ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6c426d60-6603-11dc-b290-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 118, person 64, org 19, work 7
1 masthead
Ročník XXXl.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 27. března 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 85.
4 article
Na ranní a odpol. listy přeadplácí ses v Praze v admlnistraei sa paěsie ns čtvrt leta s dvojí čenáškou ns něsle . . . . 7k5n nal čtnit lat- ve flíalkách 2 K 90n na mšske . Poštou: na měste. . . . . na čtvrt. leka s dvojí zásilkou a měste na čtvrt leta : . . . 1I K s0 Neznámý český politik a „HOBOCT“ Petrobradské »Novosti« přinášejí v čísl ze dne 11. (24.) března t. r. » Rozpravu s če- ským politikem« svého vídeňského dopiso vatele, kteráž nemůže zůstati mezi námi ne povšimnuta. Nejmenovaný český politik snaží se pro- vésti nový pokus postaviti » Kolumbovo vejce« poměrů rakouských a budiž to ihned předem pověděno, náleží ke známým optimistům, jak je hojně pěstuje dunajské ovzduší s »jedinou Vídní«. Jemu jest náš rakouský svět nejkrá nější částí zeměkoule, a nebýti prostořekých časopisů francouzských a ruských, proti nimž nedávno zvláště energicky zakročilo odpo- lední vydání úřadních novin vídeňských, ne nalezl by na zdejším nebi ani nejmenší po skvrny, vždyť »Schönererovci jsou i nyní ještě velmi nepatrnou stranou na radě říš ské, majíce všeho všudy pouze 20 poslanců mezi 425 členy říšské rady; monarchisté a nacionalisté (l) ve Francii, ba i Irčané v an- glickém parlamentě vládnou mnohem většími silami, . . . strana neodvislých v uherském sněmu a sociální demokraté v říšském sněmu německém mají poměrně větší počet poslanců. než schönererovští všeněmci, a přece nikomu nenapadá mluviti o nastávajícím jejich ví on tězství.« A ostatně, praví »český politik«, kdyby plány Schönererovců se uskutečnily, ohro- žovaly by nejen Čechy a Slovany, ale i samy rakouské Němce, jichž většina příliš miluje svou vlast, než aby se dala strhnouti všeně- meckými chimérami.
Kolumbův Irčan Čecho Němec Praha Vídeň Francie Slovan
5 article
Neznámému českému politikovii jest »osobně známo a to spolehlivě, že Schöne- rerovci radostí přímo skákali«, když četli ony francouzské články o sobě, kteréž »de facto naháněly vodu na jejich mlýn.«. Veškeří Němci jsou nyní (když přečetli ony fran- couzské články) o tom přesvědčeni, že i hr. Goluchovský i předseda ministerstva dr Körber budou o to pečovati, jednak aby vešli v těsnější sblížení s Německem, jednak aby zavedli v Rakousku ultra německý režim. Schönererovci současně si na to ukazují, že články ony se uveřejňují právě ve francouz- ských a z části ruských časopisech, kteréž chovají se příznivě ke Slovanům rakouským vůbec a k Čechům zvláště. Všeněmci chtějí stůj co stůj přesvědčiti vyšší kruhy rakouské o tom, že jejich pangermanism jest pouze následkem českého panslavismu (!) . . « Naši zahraniční přátelé prokazují prý tudíž nám Čechům špatné služby, když na základě schönererovských hesel mluví o roz- kladu říše, . . . neboť Čechové dobře vědí, že by tím přestalo i jejich národní bytí . Takové hlasy, pokračoval nejmenovaný český politik, přátelské nám zahraničné žurnali stiky jen ještě činí spletitějším naše již tak velmi obtížné postavení a zhoršují na- děje našeho trudného zápasu za národní existenci . .. To jsou asi podstatné myšlénky nezná měho českého politika, jejž bychom musil pokládati za důvěrníka tiskové kanceláře vládní, kdyby vážný list ruský výslovně ne- pravil, že jsou to výroky »češskago děja- telja« a kdyby nad to ještě zvláště nebyl připomenul, že se vrátí k této záležitosti co nejdříve.
