3
masthead
27. března 1901. Číslo 85.
4
article
kovicích napočítáno 2382 obyv., o 48 méně.
než r. 1890.
Z Pešti, 24. března. (Uherské fi
nance v roce 1900.) Sněmovnami schvá
lený rozpočet na rok 1900 vykazoval ve stát
ních příjmech 1.060,283.104 K, ve vydáních
1.060,136.073 K. Tyto dni podalo minister
stvo financí zprávu o provedení rozpočtu za mi-
nulý rok, a z ní vysvítá, že jak v příjmech.
tak ve výdajích jeví se proti rozpočtu
značný úbytek. Přijalo se celkem za celý
rok 1.042,336.935 K, vydalo se v řádných vý-
dajích 1.025,271.571 K a na investice
18,549.040 K, tak že se jeví deficit 1,483.684 K.
Tento úbytek příjmů jest tím nepříjemnější, že
v r. 1899 státní příjmy vykazovaly ještě asi
20 millionů zl. přebytku nad výdaji.
Pešť
5
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 26. března.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 26. března.
V Makedonii pokoj.
V bělehradském »EparTBy« čteme: O
nějakého času kolují novinami zprávy, že ve
Starém Srbsku a Makedonii zavládla nejistot
a že propukají vzpoury. Ačkoli jsme napře
věděli, že zprávy tyto pocházejí z kuchyně
známé různoplemenné državy, přece jsme se
obrátili na své přátele v těch krajích a obdrželi
jsme následující odpověď: V Starém Srbsku
a Makedonii vládne úplný mír
pořádek; bezpečnost veřejná, ma-
jetku a osoby je všude zabezpe-
čena dobrým lidem. Valijové (místo-
držitelé) kosovský, solunský a bitolský podali
vládě zprávy toho smyslu.
Zdá se tedy, že »hrůzy makedonské« jsou
toho druhu, jako byly »hrůzy pražské« v pro-
sinci r. 1897, kdy pouličné kravaly byly ně-
meckými listy a sgitátory rozduty v povstání
proti Němcům, kteří po hekatombách byli masa-
krováni atd.
Anglo-ruský spor v Čině.
Angličané jsou tací pleticháři, že všechny
jejich zpravy musejí býti přijímány s nedůvěrou.
až jak se osvědčí. Tak čekáme i na potvrzen
zprávy »Timesů«, že Angličané i Rusové vznesl
svůj tjencinský spor na hr. Walderseen, aby je,
rozhodl. Je-li to pravda, pak Anglič ane
ustoupili Rusům, neboť Waldersee ne-
může jinak, než rozhodnouti ve prospěch Rusů.
jako již jednou v podobném sporu rozhodl. Věc
měla se následovně:
V Šanchaj-Guani byly připraveny bývalé čín
ské kasárny pro 7. střelecký sibiřský prápor. Nad
kasárnami hned byl vztýčen ruský prápor. Dru-
hého dne angličtí vojáci prápor strhli. Krome
takových kousků Angličané dovolovali si i svévole
naproti jednotlivým ruským vojínům. Tak na př.
zadrželi podporučíka Ivanova, jdoucího na trh
nakoupiti potravin. Angličané mu oznámili, že
v těch místech jen oni mají právo hospodařit.
Němec
Angličan
Rus
Ivanov
Praha
Makedonie
Timesy
6
article
Ruské velitelství poslalo písemnou stížnost angli-
ckému generálu Reedovi, ale na stížnost nedošla
odpověď. Rusové vznesli spor na Walderseen,
jenž přikázal, aby stanice šanchaj-guanská byla
vydána Rusům. Angličané se protivili. Hned
velitelé vojenských oddilů jiných států oznámil
ruskému generálu Černickému, že také vztýčí na
budově své prápory, když si to smí dovoliti
Angličan. Tím se záležitost přiostřila. Angličan
ani nyní neměl se k povolnosti a ustoupil Rusům
teprve, když jiní Angličané nalchavě k tomu
radili.
O véliké autoritě maršálka Walderseea tato
příhoda nesvědčí; ale Angličané se již poddají
když budou muset. Poddají se, ale ovšem tak
že Rusy na jiném místě dýkou přepadnou.
se již stalos v Korei. Korejskému císaři Rusko
půjčilo jako finančního rádce pana Brauna.
Angličané císaře přemluvili, že tohoto odborník
(anglické listy píšou jej »Brown«) propustil.
Studentské nepokoje v Rusku.
Oznamuje se, že v Petrohradě studenti vy
tloukli okna redakci »Hon. Bp.«, nejsouce spo-
kojeni, jak tento list o jejich hnutí píše.
Nespokojenost jejich patrně vyvolal článek
Sigmův, v němž kritisuje jednání nynějšího ru-
ského studentstva. Ať české čtenářstvo samo
posoudí, je-li hněv studentstva oprávněný.
Sigma především vyslovil minění, že v mlá-
deži některé proudy proto zůstavují hluboký
dojem, že nevystupují před veřejností docel
otevřeně. »Byl bych spokojen«, praví, »kdyby
programy a přání našeho studentstva byly uve-
řejněny třeba v nějakém časopise zahraničném.
Reed
Rus
Angličan
Černický
Braun
Brown
Sigmův
Rusko
Petrohrad
Sigma
7
article
Potom bychom se všichni přesvědčili, jak poše-
tilé plány naši studenti chovají a jak bídnou
hru provozují s nimi jejich vůdcové. Nenávist
hněv, křivdy nic dobrého stvořiti nemohou.
