2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
9. července 1905.
5
article
vadilo, kdyby vyrovnání bylo permaneniní a stabilní.
Nynější pilný návrh je ranou do vody. Parlament
musí posllatí do delegace muže svých povinnosti
dbalé a pevné. Dokud parlament nestane se opravdu
důstojným zákonodárným sborem, budou jeho usne-
šení bezcenná.
Posl. Wolf pojednával o udalostech v Dersehat
tovu výboru a posmíval se jeho resoluci. Bývalo by
lépe navrhnouti rozluku s Uhrami. Vláda nesmí opo
vážiti se vypláceti paníze na společné vydaje. Při
jetím Steinova návrhu se ničeho nedosáhne.
Po Steinově doslovu, jenž byl přijat od jeh
soudruhů voláním Slávy Všeněmecku! byla pilnos
Steinova návrhu přijata. (Výkřiky mez
Všeněmci a protivýkřiky mezi českými radikály.)
Podstata návrhu dle Grossova textu přijala 161
proti 9 hlasům. (Hlučné »Heil !« mezi Všeněmci.)
Následovalo rokování
o pilném návzhu Schreiterovu
na slavbu nového říšského mostu v Litoměřicích pře“
Labe, jehož pilnost přijsta po odůvodnění navrhova-
telově a prohtášení vládního záslupce odb. chéf
Rože a potom návrh sám bez další debaty.
K návrhu místopředsedy immunitního výboru ro
kovalo se o výborové zprávě stran vydání posl. dr
Kramáře (afféra s hr. Sternbergem) pro přečin proti
bezpečnosti cli.
Posl
Wolf
Steinův
Sláva Všeněmecko
Grossův
Uhry
Litoměřice
Labe
doktor Kramář
6
article
Ref. posl. dr. Choc doporučuje výborový návrh, aby
se žadateli vyhovělo.
Posl. hr. Sternberg doráží prudce na dra. Kra
máře a místopředseda dr Žáček volá ho k pořádku pro
tvrzení, že v afféře s cís. r. Penížkem křívě svědčil
Konečně žádal řečník, aby sněmovna dala mu salis
fakci přijetím výborového návrhu.
Ref. V. Hrubý odmítl izlehčování a tupení sv
strany a dr. Kramáře se strany Sternbergovy a od
kázal jednání hr. Sternberga na soud dobrého vkusu
veřejnosti. Také jeho strana bude hlasovati pro vý
borový návrh, protože dle zvyku sněmovna povoluje
vydání pro urážky na cti, avšak protestuje proti
Sternbergovu nábledu, že sněmovna přistupujíc na
vydání, chce zjednati Sternbergovi satisfakci.
Po referentském doslovu byla žádost za vydání
posl. dr. Kramáře přijata.
M. předseda nouzového výboru posl. Köni
navrhuje, aby se projednaly
doktor
Choc
Posl
Penížek
V Hrubá
Kramář
Sternbergův
Sternberg
7
article
nouzové návzhy.
8
article
Ref. L Steiner podal přislušnou zprávu.
Posl. König činil vývody ze zadiuženosti země-
dělců a exekucních prodejů. Slatistických dat po-
užívá se ve skutečnosti zvláště k důkazu, že Češi
jsou inferiorní racou a neplatí tolik daní jako Němei.
Líčí sekatury rolníků berními úřady a nedostatky
pro něž loňská nouzová akce minula se cílem. D
Čech dalo se půl millionu korun, ale nouzi neod-
pomohlo se. Doporučuje své pilné návrhy vládě, by-
zakročila a konala svou povinnost, dokud jest ješti
čas. Dále přimlouval se za tři pilné návrhy posl.
dra. Pacáka a nouzové návrhy posl. dra. Klumpara.
Choce, Fresla a j.
Posl. dr. Lang přimlouval se za svě pilné ná
vrhy ve prospěch politického okresu táborského. Ta-
mější lid má takovou nouzi, že nemůže ani platii
vysoké prémie na krupobitní pojištění. Je svrchova ý
čas zříditi v Čechách zemskou pojišťovnu. (Po
chvala.)
Po řečích poslanců Sehrolla a Hruba na
jenž přimlouval se za pilné návrhy posl. Choce
Klumpara, Fresla, Svozila, Dyka, Zázvorky a Dvo-
řáka, a referentsvém doslovu byly výborové návrhy
přijaly.
K Baumgartnerovu návrhu projednána na pilne
výborová zpráva o různých pelicích, jež schválena
Ministři zemské obrany polní zbrojmistr Schö
zich a obchodu, bar. Cali, zodpověděli na rozlou
čenou některé dotazy.
Steiner
Posl
König
Čech
Pacák
Klumpar
Choc
Fresl
doktor
Lang
Sehroll
Hruba
Choc Klumpar
Svozil
Dyk
Zázvorka
Dvo
Baumgartnerův
Čechy
Cali
9
article
Posl. Wolť (v dotazu k předsedovi) praví, že
osnešení Derschattova výboru vládu zajisté velice
potěšilo. Dle jednacího řádu ministři a přednostov
odboru nemaji býti při hlasování ve výborech. Na-
proti tomu má býti ve schůzi předseda sněmovny
Pro toto opomenutí mohou být usnesení neplatná
Ptá se předsedy, hodlá li se postarat, aby usnesen
Derschattova výboru způsobené za hrubého porušen
jednacího řádu bylo neplatným, a vláda nesměl
platiti na společné vydaje.
Předseda hr. Vetter diví se, že tazatel ne-
upozornil výborového předsedu na ustanovení jedna
cího řádu.
Posl. Wolí: Vy jste vyšší instanci.
Posl. Sehönerer stýskal si na domněle sou
stavné počešťování železniční dopravy a na zanedbá
vání prý služební němčiny. Nalehá na odpověd
k příslušnému svému dotazu.
Po přečtení zbytku došlých spisů hr. Vette
poznamenal, že dnešní schůze je nejspíše poslední
v tomto zasedání. Přál poslancům veselé prázdniny
a příjemný letní odpočinek, jejž mohou tráviti v uspo-
kojivém vědomí, že vykonali co mohli v namáhave
práci. (Hlučná pochvala a potlesk.) Den a pořa
příští schůze oznámí písemně.
