ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 38e738d0-71e1-11dc-956b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 57, person 71, org 8, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 28 srpna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 237.
4 article
Na ranní a odpol. IIsty předplácí se v Praze v adininistrati n čirrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou u nis ntet leta . . . . 7 K ve fllalkách: 2 K. 30 h na našsío . Teštou: 1a naisle :ko B čtrrt lela s dvejí zásilkou za měs dtvrt leta . . . . 11 K 0
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 27. srpna. (C.-B.) Ge- nerál Kuropatkin poslal dnes carovi tento telegram: »Japonci napadl dne 25. srpna jenom výcho dní naše oddíly brannou silou již páčí zde na dvě pěší divise. se silným oddílem dělostře- lectva. Obě strany vytrvaly po ce- lou noc na svých místech, vzdálených navzájem 3—5 km. My ztratili včera 100 mrtvých a raněných. V noci byl celkem pokoj až na menší šarvátky. Dnes za úsvitu Japonci ob- novili útok na celé čáře. L. Z Petrohradu, 27. srpna v 7 hod večer. (Pův. dopis zvl. dopis. »Nár. Listů«.) Eskadra s admirálem Rožděstvenským vyplula 25. srpna z přístavu kronštat- ského k Libavě. Velitel kronštatský Birilev pozdravil ji signálem: »Přeju vám dobrý boj!« Velitel eskadry odpověděl: »Uhájíme slávy vlajky sv- Ondřeje.« Nesmírného množství petroleje, nalezajícího se ve skladištích port- arturských, bude použito proti Japon- cům. Pořízeny již zvláštní přístroje, jež metati budou petrolej na veliké vzdálenosti a pak zapalovati jej. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 5.)
Japonec Rožděstvenský Ondřej Petrohrad Libava ty dobrá boj km
7 article Körber hostem u Poláků.
Körber hostem u Poláků. Od včerejšího dne mešká dr. Körber v Kra- kově, odkud hodlá se po deset dní projížděti po Haliči, aby netoliko dohlédl na politické a soudní úřady tamější, nýbrž aby navštívil řadu význač- ných politických osobností polských. Není žádné pochybnosti, že cesta jeho má účel a význam eminentné politický, ale v ja- kém smyslu a v jakém směru, o tom do té chvile ani v Krakově, ani ve Vídni, ani v Praze není jistoty a světla. Zlé svědomí Němeů jest velice znepokojeno. Kdežto před šesti ne- dělemi ještě vítali zvěsť o chystané cestě Kör- brově do Haliče jako nový šachovní tah Körbrův proti naší obstrukci — dnes škůdci a vrazi naši chvějí se, aby ten th nebyl snad namířen proti ni m. Tenkrát měli za věc jistou, že Körber po- jede do Haliče, aby si koupil pomoc stančíkův k osamocení a zdolání nás Čechův; tenkrát již viděli na obzoru vyvstávati bojovnou alli a nei německo-polskou s kopím namířeným proti našemu osamělému národu a proto div ne- křepčili radostí »mazur«, Ale dnes, jakáto změna! Dnes provází německo - centralistický tisk Körbrovu výpravu do Haliče s očima Arguso- výma, pln nedůvěry, pln podezření a obav o věc Němců. Tak po názoru »Zeitu« jede Körber do Haliče z achrániti sebe na útraty po- platníkův a na újmu interessů Němectva. Chvátá prý tam, aby si získal Poláky jako svůj osobní
Körber Polák doktor Čechův Körbrův Halič Krakov Vídeň Praha
8 article
pluk, jenž by tvořil jádro příští vlá dn většiny jeho, sehnané ze stran pra- vice. »Obrysy této nové většiny« vídí »Zeit« již tak určitě před sebou, že je zrovna hmatá rukama: Již prý Mladočeši odzbrojují (? 1) a prohlašují (kde ?), že nemají více příčin k ob- strukci, kdyžtě vláda prolomila ně- mecké veto zřízením slovanských poboček v Opavě a Těšíně. — Němečtí velkostatkářia němečtí křesťanšti sociálové zůstali prý k tomu zápasu Slezska chladnými až po srdce. Zbývá tedy jedině náležitými koncessemi pro Halič získat ještě Polákův a Körber bude mít pro své veliké finanční půjčky většinu bez německé levice, kterou pohrdavě odstrčí, poněvadž se jí více nebojí. — Podobně zdejší orgán Eppingrův »Bohemies pohlíží na cestu Körbrovu do Haliče skrz prsty. netušíc z ní pro Němce nic dobrého. »Po trap- ných a přímo nepochopitelných zklamáních«, jaké prý Němci zakusili od Körbra v tomto létě není prý se jim věru co divit, tážou-li se: ne- zahájen-li cestou Körbrovou do Haliče no vý kurs vládní politiky rakouské? Ovšem, ve vlád- ních kruzích se posud i jen nejjemnější záměs podobného obratu pevně a rozhodně popírá
