1
masthead
27. března 1901.
5
article
nev
ndoeeěttei
tedl
pnbinea
8
article
I u nás konečně má dojíti k investicím,
po kterých se již léta bezvýsledně volalo. Stavba
vodních a železničních dráh není výsledkema
částí systematické dopravní politiky státní: ná-
rodnostní spory vyvolaly tuto neočekávanou
vládní péči o hospodářské potřeby národůa
uspíšily jich provedeni. Budoucímu historiku
naší poloviny říšské budou dějiny těchto vod-
ních dráh a jich stavba jednou z nejzajíma-
vějších episod z vývojových převratů její. K
vůli jasnému přehledu přinášíme mapku zamý-
šlených drah vodních. Kanál dunajsko-
vltavský, který má počínati u Vídně, bude
veden přes Cmunt k Budějovicům. Projekt
Vídeň
Cmunt
Budějovice
9
title
Projektované vodní dráhy
11
article
nana .pn
uqonášl
nikk konn
12
title
PRAHA ( toti
zsnasi
Praha
14
article
Tá80
pis
viTnVori
15
article
Buvklovieh
Buvklovieh
KRUMIo)
17
article
kanálu tohoto z Lince do Budějovic (na
mapce vyznačený řadou kroužků) nemá valných
chanci. Interessy Vídně budou mocnějšími než
přání hornorakouských zemědělců. Splav-
nění Vltavy počíti má od ústi dunajsko-
vltavského kanálu u Budějovic a provedeno
býti až k Mělníku. Na význam úpravy této
pro český Jih jsme již v našem listě pouká-
zali; bude průlomem do zemědělského jeho
rázu a počátkem jeho zprůmyslnění. Prah
má býti důležitým přístavním střediskem této
dráhy. Náklady splavnění Vltavy a dunajsko-
labského kanálu rozpočteny jsou na 240 mil. K.
Splavnění Labe počne u Pardubie,
Linec
Budějovice
Vídeň
Vltava
Mělník
Praha
22
article
Bin
Bin
kde vyústi v ně kanál labskooderský.
který půjde od Pardübic přes Litomyšl k Olo-
mouci a odtud pak dále k Přerovu. Zde spojí
se s kanálem dunajskooderským, klerý
počíti má u Vídně a má býti veden podél Mlo-
ravy k Přerovu, odtud podél Bečvy do Hranie.
kde projektován veliký přístav a odtud pak dále
k Moravské Ostravě a k Bohumínu.
Jeho odbočka od stoku Dyje s Moravou
k Brnu do vládního projektu sice pojata
není, její stavba bude ale zajisté po provedení
navrhované vodní sítě jen otázkou času. Dunaj-
sko oderským kanálem spojena bude Vídeň se
Severním mořem. Potud týkají se pröjektované
Litomyšl
Ola
Přerov
Vídeň
Mt
Bečva
Ostrava
Bohumín
Dyje
Morava
Brno
Dunaj
23
article
v Rakousku.
voz
Rakousko
28
article
vodní dráhy přímo zemí českých. Spojení du
najsko oderského kanálu se Sanem a Dně-
strem má sloužiti eminentně zájmům Haliče,
ale pouhý pohled na mapu stačí, aby pochopena
byla jeho důležitost i pro země české: jím
otevře se našemu obchodu nová přímá dráha
do Černého moře. Náklady všech těchto vod-
ních dráh rozpočteny jsou předběžně na 600
mil. K. Hraženy mají býti 4 proc, půjčkou
investiční. Jest nepopíratelno, že stavbami tě-
mito bude posílen a zvýšen hospodářskýa
obchodní ruch. Ale jimi také vytvořeny budou
nové poměry a nové základy obchodní a prů-
myslové. Majíli tedy býti nové dráhy v plném
San
Halič
Černý moře
31
article
rewnš
ne
see
gzen
33
article
eky buď přirorené ne e
uměle splavné.
Průplavni ieky. ved
lodní präplavy.
35
title
Projekiorané vodní dráne
36
article
Iodni průpla vy.
Iodni průpla vy.
srp
37
title
Průplavní řek.
