ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 7104c6b0-661f-11dc-92f1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 46 celkem · entity: person 88, org 10, work 4, place 31
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
8. prosince 1901
4 masthead
Císlo 338
5 article
mu kosa až z ruky vylétla a na ostré straně se otupila několika hlubokými vroubky. Jindy byl by si toho Míša ani nepovšíml — neboťe na tom, narazí-li kosa náhodou na kámen — ale dnes ho to nějak až zaleklo, jako zlé zna- mení, a v této okamžité myšlence ho utvrdila Hodžova poznámka: »Ved, Mišo, tiebě sa dnes dačo stane odrazu pruv, než sa nadáš!« Ano, ano — Míšo to dobře cítil, že se věru přihod něco zlého v budouenu, snad ještě dnes, že ho stihne nějaká nešťastná náhodal Na to myslil po celou cestu k domovu Neslyšel štěbetání vlaštovek ani chřestění koby lek, neviděl ničeho — jen o tom rozmýšlel,co mu řekl dnes Féďa Hodžů. Je sice pravda, že Féďa není kalý chlap a že na Petrušu Lichar kovu má hněv ještě proto, že před třemi léty se mu vysmála, když on se do ní zalábil — ale přece, přece — — A Míšo Jarnok znova si opakoval v duchu tu hroznou zvěst, jíž se dnes tak náhle dověděl že se Petruša potají slézá — ano, tak to řek Féďa s jedovatým úsměškem — že se ta dě vucha slézá s mladým Kaludáyem, synem ze manovým, jenž jako vždy, i letos trávil dom Ne, Míšo nedovedl tomu uvěřiti, a přece zase nemohl pochopiti, jak byl by mohl Féda něco podobného říci, kdyby na tom nebylo aspoň trochu pravdy. A potom tím spíše uvěřil, že něco bude na Féďových řečech, poněvadž sám v poslední době několikráte si pomyslil, že Pe- truša není už, jako bývala, třeba že má dva měsíce před svatbou — — Zachmuřeny byly líce šuhajovy a truchlivě se upíraly jeho oči do kraje. Náhle se však za- kmiti v nich blesk. Míšo odbočil pojednou na mez a zamířil v onu stranu, kde na krčmářově poli, jak věděl, pracovala i jeho Petruša. Bylo to za poli zemanovými a zacházka nebyla tak veliká.
Míša Hodžův Mišo Féď Hodža Féď Jarnok Féďový
6 article
Míšo šel, sám nevěda, proč jde za Petrušou tak tajně jako na zvědy za bílého dne. Skoro se mu to příčilo, ale pomyslil-li na Féďova slova, přece zas dále kráčel, marně se snaže, vzpo mínkami na lásku své šumné Petruše ohlušit deroucí se do duše příval rozpoutaných citů. — V uších mu stále zněla píseň, již dnes od- poledne zpíval a jízlivou radostí Fédat Lubost, lubost, ty nešťastná lúbostl Zmorila si ludských srdcí už dost: aj moje si hlboko ranila be si bola lubost neverlivá Míšovi až hlava třeštíla při těchto zlých myšlenkách. Stisknul v dlani rukojeť kosy, již měl přeloženu na rameně a mimoděk urychl krok. Před očima se mu vynořovala sličná jeho děvuška a mladý zeman — — Míšo skřípal zuby, snažil se zbaviti se těch vidin, ale marně. Co namluvil mu Féďa, znova se mu vracelo n mysl a dráždilo ho stále více — — V dálce spatřil pole krčmářovo. Zbystři zrak a našel brzo svoji Petrušu, jejíž fértuška se červenala jako vlčí máky. Zabušilo mu prudee rozbolněné srdce. Rozhlédí se po okoli. Neda- leko viděl kráčeti žandára Mikulicu a z polí ze- manových zahlédl vycházeti mladého Kaludare.
Míša Petruša Ned Mikulica
7 article
Míšo rychle seběhl do hlubokého úvozu jím pospíchal k poli krčmářovu. Nemohl se již dočkati okamžiku, kdy nabude jistoty — — Doběhl k mistům, kde stěny úvozu se sůžo- valy a spatřil širé pole, hemžící se pracujíeím lidmi. Zpěv i hovor zněl porůznu mezi šuhaj a děvuchami. Opodál stála zády k Mišovi obrá cena jsouc Petruša a vedle ní zeman. Mišoví se zajiskřilo v očích. Strnule zíral na svoji Petrušu čekaje co se bude díti — — Mladý Kaluday se smál a cosi šeptal Pe- truše do ucha. Děvucha uskočila a uhodila ho přes ruku, jíž právě jí kladl okolo pasu. Mladý zeman nedal se odbýti. Skočil k ní, objal ji, stiskaje ji v prsou a násilím ji polibil. Vytrhla se mu z náručí a odstrčila ho, až zavrávoral V tom okamžiku zablýskla se kosa Míšov , jenž zatím přiběhl až k bránící se Petruši, ze man bolestí zavřískl, a roztáhnuv ruce, jakoby se čehosi chtěl zachytiti, klesl na znak na zem do kupy obilných snopů, na něž červeným pa- prskem vystřikla teplá krev z jeho prsou — — Míšo se vzpamatoval. Viděl žence s pokři- kem a s posunky k sobě běžící, viděl smrtelně bledou tvář Petrušinu a bylo mu náhle, jakoby se ocitl tváří v tvář zlému osudu, který mu dnes věštila nehoda na poli Klimkově — — Obrátil se a dal se na útěk, neboť mezi zlekanými lidmi se v tu chvili objevil žandár.
