ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 6c9dc980-78eb-11dc-ae36-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 41 celkem · entity: place 75, org 18, work 7, person 55
1 masthead
9. července 1905.
2 masthead
II. Přiloha „Národních Listu
3 masthead
k číslu 180.
4 masthead
Strana 1
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z pražského trhu peněžního. V Praze, 8. července. To platí konečně stejně pro život jednol livců jako pro životy národů: po obdobích kraj- ního rozmachu sil, po době úsilovného rozpjeli vůle i práce, po periodě, kdy vyrůstaly houfně nové podniky a závody, kdy zrovna celé pro- středí strhovalo k snaze podnikatelské a kdy žádná koncepce nebyla ani malou ani přiliš od- vážnou, nastává zastavení se, uklidnění. Sily přiliš napjaté povoluji, jakýsi otřes zastavení se prochvěje celým organismem — krisí navykli jsme si zváti tento stav. Není jí vždy. Přijali jsme až příliš ochotně toto označení pro každý nepříznivějsí stav, pro přechodnou poruchu, pro chvilkovou depressí. Politická agilace pojem pak rozšířila ještě více. Období, v nichž ohro- žena celá hospodářská základna a kdy toto ohrožení vystupuje jako zjev hromadný, jsou velmi řidká ve vývoji národů. Krise obdobné anglické z let třicátých minulého století my z konce minulého století neznáme. I hospodářský vývoj národů má svůj rytmus a po periodě krajního rozpjetí nastává chvile zastavení se. Na prospěch celku. Není vše zdrávo, co vybu- dováno ve chvili vzrušené podnikavosti; jest třeba prověsti revisi stavu, jest nutno vyzbrojiti celek ku postupu dalšímu. V těchto obdoblch zastavení padá vše, co slábo, vše, co postaveno přiliš snadno a lehce. Postavení národa se zo- celuje, poznává se, že přes poruchu mnoho silného a zdravého povstalo nově, síly zvolna znovu se napínají a nyní jde to zase dobyvač- ným postupem v před. Na zdravé základně, po zkušenostech dobrých i zlých. Takové jsou již etapy postupu a rozmachu. Sila rozmachu ovšem jest v přímém poměrů s kulturni mo- houeností národa, s jeho disciplinovaností ve službách práce, s jeho vůlí a energií, jeho sebevědomím a výbojností.
Praha
6 article
Porucha, která stihla Německo počátkem tohoto století a která karakterisována speciálně pády čelných bank (a Německo mělo své doby a záchvaty, kdy zakládání slále nových bank pokládáno za summu moudrosti, aby se poznalo, že i zde platí účelnost), nezasáhla jeho zdravých kořenů hospodářských. Spadlo jen to, co bylo s prospěchem hospodářskému rozvoji národa. Zbyl zdravý kmen a dnes raší novými výhonky. novým životem. Nemůže o tom býti pochyby, že Německu na- stává nová perioda rozmachu, nové období pod- nikavosti a rozběhu. Nese zřejmě znamení svě tové hospodářské politiky německé a bude roz- hodným pro vývoj poměrů mezi britskou říší, která již v tak čelných odvětvích zatlačována Německem a mezi novým císařstvím německým, které pochopilo, že Sedanem stalo se Německo něčím více než pouhou středosvropskou moc- ností. Oslabení a rozvrat Ruska, bezplánovilost politiky francouzské, nemohoucnost Rakouska — to vše dává Německu řadu vhodných přileži- tosti k uplatnění moci. Dobrá posice politická spadá v jedno s dobrou posicí hospodářskou. Německo má dnes hotovy nové obchodní smlouvy. jeho obchodní lodstvo moeně roste, jeho do- pravnietví vstupuje zvolna v nové období jed- notného vedení, úsporná síla jeho lidu koná divy a nado vším disciplína ozářená vůlí a touhou učiniti Německo jedním z prvých států světo- vých. Že rodí se přepjaté ideje, že sní seo ovládnutí celého světa, co na tom? Přepjatosti ukazují vždy jen, jakým duchem asi veden tmel národa. Osekejme výhonky a poznáme snaby a smýšlení národa.
Německo Sedan Rusko Rakousko
7 article
Toto rozvlnění sil Německa k nové práci patrno i ze zakladatelské činnosti Německa prvém pololetí tohoto roku. Jsou až příliš zají- mava tato čísla, která podala »Frankfurter Zei- tung«, než aby nezasluhovala pozornost u nás — a speciálně u nás, jichž úkoly hospodářské hlásí se každým dnem intensivněji. Že se při- pravuje nový rozmach, bylo patrno již z emis sních výkazů německých za druhé pololeti mi nulého roku. Nutno míti také na mysli, že po suzování rozvoje německého dle emissního vý voje v tom kterém období již proto skýtá do brou základnu, protože Německo oetlo se v ob- dobí kapitalistního rozvoje svého, kdy jednot- livci prošedše životem a zápasem, plně vyrostl k podnikání hromadnému — stadium, ve kte- rém my ovšem ještě nejsme. Rozmach Némecka jest tím pozoruhodnější, že se děje v době války na dálném Východě, kdy jest více méně ochotným finančníkem ruským. Veliká pohoto- vost peněžní dané doby jest arci mocným po- moenikem. Soukromý diskont berlínský čini průměrně do konce června 2.21 proc. proi 2.95 proc. před rokem, německá banka říšská sestoupila únorem na sazbu 3 a 3 proc. a po slední sazba platí neustále. Při tom jest rozvoj průmyslu a obchodu dobrým, zatím co se ně- mecké banky vytrvalým soustřeďováním při- pravují na nové, složité úkoly. V německém životě hospodářském připadají právě těmto ústa- vům význam a poslání stále větší a důležitější. Stávají se tvrzemi práce národní po hospodářské stránce a jich vedení jest příliš vyspělé, než ahy nechápalo a nečinilo důsledků faktu tohoto.