Schön Němec Körber Čecho Německo Rakousko
6 article
Rozuměli jsme tomu, když »Wiener Abendpost« právem se opřel nechutnostem namířeným na osoby vysoko postavené ; roz- umíme tomu, když rakouští officiosové hájí dobrou pověst Rakouska, ba překvapovalo nás, že se tak nestalo ihned, když o činnosti schönererovské psalo se ve — vše ch listech německ ých, a to po léta. - Nerozumíme však tomu, když neznámy český politik tváří se, jakoby články fran- couzských a některých ruských časopisů, opřené o agitaci, řeči a činnost ne pouz tak zvaných všeněmců — ohrožovaly trvání Rakouska. To jest eskamotáž, již žádný opravdový Čech si nesmí dovoliti, a již nutno za tepla a co nejdůrazněji odmítnouti; nebet líčí-li se takovýmto zvráceným způsobem ná- sledky a příčiny, jak stalo se tuto v petro- hradských »Novostech« — uvádí se poctivé jmeno české v podezření jak před národem růským tak francouzským. Dokud professoři vídeňské university šířili propagandu pro celní jednotu s Ně- meckem, dokud hlásalo se, že nynější ho- spodářské území rakouské jest samo o sobě nedostatečně, dokud se v německých kru zích zde i za hranicemi mluvilo i ve veřej- ných schůzích a psalo o příčlánkování státo- právním, dokud agitátoři z Němec jezdili sem do Rakouska a zdejší všeněmečtí apo- štolové do Němec, zkrátka, dokud se všecky tyto zajímavé věci vyřizovaly v »u žší ně mecké rodině«, neozval se nikde dů- razněji hlas vládní kanceláře tiskové! A to ani nevzpomínáme toho, kterak šmahem opi- sováno zakonodárství Německa až do nejno- vější doby, což samo o sobě jest stejným krokem sjednocovacím.
Wiener Němec Rakousko Německo
7 article
Jest snad věcí českých politiků ve Vídni. aby mátli veřejné mínění v národech ruském a francouzském, a ličili Němce po veli- kém vítězství, jehož dobyli svou obstrukcí, jako nejnevinnějš beránky? Jest snad věcí českých politiků zapomínati, co v roce 1866 se vzkazovalo z Pruska do Čech a co léta před tim stalo se s nejkrásnější částí Slezska? Jest snad úkolem českých politiků srovnáváním věcí k sobě nenáležitých, jako se děje odkazem na různé menšiny v jiných sněmovnách, za- krývati světoznámá fakta kapitulace před německou obstrukcí a vítězného naparování se menšiny německé proti všemu oby vatelstvu? Co se týče uskutečnění plánů schöne rerovských, mluví se o nich již dosti dávno mohlo by se na ně dobře použiti i slov Palackého o minulosti a budoucnosti národa českého, dosti známých.
Němec Palacký Vídeň Prusko Čechy Slezsko
8 article
Má ostatně neznámý český politik o v znamu 405 ostatních poslanců na radě říšské prapodivné mínění, domnívá-li se, že Schö- nererovci a vítězná německá obstrukce zvě- děla teprve ze zahraničných novin, co vítěz- ství její znamená, a že se dají nyní před dvaceti Schönererovci na útěk kde kdo, až tito budou vymáhati těsnější spojení s Ně- meckem a ultraněmecký režim. Což neznámy český politik neví, co se děje od let ve smí- šeném území, na Moravě, ve Slezku a v ze- mích slovinských? Což neví, že jsou z de v Rakousku celé slovanské zem bez národních slovanských škol? Neslyšel nic o tom, jak se vede če- ským duchovním, úřadníkům, učitelům atd. atd. v krajinách smíšených? Komu chce tudíž u nás namlouvati, že hlasy nám pří- znivé »nadhánějí vodu na německý mlýn«? Český politik mluvil i o panslavistec v Čechách. Nechtěl by rovněž tak spočítati je na radě říšské, jako Schönererovce, aby neupadl v podezření, že spolehá až příliš na ochotu ruského zpravodaje? Konečně záhodno připomenouti, že a Rusové ani Francouzové nemají již zapo- třebí poučení takového, jakéhož se dostalo dopisovateli »Novostí« neznámým českým politikem, jenž by nejraději zachoval se jako pštros, aby mohl pěti dále svou píseň o nej- krásnějším kousku země na Dunaji, bez něhož by bylo veta po zdejších Slovanech ano i po Maďarech. Hrůzal
Rus Francouz Maďar Morava Rakousko Čechy Dunaj
9 article Předhěžně výsledky sčítání lidu r. 1900.
