1
masthead
8. prosince 1901
2
masthead
II. Příloha „Národních Listu
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Nové publikace. )
= Proč bych se nepřiznal? Prohlížel jsem
novou publikaci, sbírku Engelmüllerovu, s ja-
kousi závistí. Připomíná mi moje první úsilí
o podobné podniky u nás, kdy jsem přimlouval
a domlouval u pultu nakladalelů a musel se
na poprvé spokojiti, že mi k mé monografli
»Chittusiho« dali k disposici a výběru hotové
a už opotřebované štočky a klišé. Ke své vlastní
publikaci, na svůj vlastní účet pořízené, vypravil
F. Engelmüller všechno z brusu nově. Mohl to
učiniti a proto mu mohu závidět. Pohlížím
však na množící a hromadící se naše umělecké
publikace, v hojnosti a nákladnosti, jež snad
naše poměry daleko převýšují, také s radostl.
vzpomínaje si dlouholeté historie vydání Pirne-
rova »Démona lásky« a Mánesova »Orloje«,
kterými jsme před nemnoha lety, společně s p.
Topičem, zahájili nyní takměř den ke dni se
zvětšující řadu uměleckých monografii v mo-
derních reprodukcích. Odvaha měho nakladatel
přinesla ovoce. Mnoho-li jemu a mnoho-li jeho
následníkům, nevím. Rozvoj a rozšíření oboru
a zdatnosti reprodukčních technik v našich zá-
vodech také má na této úrodě svůj značný podíl.
Engelmüllerův
Chittusi
Engelmüller
Mánesův
6
article
Ferd. Engelmüller tedy vydal vlastní publi-
kaci, **) a o té chci dnes psáti. Vybral ze
svých dosavadních prací padesát kusů, repro-
dukoval je černou a barevnou autotypií a ně-
které také světlotiskem, urovnal je v několik sku-
pin, požádal Jar. Vrehlického o veršovaný do-
provod a básnický výklad ke každému obrazu,
Svat. Čecha o úvod k Pohádkám, očividně vě
noval všechnu možnou péči a pozornost vkusné,
vzhledné a při tom nevyzývavé úpravě, pojme-
noval svoji sbírku »Nálady a pohádky«, a vlastně
předkládá v tomto foliovém albu přehled své
dosavadní umělecké snahy a práce v náležité
obšírnosti. »Nálady a pohádky« nejsou, přesně
vzato, jen dva výseky, dvě zaokrouhlené partie
z jeho díla vyňatě, nýbrž vlastně celý F. Engel-
müller. Žádné jiné noty nemá vic ve svám
rejstříku, ve svém albu vykládá o všem, s čím
asi před deseti lély začal a kam jej touha jeho
teď táhne. Kdyby byl ke každému číslu připojil rok
vzniku, seznali byste, že od roku Jubilejní vý
stavy až do letoška je snad každý zde zastou-
pen. Umělec je nyní čtyřiatřicet let stár, tedy
v letech první ustálené zralosti a hotovosti, jež
bývá nejčastěji také už definitivní. Jenom ta-
lenty zvláštní organisace a výjimečných ces
dostávají se i potom do víru nových evoluci.
Engelmüller
Čecho
Engel
7
article
Ale o těch ani oni nejsou napřed v plné vědo
mosti.
Jar. Vrchlický v posledním verši řek
přímo, že jemu i maliři »chvála . . . hana ..
bezcenný jim halíř« a pověděl tím, co chce
i kritik. Ne udilet se sladkým úsměvem po-
kroutky pochvaly a ne se zamračeným čelem
a staženými brvami shledávati chyby, chyblčky
a hříchy, nýbrž jedině vyložiti a objasnit
obraz umělce a jeho díla, jak se v jeho zoru
obráží a ukázati místo, na němž jej v tlumu
ostatních vidí. Nemůže to být jen chladné.
studené počínání. Nelze při něm utlumiti radost
až k nepoznání, shledává-li kritický pozorovatel.
jak blízko stojí umělec jeho ideovému obzoru.
a nelze mu zatajiti trpkost, rozeházejí-li se ve
strany docela protilehlé, nebo setká-li se s ne
scho pností.
Dáma, která nemá ani hravých ani trvalých
ambicí býti nebo se skvěti malířkou a spokojuje
se s vlahým a rozehřivajícím požitkem umě-
leckým, vzdychla si onehdy za hovoru přece
zcela upřímně: »Chtěla bych býti krajinářem!«
Proč? »Přece v krajině možno vyjádřiti všechne
svoje cítění; do krajiny možno vyzpovídat
každou svoji náladu.« A řekla pravdu nejno-
vějšího ražení. Ovšem, že také ze staré matrice.
