1
masthead
28. srpna 1904
2
masthead
I. Přiloha „Národnich Listu
Přiloha
5
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Listy ze školské politiky.
V. Postátnění škol.
Jak vůbec známo, jest ode dávna heslem
všech národních vrstev v zemích českých, člán-
kem našeho programu politického: pozem-
štění a ponárodnění obecného
školství, tak že dnes není naděje, že by
ozvěny došlo heslo právě opačné: postát-
nění těchto škol; tím méně, že říšská rada,
klerá by přece na prvém místě musila počinu
k tomu se ujati, staia se neplodnou vůbeca
v oboru obecného školství zvláště. Ano, všichni
pokrokoví přátelé obecného školství od r. 1883
právě naopak přímo se strachují, by říšská rada
podnikla jakoukoli opravu v zákonodárství škol-
ství obecného, poněvadž nikdo nemůže zaručiti
že by se neudála opět ve směru — zpátečni
ekém.
Není tedy nikterak otázka úplného postát-
nění školství obecného „časovou“; nieméně ne-
smíme právě ozvavší se hlasy v tomto směru
nechatí bez povšimnutí a oceniti je již nyní, kdy
veřejnosti české se dovolávají. Jeden z nich —
se stanoviska finančního — ozval se na Moravě,
druhý — se stanoviska protiautonomního —
v Čechách. —
Dne 15. t. m. pracovní sjezd če-
ských měst a městeček na Moravě se
snesl, aby „obnosy, potřebné k uhražení platův
učitelských na školách obecných, měšťanských
a pokračovacích byly hraženy z pokladny státní,
při čemž ať se přesně vymezí práva samospráv
ných orgánů v příčině ustanovování sil učitel-
ských a dohledu na toto školstvi.
Morava
Čechy
6
article
Že tento návrh byl sjezdem schválen jako
prvý „prostředek ku povznesení finančních po
měrův obcí moravských“ se stanoviska fi-
nančního lze si vysvětliti — zajisté náklad
na školství jest pro mnohé obce velmi značný,a
kdyby bylo lze prostě na stát jej přenésti,
bylo by obcím podstatně uleveno, a jejich
finanční poměry opravdu povzneseny. Tak nsi
soudil sjezd. Ale neprávem. Zajisté, že tak mu-
silo by se státi pro všechny země cislajtán-
ské, a bylo by jen spravedlivo, aby stát, jenž
tolik práv ve školství obecném si zabezpečil,
konečně přiznal se také ke svým povi nno
stem v tomto směru a přejal příslušné náklady
na se.
Avšak na uhražování podstatně zvýšenéhe
vydání na školství obecné nestačily by státu pro-
středky dosavadní; musil by „školskou“,
novou daní říšskou zjednatí si prostředky
větší. Tuto daň by rozvrhl na všechny země,
z nichž by bohatší, jako na př. právě Morava,
musily přispívati na chudší, na př. Halič, jejíž
ubohé obecné školství konečně prostředky říš-
skými by se mohlo povznésti na stupeň, k ně-
muž povznésti se nemůže (nebo nechce?) vlast-
ními prostředky zemskými.
I máme za to, že by „postátněním“ školství
obecného i ohledem nákladu nebyly finanční po-
měry obcí moravských povzneseny, nýbrž z hor-
šeny, poněvadž by obce naše musily hraditi
nejen náklad dosavadní na školy vlastní, ale
přispívati k nákladu i na školy cizí v zemích
chudých, ve státním svazku Rakouska se nale-
zajících.
Morava
Halič
Rakousko
7
article
Pochybujeme pak, že by stát, jemuž by
vydržování všech škol obecných se přiřklo.
vzdal se svých práv dosavadních ohledem do-
zoru a jiných, jež drží nyní, kdy na školství
obecné — u poměru k zemím — téměř ničím
nepřispívá. Neboť nejde tu jen o „přesné vyme-
zení“ práv autonomie ve školství, které přece
již se stalo zákony zemskými, ale o rozmno-
žení těchto práv.
Tedy již se stanoviska finančního poklá
dáme nový návrh naprosto pochybeným
a máme za to, že i s tohoto stanoviska právě na-
opak doporoučí se stará práce za řádnou de-
centralisaci obecného školství, za jeho
všestranné pozemštění, bychom konečně
za své peníze měli ve všem své školy a s vé
učitelstvo. Nepopíratelně značnému vzrůstání
nákladu na školství obecné postátněním škol by
se nepředešlo — finanční nesnáze zemí, od-
tud, ale i z jiných příčin vznikající, odstraní se
jenom jinou politikou finanční, která
by země pro stát tak nevyčerpávala, jako státní
politika nynější, která jim nenechává dosti pro-
siředků pro potřeby vlastní. —
V Čechách hlas za postátnění obecného
školství ozývá se z kruhův učitelských.
