2
masthead
V Praze, ve středu dne 27. března 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přeadplácí ses
v Praze v admlnistraei
sa paěsie
ns čtvrt leta
s dvojí čenáškou
ns něsle . . . .
7k5n
nal čtnit lat-
ve flíalkách
2 K 90n
na mšske .
Poštou:
na měste. . . . .
na čtvrt. leka
s dvojí zásilkou
a měste
na čtvrt leta : . . . 1I K s0
Neznámý český politik a
„HOBOCT“
Petrobradské »Novosti« přinášejí v čísl
ze dne 11. (24.) března t. r. » Rozpravu s če-
ským politikem« svého vídeňského dopiso
vatele, kteráž nemůže zůstati mezi námi ne
povšimnuta.
Nejmenovaný český politik snaží se pro-
vésti nový pokus postaviti » Kolumbovo vejce«
poměrů rakouských a budiž to ihned předem
pověděno, náleží ke známým optimistům, jak
je hojně pěstuje dunajské ovzduší s »jedinou
Vídní«.
Jemu jest náš rakouský svět nejkrá
nější částí zeměkoule, a nebýti prostořekých
časopisů francouzských a ruských, proti nimž
nedávno zvláště energicky zakročilo odpo-
lední vydání úřadních novin vídeňských, ne
nalezl by na zdejším nebi ani nejmenší po
skvrny, vždyť »Schönererovci jsou i nyní
ještě velmi nepatrnou stranou na radě říš
ské, majíce všeho všudy pouze 20 poslanců
mezi 425 členy říšské rady; monarchisté a
nacionalisté (l) ve Francii, ba i Irčané v an-
glickém parlamentě vládnou mnohem většími
silami, . . . strana neodvislých v uherském
sněmu a sociální demokraté v říšském sněmu
německém mají poměrně větší počet poslanců.
než schönererovští všeněmci, a přece nikomu
nenapadá mluviti o nastávajícím jejich ví
on
tězství.«
A ostatně, praví »český politik«, kdyby
plány Schönererovců se uskutečnily, ohro-
žovaly by nejen Čechy a Slovany, ale i samy
rakouské Němce, jichž většina příliš miluje
svou vlast, než aby se dala strhnouti všeně-
meckými chimérami.
Kolumbův
Irčan
Čecho
Němec
Praha
Vídeň
Francie
Slovan
5
article
Neznámému českému politikovii jest
»osobně známo a to spolehlivě, že Schöne-
rerovci radostí přímo skákali«, když četli ony
francouzské články o sobě, kteréž »de facto
naháněly vodu na jejich mlýn.«. Veškeří
Němci jsou nyní (když přečetli ony fran-
couzské články) o tom přesvědčeni, že i hr.
Goluchovský i předseda ministerstva dr
Körber budou o to pečovati, jednak aby
vešli v těsnější sblížení s Německem, jednak
aby zavedli v Rakousku ultra německý režim.
Schönererovci současně si na to ukazují, že
články ony se uveřejňují právě ve francouz-
ských a z části ruských časopisech, kteréž
chovají se příznivě ke Slovanům rakouským
vůbec a k Čechům zvláště. Všeněmci chtějí
stůj co stůj přesvědčiti vyšší kruhy rakouské
o tom, že jejich pangermanism jest pouze
následkem českého panslavismu (!) . . «
Naši zahraniční přátelé prokazují prý
tudíž nám Čechům špatné služby, když na
základě schönererovských hesel mluví o roz-
kladu říše, . . . neboť Čechové dobře vědí,
že by tím přestalo i jejich národní bytí .
Takové hlasy, pokračoval nejmenovaný český
politik, přátelské nám zahraničné žurnali
stiky jen ještě činí spletitějším naše již
tak velmi obtížné postavení a zhoršují na-
děje našeho trudného zápasu za národní
existenci . ..
To jsou asi podstatné myšlénky nezná
měho českého politika, jejž bychom musil
pokládati za důvěrníka tiskové kanceláře
vládní, kdyby vážný list ruský výslovně ne-
pravil, že jsou to výroky »češskago děja-
telja« a kdyby nad to ještě zvláště nebyl
připomenul, že se vrátí k této záležitosti co
nejdříve.
