ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 21 712d8460-661f-11dc-bd37-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 21
Chunky — 55 celkem · entity: person 70, work 15, place 52, org 26
1 masthead
8. prosince 1901.
2 masthead
I. Příloha „Národních Listul
3 masthead
k číslu 338.
4 masthead
Strana 21
5 title
Národní hospodář.
6 article Otázky německé politiky obchodní
Otázky německé politiky obchodní Gustav Schmoller, posuzuje!) sou časné proudy kritické, obírajíel se výsledky německé politiky obchodní, správněji rečen hospodářského a sociálního vývoje Německ v posledním deselileti, označil zcela případně a správně oba protivné poly této kritiky, směrem pessimistickým a optimistickým Zde Brentano) a Schäffle3), tam Wagner') a jich přivrženci. Adolf Wagner ma četně obavy z dnešního rozvoje Němeeka. Netají se jeho skvělými vý sledky, zkoumá však tím více stránky stinné Formulování otázky jakožto sporu o stát prů myslový nebo agrární Wagner považuje za ne správné; spíše nutno věc tuto pojímati jake otázku míry, až do jaké nutn chrániti respective obötovat zájmy buď průmyslové buď země- dělské. Podstatnými základy dnešního ně- meckého vývoje jest jednak nečekaný vzrůs obyvatelstva a rozvoj techniky. Přírůstek oby vatelstva, který způsobil tolik nadšených tirád.
Schmoller Brentano Wagner Schäffle 3
7 article
má také hodně chmurných stránek. Stéhován obyvatelstva do měst, jeho stoupající potřeby požadavky, nulnost zaměstnati tyto stále ro stoucí massy — toť momenty, nutící k vážným myšlenkám. Jest práce pro tolik obyvatelstva zaručena? Roste výrobnost a výnosnost jej v stejném poměru jako počet obyvatelstva — a Wagner tuto otázku zodpovídá záporně —,a není lépe klásti váhu na kvalitu obyvatelstv než na jeho počet? Notušený vzrůst obyvatelstvi v posledním desetiletí neni Wagnerovi přirozeným zjevem: i tento vzrůst dá se modifikovati i úpra- vovati. Anglie nemůže býti Némecku vzorem vývoz německý stoupá zvolněji než anglický proto také jest zajištěnost vývoznosti německéh průmyslu menší. Rostoucí závislost na cizin však podrývá bezpečnost vývoje. A právě nut zase vzrůst obyvatelstva a péče o jeho za jištěnost k upevnění hospodářských a výdě lečných základů. Wagner nestaví se proti vývozu vůbec, ale klade v prvé řadě váhu na posílen domácího trhu. Ve všech zemích a státech patrny dnes proudy, nesoucí se za posilněním domácí výroby a za vyloučením dovozu. Chce- německá soutěž obstáti, muší snižovati ceny čil současně zmenšovati náklady výrobní a tedy i mzdy dělnictva a bude cizina stále ochotna přijímati německé tovary? Ale nejen to: stál větší moc velikého kapitálu tvoří novou třídu lidí závislých, třídu mohutnící na úkor samo- statných dosud středních výrobců — ať živno- stenských, ať — a to zvláště — zemědělských«. Ve svém honění za ziskem neostýchá se kapitál, »ne- mající vlastis zakládati všude, i v cizině, závody soutěžicí s výrobou domácí, jen když kynou veliké výdělky.« Jest to bezohledná politika zájmů bojů. Sesílení domácích trhů jest ale podminěno posílením zemědělstva. Zemědělství bude i na dále základem neodvislosti Německa od eizin,.
Wagner Némecko Anglie Německo
8 article
Wagner nestaví se tím proti průmyslu, jemuž naopak přeje a jehož rozvoj jest mu také ne- zbylným, chce ale zpozvolniti dnešn překotný vývoj a zabezpečiti další poma- Tejší rozvoj. Lze tak učiniti jen politikou sku- tečně národní t. j. povznášející všechny vrstvy národa, nikoli třídní, zájmovou. Volání po svo- bodně tržbě jest jen hájením zájmů velikéh kapitálu a průmyslu. V dnešním rozvoji ně meckého národního hospodářství jest »uhajovac politika« zemědělských ochranných cel daleko vyšším přikazem než »výchovná politika prů- myslových ochranných cel«. Nová osnova cel- ního tarifu Wagnerovi vyhovuje. Sněm povol již. Ryk boje zanikne jako p. r. 1879 — »k požehnání německého lidu«. Důrazně ohra- žuje se Wagner proti názoru, že snad chee cilů — volnějšího rozvoje — dosíci zhoršením podminek životních. Naopak: větší sila domá- cího trhu je zlepší. A i kdyby šlo o oběť, obět talo přinesená zemědělstvu vzbudí na druhé straně sllu a požehnání. Cest »zpozvolnění vý- voje« Wagner neudává.
