ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6c446930-6603-11dc-a346-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 50, work 1, place 19, org 5
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
27. března 1901
4 masthead
Císlo 85.
5 article
té. V debatě o ní ujal se poprvé slova rada dr. Pantůček, jenž effektním, jasným přesným způsobem podal důkaz, že v této věe jedině kompetentním je forum sněmu zemského Sněmovna poznala v novém zástupci Nového města pražského důmyslného právníka, který je a kvisici pro české poselstvo, a jemuž kyne za- jistě pěkná budouenost. Zejtra bude zákon o sirotčích pokladnách dojednán. Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11.15 hod Bep. Po odbytých formaliích čteny došlé spis Posl. dr. Barenther táže se předsedy, odbu- douli se volby do delegace zejtra ve večerní schůzi. Němečlí radikálové nemohli by s tím souhlasiti. Do- kud není zrušen §14. a objektivné řízení, jeho strana nemůže souhlasili s vykonáním voleb do delegace. Bodon-li volby ty dány zejtra na pořad, jeho strana musí podati návrh na jejich odročení. Předseda hr. Vetter odpovídá, že volby do delegace budou dány na pořad v jedné z nejbližších schůzí. Je věci eněmovny pak, aby tento pořad zru šila nebo schválila. Posl. dr. Brnorád (k dotazu na předsedu) Podle 8 67. j. ř. má poslanec právo činiti dotázy na předsedu, Z ustanovení tohoto vyplývá samozřejmě pro předsedu povinnost, odpovídati na dotazy tylo. Jest také příkazem slušnosti tak činiti, a bylo tomu dosud také vždy tak. Teprve nynějšímu předsedov bylo zůstaveno chovati se jinak a nedbati vlastn povinnosti a pravidel slušnosti.
doktor Pantůček Vetter Posl Barenther Brnorád hod Bep
6 article
Předseda nedal pročísti nenčmecké dotazy, po- dané v prvních 7 schůzích a byl tudíž tázán proč Odvětil, že naproti dosavadní zvyklosti rozhodl jinak a že dotazy ty nedá pročísti, nýbrž jejich překlady Jelikož jsem přesvědčen, že rozhodnutí to příči se jednacíimu řádu, podal jsem naň četné dolazy, na základě kterých pravidel jednacího řádu zavedl tnto novou praxi. Neslyšeli jsme od něho žádné odpovědi. Odbyl nás všeobecnými frásemi, neudal ovšak před- pisu jednacího řádu, na základě kterého své známé rozhodnutí učinil. Toto chování předsedovo jest tím křiklavější, jelikož mluví se v celé veřejnosti o tom, že v jiném pří- padě naproti jiné skupíně sněmovn se vzdal úplně na milost a nemi lo st. Dlužno loyálně doznati, že předseda to zas po- přel v soukromých rozhovorech; celá veřejnost ma však takový dojem. Tážeme se ho tedy: Proť ode pírá nám odpověď na dotazy, z kterého důvodu a na základě kterého ustanovení jednacího řádu učinil své rozhodnutí o neněmeckých dotazech a jak dovede srovnati se svými povinnostmi a s pravidly slušnosti, že na tyto naše dotazy neodpovídá. (Pochvala u Čechů.) Předseda hrabě Vetter odpovídá, že na tyto dotazy dal již několikrát odpověd. Poslanec Steln (v dotaze k předsedovi): Češi činí v každé schůzi dotaz po českých dotazech Oproti tomu tážeme se my, jak dlouho i bude trvat »neplecha« přijímání neněmeckých interpellací vůbee Také Poláci, Rumuní a Rusíní mohli by jednati po příkladu Čechů a podávati dotazy ve svém jazyku. U Čechů je to pouhou provokací. (Odpor mezí Čechy. Táží se předsedy, jak dlouho bude tuto neplechu trpěti. (Bouřlivý odpor u Čechů.) Předseda hrabě Vetter odpovídá, že i vte věci již jednou odpověděl. Rokuje se o návrhu na změnu některých usta novení zákona o rentové dani.
