ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 71396b60-70cc-11dc-b03b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 53 celkem · entity: person 29, place 44, org 5
1 masthead
25. října 1903
2 masthead
II. Přiloha „Národních Listů
3 masthead
k číslu 291.
4 masthead
Strana 17
5 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Učitelé škol měšťanských o mini- sterské reformé techto škol. Naše „Školská hlídka“ vznikla v dobách. kdy české školství zaživalo tr udné časy, jsoue ovládáno kruhy úřadními, v předpisech cislaj- tanských ztrnulými a odtud z pátečni ckými a německými, kruhy, které pokro- kové učitelstvo české tak tlačilo, že ani v svých odborných časopisech nemělo dosti vol- nosti; musilot každé chvile očekávati, že za sve odborné posuzování školských otázek bud disciplinárně stiháno. I časopis, jenž den ních otázek školských jen občas mohl si všímati. byl bystře pozorován — byly to Paedagogiek rozhledy — a jeho redaktor dvakráte inspekto- rom školním vyslýchán a kárán pro věci, kter jen prostě konstatoval, totiž pro pouhou zmínk o „katolických“ učitelkách a pro pochval Janůova spisu o učitelském sebovědomí — jedno i druhé jest i při svě nepatrnosti výz na či n pro tehdejši vládní kruhy, poukazujíe, že jin nebylo nic tak proti mysli, jako odpor proti kleri- kalismu vo školství a samostatnost v přesvěd- čení a jednání učitelo.
Janůův
6 article
Mimo to, že v listech odborných nemělo uči telstvo dosti svobody, bylo při zřizování našt Školské hlídky uvažováno, že může spiše vnik- nouti v obecenstvo širší, než listy od- borně, které se čtly jen v kruzích učitelských. tak že české obecenstvo a české kruhy samo- správné a politické jen ve případech velmi ří- kých dovídaly se, jaké jsou překážky a jak potřeby českých škol a jeho učitelstva, kterých bylo tehdaž tolik, že nemohly býti vyčerpány článkem aneb zprávou nahodile, jednou z čas, nýbrž vyžadovaly stálé a časté hlidky. Majitel a redakce „Národních Listů“ uznal tyto důvody věcné tím spíše, že k nim pojily se i důvody politické a národní, by totiž cislajtanské a německé ovládání českých ško bylo pozorováno, stíháno a tepáno i v těch do- bách, kdy ani zemský ani říšský sněm nezase- daly i by neustálou kritikou cislajtanské politik školské byly připravovány příznivější poměry pr české školství obecné, i by vůbec jeho potřeb se stanoviska českého lidu byly širšímu obecenstvu předváděny. Teprve v nejnovější době nastaly školstv obecnému poměry poněkud volnější a klidnější tak že Školská hlídka mohla zabrati se i v ji né. tak říkajíc positivní a historické stránky našeho školství, nepřestávajíc na pouhé kritice, tedy tak říkajie negativní stránce. Avšak její stanovisko k opatřením v lád- ním ve školství obecném musilo přirozeně zů- stati totéž, jako bylo, totiž stanovisko s a mo- statné, jen potřeby národní osvě ty na zřeteli mající.
7 article
Rozvilo se ostatně o dblorné časopisectv naše tak, vzrostlo počtem a objemem, namnoze se i prohloubilo a čtenářův si přimnožilo,ž nijak není potřebí, by politický časopis ná s ním jakkoli závodil v posuzování otázek škol- ských se stanoviska učitelského. Ale ovšem dějiny a původní program „Národním Listům“ stále ukládají, by se svého stano- viska národního posuzovaly i nadále udá- losti školské a seznamovaly s nimi, pokud jsou zvlášť závažné, význačné, zajímavé a poučné, své čtenářstvo, český lid. S tohoto stanoviska musí se posuzovati naše Školská hlídka a také její články o ministerské „reformě“ měšťanských škol jejich rozšířením neůstrojným o pouhý pokračovací kurs, který třemi jazyky, algebrou a těsnopisem staví se mimo potřeby lidové osvěty a má hověti ni- koli potřebám života, ale potřebám škol o- borných, do nichž někteři chovanci měšťan- ských škol vstupují, kteréž články vzbudily učitelstvě měšťanských škol chla pecký sk nelibost, Rozumí se, že politický časopis, jenž již svým jménem hlásá, komu jest věnován z příčin, již výše vytknutých, nemůže ve všem a bez výjimek jíti jenom za zájmy učitelstv škol jisté kategorie a že může s nimi stotožňovati se jen potud. pokud jsou to zájmy národní osvěty a vzdělanosti, tedy pokud hovi potřebám lidu českého, zájmům všeobecně národním: „Ná- rodní Listy“ nemohou zejmena jiti za učitel- sivem v tom, by se vyhýbaly spravedlivé kritice c. k. ministerstva vyučování, proti němuž ne- toliko onv, ale celý národ vždy namital, že pro české potřeby kulturní především si zachovává obmezující dozor a rozhodujíci slovo i v tako- vých věcech, na něž náklad jenom z e m podniká.
