1
masthead
8. prosince 1901.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listul
5
title
Národní hospodář.
6
article
Otázky německé politiky obchodní
Otázky německé politiky obchodní
Gustav Schmoller, posuzuje!) sou
časné proudy kritické, obírajíel se výsledky
německé politiky obchodní, správněji rečen
hospodářského a sociálního vývoje Německ
v posledním deselileti, označil zcela případně
a správně oba protivné poly této kritiky, směrem
pessimistickým a optimistickým
Zde Brentano) a Schäffle3), tam
Wagner') a jich přivrženci.
Adolf Wagner ma četně obavy z dnešního
rozvoje Němeeka. Netají se jeho skvělými vý
sledky, zkoumá však tím více stránky stinné
Formulování otázky jakožto sporu o stát prů
myslový nebo agrární Wagner považuje za ne
správné; spíše nutno věc tuto pojímati jake
otázku míry, až do jaké nutn
chrániti respective obötovat
zájmy buď průmyslové buď země-
dělské. Podstatnými základy dnešního ně-
meckého vývoje jest jednak nečekaný vzrůs
obyvatelstva a rozvoj techniky. Přírůstek oby
vatelstva, který způsobil tolik nadšených tirád.
Schmoller
Brentano
Wagner
Schäffle 3
7
article
má také hodně chmurných stránek. Stéhován
obyvatelstva do měst, jeho stoupající potřeby
požadavky, nulnost zaměstnati tyto stále ro
stoucí massy — toť momenty, nutící k vážným
myšlenkám. Jest práce pro tolik obyvatelstva
zaručena? Roste výrobnost a výnosnost jej
v stejném poměru jako počet obyvatelstva —
a Wagner tuto otázku zodpovídá záporně —,a
není lépe klásti váhu na kvalitu obyvatelstv
než na jeho počet? Notušený vzrůst obyvatelstvi
v posledním desetiletí neni Wagnerovi přirozeným
zjevem: i tento vzrůst dá se modifikovati i úpra-
vovati. Anglie nemůže býti Némecku vzorem
vývoz německý stoupá zvolněji než anglický
proto také jest zajištěnost vývoznosti německéh
průmyslu menší. Rostoucí závislost na cizin
však podrývá bezpečnost vývoje. A právě nut
zase vzrůst obyvatelstva a péče o jeho za
jištěnost k upevnění hospodářských a výdě
lečných základů. Wagner nestaví se proti vývozu
vůbec, ale klade v prvé řadě váhu na posílen
domácího trhu. Ve všech zemích a státech
patrny dnes proudy, nesoucí se za posilněním
domácí výroby a za vyloučením dovozu. Chce-
německá soutěž obstáti, muší snižovati ceny čil
současně zmenšovati náklady výrobní a tedy
i mzdy dělnictva a bude cizina stále ochotna
přijímati německé tovary? Ale nejen to: stál
větší moc velikého kapitálu tvoří novou třídu
lidí závislých, třídu mohutnící na úkor samo-
statných dosud středních výrobců — ať živno-
stenských, ať — a to zvláště — zemědělských«. Ve
svém honění za ziskem neostýchá se kapitál, »ne-
mající vlastis zakládati všude, i v cizině, závody
soutěžicí s výrobou domácí, jen když kynou veliké
výdělky.« Jest to bezohledná politika zájmů
bojů. Sesílení domácích trhů jest ale podminěno
posílením zemědělstva. Zemědělství bude i na
dále základem neodvislosti Německa od eizin,.
Wagner
Némecko
Anglie
Německo
8
article
Wagner nestaví se tím proti průmyslu, jemuž
naopak přeje a jehož rozvoj jest mu také ne-
zbylným, chce ale zpozvolniti dnešn
překotný vývoj a zabezpečiti další poma-
Tejší rozvoj. Lze tak učiniti jen politikou sku-
tečně národní t. j. povznášející všechny vrstvy
národa, nikoli třídní, zájmovou. Volání po svo-
bodně tržbě jest jen hájením zájmů velikéh
kapitálu a průmyslu. V dnešním rozvoji ně
meckého národního hospodářství jest »uhajovac
politika« zemědělských ochranných cel daleko
vyšším přikazem než »výchovná politika prů-
myslových ochranných cel«. Nová osnova cel-
ního tarifu Wagnerovi vyhovuje. Sněm povol
již. Ryk boje zanikne jako p. r. 1879 —
»k požehnání německého lidu«. Důrazně ohra-
žuje se Wagner proti názoru, že snad chee
cilů — volnějšího rozvoje — dosíci zhoršením
podminek životních. Naopak: větší sila domá-
cího trhu je zlepší. A i kdyby šlo o oběť, obět
talo přinesená zemědělstvu vzbudí na druhé
straně sllu a požehnání. Cest »zpozvolnění vý-
voje« Wagner neudává.