Všecko, co právem budí nespokojenost, může
býti odstraněno jen pomocí sílné vlády, a my
v Rusku na štěstí máme vládu takovou, která
vždycky stojí na straně slabých a ubohých. Kdo
vystupuje proti ruské vládě, vystupuje vlastně
proti slabým a ubohým, a proto i studující
mládež pomáhá těm, kterým škodí dobro slabých
a ubohých. »Politická« práce naší mládežeje
provázena srdečnými symatiemi Berlína a Lon-
Mládež jde poslušně jak stádo ovec za
všelikého druhu mezinárodními ničemy
kteří rádi loví ryby v kalné vodě a pracují pro
patriotismy portugalské, laponské a samojedské.
ale zavrhují patriotism ruský.«
Spisovatel kárá i ruské vlády, že vždycky
podporovaly každou cizotu naproti Rusům. Ci
zinec v Rusku platí méně daní, zřizuje se pro
jeho děti více škol, než v okresích čistě ru-
ských. Koketování s cizinci má za následek, že
Němci sní o odervání baltických provincií, jiní
o zřízení neodvislé Karelie s hlavním městem
Novgorodem, Arméni o zřízení velké Arménie
hlavním městem Rostovem nad Donem, v Asi
Fergany atd.
Na konec pisatel praví, že povinností kaž-
dého Rusa jest býti přísným ruským ná-
rodovcem.
Nynější studentské hnutí ruské je dosud
málo vyjasněno a my radíme českému čtenářstvu
aby nesedalo na lep všem dobrodružným
Rusku jako státu i národu nepřátelským zprá
vám. O pohnutkách jeho dovíme se spolehlivě
více. Prozatím víme ze článku hluboce vlaste
neckého Sigmy, že nynější hnulí vzniklo z po
dýna.
Rus
Němec
Armén
Rusko
Berlín
Lon
Novgorod
Arménie
Rostov nad Don
Fergana
Sigma
8
article
hnutek mezinárodních a nená
rodní ch.
Hlavní bitva o zákon protiřeholní
svedena byla včera ve francouzské sněmovně
poslanecké. Odpůrci předlohy skládali naděje,
že se jim předlohu podaří poraziti při jejím
článku, jenž odnímá neautorisovaným řeholín
zůplna vyučování a vychovávání dětí. Naděje vy-
plývala z toho, že také část republikánů trvat
bude při své zásadě svobody vyučování, jíž
ovšem řehole značně zneužívaly. V tomto smyslu
mluvil také proti čl. 14. vůdce středu Ribot
Nicméně po řeči radikála Bourgeoisa a minister
ského předsedy Waldeck-Rousseaua, jichž obsah
zatím již v depeších našich byl v hlavních ry-
sech podán, sněmovna schválila většinou 7
hlasů i článek onen, když byla před tím návrh
Cavaisův na pouhou kontrolu zmíněného vyučo-
vání řeholního většinou 49 hlasů zamítla. Ne
padne-li Waldeck-Rousseau pro jincu příčinu
na příklad pro stávku marseillskou, oposice ne
pochybně nyní již zákona feholního nezmaří
také ne další obstrukcí svojí.
Rousseau
Waldeck
WaldeckRousseau
9
article
K afféře virtemberského minister
ského předsedy gen. Schetta.
Pověsti o sebevraždě gen. Schofta včera
námi zaznamenané se nepotvrdily. Zároveň sdě-
lují se další podrobnosti k známé již choulo-
stivé příčině jeho »dovolené«, kteráž jest za
jisté jen úvodem k jeho odstupu. Při vyšetřo-
vání jednoho případu kuplířstv í soudem
zjistilo se totiž, že také ministerský předseda
svob. pán Schott navštěvoval ve Štutgartu »vy-
křičený« jeden dům. Děly se pokusy, by zbaven
byl min. předseda svědectví v procesu, o němž
po velikonocích nařízeno přeličení, ale pokusy
ty zmařeny byly pevnosti soudu. O min. před-
sedovi a ministru vojenství Schottovi samy pruso
filské listy doznávají, že za něho zvláště virtem-
berské ministerstvo vojenství stalo se jen »vý-
konným úřadem pro rozkazy z Berlína«. Jen
vlivem Berlína lze vysvětliti, že v úřad mini-
sterského předsedy, v jehož obor spadají i věci
politické, dosazen byl muž s velmi úzkým ob-
zorem politickým a s pramalým nadáním řeč-
nickým. Soudilo se ale, že muž ten jest aspoň
přísných mravů, zvláště když v lednu ve sně-
movně prohlásil, že chce šířiti v armádě přede-
vším i »bázeň boží«. Nyní ale protírá si veřej-
nost virtemberská teprve oči nad tím, jakýto
hlasatel dobrých mravů byl z Berlína zemi
vnucen. Generál Schoti, jenž jest již 64 le
stár, jest ženat a otcem dvou dospělých dcer.
Listy virtemberské projevují přání, aby v čelo
vlády virtemberské povolán byl opět muž stavu
občenského.
