ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 712b3a90-70cc-11dc-bc34-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 87 celkem · entity: person 140, work 13, place 52, org 10
1 masthead
25. října 190
2 masthead
I. Příloha „Národních Listu
3 masthead
k číslu 291.
4 masthead
Strana 13.
5 title
Výtvarné uměni.
6 article Z výstavy Jednoty výtvarných umělců.
Z výstavy Jednoty výtvarných umělců. =Na jednom konci sálu E. K. Liška, na druhém V. Amort, uprostřed F. Urban — toje tak asi první nejživější dojem z této, už sedm výstavy Jednoty. Jména, jež jsem právě uved a práce s nimi spojené nejsou si na vlas ekv ralentní, ale skupiny jejich obrazů, plastik kartonů přinášejí jistou rázovitost a prolamu příliš klidnou hladinu ostatní výstavy. E. k Liška byl pilným pracovníkem, ale pomalý ivořitelem a sebrati na čas celé jeho dílo v po- smrtnou výstavu nebylo by bývalo podnikem nad lidské síly a pražskou možnost. Uměleck vývoj jeho, jednou ukončený, jak by se v t kové retrospektivní výstavě ješté jednou př hledně a naposledy souborně ukázal, byl b nejen theoreticky poučný a osobně pietní, ale by by také přinesl hojně požitků uměleckých. Poř- datelé výstavy spokojili se však toliko malým výběrem z toho, co po zesnulém v atelieru majetku rodiny zbylo. S radostí přijímáme to a jestli kde od ledna počínala památka Liš kova blednouti, zde znovu je s to ožíti. Vilém Amort se svými pětadvaceti čísly cítil potřebu ukázati se výstavní veřejnosti jaksi v celé po stavě, aspoň pokud se posledních let týče. Tim se stalo, že výstava Jednoty není tak jedno stranně nebo převážně malířská, jako výstavy větší a menší bývají, neboť zde mu ještě dobře sekundují B. Vlček a Joseř Malina portrélním poprsími pěkné faktury. Urbanovy barevné ná vrhy pro skleno- a stěnomalby kostelů svým vlidným vzezřením a svojí opravdovostí probou zejí a rozvinují zároveň i úvahy kolem nich se rozprostírající, úvahy dolýkající se jedné zeži votních otázek umění výtvarného : uměnía kostel.
E K Liška V Amort F Urban Amort B Vlček Joseř Malin Urbanův
7 article
Kostel, církev není za našich dnů, a už dávno, oním faktorem ve světě uměleckém, ve vývoji uměleckém, jakým bývaly. Druhdy, ne pouze ve středověku, kdy eírkev všemu vládla, také později, dál se pod jejich ochranou každý pokrok umělecký a jejich přízni těši se každý i revolucionářský zjev. Všechen po- krok od Giotta až po Carravaggia v Italii doku- mentován je na oltářích a stěnách chrámových. Církev nejméně se protivila po dobách úměrné renesance přijmouti do služeb svých rušnou impulsivnost baroku a neměla jiného přesvědčení, nežli že všechno a každé silné umění dobové patří jí, dobře vědouc, že jeho mocí vládne všem vrstvám věřících. Byla to politika nebo v pravdě umělecký instinkt? Asi obojí. Církev a náboženství jako veliký faktor života a společnosti, neodt hovaly se od nich, chtějíce je ovládat. Nebylo řeči o nějakém zvláštním slohu církevním, ar- chitektonická mluva paláce a kostela byla na vlas stejná a umělecky formálný karakter sva- tých scén a postav jedné doby nebyl v kostele jiný nežli genrů a historif, jež si objednávalia kupovali u malířů světští milovníci umění.
