ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 711eb750-661f-11dc-899b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 54 celkem · entity: person 150, place 59, work 9, org 15
1 masthead
8. prosince 1901
2 masthead
II. Příloha „Národních Listu
3 masthead
k číslu 338.
4 masthead
Strana17
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Nové publikace. ) = Proč bych se nepřiznal? Prohlížel jsem novou publikaci, sbírku Engelmüllerovu, s ja- kousi závistí. Připomíná mi moje první úsilí o podobné podniky u nás, kdy jsem přimlouval a domlouval u pultu nakladalelů a musel se na poprvé spokojiti, že mi k mé monografli »Chittusiho« dali k disposici a výběru hotové a už opotřebované štočky a klišé. Ke své vlastní publikaci, na svůj vlastní účet pořízené, vypravil F. Engelmüller všechno z brusu nově. Mohl to učiniti a proto mu mohu závidět. Pohlížím však na množící a hromadící se naše umělecké publikace, v hojnosti a nákladnosti, jež snad naše poměry daleko převýšují, také s radostl. vzpomínaje si dlouholeté historie vydání Pirne- rova »Démona lásky« a Mánesova »Orloje«, kterými jsme před nemnoha lety, společně s p. Topičem, zahájili nyní takměř den ke dni se zvětšující řadu uměleckých monografii v mo- derních reprodukcích. Odvaha měho nakladatel přinesla ovoce. Mnoho-li jemu a mnoho-li jeho následníkům, nevím. Rozvoj a rozšíření oboru a zdatnosti reprodukčních technik v našich zá- vodech také má na této úrodě svůj značný podíl.
Engelmüllerův Chittusi Engelmüller Mánesův
6 article
Ferd. Engelmüller tedy vydal vlastní publi- kaci, **) a o té chci dnes psáti. Vybral ze svých dosavadních prací padesát kusů, repro- dukoval je černou a barevnou autotypií a ně- které také světlotiskem, urovnal je v několik sku- pin, požádal Jar. Vrehlického o veršovaný do- provod a básnický výklad ke každému obrazu, Svat. Čecha o úvod k Pohádkám, očividně vě noval všechnu možnou péči a pozornost vkusné, vzhledné a při tom nevyzývavé úpravě, pojme- noval svoji sbírku »Nálady a pohádky«, a vlastně předkládá v tomto foliovém albu přehled své dosavadní umělecké snahy a práce v náležité obšírnosti. »Nálady a pohádky« nejsou, přesně vzato, jen dva výseky, dvě zaokrouhlené partie z jeho díla vyňatě, nýbrž vlastně celý F. Engel- müller. Žádné jiné noty nemá vic ve svám rejstříku, ve svém albu vykládá o všem, s čím asi před deseti lély začal a kam jej touha jeho teď táhne. Kdyby byl ke každému číslu připojil rok vzniku, seznali byste, že od roku Jubilejní vý stavy až do letoška je snad každý zde zastou- pen. Umělec je nyní čtyřiatřicet let stár, tedy v letech první ustálené zralosti a hotovosti, jež bývá nejčastěji také už definitivní. Jenom ta- lenty zvláštní organisace a výjimečných ces dostávají se i potom do víru nových evoluci.
Engelmüller Čecho Engel
7 article
Ale o těch ani oni nejsou napřed v plné vědo mosti. Jar. Vrchlický v posledním verši řek přímo, že jemu i maliři »chvála . . . hana .. bezcenný jim halíř« a pověděl tím, co chce i kritik. Ne udilet se sladkým úsměvem po- kroutky pochvaly a ne se zamračeným čelem a staženými brvami shledávati chyby, chyblčky a hříchy, nýbrž jedině vyložiti a objasnit obraz umělce a jeho díla, jak se v jeho zoru obráží a ukázati místo, na němž jej v tlumu ostatních vidí. Nemůže to být jen chladné. studené počínání. Nelze při něm utlumiti radost až k nepoznání, shledává-li kritický pozorovatel. jak blízko stojí umělec jeho ideovému obzoru. a nelze mu zatajiti trpkost, rozeházejí-li se ve strany docela protilehlé, nebo setká-li se s ne scho pností. Dáma, která nemá ani hravých ani trvalých ambicí býti nebo se skvěti malířkou a spokojuje se s vlahým a rozehřivajícím požitkem umě- leckým, vzdychla si onehdy za hovoru přece zcela upřímně: »Chtěla bych býti krajinářem!« Proč? »Přece v krajině možno vyjádřiti všechne svoje cítění; do krajiny možno vyzpovídat každou svoji náladu.« A řekla pravdu nejno- vějšího ražení. Ovšem, že také ze staré matrice.
