ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 38ebccb0-71e1-11dc-9794-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 61, place 76, work 2, org 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
28. srpna 1904. Císlo 237.
4 article
pulární přednášky o vědě, literatuře, politicea otázkách sociálních v okolí radnice a doufá, že během roku dosáhne počet členů 12.000. Tím ovšem vzrůstá neobyčejně i vliv tohoto tichého pracovníka na široké vrstvy obecenstva. Panu Ernestu Gayovi, členu měsťské rady pařížské, tak sympaticky u nás známému z tři návštěv pražských, jsem povděčen za poznání nového presidenta městské rady pařížské. Pan Gay horlivě se stará o to, aby udrženy byly nynější srdečné styky Prahy a Paříže. Není vý- mluvnějšího agitátora nad něj a zejmena poda- řilo se mu mezi socialistickými členy městské rady odstraniti jisté falešné názory. Jak známo, neochably projevy česko francouzské, vyměňované mezi Paříží a Prahou, ani nyní, kdy je v čele městské rady radikální socialista Desplas, který tak vřelými slovy odpověděl na hold Prahy pa- mátce George Sandové. Pan Desplas je vynikající advokát, jenž s stal známým jako obhájce v proensech tisko- vých a anarchistických. Je rozhodným přívržen- cem socialistických snah a ve svém programu má zvláště tyto principy: odloučení státu od eírkve, odstranění senátu a daň z příjmů. Je 48 let stár. Dlouhý, prošedivělý plnovous a mírný, těkavý pohled dodávají jeho tváři výrazu muže spíše opatrně uvažujícího, nežli rázně rychle jednajícího. Jemný a sympatický je jeho hlas i celé jeho vážné, neokázalé vystoupení.
Ernest gay Desplas Sand Dlouhý Praha Paříž
5 article
Pan Desplas uvítal mne velmi ochotně laskavě. Pan Gay již jej zpravil o mé návštěvě a náležitě připravil půdu. Pařížský nynější sta- rosta projevil potěšení, že jeho odpověď na po- zdrav města Prahy byla u nás s takovou vděč- ností a porozuměním přijata. »Naše sympatie k Čechům a k Praze,- pravil asi president městské rady pařížské, »jsou přiliš vážné a opravdové, než aby mohly se státi majetkem pouze jediné strany. Jako u vás celý národ, všechny strany a vrstvy upřímně cítí s Francií, tak i my podobně chceme cititi k Čechům.« V dalším hovoru kladl pan Desplas důraz na to, že všechny dosavadní projevy mezi Paříž a Prahou byly zcela korrektní, že nelze vytý- kati nikomu snahu zavésti do nich ducha jiste strany neb směru. »Podobně jako naši kollegové, kteří repre- sentovali Paříž v Praze«, pravil dále p. Desplas, »tak i členové jiných stran politických z naš rady s radostí pojedou při nejbližší příležitosti pozdravit Prahu a národ český !« Zdá se, že příležitost lato bude při nastá- vajícím všesokolském sletu r. 1905. Pan Desplas ujistil mne, že budoucí dele- gace pařížská, jež bude vyslána do Prahy, bude daleko četnější nežli dřivější, a že v ní budou zastoupeny všechny strany politické. President městské rady rozloučil ses mnou po delší rozmluvě velmi srdečně a žádal mne, abych vyslovil jeho přátelský pozdrav praž- skému starostovi dr. Srbovi. Což tímto vy- Václav Hladík. konáno.
Desplas Čecho doktor Srba Hladík Praha Francie Paříž
6 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. Ze Záhřeba, 24. srpna. (S vobod a ti s ku v Chorvatsku.) „Obzor“ zaznamenává, že dne 23. t. m. dožil se své 1000. koufiskace. List má XLV. ročník. Z toho věku byly mu tedy skon- fiskovány bezmála tři roky. Ze Lvova, 26. srpna. (Poláci Kör- brovi.) „Gazeta Narodowa“ pravi v úvodním článku min. Körbrovi, že by špatně pocho- dil, kdyby za svého pobytu v Haliči ucházel se o pomoc Poláků proti české obstrukci. Poláci ze zásady jsou proti každé obstrukci, tedy (aké proti české, ale k tomu se nepropůjčí, aby vládě „lámali“ Čechy nebo kteroukoli jinou stranu slovanskou. Körber se bez podmínky podrobil německému vetu ve věcech národních, narodní šovinism německý jeho vinou vzrostl do nebývalých rozměrů a drzosť německá nezná již mezl. Kdyby s Němci některá strana slovan- ská ještě uzavřela spolek naproti jiným stranám slovanským, byl by to skutek sebevraždy, jak německého spojence, tak i státu, který by t- kový spolek puntoval, nebera si dosti výstrahy ze všech upřímných výlevů německých srdcí. Z Vídně, 27. srpna. (Kathrein.) Úřadní list oznamuje, že dr. Kathrein byl císařem jme- nován zemským hejtmanem tyrolským na místě hr. Brandisa, jenž se poděkoval. — (Pensio- nování učitelů na státních průmy- slových školách.) Císař schválil návrh ministra vyučování o pensionování učitelů na státních průmyslových školách i regulativ o tom.