Čechy
8
article
Ne poprvé, ale upřímně. Zajisté v době posled-
ního upravování učitelského služného byla pro-
nášena smělá domněnka, že by rázem učitelstvu
bylo pomoženo, kdyby bylo postátněno, za státní
úřadníky ustanoveno — smělou byla tato do-
mněnka proto, že se strany státu nijak nebylo
ani naznačeno, že by postátnění učitelstva a
s nim polepšení jeho poměrů přál; naopak právě
se strany státu bylo zlepšení učitelských platův
co nejvíce zdržováno. Přece však jako na zapře-
nou, neurčitě a nesměle byly tu tam myšlenky
o postátnění obecného školství pronášeny; chtělo
se na př., by obsazování míst učitelských dálo
se státem, skrze c. k. zemskou radu školní; ještě
leni, před stanovením programu učitelstva v krá-
lovství mluvilo se proti dosavadní autonomii ve
školství a podobně; avšak tento nejnovější pro-
gram přece jen zůstal na stanovisku učitelstva
národního z r. 1870, že školství obecné má být
záležitosti zemskou.
I překvapuje, že proti tomuto programu
„Učitelské noviny“ z 12. t. m. odůvod
ňují, by školství obecné bylo postátněno, to jest
by bylo státem také vydržováno.
učitelský novina
9
article
Pokud jde o finanční stránku celé věci
platí proti ni důvody, které jsme v tomto článku
na prvém místě uvedli. „Učítelské noviny“ po-
dávají pro postátnění ještě důvody jiné, ale i tyto
nejsou dosti přesvědčivé, i když je posoudím
se stanoviska odborného a nikoli národ-
ního, které ovšem dnes ještě větší měrou než
kdy jindy nás varuje před všemi ústupky —
Vídni.
Jest pravda, že stát osahuje vždy větší
větší počet zařízení veřejných, jest v duchu
doby, socialismem zachvácené, že postátňován
zabirá kde co. Avšak je také pravda, že postát-
nění není vždy a všude posledním stupněm vý-
voje každě instituce a že i v takových zařízeních
pro která státní správa zdá se nezbytnou, jako
na př. veřejná doprava, volává se zase již po
odstátnění; zejmena v centralistických stá-
teeh žádává se, by nastala decentralisace, zkra-
cujici prostor a čas, o něž při dopravě především
Vídeň
Učítelský novina
10
article
běží. (Ostatně „postátnění školství“ neznamená
vždycky jeho ve všem zcentralisování, než často
jen obmezení vlivu soukromých společností
církví, poúrobení škol státnímu dozoru, zdůraz-
nění škol veřejných oproti školám soukromým
a podobně, při čemž autonomní sbory a jich
práva potrvají v platnosti.)
Je také pravda, že ne vždy a všud
samospráva ve školství se osvědčuje, jako děje
se na př. ve Švýcarsku, Německu, Americe, ale
tvrditi, že samospráva u nás se neosvědčuje.
jest tvrzení ve svém obecném znění přece jen
upřílišněné a nespravedlivé.
Tak by musily na př. napořád všechny naše
městské školy obecné býti horšími než
státní, c. k. školy evičné ústavův učitelských,
čemu však tak není. A přece samospráva našich
obcí, okresův a zemi je tak všestranně státem
obmezena, že ani nemohlo školství autonomn
řádně, bez obmezování a překážek se ujati, vy-
kvésti a uzráti.
Švýcarsko
Německo
Amerika
11
article
Je pak známo, že i obecné školy střední
pod autonomní správou došly svého času velikého
rozkvětu, často se vyrovnávaly, někdy i předčily
školám státním. Jen krušné poměry finanční nu-
tily a nutí obce, by své školy střední předávaly
do správy státní.
