ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 6c499950-6603-11dc-9d1b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 50 celkem · entity: place 53, person 35, work 3, org 5
1 masthead
27. března 1901.
2 masthead
Císlo 85.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana3.
5 article
nev ndoeeěttei tedl pnbinea
6 article
O cniee
8 article
I u nás konečně má dojíti k investicím, po kterých se již léta bezvýsledně volalo. Stavba vodních a železničních dráh není výsledkema částí systematické dopravní politiky státní: ná- rodnostní spory vyvolaly tuto neočekávanou vládní péči o hospodářské potřeby národůa uspíšily jich provedeni. Budoucímu historiku naší poloviny říšské budou dějiny těchto vod- ních dráh a jich stavba jednou z nejzajíma- vějších episod z vývojových převratů její. K vůli jasnému přehledu přinášíme mapku zamý- šlených drah vodních. Kanál dunajsko- vltavský, který má počínati u Vídně, bude veden přes Cmunt k Budějovicům. Projekt
Vídeň Cmunt Budějovice
9 title
Projektované vodní dráhy
10 title
DRÁŽDAN
11 article
nana .pn uqonášl nikk konn
12 title
PRAHA ( toti zsnasi
Praha
13 article
faou Ptzni
14 article
Tá80 pis viTnVori
15 article Buvklovieh
Buvklovieh KRUMIo)
16 title
PASov
Pasov
17 article
kanálu tohoto z Lince do Budějovic (na mapce vyznačený řadou kroužků) nemá valných chanci. Interessy Vídně budou mocnějšími než přání hornorakouských zemědělců. Splav- nění Vltavy počíti má od ústi dunajsko- vltavského kanálu u Budějovic a provedeno býti až k Mělníku. Na význam úpravy této pro český Jih jsme již v našem listě pouká- zali; bude průlomem do zemědělského jeho rázu a počátkem jeho zprůmyslnění. Prah má býti důležitým přístavním střediskem této dráhy. Náklady splavnění Vltavy a dunajsko- labského kanálu rozpočteny jsou na 240 mil. K. Splavnění Labe počne u Pardubie,
Linec Budějovice Vídeň Vltava Mělník Praha
18 title
VRATISuv
19 title
Rusvs
20 title
2NOJi
21 title
ANGEnn;
22 article Bin
Bin kde vyústi v ně kanál labskooderský. který půjde od Pardübic přes Litomyšl k Olo- mouci a odtud pak dále k Přerovu. Zde spojí se s kanálem dunajskooderským, klerý počíti má u Vídně a má býti veden podél Mlo- ravy k Přerovu, odtud podél Bečvy do Hranie. kde projektován veliký přístav a odtud pak dále k Moravské Ostravě a k Bohumínu. Jeho odbočka od stoku Dyje s Moravou k Brnu do vládního projektu sice pojata není, její stavba bude ale zajisté po provedení navrhované vodní sítě jen otázkou času. Dunaj- sko oderským kanálem spojena bude Vídeň se Severním mořem. Potud týkají se pröjektované
Litomyšl Ola Přerov Vídeň Mt Bečva Ostrava Bohumín Dyje Morava Brno Dunaj
23 article
v Rakousku. voz
Rakousko
24 title
OoPAva
26 title
O Bvsrši ce
27 title
PREšaun
28 article
vodní dráhy přímo zemí českých. Spojení du najsko oderského kanálu se Sanem a Dně- strem má sloužiti eminentně zájmům Haliče, ale pouhý pohled na mapu stačí, aby pochopena byla jeho důležitost i pro země české: jím otevře se našemu obchodu nová přímá dráha do Černého moře. Náklady všech těchto vod- ních dráh rozpočteny jsou předběžně na 600 mil. K. Hraženy mají býti 4 proc, půjčkou investiční. Jest nepopíratelno, že stavbami tě- mito bude posílen a zvýšen hospodářskýa obchodní ruch. Ale jimi také vytvořeny budou nové poměry a nové základy obchodní a prů- myslové. Majíli tedy býti nové dráhy v plném
San Halič Černý moře
29 article
O-1 ROsu
Rosa
31 article
rewnš ne see gzen
32 article
vrrrv lov
33 article
eky buď přirorené ne e uměle splavné. Průplavni ieky. ved lodní präplavy.
