ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 39012970-71e1-11dc-8ff5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 61 celkem · entity: person 55, place 60, work 8, org 16
1 masthead
28. srpna 1904
2 masthead
I. Přiloha „Národnich Listu
Přiloha
3 masthead
k čislu 238.
4 masthead
Strana 13.
5 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Listy ze školské politiky. V. Postátnění škol. Jak vůbec známo, jest ode dávna heslem všech národních vrstev v zemích českých, člán- kem našeho programu politického: pozem- štění a ponárodnění obecného školství, tak že dnes není naděje, že by ozvěny došlo heslo právě opačné: postát- nění těchto škol; tím méně, že říšská rada, klerá by přece na prvém místě musila počinu k tomu se ujati, staia se neplodnou vůbeca v oboru obecného školství zvláště. Ano, všichni pokrokoví přátelé obecného školství od r. 1883 právě naopak přímo se strachují, by říšská rada podnikla jakoukoli opravu v zákonodárství škol- ství obecného, poněvadž nikdo nemůže zaručiti že by se neudála opět ve směru — zpátečni ekém. Není tedy nikterak otázka úplného postát- nění školství obecného „časovou“; nieméně ne- smíme právě ozvavší se hlasy v tomto směru nechatí bez povšimnutí a oceniti je již nyní, kdy veřejnosti české se dovolávají. Jeden z nich — se stanoviska finančního — ozval se na Moravě, druhý — se stanoviska protiautonomního — v Čechách. — Dne 15. t. m. pracovní sjezd če- ských měst a městeček na Moravě se snesl, aby „obnosy, potřebné k uhražení platův učitelských na školách obecných, měšťanských a pokračovacích byly hraženy z pokladny státní, při čemž ať se přesně vymezí práva samospráv ných orgánů v příčině ustanovování sil učitel- ských a dohledu na toto školstvi.
Morava Čechy
6 article
Že tento návrh byl sjezdem schválen jako prvý „prostředek ku povznesení finančních po měrův obcí moravských“ se stanoviska fi- nančního lze si vysvětliti — zajisté náklad na školství jest pro mnohé obce velmi značný,a kdyby bylo lze prostě na stát jej přenésti, bylo by obcím podstatně uleveno, a jejich finanční poměry opravdu povzneseny. Tak nsi soudil sjezd. Ale neprávem. Zajisté, že tak mu- silo by se státi pro všechny země cislajtán- ské, a bylo by jen spravedlivo, aby stát, jenž tolik práv ve školství obecném si zabezpečil, konečně přiznal se také ke svým povi nno stem v tomto směru a přejal příslušné náklady na se. Avšak na uhražování podstatně zvýšenéhe vydání na školství obecné nestačily by státu pro- středky dosavadní; musil by „školskou“, novou daní říšskou zjednatí si prostředky větší. Tuto daň by rozvrhl na všechny země, z nichž by bohatší, jako na př. právě Morava, musily přispívati na chudší, na př. Halič, jejíž ubohé obecné školství konečně prostředky říš- skými by se mohlo povznésti na stupeň, k ně- muž povznésti se nemůže (nebo nechce?) vlast- ními prostředky zemskými. I máme za to, že by „postátněním“ školství obecného i ohledem nákladu nebyly finanční po- měry obcí moravských povzneseny, nýbrž z hor- šeny, poněvadž by obce naše musily hraditi nejen náklad dosavadní na školy vlastní, ale přispívati k nákladu i na školy cizí v zemích chudých, ve státním svazku Rakouska se nale- zajících.
Morava Halič Rakousko
7 article
Pochybujeme pak, že by stát, jemuž by vydržování všech škol obecných se přiřklo. vzdal se svých práv dosavadních ohledem do- zoru a jiných, jež drží nyní, kdy na školství obecné — u poměru k zemím — téměř ničím nepřispívá. Neboť nejde tu jen o „přesné vyme- zení“ práv autonomie ve školství, které přece již se stalo zákony zemskými, ale o rozmno- žení těchto práv. Tedy již se stanoviska finančního poklá dáme nový návrh naprosto pochybeným a máme za to, že i s tohoto stanoviska právě na- opak doporoučí se stará práce za řádnou de- centralisaci obecného školství, za jeho všestranné pozemštění, bychom konečně za své peníze měli ve všem své školy a s vé učitelstvo. Nepopíratelně značnému vzrůstání nákladu na školství obecné postátněním škol by se nepředešlo — finanční nesnáze zemí, od- tud, ale i z jiných příčin vznikající, odstraní se jenom jinou politikou finanční, která by země pro stát tak nevyčerpávala, jako státní politika nynější, která jim nenechává dosti pro- siředků pro potřeby vlastní. — V Čechách hlas za postátnění obecného školství ozývá se z kruhův učitelských.
