ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 6e6d2820-71e1-11dc-84a3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 29 celkem · entity: person 59, place 20, work 47, org 16
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
28. srpna 1904. Císlo 237.
4 article
jence u šentoše. Zavdali si, mrkli na sebe, a No- váčinek tajemně zašeptal: „Martinku, nebejt toho s tm prajzkým špehounem, nebyli by naši dostali vejprasku —- „A ty taky ne!“ řekl bolestně Martínek zadumal se nad osudem vlasti.
Martinek
5 article Upomínky měho přítele.
Upomínky měho přítele. Napsal Jan Klimeš. Po dlouhé době setkal jsem se se svým přítelem na dalekém jihu. Vypravoval mi tuto příhodu: Byl jsem ještě student — tedy uprostřed onoho života, který nezná nouze a odvislosti. Budoucnost ležela daleko a skvěle přede mnou srdce mi v těle tlouklo vesele a volně, a já, blahou bezstarostností kolébán, nechal jsem se volně slnami přítomnosti unášeti. Kýžené prázdniny slavily příchod. Vyhledal jsem svůj tlumok, který již mnoho kráte na cestách mne doprovázel, otřel školní prach se své obuví a táhl ven do daleké, božské přírody, pln pocitu síly a volnosti, který se rodí jenom ve šťastném mládí. Domů se mi z Plzně nechtělo, Krušné hory jsem již viděl, proto kráčel jsem dle své touhy, jsa pánem svého času a několika nových desítek, na Šumavu. Cestu do Plzně, do Klatov a odtud do De- šenic vykonal jsem dráhou, sám, bez průvodce. Však přec, abych nelhal, vzal jsem s sebou malého psa, krásného pudlika. Vidím, příteli, že se směješ, však věř, že by nikdo na měm místě nebyl jednal jinak. Bylo to zvíře moudré, plne života a čilosti; poskakovalo a kňučelo mezitím, co jsem ukládal skrovný svůj majetek do bedny již jsem posílal domů. Snad tušil pes, že se navrátím tam, odku jsem si jej byl před dvěma léty přivezl; a když spatřil, jak pečlivě ukládám nejnutnější věci do svého tlumoku, byl konec klidu v domě běhal po celém domě, štěkal, metal kotrmelce a přeskakoval překážky. Pes byl dozajista v domněnce, že dělám dvoudenní výlet, na jaké mne vždy doprovázel.
Klimeš Vidím Plzeň krušný hora Šumava Klatovy
6 article
Teta stará, dobrák, vidouc upřímnost zvířete. potlačovala slzy, kterých ji přece několik z očí vyhrklo, a odešla do vedlejšího pokoje. Snad také viděla, že těžko budu svého psík pohřešovat. Po chvíli se vrátila, žmolíc cíp zá- stěry mezi prsty, znamení — které jsem dobře znal; neboť vždy, když ji něco pohnulo, neb měla-li nějakou prosbu, vždy předchůdcem bylo mačkání zástěry, takže jsem šel vždy již předem tetě otázkou vstříc, aby dlouho se netrápila pře- mýšlením, jak má začíti. Tak se stalo i dnes a proto vida tetu s cípem zástěry, přistoupil jsem k ní s otázkou, čehos přeje? „No — já — bych — však ty víš!“ „Co?“ táži se. „No, toho psíka,“ vyhrklo rázem z úst cti hodné tety a velké slzy jako hráchy vytrysklyji z očí; já však dosud jsem nechápal a díval jsem se na ni snad trochu hloupě, jak se mi nyní zdá. Tu sama mi přišla vstříc a proud slov, jen snad by byl zastavil Vltavu — tak dovedla mluvit. když chtěla něčeho docílit — řinul se jí z úst; jindy to byla ostrá slova, kterými mne kárala. provedl-li jsem nějaký hloupý kousek se svými kamarády, však dnes tomu bylo jinak. Dnes prosila, abych vzal pudlíka s sebou, že by se zde utrápil, nic nedbajíc mých námitek, že je to těžké a nepohodlné. Když pak jsem se dal do vysvětlování, že bych psa s sebou do va- gonu vzíti nemohl, že bych jej musil dáti do zvláštního oddělení, tu teta rozumějíc mým na- rážkám, přistoupila ke mně a vtiskla mi do ruky pětku, kterou již dříve k tomu účelu si byla při pravila a v hloubi kapsáře ukryla. „Tak, zde máš a zaplať za pudlíkal“ Tu byl arci všechen další odpor marný a já podrobiv se, zastrčil jsem peníze do kapsy.