Petruša Petruš Míša Petrušin Klimkův Obrátil kos Míšov
8 article
Zakopl však a upadl. Právě v ten okamžik za- rachotila rána z pušky Mikulicovy, Petruša slab zakřikla a padla na kolena. Byla střelena. Míšo okamžitě se vzchopil, ale při pohledu na Petrušu strnul tak, že sebou ani pohnouti nemohl. V očích se mu tmělo, nohy se pod ním chvěly a v hlavě bylo pusto — — Když doběhli ženci a vazačky k Míšovi neslyšel tento již jejich řečí ani hlasu Mikuli- cova. Jako bez vlády dal se spoutati, ale když chtěl ho žandár vésti od vychládající Petrušy. vydral se z jeho hrdla sípavý skřek. Míšo Jarnok rozhodil spoutané ruce, že špatně sevřené řetézy praskly a se rozlétly — — Dříve, než ho kdo mohl zachytiti, rozběhl se kolem, a když za ním zatřeskly výstřely. byl již nedaleko lesa, v němž zmizel. Našli ho až za tyden s rozraženou hlavou ve Svatojanské dolině —
Mikulicův Petruša slab Míša Jarnok
10 article Tempi passati.
Tempi passati. Cenou poctěná skizza od Wilmy Lindhéové Ze švédského přeložil St. V— Dveře na balkon byly dopola otevřeny. jednak aby měl přístup vlažný noční vzduch. jednak aby se poněkud zmírnila téměř omamná vůně květin, která naplňovala pokoj. Světlo plynové svítilny před domem padalo na stěny, strop a na různé předměty, kdežto ostatek zůstával přikryt temnem. Celý byt byl temný a tichý — až na dušený zvuk lehkých, cupavých kroků, dusících se na kobercfei salonu. Škrt ! Sírka se vzňala a za chvilku hořelo dvanáct růžových svěc na křišťálovém lustru, jasně ozařujíce ostrý profil a hubenou postavu »tety Lotynky«, stojící s voskovým sloupkem v ruce a přehližející zkoumavým pohledem celý pokoj. Ne, skutečně nemohlo zde být lépe !. Tolik květin, tolik překrásných věcí všude a jak nové téměř mohlo by se řici: jak mladě všecka zde vyhlíželo l Mimovolný povzdech unikl rtům tety L tynky, když rozsvítila též lampy po stěnách. Jasno mělo zde býti a co možná nejsla vnost něji — to bylo pro ni věcí cti. Tak, nyní byl celý byt osvětlen. Salon jídelna, pokoj i pánova pracovna. Dokonce v ložnici panovalo tajemné polosvětlo, rozlévané růžově zbarvenou lampou pod stropem. Teta Lotynka znala každý kout; každičký malý předmět v tomto domě, který pomahala zařizovati a upravovati, a nyní opustila přede všemi ostatními svatební dům a chvátala sem. aby rozsvítila a ještě jednou se přesvědčila, ž vše je připraveno ke přijeti novomanželů. Jak lesklé a krásně a nové bylo vše, od stříbrného náčiní na buffetu až ke kuchyňskému nářadi v kuchyní. Na vlas tak jednou před dávnou dobou — — ne, nechtěla na to mysliti.
Lindhéová Stanislav L tynka
11 article
Nyní ať přijdou! Posadí-li se zde k oknu. bude moci uvidět kočár, až zahne z nároží. Jak je to podivné, že ta maličká Tyra. dcera její sestry, kterou nesčislněkráte chovala na rukou, má zde vládnouti jako hospodyně Kterak je to zvláštní, že toto dítě, vždy tak nesamostatné, bezmyšlenkovité a rozpustilé, mohlo tak pevně upoutati srdce muže A možná, že konečně nebylo na tom nie tak podivného. Bylať tak ženskou, tak dobrou. tak čipernou, byla miláčkem všech — a co je nom ještě jí scházelo, byla láska, naučiti j pravé, čisté lásce. Nezahrčel to kočár? Ovšem! Leč neza stavil se, drkotal po dlažbě dále. Teta Lotynka opět se posadíla, počítajíc starostlivými pohledy přečetná světla, která hořela jen pro ni. Jenom kdyby již přišli! Však nebylo ani lehko rozloučiti se s milovaným oteovským do- mem. Mladá panička bude ovšem bydleti zcela na blízku svých rodičů, ale přece jen to byl rozchod. Nepatřila už k nim, a co ode dneška sama jim dávala, to byly jen drobty, spadnuvší s jeho — bohatého muže — stolu. Byla to neobyčejná doba pro tetu Lotynku tyto poslední měsíce, ve kterých obírala se vý- bavou pro svoji neť a úpravou nového domova. Tyřina matka churavěla stále a byla úplně za- neprázdněna svou velkou domácností a hejnem svých mladšich děti, takže takřka samo sebou se rozumělo, že teta Lotynka — jak nazývali ji téměř všichni, kdo přišli do styku s ní, která měla pověsť neobyčejně ochotné, praktické a důmyslné ženy — musila obstarávati všecky nákupy, být nápomocna hlavou i rukou při zhotovování výbavy a říditi a určovati vše, co a jak mělo býti. Teprve nyní, když bylo všecko hotovo, cí- tila, jak opravdově byla umdlena a upracována.