Předhěžně výsledky sčítání lidu r. 1900. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
10 article
zb ae odejkeen 9n jol
11 article III.
III. (Dokončenl)
12 article
K doplnění celkového obrazu budiž uvedeno ještě, že jednotlivé politické okresy v Solno- hradsku, Istrii, Bukoviné a Dalmacii těší se prů- měrně stejnoměrnému rozvoji obyvatelstva, kdežto v ostatních zemích kromě již uvedených úbytků nebo stagnace shledáváme velmi značné rozdíly mezi jednotlivými okresy. Tak zejmena vedle Tyrol země koruny české, částečně i Dolní Ra- kousy. Průměru vypočtenému pro celý obvod Cislajtanie ( 9.3) blíži se nebo mírně nad tento vystupují větší uzavřené obvody v Dolních Rakousích, Solnohradech a sev. Štyrsku, ve středu Tyrol, ve Vorarlberku a Haliči. Za to značně vyrůstají nad tento průmě přirozeně relativní čísla vzrostů velkých a větších měst. Zvláště příznačným je mnohem vyšší než průměrný vzrůst v převládajících okresech prů- myslných, jež se kupí kolem Vídně a Prahy V zemích koruny české nad to vynikajíeím při rostem vyznačují se průmyslové okresy, zejmena v pořičí středního Labe, v Rudohoří a v horách lužicko-jizerských; zvláště zjištěn bylúkaz tento v krajích s čilým bornictvím; právě tak, jako ve Slezsku a čáslečně na Moravě v uhelném revíru ostravsko-karvinském byla vyšelřena na jednotlivých místech největší procenta přírostu vůbec v celém Předlitavs«u. Nelze se tu pouštěti do podrobností; uvádímě poukazujíce na hořej uvedená data pro celé politické okresy jenza příklad číslice vztahující se na jednotlivé místn obce, vyznačující se nadnormálním rozvojem v okresu mosteckém Most + 44.5, Kopisty + 124.8, Dolní Litvínov + 113.0, Záluží + 108.0 proc.; v okresu duchcovském Bruch +312.0, Nová Ves+ 115 .5, Hostomnice + 78.2 (Duchcov sám + 17.6); v okolí plzeň- ském (Plzeň sama (+ 36.0), Lobez + 284 0.
Bruch Lobez Solno Istria Bukoviný Dalmacie Dolní Ra Dolní Rakousy Solnohrad Tyroly Halič Vídeň Praha Rudohoří Slezsko Morava Záluží Duchcov plzeň Kopist + 124.8 Dolní Litvínov Hostomnice + 78.2
13 article
Doubravka + 1550, Bilevec + 120.1, Škvrňany + 106.8; v okresu moravsko ostravském Lhotk + 556.1, Zábřeh + 136.9, Přivoz + 105-7 Vítkovice + 85.8, Moravská Ostrava + 56 5 v okresu fryštátském Pudlov + 233.4, Male Kunčice + 199.8, Lazy + 166.1, Šumichi + 133.2, Michalkovice c+ 114.2, Radvanice + 108.8, Skřečoň + 104 5, Karvín + 85 0. Polská Ostrava + 42.4 atd. Shrnujeme tedy svrchu uvedená data v tento přehledný výsledek: úbytek, pokud se týká sta- gnace v převážných okrosech zemědělsk ýcha neobyčejný rozmach vývoje populačního v cen trech průmyslových, v první řadě horniekých Ne méně zajímavo je stopovati postup roz voje obyvatelstva vzhledem k jeho usazení v ob- cích určité velikosti. Úřadní statistika za tín účelem vycházejíc od nejnižší jednotky správní. obce, rozeznává sedm kategorií obcí, o jejichž rozvoji, pokud se týká ústupu, svědčí tato ta- bella, sestavená pro celou polovici říše
Doubravka Škvrňany Zábřeh 56 5 Radvanice Skřečoň Karvína Ostrava Bilevec + 120.1 Lhotk + 556.1 Přivoz + 1057 Vítkovice moravský Ostrava fryštátský Pudlov + 233.4 Mala Kunčice + 199.8 Lazy + 166.1 Šumichi + 133.2 Michalkovice c + 114.2
14 article