34 title
Košice
Košice
35 title
Projekiorané vodní dráne
36 article Iodni průpla vy.
Iodni průpla vy. srp
37 title
Průplavní řek. Kamenoukelnáa teožísk jačdouhelná tořisk
38 article
slova smyslu dobrodiním pro země české, pak bude nutno, aby předeházela úprava našich řek. Především a napřed splavnění Lab a Vltavy a pak teprve stavby kanálové, ono musí býti prvým krokem k provedení celého vládního projektu. Pro Čechy a Moravu již léta nestalo se nic — ne- bude tedy vyplnění našich tužeb ničím jiným než aktem spravedlnosti, A my v celém svém zápasu ničeho jiného nechceme než spravedl- nost, i ve věcech národních i hospodářských l
Laba Vltava Čechy Morava
39 article
Chci se zde zmíniti ještě o tom, že třeba k těmto otázkám přidati ještě různé otázky, které se nedotýkaji jedině a pouze stavu sel- ského, nýbrž veškerého obyvatelstva venkov- shého a jejichž úprava je nutnou. Zvláště je třeba, aby otázka chudinství co nejdřive byl náležitým způsobem vyřízena. Očekávám, že také ostatní pánové uvedou nyní, co uznávají nutným ve prospěch zemědělství našeho a které záležitosti jsou vlce či měně palčivě, byo i stejně důležité. (Pochvala.) Professor dr. Fiedler prohlásil v úvodu své řeči, že chce jako nestranný pozorovatel o rozvoji veřejných záležitostí agrárních projeviti své minění a pravil pak : V nynější krisi zemědělské, jejíž tíže spo čivá v její vleklosti, očekává rolnietvo pomoe od orgánů říšského a zemského zákonodárstv i od orgánů veřejně správy, a nelze upřiti, že těmito orgány očekávání toto nebylo dosud splněno. Že od říšského parlamentu nepřišla v posledních dobách žádná pomoc, vysvětli sobě konečně každý neblahými těmi poměry jež v parlamentě — nikoliv vinou naší — za- vládly, ale nepracoval-li parlament říšský, na sněmu mohlo přece tak mnohé přání býti splněno. Sněm svojí působnosti v oboru agrár- ním však rovněž rolnictvo zklamal. Nikoliv snad, že by byl na sněmu býval podán nedo- statečný počet agrárních návrhů, naopak pro přilišný počet podaných návrhů neuskutečnil se z nich žádný. Návrhy ty byly na venkově vděčně očekávány a proto pak následkem jich nesplnění vypukla nevole, jež tak zřejmě zra- čila se při posledních volbách.