Vrchlický
8 article
Jenom krátké meziakti realistní objektivity lež mezi snahami starého krajinářství a jeho dneš- ními tendencemi. I ono vykonalo svoji povin- nost a přineslo svoji hřivnu k vývojovému ději v umění. Zvýšilo bystrost v poznávání, ostrost, zevrubnost a okamžikovost postřehování, pravdu a upřímnost v líčení. Naši staří krajináři. na počátku minulého věku, neměli také jiných snah, jenom že síly nově probuzené a ještě ne- cvičené rozdělovati na obě pole výboje; a na t tenkrát nestačili. Bylo dobře, že se později, jakc jinde, věnovali na čas výhradně jednomu pě- stění a dokud po realistické stránce nesesílili se neupevnili, pustili druhou zatímně se zřetele. Julíus Mařák, sám poeta nálad a lyrik kraji- nářský, provedl kus pro nás dalekosáhlého vý- znamu, že všechny svoje žáky takořka uzavřel v oboru roalismu, že jim dával píti ze zřídla bez vůně sic a zvláště vyslovené chuti, ale ne- ocenitelné sily, osvěžujícího a zdravou čilost v krev vlévajícího. Sám umělec lesa, otevřel jim smysl pro jeho intimní krásu a jako druhdy jeho učilel M. Haushofer je patrný v horských jezerecha alpovitých horách svých odchovanců, tak J. Mařák má své stopy ve všech těch četných rovno- běžných, svislých pních borovic, v zeleně omše- ných lesních balvanech a kamenech a v při- rudlém pokryvu lesní půdy, po němž se světlové obrazce smykají. V Engelmüllerově albu je jich také několik, snesených ze šumavskýcli potulek.
Julíus Mařák M Haushofer J Mařák Engelmüllerův
9 article
J. Mařák vštípil svým žákům lásku pro tiché, za- rostlé močály, spicí nebo dřímajicí tůně a pro tesk livou nádheru barev podzimku. F. Eogelmülle nalezl ony na mrivém rameni labském u Neratovic a Libiše, tuto pak všady, kdekoliv se octl. By- nějaký čas v Haliči a snad i v Polsku a trvám. že odtamtud si přinesl motivy aneb aspoů podněty ke svým opušiěným zámeckým parkům byl jako mnozí jeho soudruzi na jižním úpat Alp, na Gardském jezeře a jeho skalisté břehy, tamější bledolisté olivy a chmurně temné vy křičníky eypřišů ociťují se v jeho obrazech. Ne všechny práce v »Náladách a pohád- kách« zařaděné a reprodukované zdají se mi pro Engelmüllera charakteristické a pravé kořeny jeho umění odkrývající. Mnohé se nad sludii, mnohé nad formu zajímavého pohledu nepo- vznášejí, a docela mi ruší soulad na př. »Vise na hrbitově« (my starší máme bohužel jen »vidění«) pasticcio Benlliureho a význačně nejvýše 1) Srov. »Nár. Listy« ze 23. června, čís. 171 ze 7. července čís. 185. **) »Nálady a pohádky«. Padesát obrazů a kre- seb Ferdinanda Engelmůllera. Veršem dopro- vází Jaroslav Vrehlický, úvad k pohádkám napsal Svatopluk Čech. V Praze. Nákladem vlast nim. 1902. — Fol.
