2
masthead
V Praze, v neděli dne B. prosince 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listo
přilohami (Natěný Úbzor“ v
středu a „Litárárni Hlidka
v pátek) předplácí se:
Praze v udninhstrae
za nšsíc . . . . . . 2 K — h
6 K —h
ns čtvrt leta . . . .
s dvojí donáškeu
na něsln
na jirt lati . . s -
K0i
ve fllalkáckr
2K8
sa misíe . . . . .
Poštout
as měale
n rr kele ? . . .
ke
s dvojí zásilkou
ns nbsí
kg
na řevvt lek,
Praha
Litárárni Hlidek
Natěný Úbzor
kg
5
title
Onešní čísle pre Prahu je o 24 stranách.
Praha
6
article
Pak s nimi mluvte!
Pak s nimi mluvte!
»Není sice ani nejmenší vyhlídky ve
zdar pokusu, ale pokus musí býti nicméně
podniknut.« Touto paradoxií pozdravuje dnes
»N. F. Presse« nastávající vánoční druhé
dorozumívací konference Körbrovy. A proč
není ani nejmenší vyhlídky na možnost do-
hodnutí se Němců s námi? Jest zajímavo
poslechnout tentokráte výklady hlavního
orgánu německé levice. »Nelze přehlédnouti,«
doznává »N. Fr. Presse«, »že všeněmecká
strana poslední dobou značně vzrostla a že
dle svého nejnovějšího hesla: »Před uzá-
koněním státní něměiny žádného vyjednávání
s Čechy« Všeněmci do těchto dorozumíva-
cích konferenci českoněmeckých ani tehda
se nedostaví, i kdyby na krásně v nich
o německé státní řeči jednati se mělo. Uza-
vírati však smír s Čechy bez Všeněmeů
bylo by odvážno, poněvadž by se pak
snadno mohlo státi, že by něme-
cký lid v Čechách tyto úmlu vy
podobně zavrhl jako zavrhl náro
český r. 1890 punktace.«
Však i co do podstaty věcí přibylo prj
oblíží, ježto zástupci čeští nechtějí na nich
o ničem jiném vyjednávat než o navrácen
češtině rovného práva ve vnitřním
úřadování a o zřízení české uni
versity pro Moravu. »To však neznamen
nic jiného,« ví hned podzíravost německá,
nežli že si Češi vyhražují, aby po dosažení
těchto svých tužeb brzy opět přišli s novým
postuláty, kteréž by právě tak jako své nynější
podpírali hrozbou, že jinak obnoví svou
obstrukci. — Naproti tomu Němci, přisvěd-
čivše jednou ke vnitřní úřadní češtině, ne-
měli by pak více čeho nabíd-
nouti, i musili by na tom trvati, aby s
jim povolily veškeré požadavky ve svatoduš-
ním programu jejich složené, mají li se
k tomu odhodlati.«
N F
Körbrův
Němec
Všeněme
Čech
Čechy
Morava
7
article
Nad to prý krutým se rozbitím »s mi-
řovaček« na Moravě oblíže dohody o ja-
zykové olázce v této zemi nesmírně se
zvětšily, ježto nedůvěra a citli-
vost Němců moravských požadav-
kem české university vedle české techniky
v Brně na nejvýš byla podrážděna. A ko-
nečně prý Němce velice hněte, že z r u še ní
jazykových nařízení Gautscho-
vých pořád ještě zůstává na pa-
píře, ba že prý zaplavování něme-
ckého jazykového území v Če-
chách českými soudci pořád
ještě spíše roste, než ubývá. Důka zy
o tom podává prý nejnovější interpellace
německo-pokrokové strany.
Když byla posléze ještě i zmar loňských
dorozumívacích konferencí přičetla nám Če-
chům na vrub, poněvadž prý jsme do nich
udeřili svým požadavkem po předchozí resti-
tuci vnitřní úřadní češtiny — převléká se
»Neue Freie Presse« v řízu státníka a patrioty
rakouského: navzdor všem obtížím a hněvům
musí a musí prý se pokus o dohodu naši
s Němci ještě jednou podniknouti, nebot
blaho říše nezbytně této dohody vymahá.