Schott
Schot
Berlín
10
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pan professor dr. Ott napsal, vydal
a příslušníky českého světa právnického podělil
brožurkou, v níž znovu napadl zemského radu
dra. Pantůčka k vůli tomu, že v některých ve-
řejných listech, mezi nimi i v listě našem, upo-
zornéno bylo před delší dobou již na to, jak
nesprávně, neloyálně a nekollegiálně zachoval se
tento »vědec« oproti muži, jehož kvalifikace
právnická při nejmenším kvalifikaci pana pro-
fessora dra. Otta se vyrovná, který ale pro svůj
národ průbělem dvou let více učinil, než pan
professor Ott za celý svůj dosavadní, »vědě«
věnovaný život. Co přimělo pana professora Otta,
že tak pozdě se obul na dra. Pantůčka, nevíme,
ale víme, že pan professor ve své brožurce
špatně ospravedlnil útok na muže, jemuž byl
druhdy přítelem a jehož vzácné právnické vědo-
mosti, jeho bystrost, dar kombinační, jeho rychlý
a bezpečný soud nepokrytě vždy uznával a
jemuž teprve tehdy odpůrcem se stal, když
zvěděl, že má týž úmysl, jako docent habilito-
vati se pro předmět, jejž posud považoval pan
doktor
Ott
Pantůček
11
article
professor Out za svou doměnu. Pan professor
ale neútočí pouze na dra. Pantůčka, nýbrž on
vyjel si i na nás a žurnalistíku vůbec, kterás
byla věci dotkla. Při tom ve své »vědecké«
vyvýšenosti mluví v ní tonem tak pohrdavým o pu-
blicistice a podkládá jí motivy tak šeredné, že
pokládáme za svou povinnost s panem profes-
sorem Ottem se vypořádati. Především necht
zví, že nás jeho učená toga, do níž se halí, nijak
nezmate. My víme, že výborné dilo dra. Pan-
tůčka, jež ve Vídni bylo poctěno Dierlovou cenou
100 dukátů a o němž professor civilního soudního
řádu na universitě vídeňské dr. Sehruttka co
nejpochvalněji se vyslovil, nemilosrdně strhala
je jako habilitační spis odmill, a my známe též
pohnutky, jimiž pan professor při tom byl ve-
den. Odmitl výbornou práci Pantůčkovu proto,
poněvadž spatřoval v autorovi nebezpečnou
konkurenci vědeckou i — jinou. A poněvadž
to víme a poněvadž jest to naším přesvědčením,
proto pozvedli jsme tehdy hlasu v zájmu dra
Pantůček
Ott
Sehruttka
Pantůčkův
Vídeň
12
article
Pantůčka, dost již se strany německé osočova-
ného. On sám neměl při tom nejmenšího úča-
stenství, jak se pan professor Ott domnívá a jak
skrytě též naznačuje. Pan prof. Ott ovšem má
za to, že z čisté pohnutky, z pouhé snahy zjed-
nati průchod pravdě i právu, nemožno zastati
se napadeného, za tím že vždy státi musí cos
nepěkného a nízkého. Co aspoň v našem liste
bylo o afřéře té pronoseno, stalo se bez věle
vědomí dra. Pantůčka. Zrovna tak, jako bez jeho
vůle a vědomí píšeme tyto řádky. Proto ne
chceme tentokráte dolýkati se páně professoro
vých tvrzení meritorních — na to snad odpovi,
bude-li cítit toho potřebu, pan rada Pantůček
sám — chceme hájiti jen sebe a odpověděti to-
liko na to, čím po nás p. professor ve svém
hněvu mrstil. U lidl nadutých, u »vědců« do-
mýšlivých a v předpotopních názorech ztrnulých,
je sice žurnalistika povoláním nízkým a proto
se páni tohoto druhu o ni nejraději otírají, jak-
koli dobře znají cestu k ní, když jí mají zapo-
třebí. Také pan prof. Olt mluví o »pouličních
útočnících« i vyslovuje se vůbec s velikým de-
spektem o novinách. Úsudek tohoto pána jes
nám lhostejný a také nikdy nebude nám pře-
kážkou, abychom se neozvali, kdykoli nabudeme
přesvědčení, že poškozuje naše vysoké učení,
neb dokonce naši vědu. Bdíti nad prosperitou
obou je veřejného listu ne pouze povinností,
nýbrž jeho právem a pan prof. Ott již dovolí
že ho vyrušíme ještě častěji v jeho vědeckém
Pantůček
Ott
profesor
Olt
13
article
Tuseulu, uznámeli toho potřebu proti němu há-
jiti kterýkoli ohrožený nárollní interes. Nám ni
nebude překážetí jeho vědecká bohorovnost. Z
podivného Archimeda mrzí, rušíme-li »jeh
kruhy«, tomu se nedivíme, Kruhy »vědeckée
to ale sotva jsou, které tak střeží a hájí. M
bychom mu je, kdyby na to došlo, přesnou arith-
metickou formulkou označili.
— Týrání tisku. Náš venkovský tisk
vůbec nemá na růžích ustláno. Pokud jde o jeho
slušnou, vážně v zájmu svého kraje pracující
část, má co činiti s nízkou konkurencí listů
jež vyrostly z bahniště skandálu a jež instituci
k níž se hlásí, kompromitují a veřejný život.
jemuž by sloužiti měly, otravují. Se všech stran
docházejí nás stesky na tento druh novin, jež
nalezají, žel, obliby u oné části obecenstva
která zdála se nám býti dosud nezkaženou.
Jinak ale trpí venkovský tisk zvláštní praksí
úřadů, jejichž povinnosti je míti nad ním
»dozor«. Tento »dozor« vykonává se na mnoze
způsobem, který není dalekým naprosté libovůle.
14
article
Tak se nám na příklad sděluje, že okresní hejt-
man třeboňský z astavil tamější místní lit
jedině z té příčiny, že v oznámení, které podal
stran rozšíření svého programu, neuda
opětně dobu — hodinu i minutu —
ve které vycházeti bude. Pan okresn
hejtman má do tiskárny několik kroků, kdyby
tedy formálně se bylo stalo vydavatelstvem po-
chybení, mohl si vyžádat prostě doplněk, ne ale
ihned zakročiti nejkrajnějším způsobem. Pan
hejtman vůbec trvá na tom, že musí býti přes-
něji udán čas, kdy list vyjde, což z důvodů
technických ani při dokonalých pomůckách tiskař
ských a ve velké officině nejde, tím méně pal
v malém závodě venkovském. Nestane-li se, jak
žádá, vysílá za roznášeči četníky a vydavatelstvo
stihá. Ba, pan hejtman je tak výborným znal
cem tiskového zákona, že v jednom ze svých
zmíněných výnosů dokazuje, že má po zákon
právo zavěsti — kdyby toliž chtěl — preven-
tivnou censuru až třihodinnou. Pan hejíman
ovšem při tom na maličkost zapomněl. Totiž n
to, že takováto censura přípustna je jen ve
stavu výminečném a zaváděti takový
okresu třeboňském pan hejtman přece jen práva
nemá. Jsme zvědavi, co na interpellaci v této
věci podanou pan ministr vnitra dr. Körber od-
poví. Bezpochyby že nie.
doktor
Körber
15
article
— Politická schůze ve Vysočanech.