Německo dálný východ Frankfurter Zei
8 article
Ale abychom neodbihali: úhrnný obnos emiss prvého pololetí t. r. činil v Německu nom. 203186 mil. mk. v kursovní hodnotě 2124. 88 mil. mk., o 853.92 mil. mk. respektive 927 23 mil. mk. více než v druhém pololetí r. 1904, o 831.03 mil. mk. resp. 875.93 mil. mk. více než v prvém pololetí 1904 a o 1134.39 mil. mk. resp. 1185.01 mil. mk. více než v prvém pololetí 1903. Z úhrnného obnosu emissí při- padá v prvém pololetí tohoto roku 1736 8 mil. mk. na papíry pevně zúročitelné a 388.07 mil mk. (22.34 proc.) na akcie, na něž připadalo z emissí předchozích pololeti a sice loňského druhého 315.42 mil. mk., v prvém r. 1904 22254 mil, mk. a druhém 1903 117.17 mil. mk. Vzestup a sice velmi značný jest tu pa- trným na prvý pohled. Jen proto, aby rozmach německý byl tím více dokumentován, doplňu- jeme čísla uvedená tím, že v Předlitavsku zalo- ženo v prvém pololetí 1905 celkem akciovýeh společnosti s kapitálem 37 mil. korun a že zde šlo skoro vesměs o přeměnu soukromých pod- niků v akciové.
Německo Předlitavsko
9 article
Ovšem: emisse hodnot ukládacích stála i v Německu mocně v popředi a poměr emissi ukládacích a dividendových papírů se dokonce přesunul v neprospěch skupiny druhé. Ale ne- sluší zapomínati, že mocenské postavení světové ukládá Německu nejen vyšší úkoly domácí, ale činí je i stále vice věřitelem států jiných. Rubem politi- ckých aliancí jsou právě finanční operacea transakce. Nových státních půjček vydáno v Ně mecku v prvém pololeti t. r. celkem nom. 454 mill. mk., v kursovní hodnotě 454.68 mill. mk. proti 150 v druhém a 135 mill. mk. v prvém pololeti loňském. Z toho připadá 330 mill. mk. na říši, 60 mill. mk. na Bavory, 30 mill. mk na Brémy. Cizích půjček převzalo Něme- eko tentokráte velmi mnoho, 519.71 mill. mk. nominálně v kursovní hodnotě 492 34 mill. mk (tedy celkem velmi výhodně) proti 90.26, resp 76.85 mill. mk. v druhém a 10.50, resp. 10 2 mill. mk. v prvém pololetí roku loňského. Hlav ním dlužníkem bylo Rusko, které v Německu umístilo svoji 44 půjčku, na které i český ka- pitál se hojně účastnil, pak Rumunsko, Turecko a p. Mimo to účastnilo se Německo na půjčkách mexické, čínské a japonské. Z čísel těchto nej- lépe zřejmým vzrůst mocenské síly německé.
Německo Brémy Rusko Rumunsko Turecko Bavor
10 article
Pozoruhodným jest však i vzestup emissí kom- munálních a provinčních obligaci. Celkem vy dáno letos v prvém pololetí 314 39 mill. mk. proti 91.32 mill. mk. v druhém a 125.35 mill. mk. v prvém pololeti loňském. Vzrůst tento jest neklamným dokladem rostoucích úkolů i výkonů německých měst, dokladem rozvoje samosprávy. Hypotečních obligací vydáno asi tolik, jako druhém pololetí loňském (270 mill. mk.) Při emissích dividendových papírů zaslu- huje povšimnutí, že emisse bankovních akcií oproti loňsku klesly. Po době soustředění do- chází ke konsolidaci, harmonisaci sil, dělení úkolů, příprav. V této umirněnosti zračí se nej- lépe pevnost základů německých velkobank. Cel- kem emitováno bankovních akcií 79.05 mill. mk. nom, v kursovní hodnotě 106.52 mill. mk proti 104 85 resp. 152 94 druhého pololetí loňského.
11 article
Zajímavo jest, že valná část nových emissí tétu skupiny spadá na malé provinční banky, jicbž nové akcie přejímaji velkobanky Berlína. Želez- ničních akcií vydáno za 2.10 nom. v kursovní hodnotě 44 mill. mk. proti 22.42 resp. 23.17 mill. mk v druhém pololetí loňském. Emisse průmyslových akcii vykazuje značný při- skok z 97.67 nom. v kursovní hodnotě 139.21 mill. mk druhého pololeti loňského na 183.51 mill, mk nom. v kursovní hodnotě 277.14 mill. mk prvého pololetí letošního. Z valné části jde o zvětšení akciového kapitálu společností již exi- stujících. Smýšlení trhu bylo papírům průmyslo- vým přiznivo To jsou výsledky, které podávají již nový doklad německého rozmachu hospodářského. Ne- mecká politika nejednou dokázala, jak dovede využiti hospodářské polence národa ve svůj pro- spěch. Neplynou z toho pro nás poučení žádná Na domácím trhu zahostil se již klid léta. Objem obchodů se obmezuje, ač smýšlení trhuje v základě pevné. Z ukládacích hodnot jednány zlatá rakouská renta (119.35). 3% zá- stavní listy hypoteční banky král. českého (95.20), zástavní listy moravské hypoteční banky (100.421/2), zástavní listy I. moravské spořitelny (95.2) Z papírů dividendových jednány pouze papíry ban- kovní a sice Živnostenské banky 246.—)a České průmy slově banky (416.—). Souditi ale z tohoto poměrně malého počtu závěrek na zájem trhu nebylo by správno. Poptávka byla dosti živá po celý týden a platila vedle strojírenských papírů (za Daňkovky nabízeno 450.— až 450.75 Rustonky 289.—) papírům bankovním (akcie Zajišťo- vací banky hledány při vzestupné nabídce 224.— a 228.—, jež sobotou klesla na 225.50 a Hospodářské úvěrní banky za 410.— aniž se objevilo zboží).
