2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
8. prosmnce 1901
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Pokuta 55 millonů korun za
zrušení mlecího řízení.
Napsal dr. Josef Fořt
Pan dr. Hotowetz zahajuje novou kampař
za obnovů tak zv. řízení mleciho, jež — jnk
povědomo — 1. lednem 1900 částečně, 1. čer
vencem téhož roku pak úplně po trvání témět
dvacetiletém bylo zrušeno, a snaží se k dosažen
cíle svého dovoditi, že odstranění této po výtce
uherským velkomlýnům sloužící instituce mělo
pro zemědělství a mlynářství naše účinky přímo
katastrofální.
Vítal jsem vždy a vítám i dnes každou
věcnou diskussi o složité a proto dosti ne-
snadné této otázce. Nepovažujiť ve věcech tvorby
mínění národohospodářských nikoho, nejméně
pak sebe za neomylného a rád se dám důvody
skutečně věenými přesvědčiti. Když pan dr. Ho-
towelz roku 1899 poprvé v »Obzoru Národo-
hospodářském«, pak v »Politik« vysloupil proti
dosavadním názorům o mlecím řízení s řadou
pochybností a námitek, snažil jsem se v šesteru
delších, úvah, jež v těchto listech v druhé polo-
vině 1899 byly otištěny, námitky jeho vyvrátiti.
doktor
Fořt
Hotowetz
6
article
Myslím, že se mi to v plné míře tehda poda-
řilo a jestliže dnes pan dr. Hotowetz ve vídeň
ském »Zeitu« (kdež boj o znovuzavedení
mlecího řízení rovněž zahajuje) uvádí,že
na jeho repliku nedal jsem žádné dupliky, vy-
světluje se to jednak tím, že jsem v replice
jeho neshledal žádného otřesení svých vývodů,
jednak i tou okolností, že replika nesla patrný
nádech osobní polemiky, jejíž další rozpřádání
se mi z různých důvodů příčilo.
Nuž, nyní po dvou letech vystupuje pan
dr. Hotowetz poznovu na kolbiště. Mou ne-
patrnou osobu aspoň v »Národních. Listechs
(v. »Zeitu« arci nikoli) pomíjí mlčením, probiraje
otázku způsobem toliko věcným. Okamžik jes
z lé příčiny aktuálný, poněvadž příští ponděli
dne 9. t. m. konati se bude ve vídeňské ob-
chodní komoře k počinu pana dra. Hotow ze
zvláštní anketa ihteressentů, ve které má býti
o účincích a případném znovuzavedení mleciho
řízení jednáno. Toť příčina, proč neváhám, abych
takřka letem mezi Prahou a Vídní k vývodům
pana pisatele na ručest odpověděl.
doktor
Hotowetz
Zeit
Moa
Praha
Vídeň
7
article
Pan pisatel pomoci obrovské řady cifer.
z celého světa snesených, provádi důkaz, že
zrušením mleciho řízení r. 1900 způsobeny byly
mlynářstvu a zemědělstvu spousty přímo obrov-
ské. Budiž dovoleno, abych se především obrátil
k jeho argumentaci, pokud se vztahuje na
zemědělství. Pan dr. Hotowetz složitým
důkazem dochází tu k tvrzení, že škoda rolni-
ctvi našemu zrušením dotýčné celní instituce
přivoděná obnáší 55 mill. korun. Suma
to zajisté obrovská, dosahujíeí téměř výšky před-
litavské daně pozemkové. Arci sluší, byť jen
mimochodem, podotknouti, že při tomto »na
šem« rolnictví má pan pisatel na mysli, nikol
snad jen zemědělství české, po případě před-
litavské, nýbrž celkovou zemědělskou výrobu
ve společném rakousko-uherském obvodu celním.