Wagner
Ryk
Tejší rozvoj
9
article
A to právě bylo nejúčinnější zbraní
Brentanovou, který vyvozuje ze stejného
statistického podkladu jako Wagner, ale stav
se na bezpodmínečný princip majority. Vývojem
posledního desetileti přesunulo se těžisko hospo-
dářského stavu a zdatnosti ve výrobu průmy
slovou. Vlivem zákona ubývajíeích výnosů půdy
a opačnou tendenci výroby průmyslové, jejížto
výrobními prostředky jsou rozmnožitelné kapitály
Rostoucí obyvatelstvo potřebuje výživy, země-
dělstvi mu ji dáti nemůže, nutno tedy jiti ce-
stou průmyslového vývoje. Na ní Německo zbo-
hatlo, jeho význam stoupl, jeho obyvatelstvo
vzrostlo — lze vůbec udati důvodů pro návrai
ve stát s převahou zemědělskou? Brentano ne-
taji si nebezpečí průmyslové výroby: ničí zdrasí
dělnietva, vyvolává otázku bytovou, posiluje zá-
vislost na cizině — ale to vše jsou momenty.
Brentanův
Wagner
Brentano
Německo
10
article
jež lze překonati. Prvé dva účinným dělnickým
zákonodárstvím a reformou. Co se týče závislosti
na cizině, jest tato oboustrannou. Při stoupajíeí
mezinárodní dělbě práce bude se produkce ná-
roda vždy více soustřeďovati k zvláštnostem
podmíněným surovinami, dovednosti a p. Al
i kdyby toho nebylo: Státy s převahou výroby
průmyslové mají dnes 220 mill. obyv., celj
svět 1500 mill. Potřeby 1200 mill. lidi se te-
prve probouzeji (i to Wagner popírá a ukazuje
na nepatrnou spotřebu evropských tovarů na pt-
Činy, Afriky a p.) — jaký to obrovský trh bu-
doucna! Zkušenost pak učí, že právě v státech
průmyslových mzdy stoupají. Mezinárodní soutěz
vede k bojům, ale proč se jich báti? Teprve
nedávno vystoveno heslo, že se Němci neboji ni-
čeho než boha! Námitka vyhladovění ve válce jest
vzhledem ke krátkému trvání moderních válek
bezpodstatnou, a také otázka, je-li způsobilejším
k službě vojenské obyvatelstvo venkovské nebo
městské, rozřešena pro zastance vynikajíeí
schopnosti venkova nepříznivě.“) Dosavadní
vývoj přinutil Německo, aby hradilo nedostatek
živobytných potřeb pomocí výměny za tovary
průmyslově, nastolením převahy zemědělstva
byl by průmysl a obchod zničen. Základen
1) Sr. Jahrbuch für Gesetzgebung etc. r. 45.
č. 4., str. 415 sl.
) Die Schrecken ete, a články v mnichovských
»Neueste Nachrichtene
Srov. články »Ein Volum gegen den Zoll
tarifeniwarf« ve »Frank. Zeit.« září-říjen 1901.
) Agrar- und Industriestaat.
Wagner
Němec
Volum
Zoll
Frank
Afrika
Německo
Jahrbuch für Gesetzgebung etc
11
article
sporu jest otázka populační. »Jakým jiným způ
sobem lze však zabrániti vzrůstu obyvatelstv
než zhoršením jeho postavení?« »Tedy kvalita
ne kvantita; spíše zmenšení množství na pro-
spěch jakosti. Toto jakostí se vyznamenávajíe
obyvatelstvo jest prý zemědělské .. .. Budoue-
nost německého národa spočívá tedy v tvoření
zemědělských nadlidí pomocí zvýšené úmrtnost
děti a odstranění přebytečných starých lidí
cestou zbídačení, přivoděného zdražením chleba!e
Stanovisko Brentanovo přijímá do jisté míry
i Schäffle. Ukazuje na snahy zmonopoliso
vati pomocí kartelů a svazů výrobu i ceny, snahy
které dosly v nedávné alianci velikých železáren
s pruskými velkostatkáři za účelem vysokých
cel opětovného výrazu. Jest to politika proli-
dělnická, protisociální. Nový tarif nemá, pokud
se zemědělstvi týče, jiného poslání, než zvýšiu
pozemkovou rentu ve prospěch velkého a nej
většího statku. Tototo výsledku, že ochranná
politika zemědělská přispěla pouze k přilišnému
zdražení cen půdy, dopracoval se i Conrad.
Brentanův
12
article
Rovněž má Schaffle za to, že ochrana nového
celního tarifu prospěje jen velikým statkářům
Cilem rozumné hospodářské politiky nemůže
býti nikdy udržovati staré formy hospodářské
nýbrž podporování nových: i zemědělstvo ně
mecké — zvláště střední a menší — nalezle
v dobytkářství a p. nové vydatné zdroje přijmů
Pracovati pak ve prospěch malé, třeba politicky
vlivné skupiny není ani třeba ani správno.