12 article
Avšak to bylo životním cílem jejím, to byl něco, co vyplňovalo její čas a její myšlenky Jen kdyby to nebývalo rozjitřilo znovu tu sta rou ránul Chvatně se vzehopila a ocitla se před vel kým nástěnným zreadlem, z něhož hleděl j vstříc celý její obraz od hlavy až k patě. Ano, takhle teď vyhlížela ! Vlas sešedivělý. tváře vpadlé a bezbarvé, postava vyhublá hranatá. Moderní šedě hedvábné šaty byly zeela v neprávu k její vyzáblé postavě, která napro- sto pozbyla veškeré okrouhlosti a pružnosti květiny, jež měla ve vlasech a v předu na ša- tech, jen ještě zvyšovaly bledost jejiho zjevu zde, v tomto mladém domově, jakoby pro dchnutém tajemným, chvějícím se štěstím, plným předtnch, cítila se být ještě sestárlejší, ještě osamělejší než jindy. Moci být tak šťastnou jako Tyra! Směti překročit prah vlastní útulné domácnosti po boku milovaného muže! Jak veliké, jak nád- herné! A musit toho všeho se zříci, právě když stojí nejblíže štěsti! Je člověk s to unésti takové hoře, přežiti je? Oh, ano; vždyť ona sama t věděla. I ona byla krásnou, velice krásnou — jak říkali — a nevěstou. To bylo teď už dávno, už nikdo na to ne- myslil, jen ona sama. Jednou večer, když se zdálo, že Tyra její ženich ani nepomýšlejí se rozloučiti, pře- padl ji pocit nepojalelné hořkosti, který ji svedl řici jim, že ona léž byla kdys milována, tak horoucně, tak nesmírně milována jako oni. Avšak uvěřili jí? Nejen že se k tomu útrpně usmáli, ještě prohlásili, že nikdo nikdy nemiloval tak, jako oni — nikdo by nemohl tolik milovati l Teta Lotynka se usmála na svůj obraz v zrcadle bolnomyslným, polosnivým úsměvem.
Vlas Tyr
13 article
Ano, když takhle nyní vyhlížela, nemohl ovšem nikdo jí uvěřit, ale i ona měla svou vesnu byla nezištně, věrně a vroucně milována. A nestačila jí tato vzpomínka pro život Ano, tak až dosud myslívala a také tomu tak bylo — avšak — dnešního večera neměla sem vkročit, neměla pomáhati upravovat domov pro mladý párek — tolik bolestných vzpomínek to v ní probudilo. Právě tak uchystané útulné hnízdečko če- kalo na ni před pětatřiceti lety, aby ji přijalo. Snad nebylo zařízeno s takovým přepychem. avšak neméně rozmilé a neméně milující rukou připravené. Celý rok pracovala na své výbavě a těšil se — ach! a jak velice — z každého kousku jakmile byl hotov. Nyní většinou byly složeny ve prádelníku mladé paní — kdy pak by jich sama upotře Týden — jen krátký týden před svathou její ženich se nachladil a téhož dne, kdy měla se státi jeho, proplakala večer na jeho smrtel ném lůžku. Tak blízko byla štěstí — tak blízko až bylo rázem zničeno, všecko bylo jí urváno Vlastní domov nebyl jí nikdy údělem, pouze útulek v domově její sestry, pokojík, do něho mohla se uchýliti, když dolézavými dětmi byl již přílišně zemdlena. Byla velikou pomocí své sestře a mnohým jiným, proto plným právem zasloužila si pověsti ocholné a praktické ženy, a tak plynula ta léta v tichém odříkání a usta- vičné práci, práci pro jiné nikdy pro sebe. Bylo to děti jiných rodičů, které chovala na rukou. byly to starosti jiných lidí, jež nosila na svých bedrách a radosti jiných lidí, jež sdílela. Sama neměla nic nežli vzpomínku, o které mluviti — nyní, co tak sestarala — zdálo se jí směšným. Nemajíc vlastního krbu, chodila po mnohýeh jiných domáenostech a tam brávala na sebe
14 article
Jan Havlasa.
