Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV.

2

V Praze, v neděli dne 9. července 1905.

Praha

3

Číslo 186.

4 article

Na ranní a odpol. listy předplácí so- v Praze v administraei na něsíe na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na naěsle na čtvrt leta. ve úilfalkácha na měsíc . . Poštou: měsle.

Praha

5 article

2 K 9on

6 article

čtvrt leta! . . : : s drojí zásilkou a něs n čtvrt lots . . . K ek

7 title

Dnešní čísle pro Prahu le o 18 stranách

Praha

8 article Pohled do budoucnosti!

Pohled do budoucnosti! Přemírn neštěstí, věšícího se tak ukrutně na prapory ruské na dálném Východě a do- vršeného neutuchajícími, hroznými revolučními výbuchy na evropské periferii ruské veleříše — přirozeně všude budí otázku po účinefch a následcích tohoto nepředvídaného, témět katastrofě podobného otřesení velmoci ruské — pro dozírnou budoucnost ostatní Evropy. Tisk všeho světa zabývá se úvahami a dohady o na- stalém překotu rovneváhy evrop ských sil, hledě se dopátrati, kde. komu a odkoho následkem dočasného těž- kého ochromení Ruska asi hrozí nejbližšía největší nebezpečí? A tu, jak tisk franeouz- ský, tak i vážný tisk anglický, ba i ame- rický svorně téměř prstem ukazuje na — Rakousko, jako na domnělou nejvíce ohroženou oběť... a pak opět na Prusko, jako na ohrožovatele jeho, nad Italii nebezpečnějšiho. — „Hrozné nebezpečí visí nad Evropou . ..“ volá na př. v pařižském „Matinu“ někdejš francouzský ministr námořnictví Pelletan: „Jest to kritický stav Ruska, jehož loďstvo válečné jest ztroskotáno, jehož armáda bez úspěchu krvácí v dálném Mandžursku, za- tím co uvnitř říše ruské řádí — anarchie.

Matin dálný východ Evropa Rusko Rakousko Prusko

9 article

Temné podzemní rány otřásají zlověstně ru- ským státem. Vše to má ohromný vý- znam pro všechny velmoci evrop- ské. Rusko má svůj určitý úkolv Evropě; ba zde blíž polských hranie má životní zájmy své mnohem větší a vážnější, než jsou všechny jeho zájmy na dálném Východě.“ A těchto svých zá- jmů na Západě nemůže nyní — jsouc tak těžce zraněno, ani ostříci, ani obbájiti! Německý Vi- lém věděl dobře, proč povzbuzoval Rusko tak horlivě do zápasu se žlutým nebezpečím na druhé polovině zeměkoule. — — Anglický tisk opět straší Rakousko, že ne- nasytné Německo dychtí po důležitém přl- stavu terstském, k němuž nyní, nepotře- bujíe se více ohlížeti na „veto“ ruské, v době přihodné bude hledět proniknouti — srdcem Rakouska, přes Prahu a V- deň..

V deň Rusko Evropa Rakousko Německo Praha

10 article

Oproti tomuto poplachu v Paříži a v Lon- dýně konejší německý tisk rozhodující kruhy vídeňské, aby nedbaly těchto „anglo-francouz- ských intrik“ a spolehly se v poetivost a věrnost Německa,které prý jest a zůstane Rakousku nejvěrnějším přítelem a obrancem, a sice proto, poněvadž prý Německo potřebuje po svém boku silného Rakouska pro vlastní bezpečnost vlast- ního bytu svého. — Nad jiné zajímavý a horlivý konejšitel Ra- kouska vyvstal ve štutigartské „Deutsche Revue“. Jde ve své horlivosti tak daleko, že přičítá proslulé slovo Palackého: „Kdyby Ra- kousko nebylo, musilo by se utvořit“ — Bis- markovi, ba že uvádí i „ověřený výrok“ jed- noho z nejváženějších vladařů německých: „Mohlo by se ovšem velmi snadn státi, že by Německo vůči vnitřnímu stava Rakousko-Uherska musilo kdysi uchopiti se zbraní, avšak nikoliv, aby Rakousko rezsápalo, nýbrž aby je zachovalo!“ Který to asi z nejváženějších německých „Bundesfürstů“ vyřknul? Doufejme, že to pan hr. Goluchowsk ví a že tu slíbenou „nezištnou pomoc“ jak ná leží s díky odmítl. — Na nás Čechy a Poláky má anonymn obrance pruské nezištnosti v „Deutsche Revue“ sice mommsenovsky s vrchu. Krakov, L vov a Prana jsou prý starými sídly neustálého nepřátelského brojení proti Německu; avšak přese všechny ty politické potíže, jakých prý my Češi a Poláci Němcům činiti nepřestáváme —

Bis Čecho Polák Pran Čech Němec Paříž Lon Německo Rakousko Uhersko Krakov Palacký L vov

11 article

Německo klidně všechno příkoří česko-polské snáší a zůstává Rakousku věrným, nezištným spojencem, nepodniknuvším co živo ničeho, co by se podobalo nějaké spekulaci nna jednotlivé části Rakouska! „Jest číro úžasna,“ polemisuje Prušák v „Deutsche Revne“, „kterak si troufá anglický a francouzský tisk opět a opět loyálnost Něme- cka vůči Rakousku v pochybnost bráti, a Ra- kouska před „lačným“ svým spojencem varo- vati. Z okolnosti, že v několika vše- německých projevech označován jest Terst jako „Hamburk na moři Jaderském“, jehož se Německo nemůže odříci, z okol- nosti té vedou anglické a francouzské listy dů- kaz, že Německo cbová úmysl přivlastnitisi Terst a k tomu konci zmocniti se zem rakouských cestou k němu ležících. Ně- mecku nepřátelské pikle v cizině, s nimiž setkáváme se ve všech hlavních městech Evropy, neostýchají se zdůvodňovat nutnost anglc-Íranco uz- ské alliance, povinností velmocí, aby chránily evropskou rovnováhu, již ohrožuje Německo svými zá- lusky na části Rakouska. Když před 26 léty Německo uzavřelo svůj spolek s Rakou- skem, tu vládnoucí tehda státník anglický lor Beaconsfield vítal událost tu jako „blahé po- selství“. „S touže radostí vítala Anglie později při- stoupení Italie ke spolku německo-rakouskému. poněvadž se tím Rakousku uvolnily ruce (proti Rusku), kdežto Italie zřela svou državu chrá- něnu (proti Francii) Německem a Rakouskem.

Prušák Italia Německo Rakousko Terst Hamburk Evropa Anglie Rusko Francie Deutsche Revne

12 article

Pokud žil italský král Umberto, nepodařilo se nikomu tento trojspolek rozdrásat. V no- vější době však podobá se, jakoby v Angli! byli dospěli k docela jinému posuzo- zování trojspolku. Dnes Angličané spatřují v trojspolku toliko podstavec pro ně- meckou mohutnost, ačkoliv Německo ve spolku tom jest stranou spíše dávající než zl- skávající. A proti tomuto podstavci německé moci brojí se v Londýně dnes ze všech sil, aby se přivodilo vytoužené osamocení Ně- mecka. Na Italii se působí tím, že se ji líčí její „zájmy ve Středním moři“ — při nichž ovšem Italie z pravidla vždy pohoří; na veřejné mínění italské se působí stále nepravdivým tvr- zením, že trojspolek ukládá Italii nesnesitelná válečná břemena. A zatím vidí se Italie teprv od svého přibližení se k Francii nucena k značnému rozmnožení svého loďstva válečného a k vojenským nákladům na své východní hra- nici proti Rakousku, což se za trvání trojspolku věru podivně vyjímá. Navzdor všemu však nezdá se dosud Italie pomýšlet na vy- přahnuti z trojspolku, který jí přes dvacet let zaručoval bezpečí a mír. Možná, ba prav dě podobné jest ovšem, že Italie se zaři- zuje pro okamžik, kdyby kdys po zesnutí eísaře Františka Josefa vnitřní ne- snáze Rakouska nabyly povahy, trvání mocnářství bezprostředně ohrožu- jící... Avšak tu jsou vládnoucí kruhové italští dojista úplně zpravení o předsevzetí Německa: zameziti roz- klad Rakouska všemi prostředky. Německo se věru nespojí pak s Italií, aby Ra- kousko rozčtvrtilo, nýbrž naopak, ono bude na Italii a na všech interessova- ných soúsedech Rakouska poža- dovat, aby pospolitě s německou říší o za- chování rakouské državy se za- staly. ..

Umberto Angličan František Josef Angl Německo Londýn Francie Rakousko

13 article

Toliko zlá vůle může za to míti, že my Němci, když jsme byli po desítiletí ve spolku s Rakouskem dbali o jeho jako o svoji nedo- tknutelnost, mohli bychom se mu zpronevěřit ve chvíli, když by jeho bytost byla ohrožena vnitřními zmatky. Pohřichu, nescház dokladův, že Německu nepřátelským pletichá- řům podařilo se operovat s taký- mito klevetami po cizině s úspě- chem. Nehledě ani k tomu, že jest nutno za- chovat Rakousko jako činitele evropské rovno- váhy, nevyjde německá politika ni- kdy na lup zemí rakouských. poněvadž by tím beztak již značné postavení (katolického) centra v němackém říšském sněmu dosáhlo nezdolné přemoci a spolu kato- lický německý Jih takové síly by nabyl, která by bo netoliko k sočení proti protestantskému Severu osmělovala, nýbrž dle zákona tíhy, též v žití národů platného, přímo poháněla. Roz- množení německého říšského svazku částmi území rakouských bylo by prvním krokemkrozpajdnuti se dnešní německé říše pod pruským vedením a pod Hohenzollery. Pro dnešní Německo jest tudíž zacho- vání Rakouska příkazem sebeza- chování.“ — Škoda jen, že článek ten jest bezejmenný v štuttgartské „Deutsche Revue“ a nikoliv v kte réms uznaně officiálním listu německého kan- eléře p. Bůlowa. Pak by měl vůči podezřením podjaté cizině anglo-francouzské svou váhu.

Němec Rakousko Německo

14 article

Takto ale pomyslí si, jak v Paříži, tak v Lon- dýně s Talleyrandem, že i německým publici- stům může býti řeč k tomu dána, aby zakryli jí své myšlenky, ukážou prostě na celé dějiny Pruska od r. 1415 až po Sedan a nepřestanou o té nezištnosti a spojenecké věrnosti Pruska vůči Rakousku spřádati dále své — slezské po- chybnosti. Nám však jest i v této, pro Slovan- stvo tak neobyčejně nepříznivé konstellaci evrop- ské nemalou útěchou, že i za těžkého zranění Ruska vždy jsou ještě jiní rivalové Německa bděle na stráži, aby — stromy německé nedo- rostly do oblak! —

Talleyrand Paříž Lon Sedan Rakousko Rusko Německo Slovan

15 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna- 347. schůze. Z Vídně, 8. července. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Poslanecká sněmovna rozešla se dnes po kampani, která trvala již od 24. ledna t. r. a po schůzi, která protáhla se od 10. hod. dopol. skoro do 6. hod. več. Ale před samým roz- chodem za nátlaku Všeněmců vůbec a poslance Fr. Steina zvláště, který pasován byl na vůdce cislajtánského parlamentu, se usnesla o návrhu dra. Grossa, že vláda je povinna řišskou radu svolati neprodleně zase, jakmile v Uhrách by dosadilo se parlamentní ministerstve, nebo nastaly tam tálosti, ktěré by nasvědčovaly blízkému rozhodnutí. Důvodně a právem zvolal po tomto usne- sení poslanec Schönerer: »Blahopřejem t k úspěchu tomu«. Na Všeněmcích splnilo se »Tlucte, bude vám olevřeno!« Tloukli co den, až bylo vyhověno jim imposantní většínou. Nebýti dlouhé debaty o věcech uherských, ve kterou zasáhl také ministerský předseda bar. Gautsch opětně příkrými akcenty proti Vše- němcům, kterým řekl, že je bude potirat nejen jako ministerský předseda, nýbrž také dotud dokud bude vůbec politicky činným, byla by dnešní schůze skončila velmi brzy. Rychlým tempem totiž odbyly se dodatečné úvěry na dráhy alpské. Malá zaslávka stala se potom jen při jednání o návrhu výboru immunitního, by vydán byl poslanec dr. Kramář na žalobu poslance za venkovské obce královéhradecké. Tento mluvi pro domo o zástupci městské skupiny táborské. kterého ve sněmovně opět a zase napadal. Posl. Václav Hrubý poučil ho, že vydáni není žádným aktem meritorním a žádným roz- sudkem, nýbrž jen formalitou a posvítil také na známou taktiku tohoto poslance, který vždy na- řiká, že je osočován a pronásledován, ale sám osočuje a napadá kde koho.

Stein Schönerer Gautsch doktor Kramář Posl Hrubá Vídeň Francie Uhry poslanecký sněmovna

16 article

Způsobem obvyklým vyřídila sněmovna čelné pilné návrhy, vyzývající vládu, aby dala vyše třiti škody, způsobené živelními po- hromami, suchem a krupobitím n několika místech v království českém a dle vy konaného šetření požádala parlament za mimo řádné státní podpory pro krajiny ty. Posl. König podal obraz pohrom letoš- ních. Stěžovál si také na předpisování osobní daně z přijmů a nesprávný výklad zákona př tom. Ujal se co nejvřeleji okresů svých, roky canského, zbírovského, dobříšského, hořovického a příbramského. Posl. dr. Lang stejně vřele dožadoval se pomoci pro kraje táborské, liče vřelými slovy tíseň a bidu, která tam tři léta po sobě zeměděleům byla způsobena. Kratičkým doslovem, kterým velebil dělnos a výkony poslanecké sněmovny, hr. Velter za- končil kampaň. Z Vídně, 8. července. (C.-B.) Předseda hr. Vetter zabajuje schůzi o 101 hod. dopol. Mezi došlými spisy je přípis ministerslv obchodu o schválení zákona, jímž živnostenský výbor prohlašuje se permaneniním. Posl. Alv. Hanich a spol. podali návrh n úpravu služebních poměrů školníků na veřejných školách. Dolazy podali poslanci Schönerer a spol. p žalobním spise doručeném posl. Hauckovi statním zastepitelstvem vídeňským; — Fresl a spol. p nepovolení nezúročných půjček lidem, stiženým ži- velními pohromami; — Cinger a spol. po zvýšení provise vdovám a sirotkům po hornících zahynulých 4. t. m v Pol. Ostravě a po služebním řádu pro hornictvo ostravsko karvínského okruhu. Sněmovna rokovala dále

Posl König doktor Lang Vetter Hanich Schönerer Hauck Vídeň Pola . Ostrava poslanecký sněmovna

17 article

o úvěrech alpských.

18 article

Hlavní řečník (pro) bar. Kňbeck dovozoval na- proli posl. Skénovi, který při velkých státních i zem- ských inveslicích vždy zaujímá stanovisko fiskální. že výhody, které s sebou investice přinášejí národ nímu hospodářství a tím nepřímo státnímu pokladu. nesmí býti podceňovány. Přecházeje na předlohu samu, poznamenal, že proti zvýšeným požadavkům věcným ani se strany odpůrců nebylo brojeno. Hájí postup vlády v záležitosti překročení úvěrů, prohla- šuje, že byla oprávněna učinti všechna opatření k stavbě a bezpečné dopravě. Konečně dokazoval nutnost vystavení terstského přistavu. (Souhlas.) Posl. Maštálka, zpravodaj menšiny, sděli!, že vzhledem k včerejšímu prohlášení předsedy mini- sterstva v záležitosti sestátňovací ve shodě se svými soudruhy odvolává své minoritní votum. (Sou- hlas.) Bylo tak příznivé, že malý počet poslanců. kteří chovají se passivně v záležitosti sestátňovací. nepadá na váhu. Vláda nesmí dáti na sebe účia- kovati malicherným pomýšlením těchto poslanců. Rel. posl. Sylvestar nabádal vládu, aby při pro- vádání slaveb postupovalo se ve smyslu podněto posl Kaftana a kübecka. Nestalo se nic mala fide.

Skén Posl Maštálek Kaftan

19 article

Vláda nezameškala upozorňovati v čas na technické obtíže. Ovšem také ji nelze zbaviti výčitek. Odůvodníl podrobně výborovou resoluci, která protiúslavním postupem vlády byla způsobena. Co se týče seslátňo- vání, přeje si, by v dohodě se všemi stranamni šetřením všech národních, finaněních a obchodních poměrů tato otázka byla rozřešena co nejdřive. V podrobné debatě ref. dr. Sylvestr doporučoval předlohu. Posl. Breiler konstatoval, že jest jisto, že povo- lený stavební program byl úplně změněn minister- stvem. Býv. ministr Wittek spácbal vlastně zločin na zákonodárství, státu a poplatnících. Spoluvinníkem je dřívější ministerský předaeda Körber a také sně- movna sama, protože jednala lehkomyslně a povolila úvěry, neznajíe podrobného projektu. Konečně kriti- soval postup ředitele železničních staveb, odb. chefa Wurmba, při zadávání stavby trati tarnopolsko zbaražské. Posl. Fresl polemisoval s vývody posl. Pattaie který žádal, by vláda se opřela počešťování drah při jich sestátňování. Němci dělají národní věc z každě hospodářské a kullurní otázky. Stěžoval si do zane- dbávání českých zemi, do železnictví v českých kra- jinách a naléhal na stavbu trati domažlicko-ta- chovské. Jeho strana je ráda, že Wittek zmizel, protože byl vždy proti českému národu. Nedbání sněmovny při úvěrech zavinila jeji slabost. Konečně ujal se řečník železničních zřízenců, jejichž stav jest velm smutný. Potom předloha přijata v 2. a 3. čtení a reso luce výborová, Dobernigova a Kaftanova.

doktor Sylvestr Posl Wittek Körber Fresl Němec Dobernigův Kaftanův

20 article

v drobném prodeji: anní čí lo o rol4 . . . za s pdipole lní . . za zk Ve flialkách na venkově ranní 54lo . . . . . . . 10h oúpvledn . . . . . . . . 5 b In serát platia kotevé sspře leeií a lsserty plilímá dminl- strace v Marisnské nlici č.z. Ta vkšeají a tez ro ds ko tisbárna aespečice „ Národnich Listá“ Rukopisy su niovracai.

Národnich Listat

21 article

Dále přešlo se k výborové zprávě o převzei dráhy pinzgavské do správy slátní. Rel. dr. Sylvestr přimlouval se za předlohu. Posl. Kindermann obává se, aby postátnění se- verní dráhy nevedlo k počešťování severních Čech. Je spokojen včerejším prohlášením ministerského před- sedy, neboť zdá se, že jím uznávají se německé po- žadavky. Před postátněním drah Němci musí posta- rati se o zajištění své državy. Lituje, že posl. Pattaí nezastal se rázně německých zájmů. (Pochvala v levo.) Poslanec Huober přimlouval se za postátnění pincgavské, — Tambosi jižní dráhy, těše se, že Do- bernigova resoluce byla přijata a žádaje za rozmno žení drah v jižním Tyrolsku: — Killel prohlásil s pro předlohu. K Wintrovu návrhu bylo rokování uzavřeno řečníci proti předloze vzdali se slova, načež po řeči hlavn ho řečníka (pro) dra. Fuxa přijata předloha v druhém a třetím člení. Po vyřízení immunitní záležitosti po- slance Szajera vykonána volba 18členného stálého výboru živnostenského, načež rokovalo se o pilném návrhu Klofáčově stran dra- hoty potravin. Po odůvoduční návrhu byla pilnost jeho z amit nula bez debaty Dále jednalo se o pilném návrhu všeněmeckém,

doktor Sylvestr Posl Kindermann Němec Huober Wintrův Fuxa Klofáčův Čechy Tyrolsko

22 article

jímž vláda se vyzývá svolati parlamení, jak bud jmenováno v Uhrách nové ministerstvo. Poslanec Stein dovozoval v jeho odůvodnění, že ho bylo třeba pro události v Derschaltově výborua zdráhání se vlády vyslovili souhlas se zmocňovacím zákonem. Je třeba, aby sněmovna byla svolána ve chvíli nebezpečí. Maďarům nestačí ústupky ohlášené předsedou ministerstva Fejérvárem a budou žádal ještě jiné. Mysli, že vláda nebude považovati za ne- bezpečné to, co sněmovna a proto chce svým ná- vrhem, aby sněmovna byla svolána, jak v Uhrách se utvoří ministerstvo ze spolčených stran. Zvláštní je, že sněmovna se na kvap propouští, ač diety se vypläcejí do 15. července. V září sejdou se zemské sněmy, tak že říšská rada bude svolána dosti pozdé.

Stein Maďar Uhry

23 article

Doufá, že strany v poslední chvíli schváli jeho návrh a po prázdninách zástupci všech stran budou zajedno proti Ulrám. Doráží na správce presidiální kanceláře minist. předsedy, odb. šéfa Sieghardta pro jeho působení na vídeňské noviny, aby umlčovaly velkoněmecké projevy. Cesta Všeněmců je jasna jejich cílem »přičienění« německého Rakouska k Ně- mecku. Cesta ta vede přímo k osobní unii, cesta mínist. předsedy bahnem, na jehož kraji stojí rušení ústavy a § 14. Myslite snad, že Německo nás uznává do- sud za velmoc, jakou jsme snad byli před 25 léty Kdyby jině okolnosti nezpůsobily úzkou souvislost Rakouska s Německem, toto poděkovalo by se z spojenství se státem, jenž vězí v tak zoufalých do- mácích i zahraničných poměrech Posl. dr. Gross myslí, že by mohly nastali po- měry, jež by vyžadovaly svolati parlament dříve než posl. Štein předpokládá a minist. předseda mohl by se domnívati, že nemusí býti parlameninější, než parlament sám. Musí pomýšleti se na všemožné při- pady, zvlášť třeba sledovati bedlivě uherské poměry. abychom nebyli překvapeni událostmi. Vyhražuji si ve věcné debatě navrhnouti změnu a poznamenává, že jen jednomyslné votum může posíliti postavení vlády naproti Uhrám. (Pochvala.)

Posl doktor Gross Rakousko Německo Uhry

24 article

Ministerský předseda bar. Gaulsch odmítá Sleinův nájezd na odborného chefa Sieghardta a je povděčen za jeho loyální přiznání, že nejde tou cestou jako o (ministerský předseda). Steinovu cíli bude odporovati. dokud bude účastniti se politického života. (Výkřiky mezi Všeněmci.) Naproti Steinovým návrhům pouka zuje na své prohlášení v celním i Derschattově vý- boru. Vláda považuje za svou samoztejmou povinnost, poskytnouti parlamentu, jak toho poměry budou vy- žadovati, příležitost k včasnému, votu tím spíše, proto že ministerský předseda je přesvědčen, že spolupů- sobení parlamentu s vládou je nejpevnější hradbou k ochraně našich zájmů. (Hlučná pochvala.) Poslanec Peschka pravil, že veškeré obyvatelstv bez rozdilu národnosti a strany čeká na sněmovní usnešení v uherské otázce, acboť má dosyta platu za ústupky povolené Maďarům. Parlament měl by se vlastně také prohlásiti parlamentním. Vláda musí bdít, aby se př ští uherské vládě nedostalo tuze mnoho ústupků. On a němečlí agráři jsou pro roziuku s Uhrami. Bude hlasovati pro návrh. Posl. hr. Sternbarg prohlašuje, že dualismus je především a hlavně mirovou otázkou. Na výši kvoty nezáleží (Hlučné oho!) vzhledem k velkým břeme- nům, jež by vznikly rozlukou a samostatností Uherska, spolčeného s Rumunskem, Bulharskem, Srbskem aj. Za našich časů udrží se jen velký stát a proto musí všecky strany zde i onde snažiti se, aby celé Ra- kousko bylo mocnou monarchií. Vražedné nár d- nostní boje musí ustat a musí se státi pokus o soli- dární obecnost. Jsme povinni podporovati korunuv boji proti Uhrám. Povoliti maďarské velení by ne-

Sleinův Steinův Peschek Maďar Posl Uhry Uhersko Rumunsko Bulharsko Srbsko Sieghardt

25 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 9. července. 8— (Kronika) Praha se kvapem mo dernisuje. Domy, bloky, celé čtvrti vyrůstají přea noc. Náměstí vznikají, plochy se mění v sady nábřeží kvádrová se zvedují z vody, slť komu- nikací se přede, výstavné prospekly trou se do úhledných dálek! I novodobé hotely konečně vznikly, úpravné restaurace, elegantní kavárny Oč byla jindy taková nouze, dnes je pořízeno Co chcele? Jen strpení! Čas všecko přinese Nová Praha se staví do řady. Příšti Prahal — Nová, ale ne — naše Praha ! Všimněte si štítů! Velikými, zlatými písmenami co tu všude čtete? Samá cizá jména ! Edison, Metro pole, Monopole, Louvre, Orient, Bristol, P'aříz. Samá cizota, celá Evropa, celý svět! Jenom nic našeho, nie svého! — To k vůli cizincům! Hostince, restau- race, kavárny, jsou pro cizince. Ať se mez námi eíti jako doma ! ...

Prahal Edison Praha Louvre Evropa Hostinka Metra polo Bristol P ' aříz

26 article

Hezky si známe něco namluvit! Kdyby se cizinec chtěl cítit doma, nejezdil by — do ci ziny. Jedu-li do Paříže, do Berlína, do Moskvy, chei především vidět, že jsem v Paříži, v Ber- lině, v Moskvě. A cizinec, ktorý přijel do Prahy. chce mít bezpochyby jistotu, že je v Čechách. A co je pražského, co českého v té univer sálštině? Ostatně jsou veřejné místnosti především pro domácí. Zanikly by, kdyby odkázány byly na cizince. A co je Pražanu Bristol ? Nebo Louvre? Nebo Orient? Co chce majitel říci? Proč Bristol? Proč ne Edinburg nebo Boston nebo jiné vzdálené město? Co je devadesáti procentům obecenstva jméno města, které nikdy neviděli a neuvidí? — Jméno! Pouhý zvuk! Nic nesejde na jméněl Proč tedy ne české iméno, jsme- v Čechách? Angličan, přijede-li do Prahy, ne- čeká na štítu anglickou elnografli, Francouz má svůj Louvre v Paříži, Turek nebo Arab také nebudou zvědavi na pražský — orient! .. Jakáž mudrologie! Jde leda o libůstku. Majitel byl někde na cestách, četl jméno, libilo se mu, zapamatoval si. A když přišel domů, chtěl něco podobného. Tak to přišlo l — Tedy — z napodobivosti? Jak chcete!

Pražan Bristol Angličan Francouz Turek Ted Paříž Berlín Moskva Praha Čechy Louvre Edinburg Boston Bristol

27 article

Nebývalo vždy tak. Nebývaly zcela bez vlastního popudu a nápadu někdejší názvy ve řejných místností v Praze. Byly doby, kdy ná- zev veřejné místnosti snažil se vyjadřovati — ideu. Bývalá Národní kavárna, byla Slovanská Stará a Nová Slavie, kavárna u Karla IV. aj Bývaly názvy všelijak symbolické: »u slovanské lípy«, »u českého Iva«, »u české koruny«a pod. Panovala v té věci jistá horečka. Na Žižkově z toho zbyla pěkná památka v názvech domů a ulic. I na Vinobradech! Až v tom směru trošinku přemrštěno. Za starších dob bý- valo pěkným zvykem pojmenovávati pražské domy podle měst v kraji. Na předměstích dosud s najdou nápisy u města Pardubic, Budějovie, Prí- brami a j. Jiné u Šumavy, u šumavského smrku nebo dubu, u Jizery nebo Vitavy! Tenkrát ho- stinský, vyvěšuje svůj štit, nepřejímal jen na slepo zvuk. Měl něco určitého na mysli, chtěl pocestnému něco napověděti, nějakou myšlenk v něm vzbudit, náladu vyvolat Vzpomínáte svého prvního příjezdu do Prahy To bylo za mladých let. O je, už je to hezky dávno Tenkrát od Písku jezdil do Prahy dostavník po císařské silnici přes Dobřiš a Zbraslav ke Zlaté huse na slarém Koňském trhu. Celou noc se jelo a ráno, před sedmou drkotal dostavník po špatném smi- chovském dláždění. Ale venkovskému hochu při padalo všecko tak velkolepé a krásné! Dlouhé ulice, vysoké domy, lidičky, krámy, všecko, to dláždění bylo panské. A jaký ruch všude

Iva Vitava Praha Karel Iva Žižkov Pardubice Budějovie Šumava Písek Zbraslav Slavia u Jizera

28 article

Hlava šla kolem! Vše bylo tak nové, tak ne známé, tak cizí! Až úzko! Zvědavě bloudil zrak po předmětech, po řadách oken, krámů a ná- pisů . .. Najednou: známě jméno! — U města Rožmitálu! četlo se na jednom domě. A stojí tam dosud! Rožmitál ! To bylo místo u nás! Znělo to tak známě! Nebyli jste tam nikdy, ale slýchali jste o něm! Zdálos vám, jakoby vás zde, uprostřed té cizoly, někd byl vlídně oslovil, znenadání vzal vás za ruku, po kynul vám přívětivě ! Všem krajanům se tak zdálo Náhle jste měli pocit, že tu už nejste tak do cela cizí! Přáli jste si, aby dostavník zabočil do toho vlídného domu. Ale nezabočil. Jel dále Škoda ! . . Je něco dojemného v takovém krajanském štítu na domě. Majitel snad před dávnými léty vyšel chud do světa. Lopotil se, pracoval, do mohl se majetku, získal postavení i dům po- stavil z kamene v Praze, v pyšném středisku vlasti, kam jindy jej unášely jen nejsmělejší sny A teď se rozpomenul na rodný kraj! Hlásíse k němu, zdobí svůj dům jeho jménem, jménem rodného města, aby rodáci věděli ! Pěkné hnutí Významně! A nemělo by tak býti, aby krajané a ro dáci, od Šumavy až do Krkonoš, od Boubína až do Radhoště, se cítili v Praze, v srdci ná- roda, jako doma? Představte si moderní palác na hlavní třídě královského města a na něm nápis zlatými písmeny: »U města Písku« nebo »U města Kro měříže« nebo »u Domažlic« a pod. Nebyl by v tom obraz vývoje, kus symboliky našeho obrození, které vycházelo z našich — cha- loupek?

Rožmitál Praha Šumava Krkonoše Boubín Radhošť Písek Domažlice Škoda

29 article

Však doby se mění! Po vlastenecké přišla moderní. V někdejších těsných místnostech, ve starých klenutých hospůdkách, plných důvěr- ného čmoudu, začínalo být obecenstvu úzko Volání po jiném vzduchu, po širším obzorus ozvalo. Najednou, kde se vzala, byla tu potřeb úpravnosti, elegance, modernosti. Voláno po ci- zích vzorech, zkušenostech a vymoženostech. Živnostník cítil se pohnuta vydali se na cesty aby něco viděl a poznal. Nové domy se stavěly nové místnosti se zřizovaly a ty už byly plny no vot! Nevídaná dosud úpravnost se přistěhovala, třpyt a lesk se rozhostil, nádhera a komfort se udomácnily ! Pokročili jsme! Nu a pěkný dům pěkný štit ! Nějakého nápisu bylo třeba, výmluv- ného, lákavého — Dovedete si představit velkoměstský ho- tel, restauraci, kavárnu opravdu elegantní, aby měla nápis »U českého lva« nebo »U měst Kroměříže«, nebo »U Domažlic« ? . .. Moderní živnostník český byl na rozpacích. Nedovedl si nic takového představiti. Vrátil se z cest, mnoho ve světě viděl, ale nic takového vskutku nikde nečetl!

český lev U město Kroměříž Domažlice

30 article

— »U města Olomouce«? »U města P- sku«? ... Tuze hezky! Ale pro moderní vel koměstskou místnost, kam mají zavítávat »tak cizinci?« .. . Ne, nemožno! .. . »U města Londýna«, nebo »Paříže«, nebo »Washingtonu« to je — zvučnější . .. A tak to přišlo! Muž nedovedl si pravou eleganci bez té vnější cizoly představiti. Impo- novala mu ta »světovost« zvuků a měl nějaké tušení, že bude imponovat také obecenstvu. Úž se vám sice přihodilo, že jste v takové na v- nek úpravné, světovým štítem opatřené eleganei byli — hanebně obslouženi, ale to už je tak věčný rozpor povréhu a podstaty, slupky a jádra v kultuře! Kdož honem pochopi, že prvním po- žadavkem pravé elegance není vnější třpyt lesk, ale uvnilř čistota, lahodný způsob a na prostá — spolehlivost Tak stihla živnostníka oprávněná výtka, že ve svém »kulturním rozmachu« to ne přivedl dále, než napodobit dle cizích vzorů lesklý — povreh. Však se muž jako obor- ník objevil jen věrným článkem ostatního

Olomouc U město P Londýn Paříž Washington Impa

31 article

celku. Či snad bylo v jiných oborech na- šeho kulturního života lépe? A třeba v sa- mém nejpřednějším? Vedly si snad samoslat- něji sama literatura a umění? Nebyla tu všude první starost o otázku, co a jak se děje — jinde? Co je kde nového a nejnovějšího, či co v módě, co by snad se dalo lehko přenésti, bez námahy opakovati, vůbec — nápodobiti? Znali jste živnostníka, který si nad novou místností, restauraci nebo kavárnou dal pro- vésti zlatými literami nápis »v arkádách« nebo a peu prěs, ačkoliv v okolí daleko široko žádné »arkády« nebyly. Četl někde ten název, libilse mu a neopomenul využitkovati pro vlastní po- třebu »pěkný dojem«. Tuze primitivné, pravda-li? A literát nebo umělec, který pracuje s ide- ami a formami, s náměty a popudy, odjinu přijatými, jež nijak nesouvisí a nevzrostly z po- vahy a potřeb okolního živola? Či to není vý- jev téhož — procesu? Procházíte ulicemi výstavné moderní čtvrti, obzíráte ty cizozvučné, tak universálně pově- domé nápisy, jako se probíráte sbírkou literán- ních děl, plných námětů a ideji, odjinud přija- tých, prostě vydlužených, mocí povrchné sug- gesce za vlastní přijatých. Týž zjev tu i tam. táž neschopnost, mysliti z vlastních poměrů, vy- vozovati z vlastních potřeb, tvořiti z vlastních prvků. — Je-li možná! Kavárna »v arkádách«, a vůkol nikde ani památky po nějakých — »ar- kádách«? A jakým právem ? . . — Tímže právem dojista, jako na příklad »dílo dekadence« v literatuře, která u svém vývoji nedostoupila ještě žádného svého vrcholu, aby měla odkud sestupovat — v dekadenci . .. Prostá napodobivost, váznoucí na povrchu, nepronikající podstatu věcí, ať už »ele- gance« společenské, ať vůbec potřebu života.