ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6c328490-78eb-11dc-addb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 235, place 71, work 4, org 22
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
9. července 1905.
4 masthead
Číslo 188
5 article
vadilo, kdyby vyrovnání bylo permaneniní a stabilní. Nynější pilný návrh je ranou do vody. Parlament musí posllatí do delegace muže svých povinnosti dbalé a pevné. Dokud parlament nestane se opravdu důstojným zákonodárným sborem, budou jeho usne- šení bezcenná. Posl. Wolf pojednával o udalostech v Dersehat tovu výboru a posmíval se jeho resoluci. Bývalo by lépe navrhnouti rozluku s Uhrami. Vláda nesmí opo vážiti se vypláceti paníze na společné vydaje. Při jetím Steinova návrhu se ničeho nedosáhne. Po Steinově doslovu, jenž byl přijat od jeh soudruhů voláním Slávy Všeněmecku! byla pilnos Steinova návrhu přijata. (Výkřiky mez Všeněmci a protivýkřiky mezi českými radikály.) Podstata návrhu dle Grossova textu přijala 161 proti 9 hlasům. (Hlučné »Heil !« mezi Všeněmci.) Následovalo rokování o pilném návzhu Schreiterovu na slavbu nového říšského mostu v Litoměřicích pře“ Labe, jehož pilnost přijsta po odůvodnění navrhova- telově a prohtášení vládního záslupce odb. chéf Rože a potom návrh sám bez další debaty. K návrhu místopředsedy immunitního výboru ro kovalo se o výborové zprávě stran vydání posl. dr Kramáře (afféra s hr. Sternbergem) pro přečin proti bezpečnosti cli.
Posl Wolf Steinův Sláva Všeněmecko Grossův Uhry Litoměřice Labe doktor Kramář
6 article
Ref. posl. dr. Choc doporučuje výborový návrh, aby se žadateli vyhovělo. Posl. hr. Sternberg doráží prudce na dra. Kra máře a místopředseda dr Žáček volá ho k pořádku pro tvrzení, že v afféře s cís. r. Penížkem křívě svědčil Konečně žádal řečník, aby sněmovna dala mu salis fakci přijetím výborového návrhu. Ref. V. Hrubý odmítl izlehčování a tupení sv strany a dr. Kramáře se strany Sternbergovy a od kázal jednání hr. Sternberga na soud dobrého vkusu veřejnosti. Také jeho strana bude hlasovati pro vý borový návrh, protože dle zvyku sněmovna povoluje vydání pro urážky na cti, avšak protestuje proti Sternbergovu nábledu, že sněmovna přistupujíc na vydání, chce zjednati Sternbergovi satisfakci. Po referentském doslovu byla žádost za vydání posl. dr. Kramáře přijata. M. předseda nouzového výboru posl. Köni navrhuje, aby se projednaly
doktor Choc Posl Penížek V Hrubá Kramář Sternbergův Sternberg
7 article
nouzové návzhy.
8 article
Ref. L Steiner podal přislušnou zprávu. Posl. König činil vývody ze zadiuženosti země- dělců a exekucních prodejů. Slatistických dat po- užívá se ve skutečnosti zvláště k důkazu, že Češi jsou inferiorní racou a neplatí tolik daní jako Němei. Líčí sekatury rolníků berními úřady a nedostatky pro něž loňská nouzová akce minula se cílem. D Čech dalo se půl millionu korun, ale nouzi neod- pomohlo se. Doporučuje své pilné návrhy vládě, by- zakročila a konala svou povinnost, dokud jest ješti čas. Dále přimlouval se za tři pilné návrhy posl. dra. Pacáka a nouzové návrhy posl. dra. Klumpara. Choce, Fresla a j. Posl. dr. Lang přimlouval se za svě pilné ná vrhy ve prospěch politického okresu táborského. Ta- mější lid má takovou nouzi, že nemůže ani platii vysoké prémie na krupobitní pojištění. Je svrchova ý čas zříditi v Čechách zemskou pojišťovnu. (Po chvala.) Po řečích poslanců Sehrolla a Hruba na jenž přimlouval se za pilné návrhy posl. Choce Klumpara, Fresla, Svozila, Dyka, Zázvorky a Dvo- řáka, a referentsvém doslovu byly výborové návrhy přijaly. K Baumgartnerovu návrhu projednána na pilne výborová zpráva o různých pelicích, jež schválena Ministři zemské obrany polní zbrojmistr Schö zich a obchodu, bar. Cali, zodpověděli na rozlou čenou některé dotazy.
Steiner Posl König Čech Pacák Klumpar Choc Fresl doktor Lang Sehroll Hruba Choc Klumpar Svozil Dyk Zázvorka Dvo Baumgartnerův Čechy Cali
9 article
Posl. Wolť (v dotazu k předsedovi) praví, že osnešení Derschattova výboru vládu zajisté velice potěšilo. Dle jednacího řádu ministři a přednostov odboru nemaji býti při hlasování ve výborech. Na- proti tomu má býti ve schůzi předseda sněmovny Pro toto opomenutí mohou být usnesení neplatná Ptá se předsedy, hodlá li se postarat, aby usnesen Derschattova výboru způsobené za hrubého porušen jednacího řádu bylo neplatným, a vláda nesměl platiti na společné vydaje. Předseda hr. Vetter diví se, že tazatel ne- upozornil výborového předsedu na ustanovení jedna cího řádu. Posl. Wolí: Vy jste vyšší instanci. Posl. Sehönerer stýskal si na domněle sou stavné počešťování železniční dopravy a na zanedbá vání prý služební němčiny. Nalehá na odpověd k příslušnému svému dotazu. Po přečtení zbytku došlých spisů hr. Vette poznamenal, že dnešní schůze je nejspíše poslední v tomto zasedání. Přál poslancům veselé prázdniny a příjemný letní odpočinek, jejž mohou tráviti v uspo- kojivém vědomí, že vykonali co mohli v namáhave práci. (Hlučná pochvala a potlesk.) Den a pořa příští schůze oznámí písemně. Konec schůze v 5.45 hod. odpol. Poslanec Dyk podal ve schůzt 6. t. m. pilný návrh na poskytnutí státní podpory okresu planí“ ckému a části okresu klatovského, krupobitím posti- žených. Z parlamentních výborů. Z Vídně, 8. července. (C.- B) Stálý živnostenský výbor ustavil s po sněmovní schůzi a zvolil za předsedu posl. dra Malachowského, za jeho náměstka posl Böheima a zapisovateli posl. dra. Stojana Bendela. Usneseno konati výborové schůze 17. t. m o 5. hod. odpol., 18. a 19. července dopoledne i od- poledne. Na jednacím pořadu pondělní schůze je po- všechná debata, po případě zpráva posl. Huebra učennických zkouškách.