8 article
A proto mohli bychom minouti mlčením pro jevy, které proti našim článkům byly uveřej- něny, tím spíše, že ministerská „refor ma není ještě úplna a soud o ní — nyní nepřízniv — může se ještě pozměniti, jak jsme naznačili ve článku, v této Hlídco dne 4. října uveř něném Mohli bychom také vyčkati, jaká bud praxe u provádění ministerského vynesení p zřizování pokračovacích kursů škol měšťan- ských a buď pro ně nebo proti nim vysloviti s dle prvé ú pl né osnovy učebné, která jim bud c. k. úřady školními schválena. Avšak při ne trpělivosti, jakou naše učitelstvo očekává zřizo váni těchto kursů při školách českých, douc, jak si pospíšili s nimi Něme i při ško lách svých, musíme spor o hodnotě kursů ji nyní rešiti, jej vysvětliti a odtud do jisté mi odstraniti Nebyli a nejsme proti kursům, naopal jsme je přímo doporoučeli nejdříve pro škol dívči, kde jejich hodnota nesporná, pak i pr školy chlapecké — kde může přece býti činěn pokus, by kursy byly vyznačeny čím jadrnějším. než třemi (!) jazyky, zvlášť položí-li se důran na to, že ti, kdo na kursy plati, chtějí mii ze svých nákladů větší zisk, než pouze usnadněn přistupu svých hochů do kadetek atd. Také naše Školská hlidka doporoučela, by k zřizování kursů podnikly se prvé kroky, totiž vyšetření nákladu na ně, jakož čtvrté ročníky pro dívčí školy praž ské doporoučeli jsme mnohem dříve, než ministn si na ně vzpomněl. Avšak spor o hodnotě ministerské „ře formy“ měšťanských škol jest hlubší povahy a staršího data. Je to spor v podstatě o to, má-l naší školy měšťanské zmocniti se školství středn aneb má-li zůstati článkem školství o b e- vého,
9 article
Kdyby šlo o to, by reformované školy měšťanské nahradily nižší školý střední, jal před více léty v tomto časopise navrhoval zvěč- nělý ředitel pražské školy měšťanské Josel Balcar. souhlasili bychom se zastánci každé reformy, kterou měšťanské školy uvádějí se ve stejnost se školami středními. Avšak o to dne upřímně níkomu neběží, neboť pak by dotýčný musíl se domáhati přetvoření v eškeré školy měšťanské v její z ákladech; nyní jde o to, by byla škola měšťanská škole střední přiblížen a od škol obecných o ddálena, by stala s lepší průpravnou pro školy odbo r né, především kadetní a posloužila jenom někte- rým žákům, nikoli všemu lidu našemu. A s tě- mito pokusy se stanoviska národní politiky školské nemůžeme souhlasiti. Vytýká-li se nám nedůslednost v tom, že dříve pro čívrté ročníky škol měštanských jsm byli, a nyní že prý jsme proti nim, tož vy- světlíme to velmi snadno: Čtvrtými ročníky měla všecka škola měšťanská se zvelebiti a více času a prostředků nabýti k tomu, by ještě úsilněji všeobecně národní osvětě sloužila; nyní však ministr do služeb odborných škol ji postavil a nikoli ročník, ale pouhý kurs ne- ústrojně ji připojil, kurs nezávazný s předměty nezávaznými, poněvadž k němčině a frančině žáci nutiti se nemohou, jakož mohou těmto před- mětům jen ti z nich v kurse pokračovati, kdo jim již dříve v III. ročníku školy měšťanské s učili. Tedy nikoli nějaká tendence zvláštn a nová, ale ministr vyučování způsobi obrat v našem nazírání na čtvrté ročníky školy měšťanské.