Schön
Němec
Körber
Čecho
Německo
Rakousko
6
article
Rozuměli jsme tomu, když »Wiener
Abendpost« právem se opřel nechutnostem
namířeným na osoby vysoko postavené ; roz-
umíme tomu, když rakouští officiosové hájí
dobrou pověst Rakouska, ba překvapovalo
nás, že se tak nestalo ihned, když o činnosti
schönererovské psalo se ve — vše ch
listech německ ých, a to po léta. -
Nerozumíme však tomu, když neznámy
český politik tváří se, jakoby články fran-
couzských a některých ruských časopisů,
opřené o agitaci, řeči a činnost ne pouz
tak zvaných všeněmců — ohrožovaly trvání
Rakouska. To jest eskamotáž, již žádný
opravdový Čech si nesmí dovoliti, a již nutno
za tepla a co nejdůrazněji odmítnouti; nebet
líčí-li se takovýmto zvráceným způsobem ná-
sledky a příčiny, jak stalo se tuto v petro-
hradských »Novostech« — uvádí se poctivé
jmeno české v podezření jak před národem
růským tak francouzským.
Dokud professoři vídeňské university
šířili propagandu pro celní jednotu s Ně-
meckem, dokud hlásalo se, že nynější ho-
spodářské území rakouské jest samo o sobě
nedostatečně, dokud se v německých kru
zích zde i za hranicemi mluvilo i ve veřej-
ných schůzích a psalo o příčlánkování státo-
právním, dokud agitátoři z Němec jezdili
sem do Rakouska a zdejší všeněmečtí apo-
štolové do Němec, zkrátka, dokud se všecky
tyto zajímavé věci vyřizovaly v »u žší ně
mecké rodině«, neozval se nikde dů-
razněji hlas vládní kanceláře tiskové! A to
ani nevzpomínáme toho, kterak šmahem opi-
sováno zakonodárství Německa až do nejno-
vější doby, což samo o sobě jest stejným
krokem sjednocovacím.
Wiener
Němec
Rakousko
Německo
7
article
Jest snad věcí českých politiků ve Vídni.
aby mátli veřejné mínění v národech ruském
a francouzském, a ličili Němce po veli-
kém vítězství, jehož dobyli svou
obstrukcí, jako nejnevinnějš
beránky? Jest snad věcí českých politiků
zapomínati, co v roce 1866 se vzkazovalo
z Pruska do Čech a co léta před tim stalo
se s nejkrásnější částí Slezska? Jest snad
úkolem českých politiků srovnáváním věcí
k sobě nenáležitých, jako se děje odkazem
na různé menšiny v jiných sněmovnách, za-
krývati světoznámá fakta kapitulace před
německou obstrukcí a vítězného naparování
se menšiny německé proti všemu oby
vatelstvu?
Co se týče uskutečnění plánů schöne
rerovských, mluví se o nich již dosti dávno
mohlo by se na ně dobře použiti i slov
Palackého o minulosti a budoucnosti národa
českého, dosti známých.
Němec
Palacký
Vídeň
Prusko
Čechy
Slezsko
8
article
Má ostatně neznámý český politik o v
znamu 405 ostatních poslanců na radě říšské
prapodivné mínění, domnívá-li se, že Schö-
nererovci a vítězná německá obstrukce zvě-
děla teprve ze zahraničných novin, co vítěz-
ství její znamená, a že se dají nyní před
dvaceti Schönererovci na útěk kde kdo, až
tito budou vymáhati těsnější spojení s Ně-
meckem a ultraněmecký režim. Což neznámy
český politik neví, co se děje od let ve smí-
šeném území, na Moravě, ve Slezku a v ze-
mích slovinských? Což neví, že jsou z de
v Rakousku celé slovanské zem
bez národních slovanských
škol? Neslyšel nic o tom, jak se vede če-
ským duchovním, úřadníkům, učitelům atd.
atd. v krajinách smíšených? Komu chce
tudíž u nás namlouvati, že hlasy nám pří-
znivé »nadhánějí vodu na německý mlýn«?
Český politik mluvil i o panslavistec
v Čechách. Nechtěl by rovněž tak spočítati
je na radě říšské, jako Schönererovce, aby
neupadl v podezření, že spolehá až příliš
na ochotu ruského zpravodaje?
Konečně záhodno připomenouti, že a
Rusové ani Francouzové nemají již zapo-
třebí poučení takového, jakéhož se dostalo
dopisovateli »Novostí« neznámým českým
politikem, jenž by nejraději zachoval se jako
pštros, aby mohl pěti dále svou píseň o nej-
krásnějším kousku země na Dunaji, bez
něhož by bylo veta po zdejších Slovanech
ano i po Maďarech. Hrůzal
Rus
Francouz
Maďar
Morava
Rakousko
Čechy
Dunaj
9
article
Předhěžně výsledky sčítání lidu
r. 1900.