Berlín Rustonka Zajišťo hypoteční banka moravský hypoteční banka hospodářský úvěrní banka
12 article Vídeňská bursa v týdnu minulém Ve Vídni, 8. července.
Vídeňská bursa v týdnu minulém Ve Vídni, 8. července. (Zvl. zpráva »Nár. Listů«.) Letní saisona projevuje se plně na zdejším trhu Objem obchodů vůčihledě se sůžuje a bursa obme- zuje se z valné části spíše na glossování události. než aby brala z nich podněty k akcím. Minulý týden byl zúplna pod dojmem připravující se akce postát- ňovací. Bylo známo již v pondělí, že vyjednávání vlády se stranami parlamenlu — Čechy a Poláky v prvé řadě — urovnává půdu postátňovací akci která nalézá ve všech vrstvách obyvatelstva ohlasy velmi sympatické. Úhony smíšené soustavy jsou právé až přiliš citelny a zřejmy, než aby mohlo býti jinak. V návalu nadšení postátňovacího zapomíná se pak ovšem snadno a lekce, že postátnění bez pronikavé reorganisace správy a důkladné reformy tarifní ne- přinese těch prospěchů, o klerých se sní. Ministerský předseda Gautsch ve svém prohlášení ovšem vý- slovně ohlási!, že i v těchto směrech nastoupí vlád na nové cesty oproti dnešnímu přílišnému byrokra- tismu, ale základy reforem v uvedených směrech známy nejsou. Teprve jimi nabude ale postátnění svého vlastního významu. Nutno tedy zatím nalé- hati i v tom směru na vyjasnění. Bursa přijala pro- hlášení vlády ovšem velmi sympaticky, ale poukaz. že vláda po případě i cestou práva bude se doma- hati přijatelných a přiměřených podmínek, byl pev nou závorou nadějím přílišným. Ostatně těšily se pa píry železniční pozornosti trhu již po delší dobu jich kursy stanuly na úrovni, která konec konců není nepřiměřená.
Polák Gautsch Bursa Vídeň Čechy
13 article
Příznivé výkazy drah za prvé pololetí t. r., zna menité sklizňové vyhlidky, dobrý stav řepy, čekan oživení dovozu a vývozu vzhledem ku platnosti no- vých smluv obchodních a řada jiných momento byly dosti značnými vzpruhami vzestupnými. Ž prohlášení postátňovací je ještě více postlilo, nepře- kvapuje. Hlavní zájem soustředěn ovšem na dráhy. o které v prvé řadě se jedná, na akcie severní dráhy císaře Ferdinanda, které vykazují značné přískoký koncem týdne po jistém zastaveni se, na akcie spo- lečnosti státních drah a ve druhé řadě i na akcie severozápadní dráhy. Při všeobecném vzeslupu pře- nesla se ovšem tato tendence i na jině železnicní papíry, z nichž zvláště akcie buštěhradské dráhy byly předmělem interessu. Příznivý vývoj železničních hodnot nezůstal ovšem ani bez vlivu na jiné do- pravní papíry, dunajské paroplavební v prvé řadě. Zde ovšem působily zvěsti o nastávajícím subvenčním jednání nejvíce.
Ferdinand
14 article
Zajem o uherskou krisi citelně oslaben. Burst ví, že se rozhodující kruhy k nějakému ostrému za- kročení proti Uhrám neodhodlají, a čeká tudiž, že konílikt bude na podzim odstraněn nějakým kom- promisem, který se za kulisami úsilovně připravuje. Toto nazírání došlo výrazu i ve zpětných koupich kreditek Vídní a Berlínem. Z momentu tohoto patrn nejlěpe, jak úplně překonány obavy z nějakého prud kého koníliktu. Události ruské posuzují se rovněž s určitým kli dem. Novoyorské zprávy o dobrých vyhlídkách mi rových jsou hlavním toho důvodem. Vnitřní poměry Ruska ukazuji ovšem, co hřichů, co vin, co ne správností nakupeno, dokazují, jak jest nutným pro- nikavý reformní směr, zmodernisování státu, který probuzen k práci, probojuje se záhy opět na místo, kteeré mu v koncertu světovém náleží. Sjednání míru na dálném Východě a obrozovací práce doma znači pro Evropu období velikých objednávek z Ruska Bude nutno vystavěti nová loďstva, přezbrojiti armádu, doplniti dopravní sitě železniční, provést stavby průplavní, momenty, které budou míti v zá- pětí znamenitou konjunktura průmyslovou na Rusi.
Uhry Vídeň Berlín Rusko Evropa Rus
15 article
Státům, které zavčas dovedou upevniti a posíliti vztaby své k říši ruské, přinese doba tato hojně objednávek a užitku — stojíme bohužel i zde na místě druhém, ač vlastně bychom tak snadno mohli býti jedněmi z prvých. Ale taková je již hospodář- ská politika tohoto slátu. Při tom zasluhuje ovšem pozornosti, že přes vnitřní boje v Rusku ruské rentv na všech trzích uhájily své posice, ba do jisté míry vykazují vzestupy kursů. Nemůže býti lépe vyslu- vena důvěra trhů v budoucnost Ruska. Z domácích papírů toto výhledné posuzován situace prospělo v prvé řadě papírům železář- ským. Zlepšené smýšlení Berlina na tomto poli inscenovalo i zlepšení pro papíry tyto u nás na počátku týdne. Tendence tato potrvala po celý týden a v polovici jeho projevila se speciálně značná po- ptávka po alpských báňských se strany, kterou možno zváti dobrou a která vyrovnala do jisté míry vliv realisací týdne předchozího. Pražské železářské kupovány prý báňsko u skupinou. Trh rentovní byl až na uherskou korunovou rentu pevný. Zvýšená peněžní potřeba, zřejmá i ve výkazech rakousko uherské banky, neminula se vlivem na trh a měla v zápětí vzestup soukromého diskontu na 39%. Důležitější varlace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: 1. července 8. červenc Rak. korunová renta . . . 100.35 100.40 Rak. zlatá renta . . . . . 119.35 119 35 Uherská zlatá renta . . . . 117.05 117.— 97.05 96 95 Uherská korunová renta. Turecké losy . . . . . . 140.— 141.25
Rusko Berlín uherský banka
16 title
Rak. kreditky . . . . . .