Ze 100 osob úhrnného obyvatelstva byl zjištěno v místních obeích 1880 1890 1900 s méně než 2.000 obyv. 616 57.8 53.8 s 2.000 až 5.000 „ 184 18.6 193 » 5.000 » 10.000 » 5.3 6.3 6.6 »10 000 » 20.000 » 4.1 4.5 5 1 »20.000 » 50000 »4.0 3.4 43 »50.000 » 100000 » 14 1.2 15 » více než 100 000 » 52 8.2 94 Patrný je v posledním období nový ústu, venkovského obyvalelstva (v obcích s měně než 2000 obyvately) ve prospěch městského, třeb venkov byl ještě v rozhodné převaze (53.8 oproti 46.2 měst.). Co se vývoje v zemích českých týče, po dáváme tento přehled: Dle posledních dvou sčítání bylo: v Čechách na Moravě ve Slezsku dla
Čechy Morava Slezsko 94 Patrná
16 article
e 1soc 1900 1890 1900 1890 1900 Obcí s méně než 2000 obyv... 6747 6949 2692 2704 428 416 2000 až 5000 obyv. 305 387 141 159 5868 5000 10.000 , 64 76 17 20 5 10.000 20.000 „ 27 26 10 114 20.000 » 50.000 „ 6 12 1 4 1 1 50.000 , 100 000 1 3 1 vice než 100.000 1 1 . 1 Z tohoto přehledu je patrný postup do stále vyšších kategorií, třeba že i v nejnižsí (s výjimkou Slezska) počet obci se zvýšil. Obce nejvyšších čtyř kategorií uvádíme tu seřaděny dle velikosti dle posledního sčítání: V Čechách: Vejprty 10.037, Louny 10.212, Rumburk 10.382, Králově Dvůr 10.601 Česká Lípa 10.674, Tábor 10.692, Podmokly 10.782, Kraslice 11.803, Duchcov 11.921. Klatovy 12.793, Horní Litvinov 12.928, Chru- dim 13.017, Litoměřice 13.075, Mladá Bole- slav 13.479, Písek 13.574, Příbram 13. 576, Vršovice 13609, Karlovy Vary 14.640, Trutnov 14.777, Kutná Hora 14.799, Kolin 15 025. Chomutov 15.925, Žatec 16.168, Pardubice 17.029, Kladno 18 600, Aš 18.675, Nusle 20.440, Jablonec 21.086, Karlin 21.094, Varns- dorf 21.150, Libeň 21 300, Most 21.525, Cheb 23.665, Teplice 24.110, Liberec 34.204, Úst n. Lab. 37.255, Čes. Budějovice 39.360, Sm- chov 47.094, Král. Vinohrady 52.483, Žižkov 60.089, Plzeň 68 292 a Praha 284.478 obyv. Na Moravě: Hodonín 10.231, Třeblč 10.597, Přívoz 10.800, Královo Pole 11.022.
Král Slezsko Čechy Vejprty Louny Rumburk Králov Dvůr Tábor Podmokly Duchcov Klatovy Horní Litvinov Litoměřice Mladá Bol Písek Příbram Vršovice Karlov Vara 14.640 Trutnov Kutná Hora Chomutov Žatec Pardubice Kladno 600 Aš Nusle Jablonec Karlin Libeň Most Cheb Teplice Liberec Čes . Budějovice Vinohrady Žižkov Plzeň Praha Morava Hodonín Český Lípa 10.674 Varn Sm 20.000
17 article
Šumperk 11.636, Nový Jičín 11.891, Kroměřiž 13.991, Šternberk 15.195, Znojmo 16.261. Přerov 16.738, Vitkovice 19.128, Olomoue 21.933, Prostějov 24.054, Jihlava 24.387, Mor. Ostrava 30.125 a Brno 108.944. Ve Slezsku: Karvin 14.382, Krnov 14.675, Bielsko 16.885, Polská Ostrava 18.761. Těšín 19.142 a Opava 26.725. I dále obsahuje úřadní publikace množství velezajímavých dat v tomto směru. Zda tento postup zatlačování venkova ruchem městským jde ruku v ruce se stoupajícím vývojem hospo- dářským a sociálním, to posouditi bude možno až na základě výsledků definitivních, kde uve- dena budou data týkající se povolání a zaměst nání. A zvláště bezpečné závěry bude lze činiti dojde li letos skutečně k chystanému sčítání zá vodů a živností. Předkládajíce tato data české veřejnosti. upozorňujeme znovu, že běží tu jen o výsledky předběžné, které v mnohém směru snad dojdou posunů dosti cítelných při zjištění definitivním (jak aspoň svědčí zkušenost z roku 1890) a ž tudíž s největší opatrností sluší na jejich základě budovati závěry další.