Posl Wolť Derschattův Vetter Dyk Malachowský Bendel Vídeň
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 7. července. (Gautscho vy sliby Polákům.) Polské kolo podobně jak česká delegace ve Vídni, vzdalo se odporu prot projednání zvýšeného rozpočtu na alpské dráhy Za to, jak sděluje »Nowa Ref.«, Polákům do- stalo se slibu, že se započne ihned se stav- bou průplavu odersko-viselského na trati Zátor- Sambursk, a že se na práce s tím spojené po- ukáže 10 mill. korun, jež se mají prostavět v letech 1905 až 1908 tak, že lelos se vypra- cují všechny potřebné plány a vykoupí se po- zemky na oné trati, od 1. března 1906 počnou pak práce na novém průplavě a regulace Visly pod Krakovem. Poněvadž i zemský sněm n regulační práce povolil skoro 3 milliony korun, má »N. R.« tyto vodní práce v západní Halič za zabezpečené. Méně příznivě vypadá otázk sestátnění soukromých drah, zejmena severn dráhy Ferdinandovy. »N. Ref.« eituje už pře- dem prohlášení bar. Gautsche, učiněné v dnešní schůzi poslanecké sněmovny, že vláda započne ihned vyjednávati o sestátnění se společností státních drah a s drahami severní, severo- západní a jiho-severoněmeckou spojovací, ale dodává, že prohlášení toto nemá vlastně vý- znamu pro Poláky, poněvadž sestátnění severní dráhy sloučeno s výkupem výše jmenovanýeh tři úrah, jenž se musí teprve připravovati a na- razí zajisté na čelné překážky se strany želez- ničních společností. A proto Gautschovo prohlá čení, mající vlastně jen význam akademický znamená spíše odročení celé té otázky od ka lendas graecas. V Praze, 8. července. (Postátněn soukromých železnic.) Včerejší pro- hlášení bar. Gautsche, že vláda uznává potřebu sestátnění soukromých drah, probíhajícíeh
Polák Ferdinandův N Ref Gautsch Gautschův Praha Vídeň Zátor Krakov Halič Now Ref poslanecký sněmovna státní dráha
11 article
hlavně zeměmi koruny české, a přičiní seo brzké převzetí těchto drah do správy státní, při jato s uspokojením na pravici sněmovní a také na lovici nevzbudilo odporu, vyjma některé ně- mecké poslance ze zemí českých, kteří ve sprá- vách těchto drah maji vydatného pomocníka př akci poněmčovací. Redaktor vládního „Frem- denbl.“ vyžádal si v té věci mínění některých předních poslanců českých a německých. Dr. Pacák se vyslovil v ten smysl, že řeč barona Gautsche Mladočechy uspokojila a způsobila na ně velmi dobrý dojem; podobně i poslanec Kaftan, který poukázal na to, že nynější mi- nisterský předseda pojímá své povinnosti i sliby vážně a proto prý možno se naditi, že je také splní. Soudí, že postátňovaci akce bude ukon- čena ještě za nynější zákonodárné periody, tedy do konce r. 1906. Též posl. Maštálka věři. že baron Gautsch dostojí danému slovu, ačkoliv poslanci mají zatím před sebou jen prohlá- šení, po němž skutky mají teprve následo- vati, kdežto alpské země mají na své drahé dráhy peníze už povolené. Posl. Maštálka těši se aspoň tím, že také němečtí členové želez ničního výboru jednomyslně se prohlásili pro sestátnění a že v uřípadě otálení společný ná- tlak Čechů a Poláků přiměje vládu, aby do- držela dané slovo. Vynikající poslanec polský neskrblil po chvalou pro bar. Gautsche, jehož státnické obe- zřetnosti počítá za zásluhu, že v rakouském par lamentě po dlouhých létech zavládla opět har monie. Sympatie k bar. Gautsehovi rostou pr po každé jeho nové sněmovní řeči. S postátně ním drah souhlasí netoliko Poláci, nýbrž i Slo vinci.
doktor Pacák Gautsch Kaftan Maštálek Posl Čecho Polák Fr
12 article
Trochu méně nadšení nad postátňovací akc vyznívá ze slov „vedoucího německého po slance“. Devět desetin sněmovny jest prý na- dšeno pro sestátnění, desátá desetina má všal pochybnosti z důvodů finančních neb národ ních. Němci z alpských zemí jsou pro sestát nění, ale i ti Němci, kteří z důvodů „lokálních“ nejsou srozuměni s bar. Gautschem, nemohou odepříti uznání jeho prohlášení. Ovšem vyžádaj si co nejdříve přesného vysvětlení, co bar Gautsch rozumí slovy „národní ohledy, jichž se má dbáti“. Z výroku tohc Němci soudi, že bar Gautsch jest všem stranám „stejně blízek a stejně dalek“. Ono vysvětlení, o němž mluvil „vůdčí ně- mecký poslanec“, vyžádal si na bar. Gautschovi čtyřělenný výbor spojených německých stran již dnes. V poledne navštívili bar. Gnutsche po- slanci dr. Bärnreither, dr. Derschatta, dr. Gross a prine Liechtenstein, k nimž se přidružili také Pacher za Všeněmce a Peschka za agrárníky. Deputace tato pro- jevila za rozhovoru, který trval asi hodinu obavu, že německé zájmy mohou býti postát. něním drah v Čechách a na Moravě poškozeny.