Polákův Körber Eppingrův Bohemies Němec Opava Těšín Slezsko Halič Zeit
9 article
»Avšak« — vzdychá vídeňský pochybovač » Bo- hemiin« — »jest tolik znamení, která na bádají Němce k největší opatrnosti: Podob se, že ministerský předseda dr. Körber chce se jak ve věcných, tak i v jiných vztazích z ba viti veškerého ohledu na zájmy citlivost Němcův.« Vždyť prý navštíví i bývalého ministra- presidenta hraběte Kazimíra Bade na dárce jazykových nařízení pro Čechy a Moravu, v jeho venkovském sídle, Busku, což prý mus v nynější chvíli nedůvěřivé Němce přímo po- dráždit. Ať prý hr. Badeny za té návštěvy vy- práví dru. Körbrovi známou historii o těch tem- notou zakrytých německých poslancích kteří přisvědčovali k jazykovým naří zením Badenovým — jichž souhlas však nie méně naprosto nezastavil koles osudu. Na snadě tu parallela s oněmi krátkozrakými sla- bochy (Demly a Hofmanny), kteří dali svůj souhlas k slovanským pobočkám ve Slezsku.
Němec doktor Körber Němcův Bade Busek Badenův Deml Hofmann Čechy Morava Slezsko
10 article
Byť i tu šlo o věc menšího významu, však tendence, z níž veškerá ta protiněmecká opa- tření vládní plynou, zůstává stejna . . . Zapí rá-li se nieméně se strany vládní, navzdor slez- ským pobočkám, navzdor dlouhé cestě po Ha liči, navzdor Záhřebu a Inšpruku, každé pomy- šlení na nový směr, tož nechať pan dr. Körber také ví, že bude mu vykonati cestu herkulskou, nežli své dřívější vztahy k Němcům znovu pořídí.« — Tak se ošívá, jako nahý v trní, orgán zdej- šího německého kasina, kdežto německo židov ský jeho konkurent, »Prager Tagblatt« nic by sobě z celé Körbrovy cesty k Polákům nedělal. ba naopak radostně by ji vital, kdyby jen věděl že účelem její jest pouhé překonání nynějšího mrtvého bodu: »Jen se to nesmí stát žádnými ústupky Čechům na útraty Němcůvle Naproti tomu listy polské vítají předsedu ministerstva vlídně ve svou zanedbanou vlast. aby se přesvědčil o její trudném stavu, o její potřebách naléhavých, ale zdržují se dosud vět- šinou promluviti od plic o věcech příštích. Vy- čkávají patrně, až s jakou Körber při- jde; že přijel Körber do Haliče, aby hleda sblížení s Poláky, jest jim jasno. Ale k čemu a proti komu chce Poláků užiti, dosud sami
doktor Körber Němec Prager Polák Čecho Záhřeb Halič
11 article
nevědí. Toliko lvovská »Gazetta Narodowa« za- bývá se touto otázkou všech otázek a varuje poctivě dra. Körbra, aby snad nepokoušel uvá- děti Poláky v pokušení zrady na českých bra- třích. »Špatně by pochodil, kdyby se ucházelo pomoc Polákův proti české obstrukci« varuje ho vážně a poctivě po slovansku: »Poláci jsou zá- sadně proti každé a tudíž i proti české obstrukci, avšak k tomu se nepropůjčí, aby vládě k vůli »lámali Čechy« nebo kterýkoliv jiný ná- rod slovanský. Dr. Körber se bezpodmínečně podro bi německému vetu ve věcech národních. Jeho vinou vzrostl německo-národní š o vi nism do tak neblahých rozměrů, že zpupnost jeho nezná již žádných mezi. Kdyby ně která strana slovanská uzavřela s Němci spolek proti jiným stra nám slovanským, dopustila by s tím samovraždy, jakoby sebe zavraž dil stát, který by takovýto spolek punfoval.« — Přijímáme se srdečným potěšením tento projev národního listu polského. Dají-li ta- kovou též odpověd dru. Körbrovi na zejtří státníci polští, pak by rázem celá nynější chmurná situace cislajtánská se vyjasnila mohli by nadejíti lepší dnové všem trpícím ná rodům slovanským v této říši. Politikové polšt vynasnažovali se ze všech sil sprostředkoval slušné vyrovnání mezi námi Čechy a Němci.
