2
masthead
I. Příloha „Národních Listu
6
article
Z výstavy Jednoty výtvarných
umělců.
Z výstavy Jednoty výtvarných
umělců.
=Na jednom konci sálu E. K. Liška, na
druhém V. Amort, uprostřed F. Urban — toje
tak asi první nejživější dojem z této, už sedm
výstavy Jednoty. Jména, jež jsem právě uved
a práce s nimi spojené nejsou si na vlas ekv
ralentní, ale skupiny jejich obrazů, plastik
kartonů přinášejí jistou rázovitost a prolamu
příliš klidnou hladinu ostatní výstavy. E. k
Liška byl pilným pracovníkem, ale pomalý
ivořitelem a sebrati na čas celé jeho dílo v po-
smrtnou výstavu nebylo by bývalo podnikem
nad lidské síly a pražskou možnost. Uměleck
vývoj jeho, jednou ukončený, jak by se v t
kové retrospektivní výstavě ješté jednou př
hledně a naposledy souborně ukázal, byl b
nejen theoreticky poučný a osobně pietní, ale by
by také přinesl hojně požitků uměleckých. Poř-
datelé výstavy spokojili se však toliko malým
výběrem z toho, co po zesnulém v atelieru
majetku rodiny zbylo. S radostí přijímáme
to a jestli kde od ledna počínala památka Liš
kova blednouti, zde znovu je s to ožíti. Vilém
Amort se svými pětadvaceti čísly cítil potřebu
ukázati se výstavní veřejnosti jaksi v celé po
stavě, aspoň pokud se posledních let týče. Tim
se stalo, že výstava Jednoty není tak jedno
stranně nebo převážně malířská, jako výstavy
větší a menší bývají, neboť zde mu ještě dobře
sekundují B. Vlček a Joseř Malina portrélním
poprsími pěkné faktury. Urbanovy barevné ná
vrhy pro skleno- a stěnomalby kostelů svým
vlidným vzezřením a svojí opravdovostí probou
zejí a rozvinují zároveň i úvahy kolem nich se
rozprostírající, úvahy dolýkající se jedné zeži
votních otázek umění výtvarného : uměnía
kostel.
E K Liška
V Amort
F Urban
Amort
B Vlček
Joseř Malin
Urbanův
7
article
Kostel, církev není za našich dnů, a už
dávno, oním faktorem ve světě uměleckém, ve
vývoji uměleckém, jakým bývaly. Druhdy, ne
pouze ve středověku, kdy eírkev všemu vládla,
také později, dál se pod jejich ochranou
každý pokrok umělecký a jejich přízni těši
se každý i revolucionářský zjev. Všechen po-
krok od Giotta až po Carravaggia v Italii doku-
mentován je na oltářích a stěnách chrámových.
Církev nejméně se protivila po dobách úměrné
renesance přijmouti do služeb svých rušnou
impulsivnost baroku a neměla jiného přesvědčení,
nežli že všechno a každé silné umění dobové
patří jí, dobře vědouc, že jeho mocí vládne všem
vrstvám věřících. Byla to politika nebo v pravdě
umělecký instinkt? Asi obojí. Církev a náboženství
jako veliký faktor života a společnosti, neodt
hovaly se od nich, chtějíce je ovládat. Nebylo
řeči o nějakém zvláštním slohu církevním, ar-
chitektonická mluva paláce a kostela byla na
vlas stejná a umělecky formálný karakter sva-
tých scén a postav jedné doby nebyl v kostele
jiný nežli genrů a historif, jež si objednávalia
kupovali u malířů světští milovníci umění.
