1
masthead
28 srpna 1904.
2
masthead
I. Příloha „Národnich Listů
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 27. srpna.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
(Bursovní baussy a veřejný tisk.
Kalkul vnitřní ceny papíru. — Obecen-
slvo a spekulace z povolání. — Tech-
nika derut. — Praha jako středi sko
směnečné. — Obchod na pražské burse
Vlnou vysoko vzedmutou povznášejí se na
burse vídeňské a ještě charakterističtěji na burse
berlinské kursy četných papírů do výše. A la
bonhour — jsme svědky toho zjevu — ale více
než skutečnost ona sama, než onen postup vy-
výšených kursů, někdy také horečně do výše hna-
ných, nás překvapuje skulečnost jiná, totiž
onen obvyklý zjev, že v oněch dobách vyslove-
ných hauss a ještě dříve před nimi, když v ro-
vině stagnace haussy ony se připravují, tisk od-
borný i tisk všeobecný z pravidla stojí proti
onomu postupu kursů — a z pravidla stojí
marně . .
Tak také právě nyní slyšíme hlasy varovné
a čteme výstražné úvahy proti účasti na speku-
laci, a v listech odborných shledáváme, přesně
vypočteno, že kursy hodnot, nejvíce favorisova-
ných, jsou přeceňovány. A svět přece se točí
kursy přece jdou nahoru — a právě to je prvá pří-
čina, proč oněm výstražným hlasům není při-
čítán význam, jaký tyto pro veřejné hospodářství
si chtějí vymoci, neboť jest obyčejně proti nim
předsudek, že varovaly — příliš záhy.
Praha
6
article
Ke svému pravidlu mohli bychom použiti
skutečného příkladu. Spekulační charakter na
vídeňské bursé jest představován v poslední
době ne již Kreditkou, která zachovala si pouze
ještě zdánlivě svůj ráz světové arbitráže — to-
tiž onu pohyblivost, především reagující na mo-
menty politiky zevní a vnitřní. Avšak ony časy
jsou již ty tam, kdy rakouský kurs onoho papíru
vévodil všem bursám německým a kdy postačilo
pro určení smýšlení věděti pouze čísliel jeho;
nyní okupoval veřejné minění papír jiný —
lehčí — a svou průmyslovou distinkcí také více
pohyblivý — totiž — Alpinka. A již při kursu
415 bylo v listech, které pro jich seriosnost jest
považovati za odborné, způsobem vynikajícím
dovozováno, že na základě dividendy dosavadní
pravděpodobné chance tohoto papíru se zdají
býti vyčerpány. Názor onen byl vyslovován
ovšem tímto opatrným způsobem, poněvadž n
burse jako v lékařství není mínění apodiktického.
Po oněch odborných úvahách, které až na ne-
patrné výjimky, procházely úvodními stranami
téměř všech listů odborných, zmocnil se onoho
thematu také jiný tisk veřejný a právě v oné
kritické době před haussou četli jsme úvahy
ovšem velmi dobře míněné, že za nešťastného
jest považovati toho, kdo by nyní přes houpav
prkno alpinského kursu vstoupil na kluzkou
parketu bursovní.
Quod erat demonstrandum! A příští týden
po oněch nedělních úvahách byla zahájena nov
kampaň v papírech železářských a obecenstvo
dělilo se pak ve dva tábory. Byli ti, kteří oněmí
tisknutými výstrahami se dali odstrašiti a nekou-
pili, a druzí, kteří se odstrašiti nedali, a papíry
měli. Na obou stranách ale význam oněch vý-
stražných hlasů poklesl stoupajícím kursem
alpinek.
7
article
Úvahy ony byly nejlépe míněny, ale zapomí-
nalo se na více okolností. Především dlužno si
při oněch pochybených prognosách uvědomiti
že kurs, zejmena hodnot tak pohyblivých z pra-
vidla nebývá rozhodován jeho vnitřní hodnotou,
nýbrž poslední vůlí skupiny, která majetkem
dotyčného průmyslu ovládá také kurs jeho pa-
pírů. A za kulisami oné skupiny odehrávají se
pak věci, smyslům obyčejného smrtelníka často
zcela nepochopitelná. Skupina potřebuje papíry
a kurs musí jiti dolů. Na kopyto tohoto účelu
jsou pak naráženy různé prostředky. Jsou uve-
řejňovány communiqué o špatném odbytu, o ne-
shodách v kartelu, o špatných vyhlídkách do bu-
doucnosti, o možnosti snížení cen. Kurs, jak jest
v úmyslu, padá dolů a činitelé bursovní těší se
ze života, že jest „učiněn otvor pro příští
haussu“. A ta pak po jisté periodě klidu nad-
chází se svými průvodními zjevy. Na tomto
úskali soukromého zájmu, zájmu rozhodného, se
velmi často tříští kalkul vnitřní ceny. K tomu
třeba vždycky přizírati.