»Otázka, zda průmyslový či zemědělský stál,
jest dána chybně. V dvojím směru. Jednak
proto, že nelze si obdělávání polí, průmyslovou
výrobu a obchod představovati jako odporné
póly, nýbrž pouze v poměru vzájemné podmí
něnosti a podpory; jednak proto, že se nemohou
u téhož národa tři hlavní odvětví národního ho
spodářství ani co do výše rozvoje, ani codo
stupně výrobní intensity a délky práce silné
lišiti. V obojím směru jest chybno, hledati
v průmyslnictví a zemědělství protiklady . . .
13
article
Zemědělci dneška jsou hospodářsky masem
z masa a duchem z ducha naší doby, právě
tak jako továrníci a obchodníci . . . . Spíše jen
agrární a průmyslový a obchodní stáť !« Ale
právě tento fakt mluví proti umělému nadržo-
vání jedné třídě na úkor druhých.
Jak jsem již uvedl, shoduje se se stanovi-
skem Schafflovým do jisté míry i Conra-
dovo. Základem svých vývodů činí otázku
zda zemědělstvo oetlo se tak daleko, že potře-
buje ochrany. »Cla jest třeba jen tehdy, když
přechodnou soutěží ciziny jest čásť majitelo
půdy ve své existenci ohrožena, předpokládajín
že nelze ani pomocí intensity poměrům doby
odpovídající výrobu zemědělskou provozovati.«
Clo může býti tedy pouze opatřením dočasným
— to připouští a tvrdí i Wagner — potu,
pokud se zemědělství, chráněno před cizinou,
neuzpůsobí potřebám nové doby. Clo neseno
jest státem dovážejícím a tedy značnou obětí
kterou stát ukládá ostatním vrstvám vzhledem
k budoucímu lepšímu vývoji.
Zkušenost — a Conrad uvádí zde spousty
dat — dokazuje, že takověto ochrany zeměděl
ství třeba není, že ono i v době nejpruds
soutěže přešlo k výnosnějším novým pramenům
výrobním. Zaměnilo pěstění obili výnosným do
bytkářstvím, ovocnictvím, drůbežnictvím, řepař-
stvím a pod. Obilní ela prospěla by jen velko-
statku. Toho však netřeba chrániti. Noudrží s
ani pomocí umělých prostředků, nýbrž spěje
nutně k rozkladu. A proč také zdržovati příro
zený a při tom prospěšný vývoj? Ještě nejvýše
dalo by se diskutovati o zvýšení cla n
ječmen.
Wagner
Conrad
14
article
Dade, 7) agrárníkům příznivější než Con-
rad, zři v nízkých cenách obilních
hlavní příčinu dnešní sgrární krise. Ceny klesly
vice než o výši cla. Měřitkem pro stanovení ela
může býti pouze rozdil mezi nejvyššími domá
cími výrobními náklady, pokud se při nich ještě
značné množství obilí produkuje, a cenou, za
kterou se obilí ze země nejlaciněji je vyrábějíeí
dováží až na německou celní čáru. Při tom
ovšem naskytne se otázka, nebudou-li ohroženy
zájmy výživy obyvatelstva? Otázka jest al
zbytečnou, protože může Německo vyrobiti tolik
obilí, kolik ho k výživě lidí potřebuje. V Ně-
mecku skrmí se dnes 2,299. 256 t. obili —
více než činí nutný přivoz (namítne se ovšem,
není-li za jistých poměrů pro rolnictvo výhod-
nějším skrmiti levnější druhy obilí a ziskati
pěstěním dobytka, čímž se ostatek také vykládá
toto skrmování). Dade ovšem počítá, že prů-
měrná potřeba obili pro jednu osobu činí ročně
188 kg. množství jistě nedostatečně (dle ame-
rické statistiky činí tam průměrná roční spotřeb
obilní jedné osoby 420 kg !). Za účelem zvele-
bování chovu dobytka bude ovšem nutno dová-
žeti krmivo, stav to ale rozhodně příznivější
než dnešní. Ale i Dadovi jsou cla obilní jen
prostředkem přechodným, výchovným.
Německo
Con
kg
15
article
Schmoller staví se mezi tyto krajní
proudy. Souhlasí s Wagnerovým přáním silného
zemědělství, pochybuje však, jsou-li tu dobrým
prostředkem vysoká navrhovaná cla; na druh
straně dává za pravdu vyvozování Brentanovu.
že Německo jest na přechodu ve stát průmy-
slový, odporuje mu však, že jest nutným rychle
tempo tohoto převratu. »Mám za to, že by na-
šemu vzrůstu obyvatelstva, našemu průmyslu
obchodu, naší námořní a koloniální politiee
spíše vyhovoval pozvolnější přechod, provázený
udržováním a zvětšováním stavu selského. Po-
važuji zpozvolnění tohoto procesu proto za nutné,
poněvadž mám za to, že historický fakt rychlého
zániku a upadání tak čelných starších průmy
slových a obchodních států právě v tom tkvěl,
že nebylo při přiliš rychlém vývoji ani času ani
příležitosti vytvořiti ústavy, mravy a právní
formy, které by mohly udržeti takovýto stát př
sile a zdravi.“
Jak tedy patrno, nejde jen o otázku obil-
ních cel, ale o celou obchodní a hospodářskou
politiku německou.