Konec schůze v 5.45 hod. odpol.
Poslanec Dyk podal ve schůzt 6. t. m. pilný
návrh na poskytnutí státní podpory okresu planí“
ckému a části okresu klatovského, krupobitím posti-
žených.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 8. července. (C.- B)
Stálý živnostenský výbor ustavil s
po sněmovní schůzi a zvolil za předsedu posl. dra
Malachowského, za jeho náměstka posl
Böheima a zapisovateli posl. dra. Stojana
Bendela.
Usneseno konati výborové schůze 17. t. m
o 5. hod. odpol., 18. a 19. července dopoledne i od-
poledne.
Na jednacím pořadu pondělní schůze je po-
všechná debata, po případě zpráva posl. Huebra
učennických zkouškách.
Posl
Wolť
Derschattův
Vetter
Dyk
Malachowský
Bendel
Vídeň
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 7. července. (Gautscho vy
sliby Polákům.) Polské kolo podobně jak
česká delegace ve Vídni, vzdalo se odporu prot
projednání zvýšeného rozpočtu na alpské dráhy
Za to, jak sděluje »Nowa Ref.«, Polákům do-
stalo se slibu, že se započne ihned se stav-
bou průplavu odersko-viselského na trati Zátor-
Sambursk, a že se na práce s tím spojené po-
ukáže 10 mill. korun, jež se mají prostavět
v letech 1905 až 1908 tak, že lelos se vypra-
cují všechny potřebné plány a vykoupí se po-
zemky na oné trati, od 1. března 1906 počnou
pak práce na novém průplavě a regulace Visly
pod Krakovem. Poněvadž i zemský sněm n
regulační práce povolil skoro 3 milliony korun,
má »N. R.« tyto vodní práce v západní Halič
za zabezpečené. Méně příznivě vypadá otázk
sestátnění soukromých drah, zejmena severn
dráhy Ferdinandovy. »N. Ref.« eituje už pře-
dem prohlášení bar. Gautsche, učiněné v dnešní
schůzi poslanecké sněmovny, že vláda započne
ihned vyjednávati o sestátnění se společností
státních drah a s drahami severní, severo-
západní a jiho-severoněmeckou spojovací, ale
dodává, že prohlášení toto nemá vlastně vý-
znamu pro Poláky, poněvadž sestátnění severní
dráhy sloučeno s výkupem výše jmenovanýeh
tři úrah, jenž se musí teprve připravovati a na-
razí zajisté na čelné překážky se strany želez-
ničních společností. A proto Gautschovo prohlá
čení, mající vlastně jen význam akademický
znamená spíše odročení celé té otázky od ka
lendas graecas.
V Praze, 8. července. (Postátněn
soukromých železnic.) Včerejší pro-
hlášení bar. Gautsche, že vláda uznává potřebu
sestátnění soukromých drah, probíhajícíeh
Polák
Ferdinandův
N Ref
Gautsch
Gautschův
Praha
Vídeň
Zátor
Krakov
Halič
Now Ref
poslanecký sněmovna
státní dráha
11
article
hlavně zeměmi koruny české, a přičiní seo
brzké převzetí těchto drah do správy státní, při
jato s uspokojením na pravici sněmovní a také
na lovici nevzbudilo odporu, vyjma některé ně-
mecké poslance ze zemí českých, kteří ve sprá-
vách těchto drah maji vydatného pomocníka př
akci poněmčovací. Redaktor vládního „Frem-
denbl.“ vyžádal si v té věci mínění některých
předních poslanců českých a německých. Dr.
Pacák se vyslovil v ten smysl, že řeč barona
Gautsche Mladočechy uspokojila a způsobila na
ně velmi dobrý dojem; podobně i poslanec
Kaftan, který poukázal na to, že nynější mi-
nisterský předseda pojímá své povinnosti i sliby
vážně a proto prý možno se naditi, že je také
splní. Soudí, že postátňovaci akce bude ukon-
čena ještě za nynější zákonodárné periody, tedy
do konce r. 1906. Též posl. Maštálka věři.
že baron Gautsch dostojí danému slovu, ačkoliv
poslanci mají zatím před sebou jen prohlá-
šení, po němž skutky mají teprve následo-
vati, kdežto alpské země mají na své drahé
dráhy peníze už povolené. Posl. Maštálka těši
se aspoň tím, že také němečtí členové želez
ničního výboru jednomyslně se prohlásili pro
sestátnění a že v uřípadě otálení společný ná-
tlak Čechů a Poláků přiměje vládu, aby do-
držela dané slovo.
Vynikající poslanec polský neskrblil po
chvalou pro bar. Gautsche, jehož státnické obe-
zřetnosti počítá za zásluhu, že v rakouském par
lamentě po dlouhých létech zavládla opět har
monie. Sympatie k bar. Gautsehovi rostou pr
po každé jeho nové sněmovní řeči. S postátně
ním drah souhlasí netoliko Poláci, nýbrž i Slo
vinci.
doktor
Pacák
Gautsch
Kaftan
Maštálek
Posl
Čecho
Polák
Fr
12
article
Trochu méně nadšení nad postátňovací akc
vyznívá ze slov „vedoucího německého po
slance“. Devět desetin sněmovny jest prý na-
dšeno pro sestátnění, desátá desetina má všal
pochybnosti z důvodů finančních neb národ
ních. Němci z alpských zemí jsou pro sestát
nění, ale i ti Němci, kteří z důvodů „lokálních“
nejsou srozuměni s bar. Gautschem, nemohou
odepříti uznání jeho prohlášení. Ovšem vyžádaj
si co nejdříve přesného vysvětlení, co bar
Gautsch rozumí slovy „národní ohledy, jichž se
má dbáti“. Z výroku tohc Němci soudi, že bar
Gautsch jest všem stranám „stejně blízek a
stejně dalek“.