Že „e. k.“ bývá více ctěn a vážen než
„obecní“ a „zemský“, jest sice nechvalnou
stránkou četných našincův, avšak ani to není
vždy a všude, bývá také naopak; stát na př.
spořil tak laciným uznáním u výtečných paeda-
gogů českých (Krále, Kredby), ve všech slovan-
ských zemích rakouských proslulých, jako je udě-
lení pouhého titulu „ředitel“; stát má pro nejvýš
zasloužilého učitele za nejvyšší vyznamenání to-
též, které uděluje starým sluhům ve službách
i jen soukromých — obce však uctívají učitele
takového volbou za čestné občany; Praha i jiné
obce měly a mají pro všechny učitele své pří-
davky drahotní a osobní a. t. d.; vůbec hodnota
osob učitelských a úřadníků stále častěji oce-
ňuje se po jejich skutečné osobní zdatnosti než
po uniformě, ve které nechodí nebo chodí a dle
pokladny, z které jsou vypláceni.
Král
Kredba
Praha
12
article
Proti jednotlivým, byť častým přípa-
dům, že učitelé „obecní“ nejsou dosti ceněni
váženi, že u obcí není přízně ke svým školám;
že u nás neni zájmu pro věci školské a učitelské
můžeme uvésti hromadné, ještě častější pro-
jovy obcí pro školství národní a jeho učitelstvo,
jichž jsme byli přece také svědky, na př. při pro-
jednávání návrhu Liechtensteinova na radě říš-
ské, nebo při poslední úpravě učitelského služ
ného v Čechách atd. atd.
Co vykonaly pro české školy a učitelstv
naše země zemskými zákony pro Čechy a Mo-
ravu dobou posledního 30letí může směle měřiti
se s tím, co pro ně vykonal stát. Kdo dnes ob-
mezuje a zdržuje projednávání nejtklivější otázky
učitelské, totiž disciplinárního řádu, není přece
než také stát, na radě říšské. Kdo dával svým
podučitelům škol obecných tentýž plat (600 zl.)
jaký měli státní supplenti škol středních, neby)
přece stát, ale česká Praha. Thun a Kielmansegg.
kteří obmezili občanská práva učitelská, také
nebyli zástupcové autonomie, ale representanti
státu. Kdo chtějí učitelstvo vnutiti ve služby chrá-
mové nejsou obecní a okresní ale státní úřadové.
Kdo — dle četných zpráv — zrovna na výsměch
snah učitelských po vzdělání vyšším chce ducha
nastávajících učitelů ukouti ještě v těžší okovy
nízké dressury pro pouhopouhou všední školní
praxi, jest c. k. ministr státní. Kdo rozhoduje
o přesazování a dosazování učitelů v poslední
řadě jsou přece již nyní úřadové státní, kteří na
nespravedlnostech nesou aspoň tutéž vinu jako
prospěchářští zástupcové autonomie.
Liechtensteinův
Thun
Kielmansegg
Čechy
Praha
13
article
Souhlasíme, že bývají v autonomních sbo-
rech lidé, kteří obecné školy si neváží, učitele
podceňují, vzdělávání nového pokolení nedbaji
— avšak takové nalezneme i mezi zástupci státu.
I stát má a vždy bude míti po ruce jen lidi
a ne nějaké anděle, kteří by lidovému školství
kýženou, ve všem dokonalou nápravu přineslia
zjednali.
Nesouhlasíme, že poslanci naši jsou pod-
mínek rozvoje obecného školství neznalí a že
mu nechtějí — přemnozí z nich byli, kteří způ-
sebili podstatné opravy v připravovaných záko-
nech a nařízeních a právě na státních orgánech
vymáhají polepšení a nápravy u věcech škol obec-
ných a učitelských. Že o jejich často velikém při-
činění v tomto směru se nepíše a nemluví, není
důkazem, že takového přičinění není. Ne u nich,
ale u německých poslanců, na př. v posledním
zasedání sněmu našeho království šly věci běžné
politiky před věemi obecného školství a jeho uči-
telstva. Kdo vadí uvedení a rozvedení otázky
potřebné reformy obecného školství na sněmě
našeho království, je především stát, který sněmu
již ani řádně nesvolává, jednání jeho obmezuje
a zkracuje, i na radě říšské projednání otázek
školských překáží!
14
article
Máme za to, že nepodjatí, politickým dalto-
nismem nepostižení učitelé čeští neprohlásí se pro
postátnění, ale zůstanou věrni svému starému
heslu pozemštění obecného školství! Nechtějí
postátnění dnes ani Němci, kteří by přece nijak
při tom zkrátka nepřišli, a o jejichž intelligenci
se tvrdí, že „má v Čechách lepší (?) porozumění
pro školství obecné než intelligence česká.“
(Kdyby tomu tak vskutku bylo, starala by se, by
děti české nebyly přijímány do škol německých,
kde z neznalosti němčiny v pokroku zdržují jich
vlastní děti německé, nebyla by proti zákonu Kvi-
čalovu a chopila by se „ruky dávno a opět jí
podávané přes hranice národnostní“ se strany če-
ské k vyřízení otázek osvětných a hospodářských,
oběma národům v zemi společných!)
