ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 6c4b9520-6603-11dc-9d6f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 31 celkem · entity: place 56, person 121, org 13, work 2
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
27. března 1901. Číslo 85.
4 article
kovicích napočítáno 2382 obyv., o 48 méně. než r. 1890. Z Pešti, 24. března. (Uherské fi nance v roce 1900.) Sněmovnami schvá lený rozpočet na rok 1900 vykazoval ve stát ních příjmech 1.060,283.104 K, ve vydáních 1.060,136.073 K. Tyto dni podalo minister stvo financí zprávu o provedení rozpočtu za mi- nulý rok, a z ní vysvítá, že jak v příjmech. tak ve výdajích jeví se proti rozpočtu značný úbytek. Přijalo se celkem za celý rok 1.042,336.935 K, vydalo se v řádných vý- dajích 1.025,271.571 K a na investice 18,549.040 K, tak že se jeví deficit 1,483.684 K. Tento úbytek příjmů jest tím nepříjemnější, že v r. 1899 státní příjmy vykazovaly ještě asi 20 millionů zl. přebytku nad výdaji.
Pešť
5 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 26. března.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 26. března. V Makedonii pokoj. V bělehradském »EparTBy« čteme: O nějakého času kolují novinami zprávy, že ve Starém Srbsku a Makedonii zavládla nejistot a že propukají vzpoury. Ačkoli jsme napře věděli, že zprávy tyto pocházejí z kuchyně známé různoplemenné državy, přece jsme se obrátili na své přátele v těch krajích a obdrželi jsme následující odpověď: V Starém Srbsku a Makedonii vládne úplný mír pořádek; bezpečnost veřejná, ma- jetku a osoby je všude zabezpe- čena dobrým lidem. Valijové (místo- držitelé) kosovský, solunský a bitolský podali vládě zprávy toho smyslu. Zdá se tedy, že »hrůzy makedonské« jsou toho druhu, jako byly »hrůzy pražské« v pro- sinci r. 1897, kdy pouličné kravaly byly ně- meckými listy a sgitátory rozduty v povstání proti Němcům, kteří po hekatombách byli masa- krováni atd. Anglo-ruský spor v Čině. Angličané jsou tací pleticháři, že všechny jejich zpravy musejí býti přijímány s nedůvěrou. až jak se osvědčí. Tak čekáme i na potvrzen zprávy »Timesů«, že Angličané i Rusové vznesl svůj tjencinský spor na hr. Walderseen, aby je, rozhodl. Je-li to pravda, pak Anglič ane ustoupili Rusům, neboť Waldersee ne- může jinak, než rozhodnouti ve prospěch Rusů. jako již jednou v podobném sporu rozhodl. Věc měla se následovně: V Šanchaj-Guani byly připraveny bývalé čín ské kasárny pro 7. střelecký sibiřský prápor. Nad kasárnami hned byl vztýčen ruský prápor. Dru- hého dne angličtí vojáci prápor strhli. Krome takových kousků Angličané dovolovali si i svévole naproti jednotlivým ruským vojínům. Tak na př. zadrželi podporučíka Ivanova, jdoucího na trh nakoupiti potravin. Angličané mu oznámili, že v těch místech jen oni mají právo hospodařit.
Němec Angličan Rus Ivanov Praha Makedonie Timesy
6 article
Ruské velitelství poslalo písemnou stížnost angli- ckému generálu Reedovi, ale na stížnost nedošla odpověď. Rusové vznesli spor na Walderseen, jenž přikázal, aby stanice šanchaj-guanská byla vydána Rusům. Angličané se protivili. Hned velitelé vojenských oddilů jiných států oznámil ruskému generálu Černickému, že také vztýčí na budově své prápory, když si to smí dovoliti Angličan. Tím se záležitost přiostřila. Angličan ani nyní neměl se k povolnosti a ustoupil Rusům teprve, když jiní Angličané nalchavě k tomu radili. O véliké autoritě maršálka Walderseea tato příhoda nesvědčí; ale Angličané se již poddají když budou muset. Poddají se, ale ovšem tak že Rusy na jiném místě dýkou přepadnou. se již stalos v Korei. Korejskému císaři Rusko půjčilo jako finančního rádce pana Brauna. Angličané císaře přemluvili, že tohoto odborník (anglické listy píšou jej »Brown«) propustil. Studentské nepokoje v Rusku. Oznamuje se, že v Petrohradě studenti vy tloukli okna redakci »Hon. Bp.«, nejsouce spo- kojeni, jak tento list o jejich hnutí píše. Nespokojenost jejich patrně vyvolal článek Sigmův, v němž kritisuje jednání nynějšího ru- ského studentstva. Ať české čtenářstvo samo posoudí, je-li hněv studentstva oprávněný. Sigma především vyslovil minění, že v mlá- deži některé proudy proto zůstavují hluboký dojem, že nevystupují před veřejností docel otevřeně. »Byl bych spokojen«, praví, »kdyby programy a přání našeho studentstva byly uve- řejněny třeba v nějakém časopise zahraničném.