Gazett Narodowa Polákův Polák Čecho doktor Körber Němec
12 article
Poznali, že při nás bylo k němu ochotya vůle nejlepší; ale naproti tomu u Němcův na- prosto žádné, což sami vůči mocnár konstatovali. Jest jim tudiž úplně jasno, na čí straně jest vina a křivda a na či nevina a právo. Mohou-liž toho všeho zapomenouti tak, aby se snad propůjčili Korbrovi za berany na rozbíjení našich českých hradeb práva a pravdy na prospěch našich i svých odvěkých nepřátel Nikoliv. Chceme doufati v jich zdravý rozum v jich poctivost a prozíravost, pamětlivou ne chvilečného prospěchu hmotného, ale pospo- lité naší budoucnosti. Minulos i přítomnost poučila nás poznati ne- přítele společného, nuže dnes nadešla chvile kde dlužno z ní vážiti naučení ! —
Němcův
13 article Česká propagarda ve Francii. (Několik drobností z posled c e s t y.)
Česká propagarda ve Francii. (Několik drobností z posled c e s t y.) Třikráte jsem se vydal letos za hranice n lov nových dojmů a zkušeností v různých svě- tech, společnostech a ovzduších. Na velkýeh jevišíích evropské politiky, práce a kultury, kde pořád nemůže se dostat na repertoar český Honza se svou trochu již staromodní pohádkou, odehrávají se komedie a dramata svrchované vážnosti pro rozvoje a převraty blizkých dob my ubozí propásli jsme za velmi sousedské. příliš loyální a zbylečně klerikální politiky pře návratem do říšské rady možnost vystoupiti nějaké poněkud samostatnější a osobitější roli Měli bychom býti aspoň pozornými diváky a připravovat se na všech stranách ke svému vy- stoupení. Ale býti nepřipravenu je slovanskou necností, jak dokazují události na dalekém Vý- chodě a český Honza ještě leceos zaspí . .. Již je nejvyšší čas, abychom ustali ve své netečnosti, nevšímavosti a nepodnikavosti. Budo půjdeme stejným krokem s pokrokem a rozvo- jem ostatních národů osvícených, zejmena na- šich nepřátel, budeme chtit dohoniti jejich vy- spělost osvětovou, obohatíme a posilníme svou vlasť podobnou ne navnou, rušnou, překotnou
Honza Francie Vý Buda
14 article
činností obchodní a průmyslovou, jaká vzrušuje západní a severní Evropu anebo uvízneme v malém a chabém živoření, nedosáhneme jedi- ného z těch cllů, které nám vytkly programa idey Palackého, Julia Grégra a Nerudy a k nimž nové připojují požadavky moderní . .. A proto především je nutno bourat poslední zbytky čínské zdi, dělící naši malou, elegickou idyllu česko slovanskou od velkého, burácejícího, plodného života evropského. Bohužel, není dosti potřebné hybnosti energie. Zanedbáváme pohodlně a lině své nej- vážnější povinnosti. Naše politika znala jedině cestu do Vídno a v té době, kdy Košut, Iranyi, Andrassi, Klapk jezdili po Evropě jako posedlí, štvali svobodo- myslnou Evropu proti Rakousku na meetingách v Hydeparku, dojali Pařiž výpisováním utrpen národa maďarského a proklestili si cestu k Pal- merstonovi i Napoleonu III. A zejmena Vídeň, Berlín a Německo ovládá náš kulfurní život. Pohlédněte do našich revul časopisů literárních, vědeckých i uměleckých. Německá myšlenka převládá všude i tam, kde se nejvíce hlásají hesla pokroku, reformy a mo- dernosti.
