1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v neděli 4. května 1913.
Praha
3
masthead
V drobném prodejii
5
article
naranni a večerní listy
před pláci se
V Prase v administ
a měsle.
s ertjata
* dvajl donáškou
s m
ria:: . : 2 k ei
aa měnte..' 2 K s
ke
ieus ! :
dvojí zlslnr
rtticta
Dnešní číslo pro Prahu jest o 18
stranách, s přílohou pro venkov
o 22 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 5. května v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
6
article
Trochu vzpomínek na cestu..
Trochu vzpomínek na cestu..
Dnes prý se dlužno připraviti na pře-
kvapující události na palčivě slunném
Jihu... Nejde již jen o pouhý Skader, ale
o pacifikaci celé — nám tak drahé Alba-
nie, v níž vystoupením Essada paši za-
vládla prý hotová anarchie. Rakousko
chce tam podniknouti společnou vý-
pravusltalií a okkupovati Albanií se-
verní, kdežto by Italie zjednávala pořádek
v Albanii jižní. Potud bylo by vše ujedná-
no a připraveno. Leč v poslední chvíli
vznikli prý mezi oběma spojenci — jisté
to vážné neshody o — koncité okku-
pace společné... Co že má nastati pak
až bude v Albanii zjednán žádoucí klid
Mají tam nicméně vojska i úřadové obou
velmocí i potom ještě zůstati na dále?A
tu prý se mínění rozeházejí. Rakousko p ry
chce, aby pak obě velmoci potom z Alba-
nie svorně odtáhly, Italie všakhodlá
i potom „setrvati na stráži ve
válečném přístavu valonském.“
To věříme, že by se pánům Italůmz
Valony tak brzy nechtělo .. . Ode dávna
k ní upíraly zraky, aby se nedostala do
rukou žádné jiné vojenské mocnosti, kromě
slabého Turecka. Proto před 13 lety pan
Viseonty Venosta uzavřel s Rakouskem
prozřetelnou smlouvu, aby v případě shrou-
cení se Turecka Albanie byla učiněna stá-
tem neutrálním na způsob Švýcarska
Když pak nyní tato katastrofa Turecka na-
dešla, oba kompasiscenti svorně vymáhal
a také vymohli na konferenci evropských
vyslanců pro Albanii úplnou státní integri-
tu a samostafnost.
Italůmz
Viseont
Rakousko
Albánie
Turecko
Švýcarsko
7
article
Vše to činilo Rakousko, abysi
uhájilo pro věky volný východ z Ja-
derského doStředozemního mo-
ře, Celé pobřeží albanské měl
zůstat proto územím neutrálním bez o-
pevněných válačných přístavů. To samé
bylo na pohled též interesem Italie, jen že
si při tom vždy přála důležitý albanský pří-
stav Valonu pro sebe. Co by však
Valona vrukouItalů pro volný vý-
chod rakouského loďstva z Jaderské-
ho moře mohla kdys znamenat, toho každý
snadno se dovtípí. ——
A tak nám dnes při těchto dnešních
napínavých zprávách o společné ra-
kousko-italské výpravě v Horna-
finu albanskou bezděčně na mysli vytanul
vzpomínka na jistou podobnou, velmi po-
dobnou pospolitou výpravu dvou na oko
spřátelených rivalů k moři Severnímu.
Valon
Rakousko
Horno
8
article
Bylo to roku 1864 a tehdejší „Alba-
nie“ slula — Šlesvig-Holštýn.
Němci od roku 1848 po něm toužili,
však teprv po smrti krále dánského Bedři-
cha VII. (15. listopadu 1863) jevíla se jim
býti chvíle ku odluce Šlesvig-Holštýnu od
království dánského příhodna. Tehdy trval
ještě pověstný německý „Bundestag“ a ve-
řejné mínění Německa chtělo, aby tento
spolek knížat svornou silou spěl osvobodit
„německý Bruderstamm“ na Ojdoře. Avšak
Birmark dovedl státníky rakouské odloudit
od německého bundu (v němž přece chtěli
udržeti primát Rakouska) a vylákat ke
společné výpravě proti malému
Dánsku jen po boku Pruska. Kterak se
tento spolek Rakousku vyplatil? Dalo se
vláčeti Bismarkem po pláních a ostrovech
dánských, bylo hrdo na krvavá vítězství
svá a nerozumělo, když mu ustupující D-
nové na hradbách svého roztříleného Da-
nevicku zůstavili otázku: „Páni Rakušané.