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 7. prosince.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Obehod, o němž již v minulých zprávách
jsme uvedli, že se dostal do zcela nových koleji
) Sr. Lujo Brentano a R. Kuezynski: »Die heu
tige Grundlage der deutschen Wehrkraft.« Mnichovské
Volkw. Studien sv. 35., Wagner ohlašuje zároveř
příspěvek k otázce této.
Schmoller
Wagnerův
Brentanův
Brentano
R Kuezynski
Wagner
Německo
Vídeň
Studien svatý . 35
16
article
Die Stellung der landwirtschaftlichen Zölle atd
1) Die Agrarzölle n. u. m.
nevybočil nikterak z pevného směru ani ten-
kráte, když publikována byla zpráva, že alpská
báňská společnost přestala ve švechatských vál-
covnách pracovati, a když uveřejněn byl velic
nepříznivý výsledek obehodní činnosti pražské
železárny za první čtvrtleti tohoto správníh
roku.
Příčinu tohoto pevného směru sluší hled t
v tom, že spekulace již eskomptuje zlepšení
které po uzavření míru mezi železárnami rakou-
skými a uherskými nastane. Pání železářští pseud -
baroni konečné tedy nahlédli, že boj jenom jim
samým škodí a proto odhodlali se k vyjednávání
o smíru. Jak dalece došlo k dohodnutí, bezpečne
říci nelze, ale z mnohých okolností dá se sou
diti, že ruka jest již v rukávě.
17
article
Nejlepším znamením jest, že offerty uher
ských želozáren jsou stejné s rakouskými. Boj.
k němuž dojíti nemusilo, veden byl z obou stra
houževnatě a všeobecně se soudilo, že uhersk
železárny podlehnou, zatím však stalo se naopak
a uherské železárny vycházejí z bojiště vítězně
Dohodnutí není sice ještě formálně prohlá
šeno, ale stane se tak co nejdříve, neboť pání
Kestřánek a spol. požadavkům rýmavsko-murán-
ské společnosti úplné vyhovi a celá front
boje obrácena bude proti ostré konkurrenci ně-
mecké. Poměry našich železáren nejsou ješt
tak skvělé, že by odpovídati mohly tak znač
němu zlepšení, které se v poslední době na trhu
železářských papírů dostavilo, přes to však přeee
nutno uvážiti, proč na př. rýmavsko-muráňská
společnost nepřistoupila na nabídku rakouskýeh
železáren a nepřijala peněžitou náhradu, odpo-
vídající úplně nynějšímu výtěžku na požadova
ném větším množství vývozu železa do Cislaj
lanie; patrně soudí pan Biro, že při povolení
větší kvoty v lepších časech více vydělá než
nabízených 300.000 K. K čemu pak by se uza
víraly kartely?
Biro
18
article
Vedle hodnot železářských všímala si spe-
kulace papírů bankovních. Rakouské kreditky
držely se pevně zejmena na zprávu, že zásoby
313 procentní uherské investiční renty, která tak
mnoho v poslední době stoupla, byly rakouským
úvěrním ústavem vyprodány. Mimo to všimala
si spekulace stálého stoupání rakouské korunově
renty v očekávání, že v brzku vykonáno bude
právo opční na zbytek této zápůjčky
Rotschildova skupina v tom ohledu značn
získá, poněvadž se nemusí nyní děliti o zisk
na př. s poštovní spořitelnou a nemusí platit
nové výlohy za tiskopisy a porta. Až bude renta
za vysoký kurs prodána, pak se přiro zene
vykoná právo opční za kurs 94.—. Vedle kre
ditek byl velký zájem pro akcie länderbanky
což souviselo zvláště s tim, že vídeňská obec
bude-li chtíti převzíti tramway do správy obecní
musí učiniti půjčku ve velkém slohu a tu v první
řadě bude lähderbanka, která ja kožto hlavní inte
essentka na vídenských tramwaýkách nedás
tak pěkný zisk ujítí; kapitál k tomu má do-
state čný.
Na trhu dopravním stoupla nejvíce státn
dráha z důvodů, které již v minulé zprávě byly
uvedeny. Z průmyslových papírů hledány byly
akcie rakouské zbrojovky následkem zamýšle
ného zvětšení branné moci, akcie stavebnich
podniků následkem příznivých vyhlídek příprav-
ných prací k započeti staveb průplavních.
Trh ukládací jevil neobyčejnou pevnost
sluší zmínili se zejmena o stoupání rak. koru-
nové renty a uherské 34 investiční půjčky
Zdá se, že se bursa úplně emancipovala od bura
cizích.
Variace v minulém týdnu poznati lze po
někud z tohoto sestavení:
30. listop. 7. pros.
95.60
95.90
Rak. korunová renta . ..
118.90 119.—
Rak. zlatá renta . . . . .
118.55 118.75
Uherská zlatá renta . . ..
93 95
93.75
Uherská korunová renta ..
