početnímu, jednak přirodozpytnému, vyšlo
zase několik učebnic těchto předmětův, ale beze
všeho zření k národnímu hospodářství, také
nejnovějších ministerských vyneseních úplně opu-
štěnému, ani slovíčkem nevzpomenutého!
16
article
Pro pokračovací kursy nebylo by „před-
časno“, již nyní dohodnouti se o hlav ní ch
rysech osnovy, by ony miístní zvláštní konferenc
pro ně mohly se opříti o bezpečný základ,
ovšem o základ životnější, než jaký mu podáv
ministerské vynesení. Kdyby v této osnově nauky
přírodní a technické, národohospodářské a ob-
čanské byly náležitě zastoupeny a s ostatními, ja-
zykovými, v řádný poměr uvedeny, máme za to,
že by našla podporu v kruzích průmyslových, živ-
nostenských a zemědělských takovou, že by a
školní ani úřadní kruhy nemohly ji schválení od-
pírati. Zástupcové místních zájmů mohou se tak
pokusiti o to, by nejnutnější vyučování n ěm-
čině v kursech obmezili na míru skutečne
potřeby pro zájmy místní, které jen ve velmi
řidkých případech vyhledávají znalost němčiny
„i v písm ě“ (dle § 9. vynesení z 26. června v.
22.503) (jaké potřebí na př. ve vojenských kan-
celářích), by kursy nebyly vyznačeny ř e čm i ale
věemil
Námitky, které vzešly z jasnovidného, opti-
mistického posuzování ministerské reformy ško
měšťanských nás nepřesvěděily, že náš pessimi-
mus jest neoprávněn.
Opakujeme, že rádi oceníme a uzná-
me, jest-li další praxe upraví pokračovac
kursy chlapeckých škol měštanských za ústavy
životnější, než jak je stanoví dosav a d n
theorie ministerských vynesení.
18
article
Věitelská jednola »Komenský« pro Prahiu a okol
Věitelská jednola »Komenský« pro Prahiu a okol
Výklady a praktická cvičení v algebře, geometrii po-
četní, strojní a deskriptivní, jakož i v rýsování z
účelem důkladné přípravy ke zkouškám pro školy
měšťanské zahájeny budou ve středu dne 28. t. m.
a konati se budou vždy ve středu a v sobotu odpol.
Účastníci sejdou se toho dne o 2. hod. odpol. ve
škole u P. Marie Sněžné (vedle »Domácnosti«). Do-
datečné přihlášky možno tamtéž očiniti před za ba-
jením přednášek
Komenský
Prahia
Sněžná
škola u P
23
article
SSirolin
SSirolin
kdonív lamk ptod
Od nejvyhlášenějšich lékařů doporu čován př-
nemocech plic, chronických kata-
rech ústrojů dýchacích, krtičnato-
sti, chřipce. Pravý jen v původ. Iahvičkách.
gozumnému obecenstvu k uvážení
„Vše zkuste a co dobrého, kupte!
Obyčejně nabízí se láce — šmejd a protož kdo
chce opravdu levně koupiti, přihlédniž blavně k jako-
sti zb ží, neboť dobré zboží zajišťuje levnou
koupi.
Tuto výhodu zabezpečuje při nákupu
modního soukenného zboží a původních
valašských papučí firm
196e
Čeněk Baštecký,
se suknem v Praze, v Lazarské
č. 3 n., nároží proti Tůmově kavárně
obchod
Baštecký
Tůmův
Praha
24
article
NÁDHEnNÉno OBRHZovÉno DÍt
NÁDHEnNÉno OBRHZovÉno DÍt
a českou
slávou
a přináší těchto 12 skvostných obrana
Zasnoubení Albrechta Srdnatého se Zde-
nou. Malba v Albrechtově hradě v Míšní.
2. Loggla del Paradiso na Montecassinu
v Italii
Santa Maria Maggiore v Římě
4. Mučedniště Husa a Jeronyma v Kostnlci
5. Sv.-Vojtěšský kříž blíže Tenkitten u Bal-
tiekého mor
6. ünster v Čächách v Německu.
7. Hrad papežů v Avignoně ve Franeil.
8. Hohenštelu v Sasku.
9. Sv. Váelavský zámek v Laufu v Bavorsku
10. Kadnlce ve Zhořelel v Horní Lužiei
11. Učení v Montpellieru ve Franeil.
12. Česká koruna v Mnichově
D Nádherné toto dilo, za po-
řadatelství K. Hipmana, přinese
350-400 skvostných obrazů růx-
ných památek české slávy, moci
českého umění v Anglii, Francii,
ktalii, Německu, Dánsku, Nizozemí,
Rusku, Švédsku, Švýcarsku, Uhrách,
Americe atd.