Mor Šumperk Nová Jičín Kroměřiž Šternberk Znojmo Přerov Prostějov Jihlava Ostrava Brno Slezsko Krnov Bielsko Těšín Opava Vitkovice 19.128 Olomoue 21.933
18 article
V drobném prodejit runni číso o sobě . . . za 8h odpolodui . . . . . . . za 2 h Ve šlialkách na venkovšt ranní člslo. . . . . vdpoledání . . . . . . . . 3h Inseráty platí se hotově napřel Přsdplacení a inerty přijíni sdnisl- strace v Marianské ulici č. 3. Tann nncházají ae též rrdakee tiskárna n ezpedice „Národnich Listá“. Rukopisy ze nevraceji
Národnich Listat
19 title
Říšská rada.
21 article
Poslanecká sněmovna. Schůze dvacátá osmá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů .) Z Vídně, 26. března. Novella k dani rentové, osvobozující ústavy některé od této berně, byla dnes po třihodinné rozpravě vrácena bernímu výboru, by ji přepra- coval a do 24 hodin podal opravený, českým požadavkům vyhovující elaborát. Stalo se tak k nátlaku klubu svobodomyslných lidových po- slanců českých, kterému tvrdý ministr financí se z počátku vzptral, ale kterému se musil na- posledy přece podrobiti. Předloha sama není žádnou novinkou. Byla již loni schválena, nebyla však podána k sankci. Pan dr. Böhm- Bawerk uvyklsi vůli svojí čeliti vůli obou sněmoven a tuto prostě ignorovati. To jest přičinou, že nebyl aktivován zákon o zrušení erárních mýt a že nehyl potvrzen zákon o polevách při dani ren- tově, které byly jakousi korrekturou podniknu- tou po třech letech na berní reformě, Duna- jewským připravované, Steinbachem podané a drem. Plenerem zhoršené a zka- Nynější osnova poskytuje výhody zproštění od daně té úrokům z listů zástavních, dluhopi- sům zemských úvěrních ústavů a konečně pak úrokům ze zástavních listů, vydaných spořitel- namí.
doktor Böhm Bawerk Duna Steinbach Plener Vídeň Novella poslanecký sněmovna
22 article
Jak vidno, vyloučeny bylý z dobrodiní zá- kona, patrně na podnět ministra ſinancí, pa- píry komunální a železniční. Výjimka ta čell v první řadě proti zemské bance pro království české, svaz německých spořitelen v Čechách by však byl účsšten prospěchů z novelly té vy- plývajících. Z té příčiny zakročilí, poslanci Kaftan, dr Kaizl, dr. Pacák, S ch w arz, dr. Stránský a dr. Žáček napřed u mínistrpresidenta a pak u ministrá financí co nejrozhodněji v zájmu českých ústavů a českých interessentů, kterých se ujal také vroucné poslanec Karbus, protestovali proti takové jednostrannosti a prohlásili, že by jí klidně ne- snesli. Vláda uznala důvodnost požadavku če- ského a svolila k jeho splnění. Dr. K a i zl svolal berní výbor na zejtra ráno k poradě o novém operátu.