Počílá tolíž, že následkem zrušení mlecího řl-
zení klesla v RakouskoUhersku cen
pšenice o 1 korunu na q, a poněvadz
za základ svých výpočlů bere roční sklizen
pšeničnou v Rakousko-Uhersku obnosem 55
mill. q, plyne z toho svrchu uvedená ztráta na
důchodech »našeho« zemědělství.
A kterak medle p. dr. Hotowetz k těmto
pochmurným názorům nyní přicházi?“ Celkem
velmi jednoduše. Sestrojuje si dvě, řeknu hned
předem: fikce, dva přeludy, které pak množ-
stvím cifer povyšuje na stupeň nesporné pravdy
načež z těchto návět činí svůj svrchu uvedený
závěr. Návěty ony spočívají v jádře své my-
šlenkové podstaty v lěchto thesích:
a) Ceny pšeničné, jak utvářily se v R
kousko Uhersku v lelech 1897—1899, děkuj
za výšku svou zvláště účinkům mlecího řízení
b) klesnutí těchto cen v r. 1900 a 190
zaviněno bylo výhradně zrušením mlecího řízen
počátkem a v polovici r. 1900.
doktor
Hotowetz
Rakousko
Uhersko
R kousko Uhersko
8
article
Budiž dovoleno tyto dvě základní premissy
páně pisatelovy argumentace v útrobách jejich
rozebrati a v jasné postaviti světo.
Ad a) Pan pisatel sice určitými slovy ne
tvrdi, že by mezi cenami let 1897—1899
trváním mleciho řízeni byla naprostá příčinná
souvislost. Byla by to ovšem absurdnost, kaž-
dému přímo do oči bijíci, Za to však si pan
pisatel sestrojuje základní onen názor cestou
tak zvaného úsudku a contrario. Připomíná
nejprv, že r. 1898 a 1899 byly ceny pšenice
v Rakousku nejvyšší z celého světa; ovšem —
uvádí pak dále — spřispěla« ke vstupu těchto
cen passivnost pšeničného obchodu našehov
řečených letech (dovoz z ciziny převyšující vý-
voz do ciziny), leč spěchá rychle, aby význam
okolnosti té seslabil poukazem k lomu, že týž
stav věci panoval i ve Francii a Německu.
Následuje pak delši, do logického pochodu
myšlenek těžko se hodici věta, že ve Franciia
Německu jsou dnes vzdor tamnímu mlecímu ři-
zeni nejvyšší ceny světové, načež se myšlenkový
řetěz zakončuje tvrzením, že zrušením mlecího
řizení »na stal v potěšitelném roz-
voji našich cen obilních úplny
převrat«, že ceny totiž děsně klesly. Tyto
důvody v každém, kdo nedovede neb nemůže
přihlédnouti až k jádru věci, musejí přirozeně
vzbudit domněnku, je-lí zrušení mlecího řízení
příčinou klesnuti cen, musil se stav jejich
před zrušením řízení tohoto nalézati s trváním
jeho v příčinné souvislosti.
Rakousko
Francie
Německo
9
article
Nuž, jest tomu tak? Mělo trvání mlecíh
řízení speciálně na ceny r. 1897—99 vůbee
nějaký určitý vliv? Kdyby tomu tak bylo, pak
nastává otázka, proč onen pudivý vliv na stou-
pání cen r. 1897—99 nekonalo mlecí řízení
i v řadě let předcházejících ?