8
article
Dále pak třebá uvážiti onomu tisku varu-
jícímu, že v dobách stoupajících kursů varovati
— jest věcí nejméně vděčnou. Ten, kdo píše sv
výstrahy, má svoje přesvědčení, ale nepočítá
s hlubokými momenty psychologie davu. Tato
skutečnost jest patrna z každodenní praxea
zkušenost o tom vypravuje, že nejživější obchod
bursovní není tenkráte, když kursy klidně stojá
na úrovni, snad velmi nízké a levné, nýbrž ten-
kráte, když každý den bilancuje kursový zisk,a
když zisk tento stálým vzestupem kursu sugge
ruje nejširší obecenstvo. Pak vidíme, jak z jedno-
tlivců, sledujících postup kursů, před kursovou
tabulí sestavují se shluky a při dalším postupu
haussy přistupují novi a noví, aby z toho zla-
tého deště zachránili pro sebe také čásť a vlna
se rozšiřuje. Kdo by vzpomínal a uvažoval, že
čím přicházi později, tím ve větší že vchází ne-
bezpečí — o tom teprve později uvažují ti, kdo
9
article
koupili poslední a uvíznou. Ostatně třeba roz-
lisovati na burse dva činitele: Spekulas
z povolání, která na kurs hledí jako na ná-
stroj svého denního zisku a v jeho variacích
spatřuje svoji snidani, svůj oběd a svoji večeři
a v rozpjetí jedné koruny svoje existenční mini-
mum, a dále širší obecenstvo. Hnutí
bursovní obyčejně bývají uváděny onou speku-
laci z povolání, která jich oheň rozněcuje a te-
prve, když již vysoko šlehá a širokou září zapla-
vuje veřejnost, přilákáni přistupují kapitalisté
mimo bursu stojící, aby také něco trhli. A za-
tím, co oheň již se hroutí, spekulace z povo-
lání vyvýšené kursy obyčejně předává do rukou
obecenstva. Tu se mluvívá o dobrých rukou
z obecenstva, o zájmu malých kapitalistů o ak-
ciové podniky. A toto obecenstvo přistupuje a
přistupuje, onu pochodeň kursového hnutí nese
někdy dále — tak daleko, až i spekulace z po-
volání ustupuje, neboť onen běh již považuje z
nezdravý. Spekulace z povolání mizi z kolbiště
kursů, a obecenstvo je samo. Někdy dokonce
mezi oběma těmito činiteli vzniká zápas, který
v houževnaté námaze o haussu nebo baissu
trvá třeba někdy dobu velmi drahnou, z pravidla
však nabývá vrchu spekulace odborná, řekněme
řemeslná, a nastává temno pod zhasnutou
haussou kapitalistů soukromých — krach.
10
article
Mluvme při jídle proti jídlu, při němž roste
appetit! Pohyby kursů nejsou vedeny skuteč-
nestmi oboru, nýbrž převahou vlivů. Proto také
často, kráčejíce v různých článcích kolem stavby
nejlépe míněných rad a pokynů, shledávámev
nich více dobré vůle, než praktického rozhledu.
Rozjetý vůz nelze zaslaviti křikem „Stůj!“
nýbrž pevnou rukou, ktera chopi otěže. Nedobře
jest tudíž, přeceňovati význam tisku jen v těch
okamžicích kritických a spíše považujeme z
blahodějné, pozvolnou výchovou poučovati obe-
censtvo o tom, kdy papír má hodnotu pouze spe-
kulační, kdy tudíž pro klidnébo kapitalistu nen
umístěním již vbodným a jest také důležito ke
správné správě jmění vytřibovat úsudek obecen-
stva k tomu poznání, kdy papír pro ně vhodným
jest a kdy by jej koupiti mělo. Bohu-
žel, této kladné instruktivní činnosti postrádáme
u nás téměř úplně.
Na domácím trhu shledáváme nejdůležitějš
událost tu, která o nás byla konstatována ve
Vídni, totiž, že pražská filiálka Rakousko-uher-
ské banky vykazuje ve svém směnečném porte-
feuillu plus 30.5 mill. proti 23. říjnu minulého
reku, tudíž jestliže celé plus bankovní činí
116.2 mill., tudíž celých 2625 onoho příbytku.
Vídeň
Rakousko
11
article
Činilo-li pak plus hlavního ústavu v Pešti 35
millionů a u ostatních uherských filiálek 12
millionů, činí Praha v příbytku rakouském plus
přes 442%. Od rakouského plus třeba však ode-
čísti ještě 15 millionů plus vídeňské, tak že na
filiálky rakouské zbývá 55% všeho plus v Ra-
kousku. Vůbec jinak řečeno, vývoj eskontuv
Praze v posledním roku oproti Vídni vykazuje
příbytek o 15 millionů vyšší a v celém obratu ra-
kouském figuruje 55 l
Jest ovšem zajímavou otázkou, z kterého
titulu plyne ono oživení, ježto žijíce na domácím
místě, zvláštního osvěžení průmyslu nebo ob-
chodu vlastně nepociťujeme, a tu stavíce čísliee
ony vedle sebe, musíme si uvědomiti, že v onom
českém plus významnou číslici asi vystupují
také nároky zemí jiných, neboť Praha částečně
soustřeďuje peněžní potřebu i četných oblastí
zemí, jako Haliče, Uher a slovanských zemí již-
ních a se stává jakýmsi reservoirem peněza
reservoirem portefeuillu. Praha jako eskontní
místo nabývá svého významu a nesmí býti opo-
menuto, že onen přítok směnečného materiálu
do filiálky banky Rakousko-uherské prochází
největší číslicí pokladnou Zemské banký.
Pešť
Praha
Vídeň
Halič
Uhry
Rakousko
12
article
Na poli papírů k uložení kapitálu zazna-
menáváme obvyklé závěry v rentách, ať jižv
investiční nebo v blokové, pokud tyto papiry
nevystupují nad kurs, který byl určen od kupu-
jícího ústavu za limit. Kupovány také České
hypoteční za 100.20. V akcifch jeví se zájem
po papírech Rakousko-uherské banky, Živnosten-
ské a Průmyslové ustáleny.