Vltava
7 article
Tak teď víš celý příběh s mým průvodčím pročež mohu vypravovati dále — pravil a učinil notný doušek ze sklenice, v níž se rděl ohnivý tok révy bulharské. Moji přátelé rozešli se většinou k domovu anebo uháněli dráhou do rušného velkoměsta. kde jich dobrá hospoda, divadlo a jiné zábavy očekávaly. Cestuji sám nejraději, brzy městem, brzy vsl, vmísím se rád mezi lid, poležím si na prsou matky přírody, pod azurem oblohy a zelen smrků, jak právě čas a místo přinášejí. A zazpívám-li si cestou nějakou písničku nemyslím ihned na nakladatele, jenž by ji za- platil, činím tak jenom jako moji opeření prů- vodci v lese. V Dešenicích jsem vystoupil, neboť tam by Eonec mé cesty dráhou; pes můj vesele proska koval dávaje štěkáním na jevo svou radost. Netrvalo dlouho, a uzřel jsem hostinee v němž jsem také ostatek dne ztrávil. Ještě před svítáním jsem vstal, hodil tlumok na záda a kráčel vesele k horám šumavským. Tak kráčel jsem asi hodinu, snad i více, a stanul jsem na návrší blíže Seewiesenu a pozo roval s rozkoší východ slunce. Minul den. Toho večera, v němž mne šumavský prales přijal do své svatyně, vedla cesta má přes malou. ale nádhernou rovinu. Jasný potůček lesní tekl vesele zurče po mém boku, stíny štihlých buků padaly zdlouha a malebně na kyprou louku; nedaleké štíty mo- hutných hor zdály se potápěti v záplavě paprsků. líbajících posledním polibkem štihlou věž kosteln eisenstrasského. Vysoko na nebi se kolébaly malé mráčkya zdálo se mi, že na jich perutích kolem celé země kroužím, jak volno a svěže bylo mi v tu chvíli.
8 article
Pojednou tvořila stezka ostrý ohyb kolem lesa, tak že se objevil oku nový obraz: mezi hory vtěsnáno zde bylo malé údolí, těsně podé stezky rozložené; podzím, zde užil svých nej skvělejších barev a opojoval jimi žasnoucí zrak Údolí rozděleno bylo ve dví potůčkem, na jehož březích po obou stranách malebně byly roz kázeny domky vesnice. Zdálo se mi, že je obraz ten vzdušným pře- ludem, neboť byl zcela podoben údolí a vesničee rodnému to mému domovu; stál jsem proto jak okouzlen na návrší a hltal obraz plně otevřenýma očima. V tu chvíli pak, co mne vzpomínka na vzdá lený domov silně byla dojala, zaslechl jsem k nej- většímu překvapení, že kdosi moje jméno hlasitě vykřikl. Užasnuv, obrátil jsem se v tu stranu nemysle jinak, než že někdo z dalekých známých z úkrytu křoví vystoupí a mne obejme. Když se to nestalo, utkvělo oko mé na sku- pině, kterou žádný čas z mysli mi nevymaže, V pravo od cesty, kterou jsem přišel, roz- ložen byl na mírném svahu k údolí hřbitov, jenž patrně náležel k oné vesničce dole v údolí. Na jedné straně hřbitova, mně právě na proti, ve stinu několika lip, stála kamenná bu dova, okrouhlou kupolí a jinými okrasami zdo- boná, takže každý na prvý pohled uhodl, že je to hrobka bohaté rodiny. Branka hrobky byla otevřena a na prahu sedělo andělsky krásné, asi čtyřleté děvčátko — kvetoucí život na prahu smrti. Dítě mělo v ruce věnec z jiřin, s kterýmž si hrálo. Očka mělo sklopena, plavé kučery po- letovaly rozpustile kolem tváří, a jemné rty zdály se pohybovati v dětské samomluvě.
Očka
9 article
Měl jsem sotva čas na dítě se podívati, ne- boť stranou, blíže ke mně, spatřil jsem postavu muže, jak se zdálo, právě probuzeného z hlubo- kých myšlenek; hrůza a žádost jevila se ve tváři pohnutím zbledlé, ruce byly ke mně vztažené a jako z mramoru vytesané. V témž okamžiku, když jsem se celý obrátil směrem, kterým jsem dosud nehleděl, volal s raostným překvapením: „Jene, Jene, můj drahý Jene!“ Nevěděl jsem ani, co se vlastně se mnou Tam přesně podaná kopie dalekého domova ve zcela cizém okolí, zde zcela cizí muž, jenž ruce ke mně vztahuje a volá mě jménem. Pojímala mne závrat. Ale to vše trvalo jenom minutu, a již ráz- ným krokem spěchal jsem blízkými vraty k ci- zinci; ten běžel mi vstříc, ale pojednou stanul. hleděl chvilku pátravě na mne, a pak skryl, jako bolestně zklamán, tvář do svých rukou. Byl jsem pln rozpaků. Kouzlo, překvapení první minuty a vážnos okolí mocně mne dojímaly. Dítě vyskočilo a běželo k neznámému muži „Neplač, tatínku!“ šeptalo, patříc plachým po- hledem na mne a k otci se tulie. Tento je zdvihl ve své rámě, a líbal je, ane mu stiralo s očí se řinoucí slzy. „Ať už jste kdokoliv, mladý muži!“ obráti se pak, ovládaje se vší silou, ke mně, stojícímu zde bez rady, jak náhle probuzený noční spáč — „odpusťte zármutku otcovu, kterého vaše po- stava a dnešní den tak rázem přemohly ... Mluvil trhaně, já pak nebyl jsem vůbee schopen slov. Bůh sám ví, jak se to stalo: ne- byli jsme spolu ani hodinu, a byli jsme přáteli Osud spojil těsně dvě osoby, které se v ži- votě nikdy neviděli, jedním večerem tak, jak by za jiných okolností nebyla dovedla snad ani léta. Muž ulevil docela svému přeplněnému srdci. Zde jest to, co mi v oné nezapomenuteln hodině svěřil: Podávám to, jak jsem uslyšel. beze všech okras a přídavků.