17 article Banka pro země rakouské.
Banka pro země rakouské. Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota . . 548.— 549.— Pozemkový úvěrní ústav . . 1025.— 1023.— 246.— Živnostenská banka . . . . Česká průmyslová banka . 416.— 668.25 672.75 Společnost státní dráhy. 86 25 85. 70 Jižní dráha . . . . . . Polabská dráha 453 50 452 75 1086.— 1090.— Buštěhradská dráha lit. B. 988.— 1010.— Dunajská paroplavební spol 582.— Rakouská továrna na zbro 580.— Alpinky 523.50 526 . 50 Rým.-muráňská společnost 544 25 549. 50 2657.— Pražská železářská společnost 2623.— 655.— 649.— Mostecká uhlářská společnost 863.— 860.— Wienerberger . . . . . . 621.— 625.— Schodnica 240 30 240 35 Londýnská devisa . . . . 117 45 117 48 Řišské marky . . . . . . Statistika osevu a sklizní. Ve 4. sešitu letošního ročníku „Sborníku věd právních a státních“ uveřej- ňuje dvorní rada prof. dr. Brál vysoce zajímavou a včasnou studii o statistice osevu a sklizní. Podav pře- hled vývoje sklizňové statistiky u nás (tuto vysoce zajímavou čásť studie ovšem na tomto místě nám reprodukovati nelze) a dolknuv se snah opravných, přechází ke kritice daného slavu a návrhům reform- ním. Závěr studie možno shrnouti takto: „Zkušenosti o statistických výkonech obcí jsou u nás dosud ne- příznivy, ať už jsou příčiny jakékoliv. Spolupůsobení nějakých odborných sil bylo by nezbytno. Než vůbec vyřízení otázky o orgánech pro statistická šetření zemědělská jest u nás již pro budoucnost připraveno.
profesor doktor Brál jižní dráha živnostenský banka Český průmyslový banka státní dráha Wienerberger Řišský marka
18 article
V duchu říšského zákona samého o závazných společenstvech rolnických byla by těmi orgány právě závazná společenstva rolnická, jejich uvedení ve skutek závisí už jen na vydánní přísluš- ných zemských zákonů. Stalistiku společenstevní mají opatřovati už podle zákona. Tkví v povaze věci, že tato statistika nebude moči záležeti v pouhých se- znamechi jien, nýbrž katastr členský musí obsahovati data nějaká, vztahující se k rolnické kvalitě jedno- tlivých členů; sama sebou se tu vnucuje myšlenka o založení katastrů členských na údajích držbových nejen dle daní, nýbrž spolu dle výměr. Musí-li již se udržováti katastr členský dle výší daňových (z při- činy rozvrhu společenstevní přirážky), jest doplněni evidence dle ploch držebních podle kulturních druhů kalastrových s čísty katistrovýnii poměrně neobtizným úkolem. Tím jest již podklad práce pro statistiku osev- ní dán. Při předpokládaném desetiletém zjištění ploch osevních třeba jen stav oseli na tom základě dotazy a obchůzkovou kontrolou zjistit. Tak nebo jinak — za pomoci intelligentních znalců a dozoru orgánův evidence katastru dala by se naznačeným způsobem docilti statistika osevní s náklady menšími, než bylo- dosud předpokládáno při každé zmínce o podobné re- formě. K dalším momentům zárukovým pro správné technické postupy při vyšetřování ploch osevnícn (resp. sklizňových) i sklizní samých náleží pak na- děje, že budou po ruce poměrně intelligentní síly pra- covní jaksi z úřadní povinnosti. Agendy závazných společenstev rolnických budou vyžadovati dosazení jistých výkonných sil pro běžnou práci písemnickou atd., řekněme sekretářů, na nichž bude dlužno po- žadovati jistý průkaz vzdělání a kteří budou s to, ve svých pracích se vyškoliti, oddávajíce se jim výlučně.
19 article
Při ustanovování nebude dále možno obejíti se be instruktorů, kteří by úřadníka i členy uvedli a vpravili v jejich úlohy. Také v tyto statistické. Nějaký úřadní věstník nebo jiný orgán bude pro vyhlášky, zprávy upozornění, návody a t. p. jistě záhy, nejspíše hne vytvořen nebo z exislujících některý k tomu cíi věnován a zařízen. Také tedy spolu pro účely stati- stické techniky. Tak by tu ponejprv povstala síť orgá- nů po celé zemi rozestřená, u nichž by nebylo třeba šetrných úzkostlivých zřetelů dosavadních na dobro- volnické spolupracovnictví, aniž nutno spoléhati pouze na odborný živnostenský zájem, který je pohne k hor- livé a svědomitě účasti na díle statistiky, byť bychom i mohli doufati, že mohutné sloučení na podkladě ryze zájmovém probudí a oživí právě toho ducha horlivosti v oboru všelikého snažení zájmového. A statistická evidence různých poměrů, jež se týkají držení půdy a nakládání s ní, bude při tom míti úlohu stále větší
20 article
Samo sebou vše nepůje; spoléhati na sílu prozíra- vosti a citového i rozumového pochopení, jak bylo původně osudnou chybou při společenstvech dle řádu živnostenského, bylo by i při ustavení společenstev rolnických neblahým klamen. Bude třeba povzbuzu- jící a osvěžující působnosti i z venčí, aby vše se uvedlo do žádoucích kolejí a vytrvalé bdělosti, aby v nich se udrželo. Nejsou to nikterak věci nedostiži- telně. Byly-li by, pak raději ani nezačínat. Zemsk zákony, které mohou v mezích rámcového zákona říšského přinésti podrobnější ustanovení o celé řadě záležitostí organisačních i jiných, budou moci obsa- hovati i jistou míru direklivných ustanovení v příčině slalistických úkolů, proti říšskozákonným rozšíře- ných, a nemělo by se při sdělávání osnov nebo při ústavním jich projednávání na lo zapomenouli. At již bude osud velké ideje společenstevní jakýkoliv oprava naší stalistiky sklizňové je na- proslo nezbytna. Vždyť i ona ve spojení se zpravodajstvím o stavu osení ald. nabude při rozvi- nující se svépomocné organisaci trhové našeho rol- niciva pro ně samo teprv žádoucí užitečnosti a dojde-li k nějakému opravdu plodnému výsledku nového po- kusu o mezinárodní organisaci zájmů zemědělských o kterých se právě v Římě konají první porady, pak bude všecko zemská a státní ústrojí statistiky osevní a sklizňové vělánkováno do velkého mezinárodního souboru. A tu se, nepůjdou-li věci jinak, i bez spole- čenstev musí konečně dostaviti odhodlání k nezbylné práci základově, ku provedení spolehlivé slatistiky osevní. Finanění oběť, dnes důvod odkladů, jemuj se těžce, ale pod dojmem jiných skutečností podro- bujeme, musí býti podstoupena. Ona je první pod- mínkou. Ovšem i zpravodajství sklizňové musí pak býti zvelebeno, i když se naděje ve společenstva zhatí.