Z hodnot průmyslových třeba konstatovati,
že proti vybízeným Podolským objevila se do-
konce také poptávka, leč ovšem taková, že ma-
jitelům, zboží získavším, je mnohem výše ne-
mohla poskytnouti konvenience. Nabízí-li kdost
za tyto papíry 170.— tomu, koho stály mnohem
výše, není proň poplávka žádná. V Rustonkách
jmenován kurs 270.—, 276.—, Daňkovky
340.—, 344.—
Rustonka
uherský banka
Živnosten
Daňkovka 340
13
article
Vídeňská bursa v týdnu minulém.
Ve Vídni, 27. srpna.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Nastalé deště měly vliv také na smýšlení trhu
effektivníbo. Arciť nejsou dosud dosti vydatnými, aby
naplnily též vodní česty, aby se mohlo opět při-
stoupiti k zahájení různých plaveb říčních, ale zdá
se, že od sklizně cukrovky a bramborů jest nejhorše
nebezpečí odvráceno. Také pro senoseč jsou nynější
deště velice blahodárné, takže možná zlé obavy ve
příčině velké nouze o píci byly přehnány. Od Labe
docházejí však zprávy trvale nepříznivé a namnoze
vyslovují se obavy, že letos už možná vůbec plavba
po Labi zahájena nebude. Kdyby případ ten sku-
tečně nastal, pak by ono velké množství zboží,
které nyní dosud čeká na opětné zahájení plavby,
bylo přece jen naloženo na dráhy a odčinilo by
mnohý schodek příjmů. Nejistola a nejasno sť situace,
jež v tom směru panuje, přispěla mnoho k tomu,
že příznivé základní smýšlení trhu nemohlo proraziti
a že naopak záhy zahostilo se opět smýšlení zdrže
livé. Ba byly obavy, že smýšlení dokonce ochabuje,
poněvadž dle zpráv docházejicích z bojiště východo-
asijského zdálo se možným, že nastanou komplikace
mezinárodní. Zpráva o nařízeném odzbrojení ruských
lodí v Šanchaji však obavy ty zase rozptýlila a tb
zabočil do lepších vod.
Vídeň
14
article
Čilý zájem byl pro akcie Bankovní jednoty, což
bylo odůvodňováno výsledkem pololetní rozvahya
spojením tohoto ústavu s vynikajícími bankami ně-
meckými. Soudilo se z toho patrně, že také Bankovní
jednota mocným vzestupem na trhu berlínském
získala. Výsledek pololetní rozvahy nebude sice ofici-
álně oznámen, ale proslýchá se, že Bankovní jednota
docilila v prvním pololetí větší výtěžek okrouhle
200. 00 K. Co se týče semestrálních bilanci ostat-
ních středních bank, jsou prý vesměs skoro stejné
jako loni.
Báňské hodnoty vstouply opětně silněji do po-
předí. Hnutí vycházelo opět od alpinek, vedle nichž
stoupaly též České báňské akcie a Rudolfovy huti
ačkoliv by měly události na berlínském trhu báň
ském nabádati k opatrnos ti.
Pozoruhodným symptomem všeobecným byl
dále stoupnutí akcií Rakousko-uherské banky. Stale
se tak následkem zprávy generálního tajemníkao
obchodních výsledcích za poslední dva měsíce, z niž
bylo patrno, že se obchod stavební a situace s ním
spojených průmyslů, zejmena železářského, zlepšila.
Důležitější varlace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
Rudolfův
Rakousko
15
article
20. srpna 27. srpna
99.30
99.30
119. 30
119.10
118. 95
118.90
97.10
97.10
128.50
127.75
639.50
642.—
424.50
429 —
752.—
753.—
517.50
534.50
940. —
940.50
629.50
632.50
87.50
88 50
423.—
421.—
1038.—
1032.—
843.—
849.—
482.—
480.—
438.—
441.75
497 50
502.—
2294. —
2285.—
1348.—
1350.—
635.—
623.—
795.—
801.50
650.—
645.—
239 60
239 62
11722
16
article
Rak. korunová renta . ..
Rak, zlatá renta . . . . .
Uherská zlatá renta . . ..
Uherská korunová renta ..
Turecké losy . . . . ..
Rak, kreditky . . . . ..
Banka pro země rakouské .
Uherské kreditky . . . ..
Bankovní jednota
Pozemkový úvěrní úůstav . .
Živnostenská banka . . .
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha . . . . . . .
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B. .
Dunajská paroplavební spol..
Rakouská továrna na zbroj.
Alpinky
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost .
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . ..
Schodnica . . . . . . .
Londýnská devisa . . . .
Říšské marky . . . . ..
živnostenský banka
státní dráha
pražský železářský společnost
Český báňský společnost
Wienerberger
17
article
V zájmu výroby granátového zboží
Obch. a živn. komora pražská usnesla se ve sv
řádné všeobecné schůzi 6. července t. r. konané podati
c. k. ministerstvu financí pelici na změnu prováděcího
nařízení k zákonu puncovnímu. Petice ta zní-
„Podepsaná obchodní a živnostenská komora dovoluj-
si c. k. ministerstvo financí žádati o odpomoc co
možno nejrychlejší ve věci následující: Zdejší výrobei
granátového zboží jsou krutě dotčeni dosavadní prax
puncovního zákona ze dne 19. srpna 1865 č. 75 ř.z.
ex 1866. Jsou totiž nuceni odmítati značné objednávky
firem londýnských, pařížských, německých i z Orientu,
pakliže objednavatelé žádají, aby užito bylo k výrob
zlata 8-, 9-, 10- neb i 12 karatového, poněvadž čl.5
ministerského nařízení ze dne 30. listopadu 1866 ř. z.
