ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 70e86510-661f-11dc-af4b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 48, org 4, work 6, person 63
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne B. prosince 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 338
4 article
Na ranní a odpol. listo přilohami (Natěný Úbzor“ v středu a „Litárárni Hlidka v pátek) předplácí se: Praze v udninhstrae za nšsíc . . . . . . 2 K — h 6 K —h ns čtvrt leta . . . . s dvojí donáškeu na něsln na jirt lati . . s - K0i ve fllalkáckr 2K8 sa misíe . . . . . Poštout as měale n rr kele ? . . . ke s dvojí zásilkou ns nbsí kg na řevvt lek,
Praha Litárárni Hlidek Natěný Úbzor kg
5 title
Onešní čísle pre Prahu je o 24 stranách.
Praha
6 article Pak s nimi mluvte!
Pak s nimi mluvte! »Není sice ani nejmenší vyhlídky ve zdar pokusu, ale pokus musí býti nicméně podniknut.« Touto paradoxií pozdravuje dnes »N. F. Presse« nastávající vánoční druhé dorozumívací konference Körbrovy. A proč není ani nejmenší vyhlídky na možnost do- hodnutí se Němců s námi? Jest zajímavo poslechnout tentokráte výklady hlavního orgánu německé levice. »Nelze přehlédnouti,« doznává »N. Fr. Presse«, »že všeněmecká strana poslední dobou značně vzrostla a že dle svého nejnovějšího hesla: »Před uzá- koněním státní něměiny žádného vyjednávání s Čechy« Všeněmci do těchto dorozumíva- cích konferenci českoněmeckých ani tehda se nedostaví, i kdyby na krásně v nich o německé státní řeči jednati se mělo. Uza- vírati však smír s Čechy bez Všeněmeů bylo by odvážno, poněvadž by se pak snadno mohlo státi, že by něme- cký lid v Čechách tyto úmlu vy podobně zavrhl jako zavrhl náro český r. 1890 punktace.« Však i co do podstaty věcí přibylo prj oblíží, ježto zástupci čeští nechtějí na nich o ničem jiném vyjednávat než o navrácen češtině rovného práva ve vnitřním úřadování a o zřízení české uni versity pro Moravu. »To však neznamen nic jiného,« ví hned podzíravost německá, nežli že si Češi vyhražují, aby po dosažení těchto svých tužeb brzy opět přišli s novým postuláty, kteréž by právě tak jako své nynější podpírali hrozbou, že jinak obnoví svou obstrukci. — Naproti tomu Němci, přisvěd- čivše jednou ke vnitřní úřadní češtině, ne- měli by pak více čeho nabíd- nouti, i musili by na tom trvati, aby s jim povolily veškeré požadavky ve svatoduš- ním programu jejich složené, mají li se k tomu odhodlati.«
N F Körbrův Němec Všeněme Čech Čechy Morava
7 article
Nad to prý krutým se rozbitím »s mi- řovaček« na Moravě oblíže dohody o ja- zykové olázce v této zemi nesmírně se zvětšily, ježto nedůvěra a citli- vost Němců moravských požadav- kem české university vedle české techniky v Brně na nejvýš byla podrážděna. A ko- nečně prý Němce velice hněte, že z r u še ní jazykových nařízení Gautscho- vých pořád ještě zůstává na pa- píře, ba že prý zaplavování něme- ckého jazykového území v Če- chách českými soudci pořád ještě spíše roste, než ubývá. Důka zy o tom podává prý nejnovější interpellace německo-pokrokové strany. Když byla posléze ještě i zmar loňských dorozumívacích konferencí přičetla nám Če- chům na vrub, poněvadž prý jsme do nich udeřili svým požadavkem po předchozí resti- tuci vnitřní úřadní češtiny — převléká se »Neue Freie Presse« v řízu státníka a patrioty rakouského: navzdor všem obtížím a hněvům musí a musí prý se pokus o dohodu naši s Němci ještě jednou podniknouti, nebot blaho říše nezbytně této dohody vymahá. Nechť prý jen dr. Körber vezme věc obratně do rukou a co zdá se na pohled nemožným. může se zdařit: »Základní linie pro spravedlivý jazykový pořádek v Čechách a na Moravě, za něhož by oběma národům ubylo skoro všech příčin ku steskům, nepotřebují se již hledat, ty jsou již v plánu skoro pevně stanoveny.