Nechť prý jen dr. Körber vezme věc obratně
do rukou a co zdá se na pohled nemožným.
může se zdařit: »Základní linie pro
spravedlivý jazykový pořádek
v Čechách a na Moravě, za něhož by
oběma národům ubylo skoro všech příčin ku
steskům, nepotřebují se již hledat,
ty jsou již v plánu skoro pevně
stanoveny.«
Možno-li si pomyslit většího politického
dahalamahala? Jednou nás a Němce dělí ne-
překlenutelná propast a konference jsou už
předem zabity, poněvadž Všeněmci je ne-
obešlou a lid německý v Čechách jich pak
nepodepíše; a kdyby i lid německý v Cechách
byl povolný, jsou za to Němci moravští po-
žadavkem naším po české universitě strašně
podrážděni a oblíže smíru jazykového na
Němec
Körber
Morava
Brno
Čechy
Cecha
Neue Frei Presse
8
article
Moravě dostoupily výše nepřekonatelné. Avšak
hned na to zase nepotřebuje se již ani for-
mule pro spravedlivé uspořádání jazykových
práv obou národů v zemích českých teprv
hledat, nýbrž jest již dávno nalezena a jest
tak výbornou, že odejme oběma národům
skoro veškerou příčinu ke stížnostem! Vy-
znej se v tomto labyrintu německo centrali-
stické logiky, kdo můžeš! V tom-li záležela
všecka moudrost, jakou těchto dnů na tajných
rozmluvách německo-centralističtí pohlaváři
svítili panu Körbrovi, pak šťastnou cestul
Celý vtip veškeré té »Pressiny« mlh
nese se k tomu, abychom přistoupili na vše-
chny ty známé nezřízené požadavky něme-
ckých hegemonův, jak je byli formulovali ve
svém pověstném svatodušním programu: aby-
chom výtečníkům povolili rozdvojení Čech
a zřízení německé svéprávn
země v Čechách, do které by nesměl
býti za soudce a úřadníka dosazen žádný
Čech, v níž by jazyk český na úřadech a sou-
dech byl podobně nenáviděným a bezpráv
ným štvancem, jako polština v Prusku; dále
abychom svolili k rozdělení sněmu králov-
ství českého v kurie německou a českou
s právem veta, které by za nedlouho sněm
náš musilo zničit. Item, abychom výdali
germanisaci Slezsko úplně a Moravu takměř
úplně; konečně abychom uznali imperium
a samopanství němčiny u veškeré veřejné
správě tohoto soustátí jakožto jediného ofí-
ciálního jazyka všech úřadů a soudů mezi
sebou od nejnižších po nejvyšší centrály.
Körbr
Čo
Morava
Čechy
Prusko
9
article
Jen za tuto cenu: jen za obětování jed-
noty naší vlasti, existence našich českých
menšin, rovného práva jazyka našeho ve ve-
řejném životě zemí koruny české, jen za
oběť Slezska a částečně i Moravy chtějí nám
povolit milostpáni trochu vnitřní úřadní če-
štiny při c. k. úřadech a soudech první
stolice v ryze českých našich krajích a ja-
kous takous opravu křivd a nesrovnalosti
volebního řádu pro sněm český a snad če-
skou universitku někde v Kroměříži nebo
v Přerově. To je patrně ten hotový plán
pro »spravedlivé vyřízení otázky jazykové«
na nějž »N. Fr. Presse« naráží a pro nějž
má nás hledět Körber jménem svrchované
nouze a potřeby říšské na příštích konferen-
cích vídeňských schýlit a naklonit.
Dokladem a důkazem lapidárním těchto
zákeřných obmyslů německých hegemonů je
nám právě jejich interpellace švindléřská, ve
kteréž tak ukrutně naříkají a žalují na před-
sedu vrchního soudu pro království české.
že prý naddržuje českým úřadníkům a do-
sazuje je přecházením zdatných uchazeč
německých napořád do německých krajina
po všem rámusu nemohou však uvésti než
čtvero případů a sice okresy: Horu sv. Kate
řiny, bastianperský, mimoňský a falknovský
kamž prý byl dosazen za soudce rodilý
Čech, což je strašlivou křivdou německé ná
rodnosti.