10 article
Pan X. byl ve svém mládí zajisté krásným mužem. Půl století však, jež přes něj přešlo. sehnulo dlouhým bolem vysokou jeho postavu a pokrylo ušlechtilou tvář jeho hojnými vráskami. V mladých létech sloužil X. ve vojsku, kde se též oženil. Zemřela mu však záhy manželka a jako odkaz zůstavila mu syna Jana, jenž jsa věrným jejím obrazem, byl mu dvojnásob milým. Se synem svým odebral se na statek, po předcích zděděný, do hor šumavských, kdež panská budova v lesním úkrytu je přivítala. Vzdálenost od veškerého ruchu světa, sa- mota, ve které hoch vyrostl a snad také přirozené rozpoložení daly jeho životu, povaze a citu směr ponurý, Když to X. zpozoroval, odsuzoval se sám, že pro vlastní bol nad ztrátou milovane choti dohledu a starostí o svého syna zanedbává a snažil se pak dvojnásobnou péčí, aby napravil. co dříve zameškal a snažil se mladého muže roz- položiti k veselému životu a praktickým věcem. Pominu dobu, kterou mladík dlel na vyšším učilišti v Praze, a počnu tou, kdy mladík, již dospělý, po ukončení studií vrátil se do otcov- ského domu. Tělesně i duševně byl vycvičen, avšak stále ještě tkvěla na něm stopa chorobného vzezření, on zabýval se také stále více svým nitrem, než životem kolem a činností vnější. Snad z velké lásky k synovi, snad že jemu samému v odlou- čenosti bylo teskno, opustil otec v čtyřiceti pěti létech samotu a vyhledal velké město a spole- čenské kruhy, v nichž dříve nemalou úlohu hrával. V ohnisku těchto kruhů stála tehda Helen Veselá, mladá dáma neobyčejné krásy a skvělého ducha, vzdělaná, ale nikoli na újmu srdce a na- daná čistě ženským smyslem, jenž celé okol okouzloval. A poznal brzy dívčinu povahu, pohřešovav dlouhou dobu společnosti a zábavy, vrhl se nyní s novou chutí a s novým ohněm do proudu. v němž hledal osvěžení pro — svého syna.
Jan Veselá Praha
11 article
Lze diviti se, že on, seznav její povahu mysl a srdce a shledav ji také s obdivem v její domácnosti, s mladickým takřka zápalem si ji oblíbil? Srdce jeho nebylo nikdy znesvěceno muž skou koketerií a lehkovážnou hrou s nejkrásněj šími cily; tlouklo ještě tak vřele a živě jako ten- krát pod vojenským kabátem, a otevřelo se nyní po dlouhé prázdnotě a osiřelosti, prahnouc znovu po paprscích lásky. Zkoušel se vážně a vyslýchal nejenom hlas touhy, nýbrž i hlas rozumu. Však nemohl nalézti žádné opravdové pře- kážky, která by mu v sňatku s dívkou, tak boha- tými vlastnostmi nadanou, bránila. Poměry jeho tomu dovolovaly, ba víee ještě, ony k tomu přímo vybízely. Bylť on tehda v nejlepších létech, jsa stále ještě krásný a pln mužné síly. Dřive nebo později byl by nucen přece o syna se odloučiti, a stál by pak ve světě sám . .. Své choti byl s to zjednati los skvělýa šťastný. Byl s to jí dáti nejen ruku, která bohati dávala, nýbrž také bohaté srdce, jemuž málokdo rozuměl a jehož ona jediná byla hodna. Helena, porozuměvší mu, opětovala jeho lásku. Našli se. Jednoho večera přišel X. domů, padl se zářícím zrakem do náručí svému synu a zvě- stoval mu s blahem překypujícím srdcem, svoje štěsti. Syn, patrně dojat, přál mu se slzami v očích největšího štěstí. Otee měl důved soudit, že jsou to slzy z radosti. Avšak uměl-li otec vždy jindy čísti v duši synově, tentokráte se osudně mýlil: nad čím
Helena
13 article
on jako nad slastným ziskem jásal, toho želel sy jako bolestné ztráty! Jan našel totiž v oné dívce svůj ideál přilnul k ní se žhavou vroucností a mocným. však tlumeným ohněm. Nepřibližoval se k ní jenom, protože ostý chavost první lásky jej zdržovala; krom toho nedovedl se s takou lehkostí, jako jeho otec, ve společnostech se pohybovati a platným činiti. Později mašel otce na téže cestě, kterou chtěl sám kráčet a ustoupil mu s bolnou, ale upřímnou oddaností. „Můj osud vzal otci jeho první lásku; mo nyní moje touha vyrvati mu lásku druhou?“ Těžká oběť byla přinešena. Jan mlčela pochoval první sladký sen svého mladého ži- Otec nepozoroval nic. Jeho láska jej tak za- městnávala, že syna po nějaký čas téměř s očí ztratil. Zdali Helena vše noprohledla, aneb zdal její bystrý duch konflikt postřehl, zůstalo ta- jemstvím. Doba sňatku byla stanovena. Snouhenei byli svým štěstím tak zaujati, že podařilo se synovi, ač s námahou, bol utajit. Aby svůj bol umenšil a nitro své dle mož- nosti ukonejšil, prosil otce o dovolení, by směl se vydati na delší cestu a tím své podryté zdravi — jek pravil — napraviti. Bledá tvář synov řeči jeho nasvědčovala. Otec domlouval Janovi sice, aby doma zů- stal a všemožně se šetřil, ale když syn na své žádosti neústupně trval, dovolil mu odjeti s pod- mínkou, aby do svatby se navrátil. Jan políbil Helenu, svou lásku, která za krátko měla se státi jeho matkou, sevřel otce křečovitě dlo náruče, a odcestoval.