Ono vysvětlení, o němž mluvil „vůdčí ně-
mecký poslanec“, vyžádal si na bar. Gautschovi
čtyřělenný výbor spojených německých stran
již dnes. V poledne navštívili bar. Gnutsche po-
slanci dr. Bärnreither, dr. Derschatta,
dr. Gross a prine Liechtenstein, k nimž
se přidružili také Pacher za Všeněmce a
Peschka za agrárníky. Deputace tato pro-
jevila za rozhovoru, který trval asi hodinu
obavu, že německé zájmy mohou býti postát.
něním drah v Čechách a na Moravě poškozeny.
Němec
Gautsch
doktor
Bärnreither
Derschatt
Gross
Liechtenstein
Pacher
Peschek
Čechy
Morava
Gautsch
spojený německý
13
article
Bar. Gautseh ji odvětil, že vláda jest pevně
odhodlána uchopiti se úřadně postátnění sou-
kromých drah; co se týče němeekých obav
může prý deputaci ubezpečiti, že zájmy
Němcův poškozeny nebudou.
V Praze, 8. červonce. (Baron Gautiseh
o slovinské vysoké škole.) Za dnešní
kenference výkonného výboru spojených něme-
ckých stran s bar. Gautschem dr. Dorschatta
zmínil se též o prohlášení, jež učinil minist
osvěty dr. Hartel stran právnickké fakultyv
Lublani a dodal, že němečtí poslanci musejí (?1)
proti zřízení slovinské fakulty protesto-
vati. Baron Gautsch odvětil, že kraňský
sněm učinit stran právnické fakulty lublaňské
jednohlasný projev, jejž vláde nesmi přehléd-
nouti. Ostatně ministr osvěty prý slíbil pouze
telik, že otázku tuto dá vyšetřiti.
V Praze, 8. červencc. (Vládní de-
menti na vládní projev.) Uvedli jsmo
ondyno dle vládního „Mag. Nemzetu“, jak vláda
bar. Fejérvára vyhrožuje disciplinárkami, ba
i trestním řízením oněm stoličním úřadníkům,
kteří by jí odepřeli podporu při vybírání daní
odvodu rekrutů. Hrozba „Mag. Nemzetu“ mi-
nula se patrně cíle a proto ji vláda nyní popírá
ve své „Budap. Korr.“ Tam prohlašuje, že
článek „Mag. Nemzetu“ podává pouze názor
redakce onoho listu, vláda však se záměry ta-
kovými neobírá. O nijakých repressaliích prý
v ministerské radě nejednáno a vláda setrvá
i vzhledem k municipiím na půdě zákona. Po-
dobně není prý pravda, že vláda hodlá potlačit
svobodu tisku a omeziti samosprávu stolic vy-
síláním vládních komisařů na místo neposluš-
ných stoličníen úřadníků.
Němcův
Baron
doktor
Dorschatt
Hartel
Baron Gautsch
Mag
Nemzet
Praha
Lublaň
spojený nout
14
article
Ze Záhřeba, 6. července. (Svorná op-
posice ve Slavon.i.) V úterý konala se
v Oseku za předsednictví dra. Neumanna
důvěrná schůze zástupců opposičních stran ze
Slavonie, při níž byli přítomni z Chorvatska též
posl. Harambašič, Šašel a Zagorac. Na schůz
stalo se usnesení, že všechny opposiční strany
budou při příštich volbách vytupovati svorně
proti národním (vládním) kandidátům a zvolen
výkonný výbor, jenž má v té věci vstoupiti ve
styk s jednotlivými opposičními stranami. Zá-
roveň ustanoveno, aby se uzavřel volební kom-
promis též s opposičními stranami srbský mi
jež dbají práv chorvatského státu.
Krátce před tím měli v Brodě n. S. poradu
zástupcové srbských stran, radikálnéa
necdvislé. Také v této schůzi stalo se usnesení,
že obě strany budou při volbách postupovati
svorně, a stane-li se nabídka se strany chor-
vatské, že se s chorvatskou opposicí má uza-
vřiti kompromis. Vyloučeny jsou však jakékol
styky Srbů s Frankovou čistou stranou práva.
která nechce uznati oprávněných požadavků srb-
ských, upírajíc jim dokonce i právo na národn
existenci.
Neumann
Zagorac
Srba
Záhřeb
Osek
Slavonie
Chorvatsko
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 8. července.
Mírné rozřešení konfliktu franko-německého.
(Od našeho zvlástního dopisovatole.)
V Paříži, 6. července 1905.
Konflikt německo-francouzský skončil úplným
ústupem Německa. Francie se ukázala energičtější
než byla v roce 1890 oproti Anglii a Německ
couvlo jako za afféry Schnabeolovy. Nedoellil
u Francie slib součinnosti v případě války
s Anglií a kromě toho Francie odmítla před
ložiti diplomacií německé svou smlouvu s Anglil
Ani v otázce čistě marocké nezvítězilo Německo.
neboť svolilo k předběžné úmluvě s Francií, jejíž
uznalo výjimečnou výhodnou situaci jako státu
sousedícího s Marokkem. Delcassé ostatně sám
prohlásil, že nemá v úmyslu dotýkati se zájmů
mocnosti v Marokku a byl ochoten zaručitis
v tomto ohledu Německu.
Konference marocká bude bezvýznamna,
když státy již předem mezi sebou upraví hlavn
olázky.
V kruzích diplomatických vysvěllují ústup
Německa následujícími úvabami. Poněvadž Ne
mecko by bylo prohlásilo válku, bylo by zba-
veno pomoci Rukousko-Uherska a Italie. Tato
již prý prohlásila v Paříži, že zůstane neutrální
a kdyby Francie byla napadena, Rusko by j
musilo přispěti ku pomoci. A přes válku rusko-
jsponskou jsou vojenské síly Ruska v Evrop
značnější nežli kdy jindy. Kromě posil, určených
na Východ, má Rusko více jak půl druhiého
millionu mužů pod praporem, tudíž skoro tři-
krát tolik, co obnáší armáda německá v dob
míru. To je známo v Berlíně a mír byl za-
Vanička.
jištěn.