Wagner Ryk Tejší rozvoj
9 article
A to právě bylo nejúčinnější zbraní Brentanovou, který vyvozuje ze stejného statistického podkladu jako Wagner, ale stav se na bezpodmínečný princip majority. Vývojem posledního desetileti přesunulo se těžisko hospo- dářského stavu a zdatnosti ve výrobu průmy slovou. Vlivem zákona ubývajíeích výnosů půdy a opačnou tendenci výroby průmyslové, jejížto výrobními prostředky jsou rozmnožitelné kapitály Rostoucí obyvatelstvo potřebuje výživy, země- dělstvi mu ji dáti nemůže, nutno tedy jiti ce- stou průmyslového vývoje. Na ní Německo zbo- hatlo, jeho význam stoupl, jeho obyvatelstvo vzrostlo — lze vůbec udati důvodů pro návrai ve stát s převahou zemědělskou? Brentano ne- taji si nebezpečí průmyslové výroby: ničí zdrasí dělnietva, vyvolává otázku bytovou, posiluje zá- vislost na cizině — ale to vše jsou momenty.
Brentanův Wagner Brentano Německo
10 article
jež lze překonati. Prvé dva účinným dělnickým zákonodárstvím a reformou. Co se týče závislosti na cizině, jest tato oboustrannou. Při stoupajíeí mezinárodní dělbě práce bude se produkce ná- roda vždy více soustřeďovati k zvláštnostem podmíněným surovinami, dovednosti a p. Al i kdyby toho nebylo: Státy s převahou výroby průmyslové mají dnes 220 mill. obyv., celj svět 1500 mill. Potřeby 1200 mill. lidi se te- prve probouzeji (i to Wagner popírá a ukazuje na nepatrnou spotřebu evropských tovarů na pt- Činy, Afriky a p.) — jaký to obrovský trh bu- doucna! Zkušenost pak učí, že právě v státech průmyslových mzdy stoupají. Mezinárodní soutěz vede k bojům, ale proč se jich báti? Teprve nedávno vystoveno heslo, že se Němci neboji ni- čeho než boha! Námitka vyhladovění ve válce jest vzhledem ke krátkému trvání moderních válek bezpodstatnou, a také otázka, je-li způsobilejším k službě vojenské obyvatelstvo venkovské nebo městské, rozřešena pro zastance vynikajíeí schopnosti venkova nepříznivě.“) Dosavadní vývoj přinutil Německo, aby hradilo nedostatek živobytných potřeb pomocí výměny za tovary průmyslově, nastolením převahy zemědělstva byl by průmysl a obchod zničen. Základen 1) Sr. Jahrbuch für Gesetzgebung etc. r. 45. č. 4., str. 415 sl. ) Die Schrecken ete, a články v mnichovských »Neueste Nachrichtene Srov. články »Ein Volum gegen den Zoll tarifeniwarf« ve »Frank. Zeit.« září-říjen 1901. ) Agrar- und Industriestaat.
Wagner Němec Volum Zoll Frank Afrika Německo Jahrbuch für Gesetzgebung etc
11 article
sporu jest otázka populační. »Jakým jiným způ sobem lze však zabrániti vzrůstu obyvatelstv než zhoršením jeho postavení?« »Tedy kvalita ne kvantita; spíše zmenšení množství na pro- spěch jakosti. Toto jakostí se vyznamenávajíe obyvatelstvo jest prý zemědělské .. .. Budoue- nost německého národa spočívá tedy v tvoření zemědělských nadlidí pomocí zvýšené úmrtnost děti a odstranění přebytečných starých lidí cestou zbídačení, přivoděného zdražením chleba!e Stanovisko Brentanovo přijímá do jisté míry i Schäffle. Ukazuje na snahy zmonopoliso vati pomocí kartelů a svazů výrobu i ceny, snahy které dosly v nedávné alianci velikých železáren s pruskými velkostatkáři za účelem vysokých cel opětovného výrazu. Jest to politika proli- dělnická, protisociální. Nový tarif nemá, pokud se zemědělstvi týče, jiného poslání, než zvýšiu pozemkovou rentu ve prospěch velkého a nej většího statku. Tototo výsledku, že ochranná politika zemědělská přispěla pouze k přilišnému zdražení cen půdy, dopracoval se i Conrad.
Brentanův
12 article
Rovněž má Schaffle za to, že ochrana nového celního tarifu prospěje jen velikým statkářům Cilem rozumné hospodářské politiky nemůže býti nikdy udržovati staré formy hospodářské nýbrž podporování nových: i zemědělstvo ně mecké — zvláště střední a menší — nalezle v dobytkářství a p. nové vydatné zdroje přijmů Pracovati pak ve prospěch malé, třeba politicky vlivné skupiny není ani třeba ani správno. »Otázka, zda průmyslový či zemědělský stál, jest dána chybně. V dvojím směru. Jednak proto, že nelze si obdělávání polí, průmyslovou výrobu a obchod představovati jako odporné póly, nýbrž pouze v poměru vzájemné podmí něnosti a podpory; jednak proto, že se nemohou u téhož národa tři hlavní odvětví národního ho spodářství ani co do výše rozvoje, ani codo stupně výrobní intensity a délky práce silné lišiti. V obojím směru jest chybno, hledati v průmyslnictví a zemědělství protiklady . . .