Polák Kör Körber Němec doktor Kathrein Brandiso Záhřeb Chorvatsko Lvov Halič Čechy Vídeň Gazeta Narodow
7 article
Z Tridentu, 26. srpna. (Italské paral- lelky na universitě v Inšpruku.) Italští studenti na schůzi v Leviku rokovali o tom, jak se zachovati italským studentům v Inšpruku v příštím školním roce. Trvají na tom, aby byla zřízena nová italská universita v Tridentu. Požadavky italských studentů vláda chce vyříditi parallelkami, jež by mohly býti zřízeny buď při universitě vídeňské, nebo inšpru- cké. Proti parallelkám ve Vídni italští studenti prohlašují se rozhodně, na ně by se žádný nedal zapsati. Do Inšpruku, když by nebylo vyhnutí, sice by šli, ale žádají na universitě úplnou rovnoprávnosť s Němci prohlašují, že každou provokaci od německých studentů rázně od- razí. Resoluce vybízí dále italské poslance, aby byli přítomni zahájení přednášek na paral- lelkách inšpruckých a chránili italské studenty svou přítomností. Dále žádají italské obce, aby přispěly na akci v této otázce penězi, každá nej- méně 4 K.
Němec Trident Vídeň Inšpruk
8 article
Ze Lvova, 26. srpna. (Haličtí Rusov a cesta Körbrova.) Haličtí Rusové konat budou ve dnech 30. a 31. srpna ve Lvově sjezd, na kterém veřejně, loyálně, ale bez obalu, jak se sluší svobodným a neodvislým občanům ústav- ného státu, promluví o křivdách, na jejich ná- rodě v Haliči páchaných. Dr. Körber prohlásil. že chce očitě poznati poměry v Haliči. Nuže. ať zví z úst hromad ruského lidu haličského. v jakých poměrech on se nalezá!“ V Praze, 27. srpna. (Poněmě o v a činnost šlechty v Čechách.) „Český Sever“ ukazuje na poněmčovací činnost hr. Herbersteina, majitele panství libochovi- ckého, téhož, jenž svůj cukrovar v Pohořelicích na Moravě pronajal německo-židovské firmě. A v Lihochovicích správa velkostatku Herber- steinova je tak německá, že by ji ani Wolf ne- mohl učiniti němečtější, a následkem toho Němci počítají do svého národního majetku všecky pan- ské podniky na Libochovicku. Dnes není ani jedi- ného pruského omissara v Čechách, aby neměl jasně a zřetelně vyznačenou Herbersteinskou německou enklávu na Libochovicku.
Rusov Rus Körber Herberstein Herber Wolf Němec Lvov Halič Praha Čechy Pohořelice Morava Libochovicko Körbrov
9 article
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 27. srpna. Jubileum ženevské smlouvy. Před několika dny slavilo jedno z nejdůle- žitěších děl moderních snah humanitních 40leté jubileum svého utvoření. Smlouva ženevská. Jak význam díla toho pro veškeré občanstvo v do- bách válečných tak i jeho dnes takměř každo- denní aktuálnost vzhledem na zápas východo- asijský jest pohnutkou, abychom hleděli čtenáře seznámiti se vznikem a historií a hlavním ob- sahem tohoto veledůležitého ujednání mezinárod- ního, držíce se při tom koncisních, ale obsaž- ných vývodův znamenité knihy dra. Svátka; »Uvedení do práva mezinárodního.« Ženevská smlouva má především za účel chránit nemocné a raněné vojáky. Úmluvy mezi jednotlivými státy, aby osud raněných byl zabezpečen a ulehčen, dály se již od XVI. století. Od r. 1581 až do r. 1864 sjednáno bylo 291 takových smluv, vztahujících se částečně také na válku námořní. Od polovice století XIX. povstalo následkem změněného vedení války zpátečnické hnutí, jež zvláště zjevným bylo ve válce krymské, ve válce italské a v občanské válce americké. Bitv au Solferina, dne 24 června 1859, vnukla švýcarskému občanu Dunantovi myšlenku, aby blíže obíral se myšlenkou péče o raněné a ne- mocné vojíny v polních výpravách, zvláště o za- kládání spolků dobrovolných ošetřovatelů nemo- ných ve válce. Dunant společně s jiným Švýca- rem, Moynierem, pohnuli švýcarskou vládu, že ostatní velmoci pozvala ke konferenci, která od 8. až do 22. srpna 1864 zasedala v Ženevě.