Palacký Grégr Neruda Košut Iranyi Andrassi Klapk Evropa Vídno Rakousko Hydepark Vídeň Berlín Německo
15 article
Až na jisté, vzácné výjimky nenajdeme listu, jenž by byl podobným odleskem všeho evropského života, všeho záření vycházejících zhasinajících idel, jako jsou revue a časopisy anglické, německé, francouzské a ruské. Marné hledáte v nejkritičtější revui našl essaye a refe- ráty o nových, význačných zjevech literatur zá- padních a slovanských. Za to však najdete ob- šírně články o německé literatuře, filosofii a vědě a po případě nádavkem (a nadávkou) ne- urvale lyrický článek nedozralého nadšence, jenž sladce píše — v takové clihodné antidekadentní revuí! — o »stlumených soumracích fialové in- timity« a proto, že jste příliš horlivě podporo- vali snahy mladých umělců v »Manesu«, podá- vali ochotně ruku ke všem jiným podnikům, za- řaďuje vás do »obmezené chasy temna«. V tomto zajisté ctihodném listě četl jsem mnoho posměš- ných narážek na česko francouzské styky, ale ani řádku věcného, vážné revue hodného oce- nění velké práce Chéradama, Jarraye, Rene Henryho a všech těch spisovatelů důkladných, duchaplných a učených, kteří tak úzce souvis s těmito styky.
Ren Henry
16 article
Mládež nenalezá nikde povzbuzení, aby stu dovala život a práci cizích národů a aby cesto- vala. Nejmladši generace nemá ani té zvědav dychtivosti poznávati, jakou měli ti, kteří přišl na počátku let devadesátých a s láskou k Tai novi, Henneguinovi, Verlainovi, Swinburnovi Jacobsenovi, Emersonovi, Turgeněvu a Gon čarovu. Teď jsou učiteli nejmladších poetů našich písničkáři a satirikové z německých »überbretlů«. Našemu obchodnímu a průmyslovému světu dala by se vyčísti tatáž odvislost od našich sousedů a nevšímavost k dílnám a tržištím vzdálenějších a vyspělejšíeh krajů, ale tuto obšírnou kapitolu si ponechám na jindy. Česká propaganda zahraniční je tudíž z nej- různějších důvodů velice důležitým činitelem agilačním i paedagogickým. A především musíme míti na mysli akci ve Francii, kde jest největší možnost úspěchu a prospěchu a kde práce již je zdatně započata. Všechny kritiky a úšklebky provázející tuto činnost na naší i na francouzské straně, obje vující se občas ve vážných revuích a v méně vážných žurnálech, jsou často jen útok na osoby V drobném prodejit ranní číslo o zobě . . . za 8 odpolední . . . . za 2 h Ve fllalkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10h cdpolední . . . . . . . . 3h Inseráty plnti se hotově napřea. Přečplapení a inserty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též reěskee. tiskárna a expedise „ Národnich Listá“. Rukopisy so nevraesjí.