Jak patrno, neobstojí dosavadní důvody pro
postátnění škol před bližším rozborem, kterým,
tuším, jsme dokázali, že není nijak zárukou, že
obecné školství státní bude lacinějšíalepš
nežli školství zemské.
Němec
Čechy
15
article
Ale z trvajících snah po tomto postátnění
vysvítá potřeba, by každý pracovník v obecném
školství staral se o jeho pokrok a nápravu, necht
je nepatrným členem nějaké školní rady místní
nebo vlivuplným poslancem zemským. A neče-
kaje, až se politické poměry uvolní a školství
obecné stane se opět předmětem starostí, péče
boje ve sborech zákonodárných, by naváděl
opravu v oboru vlastní působnosti prací pro-
myšlenou, vytrvalou a pokrokovou, by i naše
tísněná autonomie vydala a vydávala v oboru li-
dového vzdělání ovoce ještě více a ještě lepšího
než dosud.
Nezazlíváme nikomu, komu pokroky obec-
ného školství v posledním třicetiletí jeví se ma
lými a kdo chce více a rychleji! Avšak podce-
ňováním práce autonomie české, přeceňováním
pouhého smýšlení německého a přepjatými na-
dějemi ve stát pokroku se nedoděláme: Ne z oka
mutného z ruky pilné naděje kvitne!
Skutečný vývoj lidového školství našeho n-
odůvodňuje ani pessimismus ohledem samo-
správy, ani optimismus ohledem státu. Také
nebyl národ český postižen nějakou katastrofou
politickou, aby vzdával se v oboru obecného
školství — své naděje a pomoci pro všechnu bu-
doucnost — oněch dosud mu zbylých skrovných
práv, ovšem i velkých povinností. Jeho heslem
musí zůstati i na dále také v soustavě vzdělavací
decentralisace, autonomie, pozemštění!
Jsme přesvědčeni, že v tom ohledu bude
s ním za jedno učitelstvo politicky nepodjatě,
spravedlivé a o významu národního školství
přesvědčené.
16
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šerm.
** Český šermířský klub »Riegel
přesídlil do nových účelně zařízených místností pana
Orazia Santellia v Praze—II., Mikulandská ulice
v domě sna Studenci«. Členům klubu opatřeno ne-
bývalé pohodlí v místnostech moderně zřízenýeh
a vzdušných, skládajících se z velikého sálu šermíř-
ského, šaten, koupelen opatřených sprchami atd.
Z oyklistského ruchu.
** K VIII. národním cyklistickým závodům dnes
v Poděbradech pořádaným, došlo ještě před ukonče-
ním zápisu takové množství přihlášek, že výbor Č. K.
V. »Poděbrady«, z ohledů bezpečnostních uznal za
nutné, odříci vedení na motocyklech při ranním
hlavním závodu o místrovství na 100 kilometrů. Při-
hlášeno totiž 18 jezdců, z nichž téměř polovina by
byla vedena motocykly, tak že nějaká srážka by
byla neodvratná. Na některé jízdy je hlášene
více než 15 závodníků, tak že boje budou urputné
V pádu nepříznivého počasí budou závody konány
dne 4. září.
Automobillam.
** Automobilní týden pořádán bude o
28. t. m. do 4. září v Brescii. Hlavní body pro-
gramu jsou: Mobilisační pokus o distanční závod
na okružní pokus Brescia-Cremona Mantua Brescia
(370 km.). Pro jednotlivé soutěže vypsané. Ceny
representují sumu 20.000 lir.
** Jistý list přináší pod názvem »Rychlost« ná
sledující: Automobil jest skutečně nejrychlejší do
pravní prostředek, neb dopraví nás co nejrychlej
též — na věčno st.
Athletika a sportovní hry.