Politický klub vysočanský uspořádal v neděli
schůzi za předsednictví p. dra. Rumla, do které
se dostavili poslanci pp. Sehnal, Šrámek
a Kratochvíl. V přítomnosti značného počtu
voličstva a členů klubu všichni tři poslanei
přesvědčivými doklady odůvodňovali postup klubu
poslanců českých. Uvedli, že za nynější situace
stran nelze pomýšleti na úspěšnost obatrukce.
Při vyjednávání s vládou bylo vzpomenuto po
měrů na Moravě a ve Slezsku a poslanci uji
šťovali, že nikdy nezapomenou, že Moravou vede
cesta k velkému Slovanstvu. Kdýby bylo mar-
krabství němectvem pohlceno, byl by lid český
od ostatního slovanstva odloučen a tomu ovšem
nutno zabrániti. Ke konci sehůze byla přijata
resoluce, v niž se klubu českých poslanců vy
slovuje úplná důvěra a souhlas s je-
jich postupem v parlamentě.
— Výbor Ústřední Matice školské má
dnes ve středu o 17. hod. večer důležitou ple-
nární schůzi. Kancelár Ústřední Matice skolske
prosl snažně, aby pro nával práce před valnou
hromadou nebylo naleháno na vyřízení různých
záležitost, pro které nemohou býti přibírány
nové nezapracované síly, a jež budou vyřízeny
až po valné hromadě,
— Úmrtí. V Malešově u Kutné Hory ze-
mřel včera po delší nemoci pan MUDr. J. Me-
telka, lékař a starosta obce, věrný stoupenee
a bojovník národní strany svobodomyslné. Pro
svou bodrou, přímou povahu a ryzí vlastenect
požíval dr. Metelka všeobecné vážnosti a dů-
věry, která mu nejednou byla osvědčena. Na
jeho lidumilné i vlastenecké působení dlouho
vděčně bude vzpomínáno.
Ruml
Sehnal
Šrámek
Kratochvíl
MUDr
Metelka
Vysočany
Morava
Slezsko
Malešov
Kutná Hora
16
article
— Ke III. sježdu slovanských novináře
v Dubrovníce přihlásili se do dne poslední lhůly
18. března celkem 104 účastníci sjezdu a 24 hosté
Uhrnem 128 osob. Z oběžníku rozesílaného od po
řadatelstva členům sjezdu vyjímáme: »Sjezd koná
se dne 8. dubna (v pondělí velikon.) 1901. Denn
řád sjezdu bude ještě v čas sdělen. Schůze účast
níků ve Rěce dne 5. dubna (vel. pátek) do po
9. hod. večer v místnostech Hrvatské čitao
nice na Corso č. 2. Zde obdrží členové lístkyna
parník a sjezdové legitimace. Parník »Villam« uber
sko-hrvatské společnosti, najatý k účelům sjezdovým
odjede tébož dne v hodinu, jež na schůzi bude účast
níkům sdělena. Zpáteční cestu z Dubrovníka možn
členům nastoupiti kterýmkoliv parníkem pravidel
ného jízdního řádu. Za jízdu tam i zpět zaplatí č le-
nové sjezdu po 12 korunách. Hosté sjezdov
platí za jízdu tam a zpět obvyklý poplatek pe
39 K se srážkou 20 proc. Úhrnem tedy 63k
Hosté sjezdoví mohou jizdu tam i zpět konati p
libovolném parníku pravidelné jízdy. Jízda ze Rěky
do Dubrovníka potrvá 22 hodiny. Na lodi je pouze
46 postelí. Za oběd na parníku platí se 3 K 60h
Poplatek sjezdový obnáší za členy i host y pe
10 K a splácí se při schůzi v »Hrvatské čitaonici-
Doporučují se co nejlehčí zavazadla.
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterý
dne 26. března.) Předsedajicí starosta pan dr. Sri
přivítal pana dra. Podlipného, jenž — byv opětno
volbou do městské rady povolán — včera po prv
jednání jejího se zúčastnil, a vyslovil naději, že dr.