J Mařák Benlliure Engelmůller Vrehlický Čo Neratovice Libiš Halič Polsko Alpy Praha
10 article
tím, že prozrazuje, kterak fantastika, bizarn náladovost dokonce není silnou stránkou Engel- müllerovou. Téměř celý oddíl »Pohádek« prav totéž. Sem umělcova síla nesahá; zámysly cíle se sice prozrazují, ale v nedostatku vířivě, chmurné a strašidelné fantasie, v nedostatku mo- hutnosti vyšvihnout se na divého oře apartn tvořivosti a divého stavitelství krajinového, ne- dobíhá umělec ke kýžené metě. F. Eugelmüller má jinou strunu na svěm nástroji, jednou sice, za to ale vždy určítě zně jíel: strunu melancholie, sladkodeché, rozcitli vělé melancholie. Zní tonem idealistního mládl víc roztouženě než odevzdaně. Jeho melaneholie nekořání v prožitých útrapách a z trudné fil - sofle životní, není výsledkem zklamaného a nyní v samolách ztišeného žití, sie by měla hořkou příchuť, přísadu trpkosti anebo širokou a pový šenou linii stříbrovlasé dumající hlavy, asi tu, kterou vtělil Sv. Čech v krásné verše svého úvodu k Pohádkám. Engelmüllerova melancholie je romantická melancholie, která se rozpřádá v tušení zaniklých smavých výjevů laškovného rokoka, klerá nourčitě touží v rozplývavých to- nech večerů a mile teskní v opuštěných ruinách klášterních. Jsou to vlastně sny o nepoznané minulosti v mollových akkordech. Všechny » Mo- tivy ze starého parku« jsou jen obdoby tohoto jednoho motivu formového i citového: kout rá- kosím a leknínem porostlého rybníka, schody na taras, vásy a skupiny a vzadu poloprůhledná stěna širokých stromů. Opuštěnost, zapomenuti V několika triplychách dřímají zámky, du maji cypřiše. šera a tmy rozprostirají své závoje před bledou lieí měsíce: scenerie pro prvn mladou lásku, která se v slzách rozplývá, ne- tušíc, jak záhy jeji brázda zaroste.
Engel Čo Engelmüllerův starý parka
11 article
To vše jsou polo pravdivě a polo kdesi zahlednuté, polo kdysi vysněné obrazy. Nikterak cele originální. Mají někde své předchůdee předpovídatele v obrazárnách nebo výstavách obsahují ve svých skladkách i ve svých kon cepcích reminiseence z obrazů jinými provede- ných. A toho je co litovat, neboť má F. Engel müller jistě svoji notu vlastní, svůj citový od- stín osobní a vlohu tonality i smysl pro jedno- duchost. Ukázal je v oné řadě sametových pa- stelů, již měl loni, tuším, na výstavě Jednoty výtvarných umělců a z nichž nejeden zde ba- revně reprodukoval. Měkké, půvabné, snivé toužné motivy v rozplývavých hebkých tonech, právě asi takové, jak si je představují ti, kdo hádají, že obrazem božího kraje je možno říci. co eítí ten, jenž jej maloval. V triptychonech, v rokokových parcích stávají se u Engelmül- lera formy přírodní a umělé slabikami, z nichž svoje rozcitlivělé verše skládá; v těchto pastelových obrázcích svěřuje se, co při pohledu do širé, barvité přírody v jeho duši hrálo. Před nimi by bylo možno připomenouti si slova Th Rousseaua: »Obraz musí být napřed v našem mozku hotový. Nerodí se teprve na plátně Maliř jen s něho odhrnuje závoj kus po kuse« a neméně, co jindy tento veliký realista řekl- »Komposice v obraze má svoji plalnost, jsou-li v ní zobrazeny předměty proto, aby v pravdi- vém svém zjevu vyjadrovaly ozvěnu, kterou po- hled na ně v naší duši probudil.« Může-li býti krásnějšího měřitka a zkoumatele umělecké hodnoty v krajinovém obraze nad tyto věty, shrnující v sobě mudrost velkého života a díla K. B. M. uměleckého
Engel Rousseau boží kraj
12 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Turistika a sport cestovatelský. ** Známo jest, že i v pokročilém obdobi ročním turistické vycházky skylají nejen přiležilost k zdravému otužování těla, ale začastě i značný požitek. — Téhož názoru jest výbor pražského odbor klubu českých turistů, jenž zve členstvo na dnešek, neděli dne 8. prosince, k první zimní vy- cbázce do Žalova, Únětic a Roztok. Odjezd z nádraží spole“. státní dráhy o 2. hod. 2 min. odp. Celkem pochodu 9 km. — Ve středu dne 11. t. m. koná se pátá členská schůze v malém sále Měšťan- ské besedy. Přednášeti bude pan PhC. Karel A bso- lon: »Expedice do propasti Macochy«. Po před- nášce volná zábava. Uvedení hosté a pp. členové Měšťanské besedy vítáni. ** Dochází nás následující provolání: Kdo vnímavost má pro krásy přirodní a turistice se vě- noval — ať v zimě nebo v létě, ať po suchu neb po vodě, po »svých vlastních« aneb pomocí různých prostředků dopravních ji vykonává — přijímá v od- měnu zavděk blahým požilkem tělesným i duševním.