« Možno-li si pomyslit většího politického dahalamahala? Jednou nás a Němce dělí ne- překlenutelná propast a konference jsou už předem zabity, poněvadž Všeněmci je ne- obešlou a lid německý v Čechách jich pak nepodepíše; a kdyby i lid německý v Cechách byl povolný, jsou za to Němci moravští po- žadavkem naším po české universitě strašně podrážděni a oblíže smíru jazykového na
Němec Körber Morava Brno Čechy Cecha Neue Frei Presse
8 article
Moravě dostoupily výše nepřekonatelné. Avšak hned na to zase nepotřebuje se již ani for- mule pro spravedlivé uspořádání jazykových práv obou národů v zemích českých teprv hledat, nýbrž jest již dávno nalezena a jest tak výbornou, že odejme oběma národům skoro veškerou příčinu ke stížnostem! Vy- znej se v tomto labyrintu německo centrali- stické logiky, kdo můžeš! V tom-li záležela všecka moudrost, jakou těchto dnů na tajných rozmluvách německo-centralističtí pohlaváři svítili panu Körbrovi, pak šťastnou cestul Celý vtip veškeré té »Pressiny« mlh nese se k tomu, abychom přistoupili na vše- chny ty známé nezřízené požadavky něme- ckých hegemonův, jak je byli formulovali ve svém pověstném svatodušním programu: aby- chom výtečníkům povolili rozdvojení Čech a zřízení německé svéprávn země v Čechách, do které by nesměl býti za soudce a úřadníka dosazen žádný Čech, v níž by jazyk český na úřadech a sou- dech byl podobně nenáviděným a bezpráv ným štvancem, jako polština v Prusku; dále abychom svolili k rozdělení sněmu králov- ství českého v kurie německou a českou s právem veta, které by za nedlouho sněm náš musilo zničit. Item, abychom výdali germanisaci Slezsko úplně a Moravu takměř úplně; konečně abychom uznali imperium a samopanství němčiny u veškeré veřejné správě tohoto soustátí jakožto jediného ofí- ciálního jazyka všech úřadů a soudů mezi sebou od nejnižších po nejvyšší centrály.
Körbr Čo Morava Čechy Prusko
9 article
Jen za tuto cenu: jen za obětování jed- noty naší vlasti, existence našich českých menšin, rovného práva jazyka našeho ve ve- řejném životě zemí koruny české, jen za oběť Slezska a částečně i Moravy chtějí nám povolit milostpáni trochu vnitřní úřadní če- štiny při c. k. úřadech a soudech první stolice v ryze českých našich krajích a ja- kous takous opravu křivd a nesrovnalosti volebního řádu pro sněm český a snad če- skou universitku někde v Kroměříži nebo v Přerově. To je patrně ten hotový plán pro »spravedlivé vyřízení otázky jazykové« na nějž »N. Fr. Presse« naráží a pro nějž má nás hledět Körber jménem svrchované nouze a potřeby říšské na příštích konferen- cích vídeňských schýlit a naklonit. Dokladem a důkazem lapidárním těchto zákeřných obmyslů německých hegemonů je nám právě jejich interpellace švindléřská, ve kteréž tak ukrutně naříkají a žalují na před- sedu vrchního soudu pro království české. že prý naddržuje českým úřadníkům a do- sazuje je přecházením zdatných uchazeč německých napořád do německých krajina po všem rámusu nemohou však uvésti než