Giotto Italia dok
8 article
To vše se z gruntu změnilo. Theoreticky vyzkoumali největší a nejnápadnější historickou nepravdu o církevnosti a speciální nábožnosti některých slohů nebo i celéhu středověku, a tomu v zápětí přišlo zásadné odmítání všeho, co se od jejich forem příliš odlišovalo. Kostel se svým uměním, druhdy vždycky činitel pokrokový, stal se konservativcem nejpřísnější observance. Po učky o církevní samospasitelnosti romanského nebo gotického slohu pro stavby kostelní udržují se nadále a sotva by dnes kde akceptovali nový kostel barokní, najisto pak by se vzepřeli ko stelu moderních tvarů jako sakrilegiu. O něeo málo, ale jen málo liberálnější jsou požadavky kostela vůči malířům. Nežádá sic vždy kopie nebo permutace romanských neohrabaností a go- tických tápavostí — maliři také nejsou takovým vědeckými archeology jako architekti — připoušt repliky starých Florenčanů, Tiziana, Rubense. Bolognských, ano i dokonce mistrů baroka, jen když jejich upřímnosti a radosti jsou z nich vymýtěny, ale vždycky každý obraz musí projí mediem minulosti, nežli smi dnes přestoupiti práh chrámový. Kdybychom dnes měli nového Michelangela, Cagliariho, Rubense nebo Velaz queza, byli by prostě exkomunikováni, jakos vskutku děje všem moderně pokrokovým uměl cům. Tím se stalo, že kostel a církev přestaly býti předními činiteli ve vývinu umění výtvar ných; ztratily vedení. Ovšem že nikoli jedině z této příčiny. Událo se však co horšího. K nové výzdobě, k renovaci výzdoby kostelů přivolávají příslušné kruhy jen podajné nebo i druho-a třiřadé umělecké síly. Místo uměleckých činů a velkých rázovitých schopností objevují se dnes v kostelích krátkodeché neduživosti nebo replikové chabosti. A nejčastěji pouhé řemeslo.
Tizian Rubens Michelangelo Cagliari Velaz
9 article
Jak věci dnes stojí, ztrácí umění opravdové silné, moderní všechnu finanční potenci, kterou kostel vládne, všude tam, kde neholduje kon- servatismu, kde nechce býtí retrospektivní, kde s vyhýbá napodobení, kde se podřizuje individuálné mohutnosti a ne neúrodným theoriím. Jeneweinův marný boj o místo v českém kostele tvoři bo- lestnou kapitolu v knize tohoto proudění. A F. Jenewein je přece stylista katexochén! A cí kevní umění trvá dnes na stylu! Než Jenewein má svůj styl a svoji zrovna svalovou mohut- nost a kostel žádá styl archeologické barvy líbivou povšechnost. Mnoho zde zavinili arche- ologičuí architekti svými theoriemi o slohové přesnosti, příslušnosti a přípustnosti. Arciťje vina jejich neodpíratelně logická. Jestliže pojí- mali úlohu zbudovati a vystrojiti nový kostel jako dilo co nejpřesnější repliky na př. goti- ekého slohu, jestliže každou restauraci a každý doplněk které staré stavby nedovedli si předsta viti a nechtěli prosaditi jinak nežli v přesném opakování starobylých forem a uměleckou har monii neznali a nepociťovali jinak nežli v jednot nosti historicko slohové, jestliže vědeckou zna lost slohu hodnotili výše nežli uměleckou tvoři- vost, pak bylo naprosto důsledné, sháněli-lis po maliřích a sochařich, kteří by se při hoto- vení obrazů a soch řídili týmiž zásadami a je- jichž dílo by zrovna tak simulovalo historickou primitivnost a starobylost v rysu, barvě a tvaru jako jejich architektura v konstrukci a orna- mentu. Ocitl jsem se jednou náhodou v koste- liku nevelké osady na bavorských hranicích. Je celý vymalován tak, že na první pohled se domníváte viděti velký oyklus starých fresk desátého nebo dvanáctého století. Napodobenina, vydávající pochvalné svědectví o vědomostech