Jan Helena Snouhenei
14 article
Přiblížil se podzim, a s ním též doba sňatku. Pan X. si přál, aby sňatek se konal ve vší tichost. a zcela prostě na jeho statku, avšak tu, uprostřed příprav a v době, kynoucí nejvyšším blahem. stihla děsná zpráva o úmrtí jeho jediného syna Jan vyzván byl otcem, aby přijel na svatbu Obrátil se k domovu, aby i tuto poslední obče otci přinesl. Avšak čím více se k domovu blížil, Uím prudčeji začal jeho nitrem zmítati vír pobouře ných citů: lásky k dívce, jež se měla státi že nou jeho otce, strašné žárlivosti na muže, jejž jako svého laskavého otce etil a zbožňoval, strach, bolesť a hněv na kruté řízení osudu, ne- jistota, ba nedůvěra, že dovede se opanovat, že dovede potlačit vzpouru své vášně a hrůza pře nevčasným vyzrazením, . a v tomto bouřném zmalku citů zakalil se jeho duch a zmoenila se jeho vůle zoufalá energie: Jan vyňal rychlez pouzdra revolver a prostřelil sí, nedaleko již do- mova, leb. Výbuchem splašili se koně v kočáře, který jej z nádraží k domovskému zámku uná šel, kočár sřítil se se stráně a pohřbil Jana ve svých troskách, kdežto koči téměř zázrakem témuž osudu ušel. V rukou tohoto také Jan do konal. Kdo dovode vylíčiti oteův bol? Zejtra konati se měl sňatek na statku, mě přijíti milovaný syn, ktorý již několik měsíců byl na cestách a nyní...l Zdrcený otec našel pak v synových papírech a zápiskách, jichž zničení rychlá smrť nešťast- ného mladíka zamezila, stopy a vyznání jeho vášně, a tu teprv seznal se zvýšeným bolem jakou oběť syn mu přinesl.
Jan Obrátil
15 article
Po dlouhém, ve svrchovaném rozechvění vedeném přemítání, co by nyní učiniti měl, roz- hodl se, že nevěstě své synovo úmrtí prozatím zamlčí a že synovu nepřítomnost při svatbě ně- jak omluví, aby sdělením děsné skutečnosti j šťastné rozpoložení mysli nezničil a radost v zármutek nezměnil. Setrval tedy při úmyslu aby se sňatek slavil, ale zároveň se rozhodl, že téhož dne potají doprovodí syna na posledn cestě v rodinnou hrobku. Za tou příčinou dal rozkaz, aby mrtvola sy nova v největší tichosti do druhého večera do- pravena byla do velkostatku, odkudž pak v noe měl býti pohřeb konán. Sám pak vymohl si dovolení, aby pohřeh směl býti vykonán v noci. A stalo se skuločně, jak statkář v bolu rozechvění a trapné podrážděnosti byl na- řídil, ač byla věc více než dobrodružná. Sňatek odbyl se ve vši tichosti a beze vši překážky. Když nadešla půlnoc, byla již celá budova i s okolím ponořena v hluboké ticho. Helena probudila se z pevného spánku. Plaše a bázlivě se rozhlížela po cizí ji dosud světnici, jež se ji v tu chvíli zdála býti jaksi pustou a nevlidnou. Zachvěla se. Chtěla někoh zavolati, ale styděla se za svoji bázlivost a poslé od tohoto úmyslu upustila; soudilať, že muž který ji byl snad před krátkou dobou opustil, dl ve vedlejším pokoji. Mezitím, co takto v nejistotě a polostrachu tiše ležela, spatřila zář, jež velkými okny vni- kala do jejího pokoje. Vyskočila udivena k oknu.
Helena
16 article
Velký bože! Pohřeb jakýsi pohyboval se zvolna při svitu pochodní kolem oken. Za rakví kráčel její muž zahalen celý v černý plášť, s vý- razem nevýslovného bolu v tváři; za ním pak služebnictvo domu s pláčem — okamžik — vše zmizelo v stínu. Jenom plápolající záře smol- nic pomalu dohasínala. Oknem, jež byla zprudka otevřela, vanul mrazivý vítr na rozpálená prsa. Všude jenom tma, pusto a ticho jako v hrobě. Helena klesla do mdlob. Bez vědomí a zsinalou jako mrtvolu našel ji X., když vrátil se z pohřbu. Podařilo se mu ji vzkřisit, a tu mu svěřila- že v horečce viděla svůj vlastní pohřeb. Měla krutou pravdu za pouhé vidění. X. v zoufalém bolu celý příběh jí vysvětli a tím žalu svému ulevil. Mír manželský tou ne- blahou ocí nikterak neutrpěl. Smutné vzpomínky sblížily novomanžele ještě více, ale jemná konstituce ženina nedo- vedla síle onoho trapného a v dané chvíli děs- ného dojmu a snad dojmům celého sběhu udá- lostí trvale odolati — paní churavěla zvolnaa po boku svého milujícího muže kolem výročí svého sňatku, povinuvši mu děvčátko, zemřela. A dnes — končil X. svoje vypravování — jsou tomu čtyři léta, co ona noc plná blahaa smutku nastala a minula — čtyři dlouhá, smutná léta! — Když tak na své děvčátko jsem patřil, na to jediné, co mne dosud k zemi poutá a od kostí svých milých odcházeje, o své minu- losti jsem snil, tu vystoupil jste z lesa vy. Tvář, postava, chod — vše bylo na pohled mému Janu tal podobno ...