Němec Gautsch doktor Bärnreither Derschatt Gross Liechtenstein Pacher Peschek Čechy Morava Gautsch spojený německý
13 article
Bar. Gautseh ji odvětil, že vláda jest pevně odhodlána uchopiti se úřadně postátnění sou- kromých drah; co se týče němeekých obav může prý deputaci ubezpečiti, že zájmy Němcův poškozeny nebudou. V Praze, 8. červonce. (Baron Gautiseh o slovinské vysoké škole.) Za dnešní kenference výkonného výboru spojených něme- ckých stran s bar. Gautschem dr. Dorschatta zmínil se též o prohlášení, jež učinil minist osvěty dr. Hartel stran právnickké fakultyv Lublani a dodal, že němečtí poslanci musejí (?1) proti zřízení slovinské fakulty protesto- vati. Baron Gautsch odvětil, že kraňský sněm učinit stran právnické fakulty lublaňské jednohlasný projev, jejž vláde nesmi přehléd- nouti. Ostatně ministr osvěty prý slíbil pouze telik, že otázku tuto dá vyšetřiti. V Praze, 8. červencc. (Vládní de- menti na vládní projev.) Uvedli jsmo ondyno dle vládního „Mag. Nemzetu“, jak vláda bar. Fejérvára vyhrožuje disciplinárkami, ba i trestním řízením oněm stoličním úřadníkům, kteří by jí odepřeli podporu při vybírání daní odvodu rekrutů. Hrozba „Mag. Nemzetu“ mi- nula se patrně cíle a proto ji vláda nyní popírá ve své „Budap. Korr.“ Tam prohlašuje, že článek „Mag. Nemzetu“ podává pouze názor redakce onoho listu, vláda však se záměry ta- kovými neobírá. O nijakých repressaliích prý v ministerské radě nejednáno a vláda setrvá i vzhledem k municipiím na půdě zákona. Po- dobně není prý pravda, že vláda hodlá potlačit svobodu tisku a omeziti samosprávu stolic vy- síláním vládních komisařů na místo neposluš- ných stoličníen úřadníků.
Němcův Baron doktor Dorschatt Hartel Baron Gautsch Mag Nemzet Praha Lublaň spojený nout
14 article
Ze Záhřeba, 6. července. (Svorná op- posice ve Slavon.i.) V úterý konala se v Oseku za předsednictví dra. Neumanna důvěrná schůze zástupců opposičních stran ze Slavonie, při níž byli přítomni z Chorvatska též posl. Harambašič, Šašel a Zagorac. Na schůz stalo se usnesení, že všechny opposiční strany budou při příštich volbách vytupovati svorně proti národním (vládním) kandidátům a zvolen výkonný výbor, jenž má v té věci vstoupiti ve styk s jednotlivými opposičními stranami. Zá- roveň ustanoveno, aby se uzavřel volební kom- promis též s opposičními stranami srbský mi jež dbají práv chorvatského státu. Krátce před tím měli v Brodě n. S. poradu zástupcové srbských stran, radikálnéa necdvislé. Také v této schůzi stalo se usnesení, že obě strany budou při volbách postupovati svorně, a stane-li se nabídka se strany chor- vatské, že se s chorvatskou opposicí má uza- vřiti kompromis. Vyloučeny jsou však jakékol styky Srbů s Frankovou čistou stranou práva. která nechce uznati oprávněných požadavků srb- ských, upírajíc jim dokonce i právo na národn existenci.
Neumann Zagorac Srba Záhřeb Osek Slavonie Chorvatsko
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. července. Mírné rozřešení konfliktu franko-německého. (Od našeho zvlástního dopisovatole.) V Paříži, 6. července 1905. Konflikt německo-francouzský skončil úplným ústupem Německa. Francie se ukázala energičtější než byla v roce 1890 oproti Anglii a Německ couvlo jako za afféry Schnabeolovy. Nedoellil u Francie slib součinnosti v případě války s Anglií a kromě toho Francie odmítla před ložiti diplomacií německé svou smlouvu s Anglil Ani v otázce čistě marocké nezvítězilo Německo. neboť svolilo k předběžné úmluvě s Francií, jejíž uznalo výjimečnou výhodnou situaci jako státu sousedícího s Marokkem. Delcassé ostatně sám prohlásil, že nemá v úmyslu dotýkati se zájmů mocnosti v Marokku a byl ochoten zaručitis v tomto ohledu Německu. Konference marocká bude bezvýznamna, když státy již předem mezi sebou upraví hlavn olázky. V kruzích diplomatických vysvěllují ústup Německa následujícími úvabami. Poněvadž Ne mecko by bylo prohlásilo válku, bylo by zba- veno pomoci Rukousko-Uherska a Italie. Tato již prý prohlásila v Paříži, že zůstane neutrální a kdyby Francie byla napadena, Rusko by j musilo přispěti ku pomoci. A přes válku rusko- jsponskou jsou vojenské síly Ruska v Evrop značnější nežli kdy jindy. Kromě posil, určených na Východ, má Rusko více jak půl druhiého millionu mužů pod praporem, tudíž skoro tři- krát tolik, co obnáší armáda německá v dob míru. To je známo v Berlíně a mír byl za- Vanička. jištěn.