Dílo nebude obsahovati více než 25 sešitů po
40 kr. = 80 hal.
Každý sešit přinese 12 obrazů.
Předplácí se na 10 seš. K 8.80, na 20 seš. K 176
24113
i s pošt. zásilkou
Žádejte seš. 11. na ukázku.
Albrecht
K Hipman
Albrechtův hradit
Montecassino
Řím
Kostnlec 5
Tenkitten u Bala
Německo
Sasko
Bavorsko
Horní Lužiei
Montpellier
Mnichov
Anglie
Francie
Dánsko
Nizozemí
Rusko
Švédsko
Švýcarsko
Uhry
Amerika
Italia Santo Marius
27
article
Spojené týdenník
Spojené týdenník
Světozor a Zlatá Prnha.
Redaktoři
Viktor Oliva
Jaroslav Kvapil
části slovesné
části obrazové.
Číslo toto obsahovati bude v čánti obra-
zové reprodukce illustrací: M. Alše, I.
Marolda (barev. reprod.), B. Knüpfra,
Th. Roelandse, Lad. Nováka (ba-
rev. repr.), H. Schwaigra (barev. repr.)
V slovesném obsahu přinese nov
ročník Zlaté Prahy
druhý díl velikolepé histor. epopej
Al. Jiráska
2526e
„BRATRSTVO“.
Číslo toto obdrží každý poku
zásoba stačí na požádání
na ukázku!
Zlatá Praha vycházeti bude v příštím
čníku kromě vydání dosavadního také ve-
zvláštním vydání na křidovém pa-
píře.
Na Zlatou Prahu předplácí s
čtvrtletné
K 4.75
s poštovní zásilkou
na zvláštní vydání na křid. papíře K 6.—
K 8-
s poštovní zásilkou
Přihlášky k odbírání přijímá a číslo
ukázku hned po vydání zašle
Oliva
Jaroslav
M Aleš
I Marold
B Knüpfr
Th
Novák
H Schwaigr
Al
Jirásek
Praha
Světozor
37
article
„ odpolední , . . . . 2h
Ve flálkách venkovských:
s jednou zásilkou
s dvojí zásílkou
3K 20h
3 K 80h
na měsíc
na čtvrt leta . 9 K 60h
11 K 40 h
jednotlivá čísla ranní prodávaji se za . . 10 h
„ odpolední . . . . . 3h
Na venek poštou:
v Rakousko- Uhiersku
3 K 20h
9 K 60h
s dvoji zásilkoui
na měsíc
. . . . . 3 K 80h
11K 40 h
na čtvrt leta
Rakousko
39
article
Dále předplácí se čtvrtletně s jednou
zásilkou:
do Německa a Srbska.
do Ameriky, Francie.
Švýcarska, Italie,
Belgie, Turecka, An-
glie, na Černou Ho-
ru, do Bulharska,
Rumunska a do Ru-
ska
jakož i do zemí nále-
žejících světovému
spolku pošt. odd.B
P. t. pání předplatitelé, kteří jsou účastníky che-
kového a elearingového řízení c. k. poštovní spo-
řítelny, mohou předplatné zapraviti tímto řízením
na čís. 821. 425.
Předplatiti ne lze každým dnem,
avěak předplatné zakončiti musí po-
sledním dnem v měsíci. v i
Předplacení na odpolední vydání zvlášt
se nepřijímá.
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Italia
Belgie
Turecko
an
Černá
Bulharsko
Rumunsko
50
article
Drobeá pos cen k so va. k ooo
Drobeá pos cen k so va. k ooo
Ce pryns u mladsho norellistr, poutá, 1t ppen Hivel
pocit odvaky, s jakým ze vrhá na svůj euje.
du i krajiny, jež lodáv kmiza nv nevena pozoruhodná znalost
Předně, jak lehce a neobyčejně věrně vyvolává vo svých po-
anotakrka nted čtonářem vzkříslti kteroukoli postavu jelimí pěi:
nteen
obě lon. vrá ansho ikce, unáší a kolébá, to, skor
ze
ad opoušiit poncdetku
akladatelství E. Be auforta v Praze 26-ll.
Praha