Helena Jan
17 article
vota. Teď víte, proč volal jsem bezděky jeho — proč zvolal jsem vaše jméno, teď víte všechno můj cizí příteli! — — Odmlčel se, bylo již skorem tma a zvuky večerního zvonu dolehaly, jak dálné upomínk k našemu sluchu. Díté usnulo, zapomenuvši na svůj žal, když si bylo pohrálo dříve s mým pudlíkem. Zvedl jsem je a nesl opatrně domů, otec vděčně následoval, můj pudlík pak běžel po měm boku. pohlížeje chvílemi na dřímající děvčátko. Bylo nám všem, jako bychom již dlouhou debu se znali a patřili k sobě. Tři dni ztrávil jsem u svého nového přítele a čtvrtého dne ráno doprovázel mne X. na staré návrší. Tam stanuli jsme a rozloučili se srdečně. Slyšel jsen. jeho kroky ještě dlouho šustět v hnědém listí, a děvčátko, volající ještě z dál mého pudlíka; když pak vše utichlo a já na les- ním záhybu jsem se ceftil, sňal jsem klobouk s hlavy a setřel s oka slzu.
18 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Nebezpečná stavba mostu. Ze Štokholmu se oznamuje: Dva mladí inženýři dráhy Falun-Wester- dalem vzbudili pozoruhodným bravurním kouskem po- zornost. Bylo jim uloženo dopravním ředitelstvím drá- hy, aby zřídili pobočku železnice v délce několika kilo- metrů i s viaduktem přes peřej, protínající trať. Práce dospěly již tak daleko, že mohlo býti započato s kla- dením kolejí a přípravami pro postavení kostry želez- ného mostu, když dělnictvo, počtem as šedesáli osob, bez patrné příčiny zahájilo stávku. Inženýři pokusili se nejprve přimět dělníky po dobrém k další práci a když to nepomohlo, odhodlali se, že provedou zbývající práci na vlastní vrub. Podporováni dvěma známými šichtmistry a. železničním hlídačem jakožto strážcem trati, jehož úkolem bylo, zabrániti nabitým revolverem výtržnostem stávkářů, jimiž vyhrožováno, pustili se sami do práce. Koleje přiváženy na draisi- nách a připevňovány na položené již pražce. Záhy byla trať v délce 700 metrů až ku peřeji dostavena a leď přiváženy na nákladních vagonech součásti mostní kostry 18.000 kg těžké. Malá četa pracovníků rozdělila se ve dva oddíly, které s obou stran peřeje sestro- jovaly most. Za posměšného volání a tu a tam hození
Falun Wester kg
19 article
kamenem stávkujících, blížila se i tato práce při na- pjetí veškerých sil ke konci. Avšak když již obě části mostu měly být spolu spojeny, shledali inženýři k ne- malému ustrnuli, že jedna z podložek mostu měla být o několik centimetrů nižší, aby se nacházela ve stejné úrovni s prolějším břehem. Bez okotků byla konstrukce na této straně rozebrána a objednáno oddě- lení kamenníků, aby přebytečnou čásť podložky od- tesali. Objevení se cizích dělníků zavdalo stávkujícím novou příležitost k výtržnostem. Vyhrožujíce, dali ka- menníkům na srozuměnou, že také oni musí být po- slušni příkazů stávkového výboru a inženýři uznali za dobré, propustit kamenníky a sami prověst na- mahavé odtesávání. Když se to po několikatýdenní namahavé práci podařilo, mohlo býti konečně při- kročeno k osazení druhě polovice mostu a spojení obou částí. V tom dopaden byl v noci jeden ze stávkujících. když kladl na kolej dynamitovou patronu, aby most skorem dohotovený vyhodil do povětří. Teď však byi trpělivost inženýrův u konce. Požádali o pomoc policii jež hlavní výtržníky zatkla, načež ostatek prací pro veden byl bez další nehody. Možno si představit ra- dost energických inženýrů, když v prvním týdnu srpna mohli odevzdati hotovou tať dopravnímu ředitelství k úřadnímu ohledání. Komise dostavivší se ihned shle- dala, že dílo provedeno bezvadně a pěti statečným sta- vitelům dráhy dostalo se zasloužené pochvaly. Celá práce trvala právě tři měsíce.
20 article
= Z ruského kulturního života. Z Petrohradu se oznamuje: Vojenská tékařská akademie vypisuje sou- těž na dílo z oboru chirurgie. Cena za původní dílo v ruském jazyku jest 8000 rublů. Dále vypisuje akade- mie cenu 5000 rublů za díla z oboru všeobecné, patho- logické a topografické anatomie. Rukopisy buďtež do- dány do 2. června 1905. — Moskevská literární a umě- lecká společnost vypisuje cenu 11.000 rublů na dílo o vývoji tiskového zákonodárství. — Společnost dra- matických spisovatelů ruských v Moskvě vypisuje cenu 600 rublů na původní drama a přátelé historického vzdělání na památku cara Alexandra III. vypisují cenu 1000 rublů za nejlepší lidový slabikář. — Carská aka- demie věd usnesla se o opravě ruského pravopisu. — Výbor filosefické společnosti univesity petrohradské usnesl se u příležitosti stoletého výročí úmrtí filosofa Kanta, že dá přeložit a vydat ona jeho díla, jež dosud nebyla přeložena do ruštiny. — V historickém museu v Moskvě, jež chová již čelně památky po slavných ruských spisovatelích, olevřelo se nové oddělení, věno- vané výhradně Lvu Nikolajeviči Tolstému.