Reed Rus Angličan Černický Braun Brown Sigmův Rusko Petrohrad Sigma
7 article
Potom bychom se všichni přesvědčili, jak poše- tilé plány naši studenti chovají a jak bídnou hru provozují s nimi jejich vůdcové. Nenávist hněv, křivdy nic dobrého stvořiti nemohou. Všecko, co právem budí nespokojenost, může býti odstraněno jen pomocí sílné vlády, a my v Rusku na štěstí máme vládu takovou, která vždycky stojí na straně slabých a ubohých. Kdo vystupuje proti ruské vládě, vystupuje vlastně proti slabým a ubohým, a proto i studující mládež pomáhá těm, kterým škodí dobro slabých a ubohých. »Politická« práce naší mládežeje provázena srdečnými symatiemi Berlína a Lon- Mládež jde poslušně jak stádo ovec za všelikého druhu mezinárodními ničemy kteří rádi loví ryby v kalné vodě a pracují pro patriotismy portugalské, laponské a samojedské. ale zavrhují patriotism ruský.« Spisovatel kárá i ruské vlády, že vždycky podporovaly každou cizotu naproti Rusům. Ci zinec v Rusku platí méně daní, zřizuje se pro jeho děti více škol, než v okresích čistě ru- ských. Koketování s cizinci má za následek, že Němci sní o odervání baltických provincií, jiní o zřízení neodvislé Karelie s hlavním městem Novgorodem, Arméni o zřízení velké Arménie hlavním městem Rostovem nad Donem, v Asi Fergany atd. Na konec pisatel praví, že povinností kaž- dého Rusa jest býti přísným ruským ná- rodovcem. Nynější studentské hnutí ruské je dosud málo vyjasněno a my radíme českému čtenářstvu aby nesedalo na lep všem dobrodružným Rusku jako státu i národu nepřátelským zprá vám. O pohnutkách jeho dovíme se spolehlivě více. Prozatím víme ze článku hluboce vlaste neckého Sigmy, že nynější hnulí vzniklo z po dýna.
Rus Němec Armén Rusko Berlín Lon Novgorod Arménie Rostov nad Don Fergana Sigma
8 article
hnutek mezinárodních a nená rodní ch. Hlavní bitva o zákon protiřeholní svedena byla včera ve francouzské sněmovně poslanecké. Odpůrci předlohy skládali naděje, že se jim předlohu podaří poraziti při jejím článku, jenž odnímá neautorisovaným řeholín zůplna vyučování a vychovávání dětí. Naděje vy- plývala z toho, že také část republikánů trvat bude při své zásadě svobody vyučování, jíž ovšem řehole značně zneužívaly. V tomto smyslu mluvil také proti čl. 14. vůdce středu Ribot Nicméně po řeči radikála Bourgeoisa a minister ského předsedy Waldeck-Rousseaua, jichž obsah zatím již v depeších našich byl v hlavních ry- sech podán, sněmovna schválila většinou 7 hlasů i článek onen, když byla před tím návrh Cavaisův na pouhou kontrolu zmíněného vyučo- vání řeholního většinou 49 hlasů zamítla. Ne padne-li Waldeck-Rousseau pro jincu příčinu na příklad pro stávku marseillskou, oposice ne pochybně nyní již zákona feholního nezmaří také ne další obstrukcí svojí.
Rousseau Waldeck WaldeckRousseau
9 article
K afféře virtemberského minister ského předsedy gen. Schetta. Pověsti o sebevraždě gen. Schofta včera námi zaznamenané se nepotvrdily. Zároveň sdě- lují se další podrobnosti k známé již choulo- stivé příčině jeho »dovolené«, kteráž jest za jisté jen úvodem k jeho odstupu. Při vyšetřo- vání jednoho případu kuplířstv í soudem zjistilo se totiž, že také ministerský předseda svob. pán Schott navštěvoval ve Štutgartu »vy- křičený« jeden dům. Děly se pokusy, by zbaven byl min. předseda svědectví v procesu, o němž po velikonocích nařízeno přeličení, ale pokusy ty zmařeny byly pevnosti soudu. O min. před- sedovi a ministru vojenství Schottovi samy pruso filské listy doznávají, že za něho zvláště virtem- berské ministerstvo vojenství stalo se jen »vý- konným úřadem pro rozkazy z Berlína«. Jen vlivem Berlína lze vysvětliti, že v úřad mini- sterského předsedy, v jehož obor spadají i věci politické, dosazen byl muž s velmi úzkým ob- zorem politickým a s pramalým nadáním řeč- nickým. Soudilo se ale, že muž ten jest aspoň přísných mravů, zvláště když v lednu ve sně- movně prohlásil, že chce šířiti v armádě přede- vším i »bázeň boží«. Nyní ale protírá si veřej- nost virtemberská teprve oči nad tím, jakýto hlasatel dobrých mravů byl z Berlína zemi vnucen. Generál Schoti, jenž jest již 64 le stár, jest ženat a otcem dvou dospělých dcer. Listy virtemberské projevují přání, aby v čelo vlády virtemberské povolán byl opět muž stavu občenského.