Giotto
Italia dok
8
article
To vše se z gruntu změnilo. Theoreticky
vyzkoumali největší a nejnápadnější historickou
nepravdu o církevnosti a speciální nábožnosti
některých slohů nebo i celéhu středověku, a tomu
v zápětí přišlo zásadné odmítání všeho, co se
od jejich forem příliš odlišovalo. Kostel se svým
uměním, druhdy vždycky činitel pokrokový, stal
se konservativcem nejpřísnější observance. Po
učky o církevní samospasitelnosti romanského
nebo gotického slohu pro stavby kostelní udržují
se nadále a sotva by dnes kde akceptovali nový
kostel barokní, najisto pak by se vzepřeli ko
stelu moderních tvarů jako sakrilegiu. O něeo
málo, ale jen málo liberálnější jsou požadavky
kostela vůči malířům. Nežádá sic vždy kopie
nebo permutace romanských neohrabaností a go-
tických tápavostí — maliři také nejsou takovým
vědeckými archeology jako architekti — připoušt
repliky starých Florenčanů, Tiziana, Rubense.
Bolognských, ano i dokonce mistrů baroka, jen
když jejich upřímnosti a radosti jsou z nich
vymýtěny, ale vždycky každý obraz musí projí
mediem minulosti, nežli smi dnes přestoupiti
práh chrámový. Kdybychom dnes měli nového
Michelangela, Cagliariho, Rubense nebo Velaz
queza, byli by prostě exkomunikováni, jakos
vskutku děje všem moderně pokrokovým uměl
cům. Tím se stalo, že kostel a církev přestaly
býti předními činiteli ve vývinu umění výtvar
ných; ztratily vedení. Ovšem že nikoli jedině
z této příčiny. Událo se však co horšího. K nové
výzdobě, k renovaci výzdoby kostelů přivolávají
příslušné kruhy jen podajné nebo i druho-a
třiřadé umělecké síly. Místo uměleckých činů
a velkých rázovitých schopností objevují se
dnes v kostelích krátkodeché neduživosti nebo
replikové chabosti. A nejčastěji pouhé řemeslo.
Tizian
Rubens
Michelangelo
Cagliari
Velaz
9
article
Jak věci dnes stojí, ztrácí umění opravdové
silné, moderní všechnu finanční potenci, kterou
kostel vládne, všude tam, kde neholduje kon-
servatismu, kde nechce býtí retrospektivní, kde s
vyhýbá napodobení, kde se podřizuje individuálné
mohutnosti a ne neúrodným theoriím. Jeneweinův
marný boj o místo v českém kostele tvoři bo-
lestnou kapitolu v knize tohoto proudění. A F.
Jenewein je přece stylista katexochén! A cí
kevní umění trvá dnes na stylu! Než Jenewein
má svůj styl a svoji zrovna svalovou mohut-
nost a kostel žádá styl archeologické barvy
líbivou povšechnost. Mnoho zde zavinili arche-
ologičuí architekti svými theoriemi o slohové
přesnosti, příslušnosti a přípustnosti. Arciťje
vina jejich neodpíratelně logická. Jestliže pojí-
mali úlohu zbudovati a vystrojiti nový kostel
jako dilo co nejpřesnější repliky na př. goti-
ekého slohu, jestliže každou restauraci a každý
doplněk které staré stavby nedovedli si předsta
viti a nechtěli prosaditi jinak nežli v přesném
opakování starobylých forem a uměleckou har
monii neznali a nepociťovali jinak nežli v jednot
nosti historicko slohové, jestliže vědeckou zna
lost slohu hodnotili výše nežli uměleckou tvoři-
vost, pak bylo naprosto důsledné, sháněli-lis
po maliřích a sochařich, kteří by se při hoto-
vení obrazů a soch řídili týmiž zásadami a je-
jichž dílo by zrovna tak simulovalo historickou
primitivnost a starobylost v rysu, barvě a tvaru
jako jejich architektura v konstrukci a orna-
mentu. Ocitl jsem se jednou náhodou v koste-
liku nevelké osady na bavorských hranicích. Je
celý vymalován tak, že na první pohled se
domníváte viděti velký oyklus starých fresk
desátého nebo dvanáctého století. Napodobenina,
vydávající pochvalné svědectví o vědomostech
Jeneweinův
F Jenewein
Jenewein
10
article
hlásiti.
dovednosti původce. Nanejvýš patina stáří schází.
Takový malíř by byl podle chuti našich arche-
ologiekých konservativců, byl jejich ideálem, ale
za tvořivého umělce originální fantasie a potence
jej nikdo nemůže uznati. To je simulant nebo
fonograf, který sebe sama potlačuje, nebo cizt
řeč mechanicky, třeba klamivě, opakuje.