Řím
21 article
rozmnožením počlu a zmenšením obvodů, zdokona- lením pomůcek atd., sic nebudeme míli statistiky skliz- ňové lepšt, než dosud máme. Vždyť ona mohla býti lepší, kdyby se bylo postupovalo a bylo mohlo po- stupovali podle správných organisačních zásad, které před padesáti léty, na úsvitě našich novějších snah o statistiku výroby zemědělské právě v Čechách byly vylčeny a nejen to, i prvním, pohříchu už neopako- vaným pokusem ve skulek uvedeny. K tomu lepšímu. s nímž jsme tehdy slibně započali, musíme se zase vrátiti těžice spolu ze vzorův a zkušeností těch, kteř přišli zde opravdu, aspoň z velké části, po nás, ale zatím nás už předhonili, kdežto my zůstali v půl cestě státi. Do lé doby pak, než budou základy nové orga- nisace vybudovány a první úspěšně dílo na nich pro- vedeno, nemělo by smyslu rozšiřovati slatistické úkoly v oboru zemědělském na předměty nové. Nejprve zdo konalit zistování těch na něž se už nyní naše sl tistické zprávy vztahují a byly by dokonalejší, kdyby sbory a jednotlivci o ně péči vedoucí pyli mohli pro- vésti to, co sami dávno za naléhavě potřebné uzná- Haličská produkce naflová v r. 1904. Dle stati- stiky haličského zemského petrolejářškého spolku za rok 1904 dle obvodů: Boryslaw 5,460.175 q. Schod nica 726.273, Krycz 274 205, Mraznica 49.150, ostatn východohaličské jámy 93.094 q. Potok 228.641, Rog 475.310, Równe 24.527, Wielopole-Tarnawa 107.077. Krosno 482.284, ostatní západobaličské jámy 344 411 e. celkem tedy 8.271.167 q. Zásoby 1. ledna 1905 či- nily 4.148.520 q. Těžba naftová let předchozíeh
Čechy Mraznica Rog Równe 24.527 WielopolaTarnawa 107.077
23 article
činila 1903 . . . . 7,133.300 1902 . . . . 5,760.000 1901 . . . . 4,522 000 1900 . . . . 3,263 340 1899 . . . . 3,216.710 1898 . . . . 3,231.420 Výroba petroleje pak (pro domácí spotřebu) v celém Rakousku z toho v Haliči 1904 . . . 2.400.190 860.022 1903 . . . 2,421.240 728..054 1902 . . . 2,417.549 704 968 1901 . . . 2,146.093 645.938 1900 . . . 2,140. 641 673.196 1899 . . . 2.137.484 617.730 1898 . . . 2,219.554 592.369 Snížení dopravních sazeb řičních. „Berl. Tgbl.“ oznamuje: Následkem chladného a z části deštivého počasí stoupl stav vody na Labi do té míry, že sníženy dopravní sazby labské o 60 feniků za 1000 kg. Na české trati labské jest stav vody jen nepatrně zvýšen. Ruská státní banka. V posledním zpravodajském období (týden od 16. do 29. června) zvýšena emisse bankovek c 10 mili. r., na 980 mill. r. Celkem obíhale bankovek za 911.2 mill. rublů. Poklad zlatý vzrost však o 27 mill. rublů, následkem vzestupu pohledá- vek v cizině. Pohledávka říše u banky stoupla o 14 mill. r. na 17 mill. r. Zlatý poklad činí 1.082,087.927 rublů oproti 1.055,960.186 r. předchozího období.
Berl Halič kg
24 article
Ruzné zprávy. Prospekt nové jaronske půjčky vyjde v pondělí večer. Z Paříže oznamuj se hojně upisování. Upisování bude se konati v úlerý ve středu a ve čtvrtek v Londýně, Novém Yorku Berlíně při kursu 90%. — Jak se z Berlína ozna- muje, míní darmštatská banka převzíti B vorskou banku v Mnichově a přikročiti ke zřízen filiálek v Bavorsku. Odpis daně pozemkové následkem živelních pohrom. Vzhledem k čelným živelním pohromám, jež opětně letošního roku řadu českých okresů byly stihly, upozorňuje český odbor rady zemědělské na zevrubné poučení „O odpisu daně pozemkové pro poškozeni přírodního výnosu pozemků živelních po- hromami“ vydané českým odborem rady zemědělské jako časový spisek č. 9. Poučení tolo obdržeti možna v nakladatelství A. Reinwarta v Praze, ve Vodičkově ulici za 8 hal. kus, za 1 K 20 kusů. Ježíe v četných okresích právě krupobitím postižených jest již před zněmi, tak že jest obava, že bude třeba plodiny skli diti dříve, než komise škody odhadující na poles dostaví, připomíná český odbor rady zemědělské, ž jest v tom případě na starostovi obce, aby s přibrá ním 4 důvěrníků, dvou z obce a dvou z okolních obci jakož i poškozených škodu sám vyšetřil a protokol o tom sepsaný a jím jakož i vprávě uvedenými oso- bami podepsaný finančnímu úřadu první inslance předložil. (Bližšt poučení o tom obsahuje též výše uve dený spisek.)