Kamenoukelnáa teožísk
jačdouhelná tořisk
38
article
slova smyslu dobrodiním pro země české, pak
bude nutno, aby předeházela úprava našich
řek. Především a napřed splavnění Lab
a Vltavy a pak teprve stavby kanálové, ono
musí býti prvým krokem k provedení
celého vládního projektu. Pro
Čechy a Moravu již léta nestalo se nic — ne-
bude tedy vyplnění našich tužeb ničím jiným
než aktem spravedlnosti, A my v celém svém
zápasu ničeho jiného nechceme než spravedl-
nost, i ve věcech národních i hospodářských l
Laba
Vltava
Čechy
Morava
39
article
Chci se zde zmíniti ještě o tom, že třeba
k těmto otázkám přidati ještě různé otázky,
které se nedotýkaji jedině a pouze stavu sel-
ského, nýbrž veškerého obyvatelstva venkov-
shého a jejichž úprava je nutnou. Zvláště je
třeba, aby otázka chudinství co nejdřive byl
náležitým způsobem vyřízena. Očekávám, že
také ostatní pánové uvedou nyní, co uznávají
nutným ve prospěch zemědělství našeho a které
záležitosti jsou vlce či měně palčivě, byo
i stejně důležité. (Pochvala.)
Professor dr. Fiedler prohlásil v úvodu
své řeči, že chce jako nestranný pozorovatel
o rozvoji veřejných záležitostí agrárních projeviti
své minění a pravil pak :
V nynější krisi zemědělské, jejíž tíže spo
čivá v její vleklosti, očekává rolnietvo pomoe
od orgánů říšského a zemského zákonodárstv
i od orgánů veřejně správy, a nelze upřiti, že
těmito orgány očekávání toto nebylo dosud
splněno. Že od říšského parlamentu nepřišla
v posledních dobách žádná pomoc, vysvětli
sobě konečně každý neblahými těmi poměry
jež v parlamentě — nikoliv vinou naší — za-
vládly, ale nepracoval-li parlament říšský, na
sněmu mohlo přece tak mnohé přání býti
splněno. Sněm svojí působnosti v oboru agrár-
ním však rovněž rolnictvo zklamal. Nikoliv
snad, že by byl na sněmu býval podán nedo-
statečný počet agrárních návrhů, naopak pro
přilišný počet podaných návrhů neuskutečnil se
z nich žádný. Návrhy ty byly na venkově
vděčně očekávány a proto pak následkem jich
nesplnění vypukla nevole, jež tak zřejmě zra-
čila se při posledních volbách.
doktor
Fiedler
40
article
Teprve po výsledku těchto voleb objevily
se v některých listech diskusse, že máme za-
potřebí agrárního programu, ačkoliv se takě
ozvaly hlasy, že agrárního programu nepotřebu-
jeme a z nejkrajnějšího agrárního křídla se
ozval hlas: »Zvyšte ceny pšenice a žitaa
bude nám pomoženo!« Zrovna s takovou
oprávněností mohlo by se však říci: Zaopatřte
každému slušný důchod a otázka soeiální jest
vyřízena.
Následkem posledních voleb rozštěpilos
rolnictvo ve dva tábory: v lábor, který je do-
sud v táboře strany mladočeské a druhý, který
se ustavil jako samostatná strana agrární. Ne
pokládám takové rozštěpení ro
nictva ve dva tábory za prospěš
né, neboť uskulečnění mnohých agrárních otá
zek musí bojovati s velikými překážkami aty
sotva rolnictvo překoná, bude-li rozštépeno ve
dva tábory. Shoda obou táborů jest však jen
tehdy možná, shodne-li se rolnictvo na jednot
ném věcném programu agrárním. Ideálem tako
vého programu by bylo, kdyby v něm byly vy-
tknuty požadavky rolnictva a zároveň stano-
visko, které má zaujmouti ve všech otázkách,
které se ve veřejném životě vynoří, jako jes
na př. otázka volebního práva do rady říšské,
do sněmu atd.
Má-li rolnictvo seskupiti se k hájení svých
požadavků, tu však nebude lze započíti s pro-
gramem všeobecným, nýbrž bude třeba omeziti
program ten na otázky konkretní, čili aby se
shodlo na tak zv. pracovním progra-
mu agrární m.