101.— 101.50
Turecké losy . . . . ..
Rotschildův
19
article
641.25
655.75
Rak. kreditky . . . . ..
403.—
419.50
Banka pro země rakouské
652.—
664.50
Uherské kreditky . . . ..
432 50
448.—
Bankovní jednota . . . .
871.—
889.—
Pozemkový úvěrní ústav ..
259.—
260.—
Živnostenská banka
639.50
659.50
Společnost státní dráhy .
60 50
69.50
Jižní dráha . . . . . . .
475.—
477.—
Polabská dráha
978.—
975.—
Buštěhradská dráha lit. B.
26 1. 50
266.50
Stavební a dopravní A.
259. 50
261.50
771.—
768.—
Dunajská paroplavební spol.
283 —
292.—
Tur. tabáková režie .
278.—
297.—
Rakouská továrna na zbroj
382.—
4116.—
Alpinky
455.—
478.50
Rým.muráňská společnost
1405.—
1492.—
Pražská železářská společnost
1078.—
1130.—
Česká báňská společnost.
730.—
770.—
Mostecká uhlářská společnost
592.—
622.—
Wienerberger . . . . ..
1135.—
1235.—
Schodnica . . . . . ..
239.37
239 40
Londýnská dovisa . . ..
117.12
117.20
Říšské marky . . . . . .
jižní dráha
Bank pro země
živnostenský banka
státní dráha
Český báňský společnost
Wienerberger
20
article
Zdá se, že o zlepšení, jež na zdejším trhu
tak rýchle se dostavilo, nyní přemýšli spekulace
i obecenstvo. Bursa očekává s velikým napjetím
konec války transvaalské a proto každé zprávy
jež o vyhlídkách na mír se vyskytne, použív
jako podnětu k lepší náladě. Očekává se zvláště
že průmyslové podniky budou více zaměstnány
a že bude možno počitati s exportem do Trans-
vaalu, kde bude třeba přes přiliš mnoho, ježto
země ta jest dostalečně zpustošena. Naděje ty
tedy zdvihají kursy, ale zprávy z krajů průmy-
slových, jež nechlěji se zlepšiti, boři vybudovan
vzdušné zámky a s nimi také kursy. Hlavní
pozornost věnována jest papírům báňským. Že
lezárny vykazují pořád ještě značné množství
zásob a v četných připadech jsou konsumenti
nuceni k odebrání materiálu za dříve smluvené
vyšší ceny, při čemž dochází také k exekučním
prodejům. Mimo to v poslednl době uvažujese
trochu více, jakou bude moci ten neb onen
podník platiti dividendu a dochází se v četných
případech k dosti velkému zklamání. V té při-
čině má se stejně věc s papíry bankovními, jež
na odhady nízkých dividend stále se objevuji
na trhu a stlačují kurs. Mimo to tisnivě působí
úpadek drážďanské spořitelny, ježto spekulace
i obecenstvo má ještě v čerstvé paměti to, co
se dálo po úpadku lipské banky. Jedinou vý-
minkou jsou rakouské kreditky, pro něž jest
Vídeň velice pevná a jež denně stoupají.
Také na trhu dopravním tendence povolila
a nebýti pohybu v rakouských dráhách, zejmena
ve státní a jižní drázo, nebylo by skoro o čem
Bursa
Vídeň
21
article
referovati. Paroplavební hodnoty klesaly, ježt
passus v poselství Rooseveltově účinkoval ne
příznivě.
Tendence na trhu kasovním se nyní ustá
lila a jest závislá větším dílem na dividendových
odhadech. Hodnoty ukládací držely se vesměs
velice pevně, v první řadě španělské exlerieury-
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
30. listop. 7. pros.
Rooseveltův
22
article
Rakouské kreditky . . . . 203.25 206.25
Diskonto . . . . . . 181.50
178.60
200.87
201.75
Německá banka . . . . .
140 9
138.87
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . . .
12787
125 60
75.87
72 60
Španělské exterieury . ..
174.25
171.—
Bochumské ocelárny . ..
18750
134.—
Lauřina huť . . . . ..
41 .50
43.50
Dortmund Union lit. C. . .
164 12
16075
Harpenské doly . . . . .
172 25
170. 25
Gelsenkirchenské doly. ..
167.—
165.25
Hibernin
302.—
Consolidace
303..50
105.87
102.—
Severoněmecký Lloyd . .
106 25
108.75
Hamb. amer. dopravní spol.
112.—
112.87
Kanada . . . . . . . .
163.—
161.8
Transvaal . . . . . ..
Lauřin
Lloyd
Dortmund
201.75 německý banka
drážďanský banka
112.87 Kanada
Harpenský dol
Consolidace 303
23
article
102.—
Turecké losy
101.75
Z kasovních papírů:
Concordia . . . . . ..
Eschweiler . . . . . .
Geisweider . . . . ..
Hochdahl . . . . . .
Katovické doly a železárny
Wilhelm . . . . . . .
Phönix . . . . . . . .
Schalker Gruben . . . .