Josel Balcar
10 article
Náš soud o nich není mýlen tím, že n ěm cké obce některé IV. ročníky zřizují — jsouí pro tyto podmínky mnohem příznivější než pr IV. ročníky škol českých. V německých školách nebude běžeti IV. ročníkům o to, by jejich cho vanci zmocnili se němčiny slovem i pismem (i a jistě nebudou přáti češtině více hodin, než v ročnicich III. — v pokračovacím kurse če- ských škol však bude zabírati němčina pravdě- podobně 4, čeština rovněž 4 hodiny, tedy 8 hodin jazykového vyučování, na které školy německé vystači pravděpodobně 4 hodinami — tedy již o těchto 8 hodin budou moci IV. ročníky ně- mecké věnovati více naukám životním, při- rodním, technickým, národohospodářským. I pro frančinu bude poměr v německých, ročnících příznivější: učíť se jí již nyni na větším počtu škol německých než škol českých; tedy připra venějším žákům IV. ročníků německých dostači pravidlem 2, nepřipraveným žákům pokračova- cích kursů českých bude potřebí 4 hodin týden- ních. Tedy již odtud ve prospěch vzdělání prakti- ckého budou nepochybně IV. ročníky německé míti o 6 hodin týdně více než pokračovací kursy české. Podobně i pro těsnopis, na měšťanské školy německé již namnoze zavedený, nebud potřebí IV. ročníkům německým tolik času věno- vati jako pokračovacím kursům škol českých. kde se těsnopisu téměř nikde nevyučuje. Mají tedy IV. ročníky německé, zavedené již před vy- dáním ministerského nařízení, lepší postaven a více volného času než ho budou mi pokračovací kursy české k učení ž iv o tněj- šímu, všeobecně potřebnému.
11 article
Není tedy pro IV. jročníky“ německýe škol tolik obmezení — již jejich jméno, všude jako „ročník“ uváděně, o tom svědčí — jak pro „pokračovaci kursy“ české, o jichž náklad a zřízení teprve se jedná. Rozumí se, že budou míti pokračovací kursy české také své zástance a přímluvčí, kterým ne- bude jich ministerská povaha na překážku; v Praze na př. jedná se o žáky a žákyně, kteř zbytečně III. ročník opakují a pro ně bude pro- spěchem, když v pokračovacích kursech budou míti nové, byť hlavně na formy obmezené učení. A snad podobné úvahy rozhodnou pro po- kračovací kursy chlapeckých škol i v jiných městoch.
Praha
12 article
Divčí kursy pokračovací, pro něž mini sterské vynesení zní příznivěji, i náš článek do- poručoval bez výminek blahovůli zemských po- slanců. Že chlapeckým kursům pokračovacím ministerské vynesení nesvědčí, ihned vycíti pardubický sjezd učitelstva škol měšťanských. který se snesl, aby ministerstvo bylo žádáno o změnu právě vydaných svých nařízeni, o jich „opravu a doplnění“. Člen ankety ministersk inspektor Charvát upřímně vyznal, že dojem výnosu o kursech jest „nepříliš příznivý“ a vy- tkl i ostatním vynesením jednak zbytečnosti, jednak vady. A celý sjezd uznal, že kursům třeba ještě tří věeí: vymezení práv jich absolventům, upravení kursů za opravdové čtvrtéročníky a upravení jejich úhrady. Jest věru zvláštní, že může se vytýkati časo- pisu našemu, proti vídeňské politice vždy úpor- němu, že nepohlíží na ministerské kursy přízni- věji než člen ankety o nich a císařský královský školní inspektor; je neuvěřitelno, že někter učitelstvo pražské tak úplně ve svém názoru kursech se rozešlo s resoluci všeho učitelstv škol měšťanských, na sjezdě v Pardubicích za- stoupenému!