Orient
18
article
č. 140 připouští i pro vývoz nanejméně jen zlato
13karalově (+ 580/1000) a poněvadž zdejší c. k. pun-
covní úřad na základě tohoto nařízení zhotovování zla-
tého zboží méně než 13karatového — i pro vývoz —
zásadně zakazuje a trestá. To jest ovšem pro naši vý-
robu granátového zboží neobyčejně nepříznivé a ohro-
žuje přímo její další existenci, poněvadž cizozemšti
odběratelé dnes po většině žádají toto zboží zasazené
ve zlatě méně než 13kar. a lepším než 250/1000 ryzosti
§ 21. zákona punc. přípustným. Ba možno říci, že
právě zmíněný zákaz použití levnějšího zlata nežli
jest 580/1000 pro vyvážené zboží granátové přivodil
spolu úpadek tohoto, dříve tak znamenitě prospivají-
cího a obecně proslulého odvětví výrobního. Poně-
vadž totiž zkušenost průběhem doby ukázala, že cx-
portované granátové zboží dražšího zlata nesnese a
poněvadž levnějšího zlata (mezi 250/1000 a 580/1000
pro vývoz nesmělo býti použito, byli zdejší výrobci
nuceni, pro vývoz užívati smíšeniny, obsahující méně
než 250/1000 zlata, čili tak zvaného zlata nevého
19
article
(Neugold), čímž ovšem pověst a odbyt tohoto výrobku
značně ulrpěly. Následkem stížení vývozu nastala
nadvýroba levného zboží granálového v luzemsku
a spolu s ní — ve snaze po zvětšení odbytu zlevněním
zboží — i značné zhoršení jakosti zboží, zejmena
hmoty, do které granáty zasazeny jsou; vším tím na
konec poklesla značně důvěra k lomuto zboží i u do-
mácích konsumentů a zboží samo upadlo v nevážnost.
Proto právem komora považuje zmíněný zákaz za
jednu z hlavních příčin žalostného stavu výroby gra-
nátového zboží, která by jinak u nás měla příznivé
podmínky rozvoje. Ze zboží kdysi tak oblíbenéhoa
hledaného stalo se dnes bezmála zboží galanterni.
Neugold
20
article
Kdyby však export tohoto zboží v levnějším a přece
ještě dobrém zlatě zasazeného byl umožněn, nepo-
chybně by nastalo ihned valné zlepšení nepříznivého
stavu nynějšího a v dohledně době náš průmysl gra-
nátový pravděpodobně stál zase na té výši, na které
ve století právě minulém se nalezal, tím více, jelikož
blahodárným působením skol odb. zboží toto vkusněji
a umělečtěji vyráběti možno. Komora proto snažně
se dovolává změny dosavadní praxe zákona puncov-
ního. Ve věci té dlužno především k tomu poukázati,
že puncovní zákon sám vyslovuje pouze (ve svém
§ 19.), že zboží prc vývoz určené může býti výjimečně
od puncování osvobozeno, aniž by vůbec předpisoval.
21
article
že i tyto vyvážené věci musí míti obsah drahokovů
v § 20, ustanovený a i dle zákona (§ 33.) jen pro tu-
zemský obchod platný. Toto obmezení vývozu přidáno
bylo teprve ministerským nařízením ze dne 30. listo-
padu 1866 (čl. 5.), patrně v důsledku příliš úzkoprsě
a nelogické interprelace § 19. ve spojení s § 20. zákona
puncovního bez ohledu na to, že puncovní zákon vzta-
huje se jen k ochraně konsumenta domácího, že tedy
ingerence na zboží exportované — jsou-li dány zá-
ruky, že nepřejde do obchodu tuzemského — je účelu
zákona teho úplně cizl. Úmyslu zákona hoví naopak
jen ten výklad § 19. zákona, dle kterého zboží pro
vývoz určené — je-li označeno jako zlaté — musí mít
site obsah drahokovu více než 250/1000 (§ 21. zákona),
avšak jinak není co do obsahu nijak vázáno. K to-
muto názoru vedou následující úvahy: Účelem kon-
troly zboží zlatého a stiíbrného, s ohledem na obsah
drahých kovů, jest ochrana obecenstva před možným
a snadno proveditelným zkracováním. Jen tento zá-
kladní princip je vůdčí ideou zákona puncovního a jen
na základě tohcto principu smí býti zákon puncovn
vykládán. Neboť zajisté ani ohledy fiskální (příjmy
puncovních úřadů jsou jen konsekvenci státních opa-
tření na ochranu obecenstva, nikoli však účelem zá-
kona), ani snaha po mentorování výroby zlatnické.
22
article
ni jakékoli jné ohledy hospodářské nebo policejní ne-
byly účelem zákona puncovního. A jest ovšem nepo-
chybno, že ochrana nahoře zmíněná může se záko-
nem jen pro tuzemsko platným poskytnouti jen oby-
vatelstvu tuzemskému, nikoli tedy obyvatelstvu mim
tento stát žijícímu. To plyne jasně již z věci samé,
a neměně jasně i ze zákona samého, příkl. z jeho
§§ 1., 7., 13., 19., 30. a 33. Nemůže přec býti věcí
státu, poskytovati obecenstvu v cizině ochrany dokonce
snad věíší, nežli mu poskylují jeho vlastní zákony.