Poněvadž takových kouzelníků nebylo a
není u nás po ruce, bylo nutno se spokojiti
s těmi, kteří aspoň přibližně starý »sloh trefili-
a tak se naplnily naše kostely nově sklenomal-
bami, freskami a oltářními obrazy, jež nejsou
ni ryba ni pták, ovocem kompromisu, v nichž
všechno individuálné hnuti jest osekáno jak na
krátkém loži Prokrustově. Pod heslem slohu
čistoty slohové uchraňovali se, uměleckým ne-
právem, kdo neměli síly neb odvahy mluviti
vlastní řečí, býti syny dneška.
Třináct svatých a světic pro výzdobu chrá-
mu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a návrh
pro malbu velkého okna v kostele sv. Barbory
v Kutné Hoře, jež v Jednotě vysťavuje Franta
Prokrustův
Petro
Pavel
svatý . Barbora
Franta
Vyšehrad
Kutná hoře
11
article
Urban, jsou už tím pozoruhodny, že znači první
červánky svěžejších proudů. Také ony jsou sty
lisované, mají abstrahující a podle jistého řádu
upravenou linii a barvu, ale jejich styl má osobní
přibarvení a dnešní citový podklad a nepokrytě
praví, že nechce býti simulací slohu čtrnáctého
nebo patnáctého věku. Ornament na okně vy
kazuje starogotické listoví a krabatiny, ale celý
rozvrh seěny, její zrovna ornamentální rozlo-
žení a vedení hmot, jejl měkce plynulé obrysy
a rozdělení lemových čar olověných obrub je-
dnotlivých skel, jichž pohyb rovněž je řízen
principem dekorativnosti, nehledá žádnou gotič-
nost. Chce býti svým. Postavy svatých pro
stěny vyšehradského chrámu mají tutéž ten
denci. Už jejich pozadí krajin a architektur vy-
růstá z našeho citu přírodního, z naší malebné
chápavosti, a užiti jejich motivů, jejich zhušťo
vání a stylisování vyrůstá z moderní mluvy de
korativné. Karakter a úprava těchto třinácti po-
stav přenášejí k nám echo, jehož zvuk nám
není nepovědomý a je sympatický: M. V. Ne
sterov a V. M. Vasněcov objevují se v dálee
Urban
jít korativný
sterov
Vasněcov
12
article
Urbanovými vzory v karakteristice lidí, v histo
ričnosti jich výpravy a také poněkud ve stylu
kresby. Urbanovi pak náleží jako majetek osobn
měkkost a někdy vláčnost linie, tónové sbližo-
vání barev v mírné souzvuky. Byly by tyt
koncepce nám ještě milejší a bližší, kdyby ča-
stěji mluvily o vnitřním pohnutí a tempurament-
ním planutí a nevyhýbaly se každé energické
notě. Nerozehrávají dost, nerozněcují, poněvadž
v nich není obsažen moment kontrastu ; všechno
plyne stejným, sie vlněným tokem, ale bez sy.
čících pěn tříště. A původ této roste vždy ode
dna řeky. Arci mi to vysvětluje, proč prudký
temperament Jeneweinův a jeho živelná expan-
sivnost nebyla u nás uznána za styl do kostel
přípustný. Dramatická a tragická jeho linie sm
bouřiti toliko na papíře kartonu a ne se vyžíti
na ploše stěny. Ta je vyhražena dnes po výtce
příjemné půvabnosti, jde li o umění, a nechutné
sladkosti, kde se spokojují s výrobkem řemeslným
Karel B. Mádl.
Urbanův
Urban
Jeneweinův
Mádl
13
title
Sportovní věstník.
14
article
Šerm,
** Šermířský kroužek c. k. státních
úřadníků. Na král. české zemské šermířské škole
zahájilo sdružení z kruhů úřadnických cvičení v šermu
za podmínek, ředitelem ústavu p. G. Hergsellem, co
nejvýhodněji stanovených. Ježto učiněno bylo opatření,
aby ještě jedna vyučovací hodina přátelům z kruhů
c. k. úřadníků věnována býti mohla, lze se ještě do-
datečně v místnostech král. zemské šermířské školy
v paláci knížete Colloreda v Karlově ulici č. 2 při
Z cyklistského ruchu.