Do tohoto programu by měly býti pojaty
především otázky, které jsou s to přinésti aspoř
nějakou úlevu našemu střednímu stavu sel
41
article
skému, otázky, které byly již jaksi propraco-
vány a veřejnou diskusí objasněny, takže je
skutečná naděje, že mohou býti vyřízeny v době
co nejkratší.
Řečník má za to, že by předně měla býti
vzata do rukou otázka scelování (zákon
kommassační), s kteroužto otázkou dala by se
rozřešiti také otázka obecního statkua
otázka drobných meliorací. Nepřekona
telných překážek nečinily by dále otázky: po-
jišťování zemědělské, jednotný
výzkumný ústav, úprava chudin
ství, vybudování našeho hospo-
dářského školství, zejmena doplnění jeho
vysokou školou zemědělskou, anebo
prozatím aspoň zřízením zemědělského oddělení
při české teshnice a akce společen
stevní.
42
article
Zásadní otázkou jest však otázka regu-
lace cen obilních a otázka selskéh
práva. Otázky tyto hájí rolnictvo jihočeské
jehož duší jest posl. Štastný. Se způsobem
jakým potírá názory odchylující se, nelze ovšem
souhlasiti.
Přehlíží se tu různost našich zemědělských
poměrů, na příklad v krajině polabské a česko-
moravské vysočině. Rolnictvo polabské má zcela
jiné zájmy nežli obyvatelstvo jižních Čech. Pro
rolnictvo v Polabí jsou zásadními příšti celní
smlouvy se zřetelem na možnosť vývozu ječmene
a sladu, otázka cukrovarnická s cukrovarnickým
kartelem, s cukerními bonifikacemi atd., pak re-
gulace Labe a jeho přítoků, ale pro jihočeské
rolnictvo, jmenovitě pak pro rolnictvo na česko-
moravské vysočině nemají však otázky ty pra-
žádného zájmu. Tam se pěstuje zvláště žitoa
oves a málo pšenice,pak brambory a len a
proto má rolnictvo zde jen zájem na cenách
těchto plodin.
Uskutečnění myšlenky regulace cen vad
okolnost, že celní šraňky nejsou tak uspořádány,
aby otázka ta byla proveditelna.
Co se týče zvláštního selského práva, třeb
uvážiti předné otázku nedělitelnosti pozemků
olázku zadluženosti selských statků, otázku
selských výměnků a otázku nedostatku dělni
ekýeh sil na venkově.
Štastná
Čechy
Polabí
českýmoravský vysočina
43
article
Mají-li býti reformy ty provedeny, mus
býti napřed podány předlohy, což předpokládá
předběžné šetření a materiál, jejž lze získati
jen úřadní cestou. Spolehati na vládu nelze
není si také toho přáti, poněvadž vláda přiro
zeně bude hájiti kompetenci řišské rady a tedy
zbývá jen zemský výbor, kdež však vadí ne-
souměrné rozdělení agendy zemědělské. (Vý
borně! Výborně!)
Třetím řečníkem byl poslanec a přísedle
zemského výboru K. Adámek. Poukázav n
nebezpečí, jež hrozí tím, že do řad rolnictva,
zejmena nezámožného, leckde vniká směr sociální
demokracie — jak o tom svědčí průběh po
sledních říšských voleb — dovodil potřebu vý-
datné hospodařské pomoci pro rolnictvo vůbec.
V dalším průběhu řeči své zabýval se
posl. Adámek vývody prof. dra. Fiedleraa
připojoval k nim své výklady a poznámky. Líči
těžkopádnost a byrokratický ráz úřadních praeí
pro t. zv. drobné meliorace, podávaje jako
illustraci k tomu četné, zvláště nápadné pří-
klady — po léta bezvýsledné.
V akci zalesňovací provedl český odbor
zemědělské rady velký kus zdatné práce. Řečník
doporučuje rozšíření zalesňovacího katastru.