Praha
Paříž
Německo
Francie
Anglie
Maroko
Rusko
Evropa
Berlín
RukouskýUhersko
Italia
16
article
Jaurěs a Berlín.
Zamezení Jaurčsovy cesty do Berlína ne
přispěje asi valně k zvýšení přátelství k vládě
německé v těch kruzích, které nejvíce se zasa-
zovaly o sblížení s Německem. Byli to zejmena
spcialisté francouzšti, kteři snažili se donulit
republiku, aby zaujala k Německu nejsmiřlivějšt
stanovisko a šli v tomto směru až k sebe
zapření, což ovšem jim nebylo za těžké, vzhle-
dem k jich netečnosti k hrdosti národní. Bülo-
wův list obsahuje tak zdvořilé komplimenty na
adresu Jaurěsovu, že vzbuzuje domněnku, že
kaneléř velice uznává idey Jaurésovy, ale ne-
přeje si jejich export do Německa, kde mu
záleží na potlačování hnuti sociálně-demokrati-
ckého. »Figaro« ironicky poznamenává, že ně-
mecká vláda zasypala Jaurěsa květinami, ale
měla mu podati méně platonické důkazy sve
lásky a vděčnosti.
Jaurčsův
Jaurěsův
Figaro
Jaurěsa
Berlín
Německo
Büt
17
article
»Temps« praví, že kníže Bülow vychvaluje
činnost socialistů, pokud ji provozují ve Francii,
ale nechce jí v Německu, »Těší jej úpadel
naší vlasti, ale chee své chrániři proti léto ná-
kaze. Jeho sympalie k Jaurěsovi nejdou tak da-
leko, aby mu nabidl pohostinství a dovolil mu
operovati v Německu. Neobjasní-li se nyní ve-
řejnému mínění velikost nebezpečí, kterým hrozi
národu vliv socialistů, nebude nikdy mlt o věe
správný názor.«
Jaurěs, jak jsme již včera uvedli, o
pověděl na berlinský zákaz ve svém orgánu
»Humanité« článkem velmi umírněným, nade-
psaným »Strach před socialismem«. Praví mimo
jiné »diplomatické commniugué řišského kaneléře
německého je jedním z nejrozhodnějších důkazů
rozkvětu sociatismu a vzrůstu jeho národnía
mezinárodní role. Kaneléř mluví s taktem
zdvořilostí o francouzských socinlistech, ale tím
zřejmější je neklid vlády vůči socialismu, vlády.
která se pokládá za nejsilnější.« Jaurčs konči
sebevědomým projevem o citech a budouenost
socinlismu, který je prý jedinou stranou míru
najde miliony nových přívrženců.
Bülow
Francie
Německo
18
article
Z Pařiže se oznamuje dnes: Jauri
odpovídá v »Humanité« na útoky, vedené proti
němu pro výnos německého kaneléře a prohla-
šuje se rozhodně proti jakékoliv nepřálelské po-
hitice vůči Německu. Dále tvrdi, že poukázal na
nebezpeči politiky Deleasséovy, když byl tento
na vreholi své moci. Clémencesu praví v »Au-
rore«: Bůlow podává ruku francouzskému poli
tikovi Jaurěsovi, jenž se uklání resignovaně přeu
frankfurtskou smlouvou, ale odmitá jej jako re-
volucionáře.
z Anglie.
Anglickému parlamentu zbývá ještě pouze
17 dnů k vyřízení programu zákonodárného,
neboť sezení v srpnu jsou věnována pouze od-
hlasování úvěrů. Ministerský předseda Balfoui
vzhledem k nedostatku času k podrobnému pro-
jednání předlohy rozhodl, že užije »parlamontn
guillotiny«, která mu prokázala platných služek
za lonského jednání o zákonu výčepnickém.
Jedině tim způsobem chce Baifour uspíšiti hla-
zování a zameziti obstrukci. Opposice marně
protestuje proti »guillotině«, která zkrátí řízen
parlamentu.
Humanitý
Deleasséův
Jaurěs
Německo
Anglie
Balfoui
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— V česko-budějovickém „Sokole“ došl
při valné hromadě, tohoto týdne konané, k vý-
tržným, ba násilným scénám, kteréž způsobily
v národní společnosti tamní upřímný zármutek
i doznají v sokolské, přísně zdíseiplinované or-
ganisaci dohry náležité. Ojedinělý a neslýchuný
případ byl pomlázkou na uchý chléb německ
žurnalistiky, ani orgány zdejšího kasina ne
sdolaly svůdné takové pochoutce a předložily
ji pražské německé obci kulturní, přes to, že
poměry v německém turnéřstvu nejsou zrovna
vůbec nejkrásnější a zvlášť postavení turnérů
vyznání židovského mezi ostatními syny Jahno-
vými není zrovna závidění hodné. Že však
mimořádná parna minulých dnů i na německé
mozky měla velice povážlivý účinek, dosvědčuje
událost, současně sběhlá v Kolíně nad Rýnem
při velkolepém „Sängerbundfestu“, který skon-
čil všeobecnou rvačkou „pěveckých bratří“ .
Pěvecká slavnost byla spojena se závodya
hned po prohlášení pevního výsledku prvního
dne slavnosti vrhl se zástup nespokojených
pěvců na předsedu slavnostního výboru i na
ložil s ním tak, že nebožák — podle klassického
obratu říšsko-německých listů — „byl nucen
vzdáti se veškerých svých předsednických po-
vinností a co nejrychleji vyhledati lékařskou po
moc.“ To stalo se v neděli. V pondělí potom ne
byl spokojen zase jiný závodíci spolek pěveck
a provodl na dirigenta a soudcovský sbor zá
vodní prudký útok klacky. Pánové byli důkladně
zbiti a octli se tak hrozně v úzkých, že jedno-
tliví soudcové musili býti vyvedeni ze slav
nostní budovy sklepní chodbou, aby se zachrá-
nili před rozzuřeným davem bodrých zpěváků.