Havlasa
16 article
práci, které sami buďto nemohli nebo nechtěl zastati. Dostávalo se jí mnoho důvěry, přichá- zeno k ni s těžkými otázkami srdce, ale též se směšnými malichernostmi, a tak se stalo, že sama sotva již chápala, kde končil skutečný zájem a počínala zvědavost. Tyřin sňatek byl i pro ni opravdovou ra- dosti. Takového krásného, statného a hodného muže dostala ta malá, divoká, rozpustilá hol- čina! Muže v plné síle svých let, silnéhov lásce a silného v jednání — žádného větroplacha, jehož láska zchladne po libánkách a jimi končí Mnozí náramně se tomu divili, že mladl manželé nekonají žádnou svatební cestu, co přece dnešní »dobrý mrav« vyžaduje; jeho služba však tomu nedovolovala a on tomu také nechtěl. Právě to zdálo se mu nejvyšším bodem pozemského štěsti, že svoji mladou ženu směl uvésti přímo do mílého a dávno touženého domova.
17 article
Kočár! Kočár! Již zastavil před domem dříve než teta Lotynka, zabrána do svých vzpo- mínek a myšlének, jej zpozorovala. Slyšela řin- čení šavle po kamenných stupních schodů, vi- děla svítit se lesklé knofličky stejnokroje, potom spěchala ven, přivítat novomanžele v jasně ozá- řeném, listnatými rostlinami vyzdobeném před- pokoji; neboť za nic na světě nechtěla bys zbaviti radosti být svědkem jejich vstupu do vlastního domova, slyšeti, co řekne Tyra, co oba tomu řeknou, dívat se na jejich radost, sdílet spolu jejich štěstí. Ano, tu přicházejí! On paží ovinutou kolem jejího těla ji podpírá, téměř nese do no vého příbytku, který jí uchystala jeho láska Bílý, vlnící se oblak hedvábí a tylu, myrtový věnec, růžové tváře a rty, lehce se lesknoucí radostí zářící oči — teta Lotynka neviděla více ... Jako stín mihla se dovnitř, aby za vřela dvéře na balkon a potom proklouzla jídel- nou do kuchyně, kde sedělo služebné děvče, čekajíc pouze okamžiku, kdy bude smět pozdra- viti mladou paní. Ne, teď nikdo jim neměl vstoupiti do cesty nikdo. Nechť sami zůstanou oba pospoluv tomto okamžiku, kdy život zasypává je nejhoj nějším bohatstvím svých darů a slibných při povědí. Stane-li se někdy též tato hodina jen pouhou vzpomínkou, přec aspoň světlý odlesk bude vrhati na temné dni budoucnosti . .
Kočár Tyr
18 title
Různé zprávy,
19 article Dvě díla.
Dvě díla. Obecenstvo, hledající skvostná díla pod vá- noční stromek, nebude si letos moci stěžovat na nedostatek výběru: takovou hojnost náklad ných publikací, vyšlých v krátké době několika měsíců, nedovedli jsme si před pěti léty ješt ani představiti. Půjde-li to tak dále, vyplyne z toho nemalý prospěch našim výtvarným uměl- cům již tím, že budou moci seznámit se svými díly širší kruhy obecenstva, než jest možno n výstavách. Mimo to neobmezují se tato díla na naše obecenstvo, nýbrž seznamují také cizinu s naším uměním. A díla jejich ve vzorných re- produkcích domácích mohou se již zcela směle ukázat i v cizině. Ohlásil jsem již onehdy krásnou publika »Nálady a pohádky«, již vydal Ferd. Engel- müller vlastním nákladem a odevzdal do komise firmě B. Kočí. Dílo obsahuje padesát obrazů kreseb barevných i černých s veršovaným prů- vodem Jaroslava Vrchlického a básní k »Pohád- kám« od Svatopluka Čecha. Kdo má smysl pro intimní poesii osamělých zákoutí, lesních tišin, houštin starých parků a zamlklých tišin, bude se s uspokojením probírati listy tohoto elegantně upraveného alba, Umělec, jenž svými nálado- vými krajinkami vzbudil již na výstavách po- zornost, chtěl tímto dílem ukázat i širšímu obe- censtvu, co dovede. Obsahujeť přítomné jeho dílo »Molivy ze starého parku«, »Motivy lesní«.