doktor
Sri
Podlipný
Dubrovník
Corso
17
article
Podlinný, jako činíval již dříve, i nyní obci pražské
svými radami hojncu měrou prospěje. — Adaptac
bývalého klášťera Pavlánských (star
mincovny). Komise, dne 19. března o plánech rady
městské na adaplaci staré mincovny na místě samém
pojednavši, uznala navrhovanou adaptaci za vhodnou
a povaze i významu budovy přiměřenou. Náklad na
adaptací rozpočtěn na 40.000 K. Městský fysik pan
dr. Záhoř nesouhlasil s projektem, poněvadž odpo-
ruje intencím assanačního zákona, dle něhož maji
býti infikované vrstvy půdy odstraněny a materiálem
zdravotně nezávadným nahraženy. Také schválená
stavební čára nebude cestou adaptace dodržena. Rada
městská návrhy komise schválila. Námitkám pan
dra. Zahoře bude vyhověno, jak nejlépe možno. —
Schválen byl návrh, aby zakoupen byl projekť s he-
slem »Praha«, došlý v soutěži na úpravu Malé strany
— Povolena byla stavba velkého slavnostního evl-
čiště na Letné pro čtvrtý slet všesokolský. — Sgra
fitta na vyššť dívčí škole budou letošního roku
opravena dle původních kartonů akademického malike
pana Scheiwla. — Vyhověno žádosti spolku pro
stavbu chrámu- Páně v VII. části, aby molil svou
valnou hromadu konati v tělocvičně měšťanské školy
v Bubnech. — Zdravotní dozor nad městskou pokra-
čovací průmyslovou školou dívčí po resignovavším
panu MUDru. Klikovi svěřen městskému radovi panu
MUDru. Štychovi. — Předložen byl projekt elektri-
ckého osvějlení Křižovnického náměstí a Moslecké
ulice s návrhem, aby provedeno bylo pak, až bude
prováděno též na mostě Karlově. — Panu Františku
Stranskému uděleno právo domovské a měšťanské
Podlinný
Pavlánský
doktor
Záhoř
Scheiwl
Mudra
Štych
František stranský
Praha
Letná
Bubno
křižovnický náměstí
Moslecký ulice
Karlov
spolek pro stavba chrámaPáně
18
article
— Usneseno, vysloviti dík rady městské důst. panu
P. Dufkovi, bývalému otci chudých u sv. Havla, za
jeho dlouholeté působení ve jmenované funkci. —
Ministerstvo vnitra vyhovělo odvolání rady městské
aby nebylo nutno zřízovati novou budovu pro iso-
lační nemocnici.
— Presentace na faru olšanskou. Nově
zvolený farář olšanský dp. P. Dolák na místo toto
resignoval, pročež nastala nutnost zvolení nového
faráře. Patronátní komise usnesla se doporučiti radě
městské následující terno: P. Václav Kocián
duchovní správce na Karlově, P. Václav Stej skal
duchovní správce v Libní a P. Vavřinec Ho jsa
katecheta na staroměstské měšťanské škole. Rada
městská sestavila terno pro sbor obecních starších
tak, že na prvním místě ponechala P. Kociána, ale
na druhé místo jmenovala P. Hojsu a na třetí.
Stejskala.
P Dufek
Havel
P Dolák
P Kocián
Hojsa
Stejskal
Olšanský
Karlov
Libeň
ministerstvo vnitro
19
article
— Noví příslušníci obce pražské. Ve vče-
rejší schůzi městské rady bylo vyhověno 43 žádo-
stem za udělení práva domovského v král. hlav
městě Praze. Jedenáct žádostí bylo zamítnuto, a t
buď z té příčiny, že nebyl prokázán 10letý pobyt
buď že žadatel měl chudinské zaopatření aneb ža-
datel po dosažení plnoletosti nebyl ještě 10 rok
nepřetržitě v Praze. Novými příslušníky obce pražske
jsou: Matěj Vaneš, Jan Hlaváček, Václav Vancl
Václav Hereš, Frant. Ryzec, Josefa Schneídrová
Václav Kočí, Frant. Plachý, Frant. Hodík, Emanue
Moravec, Josef Reispies, Josef Skála, Jan Lorenz,
Frant. Řebák, Karel Kindl, Frant. Wurm, Frant
Kocourek, Josef Hlávka, Anna Spielmannová, Václav
Elíz, Frant. Elíz, Josef Brejcha, Jan Kubr, Malěj
Svoboda, Jan Vyhnanovský, Matěj Kostan, Alois
Jirkovský, Rudolf Kantor, Jan Švimberský, Gustav
Scholz, Josef Vejvoda, Gustav Weil, Ferdinand Sibert.
Vojtěch Cmunt, Antonin Kejmer, Jindřich Bukolský
Antonie Rovná, Jan Hůrka, Karel Novák, Jose
Pernek, Jan Březina, Václav Šneider a Josef Holfeld.
— Čtvrtý slet všesokolský. Zábavní odbo
koná dnes ve středu o 81/4 hod. večer schůzi v za-
sedací síni Sokola pražskélo. — Schůze komise pro
zhotovení diagramů konů se dnes před 7. hod. večer
v místnostech Č. O. S.
Matěj
Hlaváček
Vancl
Hereš
František
Ryzec
Schneídrová
Kočí
Plachá
Hodík
Emanue Moravec
Reispies
Skála
Lorenz
Řebák
Kindl
Wurm
Kocourek
Hlávek
Spielmannová
Elíz
Brejcha
Kubr
Vyhnanovský
Kostan
Jirkovský
Kantor
Švimberský
Scholz
Vejvoda
Weil
Sibert
Cmunt
Kejmer
Jindřich bukolský
Rovná
Hůrka
Novák
Březina
Šneider
Holfeld
Praha
Č . O . S
Jos Pernek
Sokol
Malěj Svoboda
20
article
— Chorvatětí studenti do Prahy. Dnes ve
středu dne 27. t. m. přijedou do Prahy maturitanti
král. chorvatského gymnasia v Záhřebu v průvodu
tří profesorů. Příjedou v 9 hodin 31 min. večer na
smíchovské nádraží a zdrží so v Praze několik dní
načež navštíví ještě jiná čelná města našeho krá-
lovství. Akademický čtenářský spolek koná přípravy
aby milým slovanským hostům jejich pobyt učini
pokud možná nejpříjemnější a postará se zvláště
o to, aby jim z památek našich nic neušlo.
— Z české techniky. Inženýři pp. Kare
Kulveit z Písku a J. Lehmann ze Smíchova
podrobili se dne 26. t. m. odborné II. státní zkoušce
ze strojního inženýrství.