23
article
Proto je úplně bezdůvodným, aby zboží pro vývoz
určeně podrobováno bylo vůbec kontrole v tom směru,
jak mnoho drahokovu obsahuje, natož pak, aby zboži
toto mělo zrovna a jen právě ten obsah drahých kovo
jako zboží vyráběné pro spotřebu domácí. Ostatně
přece zákon sám ve svém § 33. docela výslovně praví
že stupnice v jeho § 20. naznačeně jsou jen pro obchod
tuzemský předepsány („den geringsten, für das Inland
bestimmten Feingehaltsgrad des § 20.). Tím, že zboží
pro vývoz určené od kontroly co do obsahu drahokovu
se osvobodí, není zájem obecenstva tuzemského nijak
ohrožen; arci musí vyveženě zboží, kdyby bylo do
tuzemska zpět dovezeno, podléhati kontrole puncovní,
aby zamezeno bylo poškození obecenstva. Této kon-
trole podléhá však skulečně vrácené zboží dle § 30
zák. právě tak, jako i každé cizozemské zboží. Pro
správnost názoru komorou vysloveného — že totiž
zboží vyvážené nemusí míti obsah drahokovů § 20
puncovního zákona předepsaný — mluví ostatně nejen
důvod právě uvedený, toliž úmysl zákonodárcův, nýbrž
i přesný slovný výklad zákona samého, předsevzatý
i beze všeho ohledu na úmysl zákonodárce. Vyplývá
to jednak již z cilovaného § 33., dále pak z následu-
jících ustanovení: Paragraf 19. puncovního zákona
osvobozuje vyvážené zboží výjimečně a za určitých
podmínek od „úřadního puncování a placení poplatku“
24
article
Slovy „úřadní puncování“ dlužno rozuměti celý úřadn
výkon puncovního úřadu, tedy i úřadní zkoušku ob-
sahu drahokovů. To vychází z § 15., který označení
„Punzierung“ připojuje k celému dotyčnému výkonu
Neboť kdyby se označení „Punzierung“ vztahovalo
jen k vyražení puncu, bylo by musilo v § 15. státi
„und Bezeichnung (Punzierung) desselben“. To vycház
dále z § 28., který užívá slova „Vorratspunzierung
rovněž k označení celého výkonu úřadního. Není tedy
při správném výkladu puncovního zákona pochybnosti
o tom, že zboží vyvážené nepodléhá úřadní kontrole
svého obsahu drahokovů, poněvadž je osvobozeno
od celého obyčejného úřadního výkonu puncovního
Podléhá ovšem úřadní kontrole jiné, avšak pouze té.
která v § 19. výslovně jest uvedena a za kterou by
bylo dle všeobecného ustanovení § 3. platiti poplatek
kdyby § 19. od poplatku toho výslovně neosvobozoval
S toho hlediska bylo také nutno v § 19. osvobození
od poplatku výslovně uslanoviti. Kontrola v § 19
předepsaná vyžaduje pouze, aby puncovní úřad, kte-
rému předměty vyváženě byly oznámeny a předloženy
se přesvědčil, jsou-li bez puncu jmenného a aby jich
skutečné vyvezení kontroloval. Tenlo předpis § 19
byl by docela nesrozumitelný, kdyby i pro zboží vy-
vážené platila obyčejná kontrola puncovní. Shrnujíe
důvody svrchu uvedené žádá komora: c. k. ministerstvo
financí račiž v zájmu výroby granátového zboží bod
5. 1. odst. prováděcího nařízení k zákonu puncovnímu
ve směru komorou naznačeném změníti a změnu lu —
co možno nejrychleji — prohlásiti.
25
article
Německý průmysl a kartely. Dle výročníc
zpráv, pořádaných R. Calwerem o poměrech prů-
myslových a pracovních lze znamenati v r. 1903
okřivání po tísni let 1900—1901. Již
r. 1902 jeví znenáhlou nápravu. Osvěžení týká
se nejen zaměstnanosti, výše příjmu a způsobu
jeho rozdělení, ale zvláště vnitřní organi-
sace. Tylo vnitřní změny způsobeny byly
krisí, směřující ke zvýšení výroby a ke snížení
výrobních nákladů. Celá průmyslová odvětví se
těsněji k sobě soskupila v jednotné organisace
V ohledu tom vykazuje zvláště r. 1903 čeln
nové útvary. Vývoj kartelů zvláště pokročil více.
než v létech minulých. Počátek učinil prů-
mysl elektrický. Všeobecná elektrick
společnost berlínská a naše elektrická nejprvé
se dohodly o svých zájmoch. Ředitelé obou vzá-
jemně prozkoumali stav podniků, vyloučili mez
sebou soutěž, dohodli se o rozdělení výrobya
zaručili si navzájem všestrannou podporu. Z
nedlouho sblížily se závody Siemens-IIalskea
společnost Schackertova; spojily svou výrohu
Calwer
SiemensIIalskea společnost Schackertův
26
article
i odbyt. Mimo spojení zůstaly již jen závody
spoločnosti Lahmayerovy ve Frankfurtě a He-
lios v Kolíně n. R. Ještě před rokem kladl se
tomuto sjednocování tuhý odpor. Také v prů-
myslu báňském nastala řada fusí; hutě se
spojovaly, aby snáze čelily uhelným dolům
uhelné doly a obchody s uhlím utvořily společ
nou „uhelnou kancelář“. Stejné zjevy vyskytly
se i v bankovnictví; sem náleží zvlášto
spojení banky Drážďanské a Šafhůzské bankovní
jednoty. Doba krise poskytla patrně vydatnou
příležitost ku pátrání po slabých stránkách posa-
sadní organisace a zvláště seznána škodli
vost konkurence spřízněných zá-
vodů; místo soutěže zavádí se, pokud možná
jednotné vedení a rozdělování práce (zakázek)
Postup ten nutně povede k další organisaci vý-
roby a dokonalejšímu ovládání tr-
žiště. Tak průmysl německý došpívá k organi-
saci, jakou má průmysl Spojených států severo-
amerických. Největších úspěchů v oboru kartelo
vání dosáhlo se v dolování na uhlí a železářství.