Ferd Engel Vrchlický Pohád Čecho starý parka Moliva
20 article
»Motivy z labských tůní«, »Motivy z cest« a »Pohádky«. Jest skulečně zajímavo sledovati. kterak umělec znamenitě vystihuje různé účinky světla a vzduchu ve přírodě, kterak okem poety pozoruje tesknou neb idyllickou náladu krajiny a tlumočí ji svými uměleckými prostředky. Nen tu místa ke kritickému rozboru, jejž ponechá- vám povolanému péru uměleckého referenta chtěl jsem toliko upozorniti na poetický obsub těchto krajinářských motivů, z nichž mnohé nu mne učinily hluboký dojem. Reprodukce, ba- revná i černá, jednotlivých obrazů, je naprosto dokonalá, jak tomu u nás již jsme zvykli, vyhovuje veškerým požadavkům. Dílo se pre- sentuje velmi sličně. Je to dílo plné, svěží, při- rozené, neafektované poesie. Umělec pracuje nyní na cyklu čtrnácti velkých obrazů, znázorňujících charakteristické krajiny z Čech. Třetí cyklus Emila Holárka »Noe« řadí se svým myšlenkovým obsahem k oběma předešlým cyklům »Reflexe z katechismu« a »Sen«. Jeví se tu táž tendence ryzího křesťanství, neznají cího kompromisů, týž soucit s trpícím a táž ži- ravá satyra vůči zvrácenostem současné společ- nosti. Ve dvaceti listech předvádí nám umělee různé výjevy noční z klopotného života práce i rozmařilosti zahálečů, mučívé bídy i tiché re- signace. K těmto obrazům není třeba výkladu, kontrasty tu znázorněné mluví samy za sebe.
Holárek Noe Sen Nen Čechy
21 article
Noc, milosrdná pro sytého boháče, zastírá mu bídu nuzných a trpících. Starý sedlák po celo- denní lopotě vrací se za soumraku s pole, kdežto skvělá ekypáž odváží boháče do zábavy. Výjevy z herny a z masopustního reje a zase tichá práce učencova, jenž u pitevního stolku bádá nad záhadami života a těžká hmotná noční práce dělníků v obrovské slévárně. Nadšený připitek ve válečné radě na zdar příšuího vítěz- ství a noční výjev z bojiště, kde zuří ta nej- prudší řež. Elegantní dáma, vrátivší se z ples a snící o svých triumfech a chudá švadlena. jež šije skvostnou toilettu pro jinou. A na konec noc na hřbitově, kde všichni spočinou »v míru vyrovnáni«. Uvedl jsem toliko obsah několika listů. jež s dostatek karakterisují myšlenkový obsal díla umélcova, jehož »Reflexe z katechismu« vydány právě v levném vydání po koruně nejen z textem českým, ale rozeslány též v německém vydání za hranice. Také »Noc« vydána pro cizinu s textem francouzským, německým a an- glickým. Tisk českých vydání prací tuto vyjmeno- vaných obstarala mladá firma Edv. Lešingra Řízena zkušeným odborníkem, jenž po leta by ředítelem velkých podníků typografických, poží
Edv
22 article
vajících zvučného jmena, opatřena veškerými moderními prostředky, nová tiskárna pro- vedením těchto prací dokázata, že doved vyhověti plnou měrou i nejobtižnějším úkolům a že se nalezá na výši moderní techniky = Nová opera Rimekého-Korsakova. V carském divadle Mariinském v Petrohradě dávána těchto dnů nová opera nejznamenitě jšího zástupce ruské hudební školy, Rimského Korsakova, jehož díla jsou známa také u nás, »Carská nevěsta« na slova Mejova. Opera byla přijata s hlučnou pochva- lou a měla dokonalý úspěch. Poněvadž skladatel jest velmi oblíbený též v Paříži, vyslal »Figaro« do Petrohradu zvláštního hudebního kritika, pana Char- lesa Jolya, jenž uveřejnil nadšenou zprávu o opeř a jejím úspěchu. Skvělá instrumentace okouzlila všechny a zvláště značné pochvaly dostalo se dru- hému a třetímu jednání. Výjev, kde Marfa své pří- telkyni Daňaši vypravuje o svém dětství a o své lásce k Lykovu, učinila nejkrásnější dojem. Arie jest psána pro tak vysoký rejstřík hlasu, že byl téžko nalézti pro ni hlas dostatečně čistý a ohebný.
Rimskij Korsakův Figaro Char Jolya Lykův Arius Petrohrad Paříž RimekýKorsakův
23 article
Avšak právě tato partie obsazena byla znamenitě Paní Adelaida Bolská, zpěvačka carské dvorní opery. provedla obtížnou útohu Marfy skvěle. Hlas její by neobyčejně svěží a čistý a dosáhla nadšené pochvaly = Poznej sama sebe. Populární list varšav ský »Kurjer Polski« vypsal onehdy cenu na nej lepší odpověď na otázku: »Která z chyb polské ná rodní povahy jest nejnebezpečnější a jakým způso- bem by se dala tato vada odstraniti?« Toto thema setkalo se s velkým účastenstvím a došlo přes 100 odpovědí. Porota přiřkla cenu dru. Třebinskému v Voločisku. Lékař ve svém pojednání, vyznamená- vajícím se hloubkou myšlenek, dospívá k závěrku že národní povaha polská trpí převahou ženských vlastností. Z toho vysvětlují se dle jeho názoru mnohé nepěkné vlastnosti povahy a necnosti jeho krajanů, jako na přiklad jejich nestálost, prolhanost, chlubivost, ješitnost a pachtění se po titulech. Dr Třebinský na odstranění těchto nechvalných stránek národní povahy polské navrhuje, aby byl pořízen národní katechismus a doufá, že se jím vykoná mnoho dobrého. Tento katechismus, jejž autor podává v všeobecných rysech, měl by býti v dokonalém sou- hlase s naukami křesťanské ethiky, aby vychovatel- ský jeho účinek byl sesílen. Autor nepochybuje, ž takováta kniha podporovala by duchovní obrození polského lidu. — Jest vskutku chvalitebné, počíná-li si národ uvědomovati svoje chyby a nedostatky ačkoliv podle zkušeností důvodně pochybujeme, že by se daly odstraniti nějakým katechismem.