čtvero případů a sice okresy: Horu sv. Kate řiny, bastianperský, mimoňský a falknovský kamž prý byl dosazen za soudce rodilý Čech, což je strašlivou křivdou německé ná rodnosti. Ale že v okresním hejtmanství kate řinohorsko-mosteckém žije i dle německého sčítání 9524 Čechů, že v sousedních okre- sech okršlečku bastianperském napočtěno úřadně na 740 Čechův, jako v okresu falk- novském 471 a v okresu mimoňském 808 Čechův: následkem čehož potřeba soudnictví káže, aby tam byl dosazen soudce znalý písmem i slovem jazyka českého, toho gentlemani prostě zamlčují. Z toho zamlčení
Körber Čecho Čechův Slezsko Morava Kroměříž Přerov Čechy mimoňský Hora svatý . Kate Čechův
10 article
viděti, čemu chtějí. Aby se Čechům tam dařilo před soudem »jako v Bohumíně. Ano, tato nejnovější interpellace něme- ckých pokrokářů, upadající v ton nej sprostších udavačův a doná- šečův (sčeští soudcové prý se v něme- ckých krajích pak již sami o to starají, aby k soudu docházela česká podání a tak se uměle prokazovala potřeba úřadníků češtiny znalých) — tato ošemetná interpellace, majíeí za účel vyhnat všechny české úřadníky z toho »uzavřeného německého sprachgebietu«, v němž dle doznání »Neue Freie Presse « již jen Schönererovci jsou pán lidu německého: jest a zůstává klas- sickým dokumentem pro honetnost a smířlivost zdejších Eppingriánův. Je-liz řeči s takými protivníky zavilými?
Čecho Bohumín Schönererovec Neue Frei Presse
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 7. prosince. (Zemské volb sněmovní.) Dnes vykonány volby v obou tyrolskýchkuriích velkostatkář- ských. V kurii duchovenských statků zvoleni čtyři preláti, za velkostatky světské zvoleni na základě kompromisu čtyři němečtí klerikálové šest liberálů. Tím sněmovní volby tyrolské ukončeny. Poměr mezi hlasy vlaš kými a ně- meckými se volbami nezměnil; za německou část Tyrolska zvoleno celkem 22 klerikálů, 10 křesťanských socialů a 11 poslanců liberálních. Také volbami ve venkovských obeleh istrijských a gorických nezměnil se poměr zastoupení Vlachů a Slovineů i Chor- vatů. Jak v Gorici, tak v Istrii uhájili Slované všechny své dosavadní mandáty. V gorických okresích zvoleni slovinšti liberálové dr. Treca Štrekelj v okrese sezanském, slovinští kleriká- lové Verbuč, Grca, Gregorčič a Klavčar v okre- sích gorickém a tolminském; v okrese gradiš- ském zvoleni liberální Vlachové Dottori a Mli chieli. V Istrii zvoleno v okresích koparském vološském, krčském a pazínském o sm Slovanů Jar. Kompare, dr. Mat. Trinajstič, prof. Spinčič Mandič, Andrejič, Kozulič, Laginja a dr. Dom. Trinajstič. V okresích porečském a puljském zvoleni čtyři vlaští liberálové Mianich, Venier.
Vlach Chor Slovan doktor Treca Gregorčič Klavčar Mat profesor Spinčič Mandič Andrejič Kozulič Laginja Dom Mianich Venier Praha Tyrolsko Gorica Istria
12 article
Cleva a Franzin. Z Dalmacie, kde sněmovní volb počnou v úterý, dochází zpráva, že v poslední chvíli došlo přece na kompromis mezi chorvat skou stranou práva a stranou národní. Národní strana odhodlala se přenechati straně práva vedle sedmi mandátů za venkovské obce, jež strana tato měla již v minulém sněmovním ob dobí, ještě osmý mandát za kurii největších poplatníků v Dubrovníce, Listina kompromisn podepsána drem. Ivčevičem. V Praze, 6. prosince. (Choroba r kouského parlamentu.) K časopisům, na něž strašáky vládních listů neúčinkují a jež nečinnost parlamentu vysvětlují jedině správným způsobem, totiž jeho přežilostí a úplnou neschop- nosti ku práci, náleží, jak známo, i »Arb.