doktor Fiedler
40 article
Teprve po výsledku těchto voleb objevily se v některých listech diskusse, že máme za- potřebí agrárního programu, ačkoliv se takě ozvaly hlasy, že agrárního programu nepotřebu- jeme a z nejkrajnějšího agrárního křídla se ozval hlas: »Zvyšte ceny pšenice a žitaa bude nám pomoženo!« Zrovna s takovou oprávněností mohlo by se však říci: Zaopatřte každému slušný důchod a otázka soeiální jest vyřízena. Následkem posledních voleb rozštěpilos rolnictvo ve dva tábory: v lábor, který je do- sud v táboře strany mladočeské a druhý, který se ustavil jako samostatná strana agrární. Ne pokládám takové rozštěpení ro nictva ve dva tábory za prospěš né, neboť uskulečnění mnohých agrárních otá zek musí bojovati s velikými překážkami aty sotva rolnictvo překoná, bude-li rozštépeno ve dva tábory. Shoda obou táborů jest však jen tehdy možná, shodne-li se rolnictvo na jednot ném věcném programu agrárním. Ideálem tako vého programu by bylo, kdyby v něm byly vy- tknuty požadavky rolnictva a zároveň stano- visko, které má zaujmouti ve všech otázkách, které se ve veřejném životě vynoří, jako jes na př. otázka volebního práva do rady říšské, do sněmu atd. Má-li rolnictvo seskupiti se k hájení svých požadavků, tu však nebude lze započíti s pro- gramem všeobecným, nýbrž bude třeba omeziti program ten na otázky konkretní, čili aby se shodlo na tak zv. pracovním progra- mu agrární m. Do tohoto programu by měly býti pojaty především otázky, které jsou s to přinésti aspoř nějakou úlevu našemu střednímu stavu sel
41 article
skému, otázky, které byly již jaksi propraco- vány a veřejnou diskusí objasněny, takže je skutečná naděje, že mohou býti vyřízeny v době co nejkratší. Řečník má za to, že by předně měla býti vzata do rukou otázka scelování (zákon kommassační), s kteroužto otázkou dala by se rozřešiti také otázka obecního statkua otázka drobných meliorací. Nepřekona telných překážek nečinily by dále otázky: po- jišťování zemědělské, jednotný výzkumný ústav, úprava chudin ství, vybudování našeho hospo- dářského školství, zejmena doplnění jeho vysokou školou zemědělskou, anebo prozatím aspoň zřízením zemědělského oddělení při české teshnice a akce společen stevní.
42 article
Zásadní otázkou jest však otázka regu- lace cen obilních a otázka selskéh práva. Otázky tyto hájí rolnictvo jihočeské jehož duší jest posl. Štastný. Se způsobem jakým potírá názory odchylující se, nelze ovšem souhlasiti. Přehlíží se tu různost našich zemědělských poměrů, na příklad v krajině polabské a česko- moravské vysočině. Rolnictvo polabské má zcela jiné zájmy nežli obyvatelstvo jižních Čech. Pro rolnictvo v Polabí jsou zásadními příšti celní smlouvy se zřetelem na možnosť vývozu ječmene a sladu, otázka cukrovarnická s cukrovarnickým kartelem, s cukerními bonifikacemi atd., pak re- gulace Labe a jeho přítoků, ale pro jihočeské rolnictvo, jmenovitě pak pro rolnictvo na česko- moravské vysočině nemají však otázky ty pra- žádného zájmu. Tam se pěstuje zvláště žitoa oves a málo pšenice,pak brambory a len a proto má rolnictvo zde jen zájem na cenách těchto plodin. Uskutečnění myšlenky regulace cen vad okolnost, že celní šraňky nejsou tak uspořádány, aby otázka ta byla proveditelna. Co se týče zvláštního selského práva, třeb uvážiti předné otázku nedělitelnosti pozemků olázku zadluženosti selských statků, otázku selských výměnků a otázku nedostatku dělni ekýeh sil na venkově.
Štastná Čechy Polabí českýmoravský vysočina
43 article
Mají-li býti reformy ty provedeny, mus býti napřed podány předlohy, což předpokládá předběžné šetření a materiál, jejž lze získati jen úřadní cestou. Spolehati na vládu nelze není si také toho přáti, poněvadž vláda přiro zeně bude hájiti kompetenci řišské rady a tedy zbývá jen zemský výbor, kdež však vadí ne- souměrné rozdělení agendy zemědělské. (Vý borně! Výborně!) Třetím řečníkem byl poslanec a přísedle zemského výboru K. Adámek. Poukázav n nebezpečí, jež hrozí tím, že do řad rolnictva, zejmena nezámožného, leckde vniká směr sociální demokracie — jak o tom svědčí průběh po sledních říšských voleb — dovodil potřebu vý- datné hospodařské pomoci pro rolnictvo vůbec. V dalším průběhu řeči své zabýval se posl. Adámek vývody prof. dra. Fiedleraa připojoval k nim své výklady a poznámky. Líči těžkopádnost a byrokratický ráz úřadních praeí pro t. zv. drobné meliorace, podávaje jako illustraci k tomu četné, zvláště nápadné pří- klady — po léta bezvýsledné. V akci zalesňovací provedl český odbor zemědělské rady velký kus zdatné práce. Řečník doporučuje rozšíření zalesňovacího katastru.