Vrchlický
8
article
Jenom krátké meziakti realistní objektivity lež
mezi snahami starého krajinářství a jeho dneš-
ními tendencemi. I ono vykonalo svoji povin-
nost a přineslo svoji hřivnu k vývojovému ději
v umění. Zvýšilo bystrost v poznávání, ostrost,
zevrubnost a okamžikovost postřehování,
pravdu a upřímnost v líčení. Naši staří krajináři.
na počátku minulého věku, neměli také jiných
snah, jenom že síly nově probuzené a ještě ne-
cvičené rozdělovati na obě pole výboje; a na t
tenkrát nestačili. Bylo dobře, že se později, jakc
jinde, věnovali na čas výhradně jednomu pě-
stění a dokud po realistické stránce nesesílili
se neupevnili, pustili druhou zatímně se zřetele.
Julíus Mařák, sám poeta nálad a lyrik kraji-
nářský, provedl kus pro nás dalekosáhlého vý-
znamu, že všechny svoje žáky takořka uzavřel
v oboru roalismu, že jim dával píti ze zřídla
bez vůně sic a zvláště vyslovené chuti, ale ne-
ocenitelné sily, osvěžujícího a zdravou čilost v krev
vlévajícího. Sám umělec lesa, otevřel jim smysl
pro jeho intimní krásu a jako druhdy jeho učilel
M. Haushofer je patrný v horských jezerecha
alpovitých horách svých odchovanců, tak J. Mařák
má své stopy ve všech těch četných rovno-
běžných, svislých pních borovic, v zeleně omše-
ných lesních balvanech a kamenech a v při-
rudlém pokryvu lesní půdy, po němž se světlové
obrazce smykají. V Engelmüllerově albu je jich
také několik, snesených ze šumavskýcli potulek.
Julíus Mařák
M Haushofer
J Mařák
Engelmüllerův
9
article
J. Mařák vštípil svým žákům lásku pro tiché, za-
rostlé močály, spicí nebo dřímajicí tůně a pro tesk
livou nádheru barev podzimku. F. Eogelmülle
nalezl ony na mrivém rameni labském u Neratovic
a Libiše, tuto pak všady, kdekoliv se octl. By-
nějaký čas v Haliči a snad i v Polsku a trvám.
že odtamtud si přinesl motivy aneb aspoů
podněty ke svým opušiěným zámeckým parkům
byl jako mnozí jeho soudruzi na jižním úpat
Alp, na Gardském jezeře a jeho skalisté břehy,
tamější bledolisté olivy a chmurně temné vy
křičníky eypřišů ociťují se v jeho obrazech.
Ne všechny práce v »Náladách a pohád-
kách« zařaděné a reprodukované zdají se mi
pro Engelmüllera charakteristické a pravé kořeny
jeho umění odkrývající. Mnohé se nad sludii,
mnohé nad formu zajímavého pohledu nepo-
vznášejí, a docela mi ruší soulad na př. »Vise
na hrbitově« (my starší máme bohužel jen
»vidění«) pasticcio Benlliureho a význačně nejvýše
1) Srov. »Nár. Listy« ze 23. června, čís. 171
ze 7. července čís. 185.
**) »Nálady a pohádky«. Padesát obrazů a kre-
seb Ferdinanda Engelmůllera. Veršem dopro-
vází Jaroslav Vrehlický, úvad k pohádkám
napsal Svatopluk Čech. V Praze. Nákladem vlast
nim. 1902. — Fol.
J Mařák
Benlliure
Engelmůller
Vrehlický
Čo
Neratovice
Libiš
Halič
Polsko
Alpy
Praha
10
article
tím, že prozrazuje, kterak fantastika, bizarn
náladovost dokonce není silnou stránkou Engel-
müllerovou. Téměř celý oddíl »Pohádek« prav
totéž. Sem umělcova síla nesahá; zámysly
cíle se sice prozrazují, ale v nedostatku vířivě,
chmurné a strašidelné fantasie, v nedostatku mo-
hutnosti vyšvihnout se na divého oře apartn
tvořivosti a divého stavitelství krajinového, ne-
dobíhá umělec ke kýžené metě.