Ale že v okresním hejtmanství kate
řinohorsko-mosteckém žije i dle německého
sčítání 9524 Čechů, že v sousedních okre-
sech okršlečku bastianperském napočtěno
úřadně na 740 Čechův, jako v okresu falk-
novském 471 a v okresu mimoňském 808
Čechův: následkem čehož potřeba soudnictví
káže, aby tam byl dosazen soudce znalý
písmem i slovem jazyka českého, toho
gentlemani prostě zamlčují. Z toho zamlčení
Körber
Čecho
Čechův
Slezsko
Morava
Kroměříž
Přerov
Čechy
mimoňský
Hora svatý . Kate
Čechův
10
article
viděti, čemu chtějí. Aby se Čechům tam
dařilo před soudem »jako v Bohumíně.
Ano, tato nejnovější interpellace něme-
ckých pokrokářů, upadající v ton nej
sprostších udavačův a doná-
šečův (sčeští soudcové prý se v něme-
ckých krajích pak již sami o to starají, aby
k soudu docházela česká podání a tak se
uměle prokazovala potřeba úřadníků češtiny
znalých) — tato ošemetná interpellace, majíeí
za účel vyhnat všechny české úřadníky
z toho »uzavřeného německého sprachgebietu«,
v němž dle doznání »Neue Freie Presse « již
jen Schönererovci jsou pán
lidu německého: jest a zůstává klas-
sickým dokumentem pro honetnost
a smířlivost zdejších Eppingriánův. Je-liz
řeči s takými protivníky zavilými?
Čecho
Bohumín
Schönererovec
Neue Frei Presse
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 7. prosince. (Zemské volb
sněmovní.) Dnes vykonány volby v obou
tyrolskýchkuriích velkostatkář-
ských. V kurii duchovenských statků zvoleni
čtyři preláti, za velkostatky světské zvoleni na
základě kompromisu čtyři němečtí klerikálové
šest liberálů. Tím sněmovní volby tyrolské
ukončeny. Poměr mezi hlasy vlaš kými a ně-
meckými se volbami nezměnil; za německou
část Tyrolska zvoleno celkem 22 klerikálů, 10
křesťanských socialů a 11 poslanců liberálních.
Také volbami ve venkovských obeleh
istrijských a gorických nezměnil se
poměr zastoupení Vlachů a Slovineů i Chor-
vatů. Jak v Gorici, tak v Istrii uhájili Slované
všechny své dosavadní mandáty. V gorických
okresích zvoleni slovinšti liberálové dr. Treca
Štrekelj v okrese sezanském, slovinští kleriká-
lové Verbuč, Grca, Gregorčič a Klavčar v okre-
sích gorickém a tolminském; v okrese gradiš-
ském zvoleni liberální Vlachové Dottori a Mli
chieli.
V Istrii zvoleno v okresích koparském
vološském, krčském a pazínském o sm Slovanů
Jar. Kompare, dr. Mat. Trinajstič, prof. Spinčič
Mandič, Andrejič, Kozulič, Laginja a dr. Dom.
Trinajstič. V okresích porečském a puljském
zvoleni čtyři vlaští liberálové Mianich, Venier.
Vlach
Chor
Slovan
doktor
Treca
Gregorčič
Klavčar
Mat
profesor
Spinčič Mandič
Andrejič
Kozulič
Laginja
Dom
Mianich
Venier
Praha
Tyrolsko
Gorica
Istria
12
article
Cleva a Franzin.
Z Dalmacie, kde sněmovní volb
počnou v úterý, dochází zpráva, že v poslední
chvíli došlo přece na kompromis mezi chorvat
skou stranou práva a stranou národní. Národní
strana odhodlala se přenechati straně práva
vedle sedmi mandátů za venkovské obce, jež
strana tato měla již v minulém sněmovním ob
dobí, ještě osmý mandát za kurii největších
poplatníků v Dubrovníce, Listina kompromisn
podepsána drem. Ivčevičem.