Phc Karel Žalov Únětice Roztoky Macocha km
13 article
Turistika v malém i velkém, moudře a opatrně pro- vozovaná, především slouží zdraví a jde k duhu. A když turista, okouzlen přírodními zjevy, domů se vrací, rád přináší svým drahým neb známým různé upomínky ze své cesty, upomínky z kovu, ze dřeva, skla, kůže neb z papíru sestávající. Jiný opět vý- znam má do sebe turistika vědecká, pak turistika in- telligence, stále práhnoucí v dalekém světě spatřiti nejen jiné a jiné zjevy krás přírodních, ale i porov- návati mravy různých národů a sledovati jich ob- chod a průmysl a konečně turistika z povolání Všichni ti musí se náležitě na cestu připraviti a s vším možným zaopatřiti, nechtějí-li býti na cestě vy- dáni různým nepřijemnostem. Jelikož jeden z účelů »Stálé výslavy« jest ob- časné pořádání odborných výstav, jež sloužiti by mohly k povzbuzení a zachování malých výrobců vznikla v jednateli p. Józovi Papeži myšlenk příštím rokem podniknouti výstavu potře turistických i má navrhovatel za to, že by obmyšlená výstava tato stavu řemeslnému k nema- lému prospěchu posloužila, neboť ze sneseného ma- teriálu nabyl byl snadného poučení a zároveň po vzbuzení pro výrobu nutných potřeb a pomůcek jakých v našem domácím průmyslu namnoze po- strádáme. Kdo by se o podrobnosti zajímal neb účasten- ství v podniku míti si přál, nechť obrátí se bu přímo na jednatele kuratoria pana Józu Papeže v Praze, Celetná ulice č. 40, aneb na výstavní kancelář.
Józa Praha Celetná ulice
14 article
Atilelika a sportovní hry- ** Nové poměry, jež nastaly po neobyčejném rozvoji sportu, jaký dostavil se u nás v posledníc nemnoha létech, několikráte již obrátily na sebe po- zornost i širší veřejnosti, než jen kruhů sportovních. Nejvydatnější měrou stalo se to však v témdni mi- nulém. Přičinu zavdala okolnost, že berlínská ústřední organisace pro hru v kopanou sama, k popudu z vlastního jejího středu vyšedšímu zrušila opatření namířené nepřátelsky proti sportu českému. Opatření to bylo vlastně sportovním skandálem, odporujícím naprosto zvláštnímu onomu rázu, kterým sport se vyznamenává, a snad vyjádřiti lze jakožto: s nahu po nejkorrektnějším styku s odpůr cem na poli závodění, v zapase, řídicíms přesnýmí zákony slušnosti a ohledů. Tato vlastnost sportu přispěla asi nejvíce k jeho rozšíření, a k utvá ření se jeho rázu mezinárodního. Úmyslné a vyslovené odepření styku s předsta- viteli českého sportu, kteří svoji zdatnost tolikráte osvědčili, bylo nejen skutkem uražlivým, ale naprosto nesportovním, a berlinšti prokázali především jen sami sobě službu, když postarali se o jeho odklizení. Omluvou, že učinili ono opatření, jest jim, že byli, jak dnes doznávají, v omyl uvedení lživým předstíráním a pomluvami, štřenými se strany našich
15 article
domácích odpůrců, kteří v oboru sportu chtěli s mstiti za to, že nedařilo se jim, jak chtěli, na poli politickém. Na hlavy těchto lidí sype se nyní ovšem řeřavé uhlí, jak tomu nasvědčují výkřiky bolesti v jich tisku. Sportovní kvality těchto pánů bude lze nyní bez- pochyby odměřovati dle jich ostatních kvalit — platí-li i pro ně staré, anglické pravidlo sportní: co sportsman, to gentleman. Rozhodnutí berlínského svazu naši přátelé sportu přijmouti mohou klidně — bez zvláštního nadšení. jako věc, která sama sebou přijíti musila. Přes to ovšem náleží veškeré uznání našich kruhů spor- tovních klubu »Britania«, jenž tento požadavek slušnosti učinil svým požadavkem. Z kruhů zúčastněných dochází nás následující vysvětlení celé záležitosti: »Slavie« v r. 1898, ne- majíc konkurrence doma, ohližela se po soutěží mezinárodní a počala vyjednávati s kluby vídeň- skými a berlínskými. Vídeň získána byla po dlouhém vyjednávání, za to pokusy v Berlíně nevedly k cíl přičiněním zdejších také sportovníků německých, kteří nešetřili hanou a lží, aby mladý český spori udolali. Přece však několik cizích klubů mimo »Ver- band« stojících navštívilo Prahu, poznalo nestoud- nost pomluv o »Slavii« šířených a snažilo se pak v Berlíně zjednati jiné smýšlení. Arnošt Schultzea Karel Wüst nejvíce zastoužili se v tomto boji o sport.
