2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
27. března 1901
5
article
té. V debatě o ní ujal se poprvé slova rada
dr. Pantůček, jenž effektním, jasným
přesným způsobem podal důkaz, že v této věe
jedině kompetentním je forum sněmu zemského
Sněmovna poznala v novém zástupci Nového
města pražského důmyslného právníka, který je
a kvisici pro české poselstvo, a jemuž kyne za-
jistě pěkná budouenost.
Zejtra bude zákon o sirotčích pokladnách
dojednán.
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11.15 hod
Bep. Po odbytých formaliích čteny došlé spis
Posl. dr. Barenther táže se předsedy, odbu-
douli se volby do delegace zejtra ve večerní schůzi.
Němečlí radikálové nemohli by s tím souhlasiti. Do-
kud není zrušen §14. a objektivné řízení, jeho strana
nemůže souhlasili s vykonáním voleb do delegace.
Bodon-li volby ty dány zejtra na pořad, jeho strana
musí podati návrh na jejich odročení.
Předseda hr. Vetter odpovídá, že volby do
delegace budou dány na pořad v jedné z nejbližších
schůzí. Je věci eněmovny pak, aby tento pořad zru
šila nebo schválila.
Posl. dr. Brnorád (k dotazu na předsedu)
Podle 8 67. j. ř. má poslanec právo činiti dotázy na
předsedu, Z ustanovení tohoto vyplývá samozřejmě
pro předsedu povinnost, odpovídati na dotazy tylo.
Jest také příkazem slušnosti tak činiti, a bylo tomu
dosud také vždy tak. Teprve nynějšímu předsedov
bylo zůstaveno chovati se jinak a nedbati vlastn
povinnosti a pravidel slušnosti.
doktor
Pantůček
Vetter
Posl
Barenther
Brnorád
hod Bep
6
article
Předseda nedal pročísti nenčmecké dotazy, po-
dané v prvních 7 schůzích a byl tudíž tázán proč
Odvětil, že naproti dosavadní zvyklosti rozhodl jinak
a že dotazy ty nedá pročísti, nýbrž jejich překlady
Jelikož jsem přesvědčen, že rozhodnutí to příči
se jednacíimu řádu, podal jsem naň četné dolazy, na
základě kterých pravidel jednacího řádu zavedl tnto
novou praxi. Neslyšeli jsme od něho žádné odpovědi.
Odbyl nás všeobecnými frásemi, neudal ovšak před-
pisu jednacího řádu, na základě kterého své známé
rozhodnutí učinil. Toto chování předsedovo
jest tím křiklavější, jelikož mluví se
v celé veřejnosti o tom, že v jiném pří-
padě naproti jiné skupíně sněmovn
se vzdal úplně na milost a nemi lo st.
Dlužno loyálně doznati, že předseda to zas po-
přel v soukromých rozhovorech; celá veřejnost ma
však takový dojem. Tážeme se ho tedy: Proť ode
pírá nám odpověď na dotazy, z kterého důvodu a na
základě kterého ustanovení jednacího řádu učinil své
rozhodnutí o neněmeckých dotazech a jak dovede
srovnati se svými povinnostmi a s pravidly slušnosti,
že na tyto naše dotazy neodpovídá. (Pochvala
u Čechů.)
Předseda hrabě Vetter odpovídá, že na tyto
dotazy dal již několikrát odpověd.
Poslanec Steln (v dotaze k předsedovi): Češi
činí v každé schůzi dotaz po českých dotazech
Oproti tomu tážeme se my, jak dlouho i bude trvat
»neplecha« přijímání neněmeckých interpellací vůbee
Také Poláci, Rumuní a Rusíní mohli by jednati po
příkladu Čechů a podávati dotazy ve svém jazyku.
U Čechů je to pouhou provokací. (Odpor mezí Čechy.
Táží se předsedy, jak dlouho bude tuto neplechu
trpěti. (Bouřlivý odpor u Čechů.)
Předseda hrabě Vetter odpovídá, že i vte
věci již jednou odpověděl.
Rokuje se o návrhu na změnu některých usta
novení zákona
o rentové dani.
Čecho
Vetter
Steln
Čech
Polák
Čechy
7
article
Roferent poslanec dr. Stelnwender doporu-
čoval stručně předlohu.
Peslanec dr. Kos mluví proti předloze, př
čemž kárá správu haličského spolku pro úvěr po-
zemkový a správu zemské banky haličské. Oba tyto
ústavy prospívají jen velkostatkářům, pro malý lid
však nečiní ničeho. Velkostatkáři mohou platiti daně
spíš než kdo jiný. Bude proto hlasovati proti před-
loze a proti návrhu, aby z jejího ustanovení byl vy-
loučen haličský spolek pro úvěr pozemkový.
Posl. Gessmann polemisoval s posl. Kosem.
Pohřešuje v předloze zástavní listy obecní, nebot
malé obce budou z toho míti škodu. Nenavrhuje
žadné změny, protože předloha má tak již ve sně-
movně dosti nepřátel; spokojí se s pouhou resolucí
Žádá, by návrh i rasoluce jeho byly schváleny.
Posl. Auspitz odvolával se na své námitky
jež pronesl již, kdy přeďloha byla uveřejněna,a
které uskutečnily se. Rentová daň sebe rozsáhleji
založena může postihnout jen kapitály, jež majitel
půjčují jiným lidem na úroky kapitály, v podnicích
investované nepropadají rentové dani. Proto přenáší
se daň — proti úmyslu zákona — s věřitele na
dlnžníka. Nyní jedná se pouze o to, má-li se zdra-
žiti reální, zvláště obecní úvěr, nebo ne. Navrhuje
proti výboru, aby osvobození od rentové dani byio
rozšíčeno také na obacní dlnhopisy, neboť obce, jež
vypůjčují si k veřejným účelům, zasluhují ještě více
zřetele než úvěr reálný. (Pochvala.)
Posl. Karbus: Pro nás, kteří stojíme na
stanovisku autonomním, jest osud projednávaného
návrhu opělovným dokladem správnosti a odůvod-
něnosti našeho stanoviska. Sněmy zemí projevily
ve věci té pro zbědované finance zemské velkou
ochotu. Pro slavu daně této bylo zasláno 900 pelicí
od družstev rolnických. Byl tedy podán dostalečný
doktor
Stelnwender
Kos
Posl
Gessmann
Karbus
8
article
Gott so geschiehts, hinderts Gott, so břichts.
Nach Gott ich's richt, sonst will ich's nicht.
V pokojíku, obývaném jedním ze řehol-
níků, stojíme v ložnici Maxmilianově. Jedno
okno větší, jedno docela malinké vpouští světlo
denní do nízké, malé síňky. Jak tu vše prosté,
občanské Nábytek a zařízení zachována na
památku, jako bylo za života Maxmilianova
V našich horách českých v nejchudších cha-
tách sejdeš se leckde s tak primitivní světni
čkou. Rovněž tak chudobná jest jizba Charlotty.
Ještě výstup do věže a rozhledněmes
po širém moři. Moře hlučí kolem a bouřl.
Zbývá seskočiti do parku. Míříme k pal-
mám, fenixům, agavám, aloeím, datlím, ku všem
tém zajímavým, vzácným stromům a keřům
z horkých světa pásem sem doveženým. Stojí
tu v uměleckých skupinách a líbezná vůně
tropů plní vzduch. Běháme od skupiny ke sku-
pině a plašíme slepíce v křoví, v prachu s
pelešící. U samé zdi obrovské keře oranžovníko
týči se do výše, tajíce v zelených záhybech
listů zelené a zlatě plody své. K upomínce po-
dává nám dobrý laik po jednom ovoci.
Na ostrově žijí tři kněží. Vychovávají zde
14 chlapců. Kolem zámecké budovy vede nás
průvodce ke chloubě ostrova. Jest to překrásný
exemplář Auracarie. S radostí ukazuje laik na
strom a utrhává snítku s temně zelenými jehli-
čkami. Strom prý je v Rakousku unikem.
Konečně ještě k mrtvému jezeru! V hlu
bokém kotli povstalém vulkaniekou erupel pro-
stírá se zdejší »mrtvé moře«. Mrtvé jako ono
palestýnské. Podzemní průliv je spojuje s vel-
kým mořem a záchvěvy toho jsou i na něm
znatelny.
A zase ke své loďce ! Beztoho čas přília
uběhl. Spěcháme nejkratší cestou lesem pinio-
vým. Moře kolkolem divé se honi, ale na dně
dedice klidně spí spánek spravedlivých veslut.
Gott
Maxmilianův
Charlotta
Rakousko
9
article
Sedáme do bárky a zase ven na širou hladinu
Jaký asi požitek na ostrově za měsicué
noci mějové, když sta hrdel slavičích rozechvéje
balsamický vzduch
Aneho v prosinci, neb v lednu, kdy střibro
měsíce se rozlévá po rubáši sněhovém blízkého
Monte Sergia? Jak tu je asi na Lacromé udi-
vené duši?
důkaz, že jedná se o otázku pro stav rolnickýa
výrobní vrstvy opravdu důležitou a dalo se očeká-
vati, že vlády, které poslance stále k hospodářské
práci pobízejí, ujmou se iniciativy a provedou věe
ve prospěch těchto strádajících vrstov. Zatím se sta
pravý opak. Celý náš centralistický apparát pro-
jevil neporozumění a neochotu k stavu rolnickému
a živnostenskému, že uenesení obou sněmoven smě-
řující k ozvobození zástavních listů zemských ústavů
úvěrních nepředložil k sankci a sice pouze pro to,
že nevěděl, jak hraditi úbytek.
Uvidíme, jak zachovají se tyto kruby, až bude
se jednati o millionové úvěry na nové zbraně.
Faktum jest, že daň z renty byla stížena a zdražen
byl úvěr nejen rolnictvn, ale také podnikatelůma
to má za následek ubývání produktivnosti a tím
také úbytek práce pro lid dělný, čehož dokladem
jest silné procento lidu nezaměstnaného. To děje
se výhradně proto, poněvadž vláda nevěděla, odkud
vzíti pro náš millionový rozpočet »ohromný« obnos
200.000 zl.
Mont Sergio
10
article
Minulé dni byl jsem účasten porady průmysl-
níků, v níž velice trpce bylo slěžováno do úzko-
prsého a nepraktického vyšetřování, které vede na
jedné straně k tomu, aby kruhy postiženě takovým
vyšetřovůním si počínaly co nejobezřetněji ale zase
na druhé straně jsou celé velké závody, které vydě-
lávají statisfce a neplatí ničeho.
Z kruhů povolaných zde máte příležitost př
řádné znalosti věci vytěžiti pro stát obnosy, které
byste mohli pak povoliti stávům, skulečné podpory
potřebujícím. Vláda ať se nediví úkazu jinde skor
nepochopitelnému, že šíroké masy lidu chovají se
vůči vládě odmítavě, neboť za nynějších poměrů jsou
si tyto dva pojmy: vláda a lid naprosto cizími
Dlužno kohstatovati, že již před provedením bern
reformy bylo poukazováno k tomu, že daň rentoví
nepostihne kapitalisty, nýbrž dlužníky
Zemské úvěrní ústavy, které nepřímo vydatně
přispívaly zemím ke hmotné podpoře účelů vzděláva-
cích, tuto daň rentovou musejí platiti, ale poštovní
spořitelna dani té nepodlehá. Dividenda vyplácená
rakousko-uherskou bankou, jakož i státní papíry jsou
také osvobozeny od daně rentové, ale zemské pe-
něžní ústavy, které nejsou vypočteny na získ, na-
opak, jejichž přebytky připadají zemím, tedy účelům
ponejvíce osvětovým a humanním, výhody této ne-
používají, a je proto zcela odůvodněným požadavek,
aby i tyto ústavy byly osvobozeny od daně rentové.
11
article
Pozoruhodným úkazem je, že papíry Hypoteční
banky království českého, která má 3 millieny re-
servního fondu a která poskytuje úvěr se značnou
obezřelostí značně poklesly a následky toho po-
stihmou cítelně naše zemědělce. Hypoteční banka
království českého byla jako jíné ústavy nucena po
zavedení daně rentové placení daně této převzíli
sama, a tu přes značné Jondy reservní, přes vynika-
jící solidnost tohoto ústavu byly výsledky jeho ob-
chodu překvapujícími. Hypoteční banka nemohla totiž
vykázati se žádným přebytkem, bu naopak rok mi-
nulý končí ztrátou.
Následek toho pak je ten, že Hypoleční banka
nebude moci sleviti dlužníkům jako dosudl činíla.
3/4 procenta, na režii připadajícíno, což je zaviněno
pouze placením daně rentové, jímž také bylo zavi-
něno snížení kursů a tím zase zdražení kapitálu té
měř o 1%. Všecko to stalo se na úkor těžce stíže-
ného rolnietva, jehož krise se takto urychluje,
Musíme toho litovati, že se nepodařilo výboru
bernímu osvoboditi od daně rentové ltaké komunáln
dlužníúpisy zemské banky království českého, nebo
osvobozením tím bylo by se prospělo zemi i okre-
sům, dožadujícím se výpůjček na účely všeobecně
prospěšně, jako na stavby škol, ano i k účelům, ce-
lému státu prospívajícím.
hypoteční banka
Hypoleční banka
12
article
Je sice pravda, že navrhované osvobozenío
daně rentové je daleko nepostačitelným, ale poně
vadž přece alespoň částečně vyplývají z něho vý
hody majitelům realit a tím i rolnickému obyvatel
stvu, a poněvadž se tím doslane podnikatelům le
vnějšího úvěru a příspěje se takto ke větší podnika
vosti, čímž zase zjednána bude práce dělnému lidu
budeme hlasovati pro předlohu. Předpokládáme ovšem
že nezůstane při tomto jediném kroku, nýbrž že při
sloupí se v době co nejkratší k osvobození od dan
rentové všech zápůjček a komunálních úpisů, které
slouží obecnému dobru a účelům prospěšným. Oče
káváme zároveň, že se nenajde žádné finauční správy
která by se odvážila vystoupiti proti tomu, co smě
řovati má k finančnímu prospěchu a sesílení obyva
telstva. (Hlněná pochvala. Řečníku se blahopřeje.)
Posl. hr. K. M. Zedtuitz posuzoval ustano-
vení zákona o rentové dani a prohlašuje některá
jeho ustanovení za svrchovaně nespravedlivá. Nesmí
dopustiti se, aby tak znamenitý ústav, jako Hypo
leční banka pro království české a j. ústavy zemské
byly stlačeny na ústavy II. řádu, kdežto příbuzné
ůstavy, jež vydávají pouze zástavní listy, požívají
výhod. Bylo by dobře vyjednávat ještě jednou s mi-
nistrem financí a postarati se o stejné chování ke
všem ústavům. Navrhuje proto, aby předloha vrátil
se výboru k novému projednání a podání nových
návrhů do 24 hodin.
Oč
Posl
Zedtuitz
13
article
Ministr finanční dr. Rölin-Bavrerk dovozo-
val, že rontová daň, jak byla zavedena při reformě
osobní příjmové daně, nemůže dlouho obsláti a must
ustoupiti před vhodnou berní opravou. Avšak změna
ta bude se moci prověsti až změní se veškerá sou-
stava přímých daní rakouských. Tou dobou by se
to nehodilo a proto není radno za nynějšího pře-
chodního období dělati rentovou daň illusorní, zvláště
proto, že vyššího výměru osobních daní příjmových
používá se k slevám jiných přímých daní a na po-
díly zemím. Nové osvobozování od rentové daně nen
tedy na místě. Byl by ochoten ke kompromisu v tom
směru, aby osvobození omezilo se na stejnorodé
ústavy. Podány však širší návrhy, aby výhoda pla-
tila takě pro půjčky zemské a obecní. Takovým
privilejem porušila by se zásada osvobozování o
rentové daně. Nynější předloha není důslednaa
proto vyhovovala by mu předloha, jež by rentovou
daň nezmenšovala, ale ponechávala ji nějaký čas
v určitém rozsahu. Proti vrácení předlohy výboru
nemá co namítati. (Pochvala.)
Předseda táže se po podpoře podaných návrho
a resolucl.
Rölin
14
article
Po referentových poznámkách přijat Zedt-
witzův návrh, aby předloha vrátila se výboru
aby ji projednal znovu a podal příslušnou zprávu v
24 hodinách.
Předseda oznamuje, že také nově podané návrhy
a resoluce přikáže výboru.
Přecbází se ke zprávě právního výboru o použiti
části přebýtků společných pokladen sirot
čích.
Referent posl. Pattai doporučuje výborovou
zprávu. Dovozuje, že přebytky nesmějí připadati fisku
nýbrž třeba rozhodovat o nich zákonodársky. Pře-
bytky mají prospěti chudým sirotkům a zanedbaným
dětem. Poměry v těchto oborech jsou velice žalostivé
a proto zmiňuje se uznale o státních orgánech, jímž
je svěřena sptáva sirotčích peněz.
Ministr spravedlnosti bar. Spens-Rosden
souhlasí s výberovou zpráveu, ale činí námitky proti
právním názorům zpravodajovým o vlastnickém právu
k sirotčím kapitálům. Dokazuje dle občanského zá-
kona, že při ukládání a vyplácení sirotčích peněz
uzavírá se úložní smlouva, jež mění se v půjčkovou
smlouvu, neboť jedná se o věc upotřebitelnou: peníze.
15
article
Peníze vkládaně do sirotčích pokladen přecházejí do
státního vlastnictví se závazkem zabezpečení, zúro-
čení a odplaty. Z toho jde, že také přebytek stává
se státním majetkem. Poukázal na tuto reservaci také
proto, že se tím prokazuje oprávněnost vlády k před-
loze a kompetence říšské rady. Končí slovy: sUjměte
se opuštěných ubohých dětí!e (Pochvala.)
Poslanec dr. Pantňček: Otázka užití přebylků
společných pokladen sirotčích nebyla dnes poprvé
předmětem úrady. Již po několik let byla přetřásána
na sněmech zemských. Opětně byla vláda vyzvána
co nejnalchavěji, by věnovala tyto přebytky, poně-
vadž nižádného účelu nemají, potřebám sirotkůva
předložíla vhodný návrh zákona. Připomínám tu ze-
jmena usnesení sněmu království českého z r. 1896
kterým byla vláda vyzvána, oby po nstanovení výše
reservních fondů pro jednotlivé pokladny sirotčí při-
kázala přebytky z těchto reservních fondů jednotli-
vým královstvím a zemím na říšské radě zastoupe-
ným, pokud pokladny takově mají, a to k tomu konci
aby je obracely k účelům obecně dobročinnými vůbec.
zejmena však k zakládání a vydržování ústavů pro
výchovu chudých sirotkův a opuštěné mládeže«.
Vzpomínám také zprávy rozpočtové komise sněmu
zemskélo ze dne 14. března 1897. Vzhledem k z
doktor
Pantňček
16
article
mítavé odpovědi vlády navrhl uložiti zemskému vý-
boru, aby s vládou dále jednal v příčině přebytků
sirotčích pokladen v ten smysl, aby jich použití bylo
jen k účelu podporování sifolků resp. na sirotě
ústavy a sice dle účasti jednotlivých královstv
a zemí.
Stejným způsobem si vindikovaly sněmy zemské
jiných zemí přebytky z výtěžků společných pokladen
sirotčích pro země a žádaly použití jich pro úkoly
zemské. Slál, jenž se nalezá v detenci těchto pře-
bytkův a dokonce i vlastnické nároky na ně se mí
domnívá, dlouho se zdráhal jako beatus possidena
nějakou část tohoto jmění bez přetržení rostoucího
jiným účelům věnovati, než státním. Teprve v po-
slední době ze odhodlala vláda přistoupiti na přán
dotyčných zemských sněmů a vypracovala osnovu
zákona, nyní předloženou. Krokem tím vyhověl
vláda usnešením sněmů, shora vzpomenulým a vy
slovila ochotu poskytnouti zemím fond, jímž by umož
nila zemím plniti úkoly tak důležité, jako jest vý
chova a péče o chudé sirotky a zanedbanou mládež
Slál
17
article
Se stanoviska tohoto musíme pokus, vlády uvl-
tati s radostí, avšak velice jest želeti toho, že vládl
nedbajíc přesných předpisů, tuto osnovu zákona
předložila nikoli zemským sněmům, nýbrž radě řís
ské. Říšská rada nikdy nemůže býti uznána pro zá-
ležitosti takové za příslušnou. Osnova vládní odů-
vodňuje zakročení říšské rady v olázce této tím, že
prý společné pokladny sirotčí jako pomocné úřady
tvoří integrující část fbndů reseryních pro úče
státní a že tudiž určení účelu fondů reservních
upolřehení přebytků těchto fondů jest předměten
úpravy říšským zákonodárstvím
Zpráva výboru justičního shledává pátrpě, ž
toto odůvodnění kompetente říšské rady jest poně-
kud chabé a připojuje proto ještě jiný důvod, totiž
že prý v případě tomto jde o úpravu poměrů osobně
právních, kterážto úprava vždycky mysliti se dá jen
jako akt legislace v záležitosti práva občanského
proto jest vyhrazena zákonodárství říšskému.
18
article
Avšak ani jedné, ani drubé argumentaci nelze
přisvědčiti. Co se týče argumentace vládní předlohy
obsahuje tato dvě vady: jednak mluví se o- organi-
saci pomocných úřadů soudních, jež by snad podle
§ 11. lit. e) st. z. z. zastoupení říšskému náležely.
jednak cituje předpis 8 11. lit. k) k dokladu svébo
tvrzení. V § 11. lit. e) dovolávaného základního zá-
kona státního jest jenom ustanoven základní rys
organisace soudní a jiných zeměpanských
úřadů, jež patří do kompetence říšské rady. Jest
však nemožno pojímati otázku, jak užiti jest pře-
bytků pokladen sirotčích, jen proto, že se tyto ve
správě soudů nalezají, za otázku organisace soudní
a dle toho s ní nakládati. Neboť pod organisací
úřadů lze rozuměti jen úpravu vnitřního zařízení
jeho způsobu, jeho úřadního významu, právní po-
vahy, která úřadu tomu přísluší, postavení, jaké
v celém apparátu státní správy zaujímá, způsobu.
jak pěstovati má styk s ostatními úřady, stranami
a pod. Nemůže vsak k organisaci nějakého úřadu
býti čítáno i určování, jak použiti jest příjmů úřa-
dem tímto v činnosti jeho docilených. Náhled tento
jest ještě jasnější, porovnámedli sirotčí pokladny
s ústavy poskytujícími úvěr reální. Srovnání to jevo
se býti zcela přípustným, ježto sirotčí pokladny, co
se týče obchodů peněžních, nejsou ničím jiným než
ústavy úvěrními, majíce vklady svých klientů zúro-
kovati,sna druhé straně však peníze jim svěřené na
úrok s výtěžkem ukládati. A jako nikdo nebude
tvrditi, že použití čistého zisku takového ústavu
úvěrního náleží k organisaci tohoto ústavu, nelze
rovněž tak tvrditi, že otázka, jak má býti použito
jmění v rukou státu se nalezajícího a obchody soudu
poručenského získaného, mohla by býti pokládána z
základní rys organisace soudní, o níž se mluví
v § 11. lit. k).
19
article
Co do předpisů § 11. lit. k) vládou uvede ného
budiž vytknuto, že nejde v případě tomto o nižádné
nové usianovení civilního práva, o žádnou
novou normu právní, nýbrž spíše o jakési ho
spodářské opatření a určení, k účelu jmění
konkretního, skutečně jsoucího, že tudíž citace
11. lit. k) jako pochybená se musí naznačiti
Rovněž nezdá se případným důvod uvedený od vý
boru justičního k odůvodnění příslušnosti rady říšské
že se totiž jedná o úpravu poměrů právnické osoby
jež jen jako akt legislace v záležitostech práva ob
čanského se dá mysliti.
Bylo by opravdu zajímavo pustiti se do rozboru
otázky, zdali a pokud možno pokladny sirotčí po
kládnti za osoby právnické a zkoumati, zdali je tu
nějakého jmění, které určitému údelu jsouc věno
váno, tvoří samostatný subjekt právní, t. j. jinými
slovy, zdali pokladny sirotčí, pokud se týče přebylků
jejich, mohou se stanoviska právnického pokládány
býti za nada ce.
Nechci však slavnou sněmovnu obtěžovati žádnou
vědeckou přednáškou, chci jenom stručné podotknouti
že po názoru mém musila by se otázka ona zod-
pověděti záporně.
Rovněž nelze mně nezmíniti se o tom, že toto
pojetí právního charakteru pokladen sirotčích
stojí v diametrální prolivěk tvrzení v předloze
vládní obsaženému, že sirotčí pokladny jeví se býti
pomocným ogánem soudnictví, z čehož plyne, že
žádný právní subjekt samostalně tvořiti nemohou.
20
article
Hledáno tudíž marně v odst. a) až o) 8 11. dovolá-
vaného základního zákona státního nějaký předpis.
pod který by se otázka, o niž jde, dala zařaditi.
Nutno tudíž dle § 12. téhož zákona prohlásiti.
že rozhodnutí této otázky zemskému zákonodárství
se má přenechati. K témuž výsledku vede nás i ná-
sledující úvaha. Dle odst. 11. má působnost rady
říšské zahrnovatijenom ony záležitosti, které
vztahují se na práva a povinnosti, které jsou v šem
královstvím a zemím, na radě říšské zastoupeným.
společny. Zamýšleno, že má se však, jak z § 1.
osnovy vyplývá, vztahovati jenom na Čechy, Mo-
ravu, Slezsko, obojí Rakousy, Solnohrady a Halič
a vymyká se tudíž i z těchto zemí zákonodárstv
říšskému. Konečně nelze přehlédnouti, že jedná se
o použítí peněz, které jsou čislým výnosem ze jmění.
jež jest majetkem sirotků v zemi bydlících, že tento
čistý výtěžek pojištěn jest po většíně na pozemelch
v zemi ležících, že i tyto úroky jsou placeny o
bypotekárních dlužníků, sídlicích v zemi, a že tudíž
jmění toto opět zemi se má vrátiti, tak že jest jenom
spravedlivo a slušno, aby disposiční právo stran
peněz těchto bylo zůstaveno opět zákonodárstv
zemsk ému.
Čechy
Slezsko
Rakousy
Solnohrad
Halič
21
article
Ze všech těchto důvodů musí čeští poslanci v
shodě s usnesením zemského sněmu království če-
ského trvati na tom, aby výlučně kompetence zem-
ských sněmů v této olázce byla principialně uznána
Aby však uskutečnění tohoto projektu nebylo od
loženo ad kalendas graecas a nebyla kladena pře
kažka uzákonění této předlohy, opětovně byl projek
ten českým sněmem urgován.
Nechceme činíti žádného návrhu, odpovídajícího
naznačenému stanovisku našemu, ohražujeme se
vřak rozhodně proti tomu, aby z okolnosti, že jsme
k meritornímu projednání tohoto zákona přistoupili.
byl odvozován prejudic pro příslušnost říšské rady
v případech obdobných. Jen s tímto ohražením se
zabýváme přednešenou osuovou, jejíž posouzení po
stránce meritorní a hospodářské ponechávám jinému
řečníku, z našeho klubu přihlůšenému.
22
article
Posl. Hofmann-Wellenhof je předloze povdě-
čen a uvažuje zevrubně účel, jemuž přebytby maj
se věnovati. Péče o zanedbanou mládež bude jedl
ným prostředkem proti úžasnému množení se mla-
dístvých zločinců. Jen v mariborské a pražské
trestnici jsou zvláštní oddělení pro spustlou mládež
a působí blahodárně. Taková oddělení měla by
býti v každé trestnici. Také školám prospěje, bu-
dou-li prosty zanedbaných dětí a prospěje jim t
víc než nucené přidržovaní k náboženským výko-
nům. Kde jedná se o potlačení zločinnosti, neměto
by se šetřiti nákladu. Ten by se mohl uhradii
z výdělkové daně vzestupné a vzestupnou dan
z osobního příjmu nad 10.000 zl. Na druhé strani
mohlo by se zvýžit existenění minimum na 700 l.
Navrhují resoluci, aby mladiství zločinci byli drženi
ve zvláštních odděleních.
Předseda přerušil potom debatu a vyzval k
volbam, jež jsou na jednaeím pořadu, mime
volbu 1 zapisovatele, protože nebyl ještě navržen
žádný kandidát.
Výsledek voleb oznámí se v příští schůzi.
Konec schůze o půl 5. hod. odpol.: příští bude
zejtra o 11. hod. dopol. Na jednacím pořad
užs
sl
je pokračování o dnešním progřamu.
Posl. Fink (k jednacímu pořadu) navrhoval
aby se vřadila zejtra na 4. místo zpráva os mar
garinu.
Posl
Hofmann
Wellenhof
Fink
23
article
Dotnz
poslanců dra. ryt. Plačka, dra. Pořta a soudruh
na c. k. předsedu ministerského jakožto ministr
vnitra ve příčině zacházení s českým
živnostníky se strany magistrátu v Li
berci zní
O stížnosti pana Františka Mathiasky a soudruhů
v Liberci proti usnesení tamějšího sboru obecníc
starších ze dne 28. listopadu 1899 ve příčině zadá
vání stánkových míst na Bismarkově náměstí v L
berci rozhodl zemský výbor výměrem ze dne 24. září
1900 čís. 48.393, že se ve spor vzaté usnesení, jakož
i zadání míst pro tržní stánky zrušuje a městské
radě nařizuje, aby nové přidělení stánkových míst
předsevzala a sice se šetřením zásady, že oni živ-
nostnící a obchodníci, jejichž před 9. březnem 1899
vydané živnostenské listy chovají v sobě výslovnou
oprávněnost ku prodeji na zmíněném náměstí, aneb
kterým povolení k užití takovéhoto prodejného míst
zvláštním výměrem již uděleno bylo, mají přednost.
a že dále stánková místa tčm žadateldin udělen
býti mají, kteří již před 9. březnem 1893 na Bismar-
kově náměstí zboží prodávali, při čemž oněm, kte
na Bismarkově náměstí prodejná mísla delší dobu
skutečně měli, náleží přednost před těmi, již při-
hlásili se později.
doktor
Plaček
Mathiasky
Liberec
Bismarkův náměstí
zmíněný náměstí
Bismar
24
article
Toto rozhodnuti zemského výborů učiněno bylo
zvláště se zřetelem na okolnost, že v Liberci usne-
sením městské rady ze dne 27. dubna 1899 nové
rozdělení stánkových míst na Bismarkově náměst
bylo předsevzato, při čemž však žiy no stníe
ceské národno s4i, kiteři od mno ba let
na základě žiynostenského listu na ře-
čeném náměstí zboží prodávali, vět-
šinou z tržiště toho vyřoučeni být
měli, čimž hmotná jejich existene
ohrožena, ba celá jejich živnost zni-
čena býti měla.
Proti tomuto rozhodnutí zemského výboru po-
dalo město Liberec stížnost k správnímu soudnímu
dvoru, zároveň však městká mada výměrem ze dne
15. listopadu 1900 č. 28.085 rozhodia, že télo
stížnosti na správní soudní dvůr
přikládá se působnost odkládací.
Zemský výbor království českého jakožto instance
proti jejímuž rozhodnutí stížnost na správní soudn
dvůr byla podána, oznámil sice městské radě libe-
recké, že stížnosti řečené odkládae
působnost nikterak příslušetic ne-
mů že a městské radě nařídit, aby zminěné roz-
hoduutí bez odkladu provedla a o provedení tom
během šesti neděl zprávu podala.
Liberec
25
article
Poněvadž si pak dolýční živnostnící stěžoval
že přes rozhodnutí zemského výbor
ina dále jslouz tržiště vydměován
obrátil se zemský výbor na c. k. místodržitelstvi
v Praze se žádostí, aby výše uvedeně jeho roz-
hodnutí provedlo. Však místodržitelství výnosem ze
dne 8. února 1901 č. 22.014, dovolávajíc se inkom-
petence a nepřípustnosti, z amítlo rekurs 1i-
bereckých živnostníků proti roz-
hodnutí městské rady, kterým tato
vlastiní svlé stížnosti přiřknula účinek
odkládací, přes io vše, že v případu tomto jednalo
se o patrné porušení zákona, jehož se
městská rada liberecká dopustila, neboť dle 8 17.
zákona ze dne 22. října 1875 č. 36 říšského zákona
jedině onen úřad, proti jehož nálezu vede se stížnost
na správní soud, o odkládacím účinku stížnosti tétc
má rozhodovati. Zároveň odmítlo místodržitelstv
učinění jakýchkoli kroků v této záležitosti, dokud
věc správním soudním dvorem rozhodnufa nebude
Tento sám o sobě čiště formální výkon správni
vrhá křiklavé světlo na administra
tivní poměry v království českém, nebo
jest nepochybno, že měšťané a živnostníci české ná
rodnosti, v Liberci po léta usedlí, neoprávněnýmči
nem městské rady liberecké v hospodářské svojí exi-
stenci citelně byli poškozeni. Živnostníci tito opět
a opět v četných podáních obraceli se ku příslušným
úřadům za ochranu; poněvadž však politinkám úřady
tuto živnostensko právní otázku samy odkázaly n
instanění postup autonomní, musili stě-
žovatelé tuto cestu nastoupiti doufajíce, že konečným
rozhodnutím právu jejich platnost bude zjednána
to tím spiše, poněvadž Jeho Exc. p. místo-
držitel na sněmu království českéh
prohlásil, že úřad politický, jakmile
tato záležitost v autonomním postup
inistančním bude vyřízena, stěžovate-
llům pomocí prováděcích opatření k prá-
vům jejich dopomůže.
Praha
Liberec
26
article
Jelikož poslední dobou nejen v Liberci, nýbrž
v Jablonném a jiných německých městech češt
živnostulci neoprávněným způsobem
od prodeje zboží na tržišti jsou vylu
čováni, dlužno v naznačeném vyhýbavém jednání
nejvyššího polifického úřadu v Čechách spatřo
vatijen zůmyslnou podporu naznače-
ných oplatření, kterých se jednlotlivé
obce němeeké z národního záští chá
pou proti českým živnostníkům, vy dá-
vajíce ve psí jejich existenci hospo-
dářskou.
Stavíce neomluvitelné jednání toto nav pranýi
činíme
dota zt
»Jest c. k. ministr vnitra ochoten
polítickým úřadům v Čechách naří-
diti, aby právoplatným rozhodnutím
zemského výboru království českéh
zjednaly platnost a práva českých
živnostniků proti národní rozvášně-
nosti vněmeckých městech chránily?
Liberec
Jablonné
Čechy
27
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 26. března. (C. B.)
Innunitní výbor zamftl žádost za povo-
lení soudního siíhání posl. Wolfa pro přestupel
zakázané kolportáže rozeslláním tiskopisů předpla-
titelům.
Rovněž zamftnuta žádost stran posl. Kubr
pro urážku na cti, pro nedostatek skutkové povahy
Konečně jednáno o dmmunitním případě posl
dra. Voglera, jehož žaloval posl. dr. Lueger pro
urážku na cti, protože upíral dísciplinární radě ví
deňské obecní rady všeliký pojem o cti. Také v tom
případě byla žádost za povolení soudního stíhání
odepřena proto, že onen výrok byl učiněn za poli-
tické a gitace.
V jistém listě bylo poukázáno k tomu, že před-
seda poslanecké snémovny hr. Vetter je členem
správní rady rakousko uherské společnosti státní
dráhy a činily se z toho jisté důsledky. Vůči tomu
konstatuje hr. Vetter: Je pravda a také veřejnost
známo, že mám čest býti členem správní rady spo-
lečnosti rakousko-uherské státní dráhy. Ač nemobu
v tom spatřovati nijakou inkompatibilitu s postave-
ním předsedy poslanecké sněmovny, přece jsa v la-
kových věcech velmi úzkostlivý, oznámil jsem hne
po své definitivní volbě za předsedu poslanecké sně-
movny z vlastního popudu předsedovi společnosti, že
místo své ve správní radě skládám. Poněvadž však.
kdybych vystoupil hned ze správní rady, správní
rada, jejíž členové úmrtím a nemocemi byli ztenčeni
na nejmenší počet stanovami ustanovený, nemobla
by se usnášeti, byl jsem požádán, abych posečkal se
svým odstoupením až do schůze spojené správní
rady, která bude se konati v dubnu, aby před mým
definitivním odstoupením mohi býti kooptován člen
nový a takto bylo umožněno vésti správu řádně dále
Pokládal jsem za svou zřejmou povinnost vyhovět
tomuto přání.
Wolf
Kubr
Vogler
doktor
Lueger
Vetter
Vídeň
státní dráha
poslanecký sněmovna
28
article
Výborpro přírážku klihové dani (před
seda dr. Kathrein) rokoval večer o resolucích.
Héimrichova resoluce, aby 8 až 4 procente
výnosu z lidové daně použilo se jako vývozní prémi
— 10 K za 1 hektolitr — postoupena vládě k uvá
žení; rovněž Steinerova, aby ustanovily se raly
při zemských politických úřadech pro potlačení alko
holismu.
Přijata další Steinerova resoluce, aby byly
podány předlohy o zřízení pijáckých asylů a zame
zení pijáctví; rovněž dvě resoluce posl. V. Hru
bého o výhradném používání čistěného lihu k lid
skému požitku a rázném provádění potravní polici
o pálených lihových nápojích. lěsto ta
Vládě postoupeny dvě Irovy resoluce o mono-
polisování lihovarství, prodeje kořatky a zatímném
zavírání kořalen v sobotu od 12. hod. polední až de
pondělka do rána.
Propadl Steinwendrův návrh, jenž př-
mlouvaje se za zrušení výčepní daně, žádá za dalš
zvýšení kořaleční daně, protože výbor je proti dal-
šímu zvyšování této daně.
Konečně schválena zpráva ref. posl. D. Abra
hamowicze a schůze skoncena.
Otázky a potřeby českého země-
dělstva
tvořily předmět věcné a poutavé diskusse ve
členské schůzi, kterou svolal klub národní
strany svobodomyslné do svých míst-
ností a které zúčastnila se a do debaty zasáhla
celá řada interessentů a odborníků v oboru ná-
rodohospodářském, zvláště z kruhů českého po-
selstva.
doktor
Kathrein
Héimrichův
Steinerův
Irův
Steinwendrův
29
article
Předsedající pan posl. dr. Václ. Škarda,
zmíniv se v zahajovacím proslovu svém té
otom, že před svátky ještě klub uspořáda
schůzi, na níž o polilické situaci zprávu podá
p. posl. dr. Pacák, poukázal k tomu, že navzdo
celé řadě návrhů, čelicích k nápravě neutéše-
ných poměrů českého zemědělstva a podaných
v různých sborech, otázka ta nepostupuje ku
předu. Má-li dnešní rokování míti úspěch, je
žádoueno, by debata byla vedena v tom smyslu
a směru, by sobě shromáždění probralo různé
návrhy, o nichž se pojednává a aby rozlišilo je
v návrhy, které jsou věcné a provésti se dají
a v návrhy, které jsou toliko agitační a jichž
provedení je věcí nemožnou a aby pak vybralo
si z návrhů těch takové, kleré vzhledem na
svou palčivost a pilnost musí býti brzy vyří-
zeny, po případě nalezají se v zákonodárných
sborech ve stadiu takovém, že lze pomýšleti n
to, by se platně a konečně skoncovaly. Před-
seda udílí potom k zahájení rozhovoru sloue
panu posl. Heřm. Jandovi.
Řečník především poukazuje na okolnost,
že všechny návrhy, jichž na zlepšení slavu če
ského zemědělství bylo tolik podáno, nebyly do-
konce projednávány tak, jak by byly jedna« za
sluhovaly, na druhé straně však že nemohl
býti projednány, poněvadž byly často beze vš
soustavy podávány a že byly podávány velmi
často jen proto, by nějaké návrhy vůbec podá-
vány byly. Pravidelně žádá se ve všech návrzích
takových za udělení subvence na tu či onu s-
stituci a vyřízení těchto návrhů končí obyčejně
stereotypním usnesením, že zemskému výbora
ee ukládá, by o té či oné otázce se uvažovalo,
příslušní činitelé byli vyslechnuti a zatím e
zemský výbor uvažuje a návshy přijímá, jest
zemský sněm uzavřen, následkem čehož vše
stále a stále se protahuje.
doktor
Václ
Pacák
Janda
30
article
Prohlížíme-li na př. čtyřicetiletou bilanci ce-
lého našeho sněmování, vidíme, že v tomt
ohledu bylo podáno návrhů nepoměrně více
v poslední době než v letech předešlých. Ná-
vrhů podána celá spousta, ale málokteré z nich
byly uzákoněny. Tu třeba nápravy a ta budi
také předmětem našeho rozhovoru.
Dle měho náhledu ti, kteří myslí, že ze-
mědělství zákonnými ustanoveními a snad usne-
seními jsou různých sněmů a parlamentních stra
pomohou, na znacnemouyt—Veteiina pist
jsme přesvědčeni, že velmi často, co dnes s
hájí v mnohých kruzích jako jediná pomoe
zemědělstvu nebo jiným různým stavům, prů-
během doby se neosvědčí a že pak velmi časl
i ti, kteří dříve byli obviňováni, jakoby různým
stavům nepřáli, zejmena zemědělství, podržel
pravdu. Pravdou je, že nutno, by zemědělci
sami co nejvíce sobě pomáhali, každý musí n
svém statku dovést hospodařit a chovati se tak,
aby — a nehněvejte se, že to řeknu bez obalu
— když má jen zlatku příjmu, měl jen 95
31
article
krejcarů vydání. Je to můj soukromý náhled,
nejsme zde na žádné agitační sehůzi a prot
myslím, že si věc tu zde zcela dobře můžeme
říci. Přes to vše ale, že hlavní zájem každého
zemědělce spočívá v tom, by dobře hospodaři,
musí hledět také, by co mu bylo svěřeno, ne-
bylo různými umělými věcmi snad zkráceno
aby majetek a půda jeho zachovány byly po-
tomkům. Tu nutno, aby různá zákonodárná
opatření se stala. Ceny obilnin hospodářskýeh
v posledních letech klesly daleko a třeba roz-
hodně nápravy. Příští jednání o celních smlou-
vách mělo by se vésti tak, aby stav zemědélský
byl náležitě respektován.
Je velkou chybou, že postuláty zemědělství
často nejsou konkretně vysloveny tak, jak by
býti měly. Jevíť se bohužel mezi rolnictvem
v různých krajích, zejmena v jejich dobrozdá-
ních, vážné rozpory, které pak jsou celku n
újmu. Jest proto povinností nás všech, bychom
proti této uměle se tvořící nedůvěře pracovali
a přestali ve věci této činiti rozdíly.
32
article
Nebudu se pouštěti prozatím do detaila
různých naléhavých zemědělských otázek a p-
nechám sobě jako referent o nich zmínku na-
posled. Jen na to poukazuji, že v posledn
době podáno bylo u nás velmi mnoho návrhů
a vypracována celá řada agrárních programů,
ale tak, že nejen, abych řekl, několik let, ale
několik desítiletí by uplynulo, než by mohly
býti uskutečněny. Autoři programů těch, aě
dýchají namnoze láskou ke stavu zemědělskému,
dle mého názoru zapomněli, že jsou ještě jié
stavy na světě, které také mají právo na exi-
stenci a že se nemohou státi nápravy na úko
jednoho či druhého stavu. Jako my nechceme,
by na úkor jiných nám se dobře vedlo, tak
také ostatní stavy, nechtějí-li by na úkor jejich
k nápravé došlo, nesmí pracovati na úkor náš.
Slyšeli jsme však v poslední době, že ze-
jmena se strany spolku českých průmyslníků
proti žádostem, které byly podány z kruhů
agrárních, silně bylo protestováno. Náležím
k těm, kteří jsou o tom přesvědčeni, že průmysl
nikterak nemusí škoditi zemědělství a naopak,
ale jsem také přesvědčen, že řádně vedený prů-
mysl je podporou zemědělství a proto také jpřál
bych sobě, by zejmena v krajích jižních dospěl
k přesvědčení, že by daleko lépe se vedlo rol-
nictvu než dnes, kdyby tam průmysl existoval.
Ale na druhé straně nesmí se mluviti tonem
takovým, jako někleří velkoprůmyslníci a zvlášté
jako velkoprůmyslnický svaz ve Vídni. Prou
tomu dlužno se ohraditi co nejrozhodněji. Ne-
chceme žádné křivdy jiným stavům, ale proto
právě také nesouhlasíme s programy, které
jsou jednostranně a jedině s ohledem na sta
selský vypracovány.
Vídeň