K Adámek Adámek profesor doktor
44 article
Učiniv proti organisaci technického oddělení zemědělské rady některé námitky, litoval řečník, že některé hospodářské školy jsou slabě na vštěvovány, jak vysvítá ze statistiky; přes to vyslovil“ se pro hospodářskou akademii jednak k vůli pěstování vědy, jednak pro výchovu učitelů hospodářských škol. V záležitosti úpravy chudinství poukázal na akci poselstva českého, v níž pracoval posl. Sehwarz, jehož elaborát však na sněmu dosud nebyl projednán. K otázce zemského pojišťování uved řečník jednání s »První vzájemnou pojišťovnou«, jež k cíli nevedlo; správní rada tohoto ústav na jedné straně jednala se zemským výborem ale letákem agitovala u okresních výborů z tím účelem, aby její sezemštění se ne- provadllo. Na konec připomenul řečník nesnáze zem ského rozpočtu, jež vadí provedení tak mnohé dobré a užitečné myšlenky. Řeč posl. Adámka odm ěněna byla potleskem. Posl. Heřman Janda zabýval se pak ně kterými oddily dosavadní dobaty. Poukázav n odporující sobě jednotlivosti zákonné, na př vzhledem k zákonu kommassačnímu a dělitel- nosti pozemků, přisvědčil ke stesku poslance Adámka, pronesenému na organisaci technické kanceláře zemědělské rady, pro kterou přál s sily prvního řádu, ale částečně jiný pracovní program. Otázka výzkumného ústavu byla stí žena přemrštěnými a nemístnými nacionalisti- ckými požadavky Němců, kteří chtěli i tent ústav míti národnostně rozdělený.
Adámek Posl Heřman Janda Němec technický oddělený zemědělský rada učitel hospodářský škola technický kancelář zemědělský rada
45 article
V dalším dal posl. Janda na uváženou nemohly-li by k finanční otázce při řešení chu- dinství přispěti okresní hospodářské záložny, až — což celkem brzy nastane — jich reservn fondy dosáhnou zákonné výše a nebudous musit doplňovati. V otázce pojišťování odkázal na úplně pro vedené přípravné práce českého odboru země dělské rady, jež bohužel ve skutek uvedeny nebyly. Trpké stížnosti pronesl na chování s »První vzájemné pojišťovny«, jejíž předsednictvo si nepočínalo dosti generosně, ač sezemštěn tohoto úslavu bylo kdysi heslem při volbáel jeho správní rady. V otázce chovu dobytka poukázal k nut nosti hospodářské fluktuace mezi kraji blízkým městům a odlehlými a skončil díkem těm, kdož uznali činnost českého odboru zemědělské rady (Pochvala.) Pan ředitel Purkhart rozvinul zásobe svých zkušeností hospodářských, na jichž zá kladě pojednal o melioracích, o zalesňování — při němž přál si udržování školek pro lesn stromoví — o zcelování pozemků a jeho nut- nosti, o chovu dobytka, o pojišťování — stěžo- val si, že i byrokratismus je mu na překážku — a na konec vyslovil přání, aby všech těchto otázek se použilo zevrubně při dalších studiích, (Souhlas.) Přísedící zem. výboru posl. K. Adámel žádal, aby tresť a výsledek rozpravy, rosumo- vány v resoluční návrhy, sloužily poslancům za podklad nastávající akce ve sborech zákono- dárných. Když návrh ten byl přijat, skončil předseda posl. a přísedící zem. výboru dr. Václ. Škard schůzi srdečným dílem všem řečníkům i účast- níkům, připomenuv také politickou schůzi, jež bude klubem příšti týden uspořádána,
Janda Purkhart K Adámel doktor Václ Škarda odbor zemědělský rada