Lahmayerův
Kolín
spojený stát severo
Helios
27
article
Zároveň učiněny přípravné kroky ke sjedno-
cení i v ocelářství. Konečně se obnovil a
rozšířil syndikát uhelný rýnsko-vestfálský. Stejné
sbližovací snahy vyskytují se v průmyslu kož-
ním, cementovém a v dopravnictví (plavba
porýnská a polabská). Jest záhodno, aby náš
průmysl všiml si náležitě tohoto vývoje v organi-
saci průmyslu německého, jest to organisaee
směru výbojného, a účinky její asi záhy
budou pociťovány si u nás.
Hnědouhelná dopráva. V měsíci- červenei
obnášela celková doprava hnědého uhlí v české
pánvi soverozápadní 83.996 vagonů prol
100.055 vagonům v červenci 1903. V prvých
7 měsících t. r. páčí se tato doprava úhrnně na
672.706 proti 676.346 vagonům ve stejném ob-
dobí 1903 a klesla tudíž proti loňsku o 3640
vagonů, ač za prvé pololetí konstatováno celkové
plus 12.000 vagonů. Také výsledek dopravn
za srpenvykazuje značné minus. V provozu na
dráhách saských zastoupeno v měsíci červenci
uhlí hnědé z Čech číslicí 318.743 proti
324.786 tunám za červenec 1903, z čehož re-
sultuje úbytek 6043 tun, ač od polovice měsíce
při zastavené dopravě labské vývoz dráhou byl
živější. V době od ledna do července obnáší pro-
voz tento 2,048.161 proti 2,063.240 tunámv
roce 1903, klesl tudíž o 15.079 tun. V celku
pak vyvezeno hnědéhc uhlí z Rakousko-Uherska
do Německa za prvé pololetí 1904 3,799.839
tun proti 3,881.186 tunám za stejné období
1903, tak že náš vývoz hnědouhelný (vývoz hně-
dého uhlí z ostatních zemí jest nepatrný) do Ně-
mecka klesl ze prvé pololetí 1904 o 82,347 tun.
Čo
Rakousko
Uhersko
Německo
28
article
Nový finanční list. Živnostenská banka pro
Čechy a Moravu v Praze přestane od 4. záři
t. r. vydávati své obvýklé týdenní zprávy bur-
sovní, doplněně kursovním lístkem a bude
místo nich zasílali bezplatně svým klientům
»Finační listy«, časopis věnovaný otázkám ho-
spodářským a speciálně finančním. Časopis
tento, do kterého budou pojaty dosavadní tý
denní bankovní zprávy z trhů peněžních, bude
přinášeti úvahy a studie hospodářské, informační
články, týdenní přehledy, zprávy o podnicíeh
průmyslových, obchodních a peněžních, rozhledy
po současném ruchu hospodářském, informace
z trhů tovarových, slosovaci listiny atd., bude
ledy všemi silami snažiti se, skýtati řádnou
spolehlivou informaci. Pro list získána řada vy-
nikajících odborníků. Aby zájem o věci hospo-
dářské byl co nejvíce probouzen, stanoveno
předplatné pro neklienty banky co nejlevněji.
Prvé číslo »Finančních listů« vyjde 4. zářía
bude expedováno současně s denními listy.
Čechy
Morava
Praha
živnostenský banka
29
article
Sestátnění »Hibernie« zamílnuto. Včera konala s
v Düsseldorfu valná schůze báňské společnosti »Hi-
bernia«. Za čílé debaty o nabídkách na sestátnění
protestoval tajný rada Müller od Drážďanské banky
proti jakémukoliv usnesení, jelikož »Hibernii« blízk
banky vzaly velké položky akcií do lombardu, jež
musí býti 31. t. m. vráceny vlastníkům. Akcií těch
nesmí se v dnešní schůzi použíti proti vládním na-
bídkám. Za čtení praesenční listiny vyšlo na jevo, že
Drážďanská banka svých 18 millionů akcií »Hiber
nie« zanesla sice do listiny, ale za schůze je opět
škrtla. Bez těchto 18 millionů bylo zastoupeno na
schůzi 32,356.400 z 53.500.000 marek. Když pak byly
Drážďanská banka a Schaaflhausenský bankovní spo
lek proti každému hlasování protestovaly, byla na-
bidka vládní 92 hlasy, zastupujícími 29,641.000 ma-
rek, proti 19 hlasům, zastupujícím 2,651 200 marek
zamítnuta. Prostředkující návrh, aby bylo se sta-
tem dále výjednáváno, byl vzat zpěl.
Zdraženi mléka ve Vidni. Včera konala se ve
Vídni schůze producentů zásobujících měslo Vídeň
mlékem, na které bylo usneseno, počínaje 15. zářím,
zvýšiti ceny mléka a te na litru o 2 haléře.
Müller
Düsseldorf
Vídeň
Hibernia
blízk banka
drážďanský banka
Schaaflhausenský
marek
30
article
Činnost anglické správy poštovní. Právě uveřej-
něná 50. výroční zpráva anglického generálního pošt-
mistra za období od 1. dubna 1903 do 31. března 1904
ukazuje zřejmě, že se hospodářské poměry v Anglii
horší. V poštovní spořitelně, jež slouží v Anglii pouze
spoření, bylo v posledním roce vloženo okrouhle
40.857.000 liber šterlinků (oni 42,217.000) a vyplaceno
jí bylo 42,786.000 (41,396.000) lib. št., tedy výplata
převýšila vklady okrouhle o dva milliony liber šter-
linků. Průměrný obnos vkladový obnášel 15 lib. št.