Budiž dovoleno znázorníti pohyb cen pše-
ničných, jak vyvíjel se v posledních sedmi lé-
tech na plodinové burse pražské. Cifry níže
uvedené znači průměrně měsíční úřadní záznamy
ve zlatých za 100 kilo pšenice jakosti průměrem
od 76—82 kilo za hektolitr kolísající:
Ročník: 1895 1896 1897 1898 1899 1900 1901
leden . 7.39 8.14 8.84 12.81 10.55 8.43 8.65
8.68
únor . 7.37 8.29 8.75 12.73 10.33 8.43
8.68
březen 7.52 8.22 8.77 12.65 10 27 8.48
8.78
duben . 7.94 8.30 8.73 12.65 10.07 8.74
8.75
květen 7.98 8.38 8.82 13.60 9.85 8. 90
8.79
9.91 8.67
červen. 7.76 8.32 8.98 12.76
9.27 8.35
8.81
červenec 7.57 8.25 10..16 11.62
9.52
8.81
srpen . 7.49 8.19 12.25 10.01
8.53
září . 7.63 8.28 11.93 9.56
říjen . 7.87 8.62 12.01 10.22 9.08 8.57 8.90
listopad 803 8.81 12.34 10.68 8.80 8.59
prosinec 8.12 8.81 12.42 10.61 8.46 8.56 —
Cifry analogické lze uvésti též na základě
úřadních záznamů vídeňských a pešťských, však
k vůli zamezení rozvláčnosti upouštím od toho.
Co z cifer těchto plyne? Že, vyjímaje ročníky
1897—1899, vrátily se ceny let 1900 a 1901
k niveau, jež zaujímaly r. 1896, ba že j so
podstatně vyšší nežli v r. 1895.
8.77 12.65 10 27
8.78 duben
8.73
8.74 8.75
8.98
8.25 10
8.19
11.93
8.81
10.61
10
article
Jest-li že na ceny ročníků 1897—99 konalo
trvání mlecího řízení pudivý vliv, a jest-li že
následkem odpadnutí vlivu toho r. 1900 a 1901
ceny klesly, proč medle pudivý onen vliv neby!
konán mlecím řízením též v létech 1895 a
1896 ? Proč si mlecí řízení pro blahodárné
svoje cenotvorné účinky vybralo zrovna jen
ročníky 1897—99? Odpověď jest na snadě:
S mlecím řízením neměl pohyb cen v na-
značených třech ročnicích pranie společného-
Zjev tento jest odborníkům tak známý, že s
až rozpakuji o něm vůbec mluviti. Jeť obecně
známo, že vzestup cen r. 1897/9 má příčinu
svou ve dvou okolhostech. Předně v pronika-
vých změnách, které koncem roku 1896 nastaly
dilem přesunutím v poměrech světové výroby.
dílem spekulací za touto příčinou v mezinárodní
tržbě se rozpoutavší. Od let sedmdesátých vyka
zovala tvorba cen na mezinárodním trhu obilním
až na některé krátkodobé přestávky směr stále
sestupný. Zjev tento valně spolupůsobil ke vzniku
dlouholeté naši tísně zemědělské. Teprv v říjnu
1696 nadešel částečný obrat, spůsobený zvláště
neúrodou v Indii, Australii a Argentině. Too
první okolnost. Druhou skýtá se zřetelem jme-
novitě k Rakousko Uhersku neúroda naše roku
1897 a slabé úrody v letech následovních, což
mělo za následek, že celní obvod rakousko-
uherský stal se se zřetelem k pšenici dočasně
passivní; k úhradě domácí spotřeby bylo nutn
přivážeti pšenici z ciziny. Činilť výnos sklizně
v Rakousku-Uhersku v 1000
roku pšenice žita
úhrnem
1893 58 224 34.459
92.683
1894 55 669
36 016
91.685
1895
58 469
28.517
86 986
1896 58 910 31.848
90. 753
1897 33 529 25.294
58.823
Indie
Austrálie
Argentina
Rakousko
11
article
1898 51.371 32.229 83.590
1899 54 600 34.400 89.0007
1900 52 500 25 600 78.000-
Dodejme však k těmto cifrám ještě násle-
dovní data, svědčící o tom, kterak zvláště půso-
bením kolísání v produkci pšeničné vytvářilo se
naše saido v zahraničném obchodu pšeničném.