Kolín nad Rýn
Sokol
20
article
Příčinu k takové výbojnosti zavdala vedle hoj
ného černého piva řevnivest umělecká. Jeder
ze závodících spolků domohl se první ceny to-
líko podvodem, a sice tak, že si dovedl opatřiti
noty sboru, jenž měl být nastudován průběhen
jedné hodiny, den před tím. Cena byla mu ná
sledkem toho zadržena a z toho došlo ke vše-
obecné rvačce, až musila zakročiti záchranná
stanice. Nemají tedy naši Němci nijak právo po
třásati hlavami nad budějovickou událostí, př
níž prý tekla i krev. Kolik nosů krvácelo v Lip-
sku a kolik hlav tam rozbito, kasiňácké listy
svému čtenářstvu nesdělily.
— Německá vzdoromanifeslace proti dneš-
nímu duchcovskému sokolskému sletu pořá
daná, byla zakázána. Docílila sice svého účelu
veřejný sokolský průvod byl zakázán, toho
němečtí násilníci u okresního hejtmanství do-
sáhli, třeba že nedošlo k zákazu sokolské slav-
nosti vůbec. Němci ohlásili velké demanstrační
shromáždění na duchcovském náměstí, k němuž
dostaviti se měli nejpříšernější strašáci na
Čechy, poslanci Wolf, Schreiber a žatecký He
reld, řečníci krve, železa a ohně na Čechy
Schůze měla se konati pod heslem německé své
pomoci a skončiti průvodem k residenci duch
covského purkmistra Kříže. Tamní „Turn-
verein“ měl dnes zúčastniti se slavnosti praporu
Turnvereinu v praněmeckých Hostomicích, al
„zůstane pro případ nacionálního nebezpečr“
doma. Následkem zákazu zmecnilo prý se duch
covského obyvatelstva německého „rozčilení vy-
sckého stupně“, oznamuje večerník „P. T.
Jeder
Němec
Wolf
Schreiber
Čecho
Kříž
duchcovský náměstí
Čechy
Hostomice
žatecký He reld
21
article
— Zápis do státního ústavu učitelek
Praze počne dne 15. t. m. a potrvá do 9. září
t. r. Do I. roěníku hlásivá se ke 300 dívek,
smí jich však býti přijato jenom 60. Většina
dívek vykoná přijímací zkoušku do I. ročníku
s velmi dobrým prospěchem, mnché konají ji
několikrát, ule nemohou býli přijaty. Po pro-
hlášení jmen přijatých kandidátek nastanou opět
pohnutlivé seény jsko loni. Dívky, kleré zkoušky
velmi dobře vykonaly, ale nemohly býti přijaty.
s pláčem a naříkáním vrhají se do náruče svýeh
rodičů. A co je toho příčinon? Nedostate
druhého státního ústavu pro uči-
telky. Dle posledního sčítání lidu z r. 1900
je v Čechách 63 proc. Čechů a 37 proc. Němeů.
Pro 37 proe. Němců je zřízen 1 státní ústav
pro vzdělání učitelek. My Čechové, kterých je
63 proc., t. j. o 26 proc. více než Němeů.
máme také jen 1 státní úslav pro učitelky
Opět důkaz, že jinak měři se nám Čechům.
jinak Němcům. Nedostatku českých státníeh
ústavů pro učitelky využili — klerikálové a zří-
dili řadu soukromých ústavů pro učitelky. Dnes
je slav (akový: v Čechách je 1 český státn
a 6 soukromých ústavů pro učitelky
Z těchto 6 ústavů je 1 městský v Plzni a5
klerikálních, z nichž 4 jsou klášterní,
založené a řízené jeptiškami. Klášterní ústavy
učitelek jsou: v Praze u sv. Anny, v Chrudimi.
Čecho
Němec
Anna
Čechy
Praha
Chrudim
státní ústav učitelka Praga
státní ústav pro uč
22
article
Kutné Hoře a Budějovicích, dále klerikálnív
Kladně. Dvě třetiny českých učitelek je vycho-
váváno v soukromých klerikálních ústavech, t.j
jsou v rukou toho, proti čemu musí bojovat
každý český pokrokový člověk, v rukou klerika-
lismu. Národ český, národ Husův, Chelčického
a Komenského má své učitelky vychovávané po
většině v klerikálních ústavech ! Dvě třeliny
českých učitelek řídi výchovu dvou třetin našieh
děvčat a vštěpují jim smýšlení, z něhož vj-
rostly samy. Pět klerikálních ústavů pro učitelky
děkuje za svůj vznik jen tomu, že j e di n
státní ústav učitelek nestačí tak velkému
počtu hlásících se kandidátek. M á-li se s tát
náprava, je nutno, aby v Čechách
byl zřízen druhý státní ústav pro
učitelky. Po případé mohlo by některé české
město zřiditi takový ústav samo. Naším heslem
musí býti: proti pěli klerikálním ústavům uči-
telek postavme aspoň 1 ústav pokrokový. Jinak
porostou nám klerikální ústavy jako houby po
dešti.
Husův
Chelčický
Komenský
Kutná hoře
Budějovice
Kladno
Čechy
23
article
— Osobní. (Telefnogr. N. L.“) Poslanec dr. Pa-
cák odebral se na Snedělní pobyt do lázní. — Pa
František Weinert, lesmistr v Lukavicích
Přeštic, jmenován byl u příležitosti svého 50letého
služebního jubilea lesním radou na statcích hr.
Karla Schönborna. — Slečna Fanča Adámkov
z Karlina vykonala dne 6. července t. r. na c. k. české
Karlo-Ferdinandově universitě v Praze zkoušku z řeči
a literatury Irancouzské s vyznamenáním.
— Promoce. Pan JUC. Karel Vodrážka, rodem
z Král. Vinohradů, bude v pondělí dne 10. červenc
1905 o 11/4 hodině dopol. na c. k. české universite
Karlo-Ferdinandově v Praze na doktora veškerých
práv vařejně povýšen.
— Rodinné zprávy. Pan Adolí Pluhař, c.k
pošt. assistení v Praze, slavil v úzkém rodinném
kroužku na Král. Vinohradech dne 3. t. m. se svou
manželkou Antonií, rozenou Douhravskou, svou
stříbrnou svatbu.