- Ztg.e V dnešním čísle vytýká opětně dru. Körbrovi že je neschopným lékařem parlamentu, poněvadž nedovedl dosud rozpoznati pravou přičinu jeho choroby. Slyšel prý kdysi, že parlament zhyne obstrukcí a proto se dosud domnívá, že příčinou jeho nynější nedělnosti musí býti také nějaká obstrukce. »Ovšem« — pokračuje »Arb. -Ztg. « — »dnes bychom ani v plenu, ani ve výborech ne- našli ani lupou nic takového, co by se podobalo obstrukci. Ale to nevadí dru. Körbrovi a jeho nohsledům. Jsou přesvědčeni, že trvá aspoň možnost obstrukce a tato možnost je tedy původem všeho zla. Každý vi, že od 26. října jednací pořad nebyl obtížen ani jediným českým pilným návrhem, že česká delegace se varuje všeho, co by mohlo býti pokládáno za obstrukci,
Dalmacie Praha
13 article
ale dr. Körber a jeho žurnalističtí pomocníe mluví o rozpuštění sněmovny jako odvatě za — českou obstrakci ! Slovem: dr. Körber ob strukce potřebuje, čeká na ni, poně- vadž ona jedině by mu umožnila svaliti vinu na parlament, tedy vinu, za niž není odpovědným pacient, nýbrž neschopný lékař.« Kdyby dr. Körber rozuměl chorobě parlamentu, musil by nabýti přesvědčení, že tato choroba je nevyléči- telná. Z toho však nenásleduje, že by v Rakou- sku nemohlo býti parlamentu zdravého. Jest jen třeba« — končí »Arb.-Ztg.« — »odstranit kořen choroby,« t. j. odhodlati se zříditi parla- ment nový, stojící na základech spravedlnosti práva. Dra. Körbra nemá však »Arb.-Zlg. « za sehopna, aby mohl provésti dílo tak velikého významu pro Rakousko,
Körber doktor Rakousko
14 article
Z Krakova, 7. prosince. (Nová sku- pina v polském kole.) »Glosu Nar.e sděluje se z Vídně, že tam dne 30. listopadu vznikla v polském kole nová »skupina středu« k niž se přihlásili poslanci P. Leo Pastor,P Žygulinský, P. Vlazovský, P. hr. Jan Potocký. Tomáš Šajer, Ant. Bomba, Ondř. Vilk, Fijak. Potoček, Vojtyga a dr. Opydo. Schůze, v níž se nová tato skupina ustavila, účastnil se těž P. Stojalovský za sněmovní skupinu poslanců křesťansko-lidových. Nová skupina, jež bude státi mezi konservativným a demokratickým kři- dlem polského kola, ustavila se na základě en- cykliky »Rerum novarum« z r. 1891 a hodlá se domáhati spravedlivého zastoupení venkov- ského lidu v parlamentě i na zemském sněmu, spojení vesnic a panských dvorů v jednu poli- tickou obec, snížení berní, odstranění přehimat se strany úřadů státních i zemských a opravy zákonů ve prospěch všeho dělného lidu. Za tím účelem členové nové skupiny utvoři samostat- nou frakci v polském kole na říšské radě, v zemském sněmu novou křesťanskou unii lido- vou, na venkově pak zavazují se pořádati schůze, aby šířili mezi lidem osvětu, seznamovalise s jeho potřebami a přáními a potírali všeliké protikřesťanské snahy a směry. Kromě výše jmenovaných říšských poslanců podepsali osvěd- čení nové skupiny také zemští poslanci P. Sto jalovský, P. Šponder a Viktor Skolyševský. Z Krakova, 7. prosince. (Ve sporu o »Mořské oko«) nastává zase nový, neoče- kávaný odklad. Zástupcové Rakouska a Uhe zvolili, jak svého času sděleno, vrchním roz- hodčím v tomto sporu presidenta lausanského soudu Rotla. Avšak tento, jak sděluje dnešní »Czast, volby nepřijal. Bude tedy třeba hledati opět nového rozhodčího.