Bolská Polski
24 article
= Villa Borgheso. Z Říma se oznamuje Velké dílo se podařilo. Galerie Borghesů stane se majetkem státním a nádberný park, jenž ji obklopuje bude vyvlastněn. Ještě před půl rokem prohlašovali socialističtí poslanci, že budou hlasovat proti ná- vrhu, poněvadž král zamýšlí postaviti ve ville Bor- ghese pomník svému otci. A když v létě sněmovny uzavřeny, aniž oba návrhy zákonů ve příčině villy
Villa Borgheso Řím Galerius Borghese
25 article
Borghese dány na jednací pořad, vznikala již do- mněnka, že bude od návrhu upuštěno. Avšak tyto zákony byly první, jež podány byly v nynějším z- sedání sněmovny a prošly hladce, když byl histori umění posl. Fradellesso nadšené slavil galerii a r- publikán Mazza chválil oba zákony jakožto čin, jímž nová Italie potvrdí svoje právo na Řím. Že galerie mohla býti zakoupena za cenu poměrně nízkou, 3,600.000 lir, jest zásluhou bývalého ministra vyučování Gianturca, neboť znalci odhadovali galerii na 10 millionů lir. Kníže Borghese byl dokonce ochoten postoupiti galerii bezplatně za podmínkou aby mu bylo dovoleno prodati Tizianovu s Nebeskou a pozemskou lásku«, za niž mu bylo nabízeno nej- méně pět millionů. Avšak ministr Gianturco pro hlásil, že veškeré velké historické galerie samy s se bou z polovice náležejí státu. Tento názor přijali i jeho nástupci. Kupní cena bude splacena v deseti ročních lhůtách. Pomýšlí se na to, zříditi v pozadí paláce přístavek, v němž umísténa bude galerie Lu dovici, zakoupená letos na jaře Park Borghesů bude vyvlastněn nákladem tří millionův a odevzdán v ma- jetek mesta, jež jej hodla spojit monumentalním mostem s Pinciem. Villa i park budou nazvány Vílla Umberto I. Bezpochyby bude postaven n tomto monumentálním mostě pomník králi Humbertu jejž hodlá zřídit král Viktor Emanuel. = Také pomníky mají svoje osudy Z Brusselu se oznamuje: Před čtyřmi léty pracova v Římě jihoafrický sochař na objednávku vlády transvaalské pomník presidentu Krügrovi pro J hannesburg. Pomník tento jsme svého času popsali.
Borghese Mazza Tizianův Gianturco Villa Viktor Emanuel Krügr Řím Brusel Lu dovice Humberto della Umberto I
26 article
Představoval »strýce Pavla« v cylindru a dlouhém svrchníku, opírajícího se o hůl. V rozích soklu byly sedící postavy Burů s puškami v rukách. Dokončený pomník zaslán byl do Afriky a přibyl do Loureneo- Marquezu právě na počátku války; kdy bude tento pomník postaven na místě svého určení, nemůze dnes povědět nikdo. = Čiňané objaviteli Ameriky. Není to tak neočekávané, jak by se z počátku zdálo. Různé charakteristické památky ve střední Americe celým svým rázem dost nápadně se podobaly dílům původu východoasijského. Při nedávném obsazení Pekina nalezli tam američtí důstojníci staré historické listiny. Nyní, když tyto listiny v Americe byly důkladně prozkoumány, nalezeny patrné doklady, že Číňané již před 1500 lety objevili Ameriku v Mexiku, kde nejprvé přistáli, zřídili chrámy. A sic nalezaly se tyto chrámy bezpochyby v Sonoře na pobřeží Tichého oceánu. Přede dvěma lety vskutku došla zpráva, že v oné končině, nedaleko obce Ures, nalezeny byly zříceniny chrámu, jehož původ však nebylo lze vysvětlit. Nalezená kamenná deska s starými čínskými značkami odevzdána byla vládou badateli, aby ji prozkoumal a ačkoliv mohl roz luštiti toliko část nápisu, tvrdil, že tu jde o zří- ceniny čínského chrámu, postaveného před mnoba stoletími. Tomuto výkladu nebylo tehdáž dáno víry. Nyní však listinami, nalezenými v Pekině, byla tatc domněnka potvrzena. Faktum toto budí ve vědeckém světě značnou pozornost. Anthropologové prohlašují že Indiání, obývající v tamní končině, tvarem s tváře i svými obyčeji jeví značnou podobnost s Čl ňany. Znalci čínské literatury připomínají, že »Atlan- tis, země nesmrtelných«, již líčí tajné nauky čínské a jež leží za sluncem a jmenuje se čínsky Teču, týká se rovněž Mexika. Mexická vláda hodlá nyní do oněch končin vyslati vědeckou výpravu.