Čecho Vetter Steln Čech Polák Čechy
7 article
Roferent poslanec dr. Stelnwender doporu- čoval stručně předlohu. Peslanec dr. Kos mluví proti předloze, př čemž kárá správu haličského spolku pro úvěr po- zemkový a správu zemské banky haličské. Oba tyto ústavy prospívají jen velkostatkářům, pro malý lid však nečiní ničeho. Velkostatkáři mohou platiti daně spíš než kdo jiný. Bude proto hlasovati proti před- loze a proti návrhu, aby z jejího ustanovení byl vy- loučen haličský spolek pro úvěr pozemkový. Posl. Gessmann polemisoval s posl. Kosem. Pohřešuje v předloze zástavní listy obecní, nebot malé obce budou z toho míti škodu. Nenavrhuje žadné změny, protože předloha má tak již ve sně- movně dosti nepřátel; spokojí se s pouhou resolucí Žádá, by návrh i rasoluce jeho byly schváleny. Posl. Auspitz odvolával se na své námitky jež pronesl již, kdy přeďloha byla uveřejněna,a které uskutečnily se. Rentová daň sebe rozsáhleji založena může postihnout jen kapitály, jež majitel půjčují jiným lidem na úroky kapitály, v podnicích investované nepropadají rentové dani. Proto přenáší se daň — proti úmyslu zákona — s věřitele na dlnžníka. Nyní jedná se pouze o to, má-li se zdra- žiti reální, zvláště obecní úvěr, nebo ne. Navrhuje proti výboru, aby osvobození od rentové dani byio rozšíčeno také na obacní dlnhopisy, neboť obce, jež vypůjčují si k veřejným účelům, zasluhují ještě více zřetele než úvěr reálný. (Pochvala.) Posl. Karbus: Pro nás, kteří stojíme na stanovisku autonomním, jest osud projednávaného návrhu opělovným dokladem správnosti a odůvod- něnosti našeho stanoviska. Sněmy zemí projevily ve věci té pro zbědované finance zemské velkou ochotu. Pro slavu daně této bylo zasláno 900 pelicí od družstev rolnických. Byl tedy podán dostalečný
doktor Stelnwender Kos Posl Gessmann Karbus
8 article
Gott so geschiehts, hinderts Gott, so břichts. Nach Gott ich's richt, sonst will ich's nicht. V pokojíku, obývaném jedním ze řehol- níků, stojíme v ložnici Maxmilianově. Jedno okno větší, jedno docela malinké vpouští světlo denní do nízké, malé síňky. Jak tu vše prosté, občanské Nábytek a zařízení zachována na památku, jako bylo za života Maxmilianova V našich horách českých v nejchudších cha- tách sejdeš se leckde s tak primitivní světni čkou. Rovněž tak chudobná jest jizba Charlotty. Ještě výstup do věže a rozhledněmes po širém moři. Moře hlučí kolem a bouřl. Zbývá seskočiti do parku. Míříme k pal- mám, fenixům, agavám, aloeím, datlím, ku všem tém zajímavým, vzácným stromům a keřům z horkých světa pásem sem doveženým. Stojí tu v uměleckých skupinách a líbezná vůně tropů plní vzduch. Běháme od skupiny ke sku- pině a plašíme slepíce v křoví, v prachu s pelešící. U samé zdi obrovské keře oranžovníko týči se do výše, tajíce v zelených záhybech listů zelené a zlatě plody své. K upomínce po- dává nám dobrý laik po jednom ovoci. Na ostrově žijí tři kněží. Vychovávají zde 14 chlapců. Kolem zámecké budovy vede nás průvodce ke chloubě ostrova. Jest to překrásný exemplář Auracarie. S radostí ukazuje laik na strom a utrhává snítku s temně zelenými jehli- čkami. Strom prý je v Rakousku unikem. Konečně ještě k mrtvému jezeru! V hlu bokém kotli povstalém vulkaniekou erupel pro- stírá se zdejší »mrtvé moře«. Mrtvé jako ono palestýnské. Podzemní průliv je spojuje s vel- kým mořem a záchvěvy toho jsou i na něm znatelny. A zase ke své loďce ! Beztoho čas přília uběhl. Spěcháme nejkratší cestou lesem pinio- vým. Moře kolkolem divé se honi, ale na dně dedice klidně spí spánek spravedlivých veslut.
Gott Maxmilianův Charlotta Rakousko
9 article
Sedáme do bárky a zase ven na širou hladinu Jaký asi požitek na ostrově za měsicué noci mějové, když sta hrdel slavičích rozechvéje balsamický vzduch Aneho v prosinci, neb v lednu, kdy střibro měsíce se rozlévá po rubáši sněhovém blízkého Monte Sergia? Jak tu je asi na Lacromé udi- vené duši? důkaz, že jedná se o otázku pro stav rolnickýa výrobní vrstvy opravdu důležitou a dalo se očeká- vati, že vlády, které poslance stále k hospodářské práci pobízejí, ujmou se iniciativy a provedou věe ve prospěch těchto strádajících vrstov. Zatím se sta pravý opak. Celý náš centralistický apparát pro- jevil neporozumění a neochotu k stavu rolnickému a živnostenskému, že uenesení obou sněmoven smě- řující k ozvobození zástavních listů zemských ústavů úvěrních nepředložil k sankci a sice pouze pro to, že nevěděl, jak hraditi úbytek. Uvidíme, jak zachovají se tyto kruby, až bude se jednati o millionové úvěry na nové zbraně. Faktum jest, že daň z renty byla stížena a zdražen byl úvěr nejen rolnictvn, ale také podnikatelůma to má za následek ubývání produktivnosti a tím také úbytek práce pro lid dělný, čehož dokladem jest silné procento lidu nezaměstnaného. To děje se výhradně proto, poněvadž vláda nevěděla, odkud vzíti pro náš millionový rozpočet »ohromný« obnos 200.000 zl.
Mont Sergio
10 article
Minulé dni byl jsem účasten porady průmysl- níků, v níž velice trpce bylo slěžováno do úzko- prsého a nepraktického vyšetřování, které vede na jedné straně k tomu, aby kruhy postiženě takovým vyšetřovůním si počínaly co nejobezřetněji ale zase na druhé straně jsou celé velké závody, které vydě- lávají statisfce a neplatí ničeho. Z kruhů povolaných zde máte příležitost př řádné znalosti věci vytěžiti pro stát obnosy, které byste mohli pak povoliti stávům, skulečné podpory potřebujícím. Vláda ať se nediví úkazu jinde skor nepochopitelnému, že šíroké masy lidu chovají se vůči vládě odmítavě, neboť za nynějších poměrů jsou si tyto dva pojmy: vláda a lid naprosto cizími Dlužno kohstatovati, že již před provedením bern reformy bylo poukazováno k tomu, že daň rentoví nepostihne kapitalisty, nýbrž dlužníky Zemské úvěrní ústavy, které nepřímo vydatně přispívaly zemím ke hmotné podpoře účelů vzděláva- cích, tuto daň rentovou musejí platiti, ale poštovní spořitelna dani té nepodlehá. Dividenda vyplácená rakousko-uherskou bankou, jakož i státní papíry jsou také osvobozeny od daně rentové, ale zemské pe- něžní ústavy, které nejsou vypočteny na získ, na- opak, jejichž přebytky připadají zemím, tedy účelům ponejvíce osvětovým a humanním, výhody této ne- používají, a je proto zcela odůvodněným požadavek, aby i tyto ústavy byly osvobozeny od daně rentové.