Praha Paříž Německo Francie Anglie Maroko Rusko Evropa Berlín RukouskýUhersko Italia
16 article
Jaurěs a Berlín. Zamezení Jaurčsovy cesty do Berlína ne přispěje asi valně k zvýšení přátelství k vládě německé v těch kruzích, které nejvíce se zasa- zovaly o sblížení s Německem. Byli to zejmena spcialisté francouzšti, kteři snažili se donulit republiku, aby zaujala k Německu nejsmiřlivějšt stanovisko a šli v tomto směru až k sebe zapření, což ovšem jim nebylo za těžké, vzhle- dem k jich netečnosti k hrdosti národní. Bülo- wův list obsahuje tak zdvořilé komplimenty na adresu Jaurěsovu, že vzbuzuje domněnku, že kaneléř velice uznává idey Jaurésovy, ale ne- přeje si jejich export do Německa, kde mu záleží na potlačování hnuti sociálně-demokrati- ckého. »Figaro« ironicky poznamenává, že ně- mecká vláda zasypala Jaurěsa květinami, ale měla mu podati méně platonické důkazy sve lásky a vděčnosti.
Jaurčsův Jaurěsův Figaro Jaurěsa Berlín Německo Büt
17 article
»Temps« praví, že kníže Bülow vychvaluje činnost socialistů, pokud ji provozují ve Francii, ale nechce jí v Německu, »Těší jej úpadel naší vlasti, ale chee své chrániři proti léto ná- kaze. Jeho sympalie k Jaurěsovi nejdou tak da- leko, aby mu nabidl pohostinství a dovolil mu operovati v Německu. Neobjasní-li se nyní ve- řejnému mínění velikost nebezpečí, kterým hrozi národu vliv socialistů, nebude nikdy mlt o věe správný názor.« Jaurěs, jak jsme již včera uvedli, o pověděl na berlinský zákaz ve svém orgánu »Humanité« článkem velmi umírněným, nade- psaným »Strach před socialismem«. Praví mimo jiné »diplomatické commniugué řišského kaneléře německého je jedním z nejrozhodnějších důkazů rozkvětu sociatismu a vzrůstu jeho národnía mezinárodní role. Kaneléř mluví s taktem zdvořilostí o francouzských socinlistech, ale tím zřejmější je neklid vlády vůči socialismu, vlády. která se pokládá za nejsilnější.« Jaurčs konči sebevědomým projevem o citech a budouenost socinlismu, který je prý jedinou stranou míru najde miliony nových přívrženců.
Bülow Francie Německo
18 article
Z Pařiže se oznamuje dnes: Jauri odpovídá v »Humanité« na útoky, vedené proti němu pro výnos německého kaneléře a prohla- šuje se rozhodně proti jakékoliv nepřálelské po- hitice vůči Německu. Dále tvrdi, že poukázal na nebezpeči politiky Deleasséovy, když byl tento na vreholi své moci. Clémencesu praví v »Au- rore«: Bůlow podává ruku francouzskému poli tikovi Jaurěsovi, jenž se uklání resignovaně přeu frankfurtskou smlouvou, ale odmitá jej jako re- volucionáře. z Anglie. Anglickému parlamentu zbývá ještě pouze 17 dnů k vyřízení programu zákonodárného, neboť sezení v srpnu jsou věnována pouze od- hlasování úvěrů. Ministerský předseda Balfoui vzhledem k nedostatku času k podrobnému pro- jednání předlohy rozhodl, že užije »parlamontn guillotiny«, která mu prokázala platných služek za lonského jednání o zákonu výčepnickém. Jedině tim způsobem chce Baifour uspíšiti hla- zování a zameziti obstrukci. Opposice marně protestuje proti »guillotině«, která zkrátí řízen parlamentu.
Humanitý Deleasséův Jaurěs Německo Anglie Balfoui
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — V česko-budějovickém „Sokole“ došl při valné hromadě, tohoto týdne konané, k vý- tržným, ba násilným scénám, kteréž způsobily v národní společnosti tamní upřímný zármutek i doznají v sokolské, přísně zdíseiplinované or- ganisaci dohry náležité. Ojedinělý a neslýchuný případ byl pomlázkou na uchý chléb německ žurnalistiky, ani orgány zdejšího kasina ne sdolaly svůdné takové pochoutce a předložily ji pražské německé obci kulturní, přes to, že poměry v německém turnéřstvu nejsou zrovna vůbec nejkrásnější a zvlášť postavení turnérů vyznání židovského mezi ostatními syny Jahno- vými není zrovna závidění hodné. Že však mimořádná parna minulých dnů i na německé mozky měla velice povážlivý účinek, dosvědčuje událost, současně sběhlá v Kolíně nad Rýnem při velkolepém „Sängerbundfestu“, který skon- čil všeobecnou rvačkou „pěveckých bratří“ . Pěvecká slavnost byla spojena se závodya hned po prohlášení pevního výsledku prvního dne slavnosti vrhl se zástup nespokojených pěvců na předsedu slavnostního výboru i na ložil s ním tak, že nebožák — podle klassického obratu říšsko-německých listů — „byl nucen vzdáti se veškerých svých předsednických po- vinností a co nejrychleji vyhledati lékařskou po moc.“ To stalo se v neděli. V pondělí potom ne byl spokojen zase jiný závodíci spolek pěveck a provodl na dirigenta a soudcovský sbor zá vodní prudký útok klacky. Pánové byli důkladně zbiti a octli se tak hrozně v úzkých, že jedno- tliví soudcové musili býti vyvedeni ze slav nostní budovy sklepní chodbou, aby se zachrá- nili před rozzuřeným davem bodrých zpěváků.