doktor Svátek Dunant Praha Ženeva
10 article
Výsledek těchto porad, Ženevská konvence, po- depsán byl nejprve osmi státy: Švýcarskem, Badenskem, Belgií, Dánskem, Španělskem, Francií, Italií a Nizozemím. Od té doby však ke konvenci přistoupily všechny civilisované polocivilisované státy. Války od r. 1864 podaly důkaz, že konvence, ač působila velmi blaho- dárně, přece v různém směru potře- buje zlepšení a rozšíření. Zvláště Italie si přála, aby konvence byla rozšířena také na válku námořní. Po různém jednání sestoupila se v Ženevě nová konference, jež shodla se na 15 dodatkových článcích, shrnutých v konvenci ze dne 20. října roku 1868. Avšak ani tato nová úmluva, jež obsahovala rozšíření také na válku námořní, nesetkala se se schválením mo- ností. Až teprve Haagská konference r. 1899 sjednala v třetí konvenci rozšíření ženevské kon- vence na námořní válku; v příčině pozemní války byla schválena dosavadní ustanovení, jež ale dalším jednáním mezi státy byla v manohém směru ještě rozšířena. K ženevské konvenci ná- leží nyní 30 států. Ženevská konvence z r. 1864 sama však, jejíž jubilea právě zde vzpomínáme, platí pouze pro válku pozemní. Ona zavazuje velmoci, které ji podepsaly nebo k ní přistoupily, pouze v vzájemném poměru. Vede-li některá z těchto mocnosti válku proti státu, jenž ke konvene nepřistoupil, není konvencí vázána; ro v něž není ji vázán stát ve válce občan- ské, kterou vede ku potlače n vnitřního povstání, nebo při násilné. nikoliv však válečné svépomoci. Často hájený opačný názor zaměňuje zásady křesťanství lidskosti s pravidly práva mezinárodního.
Švýcarsko Badensko Belgie Dánsko Španělsko Francie Nizozemí Ženeva
11 article
Zranění a nemocní vojíni přijímají a oše- třují se bez rozdílu národností. Ti, kdož p uzdravení jsou k další službě neschopni, pošlou se domů; konvence z r. 1868 žádá však, a b také všichni ostatní uzdraven vojíni byli zpět posláni s podmin- kou, že po čas války zbraně se jiz nechopí. Veškerý ošetřovatelský personál, tedylá- kaři a ošetřovatelé i osoby, pov ě ře ne správou lazaretů a dopravou ra- něných, jakož i polní kazatelé jsou nedo- tknutelni. Konvence z r. 1864 dává jim právo, aby povinnosti své činili zadost i v tom při- padu, je-li jich ústav obsazen nepřítelem ; za to však v konvenci z r. 1868 ukládá se jim to za povinnost. Zároveň jest povinností vítězovou, aby jim povinný jich plat nezkráceně i na dále vyplácel. Také zdravotnické ústavy a to jak hlavní lazarety, tak i ambulance jsou nedotknutelny, nacházejí-l se v nich nemocní a ranění. Za to však materiál prvnějších propadá kořistnímu právu vítězovu. Obyvatelé, kteří raněným po- skytují pomoc, mají býti chráněni a zůstat volní. Každý zraněný, příjatý do ně- kterého domu, jest tomuto ochra- no u. Občan, jenž přijímá u sebe zraněné, má býti ušetřen od ubytování vojska a čásť válečné kontribuce má mu býti slevena.
12 article
Místnosti sloužící k uložení zraněných nemocných mají býti označeny zvláštní vlajkou, totiž červeným křížem v bílém poli. Také per- sonál má na ramenou pásky s tímže odznakem. Nekřesťanské státy uživají místo kříže jiných odznaků: Turecko půlměsíc, Persie vycházejí í slunce, Siam plamen Zneužití Červeného kříže a všechny pře- stupky ženevské konvence posuzovati jest dle národních zákonů a před národními soudy. Čtenář může posouditi dle toho, pokud Japonci, vzpomeneme-li zohavení a ubíjení raněných, němž zprávy i fotografické snímky byly podánya připomeneme-li si jich střelbu na vlaky s raně- nými, tuto smlouvu i pro ně právoplatnou do- držují. Ještě karakteristickou okolnost dlužno do- dati. Rusko, Brazilie a jiné státy omluvily aspoň neúčasť svou na konferenci 1964 za jejího z- sedání a slíbily později k její úmluvám přistou- piti. Rakousko však, ač zvláště Durantova od- halení o tom, jak mizerně bylo v bitvěu Solferina o raněné postaráno, ke konfe- renci podnět dalo, se k tomuto humannímu shromáždéní obrátilo zády. Teprve po nové až válce 1866 Rakousko — ve všem dobrém po- zadu — ke generální smlouvě taktéž přistoupilo.