Předhěžně výsledky sčítání lidu
r. 1900.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
10
article
zb ae
odejkeen
9n jol
11
article
III.
III.
(Dokončenl)
12
article
K doplnění celkového obrazu budiž uvedeno
ještě, že jednotlivé politické okresy v Solno-
hradsku, Istrii, Bukoviné a Dalmacii těší se prů-
měrně stejnoměrnému rozvoji obyvatelstva, kdežto
v ostatních zemích kromě již uvedených úbytků
nebo stagnace shledáváme velmi značné rozdíly
mezi jednotlivými okresy. Tak zejmena vedle
Tyrol země koruny české, částečně i Dolní Ra-
kousy. Průměru vypočtenému pro celý obvod
Cislajtanie ( 9.3) blíži se nebo mírně nad
tento vystupují větší uzavřené obvody v Dolních
Rakousích, Solnohradech a sev. Štyrsku, ve
středu Tyrol, ve Vorarlberku a Haliči.
Za to značně vyrůstají nad tento průmě
přirozeně relativní čísla vzrostů velkých a větších
měst. Zvláště příznačným je mnohem vyšší než
průměrný vzrůst v převládajících okresech prů-
myslných, jež se kupí kolem Vídně a Prahy
V zemích koruny české nad to vynikajíeím při
rostem vyznačují se průmyslové okresy, zejmena
v pořičí středního Labe, v Rudohoří a v horách
lužicko-jizerských; zvláště zjištěn bylúkaz tento
v krajích s čilým bornictvím; právě tak, jako
ve Slezsku a čáslečně na Moravě v uhelném
revíru ostravsko-karvinském byla vyšelřena na
jednotlivých místech největší procenta přírostu
vůbec v celém Předlitavs«u. Nelze se tu pouštěti
do podrobností; uvádímě poukazujíce na hořej
uvedená data pro celé politické okresy jenza
příklad číslice vztahující se na jednotlivé místn
obce, vyznačující se nadnormálním rozvojem
v okresu mosteckém Most + 44.5, Kopisty
+ 124.8, Dolní Litvínov + 113.0, Záluží
+ 108.0 proc.; v okresu duchcovském Bruch
+312.0, Nová Ves+ 115 .5, Hostomnice
+ 78.2 (Duchcov sám + 17.6); v okolí plzeň-
ském (Plzeň sama (+ 36.0), Lobez + 284 0.
Bruch
Lobez
Solno
Istria
Bukoviný
Dalmacie
Dolní Ra
Dolní Rakousy
Solnohrad
Tyroly
Halič
Vídeň
Praha
Rudohoří
Slezsko
Morava
Záluží
Duchcov
plzeň
Kopist + 124.8
Dolní Litvínov
Hostomnice + 78.2
13
article
Doubravka + 1550, Bilevec + 120.1, Škvrňany
+ 106.8; v okresu moravsko ostravském Lhotk
+ 556.1, Zábřeh + 136.9, Přivoz + 105-7
Vítkovice + 85.8, Moravská Ostrava + 56 5
v okresu fryštátském Pudlov + 233.4, Male
Kunčice + 199.8, Lazy + 166.1, Šumichi
+ 133.2, Michalkovice c+ 114.2, Radvanice
+ 108.8, Skřečoň + 104 5, Karvín + 85 0.
Polská Ostrava + 42.4 atd.
Shrnujeme tedy svrchu uvedená data v tento
přehledný výsledek: úbytek, pokud se týká sta-
gnace v převážných okrosech zemědělsk ýcha
neobyčejný rozmach vývoje populačního v cen
trech průmyslových, v první řadě horniekých
Ne méně zajímavo je stopovati postup roz
voje obyvatelstva vzhledem k jeho usazení v ob-
cích určité velikosti. Úřadní statistika za tín
účelem vycházejíc od nejnižší jednotky správní.
obce, rozeznává sedm kategorií obcí, o jejichž
rozvoji, pokud se týká ústupu, svědčí tato ta-
bella, sestavená pro celou polovici říše
Doubravka
Škvrňany
Zábřeh
56 5
Radvanice
Skřečoň
Karvína
Ostrava
Bilevec + 120.1
Lhotk + 556.1
Přivoz + 1057 Vítkovice
moravský Ostrava
fryštátský Pudlov + 233.4
Mala Kunčice + 199.8
Lazy + 166.1
Šumichi + 133.2
Michalkovice c + 114.2
14
article
Ze 100 osob úhrnného obyvatelstva byl
zjištěno
v místních obeích
1880 1890 1900
s méně než 2.000
obyv. 616 57.8 53.8
s 2.000 až 5.000
„ 184 18.6 193
» 5.000 » 10.000 » 5.3 6.3 6.6
»10 000 » 20.000 » 4.1 4.5 5 1
»20.000 » 50000 »4.0 3.4 43
»50.000 » 100000 » 14 1.2 15
» více než 100 000 » 52 8.2 94
Patrný je v posledním období nový ústu,
venkovského obyvalelstva (v obcích s měně než
2000 obyvately) ve prospěch městského, třeb
venkov byl ještě v rozhodné převaze (53.8 oproti
46.2 měst.).
Co se vývoje v zemích českých týče, po
dáváme tento přehled:
Dle posledních dvou sčítání bylo:
v Čechách na Moravě ve Slezsku
dla
Čechy
Morava
Slezsko
94 Patrná
16
article
e 1soc 1900 1890 1900 1890 1900
Obcí s méně než
2000 obyv... 6747 6949 2692 2704 428 416
2000 až 5000 obyv. 305 387 141 159 5868
5000 10.000 , 64 76 17 20 5
10.000 20.000 „ 27 26 10 114
20.000 » 50.000 „ 6 12 1 4 1 1
50.000 , 100 000 1 3 1
vice než 100.000 1 1 . 1
Z tohoto přehledu je patrný postup do
stále vyšších kategorií, třeba že i v nejnižsí
(s výjimkou Slezska) počet obci se zvýšil. Obce
nejvyšších čtyř kategorií uvádíme tu seřaděny
dle velikosti dle posledního sčítání:
V Čechách: Vejprty 10.037, Louny
10.212, Rumburk 10.382, Králově Dvůr 10.601
Česká Lípa 10.674, Tábor 10.692, Podmokly
10.782, Kraslice 11.803, Duchcov 11.921.
Klatovy 12.793, Horní Litvinov 12.928, Chru-
dim 13.017, Litoměřice 13.075, Mladá Bole-
slav 13.479, Písek 13.574, Příbram 13. 576,
Vršovice 13609, Karlovy Vary 14.640, Trutnov
14.777, Kutná Hora 14.799, Kolin 15 025.
Chomutov 15.925, Žatec 16.168, Pardubice
17.029, Kladno 18 600, Aš 18.675, Nusle
20.440, Jablonec 21.086, Karlin 21.094, Varns-
dorf 21.150, Libeň 21 300, Most 21.525, Cheb
23.665, Teplice 24.110, Liberec 34.204, Úst
n. Lab. 37.255, Čes. Budějovice 39.360, Sm-
chov 47.094, Král. Vinohrady 52.483, Žižkov
60.089, Plzeň 68 292 a Praha 284.478 obyv.
Na Moravě: Hodonín 10.231, Třeblč
10.597, Přívoz 10.800, Královo Pole 11.022.
Král
Slezsko
Čechy
Vejprty
Louny
Rumburk
Králov Dvůr
Tábor
Podmokly
Duchcov
Klatovy
Horní Litvinov
Litoměřice
Mladá Bol
Písek
Příbram
Vršovice
Karlov Vara 14.640
Trutnov
Kutná Hora
Chomutov
Žatec
Pardubice
Kladno
600
Aš
Nusle
Jablonec
Karlin
Libeň
Most
Cheb
Teplice
Liberec
Čes . Budějovice
Vinohrady
Žižkov
Plzeň
Praha
Morava
Hodonín
Český Lípa 10.674
Varn
Sm
20.000
17
article
Šumperk 11.636, Nový Jičín 11.891, Kroměřiž
13.991, Šternberk 15.195, Znojmo 16.261.
Přerov 16.738, Vitkovice 19.128, Olomoue
21.933, Prostějov 24.054, Jihlava 24.387, Mor.
Ostrava 30.125 a Brno 108.944.
Ve Slezsku: Karvin 14.382, Krnov
14.675, Bielsko 16.885, Polská Ostrava 18.761.
Těšín 19.142 a Opava 26.725.
I dále obsahuje úřadní publikace množství
velezajímavých dat v tomto směru. Zda tento
postup zatlačování venkova ruchem městským
jde ruku v ruce se stoupajícím vývojem hospo-
dářským a sociálním, to posouditi bude možno
až na základě výsledků definitivních, kde uve-
dena budou data týkající se povolání a zaměst
nání. A zvláště bezpečné závěry bude lze činiti
dojde li letos skutečně k chystanému sčítání zá
vodů a živností.
Předkládajíce tato data české veřejnosti.
upozorňujeme znovu, že běží tu jen o výsledky
předběžné, které v mnohém směru snad dojdou
posunů dosti cítelných při zjištění definitivním
(jak aspoň svědčí zkušenost z roku 1890) a ž
tudíž s největší opatrností sluší na jejich základě
budovati závěry další.
Mor
Šumperk
Nová Jičín
Kroměřiž
Šternberk
Znojmo
Přerov
Prostějov
Jihlava
Ostrava
Brno
Slezsko
Krnov
Bielsko
Těšín
Opava
Vitkovice 19.128
Olomoue 21.933
18
article
V drobném prodejit
runni číso o sobě . . . za 8h
odpolodui . . . . . . . za 2 h
Ve šlialkách na venkovšt
ranní člslo. . . . .
vdpoledání . . . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hotově napřel
Přsdplacení a inerty přijíni sdnisl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tann nncházají ae též rrdakee
tiskárna n ezpedice „Národnich Listá“.
Rukopisy ze nevraceji
Národnich Listat
21
article
Poslanecká sněmovna.
Schůze dvacátá osmá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů .)
Z Vídně, 26. března.
Novella k dani rentové, osvobozující ústavy
některé od této berně, byla dnes po třihodinné
rozpravě vrácena bernímu výboru, by ji přepra-
coval a do 24 hodin podal opravený, českým
požadavkům vyhovující elaborát. Stalo se tak
k nátlaku klubu svobodomyslných lidových po-
slanců českých, kterému tvrdý ministr financí
se z počátku vzptral, ale kterému se musil na-
posledy přece podrobiti.
Předloha sama není žádnou novinkou.
Byla již loni schválena, nebyla však podána
k sankci. Pan dr. Böhm- Bawerk uvyklsi
vůli svojí čeliti vůli obou sněmoven a tuto
prostě ignorovati. To jest přičinou, že nebyl
aktivován zákon o zrušení erárních mýt a že
nehyl potvrzen zákon o polevách při dani ren-
tově, které byly jakousi korrekturou podniknu-
tou po třech letech na berní reformě, Duna-
jewským připravované, Steinbachem
podané a drem. Plenerem zhoršené a zka-
Nynější osnova poskytuje výhody zproštění
od daně té úrokům z listů zástavních, dluhopi-
sům zemských úvěrních ústavů a konečně pak
úrokům ze zástavních listů, vydaných spořitel-
namí.
doktor
Böhm
Bawerk
Duna
Steinbach
Plener
Vídeň
Novella
poslanecký sněmovna
22
article
Jak vidno, vyloučeny bylý z dobrodiní zá-
kona, patrně na podnět ministra ſinancí, pa-
píry komunální a železniční. Výjimka ta čell
v první řadě proti zemské bance pro království
české, svaz německých spořitelen v Čechách
by však byl účsšten prospěchů z novelly té vy-
plývajících. Z té příčiny zakročilí, poslanci
Kaftan, dr Kaizl, dr. Pacák, S ch w arz,
dr. Stránský a dr. Žáček napřed u
mínistrpresidenta a pak u ministrá financí co
nejrozhodněji v zájmu českých ústavů a českých
interessentů, kterých se ujal také vroucné
poslanec Karbus, protestovali proti takové
jednostrannosti a prohlásili, že by jí klidně ne-
snesli. Vláda uznala důvodnost požadavku če-
ského a svolila k jeho splnění. Dr. K a i zl
svolal berní výbor na zejtra ráno k poradě
o novém operátu.
Kaftan
Kaizl
doktor
Pacák
Stránský
Žáček
Karbus
Čechy
svaz německý spořitelna
23
article
Pan dr. Böhm- Bawerk má kromoby-
čejný dar: odpírati všechno, co je v interessu
lidovém a lidském. Dostal se z katedry do
ministerské kanceláře, odtamtud pak na křeslo
ministerské, neprošed školou parlamentní a ne-
poznav potřeby skutečného života. Jsou jemu
cizími, on pak je studeným k nim jako ram-
pouch.
Jeho dnešní řeč vyzvání sice umiráčkem
rentové dani vůbec, ale nějaký čas chce ještě
ji zachovati, by se prý neujala víra, že nemá
býti movitý kapitál zdaněn. Avšak ministr sám
doznal, že rentová daň tam, kde ji chce po-
slanecká sněmovna zrušiti, nestihne věřitele,
nýbrž dlužníky a tlači velice na ústavy, které
raději platily ji samy, jen aby zachránily svou
existenci. Mužem důslednosti, jak patrno, pan
Böhm- Bawerk není. Kníže Bismark
kdysi řekl, že jen lidé malí jsou konsekvent-
ními, z čehož ovšem neplyne, že každý, kdo
je nedůsledný, je proto již duševním velikánem.
Dobré dílo bylo dnes načato. Snad jediné,
které přinese nynější kampaň říšské rady. Zákon
totiž o dobročinném užívání přebytků ze sirot-
čích pokladen. Podnět k němu vyšel z české
strany, a byl to zejmena posl. Adá mek,
jenž opětně podával příslušné návrhy, a byl to
sněm království českého, jenž vyzýval k akci
doktor
Böhm
Bawerk
25
article
Dr. Th. Živanský.
doktor
Th
Živanský
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Rajský ostrov.
Dalmatská črta. Napsal František Butura
Božský krásný kout světa, zde v Dubrov-
níce! Chci jen o jedinkém výletním místě po-
jednati, ač to vábí, popsati celou krajinku.
Hledite-li na mapu siné Adrie, napadne ván
tu šňůra ostrovů roztoulaných poděl břehu dal-
matského. Hned pod Rěkou poutá Veglia, úzkou
průlinou oddělená od Chersa. Na Cherso lepís
oba Lozíny, Malý a Velký (piecolo a grande)
s plejadou ostrůvkův a scoglil.
Na obou kvete rybářství, loděnictví a do
dávkářství. Lozin malý proslal poslední dobou
lahodným ponebím a jest hojně nemocnými vy-
hledávěn. Nad Pazem tlačí se k pobřeží chiorvat-
skému Arlec a kolem Zadru podlouhlý Pasman
jako starostlivá kvočna kolem sebe bezpočet ma-
lých ostrůvků hlídá. Kolem Splitu a směrem
jižním celé souostroví kupí se kolem největšího
z ostrovů zdejších Brače.
Jest tu malá Bua, vedle Solta a obrovity
Brač, pod Bračem jako lodní vrak od pobřeži
na západ leží Lesina. Na jihozápadě od ní pyšn
se v nově slávě od třiceti let proslulá Lissa
Blízko ní památná Bussi s jeskyní z dola mo
drým světlem osvětlenou. Na vyčouhlý trup polo
ostrova sabioncelského tulí se Korčula, Lagosta
a Meleda.
V samém poblíží Dubrovníka vítají nás Ši-
panj, Mezzo (Lopud), Cali mata (Kololeč) a hned
u samého hrdla gružské zátoky, naproti Omble.
malý ostrůvek, majetek knížete Poninského
— Daxa.
Objedeme-li kolem chobotu lapadského n
jih staneme u nejjižnějšího z ostrovů dalmat-
ských, nemluvě o nepatrných útesech kolem
Ragusy vecchie (Cantatu) Supetaru a Superce
seogliích Bebaně a Merkanu — u rajské La-
eromy (Lokrum).
Celý ten dlouhý řetěz ostrovů, provázející
nás na pouti z Rěky do Kotoru, jest odloučený
Butura
Adrie
Cherso
Paz
Zadr
Pasman
Buss
Meleda
Lopud
Cantat
Supetar
Dubrov
Split
Brač
Korčula
Lagosta
Ragusa
Rěky
Kotor
Cali mást
27
article
trup od těla dalmatského. Před dávnými a dáv
nými věky bylo všecko jedno tělo.
Ze všech ostrovů vyniká obetkána zlatou
přízí legend, obdařená tropickou krásou rostlin-
stva — Lacroma.
Není cizince, jenž do Dubrovníka zavítal
aby Lacromy nenavštívil.
Tomu rajskému koutku světa kyne nadějná
budoucnost, až po kolejnicích železný oř spojo
ostrov s jihem a pro pohodlí zhýčkaných turistů
až bude i v chudě Dalmacii více vykonáno
Doufám pevně, že jednou pobledne reklamní sláva
Riviery a pak náš slovanský jih připoutá k sobě
zaslouženou pozornost.
Máte dojem, že by skokem bylo lze z rivy
dubrovnické octnouti se v zeleni protějšího
ostrůvku, tak jest blízek. Sotva několik set metrů
jej děli od pevniny.
Minule, na den Všech svatých, stanuli jsme
na molu dub. ovnickém. S dvěma přáteli zakou-
pili jsme si vstupenky na Lacromu (po koruně)
Třeti muž dal se odstrašiti vzbouřeným mořem.
Naskákali jsme do bárky, ošumělým červeným
kobercem vyšňořené.
Tři koruny za cestu tam i zpět, čekán
počítaje. Vlny hrají s člunem jako s děckem.
Valí se od Ragusy vecchie z jedné strany
z druhé dorážejí průlinou od západu. Kolibáme
se jako na ramenech váhy. Brzy humor náš
utichl a do srdcí nás námořníků od Lužnice
Labe vloudil se pocit tísnivý. S úžasem hle-
díme na rodící se nové a nové hory vod, po
nichž lodička skáče a ujíždí do hlubin jako po
másle. Nedá se vypovědít, co cítíme v té chvíli
odloučenosti-od světa, jejž jsme před chvilkou
opustili.
Veslař náš potil se všemi pory. Naposle
shodil svou červenou čapku a napíná síly své
o překot, aby brzy za severní špičku Lacromy
se dostal.
Dobrý lodník, mladý muž gigantických
tvarů, konejší své svěřence laskavě: »Nebojte
sa, to ništa!« Lehko se řekne: »není nic!«
Ale minuty jsou tak dlouhé! A třicet minu
Lacrom
Dubrovník
Dalmacie
Ragusa
Lužnice Labe
28
article
na tom šeredně se dmoucím živlu je
věčnost.
Konečně špice Lacromy! Teď míjime kříž
nad útesy skalními. Část ostrova odkrývá tu
své bílé boky. Kříž! Jistě tu pohřbilo moře ve
svém širém, nekonečném, hlubokém hřbitově
někoho, kdo se tudy pln naděje ubíral. Tiše
zadumáni míjíme místo hrobově. Teď po čase
dočítám se v knize, že tu v letech sedmdesá-
tých válečná loď rakouská »Triton« do povětř
vyletěla . ..
Hbitě vyskákali jsme u starého přístaviště
na kameny a natahujeme zkoprnělé údy. Noh
stanula na půdě Laeromy.
Zvolna vstoupárne po kamenité, drobným
pískem před dávnými kdysi časy posypané stezce.
Došli jsme mírného návrší, a po něm kráčíme
pěšinkou ve stínu hustých kořů, tmavězelených
myrt s černými plody, kolem megiň s červeným
ovocem, větším našich třešní, barvy jahodové
a příjemné chuti. Vyrábějí z něho dobrou ra
kiji. Z křovisk vystupují mocné stromy vavří-
nové, pinie a duby. Kráčíme zvolna tím éthe-
rickým vzduchem nad samým mořem. Teď již
chladně pozorujeme moře, podivujeme se roz-
košné hře vln, honících se a tříšticích v myriá-
dách sněhobílých bublinek pěnových o tvrdou
leb Lacromy.
Po malé půlhodince stanuli jsme u no-
vého přístaviště. Jest to jednoduchá zátoka
s kratičkým molem o několika schodech. V jedno-
patrovém pěkném domku tráví odpočínek svů,
starý sluha Maxmilianův,
A hned kus historie Lacromy
Pověsť vypráví, že Richard Lví srdce vra-
ceje se z Palestýny, bouří až k Dubrovniku
zahnán, učinil slavný slib, že tam, kde noha
jeho na pevnou zemi vkročí, chrám ku slávě
boží postaví. Slovu dostál, postavil na Lacromě
klášter. Bohatá šlechta dubrovnická měla prý
tu své hroby, ale marně dnes na kamenech
hřbitovních po nápisech a zprávách pátráš. Řad
sv. Benedikta vlastnil Laeromu až do konce
18. věku.
Kříž
Triton
Maxmilianův
Richard lví
Dubrovník
29
article
Tu prodala ji republika, až v polovie
století 19., po různých osudech, octnula se v ru-
kou arcivévody rakouského Maxmiliana. Max-
milian upravil klášter v panské svoje sídloa
ostrov proměnil, jako proutkem čaroděje, v pra-
vou tropickou zahradu. — Sem přiváženy
s ohromným nákladem z krajin rovníkových
vzácné stromy a keře a ruka lidská, podporo-
vána lahodným podnebím, vykouzlila na malém
prostranství učiněný ráj.
Maxmílian žil tu s choti svojí, vzdálen
ruchu velikého světa, 3ťasten a spokojen.
Obýval tu skrovné pokojíky o malých okénkách
Procházel se zahradami a bloudil v lesích pra-
starých, — až do příchodu poslů mexických do
Miramare.
Korunní princ Rudolf zvelebil zděděné
sídlo, přistavěl k zámku nový trakt s vížkou
a id, llieká Laeroma byla svědkem mladého
štěstí novomanželů. Po smrti následníka da
rován ostrov řádu sv. Dominika a navrácen
zase modlitbě . ..
Vratme se ku přístavišti. Pěšinky posypan
žlutým pískem, zastíněné křovinami a korunam
pinii... vedou přímo k zámku . . . Chmurná
jednopatrová budova. Upominá na klášter. Všetu
prosté, dojímavě prosté. V té jednoduchost
jeví se čistá, hluboká povaha mučenníka quere-
tarského.
Maxmilián
Max
Rudolf
svatý . Dominik
Sema
Miramar
30
article
Nízkou branou vstupujeme do budovy.
Ve bráně na levo jest kaple a pokladnička na
milodary. Kolkolem budovy ve dvoře vedou
arkádové chodby a uprostřed jest malá za-
hrádka. Ticho a tesknota vane ze všech koutů.
Za chvili přichází v ošumělém tmavém rouše
klášterním laik. Dozvídáme se, že jest právě
sám doma, vaří, ale málo a sám nás provede,
pokud se nevráti řeholník, průvodce. Zavede
nás nejprve do refektáře v přízemí. Nad
vchodem umístěna průpověď Maxmilianova
»Gott meine Hoffnung, Ehre mein Reichthum.
V refektáři panuje babylonský zmatek. Vše roz-
házeno pátě přes deváté. Na stěnách pár
starých obrazů a zreadel, ke zdi tlačí se vy-
haslý, schásralý krb, v koutě plano a pianino
na zámek zavřené. Prach desítiletý pokrývá to
málo, co tu jest. Po úzkém schodišti, kde po-
prsí obou knižat-básníků německých umístili,
vejdeme do poschodí prvého. Cestou prchl nám
průvodčí, zaběhl dojista do kuchyně přiložit,
zamíchat. Vedu tedy kollegy sám chodbou do
pokojíka s nečetným nábytkem. Prohlížíme
obrazy po stěnách. Mladistvá Viktorie anglická,
mladičká Eugenie francouzská z úzkých zlatých
rámečků prohližejí si velřelce .. . . Obrazy
měst, lodí, králů. Na kulatém stolku leží pa-
mátná kniha. Mezi jmena vzácná, cizí píšeme
i svoje česká jmena. Po zběžném prohlédnuti
pokojíku ubíráme se na podlouhlý korridor.
Maxmilianův
Viktoria anglický
Eugenius
Gott meine Hoffnung
Ehre SF Reichthum
31
article
Jsme ještě sami a těžko se to chodí bez po-
učení a výkladu. Spěchám dolů, hledám kuchyn
a plám se laika, co jest s naším průvodcem.
Nebyl tu ještě zpět. Na důtklivou žádosť moji
rozklinkal kláslerní zvonek třikráte . . . Zvuk
zvonku rozletěl se ostrovem, ale nikoho ne-
přivábil. Konečně odhodlal se umouněný kuchat
provázeti nás dále. Mnoho nám nepověděl.
Stěny korridoru pokryty jsou obrazy ..
Několik sošek a poprsí na podslavcích. Úpro-
střed chodby překrásná jízdecká soška zesnulé
panovnice, malounká z mramoru. Skvostné dílo.
Mladistvá císařovna uháni na bujném, vzpínají-
cím se hřebci, v ušlechtilé póse, ostíněna širo-
kým kloboučkem jako víla lesní.
Sošky na korridoru umístěné mají zpřelá-
mané údy. Nešikovná ruka pečetním voskem
červeným, nalepuje zurážené částky. Bůh jí ne-
trestej !... Sem a tam na chodbě pohovka,
křeslo, ovšem neočištěné.
Z korridoru mnoho dveří vede do cel.
Nade dveřmi různé průpovidky. Jsou prý z pěra
nešťastného eísaře mexického. Snad i ruka jeho
zapsala je na malé bukové destičky. Jsou psány
německy a švabachem. Opsal jsem si některé:
Wer will haben gute Ruh, der sehe viel
und schweig dazu. — Freund in der Noth,
Freund in dem Todt, Freund hinterm Rücken,
das sind drei starke Brücken. — Allzeit trau-
rig ist beschwerlich, allzeit fröhlich ist gefähr-
lich, allzeitig aufrichtig ist ehrlich. — Willa
Freund
Todt
Rücken
Úpro