G Hergsell
Collored
Karlov ulice
15
article
** Při dnešních cyklistických závodech „S. K
Slavia“ pokusí se R. Vejtruha o překonání rekordu n
1 hodinu za vodiči motorovými. Start ve 4 hod. 10
minut.
** Světový rekord na 1 hodinu s vodiči drží Fran
couz Danglo, který tento měsíc v Paříži ujel 84 km
577 m. Rekord bez vodičů (amateurský) postavil pak
pred několika dny v Paříži Pottier, neboť ujel 40 km
80 m. Rekord proffesionálský drží Ilamilton 40 km
825 m.
** Světová mistrovství na kole konána budou
1904 v Londýně na závodišti „Křišťálového paláce
Pořadatelem jest anglická „National Cyklist Union“
** Ochranné přilby musí míti v Americe závodní
při závodech s vodiči. Opatření toto bude asi všud
nutné, aby neopakovaly se smrtelné pády, jakés
staly Elkesovi a Görnemannovi.
R Vejtruha
Fran
Danglo
Görnemann
Paříž
Londýn
Amerika
Slavia
km
National Cyklist Union
17
article
** Dnes při závodech S. K. Slavie vybojováno
bude „motorové mistrovství Rakouska“ (start asi ve
3 hodiny) a závod amaterů na motorových dvojkolkách
(stari ve 2 hodiny 10 min.).
** V Lipsku, kde se právě koná též cyklistsko
automobilistická výstava, konány pokusy na závodní
dráze s motorovou dvojkolkou české továrny Laurin
a Klement v Ml. Boleslavi. Stroj byl dvoucylindrový
a o 21/2 k. s. Docílena tak velká rychlost (asi 90 km
na 1 hodinu), že zvýšení zatáček nestačilo, aby stro
mohl po celou dobu plnou silou pracovati.
Athletlka a sportovní hry.
S K
Laurin
Klement
Rakousko
Lipsko
Boleslav
km
hodina
18
article
illustrovaný, aby kruhům interessovaným poskytlo se
širší forum. Dosavadní tato příloha byla čtenářstvem
a přáteli „Zlaté Prahy“ za prvý ročník svého trván
přijata se zálibou, i není pochyby, že nynější její roz
šíření bude radostně všude uvítáno; ovšem že nebudo
nyní možno tuto nákladnou illustrovanou přílohu dá-
vati k číslům „Zlaté Prahy“ zdarma, ale nicměně sta
noven doplatek pro odběratele „Zl. Prahy“ tak nízký
že největší částí obecenstva bude možno ji také sli
stem dále odbírati. Odběratelé „Zlaté Prahy“ budou n
čtrnáctidenník „Společnost a sport“ připláceti čtvr
letně pouze K 1.50, pro neodběratele „Zlaté Prahy
státi bude předplatné ročně 8 K. Mimo číslové vydár
uspořádáno bude také zvláštní měsíční vydání seš
tové, sešit po 40 hal.
Praha
19
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na neděli, dne 25. října. Den od začátku roku 298
do konce roku 68. — Východ slunce o 6. hodin
38 min. ráno, západ slunce o 4. hodině 50 minu
odpol. — Východ měsíce o 11. hod. 19 min. dopo
západ měsíce o 8. hod. 26 min. večer
Katolíků svátky: Kryšpína.
Evangelíků památné dni: Aquily.
Pravoslavných: Proba.
Na pondělí, dne 26. října. Den od začátku roku 299
do konce roku 67. — Východ slunce o 6. hosiiní
40 min. ráno, západ slunce o 4 hod. 48 min
odpol. — Východ měsíce o 12. hod. 6 min. odpol
západ měsíce o 9. hod. 19 min. večer.
Katolíků svátky : Evarista.
Kvangelíků památné dni: Eubula
Pravoslavných: Benjamina.