P Pastor Žygulinský P Vlazovský Potocká Šajer Antonín Potoček Vojtyg doktor Opydo P Stojalovský P Šponder Skolyševský Krakov Nara Vídeň Rakousko
15 article
Ze Lvova, 5 prosince. (Poláci prot politice hraběte Goluchovského. Události vřesenské daly nejen podnět ke stále více se vzmáhajícím polským demonstracím proti Prusku, nýbrž vyvolaly i ostrou kritiku zahra- ničné politiky hraběte Goluchovského. I konser vativný lvovský »Předsvit« pozastavuje se nad »sentimentální« politikou svého krajana vůč Německu a mluvi o možnosti, že by se i Poláe musili vší silou opříti takové politice a »vziti v ochranu životní zájmy této říše před nezdra- vým sentimentalismem, vanoucím z Mičového náměstí do Berlína. Buď Němci změní svou politiku vzhledem k Rakousku, aneb musí Ra- kousko na vypovídání z Pruska odpověděti stejně radikálným vypovídáním Prušáků z Čech a z Vídně, musí proti německému celnímu tarifu uzavřiti své hranice německému průmyslu, musí cestou mezinárodní odstraniti bezprávné šikány pruských pošt.. . Vzájemnost a pevnost — dodává »Předsvit« — musí býti heslem každého státu, jenž má úctu sám k sobě; tímto heslem musí se brániti nejen proti zahraničnému ne- příteli, nýbrž i proti vlastnímu správe řišské politiky. Nedovede-li tento prová- děti ony zásady, pak se staví proti vůli národů
Polák Goluchovský Němec Prušák Lvov 5 prosinec Prusko Německo Mičový náměstí Berlín Rakousko Čechy Vídeň
17 article
a jich zástupci již dovedou učiniti patřičný na- tlak na správu vnější politiky této říše.
18 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 7. prosince.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 7. prosince. Poláci pod německým jhem. Před porotu v Třemešné postaven byl polský učeň Antonín Ponický jako obžalovaný, Ponický na německé otázky neodpovídal. Před seda soudu Fischer odsoudil jej »za urážku soudu«, tímto způsobem spáchanou, na tři dni do vězení. Nepomucena Pjasecká z Vřesna, jíž hnězden- ský soud přisoudil nejtěžší trest, 214 roku ža- láře, bezpochyby trest nenastoupí. Jeť na smrt nemoena, v úterý byla zaopatřena. Prokurátor je na soudě vytýkal, že je simulantka. Zděšení, které událost vřesenská vzbudila ve světě polském, chytří Němci vykládají jako positivný důkaz, že jest »velkopolské nebezpečí«, a snaží se dokázati vládám rakouské a ruské, že i ony jsou »polským nebezpečím« ohrozeny. — Bylo k tomu zapotřebí dlouholetého úsile pangermánských hakatistů, aby neněmecké Po- láky, zvláště halické, vyburcovali ze lhostejnosti k osudu svých bratří poď německým jhem,a když je konečně vyburcovali, bojí se jich. Dotaz knížete Radziwilla, před německým říšským sněmem kancléři Bülowu ve příčině vřesenské podaný, nelze nazvati šťastným, pro- tože se zmiňuje pouze o sensaci, kterou vřesen- ský process vyvolal za hranicemi. Dotaz měl se držeti v rámci vnitřní politiky, hnězdenský ortel a vřesenské výprasky měly býti posouzeny jen se stanoviska právního a vychovatelského. Pouká- záním na zahraničný dojem vládě a pangerman- ským listům velmi jest usnadněna odpoved. »National-Zeitung« diví se projevům Poláků halických a praví o nich, že oni sami nejsou lepší a nikdy nebyli příznivi druhé národnosti ve své zemi.