Durantův Turecko Persie Siam Rusko Brazílie Rakousko
13 article
Arménské hnutí.
14 article
Podle zpráv konsulů povstalecké čety ar- ménské znovu se množí. U vesnice Semirenu, jen 5 hodin od Bitlisu, svedla četa tuhou bitku s vojskem tureckým a pobivši a zranivši ně- které vojáky, ustoupila. 17. t. m. vnikla do- konce jedna četa taková až do Bitlisu, kdež měla srážku s vojskem, aby opět ale ustoupila. V městě zmocnila se veliká panika mohame- dánů i Arménů, proti nimž pak mohamedáni výtržnosti uspořádali. Hlavní náčelník čet Andronik znepokojuj dosud obvod sassunský. Z Kavkazska přešla prý do Turecka řada čet. Však také Turei podni kají rozsáhlé vojenské přípravy v Erzerumu Bitlisu a Vanu, ač se praví, že vojsko turecké počíná si přílis těžkopádně, než aby čety mohlo záhy potlačiti. Rusko snaží se sice všemožně zameziti přestupování čet a uzavřelo k účelu tomu prý i s Portou ujednání o různých opa- třeních, přes to ale zdá se, třeba to bylo sebe rozhodněji popíráno, jest hnuti ono živeno Anglií, kdež také nejvíce emigrantův arménských došlo útulku i finanční opory a kteráž, prosta ovšem pohnutek humanních, doufá tím jen Rusku o potiž víc způsobit. Autonomie Filipin. Kandidát demokratické strany pro předsed nictvo Spojených státův Parker, jenž již ve své kandidátní řeči sliboval přičiniti se o »úplnou neodvislost« Filipin, vyjadřuje se v listu včera uveřejněném určitěji o věci té. Píše, že kdyby zvolen byl, zasadí se všemožně o udělení auto- nomie pro zmíněné souostroví východo asijské tom způsobu, jak udělena byla i ostrovu Kubě
Armén Andronik Parker Semiren Bitlis Kavkazsko Turecko Erzerum Bitlis Rusko Anglie Filipíny spojený státův Kuba
15 article Pozoruhodné zbrojení anglické.
Pozoruhodné zbrojení anglické. Pařížské »Patrii« píše se z Londýna; Strávil jsem několik dní v Dovru a shleda jsem, že admiralita zřizuje vedle velikého bas- sinu, jenž — v rozloze 600 akrů — bude vy- hražen bitevním lodím a křižákům, jiný ještě obrovský bassin, kterýž určen bude pro lodi torpédové a podmořské. Dovre, kterýž byl až dosud obyčejným přístavem pro cestující a zboží. stane se krátko válečným přísta- vem prvního řádu i chráněn bude tvr- zemi s děly vyzbrojenými. Bude moci poskyt- nouti útulek eskadře mohutné, úplně co do bitevních jednotek . . .« A dopisovatel dodává: Zdá se, že pan Pelletan, nabyv vědomí o této zdvořilé pozornosti Angličanův oproti našemu pobřeží od Calais a Boulognu až do Dunkerque, rozhodl se opatřiti Calais aspoň čtyřmi lodmi podmořskými. Oproli spojencově hranici. Milánským listům sděluje se z Verony, že italský ministr vojenství náhle nařídil opravy starých opevnělní, která Rakouskem byla zafizena, ale později byla zanedbána. Jistě také výmluvná to známka doby !
Pelletan Angličanův Londýn Calais Dunkerque Verona Rakousko Patria
16 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — České dítě do české školy. Poněvadž z »práva rodičovského« dá se téžit pro germa- nisaci, proto vídeňské vlády vzpírají se jedině paedagogicky správnému zákonu, že do obecné školy přijato má býti z pravidla jen dítě znali jazyka vyučovacího — tak zvanému zákonu Kvíčalovu. Vláda pomáhá odporem svým proti zákonu tomu volmi vydatně plnit školy ně- mecké, najmě školy německého Schulvereinu, mimo to pracují v zájmu tohoto spolku, jenž dnes svým vlastním účelem již se neskrývá, veliké německé závody v průmyslových krajích s obyvatelstvem smíšeným a zvlášť intensivní jeví činnosť v tomto směru německá obecní za- stupitelstva. Když hrozí českému otci, na mzdu odkázanému, propuštěním z práce, vypovězením z bytu, ba i vyhostěním z obce, opováží-li dítě své dát do české školy zapsati, jaký div, podlehne-li chudák a skřípaje zuby zavede dítě tam, kde ho daleko horlivěji, než předmětům školním, učí pohrdati vlastní krvl. Však v ně- meckých školách mimo tyto oběti německého terroru, vládou všemožně podporovaného, dost dětí českých, jejichž rodičové ne následkem znásilnění německého, nýbrž z dobré vůle, jinými slovy z obmezenosti a z nehodně špekulace je tam strčili, domnívajíce se, že tim lépe zabezpečí jejich budoucnost, vyjdou-li ze školy německé.