Čechy
8 article
Ne poprvé, ale upřímně. Zajisté v době posled- ního upravování učitelského služného byla pro- nášena smělá domněnka, že by rázem učitelstvu bylo pomoženo, kdyby bylo postátněno, za státní úřadníky ustanoveno — smělou byla tato do- mněnka proto, že se strany státu nijak nebylo ani naznačeno, že by postátnění učitelstva a s nim polepšení jeho poměrů přál; naopak právě se strany státu bylo zlepšení učitelských platův co nejvíce zdržováno. Přece však jako na zapře- nou, neurčitě a nesměle byly tu tam myšlenky o postátnění obecného školství pronášeny; chtělo se na př., by obsazování míst učitelských dálo se státem, skrze c. k. zemskou radu školní; ještě leni, před stanovením programu učitelstva v krá- lovství mluvilo se proti dosavadní autonomii ve školství a podobně; avšak tento nejnovější pro- gram přece jen zůstal na stanovisku učitelstva národního z r. 1870, že školství obecné má být záležitosti zemskou. I překvapuje, že proti tomuto programu „Učitelské noviny“ z 12. t. m. odůvod ňují, by školství obecné bylo postátněno, to jest by bylo státem také vydržováno.
učitelský novina
9 article
Pokud jde o finanční stránku celé věci platí proti ni důvody, které jsme v tomto článku na prvém místě uvedli. „Učítelské noviny“ po- dávají pro postátnění ještě důvody jiné, ale i tyto nejsou dosti přesvědčivé, i když je posoudím se stanoviska odborného a nikoli národ- ního, které ovšem dnes ještě větší měrou než kdy jindy nás varuje před všemi ústupky — Vídni. Jest pravda, že stát osahuje vždy větší větší počet zařízení veřejných, jest v duchu doby, socialismem zachvácené, že postátňován zabirá kde co. Avšak je také pravda, že postát- nění není vždy a všude posledním stupněm vý- voje každě instituce a že i v takových zařízeních pro která státní správa zdá se nezbytnou, jako na př. veřejná doprava, volává se zase již po odstátnění; zejmena v centralistických stá- teeh žádává se, by nastala decentralisace, zkra- cujici prostor a čas, o něž při dopravě především
Vídeň Učítelský novina
10 article
běží. (Ostatně „postátnění školství“ neznamená vždycky jeho ve všem zcentralisování, než často jen obmezení vlivu soukromých společností církví, poúrobení škol státnímu dozoru, zdůraz- nění škol veřejných oproti školám soukromým a podobně, při čemž autonomní sbory a jich práva potrvají v platnosti.) Je také pravda, že ne vždy a všud samospráva ve školství se osvědčuje, jako děje se na př. ve Švýcarsku, Německu, Americe, ale tvrditi, že samospráva u nás se neosvědčuje. jest tvrzení ve svém obecném znění přece jen upřílišněné a nespravedlivé. Tak by musily na př. napořád všechny naše městské školy obecné býti horšími než státní, c. k. školy evičné ústavův učitelských, čemu však tak není. A přece samospráva našich obcí, okresův a zemi je tak všestranně státem obmezena, že ani nemohlo školství autonomn řádně, bez obmezování a překážek se ujati, vy- kvésti a uzráti.