Kant Nikolajevič Tolstý Petrohrad Moskva
21 article
= Žádné zprávy o Andréeovi. Z Christianie se oznamuje: Domněnka, že běje, kterou nalezl norský kapitán Kramer nedaleko ostrova Moffen, neobsahuje zprávy o Andréeovi, nýbrž zprávu výpravy Nathor- stovy z roku 1898, úplně se potvrdila. Dronthjem- skému časopisu »Trondhjems Adresseavis« telegrafuje se z Trömsoe, že kapitán Kraemer vrátil se ze své plavby do Ledového moře do tamějšího přístavu a osobně podal bližší podrobnosti tamějšímu zpravodaji časopisu o tomto nálezu. Nalezl bóji se zprávouo výpravě Nathorstově a poněvadž zná dokonale an- glicky, porozuměl i jejímu obsahu. Ukázal také celé posádce lodi nález a vysvětlil ji jeho obsah. A když se později setkal s lodí »Union« a jejím kapitánem Knud senem — původcem pověstí, že to zpráva od Andréen — ukázal mu nález a podal mu potřebná vysvětlení. Kapitán Knudsen pak, ačkoliv věděl, jak se věc má, rozšiřoval báchorku o zprávě Andréeově, ačkoli věděl, co nález obsahoval. Takto opět vyvrácena báchorka, které z počátku věřeno proto, že nepocházela jako dřívější zprávy od Indiánův a Eskymáků ze severu Ameriky, nýbrž od norského kapitána. Že se kapitán Knudsen dopustí mystifikace v příčině tragédie An- dréeovy, nemohl ovšem nikdo předpokládat.
Kramer Moffen Trondhjems Adresseavis Kraemer Knud sen Andréen Knudsen Indiánův Eskymák Ana Christiania Amerika
22 article
= Fotografování na dně moře. Snad nejpodiv- nější fotografie, jež vešly ve známost, provedl profes- sor pařížské university p. Louis Boutan. Jsou zhoto- veny na dně moře pomocí reflektoru a podávají takto obrazy ze života pod vodou, jaké dosud nemohly být získány. Ze zprávy, kterou uveřejnil v časopise »Ame rican«, vyjímáme následující: »Moje pokusy s pod- mořskou fotografií konány v laboratoři Aragově, kde jsou pohotově přístroje všeho druhu ke studiu života v moři. Modní badatelé sice již prozkoumali hlubiny oceánu, ale všechno vyrvali násilím vzhůru hákya sítěmi. Jediný praktický způsob, získati skutečnou znalost života v moři, jevil se mi v použití foto- grafie. Připravoval jsem se k těmto pracím, zaučuji se užívání potápěčského obleku, při čemž jsem se však pokoušel o různá zlepšení. Především upravil jsem hlásnou troubu, spojenou s přílbou, takže jsem stále mohl mluviti s plavcem nad vodou, za druhé petrolej. lampu, jež opatřována vzduchem ze přílby. Z počátku užíval jsem obvyklého přístroje, jenž také pod vodou pracoval jak obyčejně. Měl jsem delek- livku, jaké se užívá k získání momentek na jakou- koli vzdálenost. Výhodou při tom jest, že možno získati na desce obrazy bez předchozího namíření přístroje, jeli předmět dále devíti stop. Upravování přístroje pod vodou jest velice složité a především zdálo se mi to v mém plaveckém obleku nemožno.
Boutan Aragův
23 article
Ale pozvolna jsem se tomu naučil. Komoru vložil jsem do nepromokavé měděné krabice se zasklenými otvory pro objekt, hledač atd. Mohu jedva slovy vylíčiti podivnou rozkoš a hrůzu putování na dně oceanu. Vše jeví se ohromně veliké. Převládající barvou jest něžný, stále se měnící odstín zeleně, ale jsou tu též rostliny růžové, purpurové a jinak zbar- vené. Ze zelenavého kmitu vynořnjí se náhle před- měty. Ryba, jež ve vzdálenosti několika stop jeví se malá, nabývá obrovských rozměrů, skočí vám takřka do oka a zmizí. Dno, jakoby, kde jsem pracoval, jevilo bujné rostlinstvo. Stonky mořských řas dosa- hovaly mi až k vrcholu přílby a jen námahavě jsem se mezi nimi prodíral. Jako vnadidla pro ryby uží- val jsem mořských ježků a žížal, jež jsem upravil mezi komorou a bíle natřenou deskou, jež mi byla dobrým pozadím. To lákalo celá hejna ryb. Zvláště však mne zajímal malý krab, jenž se živí drobnými. dvoumiskovými škeblemi. Kdyko-li některá škeble otevřela svoje skořápky, vylezl ze své díry a škebli pozřel. Patrně dával se vésti toliko zvukem. Zatím co požíral, fotografoval jsem ho. Nejnápadnějším
24 article
objektem pro moji komoru byl krásně zbarvený ss- lamandr s mláďaty a vajíčky. Poněvadž moje ko- mora dávala vždy obrazy poněkud mlhavé, dal jsem si sestrojiti ještě dvě jiné; třetí měla na místě pro- stého objektivu symetricko anastigmatický, pracovaný Darlotem, jenž byl větší a pečlivěji pracoval. Ale tento přístroj s těžkým železným stojanem byl tak nepohodlný, že jsem s ním jen námahavě mohl za- cházet. Proto vymyslil jsem si jinou úpravu. Foto- grafická výzbroj zavěšena na prázdný sud, jenž plo- val na povrchu vody. Takto mohla být snadno po- bybována a pomocí kladky vytahována a spouštěna Po některých dalších úpravách přístroje jsem nyní s to, získati životní obrazy podmořského životaz hloubky skorem 600 stop. Číslo 44. 19/204.