Polák Ponická Fischer Nepomucen Pjasecká Němec Radziwill Bülow Praha Třemešná Vřesna
19 article
Persekuce v okupovaných zemích. (Z národních kruhů bosensko-hercegovských.) V Trávníce byli ještě zatčeni mohamedání Ha- mid Čizmič a Muja Zubr a dosud nebyli pro- puštěni na svobodu. Jeden z nejváženějšíeh mohamedánů, Hamdi beg Hasanpašič, trávnický velkostatkář, vracel se, tři tomu neděle, ze Sarajeva. Když se blížil železnicí k Trávníku, na předposlední stanici přisedl k němu do va- gonu policejní nadstrážník a doprovodil ho do Trávníka. Tam už jiný nadstrážník čekal. Oba Hamdi-bega obstoupili a tohoto vzorného muže a národního vůdce provázeli jako nějakého supáka na politický úřad. Predstojník ihned podrobil ho výslechu, zda-li vydal nějakou bro- žurku proti Kallayovi a co ví o tom, že taková brožura vydána byla. Beg odpovidal, že muo takové brožuře nic není známo, ale nic naplat! Predstojník mu oznámil, že bude naň podána žaloba k okružnému (hrdelnému) soudu. Na to jej sice propustil domů, ale postavil jej pod tak přísnou policejní dohlídku, že ani kroku nesmí učinit, aby mu policisté nebyli v patách. V noci jest jeho dům policejními strážníky jak obležen. Hledaná srbská brožura nazývá se »Ne- zákonosti okupačné správy v Bosně a Hereego- vině«, sebral a napsal Echli Islam. V Novém Sadě. Tískárna dr. Svotozara Miletiče 1901. Knížka tato jest jedinou řadou křivd a násilí, ale podává pouze suchá data. Všichni křivditelé násilníci jsou uvedeni jmenovitě, jakož i míst ti, jimž bylo ukřivděno! Pravdy, které jsou v knize vyneseny, usvědčují násilníkya odhalují všecko zlo, které napáchali. Vyvrátiti je nelze; proto pronásledují ty, koho mají v podezření, že mají účastenství při vydávání té knížky anebo ji rozšiřují. Ale při tom do- pouštějí se nového násili, neboť nečekají, až by
Kallay Islam doktor Svotozar Miletič Sarajevo Bega Boseň
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 7. prosinco. 6— (Kronika.) Všední srážka názor z tak zvané »společnosti«. Za rozmluvy obratem, oelli jste se u nezbytnéhodi vadla. — Onehdy, ta Rejanka ! Na mou věru, to byl výkon! To si dám libit! pochvalujesi horlivý etitel hereckého umění. — A vy jste nebyl? obrací se ke svému protějšku s akcentem pohrdavého slitování. — Nebyl jsem. — Taková přec událost prvního řádu Všecka lepší společnost tam byla! pokračuje — Lituji velice. Ale ze zásady nechodím do zdejšího německého divadla . — Nevídáno! Ať se tam hraje,co hraje ?. — Nikdy. — Tak jste ani neslyšel Paderewského filharmonický koncert ? — Ani ty. A snad ještě jiné zname- nitosti ! .. — Ale, božínku, to je přece — se stano- víská umělecky pokrokového — odpusťie! — nesmys!! Kdo se zajímá o rozvoj umění, má všecko vidět a slyšet, co se vidět a slyšet dá — Se stanoviska umělecky-pokrokového, snad. Ale jsou ještě — jiná stanoviska . .. — Na příklad?
Paderewský Praha
21 article
— Na příklad . . . Národní slanovisko .. — Ale to je výstřednost! Tak daleko s nesmí pouštět vlív národnostního »před sudku« 1 Umění je mezinárodní půda . .. A tak dále! Znáte tóninu. Třeba někdy ve chvatu cesty zastřihat ušima, uvolnit hezky krok, sebrat všechen um a vzpamatovat se Člověk tak snadno se octne na scestí! Kam se má obrátit? V levo či v pravo? Kde je před sudek a kde — pravda ? . .. — Lpíš stále ještě na tom národním »před- sudku«! zpytujete své svědomí. Což jestli, na- posled nejsi také se věím všudy suž nějaký — zpátečník? .. Zájem umělecký? Pravda, mohl by někdy zlákati třeba i našince do divadla u Františkov nábřeží. Proč ne? Kdyby rozhodovaly jen zájmy umělecké! Ale jsou přece ještě jiné zájmy. A kde více zájmů zároveň se ucház o vaši pozornost. Co tu zbývá? Třeba se cho- piti vážek. Zde zájem umělecký, tam — ná rodní kázeň ! Zásada proti zásadě. Které náleží vrch, které — přednost?