Švýcarsko Německo Amerika
11 article
Je pak známo, že i obecné školy střední pod autonomní správou došly svého času velikého rozkvětu, často se vyrovnávaly, někdy i předčily školám státním. Jen krušné poměry finanční nu- tily a nutí obce, by své školy střední předávaly do správy státní. Že „e. k.“ bývá více ctěn a vážen než „obecní“ a „zemský“, jest sice nechvalnou stránkou četných našincův, avšak ani to není vždy a všude, bývá také naopak; stát na př. spořil tak laciným uznáním u výtečných paeda- gogů českých (Krále, Kredby), ve všech slovan- ských zemích rakouských proslulých, jako je udě- lení pouhého titulu „ředitel“; stát má pro nejvýš zasloužilého učitele za nejvyšší vyznamenání to- též, které uděluje starým sluhům ve službách i jen soukromých — obce však uctívají učitele takového volbou za čestné občany; Praha i jiné obce měly a mají pro všechny učitele své pří- davky drahotní a osobní a. t. d.; vůbec hodnota osob učitelských a úřadníků stále častěji oce- ňuje se po jejich skutečné osobní zdatnosti než po uniformě, ve které nechodí nebo chodí a dle pokladny, z které jsou vypláceni.
Král Kredba Praha
12 article
Proti jednotlivým, byť častým přípa- dům, že učitelé „obecní“ nejsou dosti ceněni váženi, že u obcí není přízně ke svým školám; že u nás neni zájmu pro věci školské a učitelské můžeme uvésti hromadné, ještě častější pro- jovy obcí pro školství národní a jeho učitelstvo, jichž jsme byli přece také svědky, na př. při pro- jednávání návrhu Liechtensteinova na radě říš- ské, nebo při poslední úpravě učitelského služ ného v Čechách atd. atd. Co vykonaly pro české školy a učitelstv naše země zemskými zákony pro Čechy a Mo- ravu dobou posledního 30letí může směle měřiti se s tím, co pro ně vykonal stát. Kdo dnes ob- mezuje a zdržuje projednávání nejtklivější otázky učitelské, totiž disciplinárního řádu, není přece než také stát, na radě říšské. Kdo dával svým podučitelům škol obecných tentýž plat (600 zl.) jaký měli státní supplenti škol středních, neby) přece stát, ale česká Praha. Thun a Kielmansegg. kteří obmezili občanská práva učitelská, také nebyli zástupcové autonomie, ale representanti státu. Kdo chtějí učitelstvo vnutiti ve služby chrá- mové nejsou obecní a okresní ale státní úřadové. Kdo — dle četných zpráv — zrovna na výsměch snah učitelských po vzdělání vyšším chce ducha nastávajících učitelů ukouti ještě v těžší okovy nízké dressury pro pouhopouhou všední školní praxi, jest c. k. ministr státní. Kdo rozhoduje o přesazování a dosazování učitelů v poslední řadě jsou přece již nyní úřadové státní, kteří na nespravedlnostech nesou aspoň tutéž vinu jako prospěchářští zástupcové autonomie.
Liechtensteinův Thun Kielmansegg Čechy Praha
13 article
Souhlasíme, že bývají v autonomních sbo- rech lidé, kteří obecné školy si neváží, učitele podceňují, vzdělávání nového pokolení nedbaji — avšak takové nalezneme i mezi zástupci státu. I stát má a vždy bude míti po ruce jen lidi a ne nějaké anděle, kteří by lidovému školství kýženou, ve všem dokonalou nápravu přineslia zjednali. Nesouhlasíme, že poslanci naši jsou pod- mínek rozvoje obecného školství neznalí a že mu nechtějí — přemnozí z nich byli, kteří způ- sebili podstatné opravy v připravovaných záko- nech a nařízeních a právě na státních orgánech vymáhají polepšení a nápravy u věcech škol obec- ných a učitelských. Že o jejich často velikém při- činění v tomto směru se nepíše a nemluví, není důkazem, že takového přičinění není. Ne u nich, ale u německých poslanců, na př. v posledním zasedání sněmu našeho království šly věci běžné politiky před věemi obecného školství a jeho uči- telstva. Kdo vadí uvedení a rozvedení otázky potřebné reformy obecného školství na sněmě našeho království, je především stát, který sněmu již ani řádně nesvolává, jednání jeho obmezuje a zkracuje, i na radě říšské projednání otázek školských překáží!