Schultze Wüst Vídeň Berlín Vera Praha berlínský svaz můj přítel sport Slavia
16 article
Ponenáhlu nastával obrat, jednak celá řada hráčův, kteří hráli se »Slavií« v Praze, přestoupila do klubů ve »Verbandu« zastoupených, jednak i cele kluby jako B. F. C. »Minerva« a »Helgoland«, s kte- rými »Slavie« hrála, staly se členy německého svazu. »Slavie« nepokoušela se o získání »Verbandu«, návrh přišel se strany, od níž nejméně očekáváno. Nejlepší berlínský klub »Britannia«, který již dříve dopisoval »Slavii«, nabídl se v letošní saisoně k zápasu s na- ším mistrovským mužstvem, jež se těší za hranicemi značné popularitě. K zápasu bylo nutno povolení »Verbandu,« a tu svolána minulou sobotu schůze klubů zastoupených, jež byla četně navštívena Zástupcové »Britannie« pak podali návrh, aby dovo leno bylo klubům beriínským hráti s mužstvy český- mi bezpodmínečně. O návrhu rozpředla se živá debatta, načež návrh přijat byl 31 hlasy proti7 — tedy převážnou většinou, tím cennější, že hlaso- valy proň přední kluby berlínské: »Britannia,“ »Preussen«, »Union«, »Fortuna«, »Victoria« atd. Proti hlasovaly 4 kluby 2. třídy: »Germania«, »Akad Sport Cluh«, »Brandenburg« a »Favorit«. Starý sportsman Wüst pak telegraficky ozněmil »Slaviie tento výsledek. Ač vše sběhlo se velmi rychle, dově děli se o tom zdejší »přátelé« našeho sportu, a vše možně snažili se celou akci zmařiti, ale marně. Ne- pomohly ani různé výstražné telegramy, nevole nad tím jevila se dlouhými články v německých listech.
Minerva Victoria Cluh Wüst Praha Helgoland německý svaz Britannia Brandenburg Slavia Fortuna
17 article
Listy vídeňské vesměs píší v smyslu příznivém sta- novisku »Slavie«. — Přijatím návrhu »Britanniee získána opět celá řada klubů, které zvýší značně zá- jem o jarní saisonu »Slavie«. ** Dnes odpoledne hraje na hřišti »Slavie« na Letné A-team »Slavie« proti »Vienně Cricket and F. C.« z Vídně. Zajímava jest shoda událostí — před 2 lěty dne 10. prosince 1899 by první zápas nejlepšího mužstva téhož klubu víden- ského »Crickety« proti »Slavii«, očekávaný tehdy s napjetím v kruzích sportovních a tím ražena cesta do Vídně. Před několika dny pak umožněno před- nímu mužstvu českému měřiti síly s nejlepšími kluby berlínskými. Proto jsou dnes vítáni proslavení hráči »Crickety«, kteří první byli ochotni bráti se »Slavií«. Tato bude dnes míti tuhou práci a zvítězí-li, bude vítězství asi těsné. Začátek o půl 3. hod. odpolední. *2 Z českého Svazu footbalovéh dožádání jsme za uveřejnění těchto zpráv: Zápasy footballové, konané minulé neděle, setkaly se s tě- mito výsledky: S. K. »Vyšehrad« v. »Český spor- tovní klub« — 5:0; Staroměstský Sport. kroužek v. Footb. odboru klubu cyteristů v Českém Brodě — 5:0; ostatní zápasy odloženy. — Za 18. činného člena Svazu přihlásil se F. K. »Horymír« z Brandýsa n. L. Soudcovské zkoušce podrobili se s úspěchem doposud pp.: Urbánek z S. K. »Hradčany«, Krajíček z A. C. »Praha«, Kotouč z S. K. »Union« a Tod z A. K. »Sparta«. — Matche pro tuto neděli stano vené: S. K. »Slavia« — B: A. C. »Sparla«. Soudce p. Krajíček. — F. K. »Meteore: S. K. » Praha— VIl.« Soudce p. Todl. — A. F. K. »Karlín« v Nymburce