F. Eugelmüller má jinou strunu na svěm
nástroji, jednou sice, za to ale vždy určítě zně
jíel: strunu melancholie, sladkodeché, rozcitli
vělé melancholie. Zní tonem idealistního mládl
víc roztouženě než odevzdaně. Jeho melaneholie
nekořání v prožitých útrapách a z trudné fil -
sofle životní, není výsledkem zklamaného a nyní
v samolách ztišeného žití, sie by měla hořkou
příchuť, přísadu trpkosti anebo širokou a pový
šenou linii stříbrovlasé dumající hlavy, asi tu,
kterou vtělil Sv. Čech v krásné verše svého
úvodu k Pohádkám. Engelmüllerova melancholie
je romantická melancholie, která se rozpřádá
v tušení zaniklých smavých výjevů laškovného
rokoka, klerá nourčitě touží v rozplývavých to-
nech večerů a mile teskní v opuštěných ruinách
klášterních. Jsou to vlastně sny o nepoznané
minulosti v mollových akkordech. Všechny » Mo-
tivy ze starého parku« jsou jen obdoby tohoto
jednoho motivu formového i citového: kout rá-
kosím a leknínem porostlého rybníka, schody na
taras, vásy a skupiny a vzadu poloprůhledná
stěna širokých stromů. Opuštěnost, zapomenuti
V několika triplychách dřímají zámky, du
maji cypřiše. šera a tmy rozprostirají své závoje
před bledou lieí měsíce: scenerie pro prvn
mladou lásku, která se v slzách rozplývá, ne-
tušíc, jak záhy jeji brázda zaroste.
Engel
Čo
Engelmüllerův
starý parka
11
article
To vše jsou polo pravdivě a polo kdesi
zahlednuté, polo kdysi vysněné obrazy. Nikterak
cele originální. Mají někde své předchůdee
předpovídatele v obrazárnách nebo výstavách
obsahují ve svých skladkách i ve svých kon
cepcích reminiseence z obrazů jinými provede-
ných. A toho je co litovat, neboť má F. Engel
müller jistě svoji notu vlastní, svůj citový od-
stín osobní a vlohu tonality i smysl pro jedno-
duchost. Ukázal je v oné řadě sametových pa-
stelů, již měl loni, tuším, na výstavě Jednoty
výtvarných umělců a z nichž nejeden zde ba-
revně reprodukoval. Měkké, půvabné, snivé
toužné motivy v rozplývavých hebkých tonech,
právě asi takové, jak si je představují ti, kdo
hádají, že obrazem božího kraje je možno říci.
co eítí ten, jenž jej maloval. V triptychonech,
v rokokových parcích stávají se u Engelmül-
lera formy přírodní a umělé slabikami, z nichž
svoje rozcitlivělé verše skládá; v těchto pastelových
obrázcích svěřuje se, co při pohledu do širé,
barvité přírody v jeho duši hrálo. Před nimi
by bylo možno připomenouti si slova Th
Rousseaua: »Obraz musí být napřed v našem
mozku hotový. Nerodí se teprve na plátně
Maliř jen s něho odhrnuje závoj kus po kuse«
a neméně, co jindy tento veliký realista řekl-
»Komposice v obraze má svoji plalnost, jsou-li
v ní zobrazeny předměty proto, aby v pravdi-
vém svém zjevu vyjadrovaly ozvěnu, kterou po-
hled na ně v naší duši probudil.« Může-li býti
krásnějšího měřitka a zkoumatele umělecké
hodnoty v krajinovém obraze nad tyto věty,
shrnující v sobě mudrost velkého života a díla
K. B. M.
uměleckého
Engel
Rousseau
boží kraj
12
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Turistika a sport cestovatelský.
** Známo jest, že i v pokročilém obdobi ročním
turistické vycházky skylají nejen přiležilost k zdravému
otužování těla, ale začastě i značný požitek. —
Téhož názoru jest výbor pražského odbor
klubu českých turistů, jenž zve členstvo na
dnešek, neděli dne 8. prosince, k první zimní vy-
cbázce do Žalova, Únětic a Roztok. Odjezd
z nádraží spole“. státní dráhy o 2. hod. 2 min. odp.
Celkem pochodu 9 km. — Ve středu dne 11. t. m.
koná se pátá členská schůze v malém sále Měšťan-
ské besedy. Přednášeti bude pan PhC. Karel A bso-
lon: »Expedice do propasti Macochy«. Po před-
nášce volná zábava. Uvedení hosté a pp. členové
Měšťanské besedy vítáni.