46 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 26. března. (Hr. Gundakr Wurmbrand zemřel) dnes, jak se sděluje telegraficky, ve Štyrském Hradci. V posledních létech hr. Wurmbrand neúčastnil se už činně života politického, ale v létech osmdesátých devadesátých byl často jmenován mezi předáky německé levice a proslul zejmena jako otee myšlenky, aby němčina byla prohlášena za státní jazyk v Rakousku, Narozen 9. května 1838. věnoval se nejprvé službě vojenské a vystoupiv jako rytmistr z vojska, oddal se správě svých štyrských statků. R. 1879 byl vyslán z obchodní komory štyrskohradecké do říšské rady, v niž po návratu české delegace pravice nabyla vět- šiny. Hr. Wurmbrand, těžce nesa, že německá hegemonie v Rakousku jest v úpadku, přišel r. 1883 s pověstným návrhem, aby němčina byla prohlášena za státní jazyk. Návrh ten vskutku projednán ve sněmovně r. 1884, kde ovšem pravicí pochován. Ale myšlenka Wurm- brandova nezmizela tím s politického jeviště od r. 1897, kdy s Wolfem přišla do řišské rady falanga německých radikálů, stavi se čím dále, tím okázaleji v popředí německých po- žadavků, ba i letošní trůnní řeč učinilají ústupek, uznávajíc potřebu jednotného jazyka pro státní správu. Hr. Wurmbrand stal se mez tím po smrti Kaiserfeldově zemským hejtmanem štyrským, kteroužto hodnost zastával až do r. 1893, kdy po pádu kabinetu Taaffova vlastno- ručním listem panovníkovým povolán dne 12. listo padu do koaličního ministerstva Windischgrätzova.
Gundakr Wurmbrand Wurmbrand Wurm Wolf Taaffův panovníkův Windischgrätzův Praha Hradec Štyrský Hradec Rakousko
47 article
v němž mu svěřen portefeuille obchodu. Jak takový rozvinul obšírný politický program, utrpě však ve své akci postátňování dráh ve sněmovně porážku, po níž záhy nadešel i pád celého koaličního kabinetu. Dne 19. června 1895, kdy byl zproštěn ministerského úřadu, byl vyzna menán řádem železné koruny prvé třídy. Ze stávaje i dále poslancem, vystoupil ještě ně kolikrát ve sněmovně a v delegacích, ale r. 189 už mandátu nepřijal a od té doby upadal zne náhla v zapomenuti. Slovanští národové v Ra kousku však nezapomenou, že myšlenka pro hlášení něměiny za jazyk státní vyšla z jeho
48 article
V Praze, 26. března. (Kvotové do putace a delegace.) Uherská kvotov deputace přibyla, jak už sděleno, dnes do Vídně. Předseda uherského ministerstva Ko loman Szell přijel s deputáty. Ve středu dn 27. t. m. počnou porady obou deputací a po- něvadž rakouská deputace na návrh zpravodaje posl. Beera trvá na dosavadní kvotě 65.6 pr Rakousko a 34.4 pro Uhry (ve vídeňské zprávě byl poměr ten udán omylně 65.4 : 34.6), soud se v peštských politických kruzích, že jednán deputací bude 30. t. m. skončeno. — Za ny- nějšího pobytu Szellova má býti také rozhod- nuto o svolání delegací, neboť dosu není jisto, sejdou-li se na jaře, nebo až na podzim. Dojde-li na delegace ještě v květnu budou se hned po velkonocích konati společné porady rakouského a uherského ministra finane s říšským ministerstvem stran společného roz V Praze, 24. března. (Těšínské po ské gymnasium) nerozčiluje jen Poláky kteří už pozbyli naděje, že jim polské kolo vy může sestátnění tohoto gymnasia, nýbrž i ně mecké levičáky, kteří by s chutí z otázky tét hlavy
Beer Těšínský Polák Praha Vídeň Rakousko Uhry
49 article