Riegel
Santellius
Mantua
Praha
Mikulandská ulice
Poděbrady
Brescia
Cremona
Český šermířský klub
II
dům sen Studenec
výbor Č . K
km
lira
17
article
* S. K. Slavia odpovídá kapitánu Sparty na vy
zvání k zápasu následující
»K vyzvání, jež Jste učinil v offie. orgánu A. C
Sparty A-teamu S. K. Slavie a jemuž důrazu mělo
býti dodáno projevy ad hoc anonymními příznivei
S. K. Slavia učiněnými, dovolujeme si Vás, velectěný
pane, upozorniti:
1. Šestavení termínového seznamu S. K. S. jest
věcí klubu resp. jeho orgánů, jimž také náleží po-
souditi zajímavosť toho kterého jimi projektovaného
zápasu. Nemůžeme tudíž než prozatím odmítnouti
s vřelým díkem pěči Vaši o zajímavosť našich zá-
pasů. Výbor S. K. S. důvěřuje úplně svým orgánům,
že dovedou i letos získati zajímavé zápasy, jak už
řadu lel činí.
A C
S K
Slavia
Vaš
Slavia
Sparta
18
article
2. Žádná odpověď jest také odpověď! (11)
K tomuto způsobu jednání jsme vedení chová-
ním slavného Vašeho klubu k našemu vyzvání roku
1902 k meziklubovému malchi athletickému, jež nota
bene žurnalistika, tehdy Váš klub obsluhující, vy-
prorokovala. Co se o nás budete domnívati (pro-
miňte naší upřímnosti), jest nám věcí lhostejnou,
stejně jako důvody, ktaré Vám jsou důkazem našeho
strachu. Naše I. mužstvo bylo ovšem svého času po-
raženo od I. mužstva Vašeho slavného klubu; do-
volíte, bychom Vaše nové a posud neúplné znalosti
dějin Vašeho nynějšího klubu rozšířili poznatkem, že
I. mužstvo Vašeho klubu bylo tehdy poraženo i II
mužstvem S. K. S. Poukazují-li anonymní pisalelé
na to, že Vaše mužstvo proti B. T. C. docílilo vý
sledku lepšího než A-team S. K. S., přejeme jim
Vám neškodnou zábavu, jakou poskytují kombinac
»papírové formy« a ve snaze se Vám zavděčiti, upo-
zorňujeme Vás na př. na výsledky Slavia Reserves
versus Č. A. T. C. a Č. A. T. C. versus Vaše
mužstvo.
Doufajíce, že záležilosť tato nás nebude vlce
státi ani píď našeho drahého času, prosíma Vás.
velectěný pane, byste přijal výraz naší osobní
úcty.«
Tolik odpovídá Slavie. K tomu dodáváme: Co
pak zájmy sportovní nepřemohou zájmy klubovní
osobní?
B T C
A S K S
A T C
Č . A
Slavia
19
article
Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva.
Zdražení mléka, které již před 14 dny ve
Vídni a jiných větších městech provedeno bylo, šíři
se vždy v širších a širších kruzích. I v pražských ob.
chodech s mlékem objevují se postupně vyhlášky, že
jednotlivé mlékárny, počínaje 1. září 1904, mlékoi
smetanu za vyšší ceny na příště prodávati budou. Po
tři měsíce již trvající sucho zničilo největší část píce,
ceny pícní stoupaji a následkem toho hospodáři počí-
nají poznenáhlu stav dojného dobytka redukovati a
18024
požadují za mléko vyšší ceny.
Mlékárny jsou proto nuceny jednak producentům
zvýšiti ceny nákupní, jednak ale aby spotřeba pražská
kryta byla, bez ohledu na značné dovozné nakupovati
mléko ze značných vzdáleností.
Všechny tyto okolnosti s železnou nutností přivo-
dily zdražení, kteréž sice velmi nepříjemně dotkne se
všech konsumentů, ale s nímž nutno se smířiti.
od 60 kreje, ař do zl. 11.35 n
metr, ve všech barvách. Vypla-
Řn
cené a již vyelené dedá ne
do domu. Bohatý výběr vzorki
Vídeň
můj metr
27
article
Čeští rolníci!
Čeští rolníci!
Upozorněte svoji paní, že mýdlo a jiné prací pro-
středky se známkou „Jelen ve skoku“ jsou
výrobkem německým a že jest národní povin-
nosti českých žen říditi se heslem „Svůj k svému“, pod-
porovati průmysl český kupováním zaručeně čistých,
nepadělaných jádrových mýdel z továren českýchl
Spolek českých mydlářů v Praze.
18061
Jelen
Praha
spolek český mydlář
30
article
Slavnému
městskému zastupitelstvu
města Jičína
ku zaslánu o zadání stavby městské
plynárny.