Kolín nad Rýn Sokol
20 article
Příčinu k takové výbojnosti zavdala vedle hoj ného černého piva řevnivest umělecká. Jeder ze závodících spolků domohl se první ceny to- líko podvodem, a sice tak, že si dovedl opatřiti noty sboru, jenž měl být nastudován průběhen jedné hodiny, den před tím. Cena byla mu ná sledkem toho zadržena a z toho došlo ke vše- obecné rvačce, až musila zakročiti záchranná stanice. Nemají tedy naši Němci nijak právo po třásati hlavami nad budějovickou událostí, př níž prý tekla i krev. Kolik nosů krvácelo v Lip- sku a kolik hlav tam rozbito, kasiňácké listy svému čtenářstvu nesdělily. — Německá vzdoromanifeslace proti dneš- nímu duchcovskému sokolskému sletu pořá daná, byla zakázána. Docílila sice svého účelu veřejný sokolský průvod byl zakázán, toho němečtí násilníci u okresního hejtmanství do- sáhli, třeba že nedošlo k zákazu sokolské slav- nosti vůbec. Němci ohlásili velké demanstrační shromáždění na duchcovském náměstí, k němuž dostaviti se měli nejpříšernější strašáci na Čechy, poslanci Wolf, Schreiber a žatecký He reld, řečníci krve, železa a ohně na Čechy Schůze měla se konati pod heslem německé své pomoci a skončiti průvodem k residenci duch covského purkmistra Kříže. Tamní „Turn- verein“ měl dnes zúčastniti se slavnosti praporu Turnvereinu v praněmeckých Hostomicích, al „zůstane pro případ nacionálního nebezpečr“ doma. Následkem zákazu zmecnilo prý se duch covského obyvatelstva německého „rozčilení vy- sckého stupně“, oznamuje večerník „P. T.
Jeder Němec Wolf Schreiber Čecho Kříž duchcovský náměstí Čechy Hostomice žatecký He reld
21 article
— Zápis do státního ústavu učitelek Praze počne dne 15. t. m. a potrvá do 9. září t. r. Do I. roěníku hlásivá se ke 300 dívek, smí jich však býti přijato jenom 60. Většina dívek vykoná přijímací zkoušku do I. ročníku s velmi dobrým prospěchem, mnché konají ji několikrát, ule nemohou býli přijaty. Po pro- hlášení jmen přijatých kandidátek nastanou opět pohnutlivé seény jsko loni. Dívky, kleré zkoušky velmi dobře vykonaly, ale nemohly býti přijaty. s pláčem a naříkáním vrhají se do náruče svýeh rodičů. A co je toho příčinon? Nedostate druhého státního ústavu pro uči- telky. Dle posledního sčítání lidu z r. 1900 je v Čechách 63 proc. Čechů a 37 proc. Němeů. Pro 37 proe. Němců je zřízen 1 státní ústav pro vzdělání učitelek. My Čechové, kterých je 63 proc., t. j. o 26 proc. více než Němeů. máme také jen 1 státní úslav pro učitelky Opět důkaz, že jinak měři se nám Čechům. jinak Němcům. Nedostatku českých státníeh ústavů pro učitelky využili — klerikálové a zří- dili řadu soukromých ústavů pro učitelky. Dnes je slav (akový: v Čechách je 1 český státn a 6 soukromých ústavů pro učitelky Z těchto 6 ústavů je 1 městský v Plzni a5 klerikálních, z nichž 4 jsou klášterní, založené a řízené jeptiškami. Klášterní ústavy učitelek jsou: v Praze u sv. Anny, v Chrudimi.
Čecho Němec Anna Čechy Praha Chrudim státní ústav učitelka Praga státní ústav pro uč
22 article
Kutné Hoře a Budějovicích, dále klerikálnív Kladně. Dvě třetiny českých učitelek je vycho- váváno v soukromých klerikálních ústavech, t.j jsou v rukou toho, proti čemu musí bojovat každý český pokrokový člověk, v rukou klerika- lismu. Národ český, národ Husův, Chelčického a Komenského má své učitelky vychovávané po většině v klerikálních ústavech ! Dvě třeliny českých učitelek řídi výchovu dvou třetin našieh děvčat a vštěpují jim smýšlení, z něhož vj- rostly samy. Pět klerikálních ústavů pro učitelky děkuje za svůj vznik jen tomu, že j e di n státní ústav učitelek nestačí tak velkému počtu hlásících se kandidátek. M á-li se s tát náprava, je nutno, aby v Čechách byl zřízen druhý státní ústav pro učitelky. Po případé mohlo by některé české město zřiditi takový ústav samo. Naším heslem musí býti: proti pěli klerikálním ústavům uči- telek postavme aspoň 1 ústav pokrokový. Jinak porostou nám klerikální ústavy jako houby po dešti.
Husův Chelčický Komenský Kutná hoře Budějovice Kladno Čechy
23 article
— Osobní. (Telefnogr. N. L.“) Poslanec dr. Pa- cák odebral se na Snedělní pobyt do lázní. — Pa František Weinert, lesmistr v Lukavicích Přeštic, jmenován byl u příležitosti svého 50letého služebního jubilea lesním radou na statcích hr. Karla Schönborna. — Slečna Fanča Adámkov z Karlina vykonala dne 6. července t. r. na c. k. české Karlo-Ferdinandově universitě v Praze zkoušku z řeči a literatury Irancouzské s vyznamenáním. — Promoce. Pan JUC. Karel Vodrážka, rodem z Král. Vinohradů, bude v pondělí dne 10. červenc 1905 o 11/4 hodině dopol. na c. k. české universite Karlo-Ferdinandově v Praze na doktora veškerých práv vařejně povýšen. — Rodinné zprávy. Pan Adolí Pluhař, c.k pošt. assistení v Praze, slavil v úzkém rodinném kroužku na Král. Vinohradech dne 3. t. m. se svou manželkou Antonií, rozenou Douhravskou, svou stříbrnou svatbu.