Westfalia
Orenstein 4 Koppel . . .
Hasper . . . . . . ..
Donnersmark . . . . . .
Huldschinský . . . . ..
Stettiner Vulcan . . . . .
Bismark . . . . . . .
Hoesch . . . . . . .
Königsborn . . . . . .
Nordstern . . . . . . .
Cukerní konference, Jednání mezinárodn
cukerní konference potrvá dle došlých zpráv delší
dobu. Má se za to, že v poradách konference bode
se po krátké vánoční přestávce v lednu roku 190
pokračovati.
Veliká investiční předloha pro pruské
dráhy. Pruská vláda předloží sněmu návrh velikých
investic pro pruské státní dráhy. Potřebné náklady
budou činiti 500 mill. marek. Na jaře bude znov
předložena osnova o stavbách průplavů. Vyhlídky
předlohy této jsou nyní následkem koncessí agrár-
níkům učiněných mnohem lepší než z jara. Veliké
veřejné práce přispějí zajisté značně ke zmírnění
současné průmyslové krise a zvýši průmyslovou
činnost. Jak velikou péči věnuje Prusko svému želez-
nictví patrno nejlépe z toho, že r. 1896 věnován
na stavbu dráh 69.321.000 m., r. 1897 69,416.000 m.
r. 1898 83,025.000 m., r. 1900 115,630.000 m.
Concordia
Wilhelm
Orenstein
Koppel
Phönix
Schalker Gruben
Stettiner Vulcan
24
article
Z Německa. Včera byl úřadně vyhlášens kon-
kurs drážďanské záloženské a spoři-
telní banky. Konkursní pohledávky nutno ohlásit
do 28. t. m. V zájmu depositářů bude se konali
opětná porada drážďanských bank. — Dle »K. Tgt.«
usnesli se veškeří majitelé hornoslezských
hutních závodů, že sníží následkem nepřízniv
konjunktury ve všech závodech dělnické mzdy. —
Koksový syndikát oznamuje, že sníží v příštím
měsíci opětně výrobu. — Doly »Král Vilé me
odhadují svoji dividendu jako loni pro kmenové prio-
rity na 2030 a pro kmenové akcie na 159%. —
Cementárna »Westfalia« pochybuje, že bude
letos vůbec vypláceti dividendu. Loni vyplacala 20209.
— Dividenda gelsenkirchenské důlní společ-
nosti odhadovala se na berlínské burse na 10% prot
loňským 18 %.
Česko-erbské styky obchodní. Píše se nám
z Bělehradu: Vývozní banka srbská, v jejímž čel
se nalézá v českých kruzích veimi dobře známý
K. Taušanovič, stává se stále důležitějším hospodař
ským faktorem srbským. Její význam spočívá v jej-
snaze, vytlačiti ze srbských trhů kapitál a obcho
německý a nahraditi jej slovanským a speciálně če
ským. Jakého hlubokého pochopení nalézají snaby
tyto v povolaných kruzích, nasvědčuje nejlépe, že s
nejnověji utvořil v kruzích pariamentních výbor
který bude všemi prostředky podporovati česko- srbské
sblížení obchodní a průmyslové. Práce o emancipa
Srbska z německé nadvlády kapitálové pokračoval
by ještě zdárněji, kdyby zdraví K. Taušanoviče ne
trpělo dosud následky Milanova žalařování. Tak
technická kancelář ing. Seliče, jemuž svěřila řad
českých strojíren svoje srbské zastupitelství, doděláv
se značných úspěchů. Jest jen na českých podnicích
aby tohoto výhodného stavu řádně využily a po
mohly tak prakticky prováděti ideu slovanské vzá
jemnosti v oboru pro Němce nejeitelnějším.
Vilý I
Taušanovič
K Taušanovič
Milanův
Ing
Selič
Němec
Německo
Dolo
Bělehrad
Srbsko
vývozní banka
25
article
Elektrická dráha Tábor—Bechyně. Zemský
výbor království českého vypsal v cestě soutěže z-
dání stavby dráhy z Tábora do Bechyně, jejíž náklad
je rozpočten na 2,800.000 K. Offerty mají podány
býti do 28. prosince t. r. 12. hod. polední, načež
budou ihned otevřeny, zkoumány a stavba zadána.
Zadávání staveb železnicových. Předsta-
venstvo Inženýrské komory v království českém po-
dalo ministeriu železnic a zemskému výboru žádost,
aby při zadávání staveb železnicových 1. v prvé řadě
zasloužený zřetel vzat byl k úřad. aut. civil. inže-
nýrům a úřad. aut. staveb. inženýrům, po případě
2. k offerování vždy připuštěny byly jen takové
osoby, kteréž vykázati se mohou živnostenským
listem na podnikatelství staveb a 3. v případě, když
stavba železnice takovému oprávněnému podnikateli
byla zadána, tento zavázán byl ku provedení pře-
vzaté stavby užiti úřad. aut. civil. inženýra neb
úřad. aut. staveb. inženýra.