Henneguin Verlain Swinburne Jacobsen Emerson Turgeněv Gon čarův Národnich Francie
17 article
nebo neznaleckými projevy lidí, kteři čerpaji svou všechnu moudrost jen z německé říše kteří nikdy nevytáhli paty za humna, odkud však celý svět přehližejí, reformují, napravujía kritisují. Nechci hájit nikoho, ani zastávati se my- šlenky, jejíž prospěšnost uznávají i jeji ne- přátelé, neboť doufám, že jen snaha po lepším, po většich výsledeích jim diktuje jejich kritiky a úšklebky. A proč sami nechopí se práce a nevyjdou trochu za humny tito naši filosofičtí Honzové, věčně za pecí mudrující? Vykonal jsem na konci července dvě velmi zajímavé návštěvy v Paříži. Setkal jsem se sp. André Chéradamem, vrátivším se z celo- roční cesty kolem světa a poznal jsem nyněj- šího presidenta městské rady p. Desplase. Obě návštěvy souvisely s naší propagandou francouzskou, proto chci se o nich zmíniti, Můj přitel Chéradame přišel ze své cesty, jež byla zvláště věnována studiu Spojených států severoamerických a nejzazšího Východu, s ohromnými zásobami poznámek a dokumentů a s pessimistickými názory o nynější válce. Je upřímným rusofilem a pokládá válku s Japon- skem za neštěstí Rusů. Chéradame byl několik měsíců v Japonsku i v Mandžurii právě před vypuknutím války a poznal důkladně tamější poměry. André Chiéradame zanáší se zajímavými plány, jež mají býti jaksi výsledkem jeho vel- kých studií a cest a jež především mají slou- žiti poznání otázky české a sblížení národa na- šeho s Francií. Již sama činnost tohoto mladé- ho, energického, neunavného a nesmírně vzdě- laného politika a publicisty je velkým úspěchem české věci ve Francii. Jeden takový pracovník znamená pro nás více, jak spousta článkůo našich literárních, politických a vědeckých vě- cech, vržených do žurnálů bez přípravy obe- censtva a zpracování terrénu.
Honz Chéradam Rus Chiéradame Paříž spojený stát zazší východ Japon Japonsko Francie
18 article
Pan Chéradame je spokojen s dosavadními výsledky česko-francouzských styků. »Na tom pranic nezáleží«, pravil, napíše-li boulevardní žurnál nějaký nesmysl o maďarských Sokolech, hlavní je, že poznání otázky české proniklo mezi politiky a spisovately, zabývající se, zahra- ničními otázkami a že jste získali přátelyv různých stranách. Vychovávat, zdokonalovat náš lid a naše reportery v zeměpisu je těžko. Vám se musí jednat o osvícené muže, kteří mají vliv a řídl veřejnost a mezi těmi vzrůstá česko- filství velmi rychle. Má-li dojít k dalším, prak- tickým důsledkům, musí se objeviti větší horli- vost na české straně, aby byl z našich styků získ politický i třeba hospodářský.« André Chéradame koná přípravy k velké- mu podniku literárnímu a politickému, o němž nesmím ještě psáti podrobnosti, ale mohu pro- zraditi aspoň tolik, že bude velmi souviseti naším životem politickým a duševním a zajisté přinese největší zisk české propagándě zahra- niční. Dále zanáší se André Chéradame připravo- váním k tisku dvou spisů o mezinárodní poli- tice a uveřejňováním řady článků ze své cesty v revui »Le Correspondant«. V populární uni- versitě v rue Athenes bude konati cyklus 12 přednášek o své cestě kolem světa. Universita tato je organisována a vedena Chéradamema její přednášky navštěvuje kolem 8000 členů. Úspéch demokratického toho podniku je tak značný, ze Chéradame najal nový sál pro po-
Chéradam Le Correspondant
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobé minulosti. Dle svých upomínek a zápísků vypravuje dr. Servát Heller.
doktor Servát Heller
20 article
V době absolutismu. XVII.