13 article
Zemědělci dneška jsou hospodářsky masem z masa a duchem z ducha naší doby, právě tak jako továrníci a obchodníci . . . . Spíše jen agrární a průmyslový a obchodní stáť !« Ale právě tento fakt mluví proti umělému nadržo- vání jedné třídě na úkor druhých. Jak jsem již uvedl, shoduje se se stanovi- skem Schafflovým do jisté míry i Conra- dovo. Základem svých vývodů činí otázku zda zemědělstvo oetlo se tak daleko, že potře- buje ochrany. »Cla jest třeba jen tehdy, když přechodnou soutěží ciziny jest čásť majitelo půdy ve své existenci ohrožena, předpokládajín že nelze ani pomocí intensity poměrům doby odpovídající výrobu zemědělskou provozovati.« Clo může býti tedy pouze opatřením dočasným — to připouští a tvrdí i Wagner — potu, pokud se zemědělství, chráněno před cizinou, neuzpůsobí potřebám nové doby. Clo neseno jest státem dovážejícím a tedy značnou obětí kterou stát ukládá ostatním vrstvám vzhledem k budoucímu lepšímu vývoji. Zkušenost — a Conrad uvádí zde spousty dat — dokazuje, že takověto ochrany zeměděl ství třeba není, že ono i v době nejpruds soutěže přešlo k výnosnějším novým pramenům výrobním. Zaměnilo pěstění obili výnosným do bytkářstvím, ovocnictvím, drůbežnictvím, řepař- stvím a pod. Obilní ela prospěla by jen velko- statku. Toho však netřeba chrániti. Noudrží s ani pomocí umělých prostředků, nýbrž spěje nutně k rozkladu. A proč také zdržovati příro zený a při tom prospěšný vývoj? Ještě nejvýše dalo by se diskutovati o zvýšení cla n ječmen.
Wagner Conrad
14 article
Dade, 7) agrárníkům příznivější než Con- rad, zři v nízkých cenách obilních hlavní příčinu dnešní sgrární krise. Ceny klesly vice než o výši cla. Měřitkem pro stanovení ela může býti pouze rozdil mezi nejvyššími domá cími výrobními náklady, pokud se při nich ještě značné množství obilí produkuje, a cenou, za kterou se obilí ze země nejlaciněji je vyrábějíeí dováží až na německou celní čáru. Při tom ovšem naskytne se otázka, nebudou-li ohroženy zájmy výživy obyvatelstva? Otázka jest al zbytečnou, protože může Německo vyrobiti tolik obilí, kolik ho k výživě lidí potřebuje. V Ně- mecku skrmí se dnes 2,299. 256 t. obili — více než činí nutný přivoz (namítne se ovšem, není-li za jistých poměrů pro rolnictvo výhod- nějším skrmiti levnější druhy obilí a ziskati pěstěním dobytka, čímž se ostatek také vykládá toto skrmování). Dade ovšem počítá, že prů- měrná potřeba obili pro jednu osobu činí ročně 188 kg. množství jistě nedostatečně (dle ame- rické statistiky činí tam průměrná roční spotřeb obilní jedné osoby 420 kg !). Za účelem zvele- bování chovu dobytka bude ovšem nutno dová- žeti krmivo, stav to ale rozhodně příznivější než dnešní. Ale i Dadovi jsou cla obilní jen prostředkem přechodným, výchovným.
Německo Con kg
15 article
Schmoller staví se mezi tyto krajní proudy. Souhlasí s Wagnerovým přáním silného zemědělství, pochybuje však, jsou-li tu dobrým prostředkem vysoká navrhovaná cla; na druh straně dává za pravdu vyvozování Brentanovu. že Německo jest na přechodu ve stát průmy- slový, odporuje mu však, že jest nutným rychle tempo tohoto převratu. »Mám za to, že by na- šemu vzrůstu obyvatelstva, našemu průmyslu obchodu, naší námořní a koloniální politiee spíše vyhovoval pozvolnější přechod, provázený udržováním a zvětšováním stavu selského. Po- važuji zpozvolnění tohoto procesu proto za nutné, poněvadž mám za to, že historický fakt rychlého zániku a upadání tak čelných starších průmy slových a obchodních států právě v tom tkvěl, že nebylo při přiliš rychlém vývoji ani času ani příležitosti vytvořiti ústavy, mravy a právní formy, které by mohly udržeti takovýto stát př sile a zdravi.“ Jak tedy patrno, nejde jen o otázku obil- ních cel, ale o celou obchodní a hospodářskou politiku německou. Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 7. prosince. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Obehod, o němž již v minulých zprávách jsme uvedli, že se dostal do zcela nových koleji ) Sr. Lujo Brentano a R. Kuezynski: »Die heu tige Grundlage der deutschen Wehrkraft.« Mnichovské Volkw. Studien sv. 35., Wagner ohlašuje zároveř příspěvek k otázce této.