** Dochází nás následující provolání: Kdo
vnímavost má pro krásy přirodní a turistice se vě-
noval — ať v zimě nebo v létě, ať po suchu neb po
vodě, po »svých vlastních« aneb pomocí různých
prostředků dopravních ji vykonává — přijímá v od-
měnu zavděk blahým požilkem tělesným i duševním.
Phc
Karel
Žalov
Únětice
Roztoky
Macocha
km
13
article
Turistika v malém i velkém, moudře a opatrně pro-
vozovaná, především slouží zdraví a jde k duhu.
A když turista, okouzlen přírodními zjevy, domů se
vrací, rád přináší svým drahým neb známým různé
upomínky ze své cesty, upomínky z kovu, ze dřeva,
skla, kůže neb z papíru sestávající. Jiný opět vý-
znam má do sebe turistika vědecká, pak turistika in-
telligence, stále práhnoucí v dalekém světě spatřiti
nejen jiné a jiné zjevy krás přírodních, ale i porov-
návati mravy různých národů a sledovati jich ob-
chod a průmysl a konečně turistika z povolání
Všichni ti musí se náležitě na cestu připraviti a s
vším možným zaopatřiti, nechtějí-li býti na cestě vy-
dáni různým nepřijemnostem.
Jelikož jeden z účelů »Stálé výslavy« jest ob-
časné pořádání odborných výstav, jež sloužiti by
mohly k povzbuzení a zachování malých výrobců
vznikla v jednateli p. Józovi Papeži myšlenk
příštím rokem podniknouti výstavu potře
turistických i má navrhovatel za to, že by
obmyšlená výstava tato stavu řemeslnému k nema-
lému prospěchu posloužila, neboť ze sneseného ma-
teriálu nabyl byl snadného poučení a zároveň po
vzbuzení pro výrobu nutných potřeb a pomůcek
jakých v našem domácím průmyslu namnoze po-
strádáme.
Kdo by se o podrobnosti zajímal neb účasten-
ství v podniku míti si přál, nechť obrátí se bu
přímo na jednatele kuratoria pana Józu Papeže
v Praze, Celetná ulice č. 40, aneb na výstavní
kancelář.
Józa
Praha
Celetná ulice
14
article
Atilelika a sportovní hry-
** Nové poměry, jež nastaly po neobyčejném
rozvoji sportu, jaký dostavil se u nás v posledníc
nemnoha létech, několikráte již obrátily na sebe po-
zornost i širší veřejnosti, než jen kruhů sportovních.
Nejvydatnější měrou stalo se to však v témdni mi-
nulém. Přičinu zavdala okolnost, že berlínská ústřední
organisace pro hru v kopanou sama, k popudu
z vlastního jejího středu vyšedšímu zrušila opatření
namířené nepřátelsky proti sportu českému. Opatření
to bylo vlastně sportovním skandálem, odporujícím
naprosto zvláštnímu onomu rázu, kterým sport se
vyznamenává, a snad vyjádřiti lze jakožto: s nahu
po nejkorrektnějším styku s odpůr
cem na poli závodění, v zapase, řídicíms
přesnýmí zákony slušnosti a ohledů. Tato vlastnost
sportu přispěla asi nejvíce k jeho rozšíření, a k utvá
ření se jeho rázu mezinárodního.
Úmyslné a vyslovené odepření styku s předsta-
viteli českého sportu, kteří svoji zdatnost tolikráte
osvědčili, bylo nejen skutkem uražlivým, ale naprosto
nesportovním, a berlinšti prokázali především jen
sami sobě službu, když postarali se o jeho
odklizení.
Omluvou, že učinili ono opatření, jest jim, že
byli, jak dnes doznávají, v omyl uvedení lživým
předstíráním a pomluvami, štřenými se strany našich
15
article
domácích odpůrců, kteří v oboru sportu chtěli s
mstiti za to, že nedařilo se jim, jak chtěli, na poli
politickém. Na hlavy těchto lidí sype se nyní ovšem
řeřavé uhlí, jak tomu nasvědčují výkřiky bolesti
v jich tisku.
Sportovní kvality těchto pánů bude lze nyní bez-
pochyby odměřovati dle jich ostatních kvalit —
platí-li i pro ně staré, anglické pravidlo sportní: co
sportsman, to gentleman.
Rozhodnutí berlínského svazu naši přátelé sportu
přijmouti mohou klidně — bez zvláštního nadšení.
jako věc, která sama sebou přijíti musila. Přes to
ovšem náleží veškeré uznání našich kruhů spor-
tovních klubu »Britania«, jenž tento požadavek
slušnosti učinil svým požadavkem.