N L
doktor
Weinert
Schönborn
Adámkov
Karlin
JUC
Vodrážka
Král
Pluhař
Antonia
Douhravska
Lukavica Přeštice
Praha
KarlaFerdinandov
Ferdinandov univerzita
24
article
— Úmrtí. Na Smíchově zemřel v pátek dne 7. čer-
vence t. r. po delší nemoci pan Josef Matějo ve
v 84. roce věku svého. Tělesná schránka zesnuléh
stařečka bude dnes v neděli 9. července 1905 o 1/43
hod. odpol. v kapli hřbitova na Malvazinkách vykro-
pena a pak na témže hlbitově pochována. Povozy pr
pp. účastníky pohřbu budou o 1/42. hod. odpol. státi
u domu smutku v Barrandově ulici č. 9 nově na Smí-
chově. — Na Zbraslavi zemřel dne 8. července po
3. hod. odpol. p. MUDr. Aug. Voldřich. Zesnulý
byl obvodním lékařem ve Vtelně u Mělníka, nemo
však, kterou si přivodil ve svém povolání, donutil
jej, aby vyhledal klid. Zesnulý byl vzorem člověka
nadšeného pro všecnno dobré, vlastence nejčistšího
zrna a lékaře, který ve svém těžkém a nevděčném
povolání měl na starosti jen blaho svých pacientů,
kleří mu jistě zachovají vděčnou vzpomínku. Zesnulý
bude převezen 11. t. m. ze Zbraslavi na hřbilov Mal-
vazinky na Smíchově a tamže pochován. — V Tepli-
cích zemřel 7. t. m. em. vrchní účetní Hypoteční hanky
král. českého, pan Jan Kuchynka, v 64. roce
svého věku. Pohřeb koná se dnes 9. t. m. o 3. hod
odpol. z chrámu sv. Jindhicha v Praze na hřbitov
olšanský. — V Liberci zemřel dne 6. t. m. komorn
rada p. Robert Raetze. Na jeho místo nastoup
opětně náhradník Čech. Bude to třetí český kom.
rada v obchodní komoře liberecké.
Josef Matějo
MUDr
Aug
Voldřich
Kuchynka
Jindhich
Raetz
Smíchov
Barrandov ulice
Zbraslav
Vtelno
Mělník
Mala
Praha
Olšanský
Liberec
Čechy
25
article
— Pohřeb paní Otilie Sukové-Dvořákové, zvěč-
nělé choti mistra Josefa Suka, člena „Českého kvar-
tetta“, konal se včera po 3. hodině odpol. z chrámu
Petra a Pavla na Vyšchradě, kamž tělesná schránka
šlechelné paní byla z Křečovic dopravena. K ponfbu
dostavili se četní přátelé, známi a smuteční host
do lodi chrámové, kde před oltářem na katafalku, oza-
řeném světlem planoucích svící, spočívala kovoví
rakev, v jejíž hlavách upevněn byl věneček z bílých
růží — poslední pozdrav osiřelého malého jedináčka
„Nade vše drané matince! Pepoušek“. Pod rakví by.
veliký věnec z tmavé zeleni, s hedvábnou stuhou
„Nezapomenutelné a zbožňované choti! Pepa“. —
Další věnce a dary květinové věnovali: hluboce za-
rmoucená matka („Předrahé, milované dcerušce !“).
dr. Josef Sobolka s cholí, dr. Václav hrabě Kounie
prof. Hanuš Wihan, Oskar Nedbal, K. Hofmann s cho
lí, teta Koutecká, rodina Baštýřova („I nám Jsi ze-
mřela!“), Olga Urbánková, „S. H.“, Mojmír Urbá nei
a m. j. Církevních obřadů, jež vykonal kanovník dr
Kyselka, zúčastnili se vedle těžce osudem dolčeného
chotě zesnulé, matky, sester a bratří, otec mistra Sur
p. říd. učitel v. v. Josef Suk, bratr říd. učitele Antoní
Suk, paní Neumannová, dr. V. hrabě Kounic, kanovník
vdp. Vaněček, dr. Naxéla, ředitel konservaloře Kare
Knitil s chotí, professoři konservatoře: Jiránek. Wiha
a Bláha, univ. prof. dr. Chodounský, členové „Českého
kvartetta“ Oskar Nedbal a K. Hofmana s chotí, pan
Pečírková, dr. Edv. Jan Baštýř s cnotí, Leon Bondy
pošt. officiál Slavík, operní pěvkyně pi. Tůmová, sleč
Suková
Dvořák
Suk
Petro
Pavel
Pepa
doktor
Sobolka
Václav hrabě
Kounie
profesor
Wihan
Nedbal
K Hofmann
Koutecká
Baštýřův
Urbánková
Mojmír Urbý
Neumannová
V Kounic
Vaněček
Naxél
Kare
Knitil
Jiránek
Wiha
Bláha
Chodounská
K Hofman
Pečírková
Edv
Baštýř
Bond
Tůmová
Vyšchrad
Křečovice
26
article
Růžena Mattušová, virluoska Lola Beranová, cho
knihkupce paní Hovorková, učitel Červ s chotí, nakla-
datel Mojmí Urbánek, ředitelka Českoslovanského
pensionátu slečna Jakubíčkova; dále: prof. konserva-
toře Jiránek z Charkova, prof. Cyrill Junek ze Zá-
hřeba, professor V. Müller, bývalý člen Národního
divadla Nademlejnský a m. j. Pohřební zpěvy před-
nesl chrámový sbor za řízení ředitele 4ůru p. Heř-
mana. Při obřadech zapěn byl Horákův sbor „Co plá-
čete?“ a Bendlovo „Salve“. Potom nesena 3yla rakev
ku prozatímní hrobce, kde za zpěvu Vašákova sporu
„Milosrdný bože!“ a Jelenova „Již úkol dokonánl
uložena po opětném výkropu do hrobly.