Charvát Pardubice
13 article
Našim článkům neběželo v podstatě o nie jiného, než aby tyto kursy úřady školní příznivěii obmyslily. 1 mínili jsme, že by u vol něn v osnovách těchto kursů mohli a měli učinit poslanci zemští podmínkou povolení ná- kladu na tyto kursy. Jest ovšem smutno, že ne- byli zástupcové zemí slyšáni dříve o „re- formě“, kterou země mají zaplatiti — necht aspoň nyní se jim nebrání, za peníze zemské zříditi nový ústav osvětný tak, aby zájmům země, osvětě lidové a národní co nejvíce sloužil. Nikoli zmaření, ale z lepšení pokračova- cích kursů chlapeckýchškol měšťanských byla vodící myšlénka našich článkův o ministerské „reformě, kterou i v dalším vývoji ostražitě se stanoviska národních potřeb budeme sledovati, neohlížejíce se na zájmy pouze školské, v učitelských listech a jednotách s dostatek zastoupené a hájené. Jinak naše články o ministerské reformě se shodují se stanoviskem, které české učitelstv dříve hájilo a na sjezdech svých v Praze roku 1880, v Plzni r. 1882, v Táboře r. 1884 a Praze 1885 odůvodňovalo. Tato snesení sjezdová vycházejí z potřeb praktickévýchovy ná- rodní, které dosud trvají, takže není pro nás žádně příčiny, bychom jejich stanoviska, byt staršího, se vzdávali. Se stanoviskem nověj- ším, aby škola měšťanská připodobovala se ško- lám nižším středním, aniž by tyto nahražovala, souhlasiti nemůžeme, poněvadž pro lidovo osvětu po našem přesvědčení z takového pře- tvoření školy měšťanské prospěch a zisk nekyne. Známe dobře zdroj těchto snah v německém uči- telstvu některých zemi rakouských, které „bürger- schule“ chce míti na takovém místě v soustavě školské, na jakém jest v říši německ avšak nejsme přesvědčeni, že i plným vyhověním těmto snahám by bylo co podstatného získáno pro českou osvětu lidovou.
Praha Plzeň
14 article
Rečmi, algebrou a těsnopisem v y z n a č iii jsme kursy chlapecké a domácím hospodářstvím a ručními pracemi kursy dívčí, poněvadž tak uči- nilo i ministerstvo vyučování; to jsou no ve věci v měšťanském školství, jež povahu „re- formy“ zcela jasně vyznačují. Co a kterak bude k nim přidáno, d ne s ještě nelze říci, poněvadž nestává pro kursy ani jakési ideální osnovy učebné. Ohledem propouštěcího vy s v ěd čení praví ministerské vynesení, že „propou štěcí vysvědčení (se všemi známkami) nevy d se však, jestli v jednom z předmětů: náboženství vyučovací jazyk, počty neb ve více než dvou ostat ních povinných předmětech dána byla známka nedostatečná.“ V tomto případě budou tříděni propouštění žáci jen z mravů a pilnosti. Ze také přívrženci jazykových kursů při školách měšťanských nesouhlasí, by volný sloh vyspíval až na obveršování themat, což se, bohu žel, děje ve víc e případech, naplňuje uspoko- jením.
bůh
15 article
Rádi slyšíme, že měšťanské školy mají zůstati ústavy všeobecně vzdělávacími. Avšak mají-li při tom současně připravovati i pro školy odborné: průmyslové, obchodní, kadet ní, učitelské, je patrno, že mohou ke všeobec- nému vzdělání přispívati jen tím, co všem těmto ústavům v průpravě k nim je společného: teprve čas, který po vyčerpání tohoto úkolu z bý vá, mohou věnovati naukám životním, praktickým pro tento život, v naší společnosti potřebným Svého času s tímto několikerým úkolem jímž ministerstvo vyučování školy měšťanské ob- myslilo, učitelstvo nesouhlasilo, poukazu- jíe k tomu, že má-li škola měšťanská toli k růz- ných pánův obsloužiti, neposlouží řádně nikomu z nich. I byl kladen důraz na to, že mají školy měšťanské větší měrou pěstovati vědy přírodní, technické, občanské a národohospodářské, že mají při nich zříditi se dílny atd. — dnes není ani slechu po těchto potřebách občanského ži- vota; od doby, kdy v tomto časopise poprvé bylo navrhováno, by prosté a základní poučky národo- hospodářské byly připojovány jednak stávajícímu učení početnímu, jednak přirodozpytnému, vyšlo zase několik učebnic těchto předmětův, ale beze všeho zření k národnímu hospodářství, také nejnovějších ministerských vyneseních úplně opu- štěnému, ani slovíčkem nevzpomenutého!