— Z kvestury české university. Na kve
stuře české university nebude za příčinou čistění
místností ve dnech 28, 29. a 30. března t. r. úřa-
dováno.
— K úmrtí sbormistra Ant. Neliby.
Z kroužku českých mládenců na Černé Hořese
nám píše: Nejoblíbenější člen z kroužku našehop.
Ant. Neliba, o jehož úmrti přinesli jste telegrafickou
zprávu, narodil se r. 1870 ve Strašicích u Přibrami.
Kare
J Lehmann
Antonín
Neliba
Praha
Záhřeb
Písek
Smíchov
Strašice
Přibry
21
article
Život svůj věnoval umění hudebnímu a absolvoval
v předlonském roce s nejlepším prospěchem konser-
vatoř pražskou jako houslista. Byv ústavem loňského
roku doporučen, stal se solovým houslistou a sbor-
mistrem dvorní kapely v Černé Hoře, kde záhy
získal si svými výkony netoliko obdivu všech před-
ních osob sídelního města Černé Hory, nýbrž i členo
panovnického rodu. Před měsícem přesídlil do zim-
ního paláce panovnického, aby vyučoval kněžnu na
housle a ve hře na klavír jí doprovázel. Vrátiv se
pak, ochuravěl zánětem mozkových blan a po tří-
denní nemoci dne 19. t. m. zemřel, jsa na smrtel-
ném lůžku všemi Čechy cetyňskými, kteří po celou
nemoc dnem i nocí u něho dleli, srdečně oplakáván.
Z nařízení J. král. Výsosti vystrojen mu třetího dne
ické. Všeobecná oblíbe
eo eno krana znova proz pym ne-
vídanou účastí obecenstva všech kruhů při pohěbu
při němž zastupoval knížete jeho sekretář. Dále
zúčastnili se ho členové ministerstev, professoři
studentstvo i žáci všech škol. Nad hrobem rozloučili
se bratří černohorští s milým naším krajanem dů
stojnou a dojemnou řečí gymn. professora Peroviče.
Čecho
Perovič
Černá hoře
nařízený J . král
22
article
Za všeobecného bolu zapěl kroužek náš »Poslední
s bohem« a »Kde domov můj.«
— Z Vídně, 26. března. (Zvl. tel.) V otázc
zrušení míst radů při vrchním zemském soudu n
Moravě dal ministr spravedlnosti Spens- Boden posl.
bar. D'Elvertovi, který u něho zakročil, prohlášení.
že místa radů, která při moravsko-slezském
vrchním zemském soudu budou uprázdněna.
v obmezeném počtu se zruší a na místo nich, že
u soudů první stolice na Moravě a ve Slezsku
příměřený počet míst radů zemského soudu se za-
mění v místa radů vrchního zemského soudu. Za-
mýšlené opatření ministra spravedlnosti bude tedy
znamenali vlastně značné rozmnožení služebníc
míst VI. hodnostní třídy pro soudcovské úřadníky
v obvodu moravsko-slezského vrchního zemského
soudu.
Spens
D Elvert
Vídeň
Morava
Slezsko
zemský soud můj Morava
23
article
— Manifestační schůze žen a divek v Brně
byla konána včera za přečetného účastenství (pře
1000 osob) ve dvoraně Besedního domu. Pí. Miro-
slava Procházková z Olomouce měla zajímavou před-
nášku »o kulturním významu ženy«, sl. Madlenk
Vanklova so lidovém průmyslu«. Dále řečnily paní
Lucie Bakešová »o žádoucím zakládání divěích bes
po venkově«, sl. Gisela Náchodská a sl. El. Machova.
Procházková
Lucius Bakešová
Gisela náchodský
Brno
Mira
Olomouc
Machov
24
article
V duchu jich řeči vyzněla i nadšeně přijata
resoluce: Úváživše, že povinností každého člověka
jest zachovávati dědietví po předcích svých, a že
jest zejmena povinností ženinou pečovati o záchranu
jeho, ježto z jejích rukou vychůzí národ, slibujeme
všecky tuto shromážděné: 1. Budeme chrániti z
všech sil krásný starobylý jazyk svůj českoslovanský
cyrillomethodějský, jejž hájili oteové naši až d
téch hrdel a statkův, a jejž po přikladě jejich chra-
niti budeme v rodině, ve školách, v úřadech, v sou-
kromí i na veřejnosti, zvláště pak u výchově dět
svých, jichž nikdy nedáme do jiných škol a ústav
nežli do českých a nám přátelských, zejmena
dorůstající dcery své, chrániti budeme
veškeru mládež svou, by ji nezavedli falešní proroci
na cesty národní lhostejnosti a čímkoli zastiraného
odrodilství. 2. Budeme chrániti svéráznost národní
v každé příčině, jmenovitě ušlechtilost mravní, jíž
slynuli naši předkové; přispivajíce sestrám méně
šťastným hmotně i duševně, dokážeme, že stejně
vážíme všech členů národa svého. 3. Budeme chránit
svoji moravskou půdu drahou, chrániti každou jejl
píď, aby se nedostala do rukou nepovolaných, chrániti
ji pracovitostí, šetřením, vzorným hospodařením
chrániti slovem i skutkem po boku českých mužů, tu
půdu, kterou předkové nám odkázali, zúrodnivšej
tisíciletou praci, zrosivše ji krví a slzou svou: na tétc
půdě otecké chceme býti svými. 4. Budeme chránit
všechen majetek národní po právu a spravedlnosti
provádějíce v mezích platných zákonů heslo Pala
ckého »Svůj k svému!«
Pala
25
article
— Joště slovo o docházce školní. Že n
dobře spořádaném školství závisí štěstí národa, tu
pravdu my, Čechové, vždy jsme uznávali a uznaváme
a proto také školy své, zejmena národní, jako zřítel
nici oka svého opatrujeme. Dbáme o účelné budovy
nábytek i učebné pemůcky a vyhledáváme si vzdě
lané i horlivé učitele. Však ke zdaru školství ješti
něčeho jest nezbytně zapotřebí, totiž, aby mládet
pilně do školy chodila. Pokročilé, vzdělané občanstv
ovšem děti své doma se povalovati, po obci se tou-
lati atd. nenechá, ale mezí nižšími vrstvami lidu.