Kaftan Kaizl doktor Pacák Stránský Žáček Karbus Čechy svaz německý spořitelna
23 article
Pan dr. Böhm- Bawerk má kromoby- čejný dar: odpírati všechno, co je v interessu lidovém a lidském. Dostal se z katedry do ministerské kanceláře, odtamtud pak na křeslo ministerské, neprošed školou parlamentní a ne- poznav potřeby skutečného života. Jsou jemu cizími, on pak je studeným k nim jako ram- pouch. Jeho dnešní řeč vyzvání sice umiráčkem rentové dani vůbec, ale nějaký čas chce ještě ji zachovati, by se prý neujala víra, že nemá býti movitý kapitál zdaněn. Avšak ministr sám doznal, že rentová daň tam, kde ji chce po- slanecká sněmovna zrušiti, nestihne věřitele, nýbrž dlužníky a tlači velice na ústavy, které raději platily ji samy, jen aby zachránily svou existenci. Mužem důslednosti, jak patrno, pan Böhm- Bawerk není. Kníže Bismark kdysi řekl, že jen lidé malí jsou konsekvent- ními, z čehož ovšem neplyne, že každý, kdo je nedůsledný, je proto již duševním velikánem. Dobré dílo bylo dnes načato. Snad jediné, které přinese nynější kampaň říšské rady. Zákon totiž o dobročinném užívání přebytků ze sirot- čích pokladen. Podnět k němu vyšel z české strany, a byl to zejmena posl. Adá mek, jenž opětně podával příslušné návrhy, a byl to sněm království českého, jenž vyzýval k akci
doktor Böhm Bawerk
25 article
Dr. Th. Živanský.
doktor Th Živanský
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Rajský ostrov. Dalmatská črta. Napsal František Butura Božský krásný kout světa, zde v Dubrov- níce! Chci jen o jedinkém výletním místě po- jednati, ač to vábí, popsati celou krajinku. Hledite-li na mapu siné Adrie, napadne ván tu šňůra ostrovů roztoulaných poděl břehu dal- matského. Hned pod Rěkou poutá Veglia, úzkou průlinou oddělená od Chersa. Na Cherso lepís oba Lozíny, Malý a Velký (piecolo a grande) s plejadou ostrůvkův a scoglil. Na obou kvete rybářství, loděnictví a do dávkářství. Lozin malý proslal poslední dobou lahodným ponebím a jest hojně nemocnými vy- hledávěn. Nad Pazem tlačí se k pobřeží chiorvat- skému Arlec a kolem Zadru podlouhlý Pasman jako starostlivá kvočna kolem sebe bezpočet ma- lých ostrůvků hlídá. Kolem Splitu a směrem jižním celé souostroví kupí se kolem největšího z ostrovů zdejších Brače. Jest tu malá Bua, vedle Solta a obrovity Brač, pod Bračem jako lodní vrak od pobřeži na západ leží Lesina. Na jihozápadě od ní pyšn se v nově slávě od třiceti let proslulá Lissa Blízko ní památná Bussi s jeskyní z dola mo drým světlem osvětlenou. Na vyčouhlý trup polo ostrova sabioncelského tulí se Korčula, Lagosta a Meleda. V samém poblíží Dubrovníka vítají nás Ši- panj, Mezzo (Lopud), Cali mata (Kololeč) a hned u samého hrdla gružské zátoky, naproti Omble. malý ostrůvek, majetek knížete Poninského — Daxa. Objedeme-li kolem chobotu lapadského n jih staneme u nejjižnějšího z ostrovů dalmat- ských, nemluvě o nepatrných útesech kolem Ragusy vecchie (Cantatu) Supetaru a Superce seogliích Bebaně a Merkanu — u rajské La- eromy (Lokrum). Celý ten dlouhý řetěz ostrovů, provázející nás na pouti z Rěky do Kotoru, jest odloučený
Butura Adrie Cherso Paz Zadr Pasman Buss Meleda Lopud Cantat Supetar Dubrov Split Brač Korčula Lagosta Ragusa Rěky Kotor Cali mást
27 article
trup od těla dalmatského. Před dávnými a dáv nými věky bylo všecko jedno tělo. Ze všech ostrovů vyniká obetkána zlatou přízí legend, obdařená tropickou krásou rostlin- stva — Lacroma. Není cizince, jenž do Dubrovníka zavítal aby Lacromy nenavštívil. Tomu rajskému koutku světa kyne nadějná budoucnost, až po kolejnicích železný oř spojo ostrov s jihem a pro pohodlí zhýčkaných turistů až bude i v chudě Dalmacii více vykonáno Doufám pevně, že jednou pobledne reklamní sláva Riviery a pak náš slovanský jih připoutá k sobě zaslouženou pozornost. Máte dojem, že by skokem bylo lze z rivy dubrovnické octnouti se v zeleni protějšího ostrůvku, tak jest blízek. Sotva několik set metrů jej děli od pevniny. Minule, na den Všech svatých, stanuli jsme na molu dub. ovnickém. S dvěma