A Reinwart Paříž Londýn Nový York Berlín Berlín Mnichov Bavorsko Praha Vodičkův ulice
25 article
656.25 657.25 448.40 447. 55 776.— 777.—
26 article
Anglické emisse v prvém pololeti 1905. Ná sledkem oživené průmyslové činnosti a rostoucí úspor- nosti národní vykazují emissní oběhody Anglie značný vzestup v minulém prvém poldletí t. r. Úhrnem činily emisse 104.22 míll. lib. st. proli 70.56 mill. lib. v minulém roce a 77.41 mill. lib. téhož období 1903 Pouze roku 1902 (106.39 mill. lib.) a r. 1901 (118.9 mill. hib. st) byly emissní obchody větší. Vzestu emišsí přivoděv zvláště rostoucími potřebami veřei- ných řádů a vlády domácí i cizích. Stojí tu na prvěm místě emise 10 mill. lib. pokladničních bonů stá tních 15 mill. lib. st. japonské 412% půjčky a četné půjčky jibo-amerických států. Z ostatních oborů vykazují ciz a koloniální železniění emisse , značný přírostek (zvláště argentinské a kanadské a p). Z průmyslovýci podníků zasluhuje pozornost rozmnožení a zvětšen továren na automobily.
Anglie
27 article
Petrohradská bursa. Poslední události v RRusk nezůstaly ovšem bez vlivu na bursu; nejvíce přispěl k oslabení kursů stávky a nepokoje na putilovskýei závodech a v petrohradském přístavišti. Hodnoty ban kovní měly trh velice klidný, závěrky v těchlo ak eiích byly jen ojedinělé. Poměrně dobré smýšlení pa novalo pro akcie ruské průmyslové bank jež vyšinuly se až na 253 —. Kurs akcií diskon ní banky vzpružil se na 388.—. Naproti tomu akci ruské banky ochably na 328.— a ruské me zinárodní o 6rublů na 352.—. Akcie volžsko- kamské banky obchodovány po. 820.— a rusko- čínské banky po 185.—. Akcie bank zemel- ných obchodovány při snížených kursech. Petro- lejové hodnoty byly předmětem značných obratt a nejvíce vynikly akcie společnosti Baku. jichž kurs dosáhl výše 469 —, následkem realisae ustoupil během týdne na 459.—, Kurs akcií kaspij- ské společnosti zdražil se o 25 rublů na 5025.— a kurs akcií mantaševské společno- sti o 5 rublů na 206.—. Trh hodnot metal lur- gických se tenlokráte nevyznamenával zvláštní čilostí, obava, že stávka putilovských závodů se roz šíři i na jině továrny, povzbuzovala spekulaci k rea- li acím, kteréž nabyly většího rozsahu ve zmíněných putilovských akcilch, jichž kurs stlačen byl až na 126.—. Akcie sormovských železáren oslabily se na 230.—, petrohradské metal- Iurgické společnosti o 2 ruble na 168.— ruské konstrukcena 227.—. Akcie hartman- ských strojíren po přechodném vzestupu na 248.— končí 247.—, Kurs akcií brjanských že- lezáren vyšinul se o 4 ruble na 171.— a končl
Petro Bak
28 article
168—. Zaznam nikopolských železáren zůstal nezměněn. Z vagonek obchodovány balti cké po 880.—. V akciich dvigatelské vagon- ky nedošlo vůbec k obchodu. Z hodnot důchodo vých znamená 5% nová renta 961/2, losy zr. 1864 389.— a losy z r 1866 299.— Z pražské bursovní komory. Ve schůzi dne3 července konané, které předsedal president svob. pán Kubinzky, byl vzat na vědomí přípis pana ředitele
Kubinzky
29 article
Kornera, kterýmž oznamuje, že byv povolán do Vídně. úřadu bursovního rady jakož i rozhodce na pražské burse se vzdává. Bursovní komora usnesla se jedno- myslně vysloviti řediteli p. Kornerovi diky. Předsed- nictvu bursy uděleno zmocnění, by v platnost uvedlo nové usance pro obchod s lihem na základě odbor- nické ankety o tomto předmětu konané. Podle žáádosti zemského výboru štyrského usneseno doporučiti koto vání nové zemské půjčky vévodství štyrského v ob- nosu 12,000.000 K, již převzala na pevný účet Víden- ská banka „Union“. Konečně stanovila bursovní ko- mora, že plalnost dosavadní hraniční typy pro surový cukr (první výrobek) se prodlouží na kampaň 1905/6.