V Praze, 6. prosince. (Choroba r
kouského parlamentu.) K časopisům,
na něž strašáky vládních listů neúčinkují a jež
nečinnost parlamentu vysvětlují jedině správným
způsobem, totiž jeho přežilostí a úplnou neschop-
nosti ku práci, náleží, jak známo, i »Arb.- Ztg.e
V dnešním čísle vytýká opětně dru. Körbrovi
že je neschopným lékařem parlamentu, poněvadž
nedovedl dosud rozpoznati pravou přičinu jeho
choroby. Slyšel prý kdysi, že parlament zhyne
obstrukcí a proto se dosud domnívá, že příčinou
jeho nynější nedělnosti musí býti také nějaká
obstrukce. »Ovšem« — pokračuje »Arb. -Ztg. « —
»dnes bychom ani v plenu, ani ve výborech ne-
našli ani lupou nic takového, co by se podobalo
obstrukci. Ale to nevadí dru. Körbrovi a jeho
nohsledům. Jsou přesvědčeni, že trvá aspoň
možnost obstrukce a tato možnost je tedy
původem všeho zla. Každý vi, že od 26. října
jednací pořad nebyl obtížen ani jediným českým
pilným návrhem, že česká delegace se varuje
všeho, co by mohlo býti pokládáno za obstrukci,
Dalmacie
Praha
13
article
ale dr. Körber a jeho žurnalističtí pomocníe
mluví o rozpuštění sněmovny jako odvatě za —
českou obstrakci ! Slovem: dr. Körber ob
strukce potřebuje, čeká na ni, poně-
vadž ona jedině by mu umožnila svaliti vinu na
parlament, tedy vinu, za niž není odpovědným
pacient, nýbrž neschopný lékař.« Kdyby dr.
Körber rozuměl chorobě parlamentu, musil by
nabýti přesvědčení, že tato choroba je nevyléči-
telná. Z toho však nenásleduje, že by v Rakou-
sku nemohlo býti parlamentu zdravého. Jest
jen třeba« — končí »Arb.-Ztg.« — »odstranit
kořen choroby,« t. j. odhodlati se zříditi parla-
ment nový, stojící na základech spravedlnosti
práva. Dra. Körbra nemá však »Arb.-Zlg. « za
sehopna, aby mohl provésti dílo tak velikého
významu pro Rakousko,
Körber
doktor
Rakousko
14
article
Z Krakova, 7. prosince. (Nová sku-
pina v polském kole.) »Glosu Nar.e
sděluje se z Vídně, že tam dne 30. listopadu
vznikla v polském kole nová »skupina středu«
k niž se přihlásili poslanci P. Leo Pastor,P
Žygulinský, P. Vlazovský, P. hr. Jan Potocký.
Tomáš Šajer, Ant. Bomba, Ondř. Vilk, Fijak.
Potoček, Vojtyga a dr. Opydo. Schůze, v níž
se nová tato skupina ustavila, účastnil se těž
P. Stojalovský za sněmovní skupinu poslanců
křesťansko-lidových. Nová skupina, jež bude
státi mezi konservativným a demokratickým kři-
dlem polského kola, ustavila se na základě en-
cykliky »Rerum novarum« z r. 1891 a hodlá
se domáhati spravedlivého zastoupení venkov-
ského lidu v parlamentě i na zemském sněmu,
spojení vesnic a panských dvorů v jednu poli-
tickou obec, snížení berní, odstranění přehimat
se strany úřadů státních i zemských a opravy
zákonů ve prospěch všeho dělného lidu. Za tím
účelem členové nové skupiny utvoři samostat-
nou frakci v polském kole na říšské radě, v
zemském sněmu novou křesťanskou unii lido-
vou, na venkově pak zavazují se pořádati schůze,
aby šířili mezi lidem osvětu, seznamovalise
s jeho potřebami a přáními a potírali všeliké
protikřesťanské snahy a směry. Kromě výše
jmenovaných říšských poslanců podepsali osvěd-
čení nové skupiny také zemští poslanci P. Sto
jalovský, P. Šponder a Viktor Skolyševský.
Z Krakova, 7. prosince. (Ve sporu
o »Mořské oko«) nastává zase nový, neoče-
kávaný odklad. Zástupcové Rakouska a Uhe
zvolili, jak svého času sděleno, vrchním roz-
hodčím v tomto sporu presidenta lausanského
soudu Rotla. Avšak tento, jak sděluje dnešní
»Czast, volby nepřijal. Bude tedy třeba
hledati opět nového rozhodčího.
P Pastor
Žygulinský
P Vlazovský
Potocká
Šajer
Antonín
Potoček
Vojtyg
doktor
Opydo
P Stojalovský
P Šponder
Skolyševský
Krakov
Nara
Vídeň
Rakousko
15
article
Ze Lvova, 5 prosince. (Poláci prot
politice hraběte Goluchovského.