Jeneweinův F Jenewein Jenewein
10 article
hlásiti. dovednosti původce. Nanejvýš patina stáří schází. Takový malíř by byl podle chuti našich arche- ologiekých konservativců, byl jejich ideálem, ale za tvořivého umělce originální fantasie a potence jej nikdo nemůže uznati. To je simulant nebo fonograf, který sebe sama potlačuje, nebo cizt řeč mechanicky, třeba klamivě, opakuje. Poněvadž takových kouzelníků nebylo a není u nás po ruce, bylo nutno se spokojiti s těmi, kteří aspoň přibližně starý »sloh trefili- a tak se naplnily naše kostely nově sklenomal- bami, freskami a oltářními obrazy, jež nejsou ni ryba ni pták, ovocem kompromisu, v nichž všechno individuálné hnuti jest osekáno jak na krátkém loži Prokrustově. Pod heslem slohu čistoty slohové uchraňovali se, uměleckým ne- právem, kdo neměli síly neb odvahy mluviti vlastní řečí, býti syny dneška. Třináct svatých a světic pro výzdobu chrá- mu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a návrh pro malbu velkého okna v kostele sv. Barbory v Kutné Hoře, jež v Jednotě vysťavuje Franta
Prokrustův Petro Pavel svatý . Barbora Franta Vyšehrad Kutná hoře
11 article
Urban, jsou už tím pozoruhodny, že znači první červánky svěžejších proudů. Také ony jsou sty lisované, mají abstrahující a podle jistého řádu upravenou linii a barvu, ale jejich styl má osobní přibarvení a dnešní citový podklad a nepokrytě praví, že nechce býti simulací slohu čtrnáctého nebo patnáctého věku. Ornament na okně vy kazuje starogotické listoví a krabatiny, ale celý rozvrh seěny, její zrovna ornamentální rozlo- žení a vedení hmot, jejl měkce plynulé obrysy a rozdělení lemových čar olověných obrub je- dnotlivých skel, jichž pohyb rovněž je řízen principem dekorativnosti, nehledá žádnou gotič- nost. Chce býti svým. Postavy svatých pro stěny vyšehradského chrámu mají tutéž ten denci. Už jejich pozadí krajin a architektur vy- růstá z našeho citu přírodního, z naší malebné chápavosti, a užiti jejich motivů, jejich zhušťo vání a stylisování vyrůstá z moderní mluvy de korativné. Karakter a úprava těchto třinácti po- stav přenášejí k nám echo, jehož zvuk nám není nepovědomý a je sympatický: M. V. Ne sterov a V. M. Vasněcov objevují se v dálee
Urban jít korativný sterov Vasněcov
12 article
Urbanovými vzory v karakteristice lidí, v histo ričnosti jich výpravy a také poněkud ve stylu kresby. Urbanovi pak náleží jako majetek osobn měkkost a někdy vláčnost linie, tónové sbližo- vání barev v mírné souzvuky. Byly by tyt koncepce nám ještě milejší a bližší, kdyby ča- stěji mluvily o vnitřním pohnutí a tempurament- ním planutí a nevyhýbaly se každé energické notě. Nerozehrávají dost, nerozněcují, poněvadž v nich není obsažen moment kontrastu ; všechno plyne stejným, sie vlněným tokem, ale bez sy. čících pěn tříště. A původ této roste vždy ode dna řeky. Arci mi to vysvětluje, proč prudký temperament Jeneweinův a jeho živelná expan- sivnost nebyla u nás uznána za styl do kostel přípustný. Dramatická a tragická jeho linie sm bouřiti toliko na papíře kartonu a ne se vyžíti na ploše stěny. Ta je vyhražena dnes po výtce příjemné půvabnosti, jde li o umění, a nechutné sladkosti, kde se spokojují s výrobkem řemeslným Karel B. Mádl.
Urbanův Urban Jeneweinův Mádl
13 title
Sportovní věstník.