počtu. způsobili novou »celjskou afféru«. »N. W. Tagbl.« otiskl na celé stránce paličský list proti jedi- nému polskému střednímu ústavu ve Slezsku, v němž s drzostí jen Němcům vlastní snaží se prokázati zbytečnost tohoto ústavu. Lelos na- vštěvuje prý těšínské gymnasium 230 záků, z nichž je pouze (7) 171 Slezanů a 59 Hali- čanů. To prý je důkaz, že slezšti Poláci o ústav nestojí a žactvo pro něj se musí sháněti z Haliče. Také to prý není žádný důvod, ž Němci mají ve Slezsku bůh ví kolik středních škol a 177.000 Poláků ani jediné. V Haliči připadá jedno gymnasium teprv na 220.000 obyvatelů a 2,835.000 Rusů mají v Haliči pouze tři gymnasia. Německá spravedlnost, jak vidno, nezapřela se ani tentokrát. Chče slezským Polákům měřiti tou měrou, kterou se měří nej- odstrčenějši národnosti v Rakousku, haličským Rusům. Bohužel zdá se však, že letos na sestátnění těšinského gymnasia nedojde, nebot zprávy z polského kola mluvi už jen o zvýšení státní subvence, o postátnění mlčí úplně. Chá- peme proto rozhořčení polských listů, nejen opposičních, nýbrž i tak konservativných, jako jest Ivovský »Předsvit«, jenž vyzývá polské kolo přímo k útoku na vládu a žádá, aby gymna- sium bylo sestátněno, byť by proto musil pad- nouti i kabinet dra. Körbra. V jedné věci však jsou Poláci v neprávu. Bezdůvodně vytýkají nám Čechům, že vláda naše soukromé ústavy sestátňuje, proti jejich ústavu však činí námitky.
N W Tagbl Němec Slezan Polák Rus Čecho Slezsko Halič Rakousko
50 article
Těšinské gymnasium jest prvý a jediný polský ústav, vydržovaný z peněz soukromníků. My jsme takových ústavů měli na tucty a mám jich dosud celou řadu. Jaký náklad vyžaduj naše soukromé střední školy, o tom svědčí roz- počet Ústřední Matice školské. Pro opavsk gymnasium, ač bylo dávno úplně zařízeno, do- máhali jsme se marně po deset let sestátnění. Na Moravě máme celou řadu soukromých střed- ních škol, na něž stát připlácí jen nepatrnou částkou. V té věci nám Poláci nemají vskutku čoho záviděti. Z Těšína, 24. března. (Soupis o by vatelstva ve Slezsku.) Ve Slezsku n počitáno letos 676.374 obyvatel, o 73.646 více, nežer. 1890. Tento značný přírostek, obnášejíeí 12.4 proc., připadá však skoro výhradně Téšln- sku, kdežto na Opavsku až na malé výjimky obyv. ubylo. Kdežto Opavsko r. 1890 s 303.785 obyvateli bylo ještě lidnatější než Téšínsko 298.938 obyvateli, má nyní Těšínsko 368 241 obyvatel (o 69.303 více, než r. 1890), Opav- sko jen 308.133 (o 4.338 více). Na Těšínsku přibylo obyvatelstva ve všech soudních okresích nejvíce v okresích bohumínském a fryštátském, k nimž náležejí obce uhelné pánve. Na Opavsku vykazují značnější přírostky jen okresy české klimovský, bílovský a opavský. Německé okresy buď vzrostly jen nepatrně aneb vykazují i značné úbytky, jako bruntálský, javornický, albrechtický a osoblažský. Podrobný výkaz je následující: Města s vlastním statutem Opava 24.571 (+ 3071), Bílsko 16.554 (+ 2348), Fry- dek 9023 (+ 1649); hejtmanství bíls ké 75.425 (+ 4086), těšínské 132.145 (-- 12.806), fryštátské 135.094 (+- 48.419), bílovské 40.859 (+ 4040), bruntálské 49.867 (— 1864), frývaldovské 68.930 (— 758), krnovské 60.125 (— 2732) opavské 63.881 (+ 2581). Kromě měs výše uvedených má Těšín 17.830, Krnov 14.305 obyv. V jediném českém městě Klim-
Polák Morava Těšín Slezsko Opavsko Těšínsko Opava Bílsko Krnov Klim Frydeka 9023 krnovský 60.125