divadlo u Františkov
22 article
Jste na rozpacích? Nevíte, kam se obrátit Známka, vadí to někde v orientaci, Jako v cizi krajině, někde v horách, v lese, znenadání vám zmizí vědomosť světa končin. Všecko se pře- vrátilo. Kde je Východ? Kde Západ? A Sever A Jih? Nevíte nic. Na které straně vycház slunce, světlo, pravda? Kam se obrátit ? ... Chutě busolku z kapsičky ! Výtečná po- můcka! Kam se obráti hrot střelky tmavě na puštěný, tam je — sever. Ostatek už se rozezná Také končiny mravního světa mají svoji magnetickou střelku. Ukazuje bezpečně směn cesty. Na křižovatkách popudů a zájmů pomáhá rozptylovati rozpaky. Který ze dvou principů voliti? Nevíte? Opustilo vás vědomí pravé cesty Nevidíte jasně před sebe — Busolku venl Velmi spolehlivá pomůcka. Kam ukazuje magnetická střelka vašeho chtíče, vaší choutky. kterým směrem láká osobní výhoda, ješitnost, samolibost, ctižádost, tam je vždy strana ego- ismu, principu — nižšího. A naproti, na opačném konci, strana — vyššího principu. Chcete jed nati ve shodě s vyšším řádem světa, jehož zá- kon se tají v nitru dějů a věcí? Pak není už pochyby, kam se obrálitel Náš divadelní případ je konečně tak jasný Smíte-li či nie do pražského divadla něme- ckélo? Proč byste nesměli! Jste národovci, ale jste také svobodní občané. Každý máme volnost svého jednání. Nikdo vám nemá co roz- kazovat, co dovolovat. Jen že o takové vnější, cizí dovolení an nejde! Jde o jiné, o takové, které si dáte č nedáte — sami. Jakási otázka svědomi. Smíte-li sami před sebou? Či nesmíte? Na vašem vlast ním jemnocitu sejde. Jak ten rozhodne.
23 article
Záleží jen, máte-li dost vybroušený smysl. abyste rozeznali chvění — magnetické jehly Orientace předpokládá vždy inteligenci. Jsou ovšem tuláci v boží přírodě — i v těch vnitř- ních končinách světa — a těm konečně nezá- leží, kterou stranou je Sever a ktorou Jih. Nevěděli by, co počít s tou vědomostí. Hlásite se k národnímu celku? Citíte s ním Přejete jeho rozkvětu? Není vaše láska k ná- rodní věci pouhý klam sebe a jiných? Pak máte i dáno pravítko svému chování. Cit vám na- poví, co třeba konati, čeho se vystříhali. Drobné inteligence, kterým se zdá, že se kolem jejich vlastní existence toči svět, kter nemají tušení o širokých poměrech života, které věří, že s vlastní osobou všecko začíná a konči, ty arci neuznávají národní kázeň. Zdá se jim nepotřebnou, zbytečnou. — Jsem pro smír! těší se. Nemám nie proti Němcům! Mně žádný Němec nic ne udělal ! . .. Nenahlížejí, proč by nemělo býti v pořádku. když pěstují německou společnost, vyvěšují ně- mecký štít, posilají kluka do německé školy. rodinu do německého divadla! Nemají schopnos prozříti perspektivou velikého kulturního dění. jež se odehrává v řadě generací. Nerozeznávaji, jak živly kulturní spolu zápasí, náš živel se živlem sobě odporným. Nepoznávají v tom zá- pase děj přírodní, neodvratný. Ani jedinec, ani celá společnost nic na tom nezmění. Chtěli by snad sloužit oběma stranám, státi uprostřed, protože to jejich sobeckým záměrům svědči Volají po smíru. Představují si, že by snad také živlové si mohli říci a »zastavit« zápas
Němec
24 article