Schmoller Wagnerův Brentanův Brentano R Kuezynski Wagner Německo Vídeň Studien svatý . 35
16 article
Die Stellung der landwirtschaftlichen Zölle atd 1) Die Agrarzölle n. u. m. nevybočil nikterak z pevného směru ani ten- kráte, když publikována byla zpráva, že alpská báňská společnost přestala ve švechatských vál- covnách pracovati, a když uveřejněn byl velic nepříznivý výsledek obehodní činnosti pražské železárny za první čtvrtleti tohoto správníh roku. Příčinu tohoto pevného směru sluší hled t v tom, že spekulace již eskomptuje zlepšení které po uzavření míru mezi železárnami rakou- skými a uherskými nastane. Pání železářští pseud - baroni konečné tedy nahlédli, že boj jenom jim samým škodí a proto odhodlali se k vyjednávání o smíru. Jak dalece došlo k dohodnutí, bezpečne říci nelze, ale z mnohých okolností dá se sou diti, že ruka jest již v rukávě.
17 article
Nejlepším znamením jest, že offerty uher ských želozáren jsou stejné s rakouskými. Boj. k němuž dojíti nemusilo, veden byl z obou stra houževnatě a všeobecně se soudilo, že uhersk železárny podlehnou, zatím však stalo se naopak a uherské železárny vycházejí z bojiště vítězně Dohodnutí není sice ještě formálně prohlá šeno, ale stane se tak co nejdříve, neboť pání Kestřánek a spol. požadavkům rýmavsko-murán- ské společnosti úplné vyhovi a celá front boje obrácena bude proti ostré konkurrenci ně- mecké. Poměry našich železáren nejsou ješt tak skvělé, že by odpovídati mohly tak znač němu zlepšení, které se v poslední době na trhu železářských papírů dostavilo, přes to však přeee nutno uvážiti, proč na př. rýmavsko-muráňská společnost nepřistoupila na nabídku rakouskýeh železáren a nepřijala peněžitou náhradu, odpo- vídající úplně nynějšímu výtěžku na požadova ném větším množství vývozu železa do Cislaj lanie; patrně soudí pan Biro, že při povolení větší kvoty v lepších časech více vydělá než nabízených 300.000 K. K čemu pak by se uza víraly kartely?
Biro
18 article
Vedle hodnot železářských všímala si spe- kulace papírů bankovních. Rakouské kreditky držely se pevně zejmena na zprávu, že zásoby 313 procentní uherské investiční renty, která tak mnoho v poslední době stoupla, byly rakouským úvěrním ústavem vyprodány. Mimo to všimala si spekulace stálého stoupání rakouské korunově renty v očekávání, že v brzku vykonáno bude právo opční na zbytek této zápůjčky Rotschildova skupina v tom ohledu značn získá, poněvadž se nemusí nyní děliti o zisk na př. s poštovní spořitelnou a nemusí platit nové výlohy za tiskopisy a porta. Až bude renta za vysoký kurs prodána, pak se přiro zene vykoná právo opční za kurs 94.—. Vedle kre ditek byl velký zájem pro akcie länderbanky což souviselo zvláště s tim, že vídeňská obec bude-li chtíti převzíti tramway do správy obecní musí učiniti půjčku ve velkém slohu a tu v první řadě bude lähderbanka, která ja kožto hlavní inte essentka na vídenských tramwaýkách nedás tak pěkný zisk ujítí; kapitál k tomu má do- state čný. Na trhu dopravním stoupla nejvíce státn dráha z důvodů, které již v minulé zprávě byly uvedeny. Z průmyslových papírů hledány byly akcie rakouské zbrojovky následkem zamýšle ného zvětšení branné moci, akcie stavebnich podniků následkem příznivých vyhlídek příprav- ných prací k započeti staveb průplavních. Trh ukládací jevil neobyčejnou pevnost sluší zmínili se zejmena o stoupání rak. koru- nové renty a uherské 34 investiční půjčky Zdá se, že se bursa úplně emancipovala od bura cizích. Variace v minulém týdnu poznati lze po někud z tohoto sestavení: 30. listop. 7. pros. 95.60 95.90 Rak. korunová renta . .. 118.90 119.— Rak. zlatá renta . . . . . 118.55 118.75 Uherská zlatá renta . . .. 93 95 93.75 Uherská korunová renta .. 101.— 101.50 Turecké losy . . . . ..