přáteli zakou- pili jsme si vstupenky na Lacromu (po koruně) Třeti muž dal se odstrašiti vzbouřeným mořem. Naskákali jsme do bárky, ošumělým červeným kobercem vyšňořené. Tři koruny za cestu tam i zpět, čekán počítaje. Vlny hrají s člunem jako s děckem. Valí se od Ragusy vecchie z jedné strany z druhé dorážejí průlinou od západu. Kolibáme se jako na ramenech váhy. Brzy humor náš utichl a do srdcí nás námořníků od Lužnice Labe vloudil se pocit tísnivý. S úžasem hle- díme na rodící se nové a nové hory vod, po nichž lodička skáče a ujíždí do hlubin jako po másle. Nedá se vypovědít, co cítíme v té chvíli odloučenosti-od světa, jejž jsme před chvilkou opustili. Veslař náš potil se všemi pory. Naposle shodil svou červenou čapku a napíná síly své o překot, aby brzy za severní špičku Lacromy se dostal. Dobrý lodník, mladý muž gigantických tvarů, konejší své svěřence laskavě: »Nebojte sa, to ništa!« Lehko se řekne: »není nic!« Ale minuty jsou tak dlouhé! A třicet minu
Lacrom Dubrovník Dalmacie Ragusa Lužnice Labe
28 article
na tom šeredně se dmoucím živlu je věčnost. Konečně špice Lacromy! Teď míjime kříž nad útesy skalními. Část ostrova odkrývá tu své bílé boky. Kříž! Jistě tu pohřbilo moře ve svém širém, nekonečném, hlubokém hřbitově někoho, kdo se tudy pln naděje ubíral. Tiše zadumáni míjíme místo hrobově. Teď po čase dočítám se v knize, že tu v letech sedmdesá- tých válečná loď rakouská »Triton« do povětř vyletěla . .. Hbitě vyskákali jsme u starého přístaviště na kameny a natahujeme zkoprnělé údy. Noh stanula na půdě Laeromy. Zvolna vstoupárne po kamenité, drobným pískem před dávnými kdysi časy posypané stezce. Došli jsme mírného návrší, a po něm kráčíme pěšinkou ve stínu hustých kořů, tmavězelených myrt s černými plody, kolem megiň s červeným ovocem, větším našich třešní, barvy jahodové a příjemné chuti. Vyrábějí z něho dobrou ra kiji. Z křovisk vystupují mocné stromy vavří- nové, pinie a duby. Kráčíme zvolna tím éthe- rickým vzduchem nad samým mořem. Teď již chladně pozorujeme moře, podivujeme se roz- košné hře vln, honících se a tříšticích v myriá- dách sněhobílých bublinek pěnových o tvrdou leb Lacromy. Po malé půlhodince stanuli jsme u no- vého přístaviště. Jest to jednoduchá zátoka s kratičkým molem o několika schodech. V jedno- patrovém pěkném domku tráví odpočínek svů, starý sluha Maxmilianův, A hned kus historie Lacromy Pověsť vypráví, že Richard Lví srdce vra- ceje se z Palestýny, bouří až k Dubrovniku zahnán, učinil slavný slib, že tam, kde noha jeho na pevnou zemi vkročí, chrám ku slávě boží postaví. Slovu dostál, postavil na Lacromě klášter. Bohatá šlechta dubrovnická měla prý tu své hroby, ale marně dnes na kamenech hřbitovních po nápisech a zprávách pátráš. Řad sv. Benedikta vlastnil Laeromu až do konce 18. věku.
Kříž Triton Maxmilianův Richard lví Dubrovník
29 article
Tu prodala ji republika, až v polovie století 19., po různých osudech, octnula se v ru- kou arcivévody rakouského Maxmiliana. Max- milian upravil klášter v panské svoje sídloa ostrov proměnil, jako proutkem čaroděje, v pra- vou tropickou zahradu. — Sem přiváženy s ohromným nákladem z krajin rovníkových vzácné stromy a keře a ruka lidská, podporo- vána lahodným podnebím, vykouzlila na malém prostranství učiněný ráj. Maxmílian žil tu s choti svojí, vzdálen ruchu velikého světa, 3ťasten a spokojen. Obýval tu skrovné pokojíky o malých okénkách Procházel se zahradami a bloudil v lesích pra- starých, — až do příchodu poslů mexických do Miramare. Korunní princ Rudolf zvelebil zděděné sídlo, přistavěl k zámku nový trakt s vížkou a id, llieká Laeroma byla svědkem mladého štěstí novomanželů. Po smrti následníka da rován ostrov řádu sv. Dominika a navrácen zase modlitbě . .. Vratme se ku přístavišti. Pěšinky posypan žlutým pískem, zastíněné křovinami a korunam pinii... vedou přímo k zámku . . . Chmurná jednopatrová budova. Upominá na klášter. Všetu prosté, dojímavě prosté. V té jednoduchost jeví se čistá, hluboká povaha mučenníka quere- tarského.