Z kruhů zúčastněných dochází nás následující
vysvětlení celé záležitosti: »Slavie« v r. 1898, ne-
majíc konkurrence doma, ohližela se po soutěží
mezinárodní a počala vyjednávati s kluby vídeň-
skými a berlínskými. Vídeň získána byla po dlouhém
vyjednávání, za to pokusy v Berlíně nevedly k cíl
přičiněním zdejších také sportovníků německých,
kteří nešetřili hanou a lží, aby mladý český spori
udolali. Přece však několik cizích klubů mimo »Ver-
band« stojících navštívilo Prahu, poznalo nestoud-
nost pomluv o »Slavii« šířených a snažilo se pak
v Berlíně zjednati jiné smýšlení. Arnošt Schultzea
Karel Wüst nejvíce zastoužili se v tomto boji
o sport.
Schultze
Wüst
Vídeň
Berlín
Vera
Praha
berlínský svaz můj přítel sport
Slavia
16
article
Ponenáhlu nastával obrat, jednak celá řada
hráčův, kteří hráli se »Slavií« v Praze, přestoupila
do klubů ve »Verbandu« zastoupených, jednak i cele
kluby jako B. F. C. »Minerva« a »Helgoland«, s kte-
rými »Slavie« hrála, staly se členy německého svazu.
»Slavie« nepokoušela se o získání »Verbandu«, návrh
přišel se strany, od níž nejméně očekáváno. Nejlepší
berlínský klub »Britannia«, který již dříve dopisoval
»Slavii«, nabídl se v letošní saisoně k zápasu s na-
ším mistrovským mužstvem, jež se těší za hranicemi
značné popularitě. K zápasu bylo nutno povolení
»Verbandu,« a tu svolána minulou sobotu schůze
klubů zastoupených, jež byla četně navštívena
Zástupcové »Britannie« pak podali návrh, aby dovo
leno bylo klubům beriínským hráti s mužstvy český-
mi bezpodmínečně. O návrhu rozpředla se
živá debatta, načež návrh přijat byl 31 hlasy proti7
— tedy převážnou většinou, tím cennější, že hlaso-
valy proň přední kluby berlínské: »Britannia,“
»Preussen«, »Union«, »Fortuna«, »Victoria« atd.
Proti hlasovaly 4 kluby 2. třídy: »Germania«, »Akad
Sport Cluh«, »Brandenburg« a »Favorit«. Starý
sportsman Wüst pak telegraficky ozněmil »Slaviie
tento výsledek. Ač vše sběhlo se velmi rychle, dově
děli se o tom zdejší »přátelé« našeho sportu, a vše
možně snažili se celou akci zmařiti, ale marně. Ne-
pomohly ani různé výstražné telegramy, nevole nad
tím jevila se dlouhými články v německých listech.
Minerva
Victoria
Cluh
Wüst
Praha
Helgoland
německý svaz
Britannia
Brandenburg
Slavia
Fortuna
17
article
Listy vídeňské vesměs píší v smyslu příznivém sta-
novisku »Slavie«. — Přijatím návrhu »Britanniee
získána opět celá řada klubů, které zvýší značně zá-
jem o jarní saisonu »Slavie«.
** Dnes odpoledne hraje na hřišti »Slavie« na
Letné A-team »Slavie« proti »Vienně
Cricket and F. C.« z Vídně. Zajímava jest shoda
událostí — před 2 lěty dne 10. prosince 1899 by
první zápas nejlepšího mužstva téhož klubu víden-
ského »Crickety« proti »Slavii«, očekávaný tehdy
s napjetím v kruzích sportovních a tím ražena cesta
do Vídně. Před několika dny pak umožněno před-
nímu mužstvu českému měřiti síly s nejlepšími kluby
berlínskými. Proto jsou dnes vítáni proslavení hráči
»Crickety«, kteří první byli ochotni bráti se »Slavií«.
Tato bude dnes míti tuhou práci a zvítězí-li, bude
vítězství asi těsné. Začátek o půl 3. hod. odpolední.