Cricket Horymír Urbánek Krajíček A C Kotouč S K Sparla F K A F K Vídeň Vyšehrad Český Brod Brandýs Hradčany Praha Karlín Nymburk Slavia Letná Ateam Vienna Cricket and F . C Sparta Meteor Tod z A . K
18 article
Zimní oporty-
19 article
** Český krkonoš. spolek »Ski« v Ji lemnici konal dne 3. t. m. výroční valnou hro madu, při níž nově zvolený výbor zvolil ze svého středu za předsedu soud. adj. p. K. Heveru, za jeho náměstka p. Jos. Višnáka, za jednatele p. Ot. Tikvu, za pokladníka p. Hynka Bedrní ka a za náčelníka p. Fr. Šece. V rozhovoru o činnosti spolku v r. 1902 uneseno, aby společně s pražským »Ski-klubem« pořádány byly velké me ziná- rodní závody na lyžích, k nimž i soutěž ze vzdáleného severu, z Norska a Švédska získána bude. Mimo to vykonají se též zajímavé zá vod české školní mladeže a též společných vý- letů do okolí Jilemnice i do Krkonoš v plné míře dbáno bude. Doporučeny byly opětně členstvu osvěd- čené lyže místní výroby člena klubu p. Václ. Lo- rence. — Spolek jest ochoten udileti rady všem, kdož se o zimní oblíbený sport, jízdu na lyžích. zajímají.
K Hevera Otakar Hynk Václ Norsko Švédsko Jilemnice Krkonoše Lo skiklub
20 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na neděli, 8. prosince. Den od začátku roku 342 do konce roku 24. — Východ slunee o 7. hodině 47 min. ráno, západ slunce o 3. hod. 56 min. odpol Východ měsíce o 5. hod. 1 rin. ráno, zápa měsíce o 2. hod. 29 min. odpol Katolíků svátky: Početí P. M Evangelíků památné dní: Kaj. den ev. c. a. Pravoslavných: Klimenta. Na pondělí, 9. prosince. Den od začátku roku 343. do konce roku 23. — Východ slunce o 7. hodině 48 min. ráno, západ slunce o 3. hod. 56 min. odpol — Východ měsíce o 6. hod. — min. ráno, západ měsíce o 3. hod. 4 min. odpol. Katolíků svátky: Leokadie. Evangel. památné dni: Naroz. Miltone. Pravoslavných : Inocence. Povětrnost. m. Z Vídně. 7. prosince. Zvl. telgr. »N. L.e Nejnižší llak vzduchu 740—-745 mm. nad pobřežím Norska, nejvyšší tlak vzduchu 775—770 mm. nad Finskem. Očekávati lze při západních vě trech a většinou podmračné obloze po časí studené a sněži vé.
Klimenta Milton Inocenc Vídeň Norsko Finsko početí P mm
21 article Meteorolopická pozorování na rozhladně na Pelřině
Meteorolopická pozorování na rozhladně na Pelřině 325 metrů nad mořem. Dne 6./7. prosince 1901 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp Tlakoměr. . 738.4 738.4 737.3 Teploměr C. — 5.0 — 3 8 — 0-2 Vlhko ... . 88 91 Obloha ... jasná pod mrakem JZ. JJz.