N L doktor Weinert Schönborn Adámkov Karlin JUC Vodrážka Král Pluhař Antonia Douhravska Lukavica Přeštice Praha KarlaFerdinandov Ferdinandov univerzita
24 article
— Úmrtí. Na Smíchově zemřel v pátek dne 7. čer- vence t. r. po delší nemoci pan Josef Matějo ve v 84. roce věku svého. Tělesná schránka zesnuléh stařečka bude dnes v neděli 9. července 1905 o 1/43 hod. odpol. v kapli hřbitova na Malvazinkách vykro- pena a pak na témže hlbitově pochována. Povozy pr pp. účastníky pohřbu budou o 1/42. hod. odpol. státi u domu smutku v Barrandově ulici č. 9 nově na Smí- chově. — Na Zbraslavi zemřel dne 8. července po 3. hod. odpol. p. MUDr. Aug. Voldřich. Zesnulý byl obvodním lékařem ve Vtelně u Mělníka, nemo však, kterou si přivodil ve svém povolání, donutil jej, aby vyhledal klid. Zesnulý byl vzorem člověka nadšeného pro všecnno dobré, vlastence nejčistšího zrna a lékaře, který ve svém těžkém a nevděčném povolání měl na starosti jen blaho svých pacientů, kleří mu jistě zachovají vděčnou vzpomínku. Zesnulý bude převezen 11. t. m. ze Zbraslavi na hřbilov Mal- vazinky na Smíchově a tamže pochován. — V Tepli- cích zemřel 7. t. m. em. vrchní účetní Hypoteční hanky král. českého, pan Jan Kuchynka, v 64. roce svého věku. Pohřeb koná se dnes 9. t. m. o 3. hod odpol. z chrámu sv. Jindhicha v Praze na hřbitov olšanský. — V Liberci zemřel dne 6. t. m. komorn rada p. Robert Raetze. Na jeho místo nastoup opětně náhradník Čech. Bude to třetí český kom. rada v obchodní komoře liberecké.
Josef Matějo MUDr Aug Voldřich Kuchynka Jindhich Raetz Smíchov Barrandov ulice Zbraslav Vtelno Mělník Mala Praha Olšanský Liberec Čechy
25 article
— Pohřeb paní Otilie Sukové-Dvořákové, zvěč- nělé choti mistra Josefa Suka, člena „Českého kvar- tetta“, konal se včera po 3. hodině odpol. z chrámu Petra a Pavla na Vyšchradě, kamž tělesná schránka šlechelné paní byla z Křečovic dopravena. K ponfbu dostavili se četní přátelé, známi a smuteční host do lodi chrámové, kde před oltářem na katafalku, oza- řeném světlem planoucích svící, spočívala kovoví rakev, v jejíž hlavách upevněn byl věneček z bílých růží — poslední pozdrav osiřelého malého jedináčka „Nade vše drané matince! Pepoušek“. Pod rakví by. veliký věnec z tmavé zeleni, s hedvábnou stuhou „Nezapomenutelné a zbožňované choti! Pepa“. — Další věnce a dary květinové věnovali: hluboce za- rmoucená matka („Předrahé, milované dcerušce !“). dr. Josef Sobolka s cholí, dr. Václav hrabě Kounie prof. Hanuš Wihan, Oskar Nedbal, K. Hofmann s cho lí, teta Koutecká, rodina Baštýřova („I nám Jsi ze- mřela!“), Olga Urbánková, „S. H.“, Mojmír Urbá nei a m. j. Církevních obřadů, jež vykonal kanovník dr Kyselka, zúčastnili se vedle těžce osudem dolčeného chotě zesnulé, matky, sester a bratří, otec mistra Sur p. říd. učitel v. v. Josef Suk, bratr říd. učitele Antoní Suk, paní Neumannová, dr. V. hrabě Kounic, kanovník vdp. Vaněček, dr. Naxéla, ředitel konservaloře Kare Knitil s chotí, professoři konservatoře: Jiránek. Wiha a Bláha, univ. prof. dr. Chodounský, členové „Českého kvartetta“ Oskar Nedbal a K. Hofmana s chotí, pan Pečírková, dr. Edv. Jan Baštýř s cnotí, Leon Bondy pošt. officiál Slavík, operní pěvkyně pi. Tůmová, sleč
Suková Dvořák Suk Petro Pavel Pepa doktor Sobolka Václav hrabě Kounie profesor Wihan Nedbal K Hofmann Koutecká Baštýřův Urbánková Mojmír Urbý Neumannová V Kounic Vaněček Naxél Kare Knitil Jiránek Wiha Bláha Chodounská K Hofman Pečírková Edv Baštýř Bond Tůmová Vyšchrad Křečovice
26 article
Růžena Mattušová, virluoska Lola Beranová, cho knihkupce paní Hovorková, učitel Červ s chotí, nakla- datel Mojmí Urbánek, ředitelka Českoslovanského pensionátu slečna Jakubíčkova; dále: prof. konserva- toře Jiránek z Charkova, prof. Cyrill Junek ze Zá- hřeba, professor V. Müller, bývalý člen Národního divadla Nademlejnský a m. j. Pohřební zpěvy před- nesl chrámový sbor za řízení ředitele 4ůru p. Heř- mana. Při obřadech zapěn byl Horákův sbor „Co plá- čete?“ a Bendlovo „Salve“. Potom nesena 3yla rakev ku prozatímní hrobce, kde za zpěvu Vašákova sporu „Milosrdný bože!“ a Jelenova „Již úkol dokonánl uložena po opětném výkropu do hrobly. — »Klub českých dramatiků«. Čeští autoři dr matičtí a skladatelé operní spojili se právě význač nými svými zástupci k důležité insfituci, jejíhož vý- znamu bude zajisté stále přibývati v zájmu našick poměrů divadelních. Na základě stanov, místodržitel- stvím již schválených, sešli se v pátek dne 7. t. m čelní dramatičtí spisovatelé a skladatelé k ustavujíeí valné hromadě »Klubu českých d ramatik ů-. kterážto zvolila starostou Al. Jirůska, do výboru Jindř. Káana z Albestu, J. R. Rozkoš- ného, F. X. Svobodu a M. A. Šimáčka, za náhradníky Jana Ladeckého a Ot. Ostrčila, za revisory Karla Kovařovice a dra. K arla Pippicha, Mimo tuto jmenované jsou již členy klubu Boh. Adámek, J. B. Förster, Václ. Hladík, Jar.