*2 Z českého Svazu footbalovéh
dožádání jsme za uveřejnění těchto zpráv: Zápasy
footballové, konané minulé neděle, setkaly se s tě-
mito výsledky: S. K. »Vyšehrad« v. »Český spor-
tovní klub« — 5:0; Staroměstský Sport. kroužek
v. Footb. odboru klubu cyteristů v Českém Brodě —
5:0; ostatní zápasy odloženy. — Za 18. činného
člena Svazu přihlásil se F. K. »Horymír« z Brandýsa
n. L. Soudcovské zkoušce podrobili se s úspěchem
doposud pp.: Urbánek z S. K. »Hradčany«, Krajíček
z A. C. »Praha«, Kotouč z S. K. »Union« a Tod
z A. K. »Sparta«. — Matche pro tuto neděli stano
vené: S. K. »Slavia« — B: A. C. »Sparla«. Soudce
p. Krajíček. — F. K. »Meteore: S. K. » Praha— VIl.«
Soudce p. Todl. — A. F. K. »Karlín« v Nymburce
Cricket
Horymír
Urbánek
Krajíček
A C
Kotouč
S K
Sparla
F K
A F K
Vídeň
Vyšehrad
Český Brod
Brandýs
Hradčany
Praha
Karlín
Nymburk
Slavia
Letná Ateam
Vienna Cricket and F . C
Sparta
Meteor
Tod z A . K
19
article
** Český krkonoš. spolek »Ski« v Ji
lemnici konal dne 3. t. m. výroční valnou hro
madu, při níž nově zvolený výbor zvolil ze svého
středu za předsedu soud. adj. p. K. Heveru, za
jeho náměstka p. Jos. Višnáka, za jednatele p.
Ot. Tikvu, za pokladníka p. Hynka Bedrní ka
a za náčelníka p. Fr. Šece. V rozhovoru o činnosti
spolku v r. 1902 uneseno, aby společně s pražským
»Ski-klubem« pořádány byly velké me ziná-
rodní závody na lyžích, k nimž i soutěž
ze vzdáleného severu, z Norska a Švédska získána
bude. Mimo to vykonají se též zajímavé zá vod
české školní mladeže a též společných vý-
letů do okolí Jilemnice i do Krkonoš v plné míře
dbáno bude. Doporučeny byly opětně členstvu osvěd-
čené lyže místní výroby člena klubu p. Václ. Lo-
rence. — Spolek jest ochoten udileti rady všem,
kdož se o zimní oblíbený sport, jízdu na lyžích.
zajímají.
K Hevera
Otakar
Hynk
Václ
Norsko
Švédsko
Jilemnice
Krkonoše
Lo
skiklub
20
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na neděli, 8. prosince. Den od začátku roku 342
do konce roku 24. — Východ slunee o 7. hodině
47 min. ráno, západ slunce o 3. hod. 56 min. odpol
Východ měsíce o 5. hod. 1 rin. ráno, zápa
měsíce o 2. hod. 29 min. odpol
Katolíků svátky: Početí P. M
Evangelíků památné dní: Kaj. den ev. c. a.
Pravoslavných: Klimenta.
Na pondělí, 9. prosince. Den od začátku roku 343.
do konce roku 23. — Východ slunce o 7. hodině
48 min. ráno, západ slunce o 3. hod. 56 min. odpol
— Východ měsíce o 6. hod. — min. ráno, západ
měsíce o 3. hod. 4 min. odpol.
Katolíků svátky: Leokadie.
Evangel. památné dni: Naroz. Miltone.
Pravoslavných : Inocence.
Povětrnost.
m. Z Vídně. 7. prosince. Zvl. telgr. »N. L.e
Nejnižší llak vzduchu 740—-745 mm. nad pobřežím
Norska, nejvyšší tlak vzduchu 775—770 mm. nad
Finskem.
Očekávati lze při západních vě
trech a většinou podmračné obloze po
časí studené a sněži vé.
Klimenta
Milton
Inocenc
Vídeň
Norsko
Finsko
početí P
mm
21
article
Meteorolopická pozorování na rozhladně na Pelřině
Meteorolopická pozorování na rozhladně na Pelřině
325 metrů nad mořem.
Dne 6./7. prosince 1901
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp
Tlakoměr. . 738.4 738.4 737.3
Teploměr C. — 5.0 — 3 8 — 0-2
Vlhko ... . 88 91
Obloha ... jasná pod mrakem
JZ. JJz.
JZ
24
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo
Odpol. o 3. ho
Lakomec.
Veselohra o 3 dějstvích. Francouzsky napsa! Moliěre
Přeložil Jar. Vrchlický. Režisér Josef Smaha.
Královna loutek.
Balet o jednom dějství od J. Hassreitera a F. Gaula
Hudbu složil J. Bayer. Choreogral Achille Viscusi
Dirigent Fr. Picka
V neděli 8. prosince.
71. hra v předplacení
3. čtvrtka.
Nově studováno
Maškarní ple s.