— »Klub českých dramatiků«. Čeští autoři dr
matičtí a skladatelé operní spojili se právě význač
nými svými zástupci k důležité insfituci, jejíhož vý-
znamu bude zajisté stále přibývati v zájmu našick
poměrů divadelních. Na základě stanov, místodržitel-
stvím již schválených, sešli se v pátek dne 7. t. m
čelní dramatičtí spisovatelé a skladatelé k ustavujíeí
valné hromadě »Klubu českých d ramatik ů-.
kterážto zvolila starostou Al. Jirůska, do výboru
Jindř. Káana z Albestu, J. R. Rozkoš-
ného, F. X. Svobodu a M. A. Šimáčka, za
náhradníky Jana Ladeckého a Ot. Ostrčila,
za revisory Karla Kovařovice a dra. K arla
Pippicha, Mimo tuto jmenované jsou již členy
klubu Boh. Adámek, J. B. Förster, Václ. Hladík, Jar.
Mattušová
Lolo Beranová
Hovorková
Urbánek
Jakubíčkův
Jiránek
profesor
Cyrill Junek
V Müller
Heř
Bendlův
Salve
Vašákův
Jelenův
Al
Jirůska
Jindřichův
Svoboda
Šimáček
Ladecký
Otakar
Ostrčil
Kovařovic
Pippich
Adámek
Förster
Václ
Hladík
Charkov
Rozkoš
národní divadlo
Nademlejnský
klub český d ramatik ů
27
article
Kvapil, Božena Viková-Kunětická, Alois Mrštík, Vilém
Mrštik a Jaroslav Vrchlický; o přijeli dalších členů
rozhodne říjnová valná hromada, jíž rozhodovánío
tem náleží nadpoloviční většinou hlasů všeho čienstva
Ustavující valná hromada usnesla se předevčíram
jednomyslně, aby »Klub českých dramatiků« ucházel
se o zastoupení ve správě Národního
divadla týmž způsohem, jak je tam zastoupen
»Máj«: klub přistoupí tudiž za člena Společnosti
Národního divadla, a náležité oznámení o tom učin
se iniendanci, jakož i zemskému výboru. Ve výbo-
rové schůzi potom konané zvoleni byli F. X. Svo-
boda tajemnikem a M. A. Šimáček pokladníkem
klubu.
— Z c. k. akademie umění v Praze. Při výroční
školní výstavě zdejší akademie umění přisouzeny pro-
lossorským sborem ceny v úhrnném obnosu 1500
Ceny obdrželi následující studující: Ve speciální škol
prof. V. Hynaisa: Jos. Fiala, Reinhold Jůstich
Miloě Slovák. — Ve speciální škole prol. J. V. M y sl-
beka. Ferdinand Opitz, Karel Kubeš, Risto Peja-
tovič a Václav Novák. — Ve speciální škole prol. Fr.
Kvapil
Viková
Mrštík
Vilém Mrštikum
Vrchlický
Šimáček
profesor
V Hynaiso
Jos
Fiala
Jůstich
Slovák
Opitz
Kubeš
Pejo
Novák
František
Praha
národní divadlo
akademie uměný
28
article
Zanlška: Bohumil Mareček a Václav Malý. — Ve
speciální škole prof. M. Pirnena: Bohdan Průcha
Vratislav Nechleba. — Ve speciální škole prof. z
Otteníeldů: Karel Vik. — Ve speciální škole prol
HI. Schwaigra: Franlišek Hlavica a Frant. Naske.
— Ve speciální škole prol. F. Thiela: Alfréd Jůstitz
a Maximilián Oppenheimer. — Ve všeob. škole prol
V. Bukovce: Mirko Rački a Radivoj Krainer.
— Ctyticáté výzočí svého filosofického doktorátu
slaví dne 12. července pan dr. Bohdan Jedlička, prol.
bývalého pražského městského realného gymnasia
ve výsl. Prof. Jedlička ziskal si vzácných zásluh jako
výborný učitel, jehož s vděčností vzpomínají přečetní
jeho bývalí žáci, působící v nejrůznějších životních
povoláních. Jest činným i literárně, a uveřejnil řadu
vědeckých pojednání, zvláště filologických, v progra-
mech ústavů, na nichž působil, v našich vědeckých
časopisech (v „Kroku“, v „Čas. Č. Musea“ v „Listech
Mareček
Malá
M Pirnen
Průcha
Nechleba
profesor
Vik
Franlišek Hlavica
František
Naske
F Thiel
Jůstitz
Oppenheimer
Rački
Radivoj Krainer
Ctyticátý
doktor
Jedlička
Č . muzeum
všeobecný . škola prol V . Bukovec
Otteníeld
29
article
Fliol.“, ve „Věstníku Kr. Č. Spol. N.“ a j.); zvlástní
cenou vynikají mezi nimi jeho práce k výkladu jedné
z našich nejvzácnějších památek starší doby, štok-
holmské Legendy o sv. Kateřině, jejímž studiem se
prot. Jedlička již dlouhou řadu let obírá. V době pro
náš rozvoj zvláště významné, v létech šedesátýcha
následujících působil prof. Jedlička horlivě i ku po-
vznesení našeho národního života společenského i vě-
deckého: jako hudebník vzácného nadání a vzdělání
řídíval akademie v Praze i po venkově, přednášíval
o dějinách hudby (jeho přednášky také vyšly v „Hu-
debních Listech“), byl činně pomocen při zakládání
„Kroku“ (1864), „Bibliothéky klass. řeckých a řím-
ských“ (1870), při rozličných jednáních „Matice Če-
ské“ i jiných podnicích literárních, vědeckých i umě-
leckých. Tyto zásluhy získaly prol. Jedličkovi holně
upřímného uznání a úcty, přes to, že nikdy nemě
ve zvyku, vystupovati okázaleji před veřejnost.
svatý . Kateřina
Jedlička
profesor
věstník Králové
Praha
Hu
30
article
— Studentské koleje českých vysokých škol praž-
ských. Žádosti za ponechání v ústavu neb přijetí d
něh na zimní semestr 1905—6 podávají se na úisko-
pisech ústavních a nejsvědomitěji vyplněných u spr-
vy ústavu od 15. července do 16. září t. r. Doloženy
buďtež u žadatelů nových: 1. vysvědčením nemajet--
nosti, které nesmí býti starší jednoho roku; 2. vy-
svědčením lékařským; 3. vysvědčením o zkouškách
neb kolokviích, jež musi vykazovati prospěch aspoí
takový, jakého třeba k osvobození od celého kolej-
ného. Žadatelé, kteří již v ústavě byli, prokažtež také
vysvědčeními návštěvu šermu a aspoň jedné kon-
věrsace; vysvědčení lékařského však nepetřebují.