Schott Schot Berlín
10 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pan professor dr. Ott napsal, vydal a příslušníky českého světa právnického podělil brožurkou, v níž znovu napadl zemského radu dra. Pantůčka k vůli tomu, že v některých ve- řejných listech, mezi nimi i v listě našem, upo- zornéno bylo před delší dobou již na to, jak nesprávně, neloyálně a nekollegiálně zachoval se tento »vědec« oproti muži, jehož kvalifikace právnická při nejmenším kvalifikaci pana pro- fessora dra. Otta se vyrovná, který ale pro svůj národ průbělem dvou let více učinil, než pan professor Ott za celý svůj dosavadní, »vědě« věnovaný život. Co přimělo pana professora Otta, že tak pozdě se obul na dra. Pantůčka, nevíme, ale víme, že pan professor ve své brožurce špatně ospravedlnil útok na muže, jemuž byl druhdy přítelem a jehož vzácné právnické vědo- mosti, jeho bystrost, dar kombinační, jeho rychlý a bezpečný soud nepokrytě vždy uznával a jemuž teprve tehdy odpůrcem se stal, když zvěděl, že má týž úmysl, jako docent habilito- vati se pro předmět, jejž posud považoval pan
doktor Ott Pantůček
11 article
professor Out za svou doměnu. Pan professor ale neútočí pouze na dra. Pantůčka, nýbrž on vyjel si i na nás a žurnalistíku vůbec, kterás byla věci dotkla. Při tom ve své »vědecké« vyvýšenosti mluví v ní tonem tak pohrdavým o pu- blicistice a podkládá jí motivy tak šeredné, že pokládáme za svou povinnost s panem profes- sorem Ottem se vypořádati. Především necht zví, že nás jeho učená toga, do níž se halí, nijak nezmate. My víme, že výborné dilo dra. Pan- tůčka, jež ve Vídni bylo poctěno Dierlovou cenou 100 dukátů a o němž professor civilního soudního řádu na universitě vídeňské dr. Sehruttka co nejpochvalněji se vyslovil, nemilosrdně strhala je jako habilitační spis odmill, a my známe též pohnutky, jimiž pan professor při tom byl ve- den. Odmitl výbornou práci Pantůčkovu proto, poněvadž spatřoval v autorovi nebezpečnou konkurenci vědeckou i — jinou. A poněvadž to víme a poněvadž jest to naším přesvědčením, proto pozvedli jsme tehdy hlasu v zájmu dra
Pantůček Ott Sehruttka Pantůčkův Vídeň
12 article
Pantůčka, dost již se strany německé osočova- ného. On sám neměl při tom nejmenšího úča- stenství, jak se pan professor Ott domnívá a jak skrytě též naznačuje. Pan prof. Ott ovšem má za to, že z čisté pohnutky, z pouhé snahy zjed- nati průchod pravdě i právu, nemožno zastati se napadeného, za tím že vždy státi musí cos nepěkného a nízkého. Co aspoň v našem liste bylo o afřéře té pronoseno, stalo se bez věle vědomí dra. Pantůčka. Zrovna tak, jako bez jeho vůle a vědomí píšeme tyto řádky. Proto ne chceme tentokráte dolýkati se páně professoro vých tvrzení meritorních — na to snad odpovi, bude-li cítit toho potřebu, pan rada Pantůček sám — chceme hájiti jen sebe a odpověděti to- liko na to, čím po nás p. professor ve svém hněvu mrstil. U lidl nadutých, u »vědců« do- mýšlivých a v předpotopních názorech ztrnulých, je sice žurnalistika povoláním nízkým a proto se páni tohoto druhu o ni nejraději otírají, jak- koli dobře znají cestu k ní, když jí mají zapo- třebí. Také pan prof. Olt mluví o »pouličních útočnících« i vyslovuje se vůbec s velikým de- spektem o novinách. Úsudek tohoto pána jes nám lhostejný a také nikdy nebude nám pře- kážkou, abychom se neozvali, kdykoli nabudeme přesvědčení, že poškozuje naše vysoké učení, neb dokonce naši vědu. Bdíti nad prosperitou obou je veřejného listu ne pouze povinností, nýbrž jeho právem a pan prof. Ott již dovolí že ho vyrušíme ještě častěji v jeho vědeckém
Pantůček Ott profesor Olt
13 article
Tuseulu, uznámeli toho potřebu proti němu há- jiti kterýkoli ohrožený nárollní interes. Nám ni nebude překážetí jeho vědecká bohorovnost. Z podivného Archimeda mrzí, rušíme-li »jeh kruhy«, tomu se nedivíme, Kruhy »vědeckée to ale sotva jsou, které tak střeží a hájí. M bychom mu je, kdyby na to došlo, přesnou arith- metickou formulkou označili. — Týrání tisku. Náš venkovský tisk vůbec nemá na růžích ustláno. Pokud jde o jeho slušnou, vážně v zájmu svého kraje pracující část, má co činiti s nízkou konkurencí listů jež vyrostly z bahniště skandálu a jež instituci k níž se hlásí, kompromitují a veřejný život. jemuž by sloužiti měly, otravují. Se všech stran docházejí nás stesky na tento druh novin, jež nalezají, žel, obliby u oné části obecenstva která zdála se nám býti dosud nezkaženou. Jinak ale trpí venkovský tisk zvláštní praksí úřadů, jejichž povinnosti je míti nad ním »dozor«. Tento »dozor« vykonává se na mnoze způsobem, který není dalekým naprosté libovůle.