zejmena vesnického, najdeme dosti a dosti takovýck
rodičů, kteří na školu váhy nekladou, ji za břemene
pokládají, kteří nepatrný zisk hmotný více cení net
vzdělání dítěte atd. O náležitou docházku školní maj
se starati školní rady: místní a okresní; místní do-
nucovací prostředky navrhuje, okresní je má prová-
děti. Pravíme-li: má prováděti, znamená to, že ně
klerá provádí, některá neprovádí. Známe okresy po
kročilé, se samou Prahou sousedlci, kde sotv
polovina mládeže pilně chodí do školy, ač správcové
škol každý měsíc nedbalce spisují a i místní školní
rady svou povinnost konají. Proč to? Protože okresní
školní rady, vlastně tí jejich členové, kteří mají bidit
nad dochážkou školní, nie nedělají. V takovém okrese
Čecho
Praha
26
article
kde okresní šk. rada docházku školní zanedbává.
bývá opravdu, jak i na sněmě někteří velkostatkáři
tvrdívají, přilišný počet žáků jenom na papíře
nikoli ve skutečnosti a tudíž by se vším právem
počet třid mohl redukovati. Ale podívejme se do škol
takového okresu, kde okresní školní rada pilnou do-
cházku školní stále má na paměti, na př. na Vino-
hradsku. Tam nenajdete školy, kde by docházka školy
nebyla velmi dobrá neb aspoň dobrá. Kdo pak by
myslil, že se toho dosáhlo krutými tresty, mýlil by
se; před časem, když se bývalá nedbalost léčiti po-
čala, musilo se ovšem též pokutovati, ale nyní ta
jde samo; pouhé napomenutí, pouhé pohrození po-
stačí. Proč? Protože se občané nedbalí během času
přesvědčili, že okresní šk. rada nikdy nenapomína
marně a nikdy nehrozí nadarmo. A jaké
vážnosti požívají u lidu, i u bývalých zbujníků, před-
sedové místních školních rad! Čím toho dosáhla
okresní rada? Protože pokaždé, když se nedbalý
otec nedostavil k předsedovi místní školní rady, byl
zavolán za to do sídla okresní rady anebo mu po-
hroženo: nepromineli vám pan předseda neposlušnost
vaši, musíte se dostaviti k okresní šk. radě. A tím
stoupla vážnost místních školních rad vůbec a správců
škol i učitelstva všeho též. Proto voláme opět: Pe-
čujte o pravidelnou docházku školní!
Vino
27
article
— Německý pravopis erárním výrobkem.
Širší české veřejnosti nebude asi známo, že německý
jazyk, tento oslnivý nástroj kultury, zeměkouli naší
na cestu svílíci, dosud nemá ani řádného pravopisu.
Právě byla totiž zahájena v ministerstvu vyučování
ve Vídní rozprava za účelem nové úpravy německého
pravopisu, k čemuž povoláni do Vídně znalci z vě-
deckých a školských kruhů, zástupci žurnalistikya
spolků spisovatelských, tiskařských gremií a nakla-
datelů. Bude-li tento sbor znalců provázen zdarem,
není vyloučeno, že současně s novými děly budeme
míti i nový německý pravopis. Že jazyk, který chce
býti v této monarchii jazykem státním, čili nevinněji
řečeno jazykem mezi úřady dorozumívacím, aneb
aspoň jisté obory státní správy ovládajícím, nemá
ani spolehlivých aneb aspoň jednotných pravopis-
ných pravidel, je dosti podivuhodné, a je to nema-
lým dobrodiním státním pro tento světový jazyk, že
konečně bude nadnepochybně upraven říšským zá-
konníkem a že němečtí abecedáři i spisovatelé budou
vázání zákonem, jejž professoři středních škol ně-
meckých při opravách písemních prací napo-
sled snad budou uvádět podle čísla a data
zákona po případě ministerského nařízení.
Vídeň
28
article
Doby, ve kterýchž také český pravopis stál na stálých
nohách jsou zastřeny minulostí bezmála půlstoletou
nedávná činnost brusičská neopravovala zajisté pra-
vopis český, nýbrž pouze chyby a prohřešky proti
němu páchané. Jakési změny pro český pravopis
připravuje Gebauerův »Slovník staročeský«, právě
nakladatelstvím ohlašovaný, avšak změny jaké se
touto filologickou prací chystají, ne budou a nemohou
býti tak hluboce pronikavými a kdyby tomu i tak
bylo, přece stane se u nás zákonem jen vědecký
poznatek, poněvadž český jazyk jest živoucím ústro-
jím, o němž rozhoduje přesné poznání vědecké spo-
lehlivěji než státní zakon anebo ministerské naří-
zení. Že má němčina v sobě mnoho mechanického,
neústrojného, z nedostatku samorostlosti vpraveného,
nasvědčuje nejnovější snaha německých radikálůa
zvláště našich Všeněmců, vyloučiti z německé slo-
vesnosti cizomluvnou nádivku hlavně románskou,
což se děje způsobem, při němž nová slovíčka ně-
mecká, za vlasy přitahovaná, bolestí řvou, až se
čtenáři útroby kormoutí. Ovšem, že se natírání ně-
meckého pravopisu na novo z moci státu neděje
tentokráte poprvé, v Prusku se stalo již před) lety,
snahy, zmatek zameziti a opanovati
Gebauerův
29
article
byly ak dosuď marny r avajíet
»jazyková nařízení« o německéme pravopis, — nej-
primitivnější potřebě německého jazyka vyhověti
mající.