14 article
Šerm, ** Šermířský kroužek c. k. státních úřadníků. Na král. české zemské šermířské škole zahájilo sdružení z kruhů úřadnických cvičení v šermu za podmínek, ředitelem ústavu p. G. Hergsellem, co nejvýhodněji stanovených. Ježto učiněno bylo opatření, aby ještě jedna vyučovací hodina přátelům z kruhů c. k. úřadníků věnována býti mohla, lze se ještě do- datečně v místnostech král. zemské šermířské školy v paláci knížete Colloreda v Karlově ulici č. 2 při Z cyklistského ruchu.
G Hergsell Collored Karlov ulice
15 article
** Při dnešních cyklistických závodech „S. K Slavia“ pokusí se R. Vejtruha o překonání rekordu n 1 hodinu za vodiči motorovými. Start ve 4 hod. 10 minut. ** Světový rekord na 1 hodinu s vodiči drží Fran couz Danglo, který tento měsíc v Paříži ujel 84 km 577 m. Rekord bez vodičů (amateurský) postavil pak pred několika dny v Paříži Pottier, neboť ujel 40 km 80 m. Rekord proffesionálský drží Ilamilton 40 km 825 m. ** Světová mistrovství na kole konána budou 1904 v Londýně na závodišti „Křišťálového paláce Pořadatelem jest anglická „National Cyklist Union“ ** Ochranné přilby musí míti v Americe závodní při závodech s vodiči. Opatření toto bude asi všud nutné, aby neopakovaly se smrtelné pády, jakés staly Elkesovi a Görnemannovi.
R Vejtruha Fran Danglo Görnemann Paříž Londýn Amerika Slavia km National Cyklist Union
17 article
** Dnes při závodech S. K. Slavie vybojováno bude „motorové mistrovství Rakouska“ (start asi ve 3 hodiny) a závod amaterů na motorových dvojkolkách (stari ve 2 hodiny 10 min.). ** V Lipsku, kde se právě koná též cyklistsko automobilistická výstava, konány pokusy na závodní dráze s motorovou dvojkolkou české továrny Laurin a Klement v Ml. Boleslavi. Stroj byl dvoucylindrový a o 21/2 k. s. Docílena tak velká rychlost (asi 90 km na 1 hodinu), že zvýšení zatáček nestačilo, aby stro mohl po celou dobu plnou silou pracovati. Athletlka a sportovní hry.
S K Laurin Klement Rakousko Lipsko Boleslav km hodina
18 article
illustrovaný, aby kruhům interessovaným poskytlo se širší forum. Dosavadní tato příloha byla čtenářstvem a přáteli „Zlaté Prahy“ za prvý ročník svého trván přijata se zálibou, i není pochyby, že nynější její roz šíření bude radostně všude uvítáno; ovšem že nebudo nyní možno tuto nákladnou illustrovanou přílohu dá- vati k číslům „Zlaté Prahy“ zdarma, ale nicměně sta noven doplatek pro odběratele „Zl. Prahy“ tak nízký že největší částí obecenstva bude možno ji také sli stem dále odbírati. Odběratelé „Zlaté Prahy“ budou n čtrnáctidenník „Společnost a sport“ připláceti čtvr letně pouze K 1.50, pro neodběratele „Zlaté Prahy státi bude předplatné ročně 8 K. Mimo číslové vydár uspořádáno bude také zvláštní měsíční vydání seš tové, sešit po 40 hal.
Praha
19 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na neděli, dne 25. října. Den od začátku roku 298 do konce roku 68. — Východ slunce o 6. hodin 38 min. ráno, západ slunce o 4. hodině 50 minu odpol. — Východ měsíce o 11. hod. 19 min. dopo západ měsíce o 8. hod. 26 min. večer Katolíků svátky: Kryšpína. Evangelíků památné dni: Aquily. Pravoslavných: Proba. Na pondělí, dne 26. října. Den od začátku roku 299 do konce roku 67. — Východ slunce o 6. hosiiní 40 min. ráno, západ slunce o 4 hod. 48 min odpol. — Východ měsíce o 12. hod. 6 min. odpol západ měsíce o 9. hod. 19 min. večer. Katolíků svátky : Evarista. Kvangelíků památné dni: Eubula Pravoslavných: Benjamina.