Rotschildův
19 article
641.25 655.75 Rak. kreditky . . . . .. 403.— 419.50 Banka pro země rakouské 652.— 664.50 Uherské kreditky . . . .. 432 50 448.— Bankovní jednota . . . . 871.— 889.— Pozemkový úvěrní ústav .. 259.— 260.— Živnostenská banka 639.50 659.50 Společnost státní dráhy . 60 50 69.50 Jižní dráha . . . . . . . 475.— 477.— Polabská dráha 978.— 975.— Buštěhradská dráha lit. B. 26 1. 50 266.50 Stavební a dopravní A. 259. 50 261.50 771.— 768.— Dunajská paroplavební spol. 283 — 292.— Tur. tabáková režie . 278.— 297.— Rakouská továrna na zbroj 382.— 4116.— Alpinky 455.— 478.50 Rým.muráňská společnost 1405.— 1492.— Pražská železářská společnost 1078.— 1130.— Česká báňská společnost. 730.— 770.— Mostecká uhlářská společnost 592.— 622.— Wienerberger . . . . .. 1135.— 1235.— Schodnica . . . . . .. 239.37 239 40 Londýnská dovisa . . .. 117.12 117.20 Říšské marky . . . . . .
jižní dráha Bank pro země živnostenský banka státní dráha Český báňský společnost Wienerberger
20 article
Zdá se, že o zlepšení, jež na zdejším trhu tak rýchle se dostavilo, nyní přemýšli spekulace i obecenstvo. Bursa očekává s velikým napjetím konec války transvaalské a proto každé zprávy jež o vyhlídkách na mír se vyskytne, použív jako podnětu k lepší náladě. Očekává se zvláště že průmyslové podniky budou více zaměstnány a že bude možno počitati s exportem do Trans- vaalu, kde bude třeba přes přiliš mnoho, ježto země ta jest dostalečně zpustošena. Naděje ty tedy zdvihají kursy, ale zprávy z krajů průmy- slových, jež nechlěji se zlepšiti, boři vybudovan vzdušné zámky a s nimi také kursy. Hlavní pozornost věnována jest papírům báňským. Že lezárny vykazují pořád ještě značné množství zásob a v četných připadech jsou konsumenti nuceni k odebrání materiálu za dříve smluvené vyšší ceny, při čemž dochází také k exekučním prodejům. Mimo to v poslednl době uvažujese trochu více, jakou bude moci ten neb onen podník platiti dividendu a dochází se v četných případech k dosti velkému zklamání. V té při- čině má se stejně věc s papíry bankovními, jež na odhady nízkých dividend stále se objevuji na trhu a stlačují kurs. Mimo to tisnivě působí úpadek drážďanské spořitelny, ježto spekulace i obecenstvo má ještě v čerstvé paměti to, co se dálo po úpadku lipské banky. Jedinou vý- minkou jsou rakouské kreditky, pro něž jest Vídeň velice pevná a jež denně stoupají. Také na trhu dopravním tendence povolila a nebýti pohybu v rakouských dráhách, zejmena ve státní a jižní drázo, nebylo by skoro o čem
Bursa Vídeň
21 article
referovati. Paroplavební hodnoty klesaly, ježt passus v poselství Rooseveltově účinkoval ne příznivě. Tendence na trhu kasovním se nyní ustá lila a jest závislá větším dílem na dividendových odhadech. Hodnoty ukládací držely se vesměs velice pevně, v první řadě španělské exlerieury- Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: 30. listop. 7. pros.
Rooseveltův
22 article
Rakouské kreditky . . . . 203.25 206.25 Diskonto . . . . . . 181.50 178.60 200.87 201.75 Německá banka . . . . . 140 9 138.87 Obchodní společnost . . . Drážďanská banka . . . . 12787 125 60 75.87 72 60 Španělské exterieury . .. 174.25 171.— Bochumské ocelárny . .. 18750 134.— Lauřina huť . . . . .. 41 .50 43.50 Dortmund Union lit. C. . . 164 12 16075 Harpenské doly . . . . . 172 25 170. 25 Gelsenkirchenské doly. .. 167.— 165.25 Hibernin 302.— Consolidace 303..50 105.87 102.— Severoněmecký Lloyd . . 106 25 108.75 Hamb. amer. dopravní spol. 112.— 112.87 Kanada . . . . . . . . 163.— 161.8 Transvaal . . . . . ..