Události vřesenské daly nejen podnět ke stále
více se vzmáhajícím polským demonstracím proti
Prusku, nýbrž vyvolaly i ostrou kritiku zahra-
ničné politiky hraběte Goluchovského. I konser
vativný lvovský »Předsvit« pozastavuje se nad
»sentimentální« politikou svého krajana vůč
Německu a mluvi o možnosti, že by se i Poláe
musili vší silou opříti takové politice a »vziti
v ochranu životní zájmy této říše před nezdra-
vým sentimentalismem, vanoucím z Mičového
náměstí do Berlína. Buď Němci změní svou
politiku vzhledem k Rakousku, aneb musí Ra-
kousko na vypovídání z Pruska odpověděti stejně
radikálným vypovídáním Prušáků z Čech a z
Vídně, musí proti německému celnímu tarifu
uzavřiti své hranice německému průmyslu, musí
cestou mezinárodní odstraniti bezprávné šikány
pruských pošt.. . Vzájemnost a pevnost —
dodává »Předsvit« — musí býti heslem každého
státu, jenž má úctu sám k sobě; tímto heslem
musí se brániti nejen proti zahraničnému ne-
příteli, nýbrž i proti vlastnímu správe
řišské politiky. Nedovede-li tento prová-
děti ony zásady, pak se staví proti vůli národů
Polák
Goluchovský
Němec
Prušák
Lvov
5 prosinec
Prusko
Německo
Mičový náměstí
Berlín
Rakousko
Čechy
Vídeň
17
article
a jich zástupci již dovedou učiniti patřičný na-
tlak na správu vnější politiky této říše.
18
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. prosince.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. prosince.
Poláci pod německým jhem.
Před porotu v Třemešné postaven byl polský
učeň Antonín Ponický jako obžalovaný, Ponický
na německé otázky neodpovídal. Před seda soudu
Fischer odsoudil jej »za urážku soudu«, tímto
způsobem spáchanou, na tři dni do vězení.
Nepomucena Pjasecká z Vřesna, jíž hnězden-
ský soud přisoudil nejtěžší trest, 214 roku ža-
láře, bezpochyby trest nenastoupí. Jeť na smrt
nemoena, v úterý byla zaopatřena. Prokurátor je
na soudě vytýkal, že je simulantka.
Zděšení, které událost vřesenská vzbudila
ve světě polském, chytří Němci vykládají jako
positivný důkaz, že jest »velkopolské nebezpečí«,
a snaží se dokázati vládám rakouské a ruské,
že i ony jsou »polským nebezpečím« ohrozeny.
— Bylo k tomu zapotřebí dlouholetého úsile
pangermánských hakatistů, aby neněmecké Po-
láky, zvláště halické, vyburcovali ze lhostejnosti
k osudu svých bratří poď německým jhem,a
když je konečně vyburcovali, bojí se jich.
Dotaz knížete Radziwilla, před německým
říšským sněmem kancléři Bülowu ve příčině
vřesenské podaný, nelze nazvati šťastným, pro-
tože se zmiňuje pouze o sensaci, kterou vřesen-
ský process vyvolal za hranicemi. Dotaz měl se
držeti v rámci vnitřní politiky, hnězdenský ortel
a vřesenské výprasky měly býti posouzeny jen
se stanoviska právního a vychovatelského. Pouká-
záním na zahraničný dojem vládě a pangerman-
ským listům velmi jest usnadněna odpoved.
»National-Zeitung« diví se projevům Poláků
halických a praví o nich, že oni sami nejsou
lepší a nikdy nebyli příznivi druhé národnosti ve
své zemi.
Polák
Ponická
Fischer
Nepomucen Pjasecká
Němec
Radziwill
Bülow
Praha
Třemešná
Vřesna
19
article
Persekuce v okupovaných zemích.
(Z národních kruhů bosensko-hercegovských.)