Kryšpín
Benjamin
Proba
20
article
Povětrnost.
Povětrnost.
m. Z Vídně, 24 října. (Zvláštní telegr. »Ná
Listů«.) Pravděpodobné počasí zejtra v neděl
podmračno a deštivo.
325 metrů nad mořem.
Dne 23./24. října 1903.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odu
Tlakoměr. . 724.9 727.4 730.1
Teploměr C. — 7.2 + 49 + 19
Vlhko. . .. 89 90.
sv
Jz
Vídeň
24 říjen
+ 49 + 19 vlhko
23
article
Síla větru . čerstvý mírný mírný
Síla větru . čerstvý mírný mírný
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 122e
Teplota nejvyšší na slunci . . + 23 4
Teplota nejnižší ve stínu . . + 3 7
Teplota nejnižší při zemi . . + 18
Slunce svítilo 1/4 hod.
Prům. rychlost větru v km. za hod. 18
Srážky v mm. —.
a k. setník v. v., Prata.
Prata
mm
27
article
Anatherin
Anatherin
ústní a zubní vodu proti bolení zubů a úst jer
v lahvičkách výše vyobrazených K 2.80, 2.— a 1.—
Zubní oréme v tubách bez škodlivého mýdl:
60 hal. udržuje ústa, zuby i dásně skutečn
vždy krásnými, zdravými, bez zápachu a bez bolesti
V lékárnách, drogeriích a lepších závodech ke koupi
24154
přírodní
alkalická
2258
43
article
Historie strašného dramatu z let 1870—1871 obs
Zena je v tomto románu. Zdreující tragedie Napoleona lli
odehrává se před zrakem naším v plné děslvé své skuteč-
nosti. Dnea, kdy expansívnost německá znovu se stává ne-
bezpečnou, jest kniha Mlarguerittů strašnou obžalobou ně-
mecké armády, knihou hodnou bedlivé a pozorné četby
Po Chlapících počneme v Levné Illustr. Kn. uveřee
jež napsnl slovulný spi
ňovati sen-
sační dilo zovatsl polský T. T. Jek.
který nám v tomto listorickém románu a velikou znalosti
poměrů a dějin tureckých vysvětluje mnohé, co dnes tak
těžko nám pochoplti: v dlle tom jest výtečně podána cha-
rakteristika státního ducha Turecka, Jest tu naznačena ge-
nese úpadku národů balkánských a zejména Albáncl, kteři
hraji dnes tak smutnou úlohu v řelich a ukrufnostech,
nichl nás docházejí zprávy. Dílo to jest velkolepým kul-
turně-hlstorickým obrazem a má při tom vysoce mravní ten-
denci, ukazujic, jak demorallaace připravuje k jařmu a iden
z něho vysvobozuje. Obě dila jsou četně iilustrována
Žádejte 1. sošity na ukázku.
Nakladatelství E. Beauforta v Praze, 26-ll.
Zeno
Napoleon
Mlargueritt
E Beaufort
Kněžná
Turecko
Praha
46
article
Nauka o kování koní. Od Fr Štěpánka. S ne
Nauka o kování koní. Od Fr Štěpánka. S ne
vyobr. Nejlepší spis podkovářský. Cena 80 kr.
Zámečnictví stavební a umělecké. Napsal M
Oehm. 418 obrazů. Cena 4 zl
Parní kotle a stroje a jich obsluha. Na
psal A. Schanoi. Cena 70 kr., váz. 90 kr. Sedm to-
pičů a strojvůdců dle snadného návodu připravova-
ných při zkoušce znamenitě obstálo.
Kniha pro strojníky, inženýry, stavitele a prům
školy. Napsal prof. A. Holeček. Se 442 obrazci
tahulkami. 744 str. Cena 4 zl. 50 kr., váz. 5 zl. 20 k
Soustruhování kovů. Zařízení, výkonnost a ob-
sluha soustruhů. Napsal J. Janovský. S 88 obr.
tabulkami. Cena 1 zl. 20 kr.