Lauřin Lloyd Dortmund 201.75 německý banka drážďanský banka 112.87 Kanada Harpenský dol Consolidace 303
23 article
102.— Turecké losy 101.75 Z kasovních papírů: Concordia . . . . . .. Eschweiler . . . . . . Geisweider . . . . .. Hochdahl . . . . . . Katovické doly a železárny Wilhelm . . . . . . . Phönix . . . . . . . . Schalker Gruben . . . . Westfalia Orenstein 4 Koppel . . . Hasper . . . . . . .. Donnersmark . . . . . . Huldschinský . . . . .. Stettiner Vulcan . . . . . Bismark . . . . . . . Hoesch . . . . . . . Königsborn . . . . . . Nordstern . . . . . . . Cukerní konference, Jednání mezinárodn cukerní konference potrvá dle došlých zpráv delší dobu. Má se za to, že v poradách konference bode se po krátké vánoční přestávce v lednu roku 190 pokračovati. Veliká investiční předloha pro pruské dráhy. Pruská vláda předloží sněmu návrh velikých investic pro pruské státní dráhy. Potřebné náklady budou činiti 500 mill. marek. Na jaře bude znov předložena osnova o stavbách průplavů. Vyhlídky předlohy této jsou nyní následkem koncessí agrár- níkům učiněných mnohem lepší než z jara. Veliké veřejné práce přispějí zajisté značně ke zmírnění současné průmyslové krise a zvýši průmyslovou činnost. Jak velikou péči věnuje Prusko svému želez- nictví patrno nejlépe z toho, že r. 1896 věnován na stavbu dráh 69.321.000 m., r. 1897 69,416.000 m. r. 1898 83,025.000 m., r. 1900 115,630.000 m.
Concordia Wilhelm Orenstein Koppel Phönix Schalker Gruben Stettiner Vulcan
24 article
Z Německa. Včera byl úřadně vyhlášens kon- kurs drážďanské záloženské a spoři- telní banky. Konkursní pohledávky nutno ohlásit do 28. t. m. V zájmu depositářů bude se konali opětná porada drážďanských bank. — Dle »K. Tgt.« usnesli se veškeří majitelé hornoslezských hutních závodů, že sníží následkem nepřízniv konjunktury ve všech závodech dělnické mzdy. — Koksový syndikát oznamuje, že sníží v příštím měsíci opětně výrobu. — Doly »Král Vilé me odhadují svoji dividendu jako loni pro kmenové prio- rity na 2030 a pro kmenové akcie na 159%. — Cementárna »Westfalia« pochybuje, že bude letos vůbec vypláceti dividendu. Loni vyplacala 20209. — Dividenda gelsenkirchenské důlní společ- nosti odhadovala se na berlínské burse na 10% prot loňským 18 %. Česko-erbské styky obchodní. Píše se nám z Bělehradu: Vývozní banka srbská, v jejímž čel se nalézá v českých kruzích veimi dobře známý K. Taušanovič, stává se stále důležitějším hospodař ským faktorem srbským. Její význam spočívá v jej- snaze, vytlačiti ze srbských trhů kapitál a obcho německý a nahraditi jej slovanským a speciálně če ským. Jakého hlubokého pochopení nalézají snaby tyto v povolaných kruzích, nasvědčuje nejlépe, že s nejnověji utvořil v kruzích pariamentních výbor který bude všemi prostředky podporovati česko- srbské sblížení obchodní a průmyslové. Práce o emancipa Srbska z německé nadvlády kapitálové pokračoval by ještě zdárněji, kdyby zdraví K. Taušanoviče ne trpělo dosud následky Milanova žalařování. Tak technická kancelář ing. Seliče, jemuž svěřila řad českých strojíren svoje srbské zastupitelství, doděláv se značných úspěchů. Jest jen na českých podnicích aby tohoto výhodného stavu řádně využily a po mohly tak prakticky prováděti ideu slovanské vzá jemnosti v oboru pro Němce nejeitelnějším.
Vilý I Taušanovič K Taušanovič Milanův Ing Selič Němec Německo Dolo Bělehrad Srbsko vývozní banka
25 article
Elektrická dráha Tábor—Bechyně. Zemský výbor království českého vypsal v cestě soutěže z- dání stavby dráhy z Tábora do Bechyně, jejíž náklad je rozpočten na 2,800.000 K. Offerty mají podány býti do 28. prosince t. r. 12. hod. polední, načež budou ihned otevřeny, zkoumány a stavba zadána. Zadávání staveb železnicových. Předsta- venstvo Inženýrské komory v království českém po- dalo ministeriu železnic a zemskému výboru žádost, aby při zadávání staveb železnicových 1. v prvé řadě zasloužený zřetel vzat byl k úřad. aut. civil. inže- nýrům a úřad. aut. staveb. inženýrům, po případě 2. k offerování vždy připuštěny byly jen takové osoby, kteréž vykázati se mohou živnostenským listem na podnikatelství staveb a 3. v případě, když stavba železnice takovému oprávněnému podnikateli byla zadána, tento zavázán byl ku provedení pře- vzaté stavby užiti úřad. aut. civil. inženýra neb úřad. aut. staveb. inženýra. Výsledek offertního řízení na dodání vystavění železné konstrukce louk na nádraží císaře Františka Joseh v Praze. Oferty podaly firmy : Albert Milde a spol. Vídeň, offeruje železnou konstrukci loubí v celkové váze 1.420.000 kg za 54 K za 100 kg. světliky váh na 1 m 40 kg za 100 kg K 59.5, krytbu vlnitéh plechu váhy 1 m' kg 16 za 1 m2 plochy K 12, kon- strukci pro zasklené stěny váhy 230.000 kg za 100 K 62, Ignát Griedl. Vídeň. 1.420.000 kg 45 K. 40 k 60 K, 16 kg 12 K, 230.000 kg 62 K, Akciová slno- jirna dříve Breitfeld a Daněk, Praha, 1,100.000 41.50 K. 175 kg 42 K. 17.3 kg 9.90 K. L. Bondy.