V Trávníce byli ještě zatčeni mohamedání Ha-
mid Čizmič a Muja Zubr a dosud nebyli pro-
puštěni na svobodu. Jeden z nejváženějšíeh
mohamedánů, Hamdi beg Hasanpašič, trávnický
velkostatkář, vracel se, tři tomu neděle, ze
Sarajeva. Když se blížil železnicí k Trávníku,
na předposlední stanici přisedl k němu do va-
gonu policejní nadstrážník a doprovodil ho do
Trávníka. Tam už jiný nadstrážník čekal. Oba
Hamdi-bega obstoupili a tohoto vzorného muže
a národního vůdce provázeli jako nějakého
supáka na politický úřad. Predstojník ihned
podrobil ho výslechu, zda-li vydal nějakou bro-
žurku proti Kallayovi a co ví o tom, že taková
brožura vydána byla. Beg odpovidal, že muo
takové brožuře nic není známo, ale nic naplat!
Predstojník mu oznámil, že bude naň podána
žaloba k okružnému (hrdelnému) soudu. Na to
jej sice propustil domů, ale postavil jej pod tak
přísnou policejní dohlídku, že ani kroku nesmí
učinit, aby mu policisté nebyli v patách. V noci
jest jeho dům policejními strážníky jak
obležen.
Hledaná srbská brožura nazývá se »Ne-
zákonosti okupačné správy v Bosně a Hereego-
vině«, sebral a napsal Echli Islam. V Novém
Sadě. Tískárna dr. Svotozara Miletiče 1901.
Knížka tato jest jedinou řadou křivd a násilí, ale
podává pouze suchá data. Všichni křivditelé
násilníci jsou uvedeni jmenovitě, jakož i míst
ti, jimž bylo ukřivděno! Pravdy, které
jsou v knize vyneseny, usvědčují násilníkya
odhalují všecko zlo, které napáchali. Vyvrátiti
je nelze; proto pronásledují ty, koho mají
v podezření, že mají účastenství při vydávání
té knížky anebo ji rozšiřují. Ale při tom do-
pouštějí se nového násili, neboť nečekají, až by
Kallay
Islam
doktor
Svotozar Miletič
Sarajevo
Bega
Boseň
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 7. prosinco.
6— (Kronika.) Všední srážka názor
z tak zvané »společnosti«. Za rozmluvy
obratem, oelli jste se u nezbytnéhodi
vadla.
— Onehdy, ta Rejanka ! Na mou věru, to
byl výkon! To si dám libit! pochvalujesi
horlivý etitel hereckého umění.
— A vy jste nebyl? obrací se ke svému
protějšku s akcentem pohrdavého slitování.
— Nebyl jsem.
— Taková přec událost prvního řádu
Všecka lepší společnost tam byla! pokračuje
— Lituji velice. Ale ze zásady nechodím
do zdejšího německého divadla .
— Nevídáno! Ať se tam hraje,co
hraje ?.
— Nikdy.
— Tak jste ani neslyšel Paderewského
filharmonický koncert ?
— Ani ty. A snad ještě jiné zname-
nitosti ! ..
— Ale, božínku, to je přece — se stano-
víská umělecky pokrokového — odpusťie! —
nesmys!! Kdo se zajímá o rozvoj umění, má
všecko vidět a slyšet, co se vidět a slyšet dá
— Se stanoviska umělecky-pokrokového,
snad. Ale jsou ještě — jiná stanoviska . ..
— Na příklad?
Paderewský
Praha
21
article
— Na příklad . . . Národní slanovisko ..
— Ale to je výstřednost! Tak daleko s
nesmí pouštět vlív národnostního »před
sudku« 1 Umění je mezinárodní půda . ..
A tak dále! Znáte tóninu. Třeba někdy
ve chvatu cesty zastřihat ušima, uvolnit hezky
krok, sebrat všechen um a vzpamatovat se
Člověk tak snadno se octne na scestí! Kam se
má obrátit? V levo či v pravo? Kde je před
sudek a kde — pravda ? . ..
— Lpíš stále ještě na tom národním »před-
sudku«! zpytujete své svědomí. Což jestli, na-
posled nejsi také se věím všudy suž nějaký —
zpátečník? ..
Zájem umělecký? Pravda, mohl by někdy
zlákati třeba i našince do divadla u Františkov
nábřeží. Proč ne? Kdyby rozhodovaly jen
zájmy umělecké! Ale jsou přece ještě jiné
zájmy. A kde více zájmů zároveň se ucház
o vaši pozornost. Co tu zbývá? Třeba se cho-
piti vážek. Zde zájem umělecký, tam — ná
rodní kázeň ! Zásada proti zásadě.