Kryšpín Benjamin Proba
20 article Povětrnost.
Povětrnost. m. Z Vídně, 24 října. (Zvláštní telegr. »Ná Listů«.) Pravděpodobné počasí zejtra v neděl podmračno a deštivo. 325 metrů nad mořem. Dne 23./24. října 1903. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odu Tlakoměr. . 724.9 727.4 730.1 Teploměr C. — 7.2 + 49 + 19 Vlhko. . .. 89 90. sv Jz
Vídeň 24 říjen + 49 + 19 vlhko
23 article Síla větru . čerstvý mírný mírný
Síla větru . čerstvý mírný mírný Teplota nejvyšší ve stínu . . + 122e Teplota nejvyšší na slunci . . + 23 4 Teplota nejnižší ve stínu . . + 3 7 Teplota nejnižší při zemi . . + 18 Slunce svítilo 1/4 hod. Prům. rychlost větru v km. za hod. 18 Srážky v mm. —. a k. setník v. v., Prata.
Prata mm
27 article Anatherin
Anatherin ústní a zubní vodu proti bolení zubů a úst jer v lahvičkách výše vyobrazených K 2.80, 2.— a 1.— Zubní oréme v tubách bez škodlivého mýdl: 60 hal. udržuje ústa, zuby i dásně skutečn vždy krásnými, zdravými, bez zápachu a bez bolesti V lékárnách, drogeriích a lepších závodech ke koupi 24154 přírodní alkalická 2258
43 article
Historie strašného dramatu z let 1870—1871 obs Zena je v tomto románu. Zdreující tragedie Napoleona lli odehrává se před zrakem naším v plné děslvé své skuteč- nosti. Dnea, kdy expansívnost německá znovu se stává ne- bezpečnou, jest kniha Mlarguerittů strašnou obžalobou ně- mecké armády, knihou hodnou bedlivé a pozorné četby Po Chlapících počneme v Levné Illustr. Kn. uveřee jež napsnl slovulný spi ňovati sen- sační dilo zovatsl polský T. T. Jek. který nám v tomto listorickém románu a velikou znalosti poměrů a dějin tureckých vysvětluje mnohé, co dnes tak těžko nám pochoplti: v dlle tom jest výtečně podána cha- rakteristika státního ducha Turecka, Jest tu naznačena ge- nese úpadku národů balkánských a zejména Albáncl, kteři hraji dnes tak smutnou úlohu v řelich a ukrufnostech, nichl nás docházejí zprávy. Dílo to jest velkolepým kul- turně-hlstorickým obrazem a má při tom vysoce mravní ten- denci, ukazujic, jak demorallaace připravuje k jařmu a iden z něho vysvobozuje. Obě dila jsou četně iilustrována Žádejte 1. sošity na ukázku. Nakladatelství E. Beauforta v Praze, 26-ll.
Zeno Napoleon Mlargueritt E Beaufort Kněžná Turecko Praha
46 article Nauka o kování koní. Od Fr Štěpánka. S ne
Nauka o kování koní. Od Fr Štěpánka. S ne vyobr. Nejlepší spis podkovářský. Cena 80 kr. Zámečnictví stavební a umělecké. Napsal M Oehm. 418 obrazů. Cena 4 zl Parní kotle a stroje a jich obsluha. Na psal A. Schanoi. Cena 70 kr., váz. 90 kr. Sedm to- pičů a strojvůdců dle snadného návodu připravova- ných při zkoušce znamenitě obstálo. Kniha pro strojníky, inženýry, stavitele a prům školy. Napsal prof. A. Holeček. Se 442 obrazci tahulkami. 744 str. Cena 4 zl. 50 kr., váz. 5 zl. 20 k Soustruhování kovů. Zařízení, výkonnost a ob- sluha soustruhů. Napsal J. Janovský. S 88 obr. tabulkami. Cena 1 zl. 20 kr. Kniha pro kovodělníky. Sestavil V. Červenka Barvení, bronzování, slévání, granulování, kalení leptání, patinování, zlacení, zdobení atd. kovů. 147 str. Cena zl. 1.20. Moření, bílení, broušení a lakování dřev. Praktické a nové návody pro truhláře, lakýrníky tesaře a jiné od Al. Skramlíka. Cena ! zl. 23042 I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ul.