Od r. 1869 až do r. 1896 s přestávkou
sedmi let bylo saldo ono aktivní, vývoz přesa-
hoval přivoz. Saldo sic dosti kolísalo (r. 189
činilo příkladně 4,130.000 q, r. 1896 jen
429.000 q), však trvání jeho, o tom není po-
chybnosti, mělo na cenotvorný proces u nás vliv
rozhodující. V státech vývozních, jak povědomo,
dotyčný druh obili podléhá bezprostředně tlaku
ceny mezinárodní, kdežto v státech importují-
eích dostavuje se pudivý účinek ochrannéhioi cla-
cena pod vlivem cla stoupá nad paritul ceny
mezinárodní. Nuž od r. 1897 zejmena násled-
kem uvedených změn v produkci máme saldo
passivní.
12
article
Roku 1897 činilo pasivum toto 993.000
r. 1898 1,997.000, r. 1899 727.000, kdežto
roku 1900 dosaženo bylo mezi skrovným vý-
vozem (81.741 9) a ne méně skrovným přívo-
zem (67.063 9) téměř rovnováha, jež rušena byl
pouze tou okolností, že řečeného roku relativně
vzrostl přívoz pšenice ze Srbska, kteráž, jak
známo, požívá výhody, že se z ni platí v tak
zvaném pohraničním obchodu toliko poloviční
elo (75 kr. místo zl. 1.50 ve zlatě). Privilego-
vaný tento import, jdoucí k duhu zejmena uher-
ským závodům, stoupl z 51.572 q roku 1899
na 280.780 q roku 1900. K významu lonského
salda lohoto se ještě vrátime, zatím stačí kon-
statovati, že v kritických létech 1897—189
byli jsme v obehodu pšeničném nás le dkem
chatrných skliznl silně passiv n
a že z příčiny té ochranná cla přišla k plat-
nosti, kterážto okolnost ve spojení s vlnobitím
na trhu mezinárodním jedině byla důvodem, že
ceny u nás občasně ryčmo stoupaly (v květnu
1897 obnášela, jak známo, nejvyšší cena pražská
zl. 15.75, vídeňská pak vyšinula se dokonce
značně nad 16 zl.), a že ve velkém celku se
pak po celá tři léta držely poměrně vysoko nad
niveau let předehiozích.
Srbsko
13
article
V těchto okolnostech leží příčina zjevu, na
nějž se p. dr. Hotowetz odvolává a nikoli
v domněle pudivých cenotvorných účincích ří-
zení mlecího. Stálo by za to při této příležitosti
opravit celou řadu ciferních omylů, jež se panu
dru. H. sběhly. Tvrdí příkladně, že ceny pše-
nice byly i v r. 1899 nejvyšší z celého světa.
Nevím, odkud své cifry čerpal. Kdo však srovná
současné záznamy (r. 1899) v Pešti (tržištěm
te pro tvorbu rakouských cen směrodatným) se
záznamy berlínskými, mannheimskými neb paříž-
skými, shledá, že Pešť se celkem rovna! Berlínu
a Paříži, kdežto záznamy mannheimské byly
stále pořád a to dosti značně vyšší. Leč věcta
s vývody našimi bezprostředně nesouvisí a proto
nebudiž dále rozváděna.
Ad b) Je-li první these bludem, jeví se být
druhá flkel přímo nepochopitelnou. Klesnutí cen
u nás z roku 1899 na rok 1900 zaviněno byl
prý jedině zrušením mlecího řízení, neboť mezi-
národní ceny stoupaly, kdežto naše rapidně
klesly. Vizme pohyb cen na hlavních tržištich
mezinárodních roku 1900. Ceny tyto přepočtěny
jsou na koruny za 1000 kg. a vyjímám je z pu-
blikace vydávané od tří let rakouským mini-
sterstvem orby (»Statistiche Nachrichten aus
dem Gesammtgebiete der Landwirthschaft«). Vy
bírám k vůli úspoře místa jen několik cen mě-
sičních.