JZ
24 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo Odpol. o 3. ho Lakomec. Veselohra o 3 dějstvích. Francouzsky napsa! Moliěre Přeložil Jar. Vrchlický. Režisér Josef Smaha. Královna loutek. Balet o jednom dějství od J. Hassreitera a F. Gaula Hudbu složil J. Bayer. Choreogral Achille Viscusi Dirigent Fr. Picka V neděli 8. prosince. 71. hra v předplacení 3. čtvrtka. Nově studováno Maškarní ple s. Velká zpěvohra o 3 dějstvích od J. Verdiho. Přeložil Otokar Smrčka. Dirigent Moric Anger. Režisén Robert Polák- Po prvním a druhém dějství přestávka. Konec o půl 10. hod. Začátek o 7. hod. V pondělí 9. prosince. 72. hra v předplacení (4. čivrtka.) Není nad počestnost. Labuti píseň. Šibalství Skapinova.
Král Vrchlický Smah J Hassreiter J Bayer Achilles Picek J Verdi Smrčka Anger Robert Polák Labuťa Praha Francie národní divadlo
26 article Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově. V neděli 8. prosince. Začátek o 1/24. hod Kloboučník a puněochář. Fraška se zpěvy v 8. obraz. Dle Hoppea od J. Štěpánka. Začátek o 1/27. hodině Novinka: Kramářův nástupce Žert o 3 jedn. od B. Buchbindera. Přeložil a scé noval K. Lier. Před tím: Zvíkovský rarášek Historická veselohra o 1 jedn. od L. Stroupežnického Denní prodej lístků u pokladny zimního divadla 29137 od 9 —11 hod. dopol. Družstvo pro zřizeni a vydržováni divadla „Pokrok“ v žižkově, Štitného ul. 204. 12. hra v sezoně V neděli 8. prosince. Hra v předplacení. Útok zisku. Činohra o 3 jedn. od Fr. X. Svobody. Režisér 29075 Novák. Konec o 1/210. hod Začátek o 7. hod. Při představení účinkuje hudební odbor »Družstvae
Kloboučník Fraško J Štěpánek B Buchbinder K Lier L Stroupežnický X Svoboda Novák Smichov Štitný ulice Francie Švandův divadlo
28 article BÁSNĚ
BÁSNĚ doporučuji ve skvostné vazbě tyto: Jana Kollára Slávy Dcera. K vydání upravil dr. v Jakubee. Za K 1.60, váz. K 2.g0 Jana Kollára Sto znělek milostných. K vydán upravil dr. J. Jakubee. Za K 1.20, váz. K 2.40. Jana Kollára Básně vlastenecké. K vydání upravi dr. J. Jakubee. Za K 1.80, váz. 3 K. Kain. Dramatická báseň lorda Byrona. Přeložil Durdík. Druhé poopravené vydání. Za K 1.40, váz K 2.60. Lesní kvítí. Básně A. Heyduka. Druhé opravené rozmnožené vydáni. Za K 1.60, váz. K 2.40 K slovanskému jihu. Básně E. Krásnohorské. Z 3 K, váz. K 4.20. Jihočeské melodie. Básně O. Mokrého. Za 80 hl. váz. K 2.40. Výbor z nejlepších básníků uovočeských k potře- bám deklamačním ve školách. S úvodem, stru nými zprávami životopisnými, návody k deklamo vání a vysvětlivkami k některým básním. Sestavi K. Vorovka, professor. Za 2 K, váz. K 2.40. 2910 Dr. Prant. Bačkovský, knihkupec v Praze (Žitná ul. 55).
Kollár Sláva dcera doktor J Jakubee K Kain Byron Durdík A Heyduk E Krásnohorská O Mokrý K Vorovka Prant Bačkovský Praha Žitná ulice
36 article Ilustrované katechismy naučné.