— Udělování koncessí hostinských a vý-
čepnických v Praze a předměstích tvoří stálý
předmět oprávněných slížností kruhů hostinských,
z jichž středu se nám píše: O propůjčení koncesse
rozhodují sice úřady politické, tedy magistrát, pokud
se týče hejtmanství, avšak jsou dle zákona povinny
dříve slyšeti obec, jejímž návrhem, spoléhajíce se na
důkladnou její znalost místních poměrů, zpravidla se
řídí. Pohříchu u sborů samosprávných nerozhoduje
při tom vždy zákonem nařízený zřetel na místní po-
třebu obyvatelstva, nýbrž často různé vlivy jiné. Tak
se stává, že v případech dosti četných propůjčí se
povolení ke zřízení živnosti hostinské, o jejíž potřebě
nemůže býti ani řeči a to po výtce majitelům domů,
podnikalelům staveb a pod., kteří přes výslovný
předpis § 19. ž. ř. jí osobně neprovozují, nýbrž za
náměstka si zřídí skutečného hostinského z povolání,
jenž jest jim vydán na milost i nemilost a zvelebí li
neúmorneu pílí živnost, musí býti každým okamži-
kem připraven buď na nemírné zvýšení nájemného
anebo na opuštění místa, k němuž jeho existence je
připoutána. Opětovné rozklady a protesty na místo-
držitelství v záležitosti této měšť. společenstvém vý-
čepníků v Praze podávané setkaly se s úspěchem to-
liko částečným. Poněvadž pak v poslední době opět
vyskytly se případy svědčíci o lom, že při udělování
koncessí nedbá se vždy požadavku místní potřeby.
Praha
30
article
odebrala se v zastoupení řečeného společenstva dne
16. t. m. opět k p. místodržiteli deputace, sestávajícl
z pp. náměstka starostova Jos. Zelenky, Frant. Za-
vřela a Fr. Vokurky, jež stížnosti příslušné před-
nesla a podala mu zároveň petici obsahující drasti-
cké důkazy o důvodnosti těchto stesků. Pan místo-
držitel připomenuv, že udílení zbytečných koncestí
se děje proti jeho vůli, ujistil deputaci, že věci této
věnujé všemožnou pozornost, že o ní promluví jme-
novitě se starostou měst pražských p. drem. Srbem,
a svolil ochotně k tomu, aby společenstvo obracelo
se přímo na místodržitelství s protestem proti povo-
lení té či oné živnosti nepotřebné, slíbiv zároveň, že
v konkrétních případech učiní opatření, aby koncess
proti zákonu udělena nebyla. Deputace odcházel
s přesvědčením, že učiněna bude přítrž nepřístojnosti
propůjčování konceasí zbytečných, která stavu hostin-
skému tak těžké škody působí.
— Přednášky. Dnes pořádá se poslední před
náška z cyklu pořádaného »Spolkem českých
mediků«. Přednášetí bude pan prof. dr. Reins-
berg »o otravách kyslíčníkem uhel-
natým, plyny uhelnými a svítiplyneme.
Zelenka
František
Vokurka
Srb
profesor
doktor
Reins
Francie
31
article
Přednáška koná se ve velké dvoraně Měšťanské bu-
sedy o 4. hod. odpol. — K uetění památky deseti-
letého úmrtí lidumilky Marie Palacké Riegrové po-
řádá Ústřední spolek českých žen před-
nášku o jejím životě a zásluhách, šťerá koná se ve
čtvrtek dne 28. t. m. o 5. hod. odpol. v sále Umě-
lecké besedy. Přednášeti bude paní Kamila Hru-
šková. Vstup volný, hosté vítáni. — Za od-
borně spolky české vys. školy tech-
niké přednáší dnes 27. t. m. o 4. hod. odpolední
ve prospěch Skuherského nadace v budově české
techniky p. doc. dr B. Matějka: »O výzdobě
gothických chrámů«. Vstupné za osobu 1 K.
— C. k. veřejná a universitní knihovna
v Praze bude za příčinou Velikonocí od pondělka
dne 1. dubna včelně do úlerka 9. dubna za-
vřena.
— Dary. Sdružené dívky vysočanské
pořádaly dne 9. března t. r. pod záštitou čten
a zábav. spoíku »Kroužek mládenců« zástěrkový vě-
neček ve prospěch Ústřední Matice školské, jeho
čistý výtěžek v částce 154 K 7 h. byl pokladně ma-
tiční dne 24. t. m. odveden.
— Slavnost »Fidlovačka« bude se, jaks
nám sděluje, letos konati jako jiná leta na dosavad-
ních místech a sice na části louky při ulici Soběsla-
vově v Nuslích. V brzku zřídí se rozsáhlé náměsu
v středu města Neslí, na které se pak »Fidlovačka-
přeloží a získá tím stálého místa.
— Z elektrických dráh obce pražské. Po
dlouhých úvahách a úradách konečně podala kancelát
elektrických podniků radě městské návrh na zřízen
přímé jízdy ze Spálené ulice k Olšanům
Marie
Palacká
Riegr
Kamil
Skuherský
docent
Matějek
Praha
Soběslo
Nusle
Neslit
Olšany
Uma
spolek český vy . škola technický