doktor
Hotowetz
Pešť
Berlín
Paříž
kg
Statistiche Nachrichten aus dema Gesammtgebiout der Landwirthschaft
14
article
Rok 1900 za 1000 kg. pšenice v korunách
Berlín Manheim Paříž Liverpool York
leden . . 175.78 202..66 178.72 160.16 136.44
duben . . 175.02 206.30 193.26 167.86 144.56
červenec . 134 28 212.32 193.96 172 22 154.—
prosinec . 175.75 208.32 191.56 171.16 151.46
Možno mluviti o nějaké souvislosti mezi
těmito cenami a záznamy tuzemskými jižs
*) Aby mi nepřesnost ciferní nebyla vytýkána.
upozorňuji, že v lěchto ročnících přihlédnuto není
pro krátkost času, jenž mi k řádkům těmto jest
k disposici, ke sklizni v Bosně a Hercegovině, jež
v ostatních ročnících jest pojata a činí asi něco přes
půl mill. q. cilru tedy, která celkový obraz hrub
nerušl.
8.71
zřetelem k té notorické okolnosti, že v kritickém
roku 1900 při naší celkové úrodě 52,500.000 .-
nepatrný vývoz (81.741 q.), pustíme-li se zřetele
poměrně též nevelký privilegovaný přívoz ze
Srbska, nalezal se s rovněž nepatrným přívozem
(67.663 q.) těměř v rovnováze, takže vliv ceny
mezinárodní podstatně byl seslaben a vliv
ochranného cla aspoň částečně jevil působnost?
Ano, o takové souvislosti mohlo by snad s při-
bližnou jakous pravděpodobností se mluviti, kdyby
ceny na trzích mezinárodních byly zůstaly ne-
hybny, naproti tomu však naše tuzemské ceny
byly se skokem šinuly dolů. Však co vidíme
Naše tuzemské ceny jsou po celý rok 1900 ve
velkém celku téměř nehybi ny.
Berlín
Paříž Liverpool York leden
Boseň a Hercegovina
Srbsko
kg
15
article
Za to skoky, ne arci tak ryčné, jak by se z vý-
vodu p. dra. H. dalo souditi, provádějí ceny
mezinárodní, zvláště arci popudem z Chieaga
Nového Yorku. Či má pan pisatel za to, že
i tyto skoky zrušením našeho mlecího řízení
byly způsobeny? Jinak si jeho argumentaci vy-
světliti nedovedu. Ukazuje-li k ceně berlinské,
která v letech 1897—1899 byla stále prý až
i o 20 zl. nižší (vždyť jsme tehdá pšenici z Ně-
mecka k nám mimořádně přiváželi!) a jež po
zrušení mlecího řízení stoupla zase o 6 zl.,a
uvádí-li pak dále cenu liverpoolskou, která » po
celou debu trvání mlecího řízení byla nižší než
vídeňská, a která roku 1900 po zrušení instituce
této stoupla zas o 7 zl. a teprv v době po-
zdější nastala změna k lepšímu«, tedy patrně
dotčený pohyb cizokrajných cen uvádí s mlecím
řízením v příčinnou souvislost a připisuje těm
ministrům, již vydali nařízení ze dne 22. září
1899 č. 177 ř. zák. (zrušení mlecího řízení),
divotvornou, přímo suverenní moc nad tržbou
mezinárodní, o nichž se smrtelníkům oněm za-
jisté nezdálo ani ve snách.