Kvíčalův Český dítě
17 article
Obvyklou omluvou rodičů takových je, že ge- nerace z let padesátých a předcházejících rovněž navštěvovala školy německé, aniž by se odná- rodnila. Na to ovšem zapomínají lidé, již tak se vykrucují, že je veliký rozdil mezi německou školou tehdejší a školou nynější. Jelikož to byli češti učitelové, již nuceni byli českým dětem němčinu vtloukati, tehdy třeba po německu, ale přece jen učily se děti národ svůj milovati když i to ne, tedy aspoň jím nezhrdati, dne tomu ale jinak. Na školách německých, najmě ale na schulvereinských působí nejhorlivější agi- tátoři německonárodní, nejrozhodnější odpůrci národnosti naší. Němečtí učitelové navzdor pří- snému diseiplinárnímu řádu postupují všude v čele všeněmecké agitace a je známo, že po- slanci všeněmečtí rekrutují se hlavně z redaktorů všeněmeckých listků a z učitelů na obecných školách. A jakkoli jsou tito páni agenty strany, jejíž vůdcové »s touto říší — jak sami dozná- vají — přestali již účtovat«, nikdo jim v tom nepřekáží, kdežto běda učiteli českému, jenž opovážil se promluviti při té či oné přiležitosti o — Husovi. Ve škole německé neučí se děti pouze německy, nýbrž ve škole té vštěpuje se jim především jiným zášť oproti národu našemu a ono jedo- vaté nepřátelství, jež klidné soužití obou národů v této zemi činí nemožným. Dostane-li se do takovéto školy české dítě, opustí ji jako mravní vyvrhel, jenž bez citu národního, bez lásky vlastenecké nenávidí vlastní rodiče, jejichž ja- zyku a mravům se posmívá. A co státi se může později z takového dítěte, když vstoupí do života a do jeho zápasů, lze si pomysliti.
Hus
18 article
Ve čtrnácti dnech otevrou se opět školní slně na mnohých místech již tento týden — tu počne opět neunavný nátlak na české rodiče a odporné shánění českých dětí do německých přelejváren. Národní odpůrci užijí všech pro- středků, aby do tenat svých co možná mnoho nalapali českých oběti. Pomocníkem vydatným jim bude při stom, jako v jiných letech, hlou- post rodičů. Oproti tomu třeba se vším důra- zem se zasaditi, aby lov německý nebyl hojný. Nestojíme o německé děti a jakkoli jsme u po- rovnání s Němci národem malým a každý při- rostek je nám vítaným, nomáme ničehio prou
Němec
19 article
tomu, aby o vyučování svých děti počoval Němci, jak sami uznají, však máme naproti tomu právo brániti se násilnostem odpůrců na- šich, kteří se surovou bezohledností rvou nám naše děti a do svých škol je strkají a musí nám býti rovněž dovoleno vésti boj proti nevědomosti a zbloudilosti našich vlastníeh lidí, již děti své házejí do dračího jícnu germa- nisace. V ohledu tom je všech příslušníků národa našeho povinností napjati všechny síly a každé vykořistiti příležitosti, aby české dítě bylo dáno do české školy. A nebuďme vybíraví ve volbě zbraní v tomto boji. Kde surově z národní hra- bivosti a ze vzteku oproti nám a za pomoci všech činitelů, již v rukou svých sousiřeďuji moc, urážejí se a velikou germánskou nohou šlapou nejpřirozenější zákony lidskosti a kde provozuje se na větší lesk a slávu Němeclva soustavná loupež českých dětí, tam neplatí že- nevská konvence. Vizme, co děje se v Brně, co v Budějovicích a co všude v oněch městech smíšených, kde je obecní správa v rukou našich odpůrců. Němcům neuškodí, ztratí-li na tisíce dětí, nám ale musí býti každá česká duše drahou. Proto se braňme! Zejmena o to pe- čujme, aby obrana nebyla ponechána slaběmu jednotlivci, jejž přemoci není uměním. Dnes přestalo snad již obvyklé sentimentální uvažo- vání o národnostním míru a o libezně konkor- danci obou národních kmenů; každému je zjevno že Němcům jde o naše vyhlazení, o naši exi- stenci. A v takové posici přestává každý ohled.