Že sl. městské zastupitelstvo dotklo se prostřed
nictvím denních listů a tedy před tváří celé české ve-
řejnosti naší oferty, podané svého času na stavbu
městské plynárny v Jičíně, nezarmucuje nás ani v nej-
menším, jest nám ale želeti toho, že nezbývá nám
nežli hodně z blízka se podívati tomuto kousavému
zaslánu do očí.
Sl. měst. zastupitelstvo vyzvalo ku podání nabíd-
ky na stavbu plynárny v užší konkurenci též firmu
K. Krčil, ku které se připojila firma F. Kasl, čímž
zajisté důvěra k firmě prvé, vyzváním ku podání na-
bídky na jevo daná, se zmenšiti zajisté nemohla, nebot
firma F. Kasl při svém 30letém působení jako samo-
statný živnostník, továrník, více podobných větších
staveb k úplné spokojenosti svých P. T. zákazník
provedla.
Jsme sice velmi vděčni, že byla společná nabídka
naše v první schůzi obecního zastupitelstva refe-
rentem plynárenské komise i městskou
radou obecnímu zastupitelstvu doporučena, divíme
se však, jak je možno považovati jednou něco za
doporučitelné, podruhé však nejenom za ne-
doporučitelné, nýbrž naprosto pochybnél
Ovšem, česká firma se doporoučí, ale ke konci
německá stavbu provádí, peníze vydělává a z kapes
českého poplatnictva i bohatne!
Nebylo by divu, kdyby při hlubším uvažov ání
o těchto a podobných okolnostech neozvaly se v na-
šich českých duších jistě domněnky i pochybnosti.
Je arci pravda, že vyslovujeme se v dotyčné na-
bídce podané pod společnou firmou „Krčil a Kasl“
v množném čísle, jak je vůbec zvykem a jak se to
při firmách společných sluší a patří, ale naplňuje nás
podivem, že v zaslánu uvádí měst. zastup. 6 ňřadních
zpráv, že v tom a onom městě firmu Krčil a Kasl
neznaji!
K Krčil
F Kasl
Krčil
Kasl
Jičín
obecní zastupitelstvo
Krčil
31
article
Jak také mohli tam firmu naši znáti, když ji
tenkráte vůbec ještě nebylo, neboť se utvořila krátce
před podáním nabídky obci jičínské
Ve schůzi komise plynárenské prohlásil výslovně
společník firmy, Krčil, že pod svým jménem, tedy pod
firmou „Krčil“ kamenouhelné plynárny dosud nesta-
věl, že však se zúčastnil podobných podniků jako
samostatný dílovedoucí a technický stavební dozorc
u firem cízozemských v Budapešti a Německu a sice
v létech 1887 až 1895, v městech v ofertě uvedených.
Rovněž divíme se, jak mohlo sl. měst. zastupitel-
stvo v Německém Brodě propůjčiti dobrozdání znalce
svého o ofertě Krčil a Kasl, když firma tato tenkráte
ještě neexistovala?! —
V Něm. Brodě podala nabídku firma Krčil sama
Odmítáme tudíž od sebe co nejrozhodněji všechno
liché podezřívání jakobychom chtěli uvésti někobo
v omyl zúmyslným předstíráním a nepravdivým tvrze-
ním, že jsme stavby plynáren pod firmou Krčil a Kasl
prováděli, neboť ani jeden z nás se něco podobného
nepravdivého tvrditi neodvážil.
Krčil
Kasl
Budapešť
Německo
německý Brod
Brod
Krčil
32
article
Naopak, pravdou jest, že jsme výslovně před celou
technickou komisí a městskou radou prohlásili, že jsme
sice dosud zde v Čechách samo statně celkovou stavbu
kamenouhelné plynárny neprovedli, žádali jsme však
by nám zadáním stavby tamní plynárny první tento
krok usnadnila i povolili jsme jeďině za tím účelem
měst zastupitelstvu ony přímo kruté podmínky pla-
tební, totiž že se spokojíme první splátkou 40% až po
dokončení a bezvadném odevzdání celé stavby a zaří-
zení obci, dalších 40% že obdržíme po další kolaudaci,
která se měla konati za půl roku, t. j. po jedné zimní
kampani a 20% by zůstalo v rukou obce jako další
záruka po dobu dvou roků!
Z toho zajisté vysvítá, že mohlo sl. zastupitelstvo
jičínské „pokus“ onen učiniti aniž by nějaké risiko
na bedra svá bralo, neboť nám při podniku tom zá-
ležeti musilo na řádném a ve všech směrech doko-
nalém provedení.