16 article
Pro pokračovací kursy nebylo by „před- časno“, již nyní dohodnouti se o hlav ní ch rysech osnovy, by ony miístní zvláštní konferenc pro ně mohly se opříti o bezpečný základ, ovšem o základ životnější, než jaký mu podáv ministerské vynesení. Kdyby v této osnově nauky přírodní a technické, národohospodářské a ob- čanské byly náležitě zastoupeny a s ostatními, ja- zykovými, v řádný poměr uvedeny, máme za to, že by našla podporu v kruzích průmyslových, živ- nostenských a zemědělských takovou, že by a školní ani úřadní kruhy nemohly ji schválení od- pírati. Zástupcové místních zájmů mohou se tak pokusiti o to, by nejnutnější vyučování n ěm- čině v kursech obmezili na míru skutečne potřeby pro zájmy místní, které jen ve velmi řidkých případech vyhledávají znalost němčiny „i v písm ě“ (dle § 9. vynesení z 26. června v. 22.503) (jaké potřebí na př. ve vojenských kan- celářích), by kursy nebyly vyznačeny ř e čm i ale věemil Námitky, které vzešly z jasnovidného, opti- mistického posuzování ministerské reformy ško měšťanských nás nepřesvěděily, že náš pessimi- mus jest neoprávněn. Opakujeme, že rádi oceníme a uzná- me, jest-li další praxe upraví pokračovac kursy chlapeckých škol měštanských za ústavy životnější, než jak je stanoví dosav a d n theorie ministerských vynesení.
18 article Věitelská jednola »Komenský« pro Prahiu a okol
Věitelská jednola »Komenský« pro Prahiu a okol Výklady a praktická cvičení v algebře, geometrii po- četní, strojní a deskriptivní, jakož i v rýsování z účelem důkladné přípravy ke zkouškám pro školy měšťanské zahájeny budou ve středu dne 28. t. m. a konati se budou vždy ve středu a v sobotu odpol. Účastníci sejdou se toho dne o 2. hod. odpol. ve škole u P. Marie Sněžné (vedle »Domácnosti«). Do- datečné přihlášky možno tamtéž očiniti před za ba- jením přednášek
Komenský Prahia Sněžná škola u P
23 article SSirolin
SSirolin kdonív lamk ptod Od nejvyhlášenějšich lékařů doporu čován př- nemocech plic, chronických kata- rech ústrojů dýchacích, krtičnato- sti, chřipce. Pravý jen v původ. Iahvičkách. gozumnému obecenstvu k uvážení „Vše zkuste a co dobrého, kupte! Obyčejně nabízí se láce — šmejd a protož kdo chce opravdu levně koupiti, přihlédniž blavně k jako- sti zb ží, neboť dobré zboží zajišťuje levnou koupi. Tuto výhodu zabezpečuje při nákupu modního soukenného zboží a původních valašských papučí firm 196e Čeněk Baštecký, se suknem v Praze, v Lazarské č. 3 n., nároží proti Tůmově kavárně obchod
Baštecký Tůmův Praha
24 article NÁDHEnNÉno OBRHZovÉno DÍt
NÁDHEnNÉno OBRHZovÉno DÍt a českou slávou a přináší těchto 12 skvostných obrana Zasnoubení Albrechta Srdnatého se Zde- nou. Malba v Albrechtově hradě v Míšní. 2. Loggla del Paradiso na Montecassinu v Italii Santa Maria Maggiore v Římě 4. Mučedniště Husa a Jeronyma v Kostnlci 5. Sv.-Vojtěšský kříž blíže Tenkitten u Bal- tiekého mor 6. ünster v Čächách v Německu. 7. Hrad papežů v Avignoně ve Franeil. 8. Hohenštelu v Sasku. 9. Sv. Váelavský zámek v Laufu v Bavorsku 10. Kadnlce ve Zhořelel v Horní Lužiei 11. Učení v Montpellieru ve Franeil. 12. Česká koruna v Mnichově D Nádherné toto dilo, za po- řadatelství K. Hipmana, přinese 350-400 skvostných obrazů růx- ných památek české slávy, moci českého umění v Anglii, Francii, ktalii, Německu, Dánsku, Nizozemí, Rusku, Švédsku, Švýcarsku, Uhrách, Americe atd. Dílo nebude obsahovati více než 25 sešitů po 40 kr. = 80 hal. Každý sešit přinese 12 obrazů. Předplácí se na 10 seš. K 8.80, na 20 seš. K 176 24113 i s pošt. zásilkou Žádejte seš. 11. na ukázku.