Němec Brno Budějovice
20 article
My poměry nynější nezaviníli, my chtěli upřímně a poctivě žiti s Němci v míru, však těžko ziti nejlepšímu v míru, když zlému sousedu to pře- káží. Braňme především ale své děti — Z německého blázince. Příznaky, ž německý národ v Rakousku počíná korporativně bláznit, množí se vůčihledě. Aspoň to, co pro- vádějí naši Němci se slovanským označením Uže v Solnohradsku na jizdních lístcích z Prahy vydávaných, nedá se tak hned s něčím srovnat. Řekněme, že kdyby po jednom šumícím prášku vzkypěl celý rybník, měli bychom asi tak přl- bližný obraz příčiny a účinků pro toto pominulé řádění, způsobené slovanským označením pra- starého druhdy slovanského místa na naší, české polovině jízdního lístku, po níž Němci přece ničeho není. Je to hnedle čtrnáct dní, c kterýs antizionista udal v »Bohemii« vzkřek nacionálního zoufalství nad Uží na jízdních listcích státní dráhy a do dneška neumlklo úpění německého tisku; vemte kterýkoli ven- kovský list německý, už z daleka čtete tučný nápis »Praha—Uže« anebo »Uže—Aussig«. V tomto bláznovství jest systém. Jest provozo- váno s nejchladnější krví a vypočitavostí. Ně- mecký lid v zemích českých jest zachvácen hysterií, toť je očividno, ale strůjcové této ná- kazy jsou úplně klidni a cílů svých vědomí.
Němec Rakousko Solnohradsko Praha Bohemia už
21 article
Šakalové opavských ulic svým vytím pod okny presidentského bytu vymohli aspoň to, že české parallelky v Opavě na rozdíl od polských v Te- šině nedostanou svého samostatného ředitele, nýbrž správce po německu podřízeného něme- ckému řediteli. Proto staví se v každém po- dobném připadě naši Němci jako kdyby za- chvácení byli amokem anebo berserkeřstvím, což jest vlastně původní německá národní nemoe, i předstírají hromadnou zuřivost pro každou maličkost. Tak tomu jest i tentokráte s »Užíe na jízdních lísteích z Prahy. První zbláznil se purkmistr užecký, namlouvaje světu, že slo- vanské označení na jízdním lístku z Prahy po- škozuje jeho městys — uváděje v omyl cizince (l), nyní třeští po něm celá německá veřejnost. Kdežto tedy Němce čerti berou pro lapálie, jedině proto, že dobře vědí, kterak se na těch jistých rozhodujících místech jenom čeká na německý rámus, jenom aby věc v pod- statě nejspravedlivější mohla být po německém přání ušlápnuta, česká veřejnost v existenč- ních pro ni mnohdy otázkách národních za- chovává klid, o němž možno říci vše, jenom to nikoli, že jest imposantní aneb dokonce že ně- komu imponuje. Právě na poli železnictví máme této národní ochrnulosti české žahavé příklady.
Šakal Němec Opava Praha
22 article
Zuří-li užecké Germanstvo a s ním celá Ost- marka nad domnělým počeštěním jmena pohor- ského městyse v Solně Komoře, co by mělo asi tak dělnt české obyvatelstvo ryze českých krajů v Čechách, jimiž vedou trati sázavská, modřanská, jičínská atd. ? Nejenom k vůli tomu, že snad i na těch slepičích kurnících před- nostů stanic zmíněných drah zemských dána přednost němčině před češtinou, ale zvláště pro zločin proti veřejné mravopočestnosti, s jakou przněna po německu jmena českých stanic na těchto tratích, jako Sazau, Rattny atd. Náš Tábor musí být poněmčen, i kdyby to jen čárku na a státi mělo. Roudnice si musí nechat libit zmaušlování na Raudnitz atd. atd. atd., i není vlastně jediného poctivého českého jména v českém místopisu, jež by nebylo změžděno, zkomoleno, zhanobeno prvotně k vůli neoheb- nému německému jazyku a nejnověji ovšem k namlazení chorobného německého nacionalismu.