Mattušová Lolo Beranová Hovorková Urbánek Jakubíčkův Jiránek profesor Cyrill Junek V Müller Heř Bendlův Salve Vašákův Jelenův Al Jirůska Jindřichův Svoboda Šimáček Ladecký Otakar Ostrčil Kovařovic Pippich Adámek Förster Václ Hladík Charkov Rozkoš národní divadlo Nademlejnský klub český d ramatik ů
27 article
Kvapil, Božena Viková-Kunětická, Alois Mrštík, Vilém Mrštik a Jaroslav Vrchlický; o přijeli dalších členů rozhodne říjnová valná hromada, jíž rozhodovánío tem náleží nadpoloviční většinou hlasů všeho čienstva Ustavující valná hromada usnesla se předevčíram jednomyslně, aby »Klub českých dramatiků« ucházel se o zastoupení ve správě Národního divadla týmž způsohem, jak je tam zastoupen »Máj«: klub přistoupí tudiž za člena Společnosti Národního divadla, a náležité oznámení o tom učin se iniendanci, jakož i zemskému výboru. Ve výbo- rové schůzi potom konané zvoleni byli F. X. Svo- boda tajemnikem a M. A. Šimáček pokladníkem klubu. — Z c. k. akademie umění v Praze. Při výroční školní výstavě zdejší akademie umění přisouzeny pro- lossorským sborem ceny v úhrnném obnosu 1500 Ceny obdrželi následující studující: Ve speciální škol prof. V. Hynaisa: Jos. Fiala, Reinhold Jůstich Miloě Slovák. — Ve speciální škole prol. J. V. M y sl- beka. Ferdinand Opitz, Karel Kubeš, Risto Peja- tovič a Václav Novák. — Ve speciální škole prol. Fr.
Kvapil Viková Mrštík Vilém Mrštikum Vrchlický Šimáček profesor V Hynaiso Jos Fiala Jůstich Slovák Opitz Kubeš Pejo Novák František Praha národní divadlo akademie uměný
28 article
Zanlška: Bohumil Mareček a Václav Malý. — Ve speciální škole prof. M. Pirnena: Bohdan Průcha Vratislav Nechleba. — Ve speciální škole prof. z Otteníeldů: Karel Vik. — Ve speciální škole prol HI. Schwaigra: Franlišek Hlavica a Frant. Naske. — Ve speciální škole prol. F. Thiela: Alfréd Jůstitz a Maximilián Oppenheimer. — Ve všeob. škole prol V. Bukovce: Mirko Rački a Radivoj Krainer. — Ctyticáté výzočí svého filosofického doktorátu slaví dne 12. července pan dr. Bohdan Jedlička, prol. bývalého pražského městského realného gymnasia ve výsl. Prof. Jedlička ziskal si vzácných zásluh jako výborný učitel, jehož s vděčností vzpomínají přečetní jeho bývalí žáci, působící v nejrůznějších životních povoláních. Jest činným i literárně, a uveřejnil řadu vědeckých pojednání, zvláště filologických, v progra- mech ústavů, na nichž působil, v našich vědeckých časopisech (v „Kroku“, v „Čas. Č. Musea“ v „Listech
Mareček Malá M Pirnen Průcha Nechleba profesor Vik Franlišek Hlavica František Naske F Thiel Jůstitz Oppenheimer Rački Radivoj Krainer Ctyticátý doktor Jedlička Č . muzeum všeobecný . škola prol V . Bukovec Otteníeld
29 article
Fliol.“, ve „Věstníku Kr. Č. Spol. N.“ a j.); zvlástní cenou vynikají mezi nimi jeho práce k výkladu jedné z našich nejvzácnějších památek starší doby, štok- holmské Legendy o sv. Kateřině, jejímž studiem se prot. Jedlička již dlouhou řadu let obírá. V době pro náš rozvoj zvláště významné, v létech šedesátýcha následujících působil prof. Jedlička horlivě i ku po- vznesení našeho národního života společenského i vě- deckého: jako hudebník vzácného nadání a vzdělání řídíval akademie v Praze i po venkově, přednášíval o dějinách hudby (jeho přednášky také vyšly v „Hu- debních Listech“), byl činně pomocen při zakládání „Kroku“ (1864), „Bibliothéky klass. řeckých a řím- ských“ (1870), při rozličných jednáních „Matice Če- ské“ i jiných podnicích literárních, vědeckých i umě- leckých. Tyto zásluhy získaly prol. Jedličkovi holně upřímného uznání a úcty, přes to, že nikdy nemě ve zvyku, vystupovati okázaleji před veřejnost.