Ilustrované katechismy naučné. Redaktor V. J. Procházka. . Zeměpls všeobecný. Napsal dr. E. Muška. 290 stran se 72 obrázky v plátné vázáno 3 K 20 h. II. Ohčanské právo rakouské. Napsal JUDr. JJoklik. 116 stran v plátně vázáno 1 K 80 h. III. Slovnik český. Rukověť českého pravopisu, mluvnice fraseologie. Sestavil Phdr. V. Flajšhans. 188 stran v plátně vázáno 3 K. IV. Rakouské právo obchodní a směnečné. Napsal JUDr. Fr. Joklík. 146 stran plátně vázáno 2 K 20 h. Globus. Kapesní rukovět geograficko-statistická. Sestavil dr. E. Muška. 199 stran v plátně vázáno 1 K 50 h. 2898
V J Procházka E Muška JUDr JJoklik Phdr V Flajšhans Joklík doktor Francie
50 article OHÁDKY
OHÁDKY Výbor z nejkrásnějších pohádek národních. Upravil Ant. Mojžíš. S dvanácll velikými barvotiskovými obrazy Obsaha Babiččiny pohádky. Pohádka o pohádce Červená karkulka. Pán Bůh nejlepší hospodář. Štěstí a neštěstí. Tři bílé růže. Krakonoš a tovaryš. Bratříček a sestřička. Bůh ví, čím člověka trestati. O třech hed- vábných loukách. Churavý havíř. Dobré děti. Husy. Popelka. V hojnosti zapomínáme na Boha. O hloupém Honzovi. O vdéčné kozičce. Udatný krejčík. Pejseka kočička. Čarovný prsten. Růženka. Mitrenga. Buduli- nek. Beránku, otřes se; ubrousku, přistroj se; obuchu, hýbej se! Kdo málo žádá, tomu se mnoho dostane. Co Bah činí, dobře činí. Honzíček a Kačenka. Tři zlaté vlasy Děda-Vševěda. Sůl nad zlato. Jak zajíc ježek běhali o závod. Král a jeho synové. Krakonoš a sedlák. Proč dostal nedovtípek na dovtipenou. Sně- hurka. Rozum a štěsti. O sratém Petru a Pánu Ježíši Kocour v botách. Poslední den starého dubu. Chudý kovář. Paleček. Krošečka-Chavrošička. Dva bratřl. Otesánek. O vlku a sedmi kůzlatech. Smrt kmotřička. Kterak selský synek stal se králem. Cena ve skvostné vazhě K 5.60, peštou K 6.— Na skladě ve všech knihkupoctvích, zvláště v nakla- 29021
Mojžíš bůh Krakonoš Hus Popelka Honz Mitrenga Beránek Bah Honzíček Petr Kocour Paleček Otesánek
53 article Letos vydal
Letos vydal svým nákladem pražský knihkupec dr. FRANT. BAČKOVSKÝ, žitná ulice č. 55n a lze koupiti v každém knihkupectví, protože všichni knihkupei maji je na skladě, tyto spisy Obrázky z Francie. Pro mládež upravil dr. J Guti, professor. Za 1 K 70h České pohádky a pověsti. Vypravuje J. K. Hraše, ředitel. § 15 obrazy. Za 1 K 40 h. skvost. váz. 2 K. (Obsahuje 12 pohádek.) Jana Koliára Slávy Dcera a jiné bánně ve výboru. Za školskou četbu upravil dr. J. Jn- kubec, professor. Za 1 K 60 h, skvost. váz. 2 K 80h Rukověť života spolkového. Právnický i pra- ktický rádce ve věcech práva spolčovacího. Podává JUDr. J. V. Bohuslav, adjunkt zemsk. soudu v Praze. Za 2 K. (Jest to kniha pro každý spolel velmi prospěšná.) Váeobecná geolegie se zvláštním zřete- lem na země koruny české. Sepsal dr.J N. Woldřich, professor universitní. Dil I. S více než 100 vyobrazeními. Za 4 K Rokv ntarodávných slavnostech nněcho lidu. Pro mládež upravil F. V. Vykoukal, pro- fessor. Za ? K 20h. Pod sluncem jihu. Pro mládež upravil dr.y Guth, professor. Za 2 Ma-lé no-vi-ny pro dě-ti, které nedávno na- učily se čísti. S mnoha obrázky. Pořádají Fr. Hrn- číř a V. Krch, učitelé. Ročník XI. za 1 K, váz 1 K 30 h. — Ročníku XII. číslo 1—4. po 10 hal (Číslo 5—10. vyjde r. 1902 a předplácí se na celý ročník 1 Ki s pošt. zásilkou. Arabsky čístí a psáti ve 4 hodinách. Pro samouky napsal dr. Frant. Karban, knez 29107 Za 50 h. Syrnky čísti a psáti. Pro samouky sestavil dr Frant Karban, kněz. Za 50 h. Stručné dějiny všcobecné. Mládeži napsal K Vorovka, professor. Za 30 h. (Má 136 str.
doktor František Bačkovský Guti Hraše Koliár Sláva dcera J Jn JUDr Bohuslav N Woldřich V Vykoukal Guth V Krch Karban Vorovka žitná ulice Francie Praha Ma