14 article
Tak se nám na příklad sděluje, že okresní hejt- man třeboňský z astavil tamější místní lit jedině z té příčiny, že v oznámení, které podal stran rozšíření svého programu, neuda opětně dobu — hodinu i minutu — ve které vycházeti bude. Pan okresn hejtman má do tiskárny několik kroků, kdyby tedy formálně se bylo stalo vydavatelstvem po- chybení, mohl si vyžádat prostě doplněk, ne ale ihned zakročiti nejkrajnějším způsobem. Pan hejtman vůbec trvá na tom, že musí býti přes- něji udán čas, kdy list vyjde, což z důvodů technických ani při dokonalých pomůckách tiskař ských a ve velké officině nejde, tím méně pal v malém závodě venkovském. Nestane-li se, jak žádá, vysílá za roznášeči četníky a vydavatelstvo stihá. Ba, pan hejtman je tak výborným znal cem tiskového zákona, že v jednom ze svých zmíněných výnosů dokazuje, že má po zákon právo zavěsti — kdyby toliž chtěl — preven- tivnou censuru až třihodinnou. Pan hejíman ovšem při tom na maličkost zapomněl. Totiž n to, že takováto censura přípustna je jen ve stavu výminečném a zaváděti takový okresu třeboňském pan hejtman přece jen práva nemá. Jsme zvědavi, co na interpellaci v této věci podanou pan ministr vnitra dr. Körber od- poví. Bezpochyby že nie.
doktor Körber
15 article
— Politická schůze ve Vysočanech. Politický klub vysočanský uspořádal v neděli schůzi za předsednictví p. dra. Rumla, do které se dostavili poslanci pp. Sehnal, Šrámek a Kratochvíl. V přítomnosti značného počtu voličstva a členů klubu všichni tři poslanei přesvědčivými doklady odůvodňovali postup klubu poslanců českých. Uvedli, že za nynější situace stran nelze pomýšleti na úspěšnost obatrukce. Při vyjednávání s vládou bylo vzpomenuto po měrů na Moravě a ve Slezsku a poslanci uji šťovali, že nikdy nezapomenou, že Moravou vede cesta k velkému Slovanstvu. Kdýby bylo mar- krabství němectvem pohlceno, byl by lid český od ostatního slovanstva odloučen a tomu ovšem nutno zabrániti. Ke konci sehůze byla přijata resoluce, v niž se klubu českých poslanců vy slovuje úplná důvěra a souhlas s je- jich postupem v parlamentě. — Výbor Ústřední Matice školské má dnes ve středu o 17. hod. večer důležitou ple- nární schůzi. Kancelár Ústřední Matice skolske prosl snažně, aby pro nával práce před valnou hromadou nebylo naleháno na vyřízení různých záležitost, pro které nemohou býti přibírány nové nezapracované síly, a jež budou vyřízeny až po valné hromadě, — Úmrtí. V Malešově u Kutné Hory ze- mřel včera po delší nemoci pan MUDr. J. Me- telka, lékař a starosta obce, věrný stoupenee a bojovník národní strany svobodomyslné. Pro svou bodrou, přímou povahu a ryzí vlastenect požíval dr. Metelka všeobecné vážnosti a dů- věry, která mu nejednou byla osvědčena. Na jeho lidumilné i vlastenecké působení dlouho vděčně bude vzpomínáno.
Ruml Sehnal Šrámek Kratochvíl MUDr Metelka Vysočany Morava Slezsko Malešov Kutná Hora
16 article
— Ke III. sježdu slovanských novináře v Dubrovníce přihlásili se do dne poslední lhůly 18. března celkem 104 účastníci sjezdu a 24 hosté Uhrnem 128 osob. Z oběžníku rozesílaného od po řadatelstva členům sjezdu vyjímáme: »Sjezd koná se dne 8. dubna (v pondělí velikon.) 1901. Denn řád sjezdu bude ještě v čas sdělen. Schůze účast níků ve Rěce dne 5. dubna (vel. pátek) do po 9. hod. večer v místnostech Hrvatské čitao nice na Corso č. 2. Zde obdrží členové lístkyna parník a sjezdové legitimace. Parník »Villam« uber sko-hrvatské společnosti, najatý k účelům sjezdovým odjede tébož dne v hodinu, jež na schůzi bude účast níkům sdělena. Zpáteční cestu z Dubrovníka možn členům nastoupiti kterýmkoliv parníkem pravidel ného jízdního řádu. Za jízdu tam i zpět zaplatí č le- nové sjezdu po 12 korunách. Hosté sjezdov platí za jízdu tam a zpět obvyklý poplatek pe 39 K se srážkou 20 proc. Úhrnem tedy 63k Hosté sjezdoví mohou jizdu tam i zpět konati p libovolném parníku pravidelné jízdy. Jízda ze Rěky do Dubrovníka potrvá 22 hodiny. Na lodi je pouze 46 postelí. Za oběd na parníku platí se 3 K 60h Poplatek sjezdový obnáší za členy i host y pe 10 K a splácí se při schůzi v »Hrvatské čitaonici- Doporučují se co nejlehčí zavazadla. — Z městské rady pražské. (Schůze v úterý dne 26. března.) Předsedajicí starosta pan dr. Sri přivítal pana dra. Podlipného, jenž — byv opětno volbou do městské rady povolán — včera po prv jednání jejího se zúčastnil, a vyslovil naději, že dr.