proč pracujete pro krále pruského?“ Když
Dánové byli poraženi a nadešla otázka co
nyní s dobytou kořistí, dovedl Bismark po-
věstnou smlouvou gastýnskou z roku
1865, jež je v dějinách také rakouské diplo-
macie tmikum, tak důkladně obehrát, že
sám řekl hraběti Blomaovi, když smlouvu
podepsal, do oči: „Toho jsem se přece ne-
nadál, že by mne kterýs státník rakouský
takovou smlouvu mohl podepsati.
Němec
Bismark
Rakušan
Dán
Bloma
Německo
Rakousko
Prusko
ŠlesvigHolštýn
Bedrcha
9
article
Navzdor smlouvě té, jež dávala Pru-
sku v dobytém Šlesvig-Holštýnu všechny
výhody, jež Rakousko vojensky exponova-
la a mravně kompromitovala, Bismark ne-
váhal již tajně konatí přípravy k vál
ce proti Rakouskul Zatím co ještě
v lednu 1866 tyto přípravy vojenské zakrý-
val před Vídní předstíráním bázně před
revolucí, tento „Bayard legitimity“ již
se smlouval s Govonem a s italskou revo-
lucí, již měl smlouvu s Italií na vý-
boj a odboj až po „ránu k srdci“ Rakouska
v kapse... V červnových i červencových
dnech r. 1866 na hrozných bojištích v Če-
chách poučil osud krátkozraké státníky
rakouské, jakou výstrahu správnou ti ubo-
zí Dánové dali Rakousku svou otázkou n
hradbách Dannewicku.
Bayard
Dán
Rakousko
Vídeň
10
article
Všeho toho pamět tak oživuje za dneš-
ní napjaté situace a snad by neškodilo též
jistým státníkům, kdyby vzpomínali s ná-
Ovšem Albanci jsou většinou analfa-
betí a tak snad na žádné hradbě albanské
nenapíšou: „Vy páni Rakušané, proč pra-
cujete pro krále — itals kéh o?
Albanská akce rakousko-italská.
Z Vídně, 3. května. (»Stefani«.) v
zprávě pařížského »Tempsu«, že Essad paša
uznal hranice Epiru, stanovené Tureckem
ujišťuje se, že Rakousko-Uhersko
Italie dohodly se všecky činy
Essada paše a všecky jeho úmluvy
se sousedními státy prohlásit
za neplatne.
Z Řima, 3. května. (»Stefani«.) Bezpod-
statna je zpráva některých novin o úmluvě
mezi Halií a Rakousko-Uherskem ve pří-
čině rozdělení Albanie a změny
několikaletých úmluv mezi oběma
spojeneckými mocnostmi, které
přesně provádějí a směřují k tomu, aby byla
zabezpečena autonomie Albanie ve smyslu
usnesení londýnské konference velvysla-
necké.
Z Vídně, 3. května. Ze zdejších informo-
vaných kruhů díplomatických sděluje se nám
pozdě večeri
Je pevný úmysl zakročit proti Albansku
a to společně Rakousko s ltalií. Čeká se
však ještě na rozhodnutí v římě. To nestalo
se do té ckvíle ani ve smyslu přisvěděivém,
ani ve smyslu záporném. Došly však zprávy
odtamtud, že vyskytly se mezi Rakouskema
Italií velmí vážné neshody, které netýkají se
okruhu působnosti Rakouska a Italie, nýbrž
Rakušan
Stefan
Vídeň
Epirus
Turecko
RakouskoUhersko
Albánie
Rakousko
11
article
stavu po společné výpravě. Abychom docela
konkretně mluvili, tyto neshody týkají se
otázky, co se stane, bude-lí v Albansku spo-
lečnou akcí rakousko-italskou zjednán stav.
který tyto velmoci sjednati chtějí. Po té
stránce se Rakousko s Italii rozcházejí. Ita-
líe chce totiž zůstatí ve Valoně, Rakousko
trvá však na tom, aby jak Rakousko, tak
Italie Albansko úplně vyklídily, jakmile
podaří se jim zabezpečit tam klid a pořádek.