Čechy
33
article
Toho chtěli jsme také se odvážiti, neboť mě
úspěch náš býti našim nejlepším vysvědčením ku pod-
nikům dalším a manifestací přímo zločinně odstrkova-
ného českého díla!
Pozoruhodné a naprosto nemístné jsou také po-
známky c. k. professora české vysoké školy tech-
nické v Brně, který „nemůže“ doporučiti, aby město
Něm. Brod stalo se předmětem „pokusů“ a „učení“
kterékoliv firmy!
To je očivídná nezdvořilost a bezměrnou troufaloste
způsobené odkopnutí české práce a českého živnost-
níka — Čecheml
Nepravdou jest též, že nabídka naše byla proto
menší, že jsme měli o 4000 m. potrubí méně, kdežto
při naší návštěvě v Jičíně se svého času mluvilo pouze
o 2000 m.! Avšak i oněch 2000 m. se správným
sčitáním „našlo“. Proč tedy i takové nepravdy
Tolik na obhájení naší cti a v odpověď na nervosní
zasláno tohoto slavného sboru, s nímž nadále polemi-
sovati nebudeme, neboť nemůžeme na „drahocenná
zaslána“ vynaložiti tolik, jako sl. zastupit. v Jičíně
které ovšem následkem podání nabídky naší získalo
slevou firmy německé 17.000 K.
Kolik „zasláno“ se za tento obnos dá uveřejniti!?
Zdali to též věci prospěje?!
Zajisté to též v dějinách lidstva ojedinělý případ,
že městské zastupitelstvo českého města napadlo po-
dobným způsobem firmu českou, chtíc ji před veřej
ností bez příčiny potupiti!
17996
KreM rči,
technický závod pro stavby plynáren a t. d.,
Praha-II., 1946.
Továrna pro acetylenové osvětlování, plyno- a vodovody
staveb, a ornament. klempířství
. anl, Král. Vinohrady.
Král
Brno
Německo
Brod
Jičín
Praha
český vysoký škola technickýnický
II
38
article
ze a jedine
král. srb. dvorní a komorní dodavatelkou ve
Vídni, I., Kohlmarkt 6, vynalezenými a jí sa-
motnou upotřebovanými okrašlov. prostředky.
priv., — pro kažtou danu nepostridařelný. — čini kůii
rě bělostnou, nakrývá srým velmi skrostaýma essallen
po nešlovicích, rodni znamení, vyrovnává vrasky a zákyby.
ženský obličej párabným a ku polivu mladistvým. Ja te ja-
žome se mýti, aniž by sensaění působivost zmizela. Cena
omlazuje o dosítiletí a má ho večer každá dáma upotřebiti
Cena tyglíku K 3.—.
zabrašsje ochrnutí klás, sílí tato a jest nejvýtelnější ze všech tolletníca
EalaVSSa vedičak jistým výslačkem korunevaných. Cena láb ve K 5——
Všechny mé výrobky byly v Pařiži, v Londýně a ve Vidni vyznamenány velkou zlatos meda tíní.
Za pelivuhodný výsledok svých připravků se úplně zaručují. Nesčetné doplsy uzatní z nejvyšáich kruká
jsou u mne k nahlédnutl. — Každé dámě oo nejlépe doporučltelno
C. k. priv. čelenka k dosažoní vrásek prostého, bělostně mramorového čela, kas K 3.— a vý-
borné, krášlicí mýdle „šavon ravissante“í kns K 1..60 a K 2.40.
Medame Rosa Schaffer vykonzli svým „KONOOREMT“ na katdém seřodivělém vlasu původní barru
mladistvou — skvostnou rusou, kaštanovou neb sametově černou — a žádné myti docílsného odstine
neodstraní. Jedno upotřebení postačí. Malý karton K 3.—, velký K 10.—
Pravé jen s mým obrazem.
„Obradka“, páska k zamezení tvoření se dvojité brady. Cena 4 koruny.
„Rhodopis“ dodává každému obličeji nevyrovnatelný růžový nádech. Cena 3 K
ROSA SCHAFFER ve Vidni., I, Kohlmarkt 6, v PRAZE u IOS. KAMNELA Na přikopě č.15
Schaffer
Vídeň
K 5
Londýn
Praha
Kohlmarktoria 6
46
article
Abiturientům
Abiturientům
yššich reálných škol v Kutné koře
z roku 1884.