Štěpánek M Oehm profesor A Holeček J Janovský V Červenka Skramlík Praha Vodičkův ulice
54 article
Longfellow, Michael Angelo. Pře- ložil F. Krsek. (Sborník svět, poesie. 80.) K 2.— damin-Sibirjak, Legendy. Z ruského přeložil A. G. Stín Říha, Skola českého jazyka pro školy měšťanské. Přispění Ad. Heyduka prof. Fr. V. Autraty. Schváleno. Váz. Schreinerová, Příhody z africké farmy. Přeložila MI. Jesenská (Anglické knihovny sv. XIII.) Světlá, Pověsti z Ještěda. (Spisů sv. XXV.) Skvostně vázaný Čapek, Patero novel. Seš. 1. (Knihovny Lumíra roč. III. seš. 1.) arbes, Romanetta IV. Seš. 6. . . . „ —. 30 Brodský, Úpadek. Román. Seš. 8. . . . —.20 Eliot. Adam Bede. Román. Seš. 5. . . Hruška, V záblescích staré chod- ské s lávy. Sešit 1. (České knihovny záb. a poučení seš. 111.) Jirásek, Bratrstyo. Druhé vydání. Se- šit 5. 1ókai, Zlatý muž. Román. Seš. 23. . . Mamin-Sibirjak, Legendy. Sešit 6. Sverdrup, Nová země na severu. Seš. 19. Světlá, Novel]y. II. Seš. 10. Besedy lidu. Číslo 26. (Konec ročn. XI.) Iustrovaný Svět. Seš. 52. (Konec roč niku III.) Lumír. Ročník 32. Čís. 2. Příspěvky : v Mrštík. K: Novotný, hr. Cromar- tie, V. Hladík, E. Sokol, A. B. Do- stal, Ed. Bém, J. Bartoš a j. v. Čtvrtletně pošťou Lumír. Ročník 32. Seš. 1. ČŽádejte n ukázkn) Pesel z Budče. Číslo 6. Půlletně . . . Ziatá Praha. Číslo 52. Illustrace: Dettmann, Z vých. Frýzska. Engel- můller, Babí léto. Ad. Liebscher Česká koruna. Aleš, Chodové. Pichl, Medaillon F. L. Riegra. Vacátko. Na výzvědách. Slaboch. Ze zastrčeného konta. (Konec roč. XX.) Čtvrtletně . . . Zlatá Praha. Sešit 26. . . . . . . . „ 24216 „ 1.60 „ 1.60 2.80 2.50
Longfellow Michael F Krsek Sibirjak A G Říha Skola Heyduk V Autrata Schreinerová Příhoda Jesenská svatý . XIII svatý . XXV Čapek Patera Lumír Romanett Eliot Adam Bést Hruška Jirásek Bratrstyo Mamin Sverdrup Mrštík Novotná V Hladík E Sokol A B Bém J Bartoš Engel Liebscher Aleš Chod Pichl Medaillon F L Riegr Vacátko Francie 30 Brodská Nová země Cromar Budeč Praha Český knihovna Ziatý Praha Ada Dettmann
64 article „Patero novel“,
„Patero novel“, Knihovna Lumíra vychází v sešitech ve lhů- tách třínedělních. Sešit za 24 h. Ročně vy- jde 18 seš. Roční předplatné K 4.50 Odběratelé Lumíra připlácejí na tuto sbírku pouze K 1.50 půlietně, 3 K ce- loročněl V Knihovně Lumíra dosud vyšlo I. Louis de Robert: Něžný. Román s illustracemi J. Dědiny K 2.40 II. Růž. Svobodová: Pěšinka- K 2.— mi srdce. Novelly III. Fr. de Nion: Fagady. Román K 4.— Každé dílo skvostně váz. o 2 K více. „Knihovnu Lumíra“ lze odebírati v každém knihkupectví, zejmenav 24215