14 article
Máme za to, že nepodjatí, politickým dalto- nismem nepostižení učitelé čeští neprohlásí se pro postátnění, ale zůstanou věrni svému starému heslu pozemštění obecného školství! Nechtějí postátnění dnes ani Němci, kteří by přece nijak při tom zkrátka nepřišli, a o jejichž intelligenci se tvrdí, že „má v Čechách lepší (?) porozumění pro školství obecné než intelligence česká.“ (Kdyby tomu tak vskutku bylo, starala by se, by děti české nebyly přijímány do škol německých, kde z neznalosti němčiny v pokroku zdržují jich vlastní děti německé, nebyla by proti zákonu Kvi- čalovu a chopila by se „ruky dávno a opět jí podávané přes hranice národnostní“ se strany če- ské k vyřízení otázek osvětných a hospodářských, oběma národům v zemi společných!) Jak patrno, neobstojí dosavadní důvody pro postátnění škol před bližším rozborem, kterým, tuším, jsme dokázali, že není nijak zárukou, že obecné školství státní bude lacinějšíalepš nežli školství zemské.
Němec Čechy
15 article
Ale z trvajících snah po tomto postátnění vysvítá potřeba, by každý pracovník v obecném školství staral se o jeho pokrok a nápravu, necht je nepatrným členem nějaké školní rady místní nebo vlivuplným poslancem zemským. A neče- kaje, až se politické poměry uvolní a školství obecné stane se opět předmětem starostí, péče boje ve sborech zákonodárných, by naváděl opravu v oboru vlastní působnosti prací pro- myšlenou, vytrvalou a pokrokovou, by i naše tísněná autonomie vydala a vydávala v oboru li- dového vzdělání ovoce ještě více a ještě lepšího než dosud. Nezazlíváme nikomu, komu pokroky obec- ného školství v posledním třicetiletí jeví se ma lými a kdo chce více a rychleji! Avšak podce- ňováním práce autonomie české, přeceňováním pouhého smýšlení německého a přepjatými na- dějemi ve stát pokroku se nedoděláme: Ne z oka mutného z ruky pilné naděje kvitne! Skutečný vývoj lidového školství našeho n- odůvodňuje ani pessimismus ohledem samo- správy, ani optimismus ohledem státu. Také nebyl národ český postižen nějakou katastrofou politickou, aby vzdával se v oboru obecného školství — své naděje a pomoci pro všechnu bu- doucnost — oněch dosud mu zbylých skrovných práv, ovšem i velkých povinností. Jeho heslem musí zůstati i na dále také v soustavě vzdělavací decentralisace, autonomie, pozemštění! Jsme přesvědčeni, že v tom ohledu bude s ním za jedno učitelstvo politicky nepodjatě, spravedlivé a o významu národního školství přesvědčené.
16 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Šerm. ** Český šermířský klub »Riegel přesídlil do nových účelně zařízených místností pana Orazia Santellia v Praze—II., Mikulandská ulice v domě sna Studenci«. Členům klubu opatřeno ne- bývalé pohodlí v místnostech moderně zřízenýeh a vzdušných, skládajících se z velikého sálu šermíř- ského, šaten, koupelen opatřených sprchami atd. Z oyklistského ruchu. ** K VIII. národním cyklistickým závodům dnes v Poděbradech pořádaným, došlo ještě před ukonče- ním zápisu takové množství přihlášek, že výbor Č. K. V. »Poděbrady«, z ohledů bezpečnostních uznal za nutné, odříci vedení na motocyklech při ranním hlavním závodu o místrovství na 100 kilometrů. Při- hlášeno totiž 18 jezdců, z nichž téměř polovina by byla vedena motocykly, tak že nějaká srážka by byla neodvratná. Na některé jízdy je hlášene více než 15 závodníků, tak že boje budou urputné V pádu nepříznivého počasí budou závody konány dne 4. září. Automobillam. ** Automobilní týden pořádán bude o 28. t. m. do 4. září v Brescii. Hlavní body pro- gramu jsou: Mobilisační pokus o distanční závod na okružní pokus Brescia-Cremona Mantua Brescia (370 km.). Pro jednotlivé soutěže vypsané. Ceny representují sumu 20.000 lir. ** Jistý list přináší pod názvem »Rychlost« ná sledující: Automobil jest skutečně nejrychlejší do pravní prostředek, neb dopraví nás co nejrychlej též — na věčno st. Athletika a sportovní hry.