Albrecht K Hipman Albrechtův hradit Montecassino Řím Kostnlec 5 Tenkitten u Bala Německo Sasko Bavorsko Horní Lužiei Montpellier Mnichov Anglie Francie Dánsko Nizozemí Rusko Švédsko Švýcarsko Uhry Amerika Italia Santo Marius
27 article Spojené týdenník
Spojené týdenník Světozor a Zlatá Prnha. Redaktoři Viktor Oliva Jaroslav Kvapil části slovesné části obrazové. Číslo toto obsahovati bude v čánti obra- zové reprodukce illustrací: M. Alše, I. Marolda (barev. reprod.), B. Knüpfra, Th. Roelandse, Lad. Nováka (ba- rev. repr.), H. Schwaigra (barev. repr.) V slovesném obsahu přinese nov ročník Zlaté Prahy druhý díl velikolepé histor. epopej Al. Jiráska 2526e „BRATRSTVO“. Číslo toto obdrží každý poku zásoba stačí na požádání na ukázku! Zlatá Praha vycházeti bude v příštím čníku kromě vydání dosavadního také ve- zvláštním vydání na křidovém pa- píře. Na Zlatou Prahu předplácí s čtvrtletné K 4.75 s poštovní zásilkou na zvláštní vydání na křid. papíře K 6.— K 8- s poštovní zásilkou Přihlášky k odbírání přijímá a číslo ukázku hned po vydání zašle
Oliva Jaroslav M Aleš I Marold B Knüpfr Th Novák H Schwaigr Al Jirásek Praha Světozor
37 article
„ odpolední , . . . . 2h Ve flálkách venkovských: s jednou zásilkou s dvojí zásílkou 3K 20h 3 K 80h na měsíc na čtvrt leta . 9 K 60h 11 K 40 h jednotlivá čísla ranní prodávaji se za . . 10 h „ odpolední . . . . . 3h Na venek poštou: v Rakousko- Uhiersku 3 K 20h 9 K 60h s dvoji zásilkoui na měsíc . . . . . 3 K 80h 11K 40 h na čtvrt leta
Rakousko
39 article
Dále předplácí se čtvrtletně s jednou zásilkou: do Německa a Srbska. do Ameriky, Francie. Švýcarska, Italie, Belgie, Turecka, An- glie, na Černou Ho- ru, do Bulharska, Rumunska a do Ru- ska jakož i do zemí nále- žejících světovému spolku pošt. odd.B P. t. pání předplatitelé, kteří jsou účastníky che- kového a elearingového řízení c. k. poštovní spo- řítelny, mohou předplatné zapraviti tímto řízením na čís. 821. 425. Předplatiti ne lze každým dnem, avěak předplatné zakončiti musí po- sledním dnem v měsíci. v i Předplacení na odpolední vydání zvlášt se nepřijímá.
Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Italia Belgie Turecko an Černá Bulharsko Rumunsko
50 article Drobeá pos cen k so va. k ooo
Drobeá pos cen k so va. k ooo Ce pryns u mladsho norellistr, poutá, 1t ppen Hivel pocit odvaky, s jakým ze vrhá na svůj euje. du i krajiny, jež lodáv kmiza nv nevena pozoruhodná znalost Předně, jak lehce a neobyčejně věrně vyvolává vo svých po- anotakrka nted čtonářem vzkříslti kteroukoli postavu jelimí pěi: nteen obě lon. vrá ansho ikce, unáší a kolébá, to, skor ze ad opoušiit poncdetku akladatelství E. Be auforta v Praze 26-ll.
Praha