doktor Sri Podlipný Dubrovník Corso
17 article
Podlinný, jako činíval již dříve, i nyní obci pražské svými radami hojncu měrou prospěje. — Adaptac bývalého klášťera Pavlánských (star mincovny). Komise, dne 19. března o plánech rady městské na adaplaci staré mincovny na místě samém pojednavši, uznala navrhovanou adaptaci za vhodnou a povaze i významu budovy přiměřenou. Náklad na adaptací rozpočtěn na 40.000 K. Městský fysik pan dr. Záhoř nesouhlasil s projektem, poněvadž odpo- ruje intencím assanačního zákona, dle něhož maji býti infikované vrstvy půdy odstraněny a materiálem zdravotně nezávadným nahraženy. Také schválená stavební čára nebude cestou adaptace dodržena. Rada městská návrhy komise schválila. Námitkám pan dra. Zahoře bude vyhověno, jak nejlépe možno. — Schválen byl návrh, aby zakoupen byl projekť s he- slem »Praha«, došlý v soutěži na úpravu Malé strany — Povolena byla stavba velkého slavnostního evl- čiště na Letné pro čtvrtý slet všesokolský. — Sgra fitta na vyššť dívčí škole budou letošního roku opravena dle původních kartonů akademického malike pana Scheiwla. — Vyhověno žádosti spolku pro stavbu chrámu- Páně v VII. části, aby molil svou valnou hromadu konati v tělocvičně měšťanské školy v Bubnech. — Zdravotní dozor nad městskou pokra- čovací průmyslovou školou dívčí po resignovavším panu MUDru. Klikovi svěřen městskému radovi panu MUDru. Štychovi. — Předložen byl projekt elektri- ckého osvějlení Křižovnického náměstí a Moslecké ulice s návrhem, aby provedeno bylo pak, až bude prováděno též na mostě Karlově. — Panu Františku Stranskému uděleno právo domovské a měšťanské
Podlinný Pavlánský doktor Záhoř Scheiwl Mudra Štych František stranský Praha Letná Bubno křižovnický náměstí Moslecký ulice Karlov spolek pro stavba chrámaPáně
18 article
— Usneseno, vysloviti dík rady městské důst. panu P. Dufkovi, bývalému otci chudých u sv. Havla, za jeho dlouholeté působení ve jmenované funkci. — Ministerstvo vnitra vyhovělo odvolání rady městské aby nebylo nutno zřízovati novou budovu pro iso- lační nemocnici. — Presentace na faru olšanskou. Nově zvolený farář olšanský dp. P. Dolák na místo toto resignoval, pročež nastala nutnost zvolení nového faráře. Patronátní komise usnesla se doporučiti radě městské následující terno: P. Václav Kocián duchovní správce na Karlově, P. Václav Stej skal duchovní správce v Libní a P. Vavřinec Ho jsa katecheta na staroměstské měšťanské škole. Rada městská sestavila terno pro sbor obecních starších tak, že na prvním místě ponechala P. Kociána, ale na druhé místo jmenovala P. Hojsu a na třetí. Stejskala.
P Dufek Havel P Dolák P Kocián Hojsa Stejskal Olšanský Karlov Libeň ministerstvo vnitro
19 article
— Noví příslušníci obce pražské. Ve vče- rejší schůzi městské rady bylo vyhověno 43 žádo- stem za udělení práva domovského v král. hlav městě Praze. Jedenáct žádostí bylo zamítnuto, a t buď z té příčiny, že nebyl prokázán 10letý pobyt buď že žadatel měl chudinské zaopatření aneb ža- datel po dosažení plnoletosti nebyl ještě 10 rok nepřetržitě v Praze. Novými příslušníky obce pražske jsou: Matěj Vaneš, Jan Hlaváček, Václav Vancl Václav Hereš, Frant. Ryzec, Josefa Schneídrová Václav Kočí, Frant. Plachý, Frant. Hodík, Emanue Moravec, Josef Reispies, Josef Skála, Jan Lorenz, Frant. Řebák, Karel Kindl, Frant. Wurm, Frant Kocourek, Josef Hlávka, Anna Spielmannová, Václav Elíz, Frant. Elíz, Josef Brejcha, Jan Kubr, Malěj Svoboda, Jan Vyhnanovský, Matěj Kostan, Alois Jirkovský, Rudolf Kantor, Jan Švimberský, Gustav Scholz, Josef Vejvoda, Gustav Weil, Ferdinand Sibert. Vojtěch Cmunt, Antonin Kejmer, Jindřich Bukolský Antonie Rovná, Jan Hůrka, Karel Novák, Jose Pernek, Jan Březina, Václav Šneider a Josef Holfeld. — Čtvrtý slet všesokolský. Zábavní odbo koná dnes ve středu o 81/4 hod. večer schůzi v za- sedací síni Sokola pražskélo. — Schůze komise pro zhotovení diagramů konů se dnes před 7. hod. večer v místnostech Č. O. S.
Matěj Hlaváček Vancl Hereš František Ryzec Schneídrová Kočí Plachá Hodík Emanue Moravec Reispies Skála Lorenz Řebák Kindl Wurm Kocourek Hlávek Spielmannová Elíz Brejcha Kubr Vyhnanovský Kostan Jirkovský Kantor Švimberský Scholz Vejvoda Weil Sibert Cmunt Kejmer Jindřich bukolský Rovná Hůrka Novák Březina Šneider Holfeld Praha Č . O . S Jos Pernek Sokol Malěj Svoboda
20 article
— Chorvatětí studenti do Prahy. Dnes ve středu dne 27. t. m. přijedou do Prahy maturitanti král. chorvatského gymnasia v Záhřebu v průvodu tří profesorů. Příjedou v 9 hodin 31 min. večer na smíchovské nádraží a zdrží so v Praze několik dní načež navštíví ještě jiná čelná města našeho krá- lovství. Akademický čtenářský spolek koná přípravy aby milým slovanským hostům jejich pobyt učini pokud možná nejpříjemnější a postará se zvláště o to, aby jim z památek našich nic neušlo. — Z české techniky. Inženýři pp. Kare Kulveit z Písku a J. Lehmann ze Smíchova podrobili se dne 26. t. m. odborné II. státní zkoušce ze strojního inženýrství. — Z kvestury české university. Na kve stuře české university nebude za příčinou čistění místností ve dnech 28, 29. a 30. března t. r. úřa- dováno. — K úmrtí sbormistra Ant. Neliby. Z kroužku českých mládenců na Černé Hořese nám píše: Nejoblíbenější člen z kroužku našehop. Ant. Neliba, o jehož úmrti přinesli jste telegrafickou zprávu, narodil se r. 1870 ve Strašicích u Přibrami.