11 article
Pozoruhodným úkazem je, že papíry Hypoteční banky království českého, která má 3 millieny re- servního fondu a která poskytuje úvěr se značnou obezřelostí značně poklesly a následky toho po- stihmou cítelně naše zemědělce. Hypoteční banka království českého byla jako jíné ústavy nucena po zavedení daně rentové placení daně této převzíli sama, a tu přes značné Jondy reservní, přes vynika- jící solidnost tohoto ústavu byly výsledky jeho ob- chodu překvapujícími. Hypoteční banka nemohla totiž vykázati se žádným přebytkem, bu naopak rok mi- nulý končí ztrátou. Následek toho pak je ten, že Hypoleční banka nebude moci sleviti dlužníkům jako dosudl činíla. 3/4 procenta, na režii připadajícíno, což je zaviněno pouze placením daně rentové, jímž také bylo zavi- něno snížení kursů a tím zase zdražení kapitálu té měř o 1%. Všecko to stalo se na úkor těžce stíže- ného rolnietva, jehož krise se takto urychluje, Musíme toho litovati, že se nepodařilo výboru bernímu osvoboditi od daně rentové ltaké komunáln dlužníúpisy zemské banky království českého, nebo osvobozením tím bylo by se prospělo zemi i okre- sům, dožadujícím se výpůjček na účely všeobecně prospěšně, jako na stavby škol, ano i k účelům, ce- lému státu prospívajícím.
hypoteční banka Hypoleční banka
12 article
Je sice pravda, že navrhované osvobozenío daně rentové je daleko nepostačitelným, ale poně vadž přece alespoň částečně vyplývají z něho vý hody majitelům realit a tím i rolnickému obyvatel stvu, a poněvadž se tím doslane podnikatelům le vnějšího úvěru a příspěje se takto ke větší podnika vosti, čímž zase zjednána bude práce dělnému lidu budeme hlasovati pro předlohu. Předpokládáme ovšem že nezůstane při tomto jediném kroku, nýbrž že při sloupí se v době co nejkratší k osvobození od dan rentové všech zápůjček a komunálních úpisů, které slouží obecnému dobru a účelům prospěšným. Oče káváme zároveň, že se nenajde žádné finauční správy která by se odvážila vystoupiti proti tomu, co smě řovati má k finančnímu prospěchu a sesílení obyva telstva. (Hlněná pochvala. Řečníku se blahopřeje.) Posl. hr. K. M. Zedtuitz posuzoval ustano- vení zákona o rentové dani a prohlašuje některá jeho ustanovení za svrchovaně nespravedlivá. Nesmí dopustiti se, aby tak znamenitý ústav, jako Hypo leční banka pro království české a j. ústavy zemské byly stlačeny na ústavy II. řádu, kdežto příbuzné ůstavy, jež vydávají pouze zástavní listy, požívají výhod. Bylo by dobře vyjednávat ještě jednou s mi- nistrem financí a postarati se o stejné chování ke všem ústavům. Navrhuje proto, aby předloha vrátil se výboru k novému projednání a podání nových návrhů do 24 hodin.
Oč Posl Zedtuitz
13 article
Ministr finanční dr. Rölin-Bavrerk dovozo- val, že rontová daň, jak byla zavedena při reformě osobní příjmové daně, nemůže dlouho obsláti a must ustoupiti před vhodnou berní opravou. Avšak změna ta bude se moci prověsti až změní se veškerá sou- stava přímých daní rakouských. Tou dobou by se to nehodilo a proto není radno za nynějšího pře- chodního období dělati rentovou daň illusorní, zvláště proto, že vyššího výměru osobních daní příjmových používá se k slevám jiných přímých daní a na po- díly zemím. Nové osvobozování od rentové daně nen tedy na místě. Byl by ochoten ke kompromisu v tom směru, aby osvobození omezilo se na stejnorodé ústavy. Podány však širší návrhy, aby výhoda pla- tila takě pro půjčky zemské a obecní. Takovým privilejem porušila by se zásada osvobozování o rentové daně. Nynější předloha není důslednaa proto vyhovovala by mu předloha, jež by rentovou daň nezmenšovala, ale ponechávala ji nějaký čas v určitém rozsahu. Proti vrácení předlohy výboru nemá co namítati. (Pochvala.) Předseda táže se po podpoře podaných návrho a resolucl.
Rölin
14 article
Po referentových poznámkách přijat Zedt- witzův návrh, aby předloha vrátila se výboru aby ji projednal znovu a podal příslušnou zprávu v 24 hodinách. Předseda oznamuje, že také nově podané návrhy a resoluce přikáže výboru. Přecbází se ke zprávě právního výboru o použiti části přebýtků společných pokladen sirot čích. Referent posl. Pattai doporučuje výborovou zprávu. Dovozuje, že přebytky nesmějí připadati fisku nýbrž třeba rozhodovat o nich zákonodársky. Pře- bytky mají prospěti chudým sirotkům a zanedbaným dětem. Poměry v těchto oborech jsou velice žalostivé a proto zmiňuje se uznale o státních orgánech, jímž je svěřena sptáva sirotčích peněz. Ministr spravedlnosti bar. Spens-Rosden souhlasí s výberovou zpráveu, ale činí námitky proti právním názorům zpravodajovým o vlastnickém právu k sirotčím kapitálům. Dokazuje dle občanského zá- kona, že při ukládání a vyplácení sirotčích peněz uzavírá se úložní smlouva, jež mění se v půjčkovou smlouvu, neboť jedná se o věc upotřebitelnou: peníze.
15 article
Peníze vkládaně do sirotčích pokladen přecházejí do státního vlastnictví se závazkem zabezpečení, zúro- čení a odplaty. Z toho jde, že také přebytek stává se státním majetkem. Poukázal na tuto reservaci také proto, že se tím prokazuje oprávněnost vlády k před- loze a kompetence říšské rady. Končí slovy: sUjměte se opuštěných ubohých dětí!e (Pochvala.) Poslanec dr. Pantňček: Otázka užití přebylků společných pokladen sirotčích nebyla dnes poprvé předmětem úrady. Již po několik let byla přetřásána na sněmech zemských. Opětně byla vláda vyzvána co nejnalchavěji, by věnovala tyto přebytky, poně- vadž nižádného účelu nemají, potřebám sirotkůva předložíla vhodný návrh zákona. Připomínám tu ze- jmena usnesení sněmu království českého z r. 1896 kterým byla vláda vyzvána, oby po nstanovení výše reservních fondů pro jednotlivé pokladny sirotčí při- kázala přebytky z těchto reservních fondů jednotli- vým královstvím a zemím na říšské radě zastoupe- ným, pokud pokladny takově mají, a to k tomu konci aby je obracely k účelům obecně dobročinnými vůbec. zejmena však k zakládání a vydržování ústavů pro výchovu chudých sirotkův a opuštěné mládeže«. Vzpomínám také zprávy rozpočtové komise sněmu zemskélo ze dne 14. března 1897. Vzhledem k z
doktor Pantňček
16 article
mítavé odpovědi vlády navrhl uložiti zemskému vý- boru, aby s vládou dále jednal v příčině přebytků sirotčích pokladen v ten smysl, aby jich použití bylo jen k účelu podporování sifolků resp. na sirotě ústavy a sice dle účasti jednotlivých královstv a zemí. Stejným způsobem si vindikovaly sněmy zemské jiných zemí přebytky z výtěžků společných pokladen sirotčích pro země a žádaly použití jich pro úkoly zemské. Slál, jenž se nalezá v detenci těchto pře- bytkův a dokonce i vlastnické nároky na ně se mí domnívá, dlouho se zdráhal jako beatus possidena nějakou část tohoto jmění bez přetržení rostoucího jiným účelům věnovati, než státním. Teprve v po- slední době ze odhodlala vláda přistoupiti na přán dotyčných zemských sněmů a vypracovala osnovu zákona, nyní předloženou. Krokem tím vyhověl vláda usnešením sněmů, shora vzpomenulým a vy slovila ochotu poskytnouti zemím fond, jímž by umož nila zemím plniti úkoly tak důležité, jako jest vý chova a péče o chudé sirotky a zanedbanou mládež
Slál
17 article
Se stanoviska tohoto musíme pokus, vlády uvl- tati s radostí, avšak velice jest želeti toho, že vládl nedbajíc přesných předpisů, tuto osnovu zákona předložila nikoli zemským sněmům, nýbrž radě řís ské. Říšská rada nikdy nemůže býti uznána pro zá- ležitosti takové za příslušnou. Osnova vládní odů- vodňuje zakročení říšské rady v olázce této tím, že prý společné pokladny sirotčí jako pomocné úřady tvoří integrující část fbndů reseryních pro úče státní a že tudiž určení účelu fondů reservních upolřehení přebytků těchto fondů jest předměten úpravy říšským zákonodárstvím Zpráva výboru justičního shledává pátrpě, ž toto odůvodnění kompetente říšské rady jest poně- kud chabé a připojuje proto ještě jiný důvod, totiž že prý v případě tomto jde o úpravu poměrů osobně právních, kterážto úprava vždycky mysliti se dá jen jako akt legislace v záležitosti práva občanského proto jest vyhrazena zákonodárství říšskému.
18 article
Avšak ani jedné, ani drubé argumentaci nelze přisvědčiti. Co se týče argumentace vládní předlohy obsahuje tato dvě vady: jednak mluví se o- organi- saci pomocných úřadů soudních, jež by snad podle § 11. lit. e) st. z. z. zastoupení říšskému náležely. jednak cituje předpis 8 11. lit. k) k dokladu svébo tvrzení. V § 11. lit. e) dovolávaného základního zá- kona státního jest jenom ustanoven základní rys organisace soudní a jiných zeměpanských úřadů, jež patří do kompetence říšské rady. Jest však nemožno pojímati otázku, jak užiti jest pře- bytků pokladen sirotčích, jen proto, že se tyto ve správě soudů nalezají, za otázku organisace soudní a dle toho s ní nakládati. Neboť pod organisací úřadů lze rozuměti jen úpravu vnitřního zařízení jeho způsobu, jeho úřadního významu, právní po- vahy, která úřadu tomu přísluší, postavení, jaké v celém apparátu státní správy zaujímá, způsobu. jak pěstovati má styk s ostatními úřady, stranami a pod. Nemůže vsak k organisaci nějakého úřadu býti čítáno i určování, jak použiti jest příjmů úřa- dem tímto v činnosti jeho docilených. Náhled tento jest ještě jasnější, porovnámedli sirotčí pokladny s ústavy poskytujícími úvěr reální. Srovnání to jevo se býti zcela přípustným, ježto sirotčí pokladny, co se týče obchodů peněžních, nejsou ničím jiným než ústavy úvěrními, majíce vklady svých klientů zúro- kovati,sna druhé straně však peníze jim svěřené na úrok s výtěžkem ukládati. A jako nikdo nebude tvrditi, že použití čistého zisku takového ústavu úvěrního náleží k organisaci tohoto ústavu, nelze rovněž tak tvrditi, že otázka, jak má býti použito jmění v rukou státu se nalezajícího a obchody soudu poručenského získaného, mohla by býti pokládána z základní rys organisace soudní, o níž se mluví v § 11. lit. k).
19 article
Co do předpisů § 11. lit. k) vládou uvede ného budiž vytknuto, že nejde v případě tomto o nižádné nové usianovení civilního práva, o žádnou novou normu právní, nýbrž spíše o jakési ho spodářské opatření a určení, k účelu jmění konkretního, skutečně jsoucího, že tudíž citace 11. lit. k) jako pochybená se musí naznačiti Rovněž nezdá se případným důvod uvedený od vý boru justičního k odůvodnění příslušnosti rady říšské že se totiž jedná o úpravu poměrů právnické osoby jež jen jako akt legislace v záležitostech práva ob čanského se dá mysliti. Bylo by opravdu zajímavo pustiti se do rozboru otázky, zdali a pokud možno pokladny sirotčí po kládnti za osoby právnické a zkoumati, zdali je tu nějakého jmění, které určitému údelu jsouc věno váno, tvoří samostatný subjekt právní, t. j. jinými slovy, zdali pokladny sirotčí, pokud se týče přebylků jejich, mohou se stanoviska právnického pokládány býti za nada ce. Nechci však slavnou sněmovnu obtěžovati žádnou vědeckou přednáškou, chci jenom stručné podotknouti že po názoru mém musila by se otázka ona zod- pověděti záporně. Rovněž nelze mně nezmíniti se o tom, že toto pojetí právního charakteru pokladen sirotčích stojí v diametrální prolivěk tvrzení v předloze vládní obsaženému, že sirotčí pokladny jeví se býti pomocným ogánem soudnictví, z čehož plyne, že žádný právní subjekt samostalně tvořiti nemohou.
20 article
Hledáno tudíž marně v odst. a) až o) 8 11. dovolá- vaného základního zákona státního nějaký předpis. pod který by se otázka, o niž jde, dala zařaditi. Nutno tudíž dle § 12. téhož zákona prohlásiti. že rozhodnutí této otázky zemskému zákonodárství se má přenechati. K témuž výsledku vede nás i ná- sledující úvaha. Dle odst. 11. má působnost rady říšské zahrnovatijenom ony záležitosti, které vztahují se na práva a povinnosti, které jsou v šem královstvím a zemím, na radě říšské zastoupeným. společny. Zamýšleno, že má se však, jak z § 1. osnovy vyplývá, vztahovati jenom na Čechy, Mo- ravu, Slezsko, obojí Rakousy, Solnohrady a Halič a vymyká se tudíž i z těchto zemí zákonodárstv říšskému. Konečně nelze přehlédnouti, že jedná se o použítí peněz, které jsou čislým výnosem ze jmění. jež jest majetkem sirotků v zemi bydlících, že tento čistý výtěžek pojištěn jest po většíně na pozemelch v zemi ležících, že i tyto úroky jsou placeny o bypotekárních dlužníků, sídlicích v zemi, a že tudíž jmění toto opět zemi se má vrátiti, tak že jest jenom spravedlivo a slušno, aby disposiční právo stran peněz těchto bylo zůstaveno opět zákonodárstv zemsk ému.
Čechy Slezsko Rakousy Solnohrad Halič
21 article
Ze všech těchto důvodů musí čeští poslanci v shodě s usnesením zemského sněmu království če- ského trvati na tom, aby výlučně kompetence zem- ských sněmů v této olázce byla principialně uznána Aby však uskutečnění tohoto projektu nebylo od loženo ad kalendas graecas a nebyla kladena pře kažka uzákonění této předlohy, opětovně byl projek ten českým sněmem urgován. Nechceme činíti žádného návrhu, odpovídajícího naznačenému stanovisku našemu, ohražujeme se vřak rozhodně proti tomu, aby z okolnosti, že jsme k meritornímu projednání tohoto zákona přistoupili. byl odvozován prejudic pro příslušnost říšské rady v případech obdobných. Jen s tímto ohražením se zabýváme přednešenou osuovou, jejíž posouzení po stránce meritorní a hospodářské ponechávám jinému řečníku, z našeho klubu přihlůšenému.
22 article
Posl. Hofmann-Wellenhof je předloze povdě- čen a uvažuje zevrubně účel, jemuž přebytby maj se věnovati. Péče o zanedbanou mládež bude jedl ným prostředkem proti úžasnému množení se mla- dístvých zločinců. Jen v mariborské a pražské trestnici jsou zvláštní oddělení pro spustlou mládež a působí blahodárně. Taková oddělení měla by býti v každé trestnici. Také školám prospěje, bu- dou-li prosty zanedbaných dětí a prospěje jim t víc než nucené přidržovaní k náboženským výko- nům. Kde jedná se o potlačení zločinnosti, neměto by se šetřiti nákladu. Ten by se mohl uhradii z výdělkové daně vzestupné a vzestupnou dan z osobního příjmu nad 10.000 zl. Na druhé strani mohlo by se zvýžit existenění minimum na 700 l. Navrhují resoluci, aby mladiství zločinci byli drženi ve zvláštních odděleních. Předseda přerušil potom debatu a vyzval k volbam, jež jsou na jednaeím pořadu, mime volbu 1 zapisovatele, protože nebyl ještě navržen žádný kandidát. Výsledek voleb oznámí se v příští schůzi. Konec schůze o půl 5. hod. odpol.: příští bude zejtra o 11. hod. dopol. Na jednacím pořad užs sl je pokračování o dnešním progřamu. Posl. Fink (k jednacímu pořadu) navrhoval aby se vřadila zejtra na 4. místo zpráva os mar garinu.
Posl Hofmann Wellenhof Fink
23 article
Dotnz poslanců dra. ryt. Plačka, dra. Pořta a soudruh na c. k. předsedu ministerského jakožto ministr vnitra ve příčině zacházení s českým živnostníky se strany magistrátu v Li berci zní O stížnosti pana Františka Mathiasky a soudruhů v Liberci proti usnesení tamějšího sboru obecníc starších ze dne 28. listopadu 1899 ve příčině zadá vání stánkových míst na Bismarkově náměstí v L berci rozhodl zemský výbor výměrem ze dne 24. září 1900 čís. 48.393, že se ve spor vzaté usnesení, jakož i zadání míst pro tržní stánky zrušuje a městské radě nařizuje, aby nové přidělení stánkových míst předsevzala a sice se šetřením zásady, že oni živ- nostnící a obchodníci, jejichž před 9. březnem 1899 vydané živnostenské listy chovají v sobě výslovnou oprávněnost ku prodeji na zmíněném náměstí, aneb kterým povolení k užití takovéhoto prodejného míst zvláštním výměrem již uděleno bylo, mají přednost. a že dále stánková místa tčm žadateldin udělen býti mají, kteří již před 9. březnem 1893 na Bismar- kově náměstí zboží prodávali, při čemž oněm, kte na Bismarkově náměstí prodejná mísla delší dobu skutečně měli, náleží přednost před těmi, již při- hlásili se později.
doktor Plaček Mathiasky Liberec Bismarkův náměstí zmíněný náměstí Bismar
24 article
Toto rozhodnuti zemského výborů učiněno bylo zvláště se zřetelem na okolnost, že v Liberci usne- sením městské rady ze dne 27. dubna 1899 nové rozdělení stánkových míst na Bismarkově náměst bylo předsevzato, při čemž však žiy no stníe ceské národno s4i, kiteři od mno ba let na základě žiynostenského listu na ře- čeném náměstí zboží prodávali, vět- šinou z tržiště toho vyřoučeni být měli, čimž hmotná jejich existene ohrožena, ba celá jejich živnost zni- čena býti měla. Proti tomuto rozhodnutí zemského výboru po- dalo město Liberec stížnost k správnímu soudnímu dvoru, zároveň však městká mada výměrem ze dne 15. listopadu 1900 č. 28.085 rozhodia, že télo stížnosti na správní soudní dvůr přikládá se působnost odkládací. Zemský výbor království českého jakožto instance proti jejímuž rozhodnutí stížnost na správní soudn dvůr byla podána, oznámil sice městské radě libe- recké, že stížnosti řečené odkládae působnost nikterak příslušetic ne- mů že a městské radě nařídit, aby zminěné roz- hoduutí bez odkladu provedla a o provedení tom během šesti neděl zprávu podala.
Liberec
25 article
Poněvadž si pak dolýční živnostnící stěžoval že přes rozhodnutí zemského výbor ina dále jslouz tržiště vydměován obrátil se zemský výbor na c. k. místodržitelstvi v Praze se žádostí, aby výše uvedeně jeho roz- hodnutí provedlo. Však místodržitelství výnosem ze dne 8. února 1901 č. 22.014, dovolávajíc se inkom- petence a nepřípustnosti, z amítlo rekurs 1i- bereckých živnostníků proti roz- hodnutí městské rady, kterým tato vlastiní svlé stížnosti přiřknula účinek odkládací, přes io vše, že v případu tomto jednalo se o patrné porušení zákona, jehož se městská rada liberecká dopustila, neboť dle 8 17. zákona ze dne 22. října 1875 č. 36 říšského zákona jedině onen úřad, proti jehož nálezu vede se stížnost na správní soud, o odkládacím účinku stížnosti tétc má rozhodovati. Zároveň odmítlo místodržitelstv učinění jakýchkoli kroků v této záležitosti, dokud věc správním soudním dvorem rozhodnufa nebude Tento sám o sobě čiště formální výkon správni vrhá křiklavé světlo na administra tivní poměry v království českém, nebo jest nepochybno, že měšťané a živnostníci české ná rodnosti, v Liberci po léta usedlí, neoprávněnýmči nem městské rady liberecké v hospodářské svojí exi- stenci citelně byli poškozeni. Živnostníci tito opět a opět v četných podáních obraceli se ku příslušným úřadům za ochranu; poněvadž však politinkám úřady tuto živnostensko právní otázku samy odkázaly n instanění postup autonomní, musili stě- žovatelé tuto cestu nastoupiti doufajíce, že konečným rozhodnutím právu jejich platnost bude zjednána to tím spiše, poněvadž Jeho Exc. p. místo- držitel na sněmu království českéh prohlásil, že úřad politický, jakmile tato záležitost v autonomním postup inistančním bude vyřízena, stěžovate- llům pomocí prováděcích opatření k prá- vům jejich dopomůže.
Praha Liberec
26 article
Jelikož poslední dobou nejen v Liberci, nýbrž v Jablonném a jiných německých městech češt živnostulci neoprávněným způsobem od prodeje zboží na tržišti jsou vylu čováni, dlužno v naznačeném vyhýbavém jednání nejvyššího polifického úřadu v Čechách spatřo vatijen zůmyslnou podporu naznače- ných oplatření, kterých se jednlotlivé obce němeeké z národního záští chá pou proti českým živnostníkům, vy dá- vajíce ve psí jejich existenci hospo- dářskou. Stavíce neomluvitelné jednání toto nav pranýi činíme dota zt »Jest c. k. ministr vnitra ochoten polítickým úřadům v Čechách naří- diti, aby právoplatným rozhodnutím zemského výboru království českéh zjednaly platnost a práva českých živnostniků proti národní rozvášně- nosti vněmeckých městech chránily?
Liberec Jablonné Čechy
27 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 26. března. (C. B.) Innunitní výbor zamftl žádost za povo- lení soudního siíhání posl. Wolfa pro přestupel zakázané kolportáže rozeslláním tiskopisů předpla- titelům. Rovněž zamftnuta žádost stran posl. Kubr pro urážku na cti, pro nedostatek skutkové povahy Konečně jednáno o dmmunitním případě posl dra. Voglera, jehož žaloval posl. dr. Lueger pro urážku na cti, protože upíral dísciplinární radě ví deňské obecní rady všeliký pojem o cti. Také v tom případě byla žádost za povolení soudního stíhání odepřena proto, že onen výrok byl učiněn za poli- tické a gitace. V jistém listě bylo poukázáno k tomu, že před- seda poslanecké snémovny hr. Vetter je členem správní rady rakousko uherské společnosti státní dráhy a činily se z toho jisté důsledky. Vůči tomu konstatuje hr. Vetter: Je pravda a také veřejnost známo, že mám čest býti členem správní rady spo- lečnosti rakousko-uherské státní dráhy. Ač nemobu v tom spatřovati nijakou inkompatibilitu s postave- ním předsedy poslanecké sněmovny, přece jsa v la- kových věcech velmi úzkostlivý, oznámil jsem hne po své definitivní volbě za předsedu poslanecké sně- movny z vlastního popudu předsedovi společnosti, že místo své ve správní radě skládám. Poněvadž však. kdybych vystoupil hned ze správní rady, správní rada, jejíž členové úmrtím a nemocemi byli ztenčeni na nejmenší počet stanovami ustanovený, nemobla by se usnášeti, byl jsem požádán, abych posečkal se svým odstoupením až do schůze spojené správní rady, která bude se konati v dubnu, aby před mým definitivním odstoupením mohi býti kooptován člen nový a takto bylo umožněno vésti správu řádně dále Pokládal jsem za svou zřejmou povinnost vyhovět tomuto přání.
Wolf Kubr Vogler doktor Lueger Vetter Vídeň státní dráha poslanecký sněmovna
28 article
Výborpro přírážku klihové dani (před seda dr. Kathrein) rokoval večer o resolucích. Héimrichova resoluce, aby 8 až 4 procente výnosu z lidové daně použilo se jako vývozní prémi — 10 K za 1 hektolitr — postoupena vládě k uvá žení; rovněž Steinerova, aby ustanovily se raly při zemských politických úřadech pro potlačení alko holismu. Přijata další Steinerova resoluce, aby byly podány předlohy o zřízení pijáckých asylů a zame zení pijáctví; rovněž dvě resoluce posl. V. Hru bého o výhradném používání čistěného lihu k lid skému požitku a rázném provádění potravní polici o pálených lihových nápojích. lěsto ta Vládě postoupeny dvě Irovy resoluce o mono- polisování lihovarství, prodeje kořatky a zatímném zavírání kořalen v sobotu od 12. hod. polední až de pondělka do rána. Propadl Steinwendrův návrh, jenž př- mlouvaje se za zrušení výčepní daně, žádá za dalš zvýšení kořaleční daně, protože výbor je proti dal- šímu zvyšování této daně. Konečně schválena zpráva ref. posl. D. Abra hamowicze a schůze skoncena. Otázky a potřeby českého země- dělstva tvořily předmět věcné a poutavé diskusse ve členské schůzi, kterou svolal klub národní strany svobodomyslné do svých míst- ností a které zúčastnila se a do debaty zasáhla celá řada interessentů a odborníků v oboru ná- rodohospodářském, zvláště z kruhů českého po- selstva.
doktor Kathrein Héimrichův Steinerův Irův Steinwendrův
29 article
Předsedající pan posl. dr. Václ. Škarda, zmíniv se v zahajovacím proslovu svém té otom, že před svátky ještě klub uspořáda schůzi, na níž o polilické situaci zprávu podá p. posl. dr. Pacák, poukázal k tomu, že navzdo celé řadě návrhů, čelicích k nápravě neutéše- ných poměrů českého zemědělstva a podaných v různých sborech, otázka ta nepostupuje ku předu. Má-li dnešní rokování míti úspěch, je žádoueno, by debata byla vedena v tom smyslu a směru, by sobě shromáždění probralo různé návrhy, o nichž se pojednává a aby rozlišilo je v návrhy, které jsou věcné a provésti se dají a v návrhy, které jsou toliko agitační a jichž provedení je věcí nemožnou a aby pak vybralo si z návrhů těch takové, kleré vzhledem na svou palčivost a pilnost musí býti brzy vyří- zeny, po případě nalezají se v zákonodárných sborech ve stadiu takovém, že lze pomýšleti n to, by se platně a konečně skoncovaly. Před- seda udílí potom k zahájení rozhovoru sloue panu posl. Heřm. Jandovi. Řečník především poukazuje na okolnost, že všechny návrhy, jichž na zlepšení slavu če ského zemědělství bylo tolik podáno, nebyly do- konce projednávány tak, jak by byly jedna« za sluhovaly, na druhé straně však že nemohl býti projednány, poněvadž byly často beze vš soustavy podávány a že byly podávány velmi často jen proto, by nějaké návrhy vůbec podá- vány byly. Pravidelně žádá se ve všech návrzích takových za udělení subvence na tu či onu s- stituci a vyřízení těchto návrhů končí obyčejně stereotypním usnesením, že zemskému výbora ee ukládá, by o té či oné otázce se uvažovalo, příslušní činitelé byli vyslechnuti a zatím e zemský výbor uvažuje a návshy přijímá, jest zemský sněm uzavřen, následkem čehož vše stále a stále se protahuje.
doktor Václ Pacák Janda
30 article
Prohlížíme-li na př. čtyřicetiletou bilanci ce- lého našeho sněmování, vidíme, že v tomt ohledu bylo podáno návrhů nepoměrně více v poslední době než v letech předešlých. Ná- vrhů podána celá spousta, ale málokteré z nich byly uzákoněny. Tu třeba nápravy a ta budi také předmětem našeho rozhovoru. Dle měho náhledu ti, kteří myslí, že ze- mědělství zákonnými ustanoveními a snad usne- seními jsou různých sněmů a parlamentních stra pomohou, na znacnemouyt—Veteiina pist jsme přesvědčeni, že velmi často, co dnes s hájí v mnohých kruzích jako jediná pomoe zemědělstvu nebo jiným různým stavům, prů- během doby se neosvědčí a že pak velmi časl i ti, kteří dříve byli obviňováni, jakoby různým stavům nepřáli, zejmena zemědělství, podržel pravdu. Pravdou je, že nutno, by zemědělci sami co nejvíce sobě pomáhali, každý musí n svém statku dovést hospodařit a chovati se tak, aby — a nehněvejte se, že to řeknu bez obalu — když má jen zlatku příjmu, měl jen 95
31 article
krejcarů vydání. Je to můj soukromý náhled, nejsme zde na žádné agitační sehůzi a prot myslím, že si věc tu zde zcela dobře můžeme říci. Přes to vše ale, že hlavní zájem každého zemědělce spočívá v tom, by dobře hospodaři, musí hledět také, by co mu bylo svěřeno, ne- bylo různými umělými věcmi snad zkráceno aby majetek a půda jeho zachovány byly po- tomkům. Tu nutno, aby různá zákonodárná opatření se stala. Ceny obilnin hospodářskýeh v posledních letech klesly daleko a třeba roz- hodně nápravy. Příští jednání o celních smlou- vách mělo by se vésti tak, aby stav zemědélský byl náležitě respektován. Je velkou chybou, že postuláty zemědělství často nejsou konkretně vysloveny tak, jak by býti měly. Jevíť se bohužel mezi rolnictvem v různých krajích, zejmena v jejich dobrozdá- ních, vážné rozpory, které pak jsou celku n újmu. Jest proto povinností nás všech, bychom proti této uměle se tvořící nedůvěře pracovali a přestali ve věci této činiti rozdíly.
32 article
Nebudu se pouštěti prozatím do detaila různých naléhavých zemědělských otázek a p- nechám sobě jako referent o nich zmínku na- posled. Jen na to poukazuji, že v posledn době podáno bylo u nás velmi mnoho návrhů a vypracována celá řada agrárních programů, ale tak, že nejen, abych řekl, několik let, ale několik desítiletí by uplynulo, než by mohly býti uskutečněny. Autoři programů těch, aě dýchají namnoze láskou ke stavu zemědělskému, dle mého názoru zapomněli, že jsou ještě jié stavy na světě, které také mají právo na exi- stenci a že se nemohou státi nápravy na úko jednoho či druhého stavu. Jako my nechceme, by na úkor jiných nám se dobře vedlo, tak také ostatní stavy, nechtějí-li by na úkor jejich k nápravé došlo, nesmí pracovati na úkor náš. Slyšeli jsme však v poslední době, že ze- jmena se strany spolku českých průmyslníků proti žádostem, které byly podány z kruhů agrárních, silně bylo protestováno. Náležím k těm, kteří jsou o tom přesvědčeni, že průmysl nikterak nemusí škoditi zemědělství a naopak, ale jsem také přesvědčen, že řádně vedený prů- mysl je podporou zemědělství a proto také jpřál bych sobě, by zejmena v krajích jižních dospěl k přesvědčení, že by daleko lépe se vedlo rol- nictvu než dnes, kdyby tam průmysl existoval. Ale na druhé straně nesmí se mluviti tonem takovým, jako někleří velkoprůmyslníci a zvlášté jako velkoprůmyslnický svaz ve Vídni. Prou tomu dlužno se ohraditi co nejrozhodněji. Ne- chceme žádné křivdy jiným stavům, ale proto právě také nesouhlasíme s programy, které jsou jednostranně a jedině s ohledem na sta selský vypracovány.
Vídeň