Kniha pro kovodělníky. Sestavil V. Červenka
Barvení, bronzování, slévání, granulování, kalení
leptání, patinování, zlacení, zdobení atd. kovů. 147
str. Cena zl. 1.20.
Moření, bílení, broušení a lakování dřev.
Praktické a nové návody pro truhláře, lakýrníky
tesaře a jiné od Al. Skramlíka. Cena ! zl. 23042
I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ul.
Štěpánek
M Oehm
profesor
A Holeček
J Janovský
V Červenka
Skramlík
Praha
Vodičkův ulice
54
article
Longfellow, Michael Angelo. Pře-
ložil F. Krsek. (Sborník svět, poesie. 80.) K 2.—
damin-Sibirjak, Legendy. Z ruského
přeložil A. G. Stín
Říha, Skola českého jazyka pro
školy měšťanské. Přispění Ad. Heyduka
prof. Fr. V. Autraty. Schváleno. Váz.
Schreinerová, Příhody z africké
farmy. Přeložila MI. Jesenská (Anglické
knihovny sv. XIII.)
Světlá, Pověsti z Ještěda. (Spisů
sv. XXV.)
Skvostně vázaný
Čapek, Patero novel. Seš. 1. (Knihovny
Lumíra roč. III. seš. 1.)
arbes, Romanetta IV. Seš. 6. . . . „ —. 30
Brodský, Úpadek. Román. Seš. 8. . . . —.20
Eliot. Adam Bede. Román. Seš. 5. . .
Hruška, V záblescích staré chod-
ské s lávy. Sešit 1. (České knihovny záb.
a poučení seš. 111.)
Jirásek, Bratrstyo. Druhé vydání. Se-
šit 5.
1ókai, Zlatý muž. Román. Seš. 23. . .
Mamin-Sibirjak, Legendy. Sešit 6.
Sverdrup, Nová země na severu. Seš. 19.
Světlá, Novel]y. II. Seš. 10.
Besedy lidu. Číslo 26. (Konec ročn. XI.)
Iustrovaný Svět. Seš. 52. (Konec roč
niku III.)
Lumír. Ročník 32. Čís. 2. Příspěvky : v
Mrštík. K: Novotný, hr. Cromar-
tie, V. Hladík, E. Sokol, A. B. Do-
stal, Ed. Bém, J. Bartoš a j. v.
Čtvrtletně pošťou
Lumír. Ročník 32. Seš. 1. ČŽádejte n
ukázkn)
Pesel z Budče. Číslo 6. Půlletně . . .
Ziatá Praha. Číslo 52. Illustrace:
Dettmann, Z vých. Frýzska. Engel-
můller, Babí léto. Ad. Liebscher
Česká koruna. Aleš, Chodové. Pichl,
Medaillon F. L. Riegra. Vacátko. Na
výzvědách. Slaboch. Ze zastrčeného
konta. (Konec roč. XX.) Čtvrtletně . . .
Zlatá Praha. Sešit 26. . . . . . . . „
24216
„ 1.60
„ 1.60
2.80
2.50
Longfellow
Michael
F Krsek
Sibirjak
A G Říha
Skola
Heyduk
V Autrata
Schreinerová
Příhoda
Jesenská
svatý . XIII
svatý . XXV
Čapek
Patera
Lumír
Romanett
Eliot
Adam Bést
Hruška
Jirásek
Bratrstyo
Mamin
Sverdrup
Mrštík
Novotná
V Hladík
E Sokol
A B
Bém
J Bartoš
Engel
Liebscher
Aleš
Chod
Pichl
Medaillon
F L Riegr
Vacátko
Francie
30 Brodská
Nová země
Cromar
Budeč
Praha
Český knihovna
Ziatý Praha
Ada
Dettmann
64
article
„Patero novel“,
„Patero novel“,
Knihovna Lumíra vychází v sešitech ve lhů-
tách třínedělních. Sešit za 24 h. Ročně vy-
jde 18 seš. Roční předplatné K 4.50
Odběratelé Lumíra připlácejí na tuto
sbírku pouze K 1.50 půlietně, 3 K ce-
loročněl
V Knihovně Lumíra dosud vyšlo
I. Louis de Robert: Něžný.
Román s illustracemi J. Dědiny K 2.40
II. Růž. Svobodová: Pěšinka-
K 2.—
mi srdce. Novelly
III. Fr. de Nion: Fagady. Román K 4.—
Každé dílo skvostně váz. o 2 K více.