Joseh Mild Griedl Breitfeld Daněk Bond Tábor Bechyně Praha Vídeň kg kg 9.90 K . L
26 article
Praha-Bubna, 1.118.400 kg 37 K, 22.5 kg 41.30 K 15 kg 9.40 K, 158.400 kg 41.50 K, Bratři Prášilové. Praha, Str. akc. spol., Praha, Škoda, Plzeň, Česko- moravská továrna, Praha, 1,361.000 kg 53.50 K, 36 k 58.50 K, 17 kg 11..90 K, 160.000 kg 61 K, Akc. spol R. F. Waagner. Vídeň, 1,400.000 kg 55.5 K, 40 k 60 K, 16 kg 12 K, 230.000 kg 62 K, Vitkovické žele- zárny 1.438.000 kg 54 75 K, 41 kg 60 K, 15 kg 12.25 k 230 000 kg 63 K. Ceská severní dráha vykazuje za měsl listopad t. r.: Dopraveno bylo osob 201. 459 (prot listopadu roku 1900 + 7605) a 280.408 tun zbož (+ 13.599) Příjmy za dopravu tu činily K 995.73 (+ 24 792). Od 1. ledna do 30. listopadu t. r. dopra- veno bylo celkem osob 2,513.148 (proti soudobí roke loňského + 5201) a 2,220.675 tun zboží (— 43.829 a přijato bylo za dopravu tu 9,193.432 koru (— 296.680). Severo-německý »Lloyd« v Brémácb (Telegrafické zprávy o pohybu parolodí.) Parolo »Prinz-Regent Louitpold« vyplula 6. prosince z Fre mantle, »König Albert« připlula 6. prosince do Yoko hamy, »Mark« vyplula 6. prosince z Baltimore, »Mar burg« připlula 5. prosince do Singapore, »Würzburg připiula 6. prosince do Port-Saidu, »Bamberge při plula 6. prosince do Suezu a »Preussen« minula 6. prosince Gibralta Konkurs. Konkurs prohlášen byl obchodním soudem v Praze na jmění firmy »Továrna na p le chové plakáty A. Bauer«, jakož i na obchod níka Antonína Baura v Bubenči, Schnellova ulic č. 137. Konkursní komisař rada dr. Bauer ze Hal heimu, prozatímní správce dr. St. Prachenský, ad
Prášil Waagner Vitkovický Lloyd Prinz Louitpold König Yoko Mark A Bauer Baur doktor Bauer Stanislav Prachenský Praha Plzeň Českomoravský továrna Vídeň Brémácb Baltimore Mar Singapore Würzburg Suez Bubeneč Schnellův ulice kg 61 K , akciový . společenský R . F PortSaid Bubno kg K , 158.400 kg 41.50 K
27 article
Berlinská bursa. Z Berlína, 7. prosince. (Zvláštní zpráva »Národních Listů«.) Týdenní přehled.
Berlín
28 article
vokát v Praze. Schůze věřitelů 13 prosince, přihlášky do 8. ledna, rok. likvidační 15, ledna. Trhy peněžni Bursa. V Praze, 7. prosince. (Pův. zpr. »N. L e) Pevné smýšlení se na burse i dnes udrželoa podáváno za akcie: Živnostenské banky K 260.50 peněz, České banky »Union« K 246.5 peněz, strojírny Daňkovy K 420.— peněz, Z- jišťovací banky K 148.— peně Jině papíry jmenovány nebyly Otficiální záznamy znějl
Bursa N L Daňkův Praha živnostenský banka Český banka
29 article
Půjčka m. Ústl n. L. c. 18a9 Č. Budějovic 189 » » Plzně r. 1886 » » Teplice r. 1887 „ » Smichova r. 1838 Zástavní listy české hyp. banký Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » „ » kom. dl. ú „ . . » mel. úpisy „ , , » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové. Česká severní dráha . .. Buštěhradská dráha . . . . Em. 1871 dto. dto. » 1872 Místní dráha N. Brod-Humpolee Duche.-Podm, dráha Em. 1869 dto. » 1871 dto. . » 1874 Česká montanní Em, 1896 . Rak. severo-západní dráha lit. B. dto. dto. Emn. 1874 Česká eskomptní banka . . » banka »Union« . . Česká průmyslová banka . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskompiní banka . Pražská úvěrní banka . . Živnostenská banka pro Čechy Moravu . . . . . . Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A » . (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní drába Rakouská sev.-západní draha dto. (lit. B. Pražsko-duchcovská dráha. Pražská sp. par. po Vltavě z Lah Jiho-sev.německa spoj. dráha Akc. tov. na vyrab. uměl. hnojnv v Kolíně . . . . . . .. Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicíe První česká všeob. zajist. banka První česká spol. pro raf cukru (Modřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol- Pražská železářska společnost » stroj. spol, (dř. Ruston) » akc. spol. řetéz. lávky První českomorav. tov. na stroje