Čechy Tábor Roudnice
23 article
Jaké ohledy berou se k citům českého histori- ckého obyvatelstva země, o tom zmíniti měli jsme nesčetněkráte příležitost. Při zahájení místní dráhy Mikulášovice—Krásná Lípa pouká- zali jsme na přiklad k tomu, že česká pojmo- nování těchto stanic beze stopy vypadla ze se- znamu českých staničních jmen sl. ředitelství c. k. státních drah v Praze. Je to úžasné, co si tu klidně libiti dáme! V Čechách staví se z tučných zemských subvenel železné dráhya stanice na nich ležící nesmějí být označovány starými, historickými jmeny svými. Stačí svra- štění obrví některého všemohoucího dvorního rady a jmena ta nesměji býti ani na jízdním listku tištěna. Od otevření dráhy Mikulášovice— Krásná Lípa neuživá se jiného označení, leč Nixdorf, Ober-Nixdorf a Schönlinde a rozumí se samo sebou, že stanice ty ani jinak nejsou cestujícím hlášeny. Jazykově úplně zbídačelé poměry vyskytují se na př. na trati liberecké. na níž není nikde ani slůvka českého. Sterou, ba tisíceronásobnou příčinu měli bychom tedy k rozechvívání tam, kde hlucho, němo u nás.
Mikulášovice Praha Čechy Nixdorf Nixdorf
24 article
Vedle přecpaného německého Michla, jemuž ná- rodním blahobytem v týl až uši slézají, který však přes to neustále řve hlady, vypadá národ- ním postem vychrtlý, sotva údy vlekoucí český Vašek jako obraz mlčelivé spokojenosti a to v každém ohledu. Česká veřejnost pozbyla své krásné, mnohohlasé důstojné ozvěny bývalých časů, to bylo znát posléz také za německého rumlu pro slovanské pobočky .. . Není divu, že národní tisk ve Slezsku naříká, že se v č- chách na slezské bratry zapomnělo. — Žalostná blamáž německé obělavosii. Na německém »Sängerbundesfestu« v Ústi n.I přímo u slavnostní brány, kterouž musili projii všichni účastníci slavnosti, počtem kolem 10.000 hlav, byly vystaveny pokladny na dárky pro ně- mecký Schulverein a Bund der Deutschen v Če- chách. Přes to tedy, že, jak řečeno, tisíce a tislee věrných Němců šlo mezi oběma pokladnani, hovicími oběma základním politickým směrům německým, nesešlo se po oba dny v obou po- kladnách dohromady více než »sotva 2—3 koruny«. Snad sotva prý asi 10 rukou s pohnulo, aby vložilo do pokladen dárek pro cb »ochranné« spolky německé. »Aniž by kdo i jen pohledem zavadil o prázdné pokladny«, vypra- vuje »B. Ztg.«, »táhly tisíce a tisíce Némc kolem nich. Jen tak, že se dno pokladen po- krylo nuzně několika haléři. Toť pozornost, vě novaná po dva slavnostní dny našim obrannjm spolkům. Pivo teklo v proudech, buffety brle oblehány, venku ale stály pokladny Schulvereinui Bundu prázdny. Toť nacionální bilance osnádhern slavnosti, tohoto hrdého projevu Němců v Č- chách«. Bylo by to k smíchu, kdyby nebyla věe tak smutná. Jak vysoko stojí »méně cenní
Michl Vašek Němec Schulvereinui Bunda Slezsko Čchy bund der Deutschen
25 article
Čechové nad námi? Právě ti Čechové, ktel u příležitosti jedné velké slavnosti na Karlove mostě vybrali pro svůj bojovný spolek Matici průběhem 2 hodin kolem 5000 K.« Ústecký list nazývá událost tuto žalostnou blamáží a lomi nad ní rukama, že, tak říkajíc, mezi řádky slyšet lze praskání kotníků. Ovšem — není pochyby — tři koruny od 10.000 Němců za dva dny na dva německé »obranné« spolky nejpřednější dů- ležitosti, je trochu míň než málo. Ale každý s poměry obeznalý Němec usměje se, když čte- hořekování a klatby německého listu. Kayby tisk německý sebe pathetičtějšími slovy ujišťoval, že německý Schulverein a německé Bundy jsou spolky obrannými, sebe hlučněji deklamoval, že. němectvo je v Čechách bez nich ztraceno, vl náš Němec, co si mysliti o obou spoleích. Bude sice provázeti všechen hlaholivý bombast »ochranné« deklamace s naprostým souhlasem, ale krejearu nedá, a sice z toho dobrého dů- vodu, že ví, že se ani Schulvereinu ani Bundu a zvláště tomuto nikdy peněz nedostávati ne- bude. Nářek na lhostejnost, kapesní upjatost Němců vůči Schulvereinu a Bundům je tak starý jako tyto spolky, a kdyby byly odkázány na členské příspěvky a lidové sbírky po haléři jako Ústřední Matice školská a naše Národní jednoty, už dávno by přestaly existovat. Ale není žádným tajemstvím, že hlavní čásť příjmů tak zvaných obranných německých spolků neskládá se z ko- run, nýbrž z marek, kolujících do Čech po- trübím už ani neskrývaným. Odkud by se braly půlmillionové rozpočty Bundů a jimi provozo- vané zavlažování jazykového pomezi statisici?