Výsledek offertního řízení na dodání
vystavění železné konstrukce louk
na nádraží císaře Františka Joseh
v Praze. Oferty podaly firmy : Albert Milde a spol.
Vídeň, offeruje železnou konstrukci loubí v celkové
váze 1.420.000 kg za 54 K za 100 kg. světliky váh
na 1 m 40 kg za 100 kg K 59.5, krytbu vlnitéh
plechu váhy 1 m' kg 16 za 1 m2 plochy K 12, kon-
strukci pro zasklené stěny váhy 230.000 kg za 100
K 62, Ignát Griedl. Vídeň. 1.420.000 kg 45 K. 40 k
60 K, 16 kg 12 K, 230.000 kg 62 K, Akciová slno-
jirna dříve Breitfeld a Daněk, Praha, 1,100.000
41.50 K. 175 kg 42 K. 17.3 kg 9.90 K. L. Bondy.
Joseh
Mild
Griedl
Breitfeld
Daněk
Bond
Tábor
Bechyně
Praha
Vídeň
kg
kg 9.90 K . L
26
article
Praha-Bubna, 1.118.400 kg 37 K, 22.5 kg 41.30 K
15 kg 9.40 K, 158.400 kg 41.50 K, Bratři Prášilové.
Praha, Str. akc. spol., Praha, Škoda, Plzeň, Česko-
moravská továrna, Praha, 1,361.000 kg 53.50 K, 36 k
58.50 K, 17 kg 11..90 K, 160.000 kg 61 K, Akc. spol
R. F. Waagner. Vídeň, 1,400.000 kg 55.5 K, 40 k
60 K, 16 kg 12 K, 230.000 kg 62 K, Vitkovické žele-
zárny 1.438.000 kg 54 75 K, 41 kg 60 K, 15 kg 12.25 k
230 000 kg 63 K.
Ceská severní dráha vykazuje za měsl
listopad t. r.: Dopraveno bylo osob 201. 459 (prot
listopadu roku 1900 + 7605) a 280.408 tun zbož
(+ 13.599) Příjmy za dopravu tu činily K 995.73
(+ 24 792). Od 1. ledna do 30. listopadu t. r. dopra-
veno bylo celkem osob 2,513.148 (proti soudobí roke
loňského + 5201) a 2,220.675 tun zboží (— 43.829
a přijato bylo za dopravu tu 9,193.432 koru
(— 296.680).
Severo-německý »Lloyd« v Brémácb
(Telegrafické zprávy o pohybu parolodí.) Parolo
»Prinz-Regent Louitpold« vyplula 6. prosince z Fre
mantle, »König Albert« připlula 6. prosince do Yoko
hamy, »Mark« vyplula 6. prosince z Baltimore, »Mar
burg« připlula 5. prosince do Singapore, »Würzburg
připiula 6. prosince do Port-Saidu, »Bamberge při
plula 6. prosince do Suezu a »Preussen« minula
6. prosince Gibralta
Konkurs.
Konkurs prohlášen byl obchodním soudem
v Praze na jmění firmy »Továrna na p le
chové plakáty A. Bauer«, jakož i na obchod
níka Antonína Baura v Bubenči, Schnellova ulic
č. 137. Konkursní komisař rada dr. Bauer ze Hal
heimu, prozatímní správce dr. St. Prachenský, ad
Prášil
Waagner
Vitkovický
Lloyd
Prinz
Louitpold
König
Yoko
Mark
A Bauer
Baur
doktor
Bauer
Stanislav
Prachenský
Praha
Plzeň
Českomoravský továrna
Vídeň
Brémácb
Baltimore
Mar
Singapore
Würzburg
Suez
Bubeneč
Schnellův ulice
kg 61 K , akciový . společenský R . F
PortSaid
Bubno
kg
K , 158.400 kg 41.50 K
27
article
Berlinská bursa.
Z Berlína, 7. prosince.
(Zvláštní zpráva »Národních Listů«.)
Týdenní přehled.
Berlín
28
article
vokát v Praze. Schůze věřitelů 13 prosince, přihlášky
do 8. ledna, rok. likvidační 15, ledna.
Trhy peněžni
Bursa.
V Praze, 7. prosince. (Pův. zpr. »N. L e)
Pevné smýšlení se na burse i dnes udrželoa
podáváno za akcie: Živnostenské banky K
260.50 peněz, České banky »Union« K 246.5
peněz, strojírny Daňkovy K 420.— peněz, Z-
jišťovací banky K 148.— peně
Jině papíry jmenovány nebyly
Otficiální záznamy znějl
Bursa
N L
Daňkův
Praha
živnostenský banka
Český banka
29
article
Půjčka m.
Ústl n. L. c. 18a9
Č. Budějovic 189
» » Plzně r. 1886
» » Teplice r. 1887
„ » Smichova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banký
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» „ » kom. dl. ú
„ . . » mel. úpisy
„ , , » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové.
Česká severní dráha . ..
Buštěhradská dráha . . . .