Maxmilián Max Rudolf svatý . Dominik Sema Miramar
30 article
Nízkou branou vstupujeme do budovy. Ve bráně na levo jest kaple a pokladnička na milodary. Kolkolem budovy ve dvoře vedou arkádové chodby a uprostřed jest malá za- hrádka. Ticho a tesknota vane ze všech koutů. Za chvili přichází v ošumělém tmavém rouše klášterním laik. Dozvídáme se, že jest právě sám doma, vaří, ale málo a sám nás provede, pokud se nevráti řeholník, průvodce. Zavede nás nejprve do refektáře v přízemí. Nad vchodem umístěna průpověď Maxmilianova »Gott meine Hoffnung, Ehre mein Reichthum. V refektáři panuje babylonský zmatek. Vše roz- házeno pátě přes deváté. Na stěnách pár starých obrazů a zreadel, ke zdi tlačí se vy- haslý, schásralý krb, v koutě plano a pianino na zámek zavřené. Prach desítiletý pokrývá to málo, co tu jest. Po úzkém schodišti, kde po- prsí obou knižat-básníků německých umístili, vejdeme do poschodí prvého. Cestou prchl nám průvodčí, zaběhl dojista do kuchyně přiložit, zamíchat. Vedu tedy kollegy sám chodbou do pokojíka s nečetným nábytkem. Prohlížíme obrazy po stěnách. Mladistvá Viktorie anglická, mladičká Eugenie francouzská z úzkých zlatých rámečků prohližejí si velřelce .. . . Obrazy měst, lodí, králů. Na kulatém stolku leží pa- mátná kniha. Mezi jmena vzácná, cizí píšeme i svoje česká jmena. Po zběžném prohlédnuti pokojíku ubíráme se na podlouhlý korridor.
Maxmilianův Viktoria anglický Eugenius Gott meine Hoffnung Ehre SF Reichthum
31 article
Jsme ještě sami a těžko se to chodí bez po- učení a výkladu. Spěchám dolů, hledám kuchyn a plám se laika, co jest s naším průvodcem. Nebyl tu ještě zpět. Na důtklivou žádosť moji rozklinkal kláslerní zvonek třikráte . . . Zvuk zvonku rozletěl se ostrovem, ale nikoho ne- přivábil. Konečně odhodlal se umouněný kuchat provázeti nás dále. Mnoho nám nepověděl. Stěny korridoru pokryty jsou obrazy .. Několik sošek a poprsí na podslavcích. Úpro- střed chodby překrásná jízdecká soška zesnulé panovnice, malounká z mramoru. Skvostné dílo. Mladistvá císařovna uháni na bujném, vzpínají- cím se hřebci, v ušlechtilé póse, ostíněna širo- kým kloboučkem jako víla lesní. Sošky na korridoru umístěné mají zpřelá- mané údy. Nešikovná ruka pečetním voskem červeným, nalepuje zurážené částky. Bůh jí ne- trestej !... Sem a tam na chodbě pohovka, křeslo, ovšem neočištěné. Z korridoru mnoho dveří vede do cel. Nade dveřmi různé průpovidky. Jsou prý z pěra nešťastného eísaře mexického. Snad i ruka jeho zapsala je na malé bukové destičky. Jsou psány německy a švabachem. Opsal jsem si některé: Wer will haben gute Ruh, der sehe viel und schweig dazu. — Freund in der Noth, Freund in dem Todt, Freund hinterm Rücken, das sind drei starke Brücken. — Allzeit trau- rig ist beschwerlich, allzeit fröhlich ist gefähr- lich, allzeitig aufrichtig ist ehrlich. — Willa
Freund Todt Rücken Úpro