10 š. 10 d. a klesl opětně o 5 š. 10 d. Následkem
redukce zúročení konsolů skončil rok 1903 schodkem
107.403 lib. št. V roce, o němž se podává zpráva, bylo
vypraveno okrouhle 90 (92.5) millionů telegramů. Jevi
se tu schodek 2.7 procent, který povstal v první řadě
tím, že z bursy effektivní bylo odesláno jen 3,130.000
(3,727.000) depeší. Peněžní poukázky v domácím obě-
hu obnášely 11,262.000 (12,152.000) kusů v obnosu
35.4 (38.9) mill. lib. št. V obchodě s cizinou a s osa-
dami bylo 2702 (2379) poukázek peněžních v úhrnném
obnosu 7.3 (6.5) mill. lib. št. Velice silně stoupla do-
prava korrespondenčních lístků a to z 312.8 millionu
kusů v r. 1894-95 na 613.7 millionu kusů v r. 1903-4.
Anglie
31
article
Proti r. 1902-3 činí vzrůst 124.8 mill. kusů. Pohlednice
nabývá též v Anglii vždy většího významu a 779
v posledním roce odeslaných lístků byly soukromě
poštovní a pohledové lístky. Doprava psaní obnášela
2597.6 (2579.5) mill. kusů, při čemž připadá 61 do-
pisů na jednoho obyvatele. Před deseti léty vykazovala
doprava ta pouze 1771 mill. kusů s 46 listy na jedince
Příjmy poštovní dopravy obnášely okrouhle 15.8 (15
vydání 11.2 (10.8) mill. lib. št. Čistý výnos činí tudi
4.6 (4.1) mill. lib. št. V dopravě telegrafní činí příjmy
3.7 a vydání 4.7 mill. lib. št. Proti r. 1902-3 stouply
příjmy asi o 12.000 a vydání asi o 400.000 lib. šter
V tomto odvětví jest deficit asi jednoho mill. lib. št.
kterýž převyšuje cnen z r. 1902-3 o 382.000 lib. št
Poštovní správa zaměstnává 188.051 osob.
Křehkosť kostí. Jedním z následků letošníh
sucha, jemuž však možno snadno předejíti, jest nebez-
pečná nemoc, v létech takových se vyskytující, tak
zvaná křehkost kostí. Píce v takových suchých létech
jest chudá na lálky minerální, neboť malý obsah vody
v půdě se nalézající rozpustí méně živin, nežli za nor-
málního počasí, kořeny mohou následkem toho méně
živin přijmouti a proto vyvinutá rostlina také neob-
sahuje tolik popelnin. kolik jich k vývinu kostry aneh
k náhradě scházejících látek minerálních, najmě fos-
forečňanu vápenatého potřebí jest. Následek toho jest.
že kusy pící takovou krmené chřadnou a dávají na
jevo potřebu minerálních látek lízáním zdi neb pitím
moče. Všimne-li si hospodář těchto pokynů, zachrání
celou stáj, když ne před vyhynutím, ledy alespoň před
značnou ztrátou, neboť nemoc se tak dalece stupňuje,
že choré dobytce později ani vstáti nemůže a z
Anglie
mill
32
article
falku se řezníku prodati musí. Přidáním kostní krmně
moučky (pícního vápna) lze předejíti tomuto nebezpečí
a to při velmi nepatrném vydání a zvláště u mladých
kusů, které mají vyvinouti řádnou kostru, nemělo
by se vůbec zapomínati na přikrmování kostní krmnou
mcučkou. Akciová továrna na vyrábění umělých hno-
jiv a lučebnin v Kolíně vyrábí pícní vápno s obsahem
až 88% fosforečňanu vápenatého, prosté arsénui
chloru a je ochotna na požádání posloužiti výhodnou
nabídkou
Lokální dráha z Uh. Hradiště, Velehradem, Buch-
lovicemi do Osvětiman. Činnost pro zřízení lokální
dráhy béře se pravými kolejemi do předu. Upsaný
kapitál 540.000 K zvýšil se během posledního týdne
o 142.000 K, takže podnes zajištěno jest od obcíi
jednotlivců 682.000 K. Z příčiny, že upisování děje se
nyní o prázdninách, kdy mnoho rodin mimo důmi
vlasť mešká, prodlužuje se na projevená přání upiso-
vání do konce měsíce září t. r. Upisovatelů přirůstá
valně ze všech tříd a stavů, zvláště též vynikající
osobnosti, pak říšští a zemští poslanci se upisování
hojně zúčastňují. Jednateli p. Fr. Zelíkovi uloženo
zaříditi všechny kroky, aby se se stavbou co nejdříve
započíti mohlo.
Pro české rolnictvo byl právě vydán sedmý ročník
„Kapesního kalendáře českých zemědělců 1905“ za
redakce (jako ročníky minulé) Ant. J. Schönfelda,
b. redaktora „Obrany zemědělců“. Vypravení kalen-
dáře, který se těší nejširší oblibě, překvapí — a
jistě mile — četné jeho přátele. Praktickým je již
jeho štíhlý formát, lehko do kapsy vsunutelný, i orig.
vazba s klopou. Úplnou novinkou je denní zápisník.
Buch
Zelík
J Schönfeld
Kolín
Velehrad
Osvětimany
33
article
Při každém dni uvedeno nejen celé kalendarium, ale
i trhy, čímž prakticky je rozřešena těžká otázka pře-
hledného roztřídění trhů, které jinak vždy zabírají
hojně stran s nepřehlednou spoustou jmen. Čásť tex-
tová je bohatá články a zejmena drobnými pomů-
ckami, denně každému zemědělci potřebnými. S „ho-
spodářskými záznamy“ čítá kalendář na 304 strany.