Pavel Bur Číňan Indiání Afrika Loureneo Marquez Amerika Mexiko Tichý oceán Čiňaný objavitel amerika
27 article
= Katastrofa na dráze. Z Bendzina v gu bernii pjatrkovské se oznamuje: Na pobočné trati dráhy varšavsko-vídeňské Sosnovice Žabkovice udál se minulé noboty o půl páté hodině odpolední kata strofa, jež měla osudné následky. Místním vlakem vyjíždějícím ze Sosnovic o čtvrté hodině 10 min odpoledne, odebralí se, jako obyčejně v tulo dobu někteří horníci a dělníci z továren, jakož i školn dítky, do Žabkovic, a stanic na trati Bendzina, Sta rého Bendzina, Dobrové a Golomogu. Jeden z děl níků vzal s sebou do kupé velkou nádobu s ben zinem. Mezi stanicemi Bendzinem a Starým Bendzinem vybuchla z neznámé příčiny nádoba a nebezpečný jej obsah se vzňal. Dříve než osoby ve vagoně vůbec si mohly uvědomit, co se stalo, nalezala se již značná čásť vagonu třetí třídy v plamenech. Mez 30 železničními dělníky, nalezajícími se ve vagoně vypukla příšerná panika a zároveň rozšířil se oheř na následující vagon třetí třídy. Dělníci, náhle vy- puklým ohněm překvapení, vyskákali z vozu, pi čemž mnozí z nich více méně těžce byli raněni Ti, kdož se nalezali v nejbližším sousedství vybuch nuvší nádoby, nemohli se již zachránit a uhořeli Jedenáct dělníků utrpělo těžké i lehčí popáleniny Vlak byl ihned zastaven. Hořící vagony uhašeny odepnuty, načež ostatní čásť vlaku hjela dále. Cel požár netrval déle osmi minut, při čemž tři dělníe uhořeli. Osoby jejich nemohly býti zjištěny. Z ostat ních raněných dopraveno devět dělníků do Alex androvské nemocnice a dva do lazaretu XIV. pluku donských kozáků v Bandzině.
Sosnův Žabkův Golomog Alex Bendzin
28 article
= K bankovnímu podvodu v Liverpoolu Z Londýna se oznamuje: Zmizelý úřadník liver poolské banky Goudie, jenž byl jak známo zprone věřil celkem 170.000 1. st., byl zatčen v jednom z před- městí liverpoolských. Nalezeno u něho ještě 250 l.st Dva z jeho spoluvinníků byli již vyslechnuti poli cejním soudcem, třetí, Lavrence Marks, bezpochyb hlavní pachatel, spáchal prý na cestě z Boulogne do Folkestonu sebevraždu. Když loď přibyla do Folkes tonu, nalezen ruční vak, jenž mimo jiné obsahoval list, v němž pisatel oznamoval, že skončil sebe- vraždou. Avšak policie se domnívá, že tento Marks vůbec nebyl pasažerem na lodi, nýbrž že přiměl některého svého přítele, aby vzal na loď jeho vak zanechal jej tam. Marks, jenž od roku 1899 měl účet u londýnské filiálky banky Crédit Lyonnais, uvedl tam dne 25. října zápasníka pěstí Burgea později jakéhos Nancesa. Cheky na účet liverpolské banky pod firmou W. W. Hudsona byly fillálkou Crédit Lyonnais beze všech námitek vypláceny.
Marks Burge W W Hudson Crédit Liverpool Londýn Boulogne Folkestone Checa Goudie Crédit Lyonnais
29 article
= Spadl s rybářské lodice a utonui. Arthur C. Baster, 33letý a svobodný, který obýval se třemi sestrami na Allen streetu v Clevelandu, Obio, spadl s rybářského parníku »Dutchess« do je- zera a utonul. Parník nalezal se na cestě k San- dusky a byl asi tři míle od Clevelandu vzdálen, když neštěstí se událo. Baster, jenž byl rybářem z povolání, stál ve dveřích budky lodivodovy a vy- hlížel na jezero, když tu náhle přihnala se velka vina, která loď značně na stranu nahnula, při čemi Baster, který na to připraven nebyl, spadl pře nízké zábradií do jezera. Když lodivod zpozoroval, co se stalo, obrátil loď k místu, kde Baster pod hla- dinou zmizel, avšak týž, ač byl dobrým plavcem jenom jednou objevil se nad vodou a pak opět zmi- zel, aby více se neobjevil. Parník »Dutchess« vrátil se do města, aby případ oznámil na zachraňovac stanici, odkudž vysláno bylo mužstvo k vylovení mrtvoly. Baster byl najat kapitánem lodi a toho dne poprvé nastoupil svou službu.