Nový York
16
article
Pravda leží v tom, že r. 1900 tvorb
vnitrozemských našich cen vymanila se násled
kem výsledku sklizně domácí, poptávku a nabídku
upravujícího, z bezprostředních vlivůfluktunei
mezinárodních. Či mysli p. pisatel, že čáry, v
kterýchise na jednotlivých trzich světových pohy-
bujou ceny, jsou ve všem všudy parallelní
souběžné, že tudy každé stou pnut
čiklesnuti směrodatných odí sebe
na sta a tisíc kilometrlů vzdále-
ných trhů musí být všude v celém
světě místními cenami následo-
váno? Sebe zběžnější nahlednutí do poučných
grafik, které o mezinárodních cenách ved
od let sedmdesatých sekretariát vídeňské plodi-
nové bursy, přesvěděl nad slunee jasněji, ž e
podobná domněnka jest holým
bludem. Vezměmež k ruce příkladně grafikon
z r. 1890 a pozorujme, v jakých kř i vo-
Takých čárách pohybovaly se ceny ve
Vídni a Londýně:
Vídeň
Londýn
17
article
Vídeň Londýn
ve zlatých za a
leden . . . 9.50 8.60
duben . . . 9.40 9. 40
srpen . . . 8.40 9. 80
prosinec . . 8.90 9.40
Podobných dokladů o tom, že čára pohybu
současných cen není souběžnou, nýbrž
nezřídka velmi značně křivolakou, že tudy
okamžité dočasné neshody úsudku, jejž p. dr. H.
činí naprosto nepřipouštěji, poněvadž na mezi-
národní tvorbu ceny ve velkých centrech působí
tisíceré, někdy zhola nezjistitelné okolnosti
dokladů toho možno uvěsti řadu nekonečnou.
Však uvedené snad stačí. Taktéž upustím od
oprav mnohých cifer, p. pisatelem uváděných
(tvrdiť příkladně, že ceny ve Vídní od ledna do
prosince 1900 o 4 a půl zl. klesly, což jest
patrně omyl, neboť dle uvedeně publikace mini-
sterstva orby obnášela počátkém ledna 1900 ve
Vídni cona banátské pšenice jakosti 74—78 ky
zl. 7.55—8.30, koncem prosince pak zl. 7.45—
8.25, neklesla tedy nikterak o 55 kr. na 100 kg)
maje za to, že mezi soudnými pozorovatel
sotva as bude mnoho těch, kdož by z vývodů
páně pisatelových nabyli přesvědčení, že násled-
kem zrušení mlecího řízení r. 1900 bylo země-
dělství rakouské utrpělo ztrátu, kterou p. dr. H.
naznačeným způsobem počitá obrovskou částkou
55 mill, K.
doktor
Vídeň
Londýn
kg
18
article
Konečně budiž pro dnešek ještě uvedeno
že z odpůreů mlecího řízení nikdo nikdy ne-
tvrdil, že by zrušením mlecího řízení bez ohledu
na passivnost či aktivnost pšeniční naší výroby
a bez ohledu na fluktuace tržby mezinárodní za
všech okolnosti musilo nadejítí absolutní stoup-
nutí našich cen. V tom ohledu operuje p. pisatel
proti větrným mlýnům. Pokud mne se týče, for
muloval jsem v uvedených svých rozpravách
r. 1899 věc doslova takto:
»a) Při aktivnosti pšeničné výroby
bez průkazu totožnosti dává mlecí řizení export-
ním velkozávodům do rukou zbraň, aby hubily
mlýnské závody ostatní, současně pak, aby para
lysujíce částečnou ochranu celní, poškozo
valy výrobu zemědělskou . .
b) při passivnosti pšeničné (bude-
u nás kdy trvalou, což nikterak není věcí zcela
bezpečnou) tlak mlecího řízení na zemědělství
sice valně ochabuje, za to však na mlýny ne-
vyvážející trvá místy dále,..«
Na této formuli vývoj věcí r. 1900 a 1901
nezměnil praničeho.
19
article
Přiště o účincích, jež pan pisatel uvádí ve
příčině mlynářství.