Em. 1871
dto.
dto. » 1872
Místní dráha N. Brod-Humpolee
Duche.-Podm, dráha Em. 1869
dto.
» 1871
dto. . » 1874
Česká montanní Em, 1896 .
Rak. severo-západní dráha
lit. B.
dto.
dto.
Emn. 1874
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . .
Česká průmyslová banka .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskompiní banka .
Pražská úvěrní banka . .
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A
» . (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní drába
Rakouská sev.-západní draha
dto.
(lit. B.
Pražsko-duchcovská dráha.
Pražská sp. par. po Vltavě z Lah
Jiho-sev.německa spoj. dráha
Akc. tov. na vyrab. uměl. hnojnv
v Kolíně . . . . . . ..
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicíe
První česká všeob. zajist. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol-
Pražská železářska společnost
» stroj. spol, (dř. Ruston)
» akc. spol. řetéz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
Smichův
Čecho
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Čechy
N . Brod
Morava
Vltava
Kolín
Modřany
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpolee Duche
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskompinit banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
první český společenský
30
article
280.—
284.50
188.50
187.50
145.50
149 50
161.—
155.50
183.—
184. 10
168.—
167.—
125 .50
129.50
288.—
287.—
118.—
116. 80
102 25
127.—
124.50
194. 30
191.—
90.10
88. 75
194.75
194 25
200.—
195.50
141.60 139 75
142 —
143.25
216 90
222.—
127
32
article
Z Vídně,
úřadní kursy-
464. —
rak, severozáp, d
Únorová renta
477.—
polabská dráha
společná »e květ.
pražsko duchcovo
» » stříb.
659.-0
spol. st. dr. rak. uh
rakouská » zlatá
69. 5
jižní dráha
» kor.
266 50
silniční dr. lit.A
uherská » zlatá
2u1 50
» kor.
768.—
dunaj. paroplaveb
státní losy 1854
rakouský Lloyd
» 1860
1422.—
pražská želez, sp
po 500 zl. ..
1130.—
česká montan. sp
po 100 zl..
408.—
alpská montan. sp
státní losy 1864
478 50
rým.muráň. spol
losy tisské ..
rak. zbrojovka
»úvěrního úst.
147.—
vídeň. stavební sp.
vídeň. I. komun.
101 50
peštská vagonka
turecké losy.
severočeská uhlář
262.50
b. anglo-rakouská
248.—
západočeská uhl
vídeň. b. jednota
770.—
889.—
mostecká uhl. sp
r. úsl. pro úv. poz.
1235.—
655.75
Schodnica . .
rak. úvěrní ústav
turecká tabák. rež. 292.—
664 5
uh. úvěrní banka
devisa německá . 117.20
419.5
b. pro země rak.
» londýnská 239 40
533.—
vídeňská unionka
» pařižská . 95.25
česká b. Union
„ curyšská . 94 75
Živnost. banka
dvacetifrank . . 19.0e
buštěhradská A . 2650.—
marka papírová . 117.20
» B . 975.-
rub
» . 253.25
ducheov. podmok. 545.—
lvovskočernovická —.—
Při pevném základním smýšlen
kursy několikráte kolísaly. Na kone
bylo smýšlení velice pevné. Po akclích
dráhy jižní a státní byla poptávka. Do
datečná bursa: Tabákové 297, jižní
úráha 71
Eskontní sazby 31/9, 4 pro
Lloyd
Vídeň
úvěrní banka
e buštěhradský A . 2650
35
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. . . . . .
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 f
delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100m
» delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 I.st
» delší lhůty . . ..
Nový York za 100 doll
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
» delší lhůty
Petrohrad a ruská města šek
kre ih. za 100 rublů . .
» delší lhůty
Pařiž šek a kr. Ih. za 190 t
» delší lhůty
Curych a Basilej šek a kr. lh
» » » delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . .
delší lhůty . . .
x. Z Vídně, 7. prosince. (Telefonogr.
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Přiznivé
smýšlení dnes nerušeně potrvalo a kursy za či-
lejšího obchodu opětně rozhodně stoupaly. Cha-
rakteristickou pro příznivé diaposice zdejšího
trhu byla okolnost, že nemělo účinku ani com-
muniqué o čtvriletních obchodech pražské žele-
zářské společnosti, ani chabost berlínského trhu
báňského. V popředí dnešního trhu byly hod-
noty dopravní, zvláště akcie státních dráh, které
za stálého obchodu značně podražily. Čilý zá-
jemapro akcie státních dráh odůvodňován hlavně
domněnkou, že při sblížení parlamentních stran
bude hráti sestátňovací otázka vynikající úlohu.
Také polabské značně se zlepšily, ježto dosáhly
většího zisku, což způsobeno berlínskými kou-
pěmi. Kreditky za klidného obchodu byly stále
pevny, železářské hodnoty kulisní z počátku
chabější, naposledy dosáhly včerejší úrovně.
Železářské papíry v šraňcích byly poněkud cha-
bější. V länderbance podnikány větší úhradn
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Curych
Basilej
Vídeň