21 article
(Kolik bylo gymnasií a reálek. — Zádná nadprodukce vzdělaného lidu. — Jindy a nyní. — Nedostatek doktorů medi- ciny a učitelských sil pro školy ele- mentární. — Pokleslost tehdejšího ná- rodního ducha. ) Abych udaje o školství našem v době ab- solutismu v povšechných rysech doplnil, uvádím tulo ještě, že bylo při pádu Bachovy vlády na počátku vlády ústavní v Čechách celkem 17 úplných a 6 jenom nižších gymnasií, samo- slatných reálných škol pak 8, a lo; v Praze 2, v Liberci, v Rakovníku, v Lokti v Budějovicích, v Kutné Hoře a v Písku; mimo budějovickou byly všechny tyto reálky úplné čili vyšší. Kromě těch bylo ještě několik s hlavními školami souvislých dvoutřídních reálek, kterýmž se lečkde také říkalo školy »měšťanské«. Roku 1857 podal konvent řádu sv. Benedikta na Slo- vanech vládě žádost, aby směl v Praze zřídit, otevřit a vésti nové, čtvrté gymnasium, avšak žá- dost jeho byla zamítnuta. Vláda, majíe na zřeteli účely praktické nepřejic tak zvaným liberálním snahám po ener- gekém šíření theoretického vzdělání dle hesla »0svělou k svobodě!« dovolovala množení a roz- šifování škol jenom tou měrou, jak dle jejího soudu vyžadovala skutečná potřeba. Hyperpro- dukce čili nadvýroby lidí úplně nebo napolo- vzdělených nikterak podporovati nechtěla, obá- vajíe se, že by vzdělaní, ale nezaměstnaní nebo špatně opalření a tudíž nespokojení muži se stali kvasem, ohrožujícím společenský a veřejný pořádek. Tato asi jenom z reakcionářských po- hnutek plýnuvší úzkostlivost a péče měla are také dobrou stránku: kdokoli tehida vystudoval a pro pravidelnou práci v normálně občanském životě smysl měl, došel ihned přiměřeného za- městnání a záhy také dobrého postavení. Tla- čenic o nově zřízené nebo uprázdněné úřady tehda nikdy nebylo a nervósně dvehtivá honba
Bachův svatý . Benedikt Jindo Čechy Praha 2 Liberec Rakovník Budějovice Kutná hoře Písek St Praha
22 article
o vypsaná místa byla tehda věcí neznámou. Ne- dostal-li uchazeč místa, na kteréž nejdřive po- mýšlel, obdržel záhy jiné. Protekce, strýčkovství a kmotrovství panovaly tehda také, ale účinky jejich nebyly hrubě cítěny; dostávalo se na všechny a konečně, řikávalo se, člověk nikdý neví, kde vlastně štěsti udělá. Tento pro intel- ligenci výhodný stav vysvětluje se hlavně okol- nosti, že tehda nepoměrně méně lidí studovalo, než nyní. Z uvedené mnou (v čísle XV. těchto článků) statistiky pražské university (tehda jed- notné) z r. 1856 vysvítá, že bylo na př. loň- ského roku jenom na filosofické fakultě české university skoro zrovna tolik posluchačů, co tehda na všech fakultách jediné pražské univer sity vůbec; právníků pak že bylo r. 1903 je- nom na české universitě o 753 více, než roku 1857 všech universitních posluchačů vůbec.
pražský univerzita
23 article
Ještě r. 1861 bylo na jednotné universitě praž ské všech posluchačů, řádných i mimořádných, dohromady 1285, tedy o 691 měně, než bylo loňského roku jenom na české universitě práv níků. Jest ovšem samozřejmo, že veliký rozvoj, jenž ve všech oborech a zřízeních našeho stát- ního, politického, samosprávného, kulturníhoa hospodářského života od let šedesátých se usku- tečnil, mnohem více studovaného lidu, potřebuje, než ho bylo potřebí v letech padesátých, avšak tato potřeba se v jakési progressy stále ukájía zmenšuje, kdežto počet studujících buď celkem týž zůstává aneb stále ještě vzrůstá, takže se jeví trapný přebytek nejenom studovaného, nýbrži přesně kvalifikovaného mladého lidu, pro nějž ani stát ani země ani společnost nemají vhod- ného zaměstnání. Tento kritický stav vyzývá nutně, aby hledány byly cesty a prostředky k ja- kési regulaci studií a spojené s ní organisaei práce, zejmena vzhledem k brzkému již asi zří zení druhé české university na Moravě, jímž zcela nepochybně počet akademického student- stva ještě bude rozmnožen. Této péče a starosti doba absolutismu arci neznala.