Z abifurientů škol středních přijati lze jen ty, kdož
udělali zkoušku maturitní s vyznamenáním. Žadatel
noví přiležte vůbec vysvědčení maturitní. Na žádosti
neúplně aneb po 16. září tr. r. správě ústavu došle
bude se jen zcela výjimečně přihlížeti a to jen tehdy,
nebude-li žadutelů způsobilých, kteří v čar vyho-
věli žádaným podmínkám. Žadatelé berou ne se pro
případ přijelí závazek, že svědomitě šetřiti budou řádu
domácího, zvláště že zúčastní se šermu a konversace
aspoň jedné ze čtyř řečí v ústavě vyučovaných t. j
v angličině, frančině, němčině neb ruštině. Již nyní
se upozorňuje, že příspěvky na stravné a praní prádla
platiti se budou měsíčně napřed; činí 12 K. Tisko-
pisy na žádosti vydává domovník; také lze tiskopisy
zasílati na požádání poštou, připojí-li se známka na
pošlovně.
Tisko
31
article
— Z obcí předměstských. Z městského úřadu
na Král. Vinohradech. K docházejícím stíž-
nostem upozorňuje městský úřad, že klepati kohere
dovoleno jest pouze od 7 do 81/2 hod. dopol., v létě
kromě toho ještě od 6 do 9 hod. večer. Odhazování
ovocných pecek na chodníky přísně se zakazujea
může býti trestáno pokutou, po případě vězením. —
Městský úřad vydal vyhlášku, ve které se poukazuje
na nepoměrně velikou spotřebu vody na Král. Vino-
hradech, jež vyžaduje nutně, aby se ji zvláště v létě
šetřilo a zbytečně neplýtvalo, neboť jinak výkonno
vodárny jest ohrožována a obec vydávána v nebezpečí
nedostatku vody. Za příklad zjištěného plýtvání vodou
uvádí se: stálé vytékání vody výlevkami, unikání vody
v záchodech a koupelnách, neuzavírání vody v pissoi-
rech na noc, kropení zahrad po celou nec tím způ-
sobem, že z hydrantu na noc otevřeného vytéká prostě
voda hadicemi na trávník položenými. Městský úřad
proto vyzývá všechny obyvatele města, aby vodou
šetřili a jí neplýtvali, vlastníky pak domů kromě toho,
aby soukromý vodovod dali hned prohlédnouti a kaž
jeho poškození bez odkladu opraviti. Městský úřad
pířesvědčí se, zdali se této vyhlášky šelí.
Král
32
article
— Vojenský věstník. Z Vídně se telegrafuje: Ve-
lilel sibiňského 12. sboru polní zbrojmistr šl
Probszt dán byl na odpočinek, polní podmaršálek
Josef Gaudernak (Kudrnáč?), doposud inspekto
uherské jízdy zeměhranecké, jmenován jeho ná-
slupcem
— Oslavy Mistra Jann Husa. Husova oslava
ve Škvorci byla uspořádána dne 6. července za
protektorátu měslské rady a sdružených místních
spolků. V předvečer slavnosti zajímavý byl pohled
na záplavu světel z budov uvědomělého občanstva, na
směsíci doškových chalup a statků, v dáli ozářených
plápolající hranicí. Chudý i zámožný závodil v úctě
k velké památce Mistra Jana Husa. Šokolovnu zdobil
prapor husitský a průsvitné obrazy v oknech. Rázem
deváté hodiny večerní naplnil se sál sokolovny po-
sluchači. Za obecní zastupitelstvo dostavili se: pan
Ant. Bartoš, starosta, p. Jos. Řepka, radní a tajam-
ník p. Skřivan. Slavnostním řečníkem byl pan St.
Probszt
Gaudernak
Kudrnáč
Jann
Husův
Hus
Šokolovna
Antonín
Bartoš
Jos
Řepka
Skřivan
Stanislav
Vídeň
Škvorec
33
article
Forman, sekretář Slovanského klubu z Prahy. O slav-
nost získali sobě zásluh pánové Ant. Dočekal, učitel
a starosta »Sokola« a jednatel p. Šícha, obchodník.
Na popud místního faráře katolického P. Kahouna,
řada osob se nedostavila.
— „K vlasteneckým účelům uživají Češi vedle
státních i kolků národních, dobrovolně kupovaných
všemi třídami obecenstva.“ Slovy těmito zmiňuje se
právě v delším nadšeném článku jeden z nejpře-
nějších účastníků výpravy „Brilské associace žurnali-
stické“ do království českého, Mr. Richard J. Kelly
v orgánu Irčanů „Frceman's Journal and Nationa
Press“ při vyličování poměrů národa českého a vlasti
naší. Vzbudila-li všenárodní instituce Národní rady
české i organisace národního kolku jejího v minuiých
dnech návšlěvy sympatickou pozornost hostí našich
z daleké ciziny, jak toho kromě jiného novým do-
kladem jest také i uvedený zitát z popisu výpravy
oně, jest to zajisté jenom novým povzbuzením ke
společné součinnosti za účelem vybudování mohulně
svépomoci všečeské instituce télo, jako splnomocně-
ného zastupitelstvr národa českého bez rozdílu stran
i zájmů speciálních. Instituce Národní rady české
koná už dnes, ačkoli rozsáhlá organisace její ve všech
směrech není ovšem dosud dobuslována, velice platn
Forman
Antonín
Dočekal
Šícha
P Kahoun
Čech
Mister
Richard
Kell
Irčan
Praha
Sokol
Frceman ' s journal and Nationa Press
národní rada