Velká zpěvohra o 3 dějstvích od J. Verdiho. Přeložil
Otokar Smrčka. Dirigent Moric Anger. Režisén
Robert Polák-
Po prvním a druhém dějství přestávka.
Konec o půl 10. hod.
Začátek o 7. hod.
V pondělí 9. prosince.
72. hra v předplacení
(4. čivrtka.)
Není nad počestnost.
Labuti píseň.
Šibalství Skapinova.
Král
Vrchlický
Smah
J Hassreiter
J Bayer
Achilles
Picek
J Verdi
Smrčka
Anger
Robert Polák
Labuťa
Praha
Francie
národní divadlo
26
article
Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově.
V neděli 8. prosince.
Začátek o 1/24. hod
Kloboučník a puněochář.
Fraška se zpěvy v 8. obraz. Dle Hoppea od J.
Štěpánka.
Začátek o 1/27. hodině
Novinka: Kramářův nástupce
Žert o 3 jedn. od B. Buchbindera. Přeložil a scé
noval K. Lier.
Před tím: Zvíkovský rarášek
Historická veselohra o 1 jedn. od L. Stroupežnického
Denní prodej lístků u pokladny zimního divadla
29137
od 9 —11 hod. dopol.
Družstvo pro zřizeni a vydržováni divadla
„Pokrok“ v žižkově, Štitného ul. 204.
12. hra v sezoně
V neděli 8. prosince.
Hra v předplacení.
Útok zisku.
Činohra o 3 jedn. od Fr. X. Svobody. Režisér
29075
Novák.
Konec o 1/210. hod
Začátek o 7. hod.
Při představení účinkuje hudební odbor »Družstvae
Kloboučník
Fraško
J Štěpánek
B Buchbinder
K Lier
L Stroupežnický
X Svoboda
Novák
Smichov
Štitný ulice
Francie
Švandův divadlo
28
article
BÁSNĚ
BÁSNĚ
doporučuji ve skvostné vazbě tyto:
Jana Kollára Slávy Dcera. K vydání upravil dr. v
Jakubee. Za K 1.60, váz. K 2.g0
Jana Kollára Sto znělek milostných. K vydán
upravil dr. J. Jakubee. Za K 1.20, váz. K 2.40.
Jana Kollára Básně vlastenecké. K vydání upravi
dr. J. Jakubee. Za K 1.80, váz. 3 K.
Kain. Dramatická báseň lorda Byrona. Přeložil
Durdík. Druhé poopravené vydání. Za K 1.40, váz
K 2.60.
Lesní kvítí. Básně A. Heyduka. Druhé opravené
rozmnožené vydáni. Za K 1.60, váz. K 2.40
K slovanskému jihu. Básně E. Krásnohorské. Z
3 K, váz. K 4.20.
Jihočeské melodie. Básně O. Mokrého. Za 80 hl.
váz. K 2.40.
Výbor z nejlepších básníků uovočeských k potře-
bám deklamačním ve školách. S úvodem, stru
nými zprávami životopisnými, návody k deklamo
vání a vysvětlivkami k některým básním. Sestavi
K. Vorovka, professor. Za 2 K, váz. K 2.40. 2910
Dr. Prant. Bačkovský,
knihkupec v Praze (Žitná ul. 55).
Kollár
Sláva dcera
doktor
J Jakubee
K Kain
Byron
Durdík
A Heyduk
E Krásnohorská
O Mokrý
K Vorovka
Prant
Bačkovský
Praha
Žitná ulice
36
article
Ilustrované katechismy naučné.
Ilustrované katechismy naučné.
Redaktor V. J. Procházka.
. Zeměpls všeobecný. Napsal dr. E. Muška. 290
stran se 72 obrázky v plátné vázáno 3 K 20 h.
II. Ohčanské právo rakouské. Napsal JUDr. JJoklik.
116 stran v plátně vázáno 1 K 80 h. III. Slovnik
český. Rukověť českého pravopisu, mluvnice
fraseologie. Sestavil Phdr. V. Flajšhans. 188 stran
v plátně vázáno 3 K. IV. Rakouské právo obchodní
a směnečné. Napsal JUDr. Fr. Joklík. 146 stran
plátně vázáno 2 K 20 h. Globus. Kapesní rukovět
geograficko-statistická. Sestavil dr. E. Muška. 199
stran v plátně vázáno 1 K 50 h. 2898
V J Procházka
E Muška
JUDr
JJoklik
Phdr
V Flajšhans
Joklík
doktor
Francie
50
article
OHÁDKY
OHÁDKY
Výbor z nejkrásnějších pohádek národních.