Arthur Baster Allen San Cleveland
30 article
= Rvačka na vagoně poullční dráhy V neděli k ránu vešla do vagonu, jedoucího na zá- pad z Clevelandu, v Union streetu družina mladých lidí, patrně zpitých. Mezi mladíky nepanovala ná- lada přátelská a když jeden později ze zadní plo- šiny dovnitř vagonu vstupoval a přes nohu sedicíh u dveří klopýtl a upadl, vznikla hádka, ze které s rozpoutala děsná pranice. Dvacet lidí octlo se v sobě kdežto tři, v hádce nezúčastnění, schoutili se de kontů, aby se na ně nedostalo podílu »zábavy«, v které se objevovaly krvácející nosy, zmodřené oči, kdežto potrhané kusy oděvů lítaly vzduchem. Kon- duktor McCarthy zůstal na zadní plošině, odkud pře- hlížel bojiště a dohlížel, aby vagon nebyl poškozen. Po bitce, čtvrt hodiny těměř trvající, jednotlivci s stěhovali zpět do koutů, kdežto někteří vyběhl z vozu a seskákali, aby se na ulici dále rvali. Kon- duktor popojel s vozem a když byl dosti daleko aby se vystouplí do vozu nedostali, zastavil vůz opět, vskočil mezi zbytek vezoucích se a nežli se kdo nadál, vyházel jednoho po druhém na ulic Když již jen několik rváčů ve voze zbylo, vyzvalj konduktor, aby sedlí nebo vůz opustili. Řáznéhe jeho příkazu bylo uposlechnuto a klid zavládl v voze, jehož sedadla byla krví potřísněna a pokryta útržky prádla a oděvu.
McCarthy Cleveland Kon Kon
31 article
Útulna pro zvířata. V Sodepuru nedaleke Kalkutty nalezá se od nějaké doby tak zvaný »Pin džarapoles«, chorobinec pro zvířata stará nebo ne- schopná k práci. Byl zařízen několika vynikajícím Hindy, kteří se sestoupili ve společnost, jejímž ško- lem jest, pečovati o zvířata, zejmena o užitečná zví- řata domácí, jichž choroba nebo vysoký věk činí ma- jiteli nemožným podržet a ošetřovat je nadále. Zá- kladní podmínkou této společnosti mimo jiné jest, ž všecka zvířata přijímají se zcela bezplatně, takže by- valý majitel nemusí se o ně již vůbec starati. Prote vybírají se na vydržování tohoto chorobince dobro- volné příspěvky od zámožných Hindů. Zařízení správa celého ústavu jsou obdivuhodny. Největší péče věnována tomu, aby okolí bylo pro zvířat pokud možno nejpříjemnější a pečuje se o to, aby pokud možno místnost, kde různí chovanci choro- bince se zdržují, byla pokud možno podobna míst- nosti, kde se po celý život zdržovali. Pro ptáky vy- hraženo rozsáhlé prostranství, kdež pokud síly jejich stačí, mohou volně poletovat a také dobytek má tak rozsáhlou prostoru, jakoby byl na pastvě. Až dosu nalézají se v tomto chorobinci různé kusy skotu, ovce, kozy, koně, opice, psi, kočky, holubí a různ drůbež. Celkem možno předpokládat, že v tomto cho- robinci nalezá toho času ošetření na 1000 kusů růz ných zvířat. Tento chorobinec pro zvířata, jenž bývá často navštěvován též cizinci, jest v každém ohledu tak vzorný, že věru mohl by sloužiti za vzor choro- binci pro lid
Prot
35 title
VPňÍEi
36 title
POZOP Na
37 title
TOT
38 title
ZATCE!
39 title
00000000000000
40 article Právě ukončen
Právě ukončen 35. ročník (190e) nejlacinější teské kibovny
41 article Matice Lidu
Matice Lidu obsahující C. 1. a 2. Vzapomenuté pevnůstoe. Román. Napsal Nemirovič - Dančenko, přel. Fr. Halla. Č. 3. Všem ke štěstí. Novella od Po- pelky Billianové Č. 4. a 5. Národové asljští. S čet- nými illustracemi. Napsal dr. J. Vlach Č. 6. Řada belletristických prací Glěba Uspenského. Přel. V. Mrštík
Nemirovič Dančenko František Hall doktor J Vlach Glěba Uspenskij V Mrštík Č . 3
42 article Ročně objemných knih
Ročně objemných knih pouze za 2 K, poštou K 2.20. Na každých 5 ex. dáváme 1 zdarma. Ročníky 1880, 1887 až 1892 ve sní žené ceně za K 1.20, poštou K 1.40 2765 další v cené původní. Předplatné přijímá každý knihkupee Nakladatelstvi dra. Ed. Grégra v Praze.
Grégr Praha
43 title
800000000000000
44 article Modní harchety
Modní harchety a flanely.
45 article NOVOTINY 1901.
NOVOTINY 1901. Největší výběr a nejlevněji do Poručuje
46 title
J. Novák v Praze, Vodičkova ul., „U Štaje
J Novák Praha Vodičkův ulice