Čecho Němec Schulverein Bunda Karlov Čechy Matica spolek přední d
26 article
Snad z toho nudšení, jež se ukázalo v ÚJsti nad- Labem? Když při slavnostním vzrušení za hla- holu písní, při nichž jihne německé srdce, se- jdou se tři koruny, kde pak by se nabralo sta- tisíců ve chvílích střízlivé rozvahy !? Událost ústecká je především proto nad míru zajímavá, že tu podal obrovský zástup Němců důkaz o prolhanosti německých hesel v národním boji v Čechách. — Praha a cizinci. Předevčírem přinesl jsme zmínku o výtečníku Bauerovi, jenž v ber- linské »D. Z.« poučoval své kompatrioty, jak zachovati se mají, navštiví-li Prahu. Takových Bauerů je ale po Německu mnoho, a ne pouze v sousední říši, také v jiných zemích, nebot. zel, že nejen Angličané, z veliké části i Fran- couzi, nýbrž i Rusové jsou zvyklí čerpati po- učení o nás a o poměrech v Čechách z něme- ckých pramenů. Nedokonalá služba zpravodajská. určená pro cizinu, o niž my nijak nepečujem, ponechávajíce úplně svým nepřátelům, aby v světě šířili o nás nepravdy a pomluvy, je toho příčinou, že o nás a o naší zemi kolují i nyní ještě pověsti, dle nichž vypadá to v Čechách asi tak jako v Tibetu, kde objeviti se spojeno pro cizince s nebezpečím života. A nedivme se.
Němec Bauer Angličan Rus ÚJst nadLabe Čechy Praha Německo
27 article
Ponechavše úplně tisku vídeňskému, aby o nás šířil ve světě »informace«, musíme se spokojiti s nepříjemnými účinky této naší nedbalosti. Dbají-li o to státy, aby v ostatních řiších měly zastoupení a sice právě tak k vůli representaci, jako k vůli tomu, aby v cizině hájila zájmy své vlasti a pečovala o dobrou pověsť její, mají ta- kových zastoupení v dvojnásobné miře zapotřehí národové, zejmena národové, jež netvoří státv, ba jež žijou ve státech, jež odnímajíce vlastním národům svým zaručená práva, samy je svými »dobrovolnými« i najatými publicistickými po- mocníky snižují a hanobí. — Své horlivé a obětavé zástupce v cizině měli ne pouze Poláci a Maďaři, za něž ovšem v zemích cizích pracovala zvláště emigrace, ale takové zástupce měli i Vlachové v době své rozkouskovanostia národní bídy, mají je Rumuni, ba i Finové rušti v ohledu tom mnohem lépe jsou opatřeni než my. U nás o věci takové nikdo se nestará.
Polák Maďar Vlach Rumun Fina
28 article
Naši lidé zijící v cizině jsou po většině chudáe bez jmění a bez vlivu a také bez způsobilost k takovémuto zastupování, a jiných represen- tantů, kteří by dovedli plniti poslání tak, jakby nám bylo zapotřebí, nemáme. Nemáme ale tak ani tisku, který by se nás ujal a vyvracel po- mluvy a na cti utrhání, jež o nás šíří publici- stika vídeňská a německožidovští dopisovatel vídeňšti, již otevřeny mají sloupce cizích žurnálů, v nichž své redakce a cizl svět nejnestydatějším způsobem podvádějí. Je to jedna z nejsmutněj- šich kapitol našeho národního života. Na každou zbytečnost je u nás peněz dost, jenom n uhájení národní cti a národních zájmů našich se jich nedostává. Je to sice kapitola dost již otlučená, než přes to stále a stále se k n vraceti třeba, až konečně i u nás se pochopí, že ignorovali soud cizíny je chyba. Smějeme se neznalosti Francouzů, kteří dosud zaměňují nás s Maďary, však co toho je příčinou? Madary znají dávno již, kdežto o nás průměrný Francouz buď nic neb mnoho toho neví. Maďaři si t na cizině vynutili. Zpomeňme jen velké, slavné agitační cesty Košutovy. Maďary zná cizina také proto, že předevšemi jinými živly byla to madar- ská šlechta, jež s leskem národ svůj za hrani cemi representovala, kdežto šlechta naše po vět- šině česky neumí. Jak jinak vypadalo byto s námi, kdyby v každém velkém politickém stře- disku v cizině měli jsme — hraběte Lützowal Kde druhý takový muž v naší aristokracii! Tam v Londýně máme svého »národního« vyslance.
Francouz Maďar Košutův Lützowal Londýn