Riegel Santellius Mantua Praha Mikulandská ulice Poděbrady Brescia Cremona Český šermířský klub II dům sen Studenec výbor Č . K km lira
17 article
* S. K. Slavia odpovídá kapitánu Sparty na vy zvání k zápasu následující »K vyzvání, jež Jste učinil v offie. orgánu A. C Sparty A-teamu S. K. Slavie a jemuž důrazu mělo býti dodáno projevy ad hoc anonymními příznivei S. K. Slavia učiněnými, dovolujeme si Vás, velectěný pane, upozorniti: 1. Šestavení termínového seznamu S. K. S. jest věcí klubu resp. jeho orgánů, jimž také náleží po- souditi zajímavosť toho kterého jimi projektovaného zápasu. Nemůžeme tudíž než prozatím odmítnouti s vřelým díkem pěči Vaši o zajímavosť našich zá- pasů. Výbor S. K. S. důvěřuje úplně svým orgánům, že dovedou i letos získati zajímavé zápasy, jak už řadu lel činí.
A C S K Slavia Vaš Slavia Sparta
18 article
2. Žádná odpověď jest také odpověď! (11) K tomuto způsobu jednání jsme vedení chová- ním slavného Vašeho klubu k našemu vyzvání roku 1902 k meziklubovému malchi athletickému, jež nota bene žurnalistika, tehdy Váš klub obsluhující, vy- prorokovala. Co se o nás budete domnívati (pro- miňte naší upřímnosti), jest nám věcí lhostejnou, stejně jako důvody, ktaré Vám jsou důkazem našeho strachu. Naše I. mužstvo bylo ovšem svého času po- raženo od I. mužstva Vašeho slavného klubu; do- volíte, bychom Vaše nové a posud neúplné znalosti dějin Vašeho nynějšího klubu rozšířili poznatkem, že I. mužstvo Vašeho klubu bylo tehdy poraženo i II mužstvem S. K. S. Poukazují-li anonymní pisalelé na to, že Vaše mužstvo proti B. T. C. docílilo vý sledku lepšího než A-team S. K. S., přejeme jim Vám neškodnou zábavu, jakou poskytují kombinac »papírové formy« a ve snaze se Vám zavděčiti, upo- zorňujeme Vás na př. na výsledky Slavia Reserves versus Č. A. T. C. a Č. A. T. C. versus Vaše mužstvo. Doufajíce, že záležilosť tato nás nebude vlce státi ani píď našeho drahého času, prosíma Vás. velectěný pane, byste přijal výraz naší osobní úcty.« Tolik odpovídá Slavie. K tomu dodáváme: Co pak zájmy sportovní nepřemohou zájmy klubovní osobní?
B T C A S K S A T C Č . A Slavia
19 article Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva. Zdražení mléka, které již před 14 dny ve Vídni a jiných větších městech provedeno bylo, šíři se vždy v širších a širších kruzích. I v pražských ob. chodech s mlékem objevují se postupně vyhlášky, že jednotlivé mlékárny, počínaje 1. září 1904, mlékoi smetanu za vyšší ceny na příště prodávati budou. Po tři měsíce již trvající sucho zničilo největší část píce, ceny pícní stoupaji a následkem toho hospodáři počí- nají poznenáhlu stav dojného dobytka redukovati a 18024 požadují za mléko vyšší ceny. Mlékárny jsou proto nuceny jednak producentům zvýšiti ceny nákupní, jednak ale aby spotřeba pražská kryta byla, bez ohledu na značné dovozné nakupovati mléko ze značných vzdáleností. Všechny tyto okolnosti s železnou nutností přivo- dily zdražení, kteréž sice velmi nepříjemně dotkne se všech konsumentů, ale s nímž nutno se smířiti. od 60 kreje, ař do zl. 11.35 n metr, ve všech barvách. Vypla- Řn cené a již vyelené dedá ne do domu. Bohatý výběr vzorki
Vídeň můj metr
27 article Čeští rolníci!