Korner Vídeň Předsed ská banka
30 article
Češti a moravšti hospodáři na hospodářské vý- stavě mnichovské. Kočovná hospodářská výstava ho- spodářské společnosti v Německu, která tentokráte konala se v Mnichově ve dnech 29. června až 4. čer- vence, byla zvláště četně navštivena z Čech a Moravy českými hospodáři. Hromadné návštěvy uspořádaly družstvo statkářů a nájemců v království českém a ústřední hospodářská společnost moravská. Ze země dělské rady král. českého přítomen byl předseda od- boru českého pan Karel Prášek a někteří da ší zá- stupci. Německé listy poukázaly k této hojné účasti českých hospodářů, která jest známkou jejich zájmů pro věc a čilosti a vyslovily nad tím politování, že hospodáři jiných zemí rakouských poměrně slabě s zúčastnili. Při této přiležitosti zasluhuje zmínky, že laskavosti správy statků královské rodiny bavorské uspořádána byla pro účastníky tčeské exkurse mimo- řadná exkurse na statky v obvodu Starenberského jezera. Exkurse tato konala se dne 1. čerrence a jeji vedení převzal laskavě dvorní maršálek svob. pán z Leonrotdů s hospodářským radou panem Stullerem. Mezi účastníky byli z Čech pp. poslanci Staněk a dr- Viškovský, z Moravy poslanci Pavlica a [Pokorný tajemník Máša, ředitel Straka, dirigent Hennich, in- želiýři Rybka a Večer, advokát dr. Koutecký atd
Prášek Stuller Čo Staněk Viškovský Pavlica Máša Straka Hennich Rybka Koutecký Německo Mnichov Čechy Morava
31 article
Předmětem prohlídky bylo panství královské rodiny wittelbašské u Starenberského jezera, kde spatřil účastníci zajímavé a pečlivě řízené hospodářství lucní a dobytkářské, mlékařství, vzorné budovy hospodář- ské atd. Na zámku Lenstädten přijati byli účastníci chotí prince Ludvíka Bavorského a více damami krá- lovské rodiny, které jevily neobyčejně laskavou po- zornost k účastníkům exkurse a zájem pro poměry hospodářské v Čechách a zvláště na Moravě, odkud princezna Ludviková pochází a kde má své panství v Ivanovicích. Také českého umění na uměleckých výstavách v Mnichově zastoupeného bylo v hovoru s českými zástupci vzpomenuto a bylo zjevno, že dámy královské rodiny také tomuto věnovaly svou po- zornost. Exkurse zanechala ve všech účastnících krásné upomínky nejen na zajímavé předměty hospo- dářské, kterých prohlídka se týkala, nýbrž i na zvláště laskavé přijetí na zámku Lenstädten členy panovnické rodiny a na obětovný doprovod dvorního maršálk svob. pána z Leonrotdů a ostatních pánů hospodář- ské správy.
Ludvík bavorský Čechy Morava Ivanovice Mnichov
32 article
Ezkurse žáků obchodní školy gremia v Přerově. Žáci I. ročníku podnikli- 30. června výlet do Prostě- jova, kde si prohlédli rolnickou sladovnu a pivovar. načež prošli romantickou, rybničnou krajinu u Plum- lova a pokochali se pohledem na širou rovinu Hané jak jej poskytuje Plumlov, jedno z nejkrásnějších, ale nejméně známých míst Moravy, do něhož by naši lidé putovali sta mil — kdyby bylo v cizině. Druhý ročník podnikl ve dnech 29. a 30. června a 1. a 2. července čtyřdenní exkursi do Vídně, veden svým třídním prof. Patočkou. Účastníci, shlédnuvše hlavní památnosti Vídně, navštívili městskou dráhu. dobytčí trh a jatky v St. Marxu, plodinovou bursu a prohlédli si obchodní domy ve hlavních třidách města. O ubytování a stravování postaral se ochotně odbor spolku »Komenský« pro III. okres; peněžní podpory poskytla sl. Ústřední jednota českých ob- chodníků v Přerově a sl. Podporovací spolek tamtéž, takže byla umožněna účasť na exkursici žákům ne- majetným.
profesor Patočka Komenský Přerov Haná Plumlov Morava Vídeň St . Marx u Pla
33 article
Z ústředních jatek pražskýchi. Načeh dobytěí v pondělí dne 10. července přihlášeno jest 242 kusů hovězího dobytka původu domácího, 150 kusů po- vodu haličského a 150 kusů původu uherského Mimořádná valná hromada I. kutacího spoležen- stva na Kladně bude 23. července ve 3 hod. odpol., v připadě nesejití se pp. členů o 4. hodině odpol. za každého počtu ve společenské místnosti v Huťské ulici č. 205 na Kladně. Program: I. Zahájení valné hro- mady. II. Volba dvou důvěrníků. III. Čtení došlých dopisů. IV. Referování o zvýšení podílu. V. Pojednání o žahájení práce. VI. Přijímání členů. VII. Volné ná- vrhy. Uctivě zve pány členy k hojné účasti správní výbor Včelařský kalendář, který pod titulem »Česko- moravský včelař« vydává se druhým rokem na pont po přátelích včelaření, vyšel právě za součinnosti vynikajících včelařů redakcí Fr. Vohnosta, nákladem Fr. A. Urbánka vedle Nár. divadla. CenaK 1-20.
A Urbánek Kladno huťský ulice Francie Českomoravský národní . divadlo CenaK 1
34 article
Dodávky. Ředitelství státních dráh vo Praze sda- luje, že se na rok 1906 zadá cestou ofertní dodlávka následujících materialií: 1. Výrobkůválcovaných, jako: prutového železa, železného a ocelového drálu, plechu všech druhů, oceli na nosní zperubysa ná- stroje, nosné a svinuté zpruhy; 2. zboží železného, jako: drátěných pletiv, řetězů, maticešroubových, ko- vaných a drátěných hřebíků, nýtů, sroubů všenh druhů, provazů, zavláček atd., mosazněho pleliva a šroubků; 3. různých lopat; 4. nářadí pro stavbu a udržování trati; 5. pilníků všech druhů. Oferty buďtež podány u téhož ředitelství nejdéle do 20. cer- vence t. r. do 12 hodin v poledne. Konkurs byl prohlášen zemským soudem v Brně na jmění Hynka Frantsise v Brně. Konkursní komisař rada p. Kopr, správce dr. Brühl, advokát Brně. Schůze věřitelů 15. července, přihlášky do 17. srpna, rok likvidační 2. září. Insolvence. August Reich, obchodník v Praze. Pozůstalost Morice Rosenbauma, prot. obchodníka ve Strašnicích. Josef a František Ždárský, výroba moto- rových velocipedů v Turnově. Růžena Rödigerová. obchod s kávou a čajem ve Vídni. Terezie Málková, obchodnice v České Lípě. M. Klinger, obchodník v Celovci. Pozůstalost Gustava Nielsena, sklená ře ve Vídni. Moric Anschel, obchodník v Sučavě. Stanislav Rutkowski, cbchod s papírem. ve Slanislavově. C. Ghersettích, prot. firma v Pulji. Leon J. Kabigiio, prot. firma v Sarajevu. Daniel S. Levi, obchodník v Sarajevu. Michal Kammholz, obchodník ve Vídní M. Vechiatto, prot. firma ve. Vídni. Pozůstalost po Josefu a Terezii Zappových v Praze. Josef Brych. obchodník v Bakově. Zikmund Voloska, obchod s rukodělným zbožím ve Lvově. Jan Šlapela, ob- chodník v Místku.