„Knihovnu Lumíra“ lze odebírati v každém
knihkupectví, zejmenav
24215
Patera
Lumír
Louis jít Robert
J Dědina
Svobodová
František
jít Nion
Lumír
Novell
II
70
article
Č. A. a F. K.: Kráký Mild
Č. A. a F. K.: Kráký Mild
Koula
Trapek
Košek
Kopecký Holý
Novák
Modřinka
Kovář
Jenik
Vstupné nízké. Bližší na vývěscích. Před úím
hraje „Union B“ o 2. hod.
* Dnes konají se o 2. hod. odpol. athletické zá
vody S. K. „Slavia“. Poněvadž Č. A. A. U. zakázala
konání závodů národních nebo mezinárodních, bylo
nutno vypustiti zápas řecko-římský. Hlavními body
programu jsou skok o tyči (ve 2 hod. 10 m.) a match
cyklisty s běžcem.
** Dnes hraje na hřišti Slavie na Lelně německý
pražský klub F. C. „Union“ proti „Slavia-Reservs
Začátek zápasu ve 3 hod. odpol., nikoliv, jak mylno
uvedeno na vývěscích, ve 21/4 hod.
**S. K. „Slavia“ hraje dnes ve Vídni proti I. v
F. C. Mužstvo „Slavie“ jede do Vídně pozměněné, nek
na místo Kociána jede do Vídně Malý (dle jiných zpráv
Pressler). Též v ochraně postaven opět nově Růžičk
a za „Julu“ hraje Nový. Přes to zvítězí asi „Slavie“
** Společnost a sport. Zvláštní illustrovaná pří
loha „Zlaté Prahy“. Redaktor Jaroslav Borotínský
Ročník II. Nákladem J. Otty v Praze. K žadostemz
kruhů společenských a sportovních rozhodlo se nakla-
datelství Oltovo rozšířiti dosavadní měsíční přílohu
„Zlaté Prahy“ „Společnost a sport“ na čtrnáclidenní
Koula
Košek
Kopecká
Novák
Jenik
S K
A A
F C
Kocián
Malá
Pressler
Jula
Jaroslav borotínský
J Ott
Č . A
Vídeň
Praha
Union B
Slavia
Lelně
Kráký Mild
82
article
Zájezd na Rus
Zájezd na Rus
ještě dlouho do svého dokončení došel nemalé pozor
nosti v Rusku. Část vyšla o sobě v ruském překlad
N. M. Sokolova pod názvem „Rusko a Západ“
v Petrohradě 1901. Druhou část překladu umístil N
M. Sokolov v „Ruském Věstníku“ 1902. V před-
mluvě k prvému překladu napsal: Zřídka doléhaj
k nám do Ruska ze Západu vážné a k přemýšlení na-
bádající hlasy o ruském společenském a státním ži
votě. Lidí, znajících a vážně studujících Rusko, je na
Západě velmi málo, a ještě méně je tam přátel
Ruska . . . Samostatné a originalné názo-
ry autorovy jsou namnoze nové i ruské-
mu obecenstvu. V každém případé zasluhují
nejopravdovější pozornosti. — „Novoj
Vremja“: Názory Holečkovy jsou smělé a nabádají
k přemýšlení. Kniha čte se s nejživějším zájmem
ruské obecenstvo bude spisovateli
vděčno za smělé a pravdivé slovo o nasí
vlasti.
Možno říci, že ne každá do ruštiny přeložená kniha
vzbuzuje v ruském časopisectvu takový zájem, jakého
se dostalo překladu N. M. Sokolova. Psaly o n
i „tlusté žurnály“, i denní listy hlavních měst, i listy
provincialné i německé. Za 8 K 40 h
M Sokolův
Holečkův
Zájezd
Rus
Rusko
západ
Petrohrad
Sokolov
Novoj Vremja