Upravil Ant. Mojžíš.
S dvanácll velikými barvotiskovými obrazy
Obsaha Babiččiny pohádky. Pohádka o pohádce
Červená karkulka. Pán Bůh nejlepší hospodář. Štěstí
a neštěstí. Tři bílé růže. Krakonoš a tovaryš. Bratříček
a sestřička. Bůh ví, čím člověka trestati. O třech hed-
vábných loukách. Churavý havíř. Dobré děti. Husy.
Popelka. V hojnosti zapomínáme na Boha. O hloupém
Honzovi. O vdéčné kozičce. Udatný krejčík. Pejseka
kočička. Čarovný prsten. Růženka. Mitrenga. Buduli-
nek. Beránku, otřes se; ubrousku, přistroj se; obuchu,
hýbej se! Kdo málo žádá, tomu se mnoho dostane.
Co Bah činí, dobře činí. Honzíček a Kačenka. Tři
zlaté vlasy Děda-Vševěda. Sůl nad zlato. Jak zajíc
ježek běhali o závod. Král a jeho synové. Krakonoš
a sedlák. Proč dostal nedovtípek na dovtipenou. Sně-
hurka. Rozum a štěsti. O sratém Petru a Pánu Ježíši
Kocour v botách. Poslední den starého dubu. Chudý
kovář. Paleček. Krošečka-Chavrošička. Dva bratřl.
Otesánek. O vlku a sedmi kůzlatech. Smrt kmotřička.
Kterak selský synek stal se králem.
Cena ve skvostné vazhě K 5.60, peštou K 6.—
Na skladě ve všech knihkupoctvích, zvláště v nakla-
29021
Mojžíš
bůh
Krakonoš
Hus
Popelka
Honz
Mitrenga
Beránek
Bah
Honzíček
Petr
Kocour
Paleček
Otesánek
53
article
Letos vydal
Letos vydal
svým nákladem pražský knihkupec
dr. FRANT. BAČKOVSKÝ,
žitná ulice č. 55n
a lze koupiti v každém knihkupectví, protože
všichni knihkupei
maji je na skladě, tyto spisy
Obrázky z Francie. Pro mládež upravil dr. J
Guti, professor. Za 1 K 70h
České pohádky a pověsti. Vypravuje J. K.
Hraše, ředitel. § 15 obrazy. Za 1 K 40 h. skvost.
váz. 2 K. (Obsahuje 12 pohádek.)
Jana Koliára Slávy Dcera a jiné bánně
ve výboru. Za školskou četbu upravil dr. J. Jn-
kubec, professor. Za 1 K 60 h, skvost. váz. 2 K
80h
Rukověť života spolkového. Právnický i pra-
ktický rádce ve věcech práva spolčovacího. Podává
JUDr. J. V. Bohuslav, adjunkt zemsk. soudu
v Praze. Za 2 K. (Jest to kniha pro každý spolel
velmi prospěšná.)
Váeobecná geolegie se zvláštním zřete-
lem na země koruny české. Sepsal dr.J
N. Woldřich, professor universitní. Dil I. S více
než 100 vyobrazeními. Za 4 K
Rokv ntarodávných slavnostech nněcho
lidu. Pro mládež upravil F. V. Vykoukal, pro-
fessor. Za ? K 20h.
Pod sluncem jihu. Pro mládež upravil dr.y
Guth, professor. Za 2
Ma-lé no-vi-ny pro dě-ti, které nedávno na-
učily se čísti. S mnoha obrázky. Pořádají Fr. Hrn-
číř a V. Krch, učitelé. Ročník XI. za 1 K, váz
1 K 30 h. — Ročníku XII. číslo 1—4. po 10 hal
(Číslo 5—10. vyjde r. 1902 a předplácí se na celý
ročník 1 Ki s pošt. zásilkou.
Arabsky čístí a psáti ve 4 hodinách. Pro
samouky napsal dr. Frant. Karban, knez
29107
Za 50 h.
Syrnky čísti a psáti. Pro samouky sestavil dr
Frant Karban, kněz. Za 50 h.
Stručné dějiny všcobecné. Mládeži napsal K
Vorovka, professor. Za 30 h. (Má 136 str.
doktor
František
Bačkovský
Guti
Hraše
Koliár
Sláva dcera
J Jn
JUDr
Bohuslav
N Woldřich
V Vykoukal
Guth
V Krch
Karban
Vorovka
žitná ulice
Francie
Praha
Ma