Hynk Frantsis doktor Brühl Reich Rosenbaum Josef Ždárský Rödigerová Málková M Klinger Nielsen Anschel Rutkowský Ghersette J Kabigiio Daniel Levi Kammholz M Vechiatto Zappův Brych Voloska Šlapel Praha Brno Strašnice Turnov Vídeň Český lípa Celovec Sarajevo Bakov Lvov chodník v Místek
35 article
Banky, záložny a spořitelny. Banka »Slavia«. Životní odbor tohoto českého ústavu pojišťovacího výkazuje stále pozoruhodné úspěchy. Přijal totiž za prvé čtvrtletí letošního roku 2157 navrhů pojišťovacích na kapitál K 6,111.420. —. z kterých bylo vyhotoveno 1612 poji tek na kapital K 4.681.030—. V téže tříměsíční době vyplaceno bylo kapitálů na dožití a úmrtí K 354.377..89. Za ča svého trvání banka »Slavia« vyplatila v životníci odborech již K 32.275.376.39, ve všech odborech pak K 82,737 159.57. Kromě toho, jsouc ústavem vzájem- ným, »Slavia« rozděluje členům svým všechen zisk a vyplatila jim přes K 1,400.000 —. Pojistného jenom v odboru životním banka r. 1904 přijala 4.167.274 k 25 h, fondy reservní pak vzrostly na 31,865 330k 80 h a zabezpečují členstvu v každé příčině napro- stou jistotu. — Vidno, že »Slavia« pronikla již do přední řady pojišťovén vůbec a že ústav ten má dů- ležitý význam národoliospodářský, neboť dává svě- dectví o české pokročilosti, zračíci se v porozumění obecenstva pro pojišťování životní, jež v poslednich létech v zemích kulturních dosáhlo obrovského rozvoje. Za měsíc červen 1905 vykazují vklady výplaty korun Spoř. král. města Nýmburka 148.893 119. 455 58.61 Okr. hosp. zál. v Nymburce 39.947
Nymburk Slavia odbor životní banka
36 article
Trhy peněžní. Z Vídně, 8. července. (Závěrečné úřadnl kursy.) Únorová renta . 100 901 Ivovskočernovická 584 — spol. st. dr. rak.- uh. 672. 75 květnová . . 100.40 červenc. » . 100 30 jižní dráha . . 85 70 řijnová , štyrsko-hr.köf. . 447.— 100 9 severní dráha . 5810.— rakouská » zlatá 119.35 rak. severozáp. dr. 446. — » kor. 100 45 117 — pardubická dráha uherská » zlatá » kor. 96 95 452 75 polabská dráha. 369.— česká nev. dráha rak. invest. renta buštěhradská A uher. » 1090.— 49% zást. listy Hyp. 219.— banky král. č. . pražsko - duchcov 31/290 zást. 1. Hyp. duchcov.“ podmok banky král č. . ústecko tepl. dr. 1010.—- 4% kom. dluhop dunaj. paroplaveb. 732.— Zem. banky kr.č. rakouský Llovd 4% žel. dl. úpisy 362.— turecká tabák. rež. 580.— Zem. banky kr.č. rak. zbrojovka státní losy 1860 Rudolfova hut po 500 zl.. alpská montan. sp. 526 50 po 100 zl.. rým.-muráň. spol. 549 50 státní losy 1864 Poldina hu? 525.— losy úvěrního úst. 2657 — praž. želez. sp.. vídeň. I. komun- česká montan. sp. 450.— tisské losy . turecké losy . zapadočeska ubl 271.— rak.-uh. banka. severočeska uhi. rak. úvěrní ústav mostecká uhl. sp. 655.— b. angiovrakouska videň stavenní sp. 161. 50 vídeňská unionka
doktor Rudolfův Poldin Vídeň mostecký uhl
37 article
92 80 87 6 100.25 100.25 100.25 157.— 191.— 293 50 478 — 537 — Daněk 141 2 1636.— 657 2 307. 70
Daněk
38 article
birtenberské ..
40 article
997.— b. pro země rak. Schodnica 625.— uh. úvěrní banka haličsko-karpatské 870 — bank. jednota . pesťika vagonka. 590 — 1023.— r. úst. pro úv. poz devisa německa. 117.48 Česká průmyslová pařížska 95.6. 416 — banka. . .. curyšska 93 40 410 — „ londýnská 240 35 roln. úvěr. banka 247.— česká b. Union. dvacelifrank 19 1 Živnost. banka marka papirova . 117.4 králodvor. cement. 920.— rub 253 — Eskontní sazby 3—31/2 procenta Smýšlení pevně. Akcie dráh, které mají být peslátněny, hledány. Celkový obchod pevný. Dona- teená bunsa: kieditky 698.75, Státní dráha 675.25.
úvěrní banka Český průmyslový pařížsko státní dráha 675.25
41 article
448 4 777.— 549.—