Patera Lumír Louis jít Robert J Dědina Svobodová František jít Nion Lumír Novell II
70 article Č. A. a F. K.: Kráký Mild
Č. A. a F. K.: Kráký Mild Koula Trapek Košek Kopecký Holý Novák Modřinka Kovář Jenik Vstupné nízké. Bližší na vývěscích. Před úím hraje „Union B“ o 2. hod. * Dnes konají se o 2. hod. odpol. athletické zá vody S. K. „Slavia“. Poněvadž Č. A. A. U. zakázala konání závodů národních nebo mezinárodních, bylo nutno vypustiti zápas řecko-římský. Hlavními body programu jsou skok o tyči (ve 2 hod. 10 m.) a match cyklisty s běžcem. ** Dnes hraje na hřišti Slavie na Lelně německý pražský klub F. C. „Union“ proti „Slavia-Reservs Začátek zápasu ve 3 hod. odpol., nikoliv, jak mylno uvedeno na vývěscích, ve 21/4 hod. **S. K. „Slavia“ hraje dnes ve Vídni proti I. v F. C. Mužstvo „Slavie“ jede do Vídně pozměněné, nek na místo Kociána jede do Vídně Malý (dle jiných zpráv Pressler). Též v ochraně postaven opět nově Růžičk a za „Julu“ hraje Nový. Přes to zvítězí asi „Slavie“ ** Společnost a sport. Zvláštní illustrovaná pří loha „Zlaté Prahy“. Redaktor Jaroslav Borotínský Ročník II. Nákladem J. Otty v Praze. K žadostemz kruhů společenských a sportovních rozhodlo se nakla- datelství Oltovo rozšířiti dosavadní měsíční přílohu „Zlaté Prahy“ „Společnost a sport“ na čtrnáclidenní
Koula Košek Kopecká Novák Jenik S K A A F C Kocián Malá Pressler Jula Jaroslav borotínský J Ott Č . A Vídeň Praha Union B Slavia Lelně Kráký Mild
82 article Zájezd na Rus
Zájezd na Rus ještě dlouho do svého dokončení došel nemalé pozor nosti v Rusku. Část vyšla o sobě v ruském překlad N. M. Sokolova pod názvem „Rusko a Západ“ v Petrohradě 1901. Druhou část překladu umístil N M. Sokolov v „Ruském Věstníku“ 1902. V před- mluvě k prvému překladu napsal: Zřídka doléhaj k nám do Ruska ze Západu vážné a k přemýšlení na- bádající hlasy o ruském společenském a státním ži votě. Lidí, znajících a vážně studujících Rusko, je na Západě velmi málo, a ještě méně je tam přátel Ruska . . . Samostatné a originalné názo- ry autorovy jsou namnoze nové i ruské- mu obecenstvu. V každém případé zasluhují nejopravdovější pozornosti. — „Novoj Vremja“: Názory Holečkovy jsou smělé a nabádají k přemýšlení. Kniha čte se s nejživějším zájmem ruské obecenstvo bude spisovateli vděčno za smělé a pravdivé slovo o nasí vlasti. Možno říci, že ne každá do ruštiny přeložená kniha vzbuzuje v ruském časopisectvu takový zájem, jakého se dostalo překladu N. M. Sokolova. Psaly o n i „tlusté žurnály“, i denní listy hlavních měst, i listy provincialné i německé. Za 8 K 40 h
M Sokolův Holečkův Zájezd Rus Rusko západ Petrohrad Sokolov Novoj Vremja