25 article
Šachy- Pořádá J. Rašovs ký. Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostrob, Morava. Úloha č. 90. (originál) JUDr. Josef Ze li n ka, MIl. Boleslav
J Rašovs J Rašovský Ostrob JUDr Josef z Morava
26 article
Mat ve 3. tazích
27 article
Partie čís. 76. Hrána 1. srpna t. r. v mistrovském turnaji v Koburku. — Sicilská hra. — Bilý: v. Bardeleben. Černý: H. Caro c7—05 16. Sc1 —g5 1. e2—e4 d7— d5 Jb8—ce 17. Jb1—-de c6—c5? 2. Jg1—f c5xd4 18. Val—el Va8—bs 3. d2— d4 4. Jf3x« dá g7—g6 19. b2—b3 De7—c7 5. Jd4xkce b7xcs 20. f2—f4l e5—04 Jg8—f6 21. f4—f5 Dc7—ce 6. Ddl—d4 Jf6 —d5 22. f5xK g6 h7xg6 7. e4—65 Sí8—g7 23. c3—c4 Sc8—f5 8. Sf1—e? f7—1 24. c4xd5 Jf6xd5 9. Dd4—et Jd5xk f6 25. Se2—c4 Sg7—d4- 10. e5xcfee Dd8—b6 26. Kg1—ht e4—03 11. De4—h4 Vb8 —b? 27. Jd2—f 12. 0—0 e7—65 28. Jísxk« dk c5x kK d4 13. a2—a4 Db6—c5 29. Dháxda 14. a4—a5 15. e2— De5 —e7 a černý se vzdal nešení úloh. f5 3. f4++ atd. Čís. 56. — 1. Dg8 Ke5 2. f Kf5 3. Dgi+ atd. 1. . . . Ke4 2. Dg4-- KXd5 3. Di5 + atd. 2.. . . Ke5 3. Kc4 atd. Číslo 57. Úlohu tuto nutno následovně přestaviti. Bílý: Kf2 Sg5 g6 Jb6 f5 Pd5 e7 h5 (8) Černý: Ko4 Ší8 Jg8 Pb3 b4 de (6) Mat ve 3. tazích. Se3 Ke5 2. Kf3 atd. 1.... Kd3 2. JX«d6++- atd. 1.. . . JX07 2. Jxe7- atd. 1.. .. Jf6 2. JXd6+ atd. 1. . . . 0 2. Jh6-+ atd. Po 1. .. . Jf6 jde bohužel též 2. Jh4+ atd. Číslo 58. 1. KfI! Ves (Jc6) 2. Dc4+ atd. 1.... Jb5 2. Dd5+ atd.
Bilá Černá Jd Dháxda jít 5 Jx jh Kfi Koburk Val Jce 6 e 7 jh 4 + Dce 4 + c 7 — 05 16 c 6 c 5 ? 2 c 5 xd c 7 Jg 8 Sf 1 Vb c 5 Kf 5 3 KXd 5 3 ko 4 Ší 8 Jg Pb d 6 + +atd Jf 6 2 JXd 6 + Dd 5 +
28 article
2. DXa7 atd. 1.... Vcso, 2. De7++ atdl. 1. . . . Sd6 2. SXa7 atd. 1.... f4 2. Db3 atd. 1. .. . Se7 2. D07+ 1.... Jb6co 2. Dd5+ atd. Čis. 59. — 1. Da7 co 2. Ve5! atd. 1.... Sa4 2. Je3 atd. 1.... Vdí 2. Va5 atd. 1.... Sg1 2. Vd5-+ atd. 1....Jg8co 2. e4+ atd. Čís. 60. — 1. Sd2 VXgi (60) 2. Se3-+. atd. 2. Dat atd. 2. Dd4+ atd. 1. . . . Je5 2. Dd4 atd. 1. . . . Kf Cís. 61.— 1. De4 Kd7 2. Jb6- cxb 3. DXb7+ atd. 1. .. . Kf7 2. Jh6+ gXh 3. Dh7+ atd. 1. .. . e5 2. Dxe5 Je3 3. De6 atd. 1. . . . Sa3 (co) 2. DxKe6 atd. Čís. 62. — 1. Sf4 ! atd. Čís. 64. — 1. Da3—b3 atd. Čís. 63. — 1. Da8—b7 hXg (c5) 2. Db4 atd. 1. . . . do 2. De7++ atd. 2. Db8+ atd. 1. . . . Kds 1. . . . Kdk 2. Db4+- atd. Čís. 65. — 1. Se5—d6 VX«d6 2. Je5+- atd. 2. JXg5 atd. 1. . . . Kd5 1... . Jf3 (f7) 2. Jeb+- atd. 2. De7- atd. Čís. 66. — 1. Sí7—d5 Jg2 (co) 2. Jbel atd. 2. Sf6- atd. 1. . . . Jfo 2. gí+atd. 1. . . . Jís Číslo 67. — 1. Se6——g4 atd. Čís. 68. — 1. Jb4—c0 Se6 2. De3-+ atd. 2. Dg2+ atd. 1. . . . d4 1. . . . Kd3 2. Jď4 atd. 1. . .. de 