ánoO jest doba nejen radostí, ale téi
starostí. Jedna část lidstva těší se na to, že bude ob-
darována, a druhá tím, že obdaruje. Pohříchu posled-
nější pocit bývá kalen starostí: kde vzíti? Možná, že
otázka tato pro mnohé již v nejbližších dnech bude
říjemně rozluštěna. Dne 12. prosince jest totiž tah
XXXIV. státní loterie, jež skorem půl milionu korun
na hotovosti, na 16.404 výher rozdělený, slosuje. Je
zde mimo hlavní výhru 200.000 korun hojnost výher
po 20.000, 10.000, 5000 K atů. Nemá-li kdo pražád-
ného štěstí a vyjde na prázdno, není nehoda tak ve-
liká, neboť přispěl tím též k některým výhradně do-
bročinným účelům. Výnos této XXXIV. státní loterle
jest, jak známo, dobročinným ústavům, jež panovník
sám ustanovuje, věnován, a mezi nimi nachází se též
český spolek feriálních osad pro Prahu a okolí, ústav
pro hluchoněmé v Praze, Klárův ústav slepců v Praze
a jiné
Cena lesů v trafikách a v mnoha jiných prodejnách
29024
obnáší pouze 4 koruny.
Praha
dobročinný ústav
ústav pro hluchoněmý
Klárův ústav slepec
24
article
Z českých umělců zastoupewí
Dědina, Klusáček, Slahý, Aleš, Janss, Mucha
Novák, — Panuška, Ullmann. Říha, Homoláč
Uprka, Waigant, Hillerova. Dostálova, Hovor-
kova, Suchardova, Boudova, Kleinmondova,
Emingrova, Mánesova. Alšova, Pekárek, Rélink
Jakší, Radimský, Kalvoda, Wachsmann a j.v
Klusáček
Slahý
Aleš
Janss
Mucha Novák
Panuška
Ullmann
Říha
Homoláč Uprka
Waigant
Hillerův
Dostálův
Hovor
Suchardův
Boudův
Kleinmondův
Emingrův
Mánesův
Alšův
Pekárek
Rélink Jakší
Radimský
Kalvoda
Wachsmann
Dědina
25
article
Bohatý obsah slovesný!
Bohatý obsah slovesný!
Literárními pracemi přispéli:
Jirásek, Vrchlický. Jabn. Kořenský, Mádl. Kva-
pil, Stašek, Mašek, Hoffmeister, Jesenská, Zi
ková, Sandová, Nosková, Svobodová, Brodský
Řeháková, Kovanda, Dostál, Wojk owicz a j v
Redaktor části slovesné Jar. Kynpil. Čásť obrazo-
vou rediguje Viktor Oliva.
Jirásek
Vrchlický
Kořenský
Mádl
Stašek
Mašek
Hoffmeister
Jesenská
Sandová
Nosková
Svobodová
Řeháková
Kovanda
Dostál
Wojk
Oliva
46
article
Illustraces Dáma v ruském kožíšku. Obrázky
z Kabulu. Brixen v Tyrolích. Parlamant anglický. Pa-
lác perského šacha. Krabice. Pomník K. Havlíčka. Od-
souzenci na Sibiří. Jak Angličané odeházejí na bo-
jiště a jak se z něho vracejí. Husité na stráži. Král
Valdemar křísí modlitbou mrtvou svou chod, Dagmar
českou. Živé meuu a j. v.
Obrázková příloha: Učelivý žáček.
= Bohatý obsah slovesný. —
Předplatitelům vylosováno bude za rozluš-
tění hádanky v čis. 2. zdarma 800 odměnv
ceně 2000 .
2905
Hlustrovnný Svět vychází každých 14 dnía
předplácí se na půlleti K 2.60, poštou K 2.80.
Žádejte sešit na ukázku!
Odebírati lze v každém knihkupectví, zejmena
K Havlíček
Angličan
Valdemar
Dagmara český
Brixen
Tyroly
Sibiř
Kabul
50
article
„„ bez průvodu „ K 2.—
Veliký úspěch dosavadních prací výborného tohoto
skladatele pisní pojišťuje jistě i této sbírce všeobecnou
oblibu, ježto na této slovutný pan autor se zvláštní
zálibou pracoval.