Čeští rolníci! Upozorněte svoji paní, že mýdlo a jiné prací pro- středky se známkou „Jelen ve skoku“ jsou výrobkem německým a že jest národní povin- nosti českých žen říditi se heslem „Svůj k svému“, pod- porovati průmysl český kupováním zaručeně čistých, nepadělaných jádrových mýdel z továren českýchl Spolek českých mydlářů v Praze. 18061
Jelen Praha spolek český mydlář
30 article
Slavnému městskému zastupitelstvu města Jičína ku zaslánu o zadání stavby městské plynárny. Že sl. městské zastupitelstvo dotklo se prostřed nictvím denních listů a tedy před tváří celé české ve- řejnosti naší oferty, podané svého času na stavbu městské plynárny v Jičíně, nezarmucuje nás ani v nej- menším, jest nám ale želeti toho, že nezbývá nám nežli hodně z blízka se podívati tomuto kousavému zaslánu do očí. Sl. měst. zastupitelstvo vyzvalo ku podání nabíd- ky na stavbu plynárny v užší konkurenci též firmu K. Krčil, ku které se připojila firma F. Kasl, čímž zajisté důvěra k firmě prvé, vyzváním ku podání na- bídky na jevo daná, se zmenšiti zajisté nemohla, nebot firma F. Kasl při svém 30letém působení jako samo- statný živnostník, továrník, více podobných větších staveb k úplné spokojenosti svých P. T. zákazník provedla. Jsme sice velmi vděčni, že byla společná nabídka naše v první schůzi obecního zastupitelstva refe- rentem plynárenské komise i městskou radou obecnímu zastupitelstvu doporučena, divíme se však, jak je možno považovati jednou něco za doporučitelné, podruhé však nejenom za ne- doporučitelné, nýbrž naprosto pochybnél Ovšem, česká firma se doporoučí, ale ke konci německá stavbu provádí, peníze vydělává a z kapes českého poplatnictva i bohatne! Nebylo by divu, kdyby při hlubším uvažov ání o těchto a podobných okolnostech neozvaly se v na- šich českých duších jistě domněnky i pochybnosti. Je arci pravda, že vyslovujeme se v dotyčné na- bídce podané pod společnou firmou „Krčil a Kasl“ v množném čísle, jak je vůbec zvykem a jak se to při firmách společných sluší a patří, ale naplňuje nás podivem, že v zaslánu uvádí měst. zastup. 6 ňřadních zpráv, že v tom a onom městě firmu Krčil a Kasl neznaji!
K Krčil F Kasl Krčil Kasl Jičín obecní zastupitelstvo Krčil
31 article
Jak také mohli tam firmu naši znáti, když ji tenkráte vůbec ještě nebylo, neboť se utvořila krátce před podáním nabídky obci jičínské Ve schůzi komise plynárenské prohlásil výslovně společník firmy, Krčil, že pod svým jménem, tedy pod firmou „Krčil“ kamenouhelné plynárny dosud nesta- věl, že však se zúčastnil podobných podniků jako samostatný dílovedoucí a technický stavební dozorc u firem cízozemských v Budapešti a Německu a sice v létech 1887 až 1895, v městech v ofertě uvedených. Rovněž divíme se, jak mohlo sl. měst. zastupitel- stvo v Německém Brodě propůjčiti dobrozdání znalce svého o ofertě Krčil a Kasl, když firma tato tenkráte ještě neexistovala?! — V Něm. Brodě podala nabídku firma Krčil sama Odmítáme tudíž od sebe co nejrozhodněji všechno liché podezřívání jakobychom chtěli uvésti někobo v omyl zúmyslným předstíráním a nepravdivým tvrze- ním, že jsme stavby plynáren pod firmou Krčil a Kasl prováděli, neboť ani jeden z nás se něco podobného nepravdivého tvrditi neodvážil.
Krčil Kasl Budapešť Německo německý Brod Brod Krčil
32 article
Naopak, pravdou jest, že jsme výslovně před celou technickou komisí a městskou radou prohlásili, že jsme sice dosud zde v Čechách samo statně celkovou stavbu kamenouhelné plynárny neprovedli, žádali jsme však by nám zadáním stavby tamní plynárny první tento krok usnadnila i povolili jsme jeďině za tím účelem měst zastupitelstvu ony přímo kruté podmínky pla- tební, totiž že se spokojíme první splátkou 40% až po dokončení a bezvadném odevzdání celé stavby a zaří- zení obci, dalších 40% že obdržíme po další kolaudaci, která se měla konati za půl roku, t. j. po jedné zimní kampani a 20% by zůstalo v rukou obce jako další záruka po dobu dvou roků! Z toho zajisté vysvítá, že mohlo sl. zastupitelstvo jičínské „pokus“ onen učiniti aniž by nějaké risiko na bedra svá bralo, neboť nám při podniku tom zá- ležeti musilo na řádném a ve všech směrech doko- nalém provedení.