svatý . Kateřina Jedlička profesor věstník Králové Praha Hu
30 article
— Studentské koleje českých vysokých škol praž- ských. Žádosti za ponechání v ústavu neb přijetí d něh na zimní semestr 1905—6 podávají se na úisko- pisech ústavních a nejsvědomitěji vyplněných u spr- vy ústavu od 15. července do 16. září t. r. Doloženy buďtež u žadatelů nových: 1. vysvědčením nemajet-- nosti, které nesmí býti starší jednoho roku; 2. vy- svědčením lékařským; 3. vysvědčením o zkouškách neb kolokviích, jež musi vykazovati prospěch aspoí takový, jakého třeba k osvobození od celého kolej- ného. Žadatelé, kteří již v ústavě byli, prokažtež také vysvědčeními návštěvu šermu a aspoň jedné kon- věrsace; vysvědčení lékařského však nepetřebují. Z abifurientů škol středních přijati lze jen ty, kdož udělali zkoušku maturitní s vyznamenáním. Žadatel noví přiležte vůbec vysvědčení maturitní. Na žádosti neúplně aneb po 16. září tr. r. správě ústavu došle bude se jen zcela výjimečně přihlížeti a to jen tehdy, nebude-li žadutelů způsobilých, kteří v čar vyho- věli žádaným podmínkám. Žadatelé berou ne se pro případ přijelí závazek, že svědomitě šetřiti budou řádu domácího, zvláště že zúčastní se šermu a konversace aspoň jedné ze čtyř řečí v ústavě vyučovaných t. j v angličině, frančině, němčině neb ruštině. Již nyní se upozorňuje, že příspěvky na stravné a praní prádla platiti se budou měsíčně napřed; činí 12 K. Tisko- pisy na žádosti vydává domovník; také lze tiskopisy zasílati na požádání poštou, připojí-li se známka na pošlovně.
Tisko
31 article
— Z obcí předměstských. Z městského úřadu na Král. Vinohradech. K docházejícím stíž- nostem upozorňuje městský úřad, že klepati kohere dovoleno jest pouze od 7 do 81/2 hod. dopol., v létě kromě toho ještě od 6 do 9 hod. večer. Odhazování ovocných pecek na chodníky přísně se zakazujea může býti trestáno pokutou, po případě vězením. — Městský úřad vydal vyhlášku, ve které se poukazuje na nepoměrně velikou spotřebu vody na Král. Vino- hradech, jež vyžaduje nutně, aby se ji zvláště v létě šetřilo a zbytečně neplýtvalo, neboť jinak výkonno vodárny jest ohrožována a obec vydávána v nebezpečí nedostatku vody. Za příklad zjištěného plýtvání vodou uvádí se: stálé vytékání vody výlevkami, unikání vody v záchodech a koupelnách, neuzavírání vody v pissoi- rech na noc, kropení zahrad po celou nec tím způ- sobem, že z hydrantu na noc otevřeného vytéká prostě voda hadicemi na trávník položenými. Městský úřad proto vyzývá všechny obyvatele města, aby vodou šetřili a jí neplýtvali, vlastníky pak domů kromě toho, aby soukromý vodovod dali hned prohlédnouti a kaž jeho poškození bez odkladu opraviti. Městský úřad pířesvědčí se, zdali se této vyhlášky šelí.
Král
32 article
— Vojenský věstník. Z Vídně se telegrafuje: Ve- lilel sibiňského 12. sboru polní zbrojmistr šl Probszt dán byl na odpočinek, polní podmaršálek Josef Gaudernak (Kudrnáč?), doposud inspekto uherské jízdy zeměhranecké, jmenován jeho ná- slupcem — Oslavy Mistra Jann Husa. Husova oslava ve Škvorci byla uspořádána dne 6. července za protektorátu měslské rady a sdružených místních spolků. V předvečer slavnosti zajímavý byl pohled na záplavu světel z budov uvědomělého občanstva, na směsíci doškových chalup a statků, v dáli ozářených plápolající hranicí. Chudý i zámožný závodil v úctě k velké památce Mistra Jana Husa. Šokolovnu zdobil prapor husitský a průsvitné obrazy v oknech. Rázem deváté hodiny večerní naplnil se sál sokolovny po- sluchači. Za obecní zastupitelstvo dostavili se: pan Ant. Bartoš, starosta, p. Jos. Řepka, radní a tajam- ník p. Skřivan. Slavnostním řečníkem byl pan St.
Probszt Gaudernak Kudrnáč Jann Husův Hus Šokolovna Antonín Bartoš Jos Řepka Skřivan Stanislav Vídeň Škvorec
33 article
Forman, sekretář Slovanského klubu z Prahy. O slav- nost získali sobě zásluh pánové Ant. Dočekal, učitel a starosta »Sokola« a jednatel p. Šícha, obchodník. Na popud místního faráře katolického P. Kahouna, řada osob se nedostavila. — „K vlasteneckým účelům uživají Češi vedle státních i kolků národních, dobrovolně kupovaných všemi třídami obecenstva.“ Slovy těmito zmiňuje se právě v delším nadšeném článku jeden z nejpře- nějších účastníků výpravy „Brilské associace žurnali- stické“ do království českého, Mr. Richard J. Kelly v orgánu Irčanů „Frceman's Journal and Nationa Press“ při vyličování poměrů národa českého a vlasti naší. Vzbudila-li všenárodní instituce Národní rady české i organisace národního kolku jejího v minuiých dnech návšlěvy sympatickou pozornost hostí našich z daleké ciziny, jak toho kromě jiného novým do- kladem jest také i uvedený zitát z popisu výpravy oně, jest to zajisté jenom novým povzbuzením ke společné součinnosti za účelem vybudování mohulně svépomoci všečeské instituce télo, jako splnomocně- ného zastupitelstvr národa českého bez rozdílu stran i zájmů speciálních. Instituce Národní rady české koná už dnes, ačkoli rozsáhlá organisace její ve všech směrech není ovšem dosud dobuslována, velice platn
Forman Antonín Dočekal Šícha P Kahoun Čech Mister Richard Kell Irčan Praha Sokol Frceman ' s journal and Nationa Press národní rada