Přátelét
Rozcházejíce se po sedmiletém spolužití ve stu-
diích, slibovali jsme si, že po létech opět se v Hoře
sejdeme.
Po uplynutí 10 let zapomněli jsme na své sliby.
za to nyní po 20 létech cítíme zajisté všichni potřebu
— opětného shledání, abychom své životní zkušenosti
přátelsky si sdělili a k nové práci vzájemně se po-
vzbudili.
Bylo nás tehdy v době nezdařených pokusů s re-
álným gymnasiem — pouze 12 (Belza, Franzi, Havlín,
Knappe, Moravec, Racka, Řezáč, Schally, Strébl, Švejk,
Ulihrach a Vavřina), kteří dospěli jsme na vyšší re-
álce k maturitě; od té doby již smrt hlouček náš
ztenčila.
Ujímaje se iniciativy v této věci, žádám všechny
kolegy o laskavé udání nynějšího pobytu k dalšímu
dorozumění a navrhuji společnou schůzi v den
11. záři 1904 o 10. hod. dopol. v hotelu
Moravoově v Kutné Hoře (Matičná slavnost
tamtéž) kde pak o dalším programu se dohodneme.
17981
Belza
Franz
Havlín
Knapp
Moravec
Racka
Řezáč
Schally
Strébl
Švejk
Ulihrach
Vavřina
Kutná
Kutná hoře
49
article
Učitelský kalendář
Učitelský kalendář
na školní rok 190 4-1905.
Uspořádal Ant. K. Víták. — Ročník V.
S podobiznou ředitele Jos. Kořenského.
Vázaný za 60 hal., poštou 70 hal.
Z OBSAHU: Životopis Josefa Kořen-
ského s podobiznou. — Školní kalendář. —
Historický kalendář. — O pokrokovém hnutí
učit. moravského. — Aforismy. — Pomníky,
sochy, památníky a desky pamětní v Praze
a předměstích. — Poplatky kolkové. —
Osobní daň z příjmu. — Sazba pošty li-
stovní. - Důležité pokyny včelařům,
zvláště začátečníkům. — O zkou-
škách učitelské způsobilosti pro
školy obecné. — Rozvrh hodin. — Pří-
16259
ruční katalog atd.
Také všechny kdekoli vydané kni-
hy a hudebniny lze si u mne objednati.
Seznamy knih a hudebnin ochotně
zdarma rozesílá
Fr. A. Urbánek, český knihkupec
a nakladatel v Praze, vedle
Národního divadla.
= Prvý český závod hudební. =
K Víták
Kořenský
Josef kořit
A Urbánek
Jos
Praha
Francie
národní divadlo
52
article
Praktické tabulky
Praktické tabulky
k vypočltávání krychlového obsahu ve-
6kerých dřev kulatých i přiříznutých, ja-
kož i stromů stojatých-
Vypočítávání různých ploch povrchu a obsahu těles.
Vypočítávání krychlového obsahu latí řezaných i ku-
latých, tyčí, ohrad a dříví probírkového. Kruhové plo-
chy. Vypočítávání obsahu stromů na stojato a výnosu
větví a vrcholků. Určování potřebného průměru ku-
latých dřev na vytesání stavebního dřeva.
Váha dřev bez kůry a váha kůry stromové. Honbaa
rybářství v Čechách, na Moravě i ve Slezsku a m.j.
Sestavil F. Borotínsskrý.
Cena velice obsáhlé knihy pouze K 1.60, v trvanlivé
vazbě pouze K 2.—, poštou o 25 h více, kdo obnos
předem pošt. poukázkou zašle. — Na skladě v každém
knihkupectví, zejména u nakladatele RUDOLFA
STORCHA, knihkupce v Karlíně.
Storch
Čechy
Morava
Slezsko
Karlín
55
article
s bekonu,
Kanalisace měst
Čistící nádrže pro odpadkové vedy
z betonu,
Těsnění sklepů proli spodní vodě
z betonu,
Holendry, kádě
z betonu,
z betonu,
Naduvníky a dlašby humen
z betonu.
Řepní splavy
Podnikatelství staveb betonových a továrny stavebnknh
výrobků
Hrůza Rosenberg,
Praha — Vídeň — Olomoue.
Parni mlékárna
Vysočany.
cs. kr dronr konomt
dodavatei
smetana, čajové máslo,
mléko pro děti.
Telelea zsel.
Hrůza Rosenberg
Praha
Vídeň
Vysočany
Parni mlékárna