Nebylo zapomenulo ani na útržkový sešitek, který
popsaný dá se snadno vyměniti za nový, ani na
desku zvláště připraveného bílého papíru pro po-
známky, jež se dají zase smýti. Toto vše tvoří před-
nosti tohoto kalendáře před jinými. Cena obnáší 1 K
(poštou 1.10 K) a objednávky nutno zasílati jen na
„Administraci Kap. kalendáře českých zemědělců“
v Praze, Václavské nám. 17
Dodávka pro vojsko. C. k. velitelství státních
hřebčinců v Praze (na Panenské) oznamuje vyhlá škou,
že koná dne 6. října 1904 dopoledne o 10. hod. ofertní
řízení za příčinou zajištění dodávání chleba v době
od 1. ledna do 31. prosince 1905 pro c. k. státní hře-
beční oddělení č. 1 v Praze, č. 2 v Nemošicích u Par-
dubic, č. 3 v Písku, č. 4 v Domažlicích a c. k. hříbě-
tinec v Nových Dvorech. Písemné oferty podati jest
v Praze do 6. října 1904 dopoledne do 10. hodin.
Vyhlášku prohlědnouti lze u obchodní a živn. komory
v Praze
Praha
Václavský já
Nemošice
Písek
Domažlice
35
article
Trhy poněžní.
Trhy poněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 27. srpna. (Pův. zpráva » Nár. Listů«.
Dnešní bursa minula dosti pevně a jednána rak.
investiční renta za K 91.10, dále placeny železniční
úpisy české zemské banky za K 99.721/2, 4% zá-
stavní listy české hyp. banky za K 100.20 a akcie
strojírny Rustonovy za K 270.—
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
249 50. české banky »Union« K 244.25
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Ofniciální záznamy zněji
Zástavní listy české hyp. banky 59%
31/e
Základní úpisy české zem: banky 40%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4 %
» » » (v K) 490
Mel. úpisy . » » (ve zl.) 49%
„ . . (v K) 4
Žel. . . „
Dlužní úpisy České prům. banky 412
Zástavní listy mor. byp. banky 5%
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4 %
Želez. úpisy » » , 4 %
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2
„, hali zem. banky 41/20
Kom. dl. úpisy . . . 40%
Železnič. „ » » 4%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 44,
,, Rak. uherské banky 49 %
„„ Dolnorak. hyp úslavu 490
„ » 3162
Kom. dl. úp. . . . 49%
. , 31/v
Zástavní listy Rak. hyp. banky 400
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%
Únorová spol. renta (v pap.) 4. 2 %
Dubnová » »
(ve stř.) 4.29
Květnová „ ,
(v pap ) 49%
Mel
Praha
český banka
Český průmyslový
květnový
36
article
Červencová spol. renta (ve stř.) 49%
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
, korunová renta . . 49 %
investiční . . . 3 1/2
Česká eskontní banka . . . akcie
Česká banka Union . . . . »
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka . »
Hospodářská úvěrní banka . . »
Moravská eskontní banka . .s
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká raf. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
Daňkův
Rustonův
Poldin
Zala
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
hospodářský úvěrní banka
moravský eskontní banka
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
37
article
x. Z Vídně, 27. srpna. (Telefgr.
»Nár. Listůe.)
Denní bursa. Na dnešní burse byl místní trh
opětně pevný. Kursovní výsledek ponejvíce positivní.
Na dopravním jen jižní zlaciněly, kdežto ostatní
povny. Těžké železářské ve šraňcích byly zanedbá-
vány, kdežto ostatní za čilého obchodu pevny. Zbro-
jovka trochu zlaciněla. Trh rentový nezměněn.
Devisy a valuty nezměněny. Na eskomptním nezmě-
něno 31/1 a9%.
x. Z Vídně, 27. srpna. (Telígrm »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 642.75, po —.—, —.—
uherské kreditky 753 50, angiobanka 279.75, bankovní
jednota 535.50, unionka 525.—, länderbanka 429.50,
slátní dr. 633.—, —.—, jižní dráha 89.—, polab. dr.
421.—, severozápadní dráha 414.—, turecké tabákové
343.—, rýmavsko muráňské 504.—, alpinky 442 75,
květnová renta 99.25, uherská korunová 97.—
turecké losy 128.—, marky za hotové 117.21, ultimo
117.25. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 27. srpna. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboži)
Amsterodam šek a krátké ih. 100 hol. zl. K 198 25,
198 45. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šeka
krátké lh. za 100 mk. 117.15, 117.35, Německo na
delší lhůty 117.20, 117.50, Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib. st. 239 62 /2, 239.821/2, Londýn na delší lh.
—.—, —.—, Nový York za 100 doll. —. —,
.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 94 87 1,
94.971/2, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—,
—.—, Petrohrad delší lh. — —, —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 94.90, 95.—, Paříž delší lh.
—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
94.90, 95.—, na d olší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. lh.
—.— —.—, na delší lháty
doktor
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
jižní dráha
Petrohrada ruský město šek
Italia šek
Italia
40
article
100.—
94.30
101.25
99.60
99.60
99 60
99.60
99.60
100.75
99 50
100 . 50
99.15
100. 15
99.40
100.40
102.—
101 85
99.50
100.50
101.15
102 15
99 9
98.75
99. 75
96 75
99 75
101 70
102 15
100.--
100.40
101. 40
99.8
10.80
93 75
94 25
99..60 100. 60
93 90
94..90
99 80
100. 8
81.4
82 45
100 20
100.40
100.-20
100 40
99 25
99 45
99 25
99 45
119.10
119.30
99.30
99 50
91.05
91.15