Které náleží vrch, které — přednost?
divadlo u Františkov
22
article
Jste na rozpacích? Nevíte, kam se obrátit
Známka, vadí to někde v orientaci, Jako v cizi
krajině, někde v horách, v lese, znenadání vám
zmizí vědomosť světa končin. Všecko se pře-
vrátilo. Kde je Východ? Kde Západ? A Sever
A Jih? Nevíte nic. Na které straně vycház
slunce, světlo, pravda? Kam se obrátit ? ...
Chutě busolku z kapsičky ! Výtečná po-
můcka! Kam se obráti hrot střelky tmavě na
puštěný, tam je — sever. Ostatek už se rozezná
Také končiny mravního světa mají svoji
magnetickou střelku. Ukazuje bezpečně směn
cesty. Na křižovatkách popudů a zájmů pomáhá
rozptylovati rozpaky. Který ze dvou principů
voliti? Nevíte? Opustilo vás vědomí pravé cesty
Nevidíte jasně před sebe
— Busolku venl
Velmi spolehlivá pomůcka. Kam ukazuje
magnetická střelka vašeho chtíče, vaší choutky.
kterým směrem láká osobní výhoda, ješitnost,
samolibost, ctižádost, tam je vždy strana ego-
ismu, principu — nižšího. A naproti, na opačném
konci, strana — vyššího principu. Chcete jed
nati ve shodě s vyšším řádem světa, jehož zá-
kon se tají v nitru dějů a věcí? Pak není už
pochyby, kam se obrálitel
Náš divadelní případ je konečně tak jasný
Smíte-li či nie do pražského divadla něme-
ckélo? Proč byste nesměli! Jste národovci,
ale jste také svobodní občané. Každý máme
volnost svého jednání. Nikdo vám nemá co roz-
kazovat, co dovolovat.
Jen že o takové vnější, cizí dovolení an
nejde! Jde o jiné, o takové, které si dáte č
nedáte — sami. Jakási otázka svědomi. Smíte-li
sami před sebou? Či nesmíte? Na vašem vlast
ním jemnocitu sejde. Jak ten rozhodne.
23
article
Záleží jen, máte-li dost vybroušený smysl.
abyste rozeznali chvění — magnetické jehly
Orientace předpokládá vždy inteligenci. Jsou
ovšem tuláci v boží přírodě — i v těch vnitř-
ních končinách světa — a těm konečně nezá-
leží, kterou stranou je Sever a ktorou Jih.
Nevěděli by, co počít s tou vědomostí.
Hlásite se k národnímu celku? Citíte s ním
Přejete jeho rozkvětu? Není vaše láska k ná-
rodní věci pouhý klam sebe a jiných? Pak máte
i dáno pravítko svému chování. Cit vám na-
poví, co třeba konati, čeho se vystříhali.
Drobné inteligence, kterým se zdá, že se
kolem jejich vlastní existence toči svět, kter
nemají tušení o širokých poměrech života, které
věří, že s vlastní osobou všecko začíná a konči,
ty arci neuznávají národní kázeň. Zdá se jim
nepotřebnou, zbytečnou.
— Jsem pro smír! těší se. Nemám nie
proti Němcům! Mně žádný Němec nic ne
udělal ! . ..
Nenahlížejí, proč by nemělo býti v pořádku.
když pěstují německou společnost, vyvěšují ně-
mecký štít, posilají kluka do německé školy.
rodinu do německého divadla! Nemají schopnos
prozříti perspektivou velikého kulturního dění.
jež se odehrává v řadě generací. Nerozeznávaji,
jak živly kulturní spolu zápasí, náš živel se
živlem sobě odporným. Nepoznávají v tom zá-
pase děj přírodní, neodvratný. Ani jedinec, ani
celá společnost nic na tom nezmění. Chtěli by
snad sloužit oběma stranám, státi uprostřed,
protože to jejich sobeckým záměrům svědči
Volají po smíru. Představují si, že by snad
také živlové si mohli říci a »zastavit« zápas
Němec
24
article
Ale nic platno! Zápas bude trvati dále,
je
v zákonu přírody, je v duchu dějin. Dřiveč
později jeden živel zvílězi, druhý podlehne.
Zvítězi ten, který osvědčí větší sílu, větš
houževnatost, nezdolnost, statečnost, lepší hod-
notu vnitřní.