český univerzita na Morava
24 article
Spíše naopak, aspoň v některých oborech Doktorů mediciny na přiklad byl zeela zjevnýa také cilelný nedostatek, takže lékařskou prax zejmena na venkově z valné části vykonávali obstarávali pouzí ranhojíči anebo nediplomovani lékaři, kteří žádnými doktory nebyli, ale z nichž mnozí arci zkušenostmi. četbou a vrozeným dd- vtipem výbornými praktiky se stali a velké dů věře se těšili. Ale i těch bylo méně, než okol nosti vyžadovaly. Také učitelských sil byl v druhé polovině le padesátých byl citelný nedostatek. Tak oznamovaly r. 1857 úřadní noviny, že ve mnohých škol ských okresech čili víkariátech po desíti i více mladých, podučitelských sil se nedostává. Mladí lidé pak povzbuzováni, aby se dávali zapsat na učitelské ústavy, že jim kyne brzké znopatřent atd. Porovnejme s tímto stavem obrovský nával, jenž drahně let už rok co rok se opakuje při zápisu na učitelských ústavech našich. Jakých tu proseb a jakého zrovna zoufalého shánění protekce, aby uchazeč (mladík neb dívka) i po výborně odbyté přijímací zkoušce na ústav se dostal! A co absolvovaných kandidátek čeká pak na místo řadu let anebo vůbec docela marně V tom ohledu byla pro studující mládež doba absolutismu dobou zrovna ideální. Ovšem nebylo tehda hmotně postavení učitelů příliš lákavým ale za to byl kandidát záhy u cíle. Učitelských ústavů bylo tehda v Čechách deset: v Praze dva (český a německý), v Plzni, Král. Hradci. Chrudimi, Mladé Boleslavi, v Budějovicích, Lito- měřicích, Jáchymově a v Chebu.
Král Čechy Praha Plzeň Hradec Chrudim Mladá Boleslav Budějovice Jáchymov Cheb
25 article
V minulém článku zmínil jsem se obšírněji o krotkém odporu, jejž zahájil proti německému vyučování na obecných školách pražských reda- ktor školského měsíčníku »Škola a živoť«, kněz Frant. J. Řezáč a o polemice, kteráž z toho vznikla mezi ním a německými, jakož i úřad- ními listy pražskými. Do této polemiky zasáhl v »Časopise českého musea« také spisovatel básník, kněz Karel Vinařický, tehda děkan v Týně nad Vllavou jenž ovšem také především váhu kladl na potřebu a zákonnost českého vyučo- vání náboženství. Toto vystoupení spisovatele Vinařického bylo jistě velmi záslužné a prospělo asi také dobré věci, avšak ono má pro tyto zápisky po jiné stránce větší zajímavost. Jeť ono zvláštním, skor zarážejícím dokladem, jaká obdivuhodná pokora, malomyslnost a poníženost pádem ústavního ži vota a obnovením germanisujícíhe absolutismu zavládla i v kruzích naší vysoké intelligence. Karel Vinařický náležel telida, ne li ke generál nímu štábu, jistě aspoň k »nóbl gardě« naší vla- stenecké armády, on byl svědkem a, jakožto po- slanec na vídeňském a kroměřížském ústavodár ném říšském sněmu také vynikajícím účastníkem našeho velkého politického a národního roz- machu z let 1848 a 1849, kdy kabinetnímli- stem císaře a krále Ferdinanda Dobrotivého če- ský jazyk ve všech úřadech a v celěm státním zřízení na roveň postaven byl jazyku německému a kdy čeština skutečně také zaujímati počala příslušné sobě místo v celém našem veřejném životě, a on podlehl přece tlaku okolnostíč změkl pod železnou pěsti německého absolu- tismu tak, že nerozpakoval se veřejně přiznat němčině — také v Čechách — právo vyvýše- ného prvenství!