29152
Objednávky již teď přijímá a vyřizuje
Nakladatelství V. KOTRBA,
Praha-II., 20c.
V novém tomto nakladatelství hudebním vyšly
posledních dnech zajímavé hudební publikace:
Douön: „Pět písní“, s prův. ptana. Cena K 2.50
Douša: „Klavírní obrázky“
„ „ 2.50
Macan: „Pět písní“, s prův. piana. u „ 3.
Trneček: „Pět písní
„ „ 1.60
den a Ottů
(Spisy a časopisy nákladem J. Otty
v Praze tento týden vydané.)
Světová knihovna. Č. 242.-243
Maxim Gorkij: Kresby a povídky . K —.40
Dr. Fledler, Zemědělské zákony a
jiné předpisy, týkající se zemédéle
ství v království českém. Svazek II.
Dante Alishieri, Očistec. Přel.
Jar. Vrchlický. Třetí defin. vydání
Hudební příloha Zlaté Prahý,
Roč. VI. č. 1. Hoffmeister, Romance
Odběratelé Zlaté Prahy připlácejí na
čtvrtletí (3 čísla) pouze
Sbornik hádanek Zlaté Prahy
roč. XVIII. Uspořádal J. V. Rych-
tařík
Anglická knihovna. Sešit 7
Mark Twain: Česty Toma Sa
wyera. Seš. 5.
Česká knihovna zábavy a po
učení. Seš. 95. Jirásek: Ze z
šlých dob. 2.
Dante, Básnická díla. Seš. 9. Ráj
Sošit 2. . .
2.80
1.20
V Kotrba
Trneček
Ott
J Ott
doktor
Fledler
Dante Alishieri
Vrchlický
Hoffmeister
Rych
Twain
Jirásek
Dante
Praha
Č . 242
Douön
zlatý Praha
Douša
Macan
zlatý Prahý
Česta Tom sa wyer
Sošit 2
51
article
Heyduk, Spisy. S. 113. V sam
tách. Sešit 3.
Jirásek, Spisy. S. 200. Díl XIx
Proti všem. Třetí vyd. Seš. 19.
Knihovna Zlaté Prahy. R. X
S. 3. Balzac, Chagrinová kůže. S.3.
Ottova Laclná knihovna nár
Seš. 49. Brodský, Z rozmarů ži-
vota. Seš. 5. . .
Světlá, Sebrané spisy. Seš. 108.
Prostá mysl. Díl II. s. 1.
Vrohlický, Šouborné vydání básni-
ckých spisů. Seš. 228. — My thy.
Seš.7.
Bonedy lidu. Čís. 7. Za 12 hal.
na venkově
Illustrovaný Svět. Seš. 3. ..
Posel z Budče. Čís. 12. Půlletně
Zlatá Praha. Čís. 6. Čtvrtletné
S pošt. zásilkou . 4.75
Zlatá Praha. Seš. 3. . . . . . — 6
Pliálka knihkupeciví dtty ve Vídni,
2905
VII. Burezasse , v9
Radost žáčkům I., ll. a HII. tříoy
učiní rodíče,
když jim koupí některý ročník časoplsu
pro dě-ti,
které nedávno naučili se čísti.
S mnoha obrázky. Pořádají Fr. Hrnčíř a Fr. VI.
Krch. Vyšlo již 11 ročníků a dvanáctý zadali vy-
cházeti v číslech po 5 kr. (10 hal.). Celé ročníky
29102
vkusně vázané prodávají se po
65 kr. (K 1.30).
Na skladě jsou v každém řádném knihkupectví. Obra-
tem pošty obdrží je, kdo pošle peníze s adresou
Dr. Frant. Bačkovský,
knihkupec v Praze (Žitná ul. 55).
Heyduk
Jirásek
Balzac
Ottův
Brodská
Hrnčíř
Krch
Obr
doktor
František
Bačkovský
Praha
Budeč
Vídeň
Francie
Žitná ulice
X S
II