Který z obou to bude?
Je zřejmo, jaký je poměr intelligenta k t
otázce. On vyciťuje svoji souvislost s vlastním
živlem a chápe svoji povinnost. Třeba jednat
vědomě ve smyslu přirozeného zákona, praco-
vati k vílězství — svého živlu.
Uvědomělý člen celku nesrovná se svým
svědomím, aby jakkoliv přispíval ke vzrůstu
platnosti živlu protivného. Není to fanatism,
nýbrž forma intelligentního, eíle vědomého boje.
Nebude pěstovati německou společnost, nebude
přispívati k německému rázu města a ulic, ne-
bude posílati déti do německé školy, nepůjde
sám aniž koho povede do německého divadla.
A zájem umělecký? Zmeškaná příležitost.
újma u vědomostech odborných, ztracený po-
žitek? Snad nějaký odstín malebna, hudebníh
krásna, grimasy herce?
Eh! Pašól! Bez nějaké oběti už nelze
stoupat k ideálu ! *)
V tom punktu je už rozhodujícím hledisk
Lva Nikolajeviče, drahocenného znalce lidskýeh
věcí!
— Zájem umělecký, pokud se vymyká
službě vyšší idey, všechen P'art pour l'art,je
bídná hřička, instrument depravace, demorali-
sace, ničemné mámidlo, hodné, aby bylo vy
Pašól
Nikolajevič
25
article
*) Strýc pokrokovec ještě sebou škube ?. To ž
je hotová čínská zeď? Kam že to pak sami při-
vedeme? Úplně odříznuti od ostatního světa ?
Jaké starosti! K čemu pak má dobře ustrojený celek
své orgány? Dotyčná tykadla prostřednická! Lite-
rární, vědecká atd. určená k tomu, aby vyzirala do
dálky a čeho potřebí podala! — První starost orga-
nismu je existence. A má-li ze dvou živlů sousedníck
dle zákona přírody jeden býti pohlcen druhými, káže
povinnost sebezachování: postarati se, abych pohl
ceným nebyl — iá.
meteno z domu nejbližším otvorem, dveřm
nebo oknem ! . ..
26
article
Ještě jeden zoubek se příčí! Váš aristo-
kratism! Společnost si dala slovo. Celý váš
kroužek. X, . ovi, Y .. ovi, Z. . ovi tam budou
Všechen vybraný svět. Nedají si bránit žádným
heslem, žádnou národní kázníl
— Ah! la la! Národní kázeň ! Takový
předsudek! To by ještě scházelol
Půjdou. Dům bude v lesku. Tu není možná
scházet. Jaksi »lepší tón« žádá nescházet, nedat
si bránit. Máte škubání v celém těle.
Ale vzpamalujete se. Ať si jdou! Nic jim
nebrání. Žádný intelligentní ohled je nezdržuje,
žádný hlas jemnějšího cítění se jim nestaví
v cestu. Jen hnutí čistě sobecké je vleče. Chtějí
vidět, ukojit zvědavost. A potom — býti vidéni.
Chtějí o sobě mluvit, vypínat se, chlubit!
Ať jdou! Každý celek musí oželet jistá
procento vyroděných, kterým schází některý
smysl, ve kterých jedna struna uvnitř je ochrnuta,
snad právě ta nejjemnější. Ať jdou! Dopřajte
jim to ukojení choutky! Sami zůstanete doma.
Uposlechnete hlasu, který vám napovídá, že třeb
podřiditi osobní zájem a obětovati vyšší myšlenc
třeba požitek. Snad to bude stát malé sebepře-
možení. Ale v tom je právě mravní význam
boje, třeba v čistotě zachovati věrnost a právě
tam, kde to něco stojí.
»Věrně a stále!« znělo staré heslo šlechti-
cké. Lze je dosud čísti kolem erbu nad vraty
malostranského paláce. Rod majitelů vymřel.
Dávno jiný duch a jiné panstvo se přistěhovalo
do paláce. Dnešní šlechta hraje na burse, pro-
najímá statky židům, holduje lichému zdání
a lesku. Je v dekadenci.
Ale starou zásadu šlechtictví třeba vyzved-
nouti z prachu. Je hodna zachováníl
A té se přídržíte: »věrně a stáleie