Německo prostředkuje mezí oběma spojenci
trojspolkovými ve smyslu dohody. Tato do
té chvíle, do dnešního večera, nebyla docí-
lena. Vše záviset bude na tom — bylo nám
doloženo — zdalí k dorozumění tomu dojde
vůbec a k jakému, a jak se zachová Něme-
cko.
Z Říma, 3. května. Dnešní ranní listy uve-
řejňují trudné zprávy o kritické situaci v Al-
bansku. Zejména útočí prudce na Essada pašu.
že na pravo i na levo rozdává území albanské-
Z Vídně, 3. května. („Zeit“.) Okolnost, že
vláda se uchýlila k vážným opatřením, ukazu-
je nejjasněji, jak kritická je situace. Nelze si
vysvětliti uvalení výminečného stavu vnitřní-
mi událostmi, nýbrž hlavně konfliktem s Čer-
nou Horou. Nyní není již pochyby, že ocitám
se bezprostředně před zahájením vojenské
akce. Dnes nejde již jen o Skader: vystoupeni
Essada paše nutí monarchii, aby udělala v ce-
lém Albansku pořádek. Dle dosavadních zpráv
zdá se jistým, že Italie se účastní pacifikae
Albanie. Rakousko-Uhersko musí splniti svou
úlohu v severním Albansku, Italie ji splní n
Z Říma, 3. května. „Italie“ píše: „Ocitá-
me se v rozhodném okamžiku. Italie musí bez
váhání ve svém vlastním zájmu posíliti totož-
nost své politiky s Rakousko-Uherskem
V těžké chvíli osvědčí se hodnota té aliance.
Albansko
Rakousko
Německo
Řím
Alo
Vídeň
Čer
Albánie
Uhersko
RakouskoUhersko
Italia
12
article
Rozhodující chvíle nyní nadejde.“
Z Tarentu, 3. května. Od včerejška la
pozorovat ve zdejším vojenském přístavu vel-
kou čilost. Proslýchá se, že všichni důstojníc
na dovolené, poddůstojníci a námořníci byli
telegraficky povoláni na své lodi. Vojenská
loď „San Giorgio“ obdržela prý rozkaz, aby s
připravila k odplutí. Torpédová flotila, ja kož
vojenské lodi v arsenále za účelem oprav mu-
sily ze zvláštního nařízení být rychle opraveny
Na dnes a zítra očekává se připlutí loďstva
admirála Viale. Italské námořní síly rozesta-
veny budou mezi Tarentem a Brindísi. Včera
příbyli sem četní vysocí důstojníci, kteří pro-
hlíželi vojenská opevnění a kasárny a měli
konferenci s admirálem Presbyterem, velitel
pevnosti a okresními v sliteli.
jihu.
Viale
Tarent
Sana Giorgio
13
article
Rozhodující den?
Z Vídně, 3. května. Ve zdejších diplemati-
ckých kruzích ujišťují, že rozhodujícím dnem
bude zejtřek. Zítra dlužno se připra-
viti na překvapující událo st.
Vídeň
14
article
Napovídají válku.
Napovídají válku.
Z Vídně, 3. května. Ofidiální orgán mi-
nisterstva vojenství »Militärische
Rundschau« sděluje, že od pondělí 5.
t. m. bude denně uveřejňovati večerní vy-
dání, která bude přinášeti nejdůle žitější
aktnální zprávy, zvláště o běžných váleě
ných událostech.
Vídeň
Militärische Rundschau
15
article
Informace ze zahraničných míst.
Informace ze zahraničných míst.
Z Vídně, 3. května. Na zdejších místec
zahraničních dostale se nám dnes večer tét
informace: „Situace poslední konferencí lon-
dýnskou nedoznala žádného zlepšení. Ve-
skytl se tam nový návrh v ten rozum, aby
černé Hoře dána byla nová, kategorickým
tónem sepsaná, časově však neobmezená vý-
zva k vyklizení Skadru. Současně by se sl-
bila Černé Hoře pro případ, že by povolila,
finančně hospodářská podpora
Tento návrh byl důsledkem podnětu, jejž uči-
nil černