1
masthead
27. března 1901.
2
masthead
Příloha „Národních Listu
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
(Zemědělská politika.) B. Ústav
knih pozemkových nalezl v moderním
zákonodárství cizích krajů a států neobyčejné
pochopení. Není také divu, že tato instituce,
která jest jedním z nejskvělejších pomníků staro-
českého práva a která ve střední Evropě témě
srostla se soukromým vlastnictvím k půdě,
ochotně přijata tam, kde zákonodárství jalos
určovati a stabilisovati vlastnické poměry půdní.
Ale tato recepce nedála se beze změn. Těžko-
pádný a drahý formalism, který vyplynul z kon-
servatismu nemovitého vlastnictví v českýcha
německých zemích, ustupoval úvěrovým a hospo-
dářským potřebám krajů, jež neměly starých
právních tradicí a které otázku úpravy vlast-
nických poměrů nemovitostních řešily ve spojení
s daným stavem přítomna. Odtud novotvary
knihovního práva a obchodu v Australijí)
a dle tohoto vzoru v Alžírsku. 2)
Evropa
Alžírsko
6
article
V Australii zavedli si pozemkové knihy
po vzoru roálních folii německých — totiž dl
onoho způsobu vedení knih pozemkových, kde
založi se pro každý místně ohraničený okres
zvláštní kniha pozemková, v niž dostane každý
pozemek svůj vlastní list, rozdělený ve 3—
díly (pro zápis podstaty pozemkové, práv, břemen
a poměrů vlastnických) 3) — s tím však roz-
dílem, že kniha pozemková není ve-
dena v jednom exempláři, nýbrž
v exemplářích dvou, totiž tak, že
vedle pozemkového listu, zařadě-
ného v pozemkovou knihu toh
kterého obvodu, dostane každý
vlustník kopii jeho. Kopie tat
(titul) musí býti v ustavičném sou-
hlasu s originálem a tvoří proti
třetím osobám nejen ůplný důkaz
vlastnický, nýbrž i průkaz o práv-
ním i majetkovém stavu. »Vlastník má
svůj pozemek i v kapse.« Rozdil mezi austrál-
ským a alžírským právem knihovním jest v tomto
směru pouze ten, že v Australii potřebují smlouvy
práva knihovního se týkající (převody vlastnické.
zástava hypotekární a p.) k své platnosti i prot
stranám dvojitého vkladu, v Alžírsku však jer
k platnosti proti stranám třetím.
Austrálie
Alžírsko
7
article
Praktický význam této modifikace ve ve-
dení knih pozemkových jest dalekosáhlý; ona
obchod knihovní nejen zlevňuje, ale i usnad-
ňuje. Chce-li vlastník pozemek svůj pro-
dati, jest kupec o knihovním stavu předlože-
ným mu titulem úplně informován. Odpadá lu-
strace, odpadají knihovní výtahy atd. Knihovní
vklad nového vlastníka provede se velmi krátce-
Prodávající koupí si příslušný formulář, vypln
ho, podepíše, dá stvrditi svědkem, přeloží svůj
titul a zašle úřadu. Úřad starý titul zbaví plat
nosti, provede vklad a vydá novémnu vlastníko
nový titul, totožný s novým stavem knihovním.
V nejnovější době pomýšlejí v Australii zavěst
dvojité podávání vkladních formulářů, z nichž
na jednom má býti prodatel o knihovním pře-
vodu vyrozuměn.
Co do hypotékárního zatížen
vyvinul se dvojí způsob, jiný u dlouhodobých
půjček, jiný u krátkodobých. Jde-li o hy po
tékární půjčku, jejiž umbřován
neb splácen! jest vy počteno na
delš! dobu, vyplní dlužník příslušný for-
mulář a zašle jej i se svým titulem úřadu
knihovnímu, který vloží zástavní právo na při
slušný pozemkový list knihy pozemkové a na
rub zaslaného titulu, titul vráti dlužníkovi a vě
řiteli formulář žádosti s poznámkou o vkladu
K výmazu jest třeba, aby věřitel potvrdil
zaplacení na formuláři, vlastnoručně se pode-
psal a podpis svůj dal ověřiti podpisem jednoho
svědka. Úřad provede výmaz na základě tohoto
potvrzení a zaslaného mu titulu, na němž výma
vyznačí, titul vlastníkovi vrátl a formulář zbav
platnosti. Věřitel o výmazu svého pohledáván
vyrozuměn není. Nedostatek tento dá se všal
snadno odstraniti.
Austrálie
8
article
Potřebuje-li vlastník pozemku půjčky
na krátkou dobu, spokojí se z pravidla
věřitel prostým odevzdáním titulu. M
i tak dosti jistoty, ježto vlastník bez titulu ne-
může nějaké knihovní změny na svém pozemku
prověsti; nestačí-li mu, povolí mu úřad knihovn
poznámku, že se nesmí bez jeho vědomí do po-
zemkové knihy nie vložiti.
Toť asi nejstručnější obrysy soukromo-
právního obchodu knihovního, jak se vyvinu
v nových poměrech. Ustanoveními exekučními
o privilegovaných pohledávkách atd. na tomt
místě zabývati se nebudeme.
Snahy o mobilisaci nemovitého majetku
o zjednodušení a zlacinění agendy knih po-
zemkových daly podnět k těmto reformám
opravám, snahy, které mají své oprávnění
v moderní evropské zemědělské politice. Nech
již dojde na obmezení disposičního práva ne-
movitým majetkem, nechť bude vytýčena země
dělskému úvěru hranice, již přestoupiti nesmí
vždy zůstane alespoň část vyhražena svobodné
vůli vlastníkově a čím bude obchod a úvěr po-
zemkový pružnější a lacinější, tím lépe.4) Po-
třeba toho jeví se již dnes. Obchod pozemkový
a úvěr zemědělský netušeně vzrostl a s nimi
i agenda knih pozemkových. Platným kni
hovním právem rakouským však tyto
nové poměry respektovány nejsou, ono nedo-
vedlo se zříci starých svých soudruhů: těžko-
pádnosti, zaviněné velikým formalismem
jinými okolnostmi, na něž ještě poukážeme
nákladnosti.
9
article
Nejlépe posoudíme věc samu z příkladu
Rolník, který potřebuje úvěr, musí z pravidla
peněžnímu ústavu, na nějž se obrací, předložit
se žádostí knihovní výtah a pareelní arch
Ježto však knihovní výtah dokazuje pouze, jaký
byl stav knihovní v době, kdy výlah úřadem
pořízen, opatřuje si začasté ústav i lustrum
aby mohl rozhodnouti na základě přesně zjiště
ného stavu knihovního. Po povolení půjčky vy
plati se valuta teprve, až dlužník novým kni
hovním výtahem a výměrem vtělovacím prokáže
že utvořen takový knihovní stav, jaký ústav
úvěr poskytující, byl za podminku půjčky určíl
1) Ch. Gide, Elude sur T'Act Torrens. Paříž
1886. Ve zprávách společnosti pro srovnavací zákono
dárství.
1) Dr. G. K. Anton, Neueste Agrarpolitikin
Algerien und Tunesien, v Schmollerovu » Jahrbuch etc.
1900 sv. 4. a 1901 sv.1.
) Frh. v. d. Goltz, »Grnndbuch« ve W.
Volksw
) Meit zen v Schönbergovu Handb.
Gid
Agrarpolitikin
Schmollerův
Jahrbuch
Goltz
Grnndbuch
W Volksw
Meit
Paříž
Schönbergův Handb
Elude sur T ' Acta Torrens
Algerien und Tunesien
10
article
Toho docílí se obyčejně řadou drahých výmazů.
postupů přednosti atd. Přičteme-li k tomu dobř
placeného sprostředkovatele a příslovečnou ry
chlost úřadní při vydávání výtahů knihovních,
pochopíme snadno, odkud ty rolnické stesky na
úvěr hypotekární. Složitý a drahý formalism
tento postihuje i půjčky malé a právě zde pů-
sobí nejzhoubněji. Vlastník velikého statku
snáze zaplatí útraty velké půjčky, než mal
rolník poměrně větší náklady malé půjčky. Ještě
spletitější jsou formalie, když rolník přikoupísi
nový pozemek a pak hledá úvěr, aby uhradil
zbytek tržní ceny, který nemohl zaplatiti a který
chce spláceti v anuitách. Praxe pomáhá si často
sama.
Snahy úsporné zavdaly podnět, že povo-
lovány dlouhé lhůty k spravení záznamů, což
však na mnoze vedlo k tomu, že dlužníku pů-
sobeny dvojí útraty vkladu. Při změnách v ře-
ditelstvech ústavů peněžních nebo poplachuf
nančním záznamy rychle totiž — obyčejně ža
lobou — spravovány a udivení dlužníci nechá-
pali, odkud ty značné nové útraty. Dnes praxe
soudní od povolování dlouhých lhůt spravova-
cích na štěstí zase upouští.
11
article
Naše složitá a formalitní agenda knih po
zemkových má v zápětí, že jest náš rolník od
knihy pozemkové vlastně odezděn. Potřebujel
průkaz svého majetkového stavu, musí se doža-
dovati drahého výtahu a parcelního archu
Chce-li osoba třetí informovati se o majetkovém
stavu rolníkovu, zví sice z knihy pozemkové
parcelní čísla, vlastníka a výši břemen; cenu
statku nebo pozemku může nejvýše do
hadovati ze smluv pracně nalezených ve sbír-
kách listin. V tom směru si v Prusku pomohl
zákonem z 5. května 1872 mimo jiné stanoví-
cím, že v oddíl podstaty mají pojata býti nejen
čísla parcel, nýbrž i jich velikost a jich cena
odhadnutá dle čistého výnosu. U nás se také
kdysi uvažovalo o spojení listu podstaty statkové
s parcelním archem — v písku řečí a debat
snahy ty zapadly, a nedošlo ani k vyznačování
velikosti parcel, když již katastrální výnos po-
kládán za nedostatečný k utvoření pojmu o cen
statku a proti úřadnímu cenění pronášeny mnohé
a některé ne bezdůvodné, námitky.
Shrnuji: čím více se hlásí o tá z ka
zemědělská, tím více vyniká po-
třeba opravy řízení knihovního.
Nebude nutno otřásati základy jeho, ale jest ne-
odbytno přizpůsobiti ho moderním poměrům
potřebám. Úvěr hypotékární na dlouho již ne
bude lze poutati dnešními těžkopádnými formam
a zlacinění obchodu knihovního jest nejen po-
třebou hospodářskou, ale i sociální.
Jest věru na čase přemýšleti o otázce této
a neuzavírati se snahám razícím cestu nápravy
Zdaří li se těmto řádkám vzbuditi zájem pro
myšlenku reformní v tomto tak důležitém oboru,
dosáhly svého účelu.
12
article
Stav banku rakousko uherského ze dne
23. března. Oběh bankovek 1.275,847.000 K
(— 13,280.000 K), poklad kovový 1.250,866.000
K (+ 2,130.000 K), portef. směn. 219,300.000
K (— 5,607.000 K), lombard 52,989.000K
— 633.000 K), záloha bankovek prostých dan
307,467.000 K (+ 15,028.000 K).
Brněnský textilní průmysl r. 1000. Brněn-
ská obchodní komora podává ve své výroční zprávě
zajímavý obraz brněnského textilního průmyslu v
minulém roce. Stálé a nečekané klesání ceny suroviny
(vlny) vtisklo mu pečeť nepříznivého období. Vlnato
ský průmysl brněnský vstupoval do r. 1900 s nej
lepšími nadějemi. Stoupající cena suroviny opravňo-
vala k nadějím, že i ceny vlněného zboží udrží se
na výši, zaručující dokonalý úspěch. I odbytá
právě osminedělní stávka nepůsobila po té
stránce pro podnikately nepřízniv ě
zbavila je starých zásob za dobré ceny. Poptávku po
zboží stoupala. Ale toto očekávání zvráceno celou
řadou okolností. Londýn dal heslo k snižování cen
surovin a stoupnutí jich r. 1899, které dosáhlou
merina a jemné kříženecké vlny až 70 proc. a při
obyčejné vlně až 30 proc., ustoupilo stálému klesání.
Londýn
13
article
Obchod s vlněným zbožím byl nucen této tendenci
se přizpůsobiti a trh ochaboval. Výrobci opatření
drahou surovinou trpěli tím nejvíce a musili takřka
bezbranně přihližetí k znehodnocování svých zásob
Nejvíce stižena stavem tímto výroba jemných a polo
jemných látek. Vývoz r. 1900 byl neobyčejně slabý
a trpěl nad to rostoucí belgickou a italskou soutěži
V druhé polovině r. 1900 nastal částečný obrat. Trh
se poněkud oživil ovšem za nízkých cen, které teprve
koncem roku následkem místních poměrů vývozních
zemí o něco stouply. Co se vývozu týče, zhoršily
se jeho výsledky do Rumunska, Bulharska, Spoje-
ných států a Mexika, zlepšily se do Syrie, Tureck
a Egypta. Rusko bylo odběratelem nejjemnějších
látek a to ještě v malém rozsahu; důvodem toho
jsou vysoká ruská cela.
Rumunsko
Bulharsko
Mexiko
Sýrie
Egypt
Rusko
14
article
Obchodní ministr Call o vodních drá
hách. Baron Call zaslal valnému shromáždění lab-
ského spolku, konanému dne 25. t. m. v Ústí, násle-
dující dopis: »Děkují srdečně za pozvání k valné
hromadě a za zaslanou zprávu o 25leté působnosti
Vašeho ct. spolku. Čta zprávu Vaši, želel jsem
dvojnásob, že nemohu následkem zasedání říšské
rady Vašemu pozvání vyhověti. Pragmalické vylí-
ření Vaší působnosti jest nejlepším důka zem
pro nutnost vodních cest v Řakousku
a bylo by to pro mne vysoce důležito bývalo, sbych
mohl nyní, kdy vláda se hotoví vybudo
vati kanálovou siť připínající sek
vodním drahám německým, osobně selkati
se s muži, kteří již za doby, ve které stěží ještě
bylo lze postihnouti význam vodních cest, uložili si
za úkol starati se a udržovati labskou plavbua
úloze télo s velikou vytrvalostí, rozhledem, vědo-
mostmi a krásnými výsledky dostáli. Jsem pevně
přesvědčen, že stala se stavba kanálov
sítě v Rakousku neodkladnou nutno-
stí a že přes veliké technické oblíže a tím způso-
bené zpačné náklady v poměrně krátké dob
provedena bude. Že došlo za všeobecnéh
soublasu na uskutečnění tohoto obrovského podniku,
který ještě nedávno se zdál utopistním, děkujem
z veliké části Vaší účelné práci, jejiž skvělé výsledky
širokým kruhům prakticky objasnily význam plavby
Naděje se pak pro veliké úloby, jež vzešly na tomio
poli státní správě a hlavně mně, Vaší upřímné pod-
pory« . ..
Call
Vaš
Ústí
Rakousko
15
article
Proti zvýšení německého cla na chmol
Při schůzi rakouských pěstitelů chmele konané tyto
dny v Žatci, při které se zúčastnil za zemědělskou
radu kn. Ferd. Lobkovic, přijata jednohlasně reso-
luce, jež vyslovuje se proti zamýšleném
zvýšení německých cel na chmel
žádá pronikavé zákonodárství na
ochranu rakouských pěstitelů chmele
hlavně proti falšování domácího vý
robku. Ministerstvu orby, které dožádáno, aby
vyslalo k schůzi svého zástupce, nevyhovělo, vyslo
veno politování.
Lobkovic
Žatec
16
article
Mistní dráha Terst-Poreč. Dle vyhlášky
uveřejněné ve »Wiener Zeitung«, provedeny býti mají
spodní, vrchní i pozemní stavby úzkokolejné místní
dráhy Terst-Poreč o 76 cm. šířky a to v oddělenfei
stavby č. 13 a 14. Nabídky buďtež nejdéle do 10
dubna 1901 v poledne u podacího protokolu c. k
ministeria železnic ve Vídni podány. Do podmínek
ostatních pomůcek lze v departementu 18 jmenova-
ného ministeria, jakož i u vedení železniční stavby
v Tetstu Belpoggio č. 2 nahlédnouti.
Řádná valná schůze lihovarnického
spolku v Praze bude konána v neděli 31. t. m.
o 9. hod. dopol. v zasedací síní zemědělské rady pro
království české v Praze. Václavské náměstí č. 54 n.
s tímto pořadem: 1. Sdělení předsednictva. 2. Zpráva
jednatelská a pokladní. 3. Zpráva o lihovarnické
škole. 4. Volba čtyř členů výboru. 5. O lihovarni-
cké výstavě referuje pan cís. rada Rich. Jahn. 6.
O zvýšení spotřeby hospodářského lihu exkontingent-
ního a lepším jeho zužitkování zřízením zvláštních
prodejen, promluví p. řed. Ant. Nydrle. 7. O sladu
prosném, jakožto nejúžinnějším sladu lihovarnickém.
pojedná p. prof. K. Kruis. 8. Volné návrhy.
Výročni trh na dobytek v městě Voticích
konán bude ve čtvrtek 28. března. Koupený dobytek
možno nakládati na stanici » Votice« za dozoru měst-
ského zvěrolékaře.
Rich
Jahn
profesor
K Kruis
Terst
Poreč
Vídeň
Praha
Václavský náměstí
Votice
zemědělský rada pro království český v Praga
Wiener Zeitung
centimetr
17
article
Banky, záložny a spořitelny.
Úvěrní ústav majitelů domů v král. če
ském konal v ponděli dne 25. března čtvrtou řád-
nou valnou bromadu, které předsedal pan architek
Edv. Rechziegel za přítomnosti 54 členů. Z vý-
roční zprávy přednesené ředitelem Schulzem vy-
jímáme, že ústav přijal vkladů 3,572.405 K a vyplati
jich 2,797.738 K. Pečováno zejmena o to, aby ná
rokům pp. vkladatelů v každý čas vyhověno být
mohlo a aby vklady v každé výši vypláceny byti
mohly bez výpovědi. Důvěra k úslavu stále roste.
vklady se množí a peněz je přebytek. Bezpečnost
vkladů nepouštěla správní rada se zřetele a z te
příčiny poskytovány pouze zápůjčky, které nade
všecku pochybnost zaručeny byly a to takové, jež
by se snadno realisovati daly. Vkladatelům poskytnu
byl podíl na zisku tím způsobem, že zachována roku
lonského 41/2 proc. a 5 proc. úroková sazba z vkladů
Rechziegel
Schulz
18
article
Zapdjček bylo roku lonského poskytnuto v obnosu
K 1.480.136.72. Realitní odbor následkem reorgani-
sace nabyl nejširších rozměrů a stal se hledaným
střediskem nabídky a poptávky. Správní rada oče-
kává další příznivé výsledky a plníc úkol svůj ne-
zištně a sledujíc prospěch ústavu, jeho vkladatelů
členů, žádá je o další podporu a důvěru. Zprávu re-
visorů účtů přednesl p. Benjamin Vratislav. Kon-
trola provádéna po celý rok sedmi revisory účtů
čele s panem Em. Sluníčkem, úřadním znalcem
účetnictví. Poněvadž správnost účtů prokázána sbo-
rem revisorů účtů, uděleno ředilelství a správní radě
absolutorium. Výtěžek za rok minulý obnáší 14 proc
a bude členům vyplácena 6 proc. dividenda, zbytek
přikázán fondu reservnímu. Do správní rady, z nía
dodržením let vystoupila třelina, zvolení byli opětne
pánové: Beneš Josef, Kamarýt Antonín, Očenášek
Jan, Rechziegel Edv., Urban Bernardin, nově zvolen
p. Edv. Žďárský, obchodník, maj. realit a starosta
města Žižkova a za vystoupivšílio p. Fr. Jiráka
zvolen prof. dr. Mašek. Za náhradníky pp. Dvo-
řáček Pankrác. MUDr. Klika Čeněk, JÚDr. Vejvan
Jan. Za ravisory účtů pp. Hoffmann Karel, Malota
František, Vratislav Benjamin, Kocourek Jan, Pa-
ločka Bohumil.
Benjamin Vratislav
em
Beneš
Kamarýt
Antonín
Očenášek
Jan
Rechziegel Edv
Urban Bernardin
Edv
Žďárský
Jirák
profesor
doktor
Mašek
Klik
Čeněk
Júdr
Hoffmann
Karel
Malota
Vratislav Benjamin
Kocourek
Bohumil
Zapdjček
Žižkov
Pankrác
Vejvany Jan
Kon
19
article
Trhy peněžní.
Trhy peněžní.
Bursa.
V Praze, 26. března. (Pův. zpr. » N. L s.
Na dnešní burse nebyl zcela žádný obchod
podáváno pouze za akcie Živnostenské banky
K 270.—. za akcie České banky »Union« k
266.50, za akcie České společnosti pro průmys
eukerní K 227.—, za akcie Rustonky K 284.—
za akcie Akciové továrny na vyrábění umělýeh
hnojiv v Kolině K 441.—, První česko-moravské
strojírny K 620.—. Jiné papíry jmenovány
nebyly.
Officiální záznamy znějí:
Bursa
N L
Praha
Rustonka
živnostenský banka
Český banka
20
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
Plzně r. 1886 ..
„, Teplice r. 188
Smíchova r. 1889
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » » kom. dl. úp.
„ „ » » mel. úpisy
„, , » želez. úpisy
Ceská prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové.
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . . ..
dlo.
Em. 1871
dto.
» 1872
Místní dráha N. Brod- Humpolee
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869
dto.
» 1871
dto.
„ 1874
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo-západní dráha.
lit. B.
dto.
Em. 1874
dto.
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka .. . .
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
Ústecko-teplická dráha . ..
Česká severní dráha . ..
Buštěhradská dráha . (lit. A.
. (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha-
Rakouská sev.-západní dráha
dlo.
(lit. B.)
Pražsko duchcovská dráha ..
Pražská sp. par. po Vltavě a Lab
Jiho-sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyrab. uměl. hnojiv
v Kolíně
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovi cích
První česká všeob. zajišt. banka
První česká spol, pro raí cukru
(Modřany) . . . . . ..
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
„ stroj. spol. (dř. Ruston)
„ akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
Z Vídně, 26. března. (Závěrečné úřadn
kursy.)
Únorová renta . 98.35
společná » květ. 98.35
» stříb. 98.10
rakouská » zlatá 117 90
97. 10
» kor.
uherská » zlatá 117.75
92.85
„ kor.
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Morava
Vltava
Laba
Kolín
Č . Buděj
Modřany
Vídeň
úvěrní banka
Humpolee Duchce
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
22
article
182.—
státní losy 1854
» » 1860
po 500 zl. . .
po 100 zl. ..
státní losy 1864
losy lisské . ..
» úvěrního úst.
vídeň. I. komun.
turecké losy ..
b. anglo-rakouská
vídeň. b. jednota
r. úst. pro úv. poz.
rak. úvěrní ústav
uh. úvěrní banka
b. pro země rak.
57 0°50
vídeňská unionka
česká b. Union .
266.75
Zivnost. banka
buštěhradská A . 3150.—
B . 1150.—
dunaj. paroplaveb. 825.—
ústav uherský
27
article
Eskontní sazby 3s, 41/2 procent.
Po čilé hausse byl konec klidný
hodnoty báňské oslabeny. Dráhy pevné
Dodatečná bursa: Jlžní dráha 103.50
Z Vídně, 26. března. (Zvl. telefongr. »Nár
Listů«.) (Denní bursa.) Nejvýznačnějším
momentem dnešního obchodu byl obrat v dosa
vadním směru trhu. Spekulace obrátila se k do
pravním hodnotám, dosud zanedbávaným, kdežte
papíry posledně favorisované, totiž železářské
z počátku byly prodávány. Z dopravních by
čilý obchod akciemi státní dráhy, což vysvětlo-
váno příznivým dojmem posledních výkazů.
jakož i tím, že obavy před konkurrencí vodníeh
drah byly rozptýleny. Parallelní s hnutím v ku-
lise byl obchod také ve šraňeích. Železářské
hodnoty byly poškozeny prodeji, kdežto některe
dopravní, jako Ferdinandova, buštéhradská
česká severní se značně zlepšily. Naposledy se
trvalo pro dopravní hodnoty smýšlení pevné
z nichž zlepšily se naposledy také jižní něme
ckými arbitrážními koupěmi. Železářské papíry
byly chabé až do konce, k čemuž přispěla na
posledy také nepříznivá situace na berlínském
trhu báňském. Ukládací trh pevný, renty chabé
devise a valüty zdražily, na eskomptním penílz
nesnadnější.
První bankovní akcepty 33/18—37/s proc.
x. Z Vídně, 26. března. (Telef. » N. L.e
(Večerní burs a.) Kreditky 722.50 (po —.—)
uherské kreditky 729.—, anglobanka 286.—
bankovní jednota 507.—, unionka 574.—
Jänderbanba 435.50, státní dráha 696.—, jižn
dráha 104.—, polabská dráha 498.—, severo-
západní dráha 479.—, turecké tabákové 294.—
rýmavsko-muráňské 535.—, alpinky 491.—
(po —.—), květnová renta 98.35, uherská ko-
runová 92.80, turecké losy 109.—, marky za
hotové 117.65, na ultimo 117.62. Smýšlen
klidné.
Vídeň
Ferdinandov
28
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. . . . . .
» delší lhůty . .
Brussel šek a kr. lh. za 100 k
» delší lhůty . . . .
Německo šek a kr. lh. za 100 m
delší lhůty .
Londýn šek a kr. lh. za 10 l.st
» delší lhůty . . . .
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
, delší lhůty
Petrolírad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů . .
delší lhůty.
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
» delší lhůty . .
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» , delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůty . . . .
Petrolírad
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Paříž
Curych
Basilej
29
article
26. března. (Zvl
Berlinská bursa,
telefonogr. »Národnich Listů«.) Počátek bursu
zahájen byl smýšlením klidným, v průběhu pod
nikány byly větší realisace, ježto peníze na ul
timovou regulaci podražily, a tak končí dnešn
bursa kursy většinou nižšími. Obchod na jedno
tlivých trzích byl následující: Bankovní trh p
pevném začátku dále pevný a favorisovány byly
hlavně domácí papíry, zejmena diskonto-koman
ditní, německá banka a obchodní společnost
kdežto kreditky povolovaly na vídeňské reali
sace a konči nižšími záznamy. Báňské hodnoty
které včera tak značně stouply, podlehly dnes
reakci a znamenají na konec jak železárny tal
uhlářské papíry o něco níže. Jedině Consolidace
ztratila 2 proc. Na trhu kasovním podnikány
realisace, hlavně v těch hodnotách, jež v po-
sledních dnech nejvíce stouply. Schalker o 7.5
Kölner Bgw. o 5.5 proc. levnější, jinak ústupky
kursovní nejsou značné. Na dopravním trhu ne
byla nálada stejná. Státní dráha na Vídoň a ke
konci bursy na větší příjmy ve druhé dekáde
březnově (+ přes 73.000 K) velice pevná. Východo
pruské na usnesení sněmovní komise ohledně se
státnění velice pevné, kdežto americké dráhy
slabě se držely. Paroplavební klidné; švýcarské
dráhy o něco lepší a znamenají: gotthardské
165.80, severovýchodní 117.10, Jura Simplon
101.—. Ukládací trh slabší.
Soukromý diskont nezměněn: 3.87, peníze
na ultimo 5.25 procent.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zá jem
Kölner Bgw
Jura Simplon
německý banka
39
article
Rakouské kreditky
Rakouské kreditky
Diskonlo
Něnecká banka
Obchodní společnost
Drážďanská banka
Španělské exterieury . ..
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina hul
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské uhl. doly . . .
Gelsenkirchenské uhl. doly .
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . . .
Dannenbaum . . . . . ..
Severoněmecký Lloyd . . .
Hamb. amer. dopravní spol. .
Kanada . . . . . . . .
Transvaal
Turecké losy
Lauřin
Lloyd
Hamb
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Dortmund Union
Hibernia
47
article
Z kasovních papírů: Concordia 287.25
Eschweiler 213.50, Geisweider 188.25, Hoch
dahl 151.50, Katovické 205.25, Wilhelm 185.—
Phönix 160.10, Rh. Stahl 169.—, Schalker G
367.50, Westfalia 185.—, Orenstein 167.75
Rh. Metall 140.—, Hasper 175.25, Donners-
mark 207.—, Huldschinský 121.90, Vulea
199 25, Bismark 245.—, Caro 117.75, Hoesch
171.50, Georg-Marie 119.—, Königsborn 166 50
Boesperde 122.—, Nordstern 222.10, Stadt
berger 168 25, Kölner Bgw. 335.—.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 26. března.
— hod. — minut. (C.-B.) Státní dráha 148.60, jižn
dráha 25.10, darmštadtská banka 136.50, národn
banka 126.—, dortmundské 159.50, buštěhradskáB
—.—, Northern 87.90, středomořské 99.10, meri
dional 135.75, gotthardská 165.80, švýc. centrál. —.—
švýc. severovýchodní 116.70, uherská zlatá —.—
uherská korunová —.—, ilalská 95.75. Za hotové
Lauřina huť 214.60, dortmundské 83.—, bochumiské
198.—, gelsenkirchenské 184.50, Hibernia 185.75
harpenské 179.10. Consolidace 333.—. — Smýšlen
slabší, bankovní hodnoty povné.
Z Rerlína, 26. března. (0 1 hod. 15 min.
odpol.) Kreditky 227.50, státní dráha 148 50, lombardy
24.75. — Smýšlení kolisavé
Z Paříže, 26. března. (Počáteční bursa.) 394t
renta 101.37, 3129% půjčka 102.67. Smýšlení nepr
videlné.
Wilhelm 185
Stahl
Orenstein
Cara 117.75
Hoesch
Georg
Marie 119
Kölner Bgw
katovický
Hasper
Huldschinský
Nordstern
168
Berlín
Paříž
Donner
darmštadtský banka
Hibernia
Phönix 160.10
Westfalia 185
Vulea 199 25
Bismark 245
Northern 87.90
49
article
Z Paříže, 26. března. (Tlgr. závěrečné kursy.)
3pct. umořitelná renta 100.52, Bpct. renta 101.30,
3t/zpct. renta 102.60, italská renta 95.72, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1288.—, státní dráha 746.—,
lombardy 139.—, turecké losy 114.50, směnky na
Londýn 25.19, rakouská zlatá renta 101.20,. uher-
ská zlatá renta 99.60, otomanská banka 546.—,
tabáková režie 319.—. Smýšlení upevněné.
Z Frankfurtu, 26. března. (Tigr. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 227..70, akcie společn. státní
dráhy 148 20, papírová renta 98 20, stříbrná renta
98.—, zlatá renta 100.25, uherská zlatá renta 98 95.
uherská korunová renta 93.55, lombardy 24. 30.
Smýšlení klidné.
Paříž
Londýn
Frankfurt
50
article
Trhy na zbotkí
Bursa plodinová.
x. V Praze, 26. března. (Pův. zpr. »N. L. «)
Po několikadenním jarním počasí nastal obrat.
Sněží a v noci mrzne. Tou dobou nelze ještě
říci, bude li míti obrat ten škodlivé následky
pro ozimní osev, ale rolníkům přišel na každý
způsob nevhod. Na dnešní burse byla po pše-
nici dobrá poptávka a těžké druhy domnáci
pšenice šly snadno na odbyt. Česká pšenice
byla placena K 8.50—8.95, uherská znamenal
až K 9.10, ale cena ta byla placena jen za
vybíranou pšenici tisskou. Zvýšené požadavky
za uherské žito zůstaly nepovšimnuty, poněvadž
okamžitá skrovná potřeba domácích mlýnů byla
snadně hražena žilem českým. Severní Čechy ne-
kupují vůbec žito uherské, poněvadž tam přijde
levněji žito ruské a poznaňské. 72 kg. žito
ruské bylo prodáváno z Ústí za K 8.55, z Loun
K 880, 76 kg poznaňské za K 8.65 z Ústí.
Z Prahy bylo prodáváno nové žito české za
K 8.70—8.95, staré K 8.45—8.55, uherské
z vídeňského skladiště K 8.— až 8. 25. V ječ-
menu byl obchod značně klidnější. Vývoz byl
nečinný, také pro spotřebu byla poptávka menší,
ceny se jen slabě upevnily. Z Prahy byl placen
K 8.— až 8.80. Oves byl dostatečně nabízen,
ale poplávka byla silnější nežli nabídka. Ceny
podražily o 10—15 h. Prodavači byli zdrželivi,
poněvadž byla známa závěrka 1000 q ovs
první jakosti k vývozu do Saska. Placen byl
z Prahy nádraží K 7.— až 7.30, oves k seti
K 7.30—7 50. Poptávka po vikvi byla slabší.
Bylo možno koupiti o 10—15 h levněji. Mák
znamenal K 24—25.50. Obraty v červeném
jeteli byly slabší, ceny zůstaly nezměněny
K 46—56.
Bursa
Praha
Čechy
Louny
Ústí
Sasko
kg
56
article
V Praze, 26. března.
Obili. Znamená se za 50 kg transito: pše-
nice česká jakosti 75—81 kg K 8.50 až K 8.95.
uherská 76 až 80 kg K 8.70 až K 910, moravská
— až — kg K 0.— až K U.—, rakouská — t
— kg K 0 — až K 0.—, česká stará jakosti
— kg až — kg K —... až K —.—, vadná jakosti
— kg až — kg K —.— až K —.—: žito české
jakosti 72 až 74 kg K 8.80 až 8.95, uherské ja-
kosti 72 až 74 kg K 8.75 až K 9.—, rakouské ja-
kosti — až — kg K 0.— až —.—, vadné — až
— kg K —.— až K —.—; ječmen výbe
K 870 až 8 80, první jakosti K 8.50 až K 8 60,
střední K 8.10 až K 8.20, merkantiiní K 8.— at
K 0.—, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný
K 0.— až K 0.—, oves bílý K 7.05 až 7.15, rychlík
K 7.20 až 7.30, merkantilní K 6.90 až 6.95, oves
k setí K 7.35 až K 7.50, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřice uherská K 0.— až K 0.—,
cizozemská K 0.— až 0.—, cinguantinová 1899 K 0.—
až K —.—, nová kukuřice K 6.90 až 7.—, elnquant
1900 K 7.75 až 0.—; vikev česká K 9. 25 až 9 . 50,
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až O -
pohanka K 10.50 až 11.—, proso K —.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů
fransito: pšenična mouka č. 0 K 28.50 až K 29. 50,
č. 1 K 27.— až K 28.—, č. 2 K 26.— až 26.50, č. 211
—.— až K —.—, č. 3 K 25.— až 25.50, č. 4 K 23.—
až 23.50, č. 5 K 21.— až K 21.50, č. 6 K 18 50 až
20—, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 13.50 až K 14.—.
Praha
kg
80
57
article
Žitná mouka č. I. K 24.— až 25—, č. II. K 23.—
až 24.—, č. III. K 18.50 až —.——, č. IV. K 14.— as
.—. — P'šeničné otruby jemné K 11.10 až
K 11.20, hrubé K 11.10 až 11.20, otruby žitné k
12 — až K 12.10, kropice K 29.— až 30.—, zadina
K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís.o
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3
37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.6
K 32.—, čís. 7 K 29.—
Semena. Ceny za 50 kg. Řepka sklizen
1900 zimní K —.— až —.—, mák modrý český
K 25.— až K 25.50, modrý ruský K 23.50 až 24. 50,
šedý český K —.— až —.—, sedý ruský K —. .—
kmin český K —.— až K —.—, holandský K 40 —
až K —.—, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 35.— až 70.—, červený K 46.— až K 56.—
konopná semena uherská K —.— až K —.—, ha-
ličská K —.— až K —.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole
k vaření K 9.50 až K 10.75, ke krmení K 0.— t
0.—, boby K 0.— až 0.—, hrach Viktoria K 14.—
až 14.25, k vaření žlutý K 975 až K 11.——, k vaření
zelený K 13.— až K 14.—, ke krmení K 0.— až
0.—, čočka K 12. — až 16.—.
Řepka
Viktoria
kg
58
article
Škrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný
K 17..50 až K 21.50, rýžový K 30.— až K 32.—
bramborový K 8.50 až K 11.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če-
ské K 12 — až K 14 —, bosenské 110/120 až 80/85
K 16.— až K 19.50, srbské K —.— až K —
višně K 40.— až K 45.—, třešně K —.— až
—.—, hrušky K 12 — až K 26.—, křížaly K 8 —
až K 10.—.
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito:
sádlo uherské K 61.— až K 61.50, sádlo americké
K —.— až K —.—. lůj K —.— až K —.—
Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito
seno lisované K 3.90 až K 4.30, nelisované K 4.—
až 4.60, cizí K 3.75 až 4.—; sláma cepy mlácená
K 3.60 až K 3.80, ke krmení K 2.50° až 2 80,
ke sllaní K 2.50 až 2.80, cizí K 2.50 až 0.—
Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kg:
Kvasnice lisované obilní K 70.— až K 80.—, kvas-
nice lisované pivní K 20.— až K 24.—: výpalky
K —.— až K —.—
Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramec
K 8.— až K 8.25.
Zeměata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu
K 230 až K 2.40, k jídlu cizí K —.— až K —.—
k pálení lihu K 1.75 až K 1.95.
Švestka
Čekanka
kg
67
article
Obili.
Obili.
M. Z Vídně, 26. března. (Telfgram
»Nár. L.«) Plodinová bursa. Na trhu
effektivním smýšlení pevné, ceny sobotní nezmě-
něny. Na trhu termínovém klidem effektivního trhu
smýšlení ochablo. Oves zlaciněl o 5—6 halérů.
Kukuřice byla pevna, pšenice na jaro 7.96, na
květen-červen 8.02—7.99, žito na jaro 8.01, na
podzim 7.17—7.16, kukuřice na květen-červen
5.57—5.59, oves na jaro 6.84—6.81. Od-
poledne byl obchod obmezen. — Naposledy
znamenaly: pšenice na jaro 7.93, 7.94,
pšenice na květen červen 7.97, 7.98, pšenice
na podzim 7.98, 7.99, žito na jaro 8.—, 8.01,
žito na květen-červen 7.94, 7.95, žito na pod-
zim 7.14, 7.15, kukuřice na kvělen- červen 5.57,
558, kukuřice na červenec-srpen 5.67, 5.68,
kukuřice na září-řijen 5.81, 5 82, oves na jaro
6.80, 6.87, řepka na srpen-září 13.—, 13.10,
řepkový olej pohotový 40.—, 41.—
Z Vídné, 26. března. (Telegram.) Pšenice na
jaro K 7.94 až 7.96, pšenice na květen-Červen K 8. —
až 8 01, pšenice na podzim K 8.— až 802, žilo n
Vídeň