2. Jb4 atd. 1. . . . (cs) 2. De2+ atd. Čís. 69. — Zamýšleno 1. Kfi! problem má však ně kolik vedlejších na př. 1. Jd6+ 1. d3 1. De8 1. Jg5. Čís. 70. — 1. Ve1—e2 JXg5 2. exf4+ atd. 1. . . . VXc6 2. D)«d5++ atd. 2. gXf- atd. 1. . . . f 2. Dxf4++ atd. 1. . . . Sgí 2. Sa6+ atd. 1. . . . Kds 2. excf4-+- atd. 1. . . . (co) Čís. 71. — 1. Sf2—e1 atd. Čís. 72. — 1. Dg8—g2 atd. Vedlejší 1. Dg5 lze zameziti dvojicí pěšců: bílý : h5 černý: h6, ekonomie úlohy tím však utrpí. Čís. 73. — 1. Ka8—b8! f3+ 2. Jf4! atd. 2. Je7 atd. 1. . . . Ke4 1. .. DXd5 2. VXKd5-+- atd. 1. . . . KXe6 2. Je7+ atd.
jít 7 Vd Jb Sí Sf jít 2 VXKd Virginie Dxa 7 Sxa 7 Dd 4 + Kf Cís Sf 4 f 7 Dxf 4 + + atd Jf 4 Sd 6 2 D 07 + 1 Dd 5 + Sd 2 VXgi DXb 7 + Kf 7 2 jh 6 + gXh 3 dh 7 + Company c 5 VX Kd 5 1 Jg 2 Jd 6 + 1 e 2 JXg 5 2 VXc 6 2 d 5 + + atd sa 6 + Sf 2 KX 6 2
29 article
2. Ví3+ atd. 1. . . . Kge 2. Je7+ atd. Čís. 74. — 1. Da8—b8 KXf5 2. Jg3- atd. 2. DXd6-- atd. 1. .. . Ke6 1. . . . Se4 2. DXd6-+ atd. 2. Je—g3 atd. 1. . . . e2 2. Jí—g3 atd. 1. . . . gi Čís. 75. — 1. Vg5—g7 1 d6 2. Dg6l fXg 3. Jbé! atd Skvostná hlavní hra! Ostatní snadné. Čís. 76. — 1. Sc3—e5 Kro (d4) 2. Dc6 atd. 2. Kf7 atd. 1. . . . Kd7 2. Sd5 1 atd. Čis. 77. — 1. Jd5—b4 giS Ostatní snadné. Čís. 78. — 1. Df8—hi6! atd. Čís. 79. — 1. Df8—f6! gXKf 2. VXh7! atd. 2. DXe4+ atd. 1. . . . Sce 2. Jb4+ atd. 1. . . . Se4 2. Dxe6 atd. 1. . . . o Čís. 80. — 1. Vg6—g7 ca 2. De6+ atd. 2. DXc6-- atd. 1. . . . c6 1. . .. Kxe4 2. Dc6+ atd. is. 81. — 1. Dd8—c8 atd. Čís. 84. — 1. Df1—h3 atd Čís. 82. — 1. Sc1—a3 KXe6 2. Jf4+- atd. 2. Je3-- atd. 1. . .. Sxe6 2. Dbl atd. 1. . . . Koi 2. Ddl+ atd. 1. . . . Sbu Čís. 83. — 1. h8! S, b5 2. Sb2! atd. 2. KXd6 atd. 1. . . . be Čís. 85. — 1. Dh6—c1 KXc4 2. Dfi+ atd. 1. .. . Kxe6 2. Sg8+ atd. 1. . . . Sh2 (e3) 2. Je3 atd. 2. Jf4+ atd. Zprávy šachové. V úloze p. Důrasa, poctěné 1. cenou v soutěži na dané thema v Plzni, nalezeno dodatečně vedlejší ře- šení 1. Jc7—e6! Doufáme, že podaří se p. autorovi řešení toto zameziti. Redaktor šachové rubriky polského týdenník „Illustracya Polska“ vypisuje 4. mezinárodní turnaj řešitelský. K řešení předloženo jest 53 úloh, zaslaných do úlohového turnaje téhož časopisu. Ceny jsou: 1. 90 korun, II. Sbírka partií Morphyho, vydaná Langem, III.—VI. vázané ročníky čas. „Wiener Schachzeitung“ dle výběru. Každý, kdo se turnaje zúčastniti hodlá, obdrží otisk všech úloh zdarma od p. Alexandra Wag- nera, Stanislawów nádraží.
DXd Vg Kd Jd jít 6 + DXc dh Jc Lang Wag Plzeň Polsko Stanislawów nádraží Kf 7 VXh 7 DX 4 + jb 4 + Jf 4 + e 5 kra Sd 5 1 c 6 1 Dc 6 + Sx 6 2 Sb 2 Kx 6 2 sh 2 Wiener Schachzeitung