Kare J Lehmann Antonín Neliba Praha Záhřeb Písek Smíchov Strašice Přibry
21 article
Život svůj věnoval umění hudebnímu a absolvoval v předlonském roce s nejlepším prospěchem konser- vatoř pražskou jako houslista. Byv ústavem loňského roku doporučen, stal se solovým houslistou a sbor- mistrem dvorní kapely v Černé Hoře, kde záhy získal si svými výkony netoliko obdivu všech před- ních osob sídelního města Černé Hory, nýbrž i členo panovnického rodu. Před měsícem přesídlil do zim- ního paláce panovnického, aby vyučoval kněžnu na housle a ve hře na klavír jí doprovázel. Vrátiv se pak, ochuravěl zánětem mozkových blan a po tří- denní nemoci dne 19. t. m. zemřel, jsa na smrtel- ném lůžku všemi Čechy cetyňskými, kteří po celou nemoc dnem i nocí u něho dleli, srdečně oplakáván. Z nařízení J. král. Výsosti vystrojen mu třetího dne ické. Všeobecná oblíbe eo eno krana znova proz pym ne- vídanou účastí obecenstva všech kruhů při pohěbu při němž zastupoval knížete jeho sekretář. Dále zúčastnili se ho členové ministerstev, professoři studentstvo i žáci všech škol. Nad hrobem rozloučili se bratří černohorští s milým naším krajanem dů stojnou a dojemnou řečí gymn. professora Peroviče.
Čecho Perovič Černá hoře nařízený J . král
22 article
Za všeobecného bolu zapěl kroužek náš »Poslední s bohem« a »Kde domov můj.« — Z Vídně, 26. března. (Zvl. tel.) V otázc zrušení míst radů při vrchním zemském soudu n Moravě dal ministr spravedlnosti Spens- Boden posl. bar. D'Elvertovi, který u něho zakročil, prohlášení. že místa radů, která při moravsko-slezském vrchním zemském soudu budou uprázdněna. v obmezeném počtu se zruší a na místo nich, že u soudů první stolice na Moravě a ve Slezsku příměřený počet míst radů zemského soudu se za- mění v místa radů vrchního zemského soudu. Za- mýšlené opatření ministra spravedlnosti bude tedy znamenali vlastně značné rozmnožení služebníc míst VI. hodnostní třídy pro soudcovské úřadníky v obvodu moravsko-slezského vrchního zemského soudu.
Spens D Elvert Vídeň Morava Slezsko zemský soud můj Morava
23 article
— Manifestační schůze žen a divek v Brně byla konána včera za přečetného účastenství (pře 1000 osob) ve dvoraně Besedního domu. Pí. Miro- slava Procházková z Olomouce měla zajímavou před- nášku »o kulturním významu ženy«, sl. Madlenk Vanklova so lidovém průmyslu«. Dále řečnily paní Lucie Bakešová »o žádoucím zakládání divěích bes po venkově«, sl. Gisela Náchodská a sl. El. Machova.
Procházková Lucius Bakešová Gisela náchodský Brno Mira Olomouc Machov
24 article
V duchu jich řeči vyzněla i nadšeně přijata resoluce: Úváživše, že povinností každého člověka jest zachovávati dědietví po předcích svých, a že jest zejmena povinností ženinou pečovati o záchranu jeho, ježto z jejích rukou vychůzí národ, slibujeme všecky tuto shromážděné: 1. Budeme chrániti z všech sil krásný starobylý jazyk svůj českoslovanský cyrillomethodějský, jejž hájili oteové naši až d téch hrdel a statkův, a jejž po přikladě jejich chra- niti budeme v rodině, ve školách, v úřadech, v sou- kromí i na veřejnosti, zvláště pak u výchově dět svých, jichž nikdy nedáme do jiných škol a ústav nežli do českých a nám přátelských, zejmena dorůstající dcery své, chrániti budeme veškeru mládež svou, by ji nezavedli falešní proroci na cesty národní lhostejnosti a čímkoli zastiraného odrodilství. 2. Budeme chrániti svéráznost národní v každé příčině, jmenovitě ušlechtilost mravní, jíž slynuli naši předkové; přispivajíce sestrám méně šťastným hmotně i duševně, dokážeme, že stejně vážíme všech členů národa svého. 3. Budeme chránit svoji moravskou půdu drahou, chrániti každou jejl píď, aby se nedostala do rukou nepovolaných, chrániti ji pracovitostí, šetřením, vzorným hospodařením chrániti slovem i skutkem po boku českých mužů, tu půdu, kterou předkové nám odkázali, zúrodnivšej tisíciletou praci, zrosivše ji krví a slzou svou: na tétc půdě otecké chceme býti svými. 4. Budeme chránit všechen majetek národní po právu a spravedlnosti provádějíce v mezích platných zákonů heslo Pala ckého »Svůj k svému!«