František J Řezáč Karel vinařický vinařický Dobrotivý Čechy
26 article
Jeho článek v »Časopisu musea království českého« (II. 1857), nadepsaný »O vyučovacím jazyku na národních školách« zavdal německým novinám pražským podnět k polemickým výkla- dům a Vinařický, aby věc dle svého mínění na pravou míru uvedl, uveřejnil v »Bohemii« (čís. 186) repliku, ve kteréž obsah i účel onoho článku authenticky vykládá, tvrdě, že jeho čl- nek v Musejníku sleduje tento postup myšlenek; »Paedagogické zásady žádají, aby vyučování n národních školách se dělo jazykem mateřským tedy u německých německy, u českých děli česky. Německé vyučování v nábo- že nství u dětí jenom českých nemůže býti uznáno za vhodné. Není také positivními zákony státu dovoleno. Do národních škol nově zave- dené německé mluvnice a čítanky předpokládaj u žáků již z domova znalost německého jazyka, kteréž ale české děti do školy nepřinášejí. Ro- dičové, kteři svoje jenom české děti do škol s docela německou vyučovací řečí uvádějí, ne- vědí sami, jak zbytečné překážky učitelům dětem do cesty kladou. Dále pak dovozuje člá- nek, že dle rozumových zásad paedagogie, dle platných zákonných předpisů a na základé c.k ministerstvem pro kultus a vyučování zavede- ných česko německých učebnie české děti na hlavních a farních hlavních školách postupně ke znalosti německého jazyka od první třídy počínajíc dále vedenya jak v reálných předmětech vyučovány býti mo- hou a mají . . . Takový postup mohl by sle- dován býti také na základě německého vyučo- vacího jazyka na německých hlavních školách, když by rodičové projevili přání, aby německé děti také českému jazyku se přiučily.«
Bohemia
27 article
»O tendenci tohoto článku — praví Vina- řický dále — nemůže býti u nepředpojatého člověka žádné pochybnosti, čte-li na konci mých vývodů: »V městských obcích se smíšeným obyvatelstvem dá se vyučování na národních školách upraviti v ten způsob, že by se vyučo- vání délo v jazyku mateřském, druhému jazyku pak že by se vedle učilo. — Kosmopolitický význam mají sice reálky a mnohojazyčné školy vyšší, nikoli však jednojazyčná, jenom německá škola hlavní, která pouze o jednu, nejvýšeo dvě třídy nad triviální školu vyniká. Uznáváme německý jazyk za faktický jazyk rakouského státu, jakožto vzájemnou pásku rakouských ná- rodností ve všech vyšších sťerách života, ve státu, ve vědě, v umění, v obchodě a tržbě právě proto naznačili jsme, jak by si naše če- ská školní mládež německý jazyk snáze, než jinak, osvojiti mohla, aniž by svůj přirozený mateřský jazyk odhodila« atd.
Vino
28 article
Tuto jaksi závěrečnou větu svého článku přeložil a předložil tedy Vinařický se zvláštním důrazem a s doznaným úmyslem německému publiku, aby ukázal neškodnost své snahy a žá- dosti. Za trochu češtiny na tak zvaných hlav- ních školách — slavnostní uznání němčiny za jazyk státní, za jazyk všeho vyššího života, vědy umění a obchodu! Člověka pojímá nyní zrovna závrať při pohledu, do jaké hlubiny po- níženosti a sebezapření upadl duch tehdejší če- ské intelligence! »Časopis musea království če- ského« representoval přece tehdejší naši nejvyšší národní intelligenci, či nebylo tomu tak? Jakožto další doklad obecné pokleslosti uvadlosti tehdejší pražské intelligence uznávám za dobré uvésti toto faktum: dne 24. května 1857 oznamovaly pražské noviny, že »Královská če- ská společnost nauk« čili naše Učená společ- nost — jak se jí obecně říkalo a dosud říká — jmenovala svými čestnými členy Jeho Excellencí tajného radu dra. Alexandra svobodného pána Bacha ve Vídni a Jeho Exc. král. pruského skutečn. tajného radu a vrchního ceremonáře F. svob. pána Stillfrieda Rakonitze v Berlíně. To mluví opravdu samo za sebe
Alexandr svobodný Bach Vídeň Berlín Stillfrieda Rakonitz