Čechy
33 article
Toho chtěli jsme také se odvážiti, neboť mě úspěch náš býti našim nejlepším vysvědčením ku pod- nikům dalším a manifestací přímo zločinně odstrkova- ného českého díla! Pozoruhodné a naprosto nemístné jsou také po- známky c. k. professora české vysoké školy tech- nické v Brně, který „nemůže“ doporučiti, aby město Něm. Brod stalo se předmětem „pokusů“ a „učení“ kterékoliv firmy! To je očivídná nezdvořilost a bezměrnou troufaloste způsobené odkopnutí české práce a českého živnost- níka — Čecheml Nepravdou jest též, že nabídka naše byla proto menší, že jsme měli o 4000 m. potrubí méně, kdežto při naší návštěvě v Jičíně se svého času mluvilo pouze o 2000 m.! Avšak i oněch 2000 m. se správným sčitáním „našlo“. Proč tedy i takové nepravdy Tolik na obhájení naší cti a v odpověď na nervosní zasláno tohoto slavného sboru, s nímž nadále polemi- sovati nebudeme, neboť nemůžeme na „drahocenná zaslána“ vynaložiti tolik, jako sl. zastupit. v Jičíně které ovšem následkem podání nabídky naší získalo slevou firmy německé 17.000 K. Kolik „zasláno“ se za tento obnos dá uveřejniti!? Zdali to též věci prospěje?! Zajisté to též v dějinách lidstva ojedinělý případ, že městské zastupitelstvo českého města napadlo po- dobným způsobem firmu českou, chtíc ji před veřej ností bez příčiny potupiti! 17996 KreM rči, technický závod pro stavby plynáren a t. d., Praha-II., 1946. Továrna pro acetylenové osvětlování, plyno- a vodovody staveb, a ornament. klempířství . anl, Král. Vinohrady.
Král Brno Německo Brod Jičín Praha český vysoký škola technickýnický II
38 article
ze a jedine král. srb. dvorní a komorní dodavatelkou ve Vídni, I., Kohlmarkt 6, vynalezenými a jí sa- motnou upotřebovanými okrašlov. prostředky. priv., — pro kažtou danu nepostridařelný. — čini kůii rě bělostnou, nakrývá srým velmi skrostaýma essallen po nešlovicích, rodni znamení, vyrovnává vrasky a zákyby. ženský obličej párabným a ku polivu mladistvým. Ja te ja- žome se mýti, aniž by sensaění působivost zmizela. Cena omlazuje o dosítiletí a má ho večer každá dáma upotřebiti Cena tyglíku K 3.—. zabrašsje ochrnutí klás, sílí tato a jest nejvýtelnější ze všech tolletníca EalaVSSa vedičak jistým výslačkem korunevaných. Cena láb ve K 5—— Všechny mé výrobky byly v Pařiži, v Londýně a ve Vidni vyznamenány velkou zlatos meda tíní. Za pelivuhodný výsledok svých připravků se úplně zaručují. Nesčetné doplsy uzatní z nejvyšáich kruká jsou u mne k nahlédnutl. — Každé dámě oo nejlépe doporučltelno C. k. priv. čelenka k dosažoní vrásek prostého, bělostně mramorového čela, kas K 3.— a vý- borné, krášlicí mýdle „šavon ravissante“í kns K 1..60 a K 2.40. Medame Rosa Schaffer vykonzli svým „KONOOREMT“ na katdém seřodivělém vlasu původní barru mladistvou — skvostnou rusou, kaštanovou neb sametově černou — a žádné myti docílsného odstine neodstraní. Jedno upotřebení postačí. Malý karton K 3.—, velký K 10.— Pravé jen s mým obrazem. „Obradka“, páska k zamezení tvoření se dvojité brady. Cena 4 koruny. „Rhodopis“ dodává každému obličeji nevyrovnatelný růžový nádech. Cena 3 K ROSA SCHAFFER ve Vidni., I, Kohlmarkt 6, v PRAZE u IOS. KAMNELA Na přikopě č.15
Schaffer Vídeň K 5 Londýn Praha Kohlmarktoria 6
46 article Abiturientům