Ale nic platno! Zápas bude trvati dále, je v zákonu přírody, je v duchu dějin. Dřiveč později jeden živel zvílězi, druhý podlehne. Zvítězi ten, který osvědčí větší sílu, větš houževnatost, nezdolnost, statečnost, lepší hod- notu vnitřní. Který z obou to bude? Je zřejmo, jaký je poměr intelligenta k t otázce. On vyciťuje svoji souvislost s vlastním živlem a chápe svoji povinnost. Třeba jednat vědomě ve smyslu přirozeného zákona, praco- vati k vílězství — svého živlu. Uvědomělý člen celku nesrovná se svým svědomím, aby jakkoliv přispíval ke vzrůstu platnosti živlu protivného. Není to fanatism, nýbrž forma intelligentního, eíle vědomého boje. Nebude pěstovati německou společnost, nebude přispívati k německému rázu města a ulic, ne- bude posílati déti do německé školy, nepůjde sám aniž koho povede do německého divadla. A zájem umělecký? Zmeškaná příležitost. újma u vědomostech odborných, ztracený po- žitek? Snad nějaký odstín malebna, hudebníh krásna, grimasy herce? Eh! Pašól! Bez nějaké oběti už nelze stoupat k ideálu ! *) V tom punktu je už rozhodujícím hledisk Lva Nikolajeviče, drahocenného znalce lidskýeh věcí! — Zájem umělecký, pokud se vymyká službě vyšší idey, všechen P'art pour l'art,je bídná hřička, instrument depravace, demorali- sace, ničemné mámidlo, hodné, aby bylo vy
Pašól Nikolajevič
25 article
*) Strýc pokrokovec ještě sebou škube ?. To ž je hotová čínská zeď? Kam že to pak sami při- vedeme? Úplně odříznuti od ostatního světa ? Jaké starosti! K čemu pak má dobře ustrojený celek své orgány? Dotyčná tykadla prostřednická! Lite- rární, vědecká atd. určená k tomu, aby vyzirala do dálky a čeho potřebí podala! — První starost orga- nismu je existence. A má-li ze dvou živlů sousedníck dle zákona přírody jeden býti pohlcen druhými, káže povinnost sebezachování: postarati se, abych pohl ceným nebyl — iá. meteno z domu nejbližším otvorem, dveřm nebo oknem ! . ..
26 article
Ještě jeden zoubek se příčí! Váš aristo- kratism! Společnost si dala slovo. Celý váš kroužek. X, . ovi, Y .. ovi, Z. . ovi tam budou Všechen vybraný svět. Nedají si bránit žádným heslem, žádnou národní kázníl — Ah! la la! Národní kázeň ! Takový předsudek! To by ještě scházelol Půjdou. Dům bude v lesku. Tu není možná scházet. Jaksi »lepší tón« žádá nescházet, nedat si bránit. Máte škubání v celém těle. Ale vzpamalujete se. Ať si jdou! Nic jim nebrání. Žádný intelligentní ohled je nezdržuje, žádný hlas jemnějšího cítění se jim nestaví v cestu. Jen hnutí čistě sobecké je vleče. Chtějí vidět, ukojit zvědavost. A potom — býti vidéni. Chtějí o sobě mluvit, vypínat se, chlubit! Ať jdou! Každý celek musí oželet jistá procento vyroděných, kterým schází některý smysl, ve kterých jedna struna uvnitř je ochrnuta, snad právě ta nejjemnější. Ať jdou! Dopřajte jim to ukojení choutky! Sami zůstanete doma. Uposlechnete hlasu, který vám napovídá, že třeb podřiditi osobní zájem a obětovati vyšší myšlenc třeba požitek. Snad to bude stát malé sebepře- možení. Ale v tom je právě mravní význam boje, třeba v čistotě zachovati věrnost a právě tam, kde to něco stojí. »Věrně a stále!« znělo staré heslo šlechti- cké. Lze je dosud čísti kolem erbu nad vraty malostranského paláce. Rod majitelů vymřel. Dávno jiný duch a jiné panstvo se přistěhovalo do paláce. Dnešní šlechta hraje na burse, pro- najímá statky židům, holduje lichému zdání a lesku. Je v dekadenci. Ale starou zásadu šlechtictví třeba vyzved- nouti z prachu. Je hodna zachováníl A té se přídržíte: »věrně a stáleie