K Adámek
Adámek
profesor
doktor
44
article
Učiniv proti organisaci technického oddělení
zemědělské rady některé námitky, litoval řečník,
že některé hospodářské školy jsou slabě na
vštěvovány, jak vysvítá ze statistiky; přes to
vyslovil“ se pro hospodářskou akademii jednak
k vůli pěstování vědy, jednak pro výchovu
učitelů hospodářských škol.
V záležitosti úpravy chudinství poukázal
na akci poselstva českého, v níž pracoval posl.
Sehwarz, jehož elaborát však na sněmu
dosud nebyl projednán.
K otázce zemského pojišťování uved
řečník jednání s »První vzájemnou pojišťovnou«,
jež k cíli nevedlo; správní rada tohoto ústav
na jedné straně jednala se zemským výborem
ale letákem agitovala u okresních výborů z
tím účelem, aby její sezemštění se ne-
provadllo.
Na konec připomenul řečník nesnáze zem
ského rozpočtu, jež vadí provedení tak mnohé
dobré a užitečné myšlenky. Řeč posl. Adámka
odm ěněna byla potleskem.
Posl. Heřman Janda zabýval se pak ně
kterými oddily dosavadní dobaty. Poukázav n
odporující sobě jednotlivosti zákonné, na př
vzhledem k zákonu kommassačnímu a dělitel-
nosti pozemků, přisvědčil ke stesku poslance
Adámka, pronesenému na organisaci technické
kanceláře zemědělské rady, pro kterou přál s
sily prvního řádu, ale částečně jiný pracovní
program. Otázka výzkumného ústavu byla stí
žena přemrštěnými a nemístnými nacionalisti-
ckými požadavky Němců, kteří chtěli i tent
ústav míti národnostně rozdělený.
Adámek
Posl
Heřman Janda
Němec
technický oddělený zemědělský rada
učitel hospodářský škola
technický kancelář zemědělský rada
45
article
V dalším dal posl. Janda na uváženou
nemohly-li by k finanční otázce při řešení chu-
dinství přispěti okresní hospodářské záložny, až
— což celkem brzy nastane — jich reservn
fondy dosáhnou zákonné výše a nebudous
musit doplňovati.
V otázce pojišťování odkázal na úplně pro
vedené přípravné práce českého odboru země
dělské rady, jež bohužel ve skutek uvedeny
nebyly. Trpké stížnosti pronesl na chování s
»První vzájemné pojišťovny«, jejíž předsednictvo
si nepočínalo dosti generosně, ač sezemštěn
tohoto úslavu bylo kdysi heslem při volbáel
jeho správní rady.
V otázce chovu dobytka poukázal k nut
nosti hospodářské fluktuace mezi kraji blízkým
městům a odlehlými a skončil díkem těm, kdož
uznali činnost českého odboru zemědělské rady
(Pochvala.)
Pan ředitel Purkhart rozvinul zásobe
svých zkušeností hospodářských, na jichž zá
kladě pojednal o melioracích, o zalesňování —
při němž přál si udržování školek pro lesn
stromoví — o zcelování pozemků a jeho nut-
nosti, o chovu dobytka, o pojišťování — stěžo-
val si, že i byrokratismus je mu na překážku
— a na konec vyslovil přání, aby všech těchto
otázek se použilo zevrubně při dalších studiích,
(Souhlas.)
Přísedící zem. výboru posl. K. Adámel
žádal, aby tresť a výsledek rozpravy, rosumo-
vány v resoluční návrhy, sloužily poslancům
za podklad nastávající akce ve sborech zákono-
dárných.
Když návrh ten byl přijat, skončil předseda
posl. a přísedící zem. výboru dr. Václ. Škard
schůzi srdečným dílem všem řečníkům i účast-
níkům, připomenuv také politickou schůzi, jež
bude klubem příšti týden uspořádána,
Janda
Purkhart
K Adámel
doktor
Václ
Škarda
odbor zemědělský rada
46
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 26. března. (Hr. Gundakr
Wurmbrand zemřel) dnes, jak se sděluje
telegraficky, ve Štyrském Hradci. V posledních
létech hr. Wurmbrand neúčastnil se už činně
života politického, ale v létech osmdesátých
devadesátých byl často jmenován mezi předáky
německé levice a proslul zejmena jako otee
myšlenky, aby němčina byla prohlášena za státní
jazyk v Rakousku, Narozen 9. května 1838.