Abiturientům yššich reálných škol v Kutné koře z roku 1884. Přátelét Rozcházejíce se po sedmiletém spolužití ve stu- diích, slibovali jsme si, že po létech opět se v Hoře sejdeme. Po uplynutí 10 let zapomněli jsme na své sliby. za to nyní po 20 létech cítíme zajisté všichni potřebu — opětného shledání, abychom své životní zkušenosti přátelsky si sdělili a k nové práci vzájemně se po- vzbudili. Bylo nás tehdy v době nezdařených pokusů s re- álným gymnasiem — pouze 12 (Belza, Franzi, Havlín, Knappe, Moravec, Racka, Řezáč, Schally, Strébl, Švejk, Ulihrach a Vavřina), kteří dospěli jsme na vyšší re- álce k maturitě; od té doby již smrt hlouček náš ztenčila. Ujímaje se iniciativy v této věci, žádám všechny kolegy o laskavé udání nynějšího pobytu k dalšímu dorozumění a navrhuji společnou schůzi v den 11. záři 1904 o 10. hod. dopol. v hotelu Moravoově v Kutné Hoře (Matičná slavnost tamtéž) kde pak o dalším programu se dohodneme. 17981
Belza Franz Havlín Knapp Moravec Racka Řezáč Schally Strébl Švejk Ulihrach Vavřina Kutná Kutná hoře
49 article Učitelský kalendář
Učitelský kalendář na školní rok 190 4-1905. Uspořádal Ant. K. Víták. — Ročník V. S podobiznou ředitele Jos. Kořenského. Vázaný za 60 hal., poštou 70 hal. Z OBSAHU: Životopis Josefa Kořen- ského s podobiznou. — Školní kalendář. — Historický kalendář. — O pokrokovém hnutí učit. moravského. — Aforismy. — Pomníky, sochy, památníky a desky pamětní v Praze a předměstích. — Poplatky kolkové. — Osobní daň z příjmu. — Sazba pošty li- stovní. - Důležité pokyny včelařům, zvláště začátečníkům. — O zkou- škách učitelské způsobilosti pro školy obecné. — Rozvrh hodin. — Pří- 16259 ruční katalog atd. Také všechny kdekoli vydané kni- hy a hudebniny lze si u mne objednati. Seznamy knih a hudebnin ochotně zdarma rozesílá Fr. A. Urbánek, český knihkupec a nakladatel v Praze, vedle Národního divadla. = Prvý český závod hudební. =
K Víták Kořenský Josef kořit A Urbánek Jos Praha Francie národní divadlo
52 article Praktické tabulky
Praktické tabulky k vypočltávání krychlového obsahu ve- 6kerých dřev kulatých i přiříznutých, ja- kož i stromů stojatých- Vypočítávání různých ploch povrchu a obsahu těles. Vypočítávání krychlového obsahu latí řezaných i ku- latých, tyčí, ohrad a dříví probírkového. Kruhové plo- chy. Vypočítávání obsahu stromů na stojato a výnosu větví a vrcholků. Určování potřebného průměru ku- latých dřev na vytesání stavebního dřeva. Váha dřev bez kůry a váha kůry stromové. Honbaa rybářství v Čechách, na Moravě i ve Slezsku a m.j. Sestavil F. Borotínsskrý. Cena velice obsáhlé knihy pouze K 1.60, v trvanlivé vazbě pouze K 2.—, poštou o 25 h více, kdo obnos předem pošt. poukázkou zašle. — Na skladě v každém knihkupectví, zejména u nakladatele RUDOLFA STORCHA, knihkupce v Karlíně.
Storch Čechy Morava Slezsko Karlín
55 article
s bekonu, Kanalisace měst Čistící nádrže pro odpadkové vedy z betonu, Těsnění sklepů proli spodní vodě z betonu, Holendry, kádě z betonu, z betonu, Naduvníky a dlašby humen z betonu. Řepní splavy Podnikatelství staveb betonových a továrny stavebnknh výrobků Hrůza Rosenberg, Praha — Vídeň — Olomoue. Parni mlékárna Vysočany. cs. kr dronr konomt dodavatei smetana, čajové máslo, mléko pro děti. Telelea zsel.
Hrůza Rosenberg Praha Vídeň Vysočany Parni mlékárna