Smichův Čecho Ferdinandův Daněk Č . Budějovice Plzeň Teplice Čechy N . Brod Morava Vltava Kolín Modřany Český průmyslový . banka úvěrní banka Humpolee Duche Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskompinit banka živnostenský banka Český akciový . pivo první český společenský
30 article
280.— 284.50 188.50 187.50 145.50 149 50 161.— 155.50 183.— 184. 10 168.— 167.— 125 .50 129.50 288.— 287.— 118.— 116. 80 102 25 127.— 124.50 194. 30 191.— 90.10 88. 75 194.75 194 25 200.— 195.50 141.60 139 75 142 — 143.25 216 90 222.—
127
32 article
Z Vídně, úřadní kursy- 464. — rak, severozáp, d Únorová renta 477.— polabská dráha společná »e květ. pražsko duchcovo » » stříb. 659.-0 spol. st. dr. rak. uh rakouská » zlatá 69. 5 jižní dráha » kor. 266 50 silniční dr. lit.A uherská » zlatá 2u1 50 » kor. 768.— dunaj. paroplaveb státní losy 1854 rakouský Lloyd » 1860 1422.— pražská želez, sp po 500 zl. .. 1130.— česká montan. sp po 100 zl.. 408.— alpská montan. sp státní losy 1864 478 50 rým.muráň. spol losy tisské .. rak. zbrojovka »úvěrního úst. 147.— vídeň. stavební sp. vídeň. I. komun. 101 50 peštská vagonka turecké losy. severočeská uhlář 262.50 b. anglo-rakouská 248.— západočeská uhl vídeň. b. jednota 770.— 889.— mostecká uhl. sp r. úsl. pro úv. poz. 1235.— 655.75 Schodnica . . rak. úvěrní ústav turecká tabák. rež. 292.— 664 5 uh. úvěrní banka devisa německá . 117.20 419.5 b. pro země rak. » londýnská 239 40 533.— vídeňská unionka » pařižská . 95.25 česká b. Union „ curyšská . 94 75 Živnost. banka dvacetifrank . . 19.0e buštěhradská A . 2650.— marka papírová . 117.20 » B . 975.- rub » . 253.25 ducheov. podmok. 545.— lvovskočernovická —.— Při pevném základním smýšlen kursy několikráte kolísaly. Na kone bylo smýšlení velice pevné. Po akclích dráhy jižní a státní byla poptávka. Do datečná bursa: Tabákové 297, jižní úráha 71 Eskontní sazby 31/9, 4 pro
Lloyd Vídeň úvěrní banka e buštěhradský A . 2650
35 article
Amsterodam šek a krátké lhůty za 100 hol. zl. . . . . . delší lhůty Brussel šek a kr. lh. za 100 f delší lhůty Německo šek a kr. lh. za 100m » delší lhůty Londýn šek a kr. lh. za 10 I.st » delší lhůty . . .. Nový York za 100 doll Italie šek a kr. lh. za 100 lir » delší lhůty Petrohrad a ruská města šek kre ih. za 100 rublů . . » delší lhůty Pařiž šek a kr. Ih. za 190 t » delší lhůty Curych a Basilej šek a kr. lh » » » delší lhůty Švýcary šek a kr. lh. . . delší lhůty . . . x. Z Vídně, 7. prosince. (Telefonogr. »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Přiznivé smýšlení dnes nerušeně potrvalo a kursy za či- lejšího obchodu opětně rozhodně stoupaly. Cha- rakteristickou pro příznivé diaposice zdejšího trhu byla okolnost, že nemělo účinku ani com- muniqué o čtvriletních obchodech pražské žele- zářské společnosti, ani chabost berlínského trhu báňského. V popředí dnešního trhu byly hod- noty dopravní, zvláště akcie státních dráh, které za stálého obchodu značně podražily. Čilý zá- jemapro akcie státních dráh odůvodňován hlavně domněnkou, že při sblížení parlamentních stran bude hráti sestátňovací otázka vynikající úlohu. Také polabské značně se zlepšily, ježto dosáhly většího zisku, což způsobeno berlínskými kou- pěmi. Kreditky za klidného obchodu byly stále pevny, železářské hodnoty kulisní z počátku chabější, naposledy dosáhly včerejší úrovně. Železářské papíry v šraňcích byly poněkud cha- bější. V länderbance podnikány větší úhradn
Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Curych Basilej Vídeň