věnoval se nejprvé službě vojenské a vystoupiv
jako rytmistr z vojska, oddal se správě svých
štyrských statků. R. 1879 byl vyslán z obchodní
komory štyrskohradecké do říšské rady, v niž
po návratu české delegace pravice nabyla vět-
šiny. Hr. Wurmbrand, těžce nesa, že německá
hegemonie v Rakousku jest v úpadku, přišel
r. 1883 s pověstným návrhem, aby němčina
byla prohlášena za státní jazyk. Návrh ten
vskutku projednán ve sněmovně r. 1884, kde
ovšem pravicí pochován. Ale myšlenka Wurm-
brandova nezmizela tím s politického jeviště
od r. 1897, kdy s Wolfem přišla do řišské
rady falanga německých radikálů, stavi se čím
dále, tím okázaleji v popředí německých po-
žadavků, ba i letošní trůnní řeč učinilají
ústupek, uznávajíc potřebu jednotného jazyka
pro státní správu. Hr. Wurmbrand stal se mez
tím po smrti Kaiserfeldově zemským hejtmanem
štyrským, kteroužto hodnost zastával až do
r. 1893, kdy po pádu kabinetu Taaffova vlastno-
ručním listem panovníkovým povolán dne 12. listo
padu do koaličního ministerstva Windischgrätzova.
Gundakr Wurmbrand
Wurmbrand
Wurm
Wolf
Taaffův
panovníkův
Windischgrätzův
Praha
Hradec
Štyrský Hradec
Rakousko
47
article
v němž mu svěřen portefeuille obchodu. Jak
takový rozvinul obšírný politický program, utrpě
však ve své akci postátňování dráh ve sněmovně
porážku, po níž záhy nadešel i pád celého
koaličního kabinetu. Dne 19. června 1895, kdy
byl zproštěn ministerského úřadu, byl vyzna
menán řádem železné koruny prvé třídy. Ze
stávaje i dále poslancem, vystoupil ještě ně
kolikrát ve sněmovně a v delegacích, ale r. 189
už mandátu nepřijal a od té doby upadal zne
náhla v zapomenuti. Slovanští národové v Ra
kousku však nezapomenou, že myšlenka pro
hlášení něměiny za jazyk státní vyšla z jeho
48
article
V Praze, 26. března. (Kvotové do
putace a delegace.) Uherská kvotov
deputace přibyla, jak už sděleno, dnes do
Vídně. Předseda uherského ministerstva Ko
loman Szell přijel s deputáty. Ve středu dn
27. t. m. počnou porady obou deputací a po-
něvadž rakouská deputace na návrh zpravodaje
posl. Beera trvá na dosavadní kvotě 65.6 pr
Rakousko a 34.4 pro Uhry (ve vídeňské zprávě
byl poměr ten udán omylně 65.4 : 34.6), soud
se v peštských politických kruzích, že jednán
deputací bude 30. t. m. skončeno. — Za ny-
nějšího pobytu Szellova má býti také rozhod-
nuto o svolání delegací, neboť dosu
není jisto, sejdou-li se na jaře, nebo až na
podzim. Dojde-li na delegace ještě v květnu
budou se hned po velkonocích konati společné
porady rakouského a uherského ministra finane
s říšským ministerstvem stran společného roz
V Praze, 24. března. (Těšínské po
ské gymnasium) nerozčiluje jen Poláky
kteří už pozbyli naděje, že jim polské kolo vy
může sestátnění tohoto gymnasia, nýbrž i ně
mecké levičáky, kteří by s chutí z otázky tét
hlavy
Beer
Těšínský
Polák
Praha
Vídeň
Rakousko
Uhry
49
article
počtu.