Pala
25 article
— Joště slovo o docházce školní. Že n dobře spořádaném školství závisí štěstí národa, tu pravdu my, Čechové, vždy jsme uznávali a uznaváme a proto také školy své, zejmena národní, jako zřítel nici oka svého opatrujeme. Dbáme o účelné budovy nábytek i učebné pemůcky a vyhledáváme si vzdě lané i horlivé učitele. Však ke zdaru školství ješti něčeho jest nezbytně zapotřebí, totiž, aby mládet pilně do školy chodila. Pokročilé, vzdělané občanstv ovšem děti své doma se povalovati, po obci se tou- lati atd. nenechá, ale mezí nižšími vrstvami lidu. zejmena vesnického, najdeme dosti a dosti takovýck rodičů, kteří na školu váhy nekladou, ji za břemene pokládají, kteří nepatrný zisk hmotný více cení net vzdělání dítěte atd. O náležitou docházku školní maj se starati školní rady: místní a okresní; místní do- nucovací prostředky navrhuje, okresní je má prová- děti. Pravíme-li: má prováděti, znamená to, že ně klerá provádí, některá neprovádí. Známe okresy po kročilé, se samou Prahou sousedlci, kde sotv polovina mládeže pilně chodí do školy, ač správcové škol každý měsíc nedbalce spisují a i místní školní rady svou povinnost konají. Proč to? Protože okresní školní rady, vlastně tí jejich členové, kteří mají bidit nad dochážkou školní, nie nedělají. V takovém okrese
Čecho Praha
26 article
kde okresní šk. rada docházku školní zanedbává. bývá opravdu, jak i na sněmě někteří velkostatkáři tvrdívají, přilišný počet žáků jenom na papíře nikoli ve skutečnosti a tudíž by se vším právem počet třid mohl redukovati. Ale podívejme se do škol takového okresu, kde okresní školní rada pilnou do- cházku školní stále má na paměti, na př. na Vino- hradsku. Tam nenajdete školy, kde by docházka školy nebyla velmi dobrá neb aspoň dobrá. Kdo pak by myslil, že se toho dosáhlo krutými tresty, mýlil by se; před časem, když se bývalá nedbalost léčiti po- čala, musilo se ovšem též pokutovati, ale nyní ta jde samo; pouhé napomenutí, pouhé pohrození po- stačí. Proč? Protože se občané nedbalí během času přesvědčili, že okresní šk. rada nikdy nenapomína marně a nikdy nehrozí nadarmo. A jaké vážnosti požívají u lidu, i u bývalých zbujníků, před- sedové místních školních rad! Čím toho dosáhla okresní rada? Protože pokaždé, když se nedbalý otec nedostavil k předsedovi místní školní rady, byl zavolán za to do sídla okresní rady anebo mu po- hroženo: nepromineli vám pan předseda neposlušnost vaši, musíte se dostaviti k okresní šk. radě. A tím stoupla vážnost místních školních rad vůbec a správců škol i učitelstva všeho též. Proto voláme opět: Pe- čujte o pravidelnou docházku školní!
Vino
27 article
— Německý pravopis erárním výrobkem. Širší české veřejnosti nebude asi známo, že německý jazyk, tento oslnivý nástroj kultury, zeměkouli naší na cestu svílíci, dosud nemá ani řádného pravopisu. Právě byla totiž zahájena v ministerstvu vyučování ve Vídní rozprava za účelem nové úpravy německého pravopisu, k čemuž povoláni do Vídně znalci z vě- deckých a školských kruhů, zástupci žurnalistikya spolků spisovatelských, tiskařských gremií a nakla- datelů. Bude-li tento sbor znalců provázen zdarem, není vyloučeno, že současně s novými děly budeme míti i nový německý pravopis. Že jazyk, který chce býti v této monarchii jazykem státním, čili nevinněji řečeno jazykem mezi úřady dorozumívacím, aneb aspoň jisté obory státní správy ovládajícím, nemá ani spolehlivých aneb aspoň jednotných pravopis- ných pravidel, je dosti podivuhodné, a je to nema- lým dobrodiním státním pro tento světový jazyk, že konečně bude nadnepochybně upraven říšským zá- konníkem a že němečtí abecedáři i spisovatelé budou vázání zákonem, jejž professoři středních škol ně- meckých při opravách písemních prací napo- sled snad budou uvádět podle čísla a data zákona po případě ministerského nařízení.
Vídeň
28 article
Doby, ve kterýchž také český pravopis stál na stálých nohách jsou zastřeny minulostí bezmála půlstoletou nedávná činnost brusičská neopravovala zajisté pra- vopis český, nýbrž pouze chyby a prohřešky proti němu páchané. Jakési změny pro český pravopis připravuje Gebauerův »Slovník staročeský«, právě nakladatelstvím ohlašovaný, avšak změny jaké se touto filologickou prací chystají, ne budou a nemohou býti tak hluboce pronikavými a kdyby tomu i tak bylo, přece stane se u nás zákonem jen vědecký poznatek, poněvadž český jazyk jest živoucím ústro- jím, o němž rozhoduje přesné poznání vědecké spo- lehlivěji než státní zakon anebo ministerské naří- zení. Že má němčina v sobě mnoho mechanického, neústrojného, z nedostatku samorostlosti vpraveného, nasvědčuje nejnovější snaha německých radikálůa zvláště našich Všeněmců, vyloučiti z německé slo- vesnosti cizomluvnou nádivku hlavně románskou, což se děje způsobem, při němž nová slovíčka ně- mecká, za vlasy přitahovaná, bolestí řvou, až se čtenáři útroby kormoutí. Ovšem, že se natírání ně- meckého pravopisu na novo z moci státu neděje tentokráte poprvé, v Prusku se stalo již před) lety, snahy, zmatek zameziti a opanovati
Gebauerův
29 article
byly ak dosuď marny r avajíet »jazyková nařízení« o německéme pravopis, — nej- primitivnější potřebě německého jazyka vyhověti mající. — Udělování koncessí hostinských a vý- čepnických v Praze a předměstích tvoří stálý předmět oprávněných slížností kruhů hostinských, z jichž středu se nám píše: O propůjčení koncesse rozhodují sice úřady politické, tedy magistrát, pokud se týče hejtmanství, avšak jsou dle zákona povinny dříve slyšeti obec, jejímž návrhem, spoléhajíce se na důkladnou její znalost místních poměrů, zpravidla se řídí. Pohříchu u sborů samosprávných nerozhoduje při tom vždy zákonem nařízený zřetel na místní po- třebu obyvatelstva, nýbrž často různé vlivy jiné. Tak se stává, že v případech dosti četných propůjčí se povolení ke zřízení živnosti hostinské, o jejíž potřebě nemůže býti ani řeči a to po výtce majitelům domů, podnikalelům staveb a pod., kteří přes výslovný předpis § 19. ž. ř. jí osobně neprovozují, nýbrž za náměstka si zřídí skutečného hostinského z povolání, jenž jest jim vydán na milost i nemilost a zvelebí li neúmorneu pílí živnost, musí býti každým okamži- kem připraven buď na nemírné zvýšení nájemného anebo na opuštění místa, k němuž jeho existence je připoutána. Opětovné rozklady a protesty na místo- držitelství v záležitosti této měšť. společenstvém vý- čepníků v Praze podávané setkaly se s úspěchem to- liko částečným. Poněvadž pak v poslední době opět vyskytly se případy svědčíci o lom, že při udělování koncessí nedbá se vždy požadavku místní potřeby.
Praha
30 article
odebrala se v zastoupení řečeného společenstva dne 16. t. m. opět k p. místodržiteli deputace, sestávajícl z pp. náměstka starostova Jos. Zelenky, Frant. Za- vřela a Fr. Vokurky, jež stížnosti příslušné před- nesla a podala mu zároveň petici obsahující drasti- cké důkazy o důvodnosti těchto stesků. Pan místo- držitel připomenuv, že udílení zbytečných koncestí se děje proti jeho vůli, ujistil deputaci, že věci této věnujé všemožnou pozornost, že o ní promluví jme- novitě se starostou měst pražských p. drem. Srbem, a svolil ochotně k tomu, aby společenstvo obracelo se přímo na místodržitelství s protestem proti povo- lení té či oné živnosti nepotřebné, slíbiv zároveň, že v konkrétních případech učiní opatření, aby koncess proti zákonu udělena nebyla. Deputace odcházel s přesvědčením, že učiněna bude přítrž nepřístojnosti propůjčování konceasí zbytečných, která stavu hostin- skému tak těžké škody působí. — Přednášky. Dnes pořádá se poslední před náška z cyklu pořádaného »Spolkem českých mediků«. Přednášetí bude pan prof. dr. Reins- berg »o otravách kyslíčníkem uhel- natým, plyny uhelnými a svítiplyneme.
Zelenka František Vokurka Srb profesor doktor Reins Francie
31 article
Přednáška koná se ve velké dvoraně Měšťanské bu- sedy o 4. hod. odpol. — K uetění památky deseti- letého úmrtí lidumilky Marie Palacké Riegrové po- řádá Ústřední spolek českých žen před- nášku o jejím životě a zásluhách, šťerá koná se ve čtvrtek dne 28. t. m. o 5. hod. odpol. v sále Umě- lecké besedy. Přednášeti bude paní Kamila Hru- šková. Vstup volný, hosté vítáni. — Za od- borně spolky české vys. školy tech- niké přednáší dnes 27. t. m. o 4. hod. odpolední ve prospěch Skuherského nadace v budově české techniky p. doc. dr B. Matějka: »O výzdobě gothických chrámů«. Vstupné za osobu 1 K. — C. k. veřejná a universitní knihovna v Praze bude za příčinou Velikonocí od pondělka dne 1. dubna včelně do úlerka 9. dubna za- vřena. — Dary. Sdružené dívky vysočanské pořádaly dne 9. března t. r. pod záštitou čten a zábav. spoíku »Kroužek mládenců« zástěrkový vě- neček ve prospěch Ústřední Matice školské, jeho čistý výtěžek v částce 154 K 7 h. byl pokladně ma- tiční dne 24. t. m. odveden. — Slavnost »Fidlovačka« bude se, jaks nám sděluje, letos konati jako jiná leta na dosavad- ních místech a sice na části louky při ulici Soběsla- vově v Nuslích. V brzku zřídí se rozsáhlé náměsu v středu města Neslí, na které se pak »Fidlovačka- přeloží a získá tím stálého místa. — Z elektrických dráh obce pražské. Po dlouhých úvahách a úradách konečně podala kancelát elektrických podniků radě městské návrh na zřízen přímé jízdy ze Spálené ulice k Olšanům
Marie Palacká Riegr Kamil Skuherský docent Matějek Praha Soběslo Nusle Neslit Olšany Uma spolek český vy . škola technický