způsobili novou »celjskou afféru«. »N. W. Tagbl.«
otiskl na celé stránce paličský list proti jedi-
nému polskému střednímu ústavu ve Slezsku,
v němž s drzostí jen Němcům vlastní snaží se
prokázati zbytečnost tohoto ústavu. Lelos na-
vštěvuje prý těšínské gymnasium 230 záků,
z nichž je pouze (7) 171 Slezanů a 59 Hali-
čanů. To prý je důkaz, že slezšti Poláci o ústav
nestojí a žactvo pro něj se musí sháněti
z Haliče. Také to prý není žádný důvod, ž
Němci mají ve Slezsku bůh ví kolik středních
škol a 177.000 Poláků ani jediné. V Haliči
připadá jedno gymnasium teprv na 220.000
obyvatelů a 2,835.000 Rusů mají v Haliči
pouze tři gymnasia. Německá spravedlnost, jak
vidno, nezapřela se ani tentokrát. Chče slezským
Polákům měřiti tou měrou, kterou se měří nej-
odstrčenějši národnosti v Rakousku, haličským
Rusům. Bohužel zdá se však, že letos na
sestátnění těšinského gymnasia nedojde, nebot
zprávy z polského kola mluvi už jen o zvýšení
státní subvence, o postátnění mlčí úplně. Chá-
peme proto rozhořčení polských listů, nejen
opposičních, nýbrž i tak konservativných, jako
jest Ivovský »Předsvit«, jenž vyzývá polské kolo
přímo k útoku na vládu a žádá, aby gymna-
sium bylo sestátněno, byť by proto musil pad-
nouti i kabinet dra. Körbra. V jedné věci však
jsou Poláci v neprávu. Bezdůvodně vytýkají
nám Čechům, že vláda naše soukromé ústavy
sestátňuje, proti jejich ústavu však činí námitky.
N W Tagbl
Němec
Slezan
Polák
Rus
Čecho
Slezsko
Halič
Rakousko
50
article
Těšinské gymnasium jest prvý a jediný polský
ústav, vydržovaný z peněz soukromníků. My
jsme takových ústavů měli na tucty a mám
jich dosud celou řadu. Jaký náklad vyžaduj
naše soukromé střední školy, o tom svědčí roz-
počet Ústřední Matice školské. Pro opavsk
gymnasium, ač bylo dávno úplně zařízeno, do-
máhali jsme se marně po deset let sestátnění.
Na Moravě máme celou řadu soukromých střed-
ních škol, na něž stát připlácí jen nepatrnou
částkou. V té věci nám Poláci nemají vskutku
čoho záviděti.
Z Těšína, 24. března. (Soupis o by
vatelstva ve Slezsku.) Ve Slezsku n
počitáno letos 676.374 obyvatel, o 73.646 více,
nežer. 1890. Tento značný přírostek, obnášejíeí
12.4 proc., připadá však skoro výhradně Téšln-
sku, kdežto na Opavsku až na malé výjimky
obyv. ubylo. Kdežto Opavsko r. 1890 s 303.785
obyvateli bylo ještě lidnatější než Téšínsko
298.938 obyvateli, má nyní Těšínsko 368 241
obyvatel (o 69.303 více, než r. 1890), Opav-
sko jen 308.133 (o 4.338 více). Na Těšínsku
přibylo obyvatelstva ve všech soudních okresích
nejvíce v okresích bohumínském a fryštátském,
k nimž náležejí obce uhelné pánve. Na Opavsku
vykazují značnější přírostky jen okresy české
klimovský, bílovský a opavský. Německé okresy
buď vzrostly jen nepatrně aneb vykazují i značné
úbytky, jako bruntálský, javornický, albrechtický
a osoblažský. Podrobný výkaz je následující:
Města s vlastním statutem Opava 24.571
(+ 3071), Bílsko 16.554 (+ 2348), Fry-
dek 9023 (+ 1649); hejtmanství bíls ké
75.425 (+ 4086), těšínské 132.145 (--
12.806), fryštátské 135.094 (+- 48.419),
bílovské 40.859 (+ 4040), bruntálské
49.867 (— 1864), frývaldovské 68.930
(— 758), krnovské 60.125 (— 2732)
opavské 63.881 (+ 2581). Kromě měs
výše uvedených má Těšín 17.830, Krnov
14.305 obyv. V jediném českém městě Klim-
Polák
Morava
Těšín
Slezsko
Opavsko
Těšínsko
Opava
Bílsko
Krnov
Klim
Frydeka 9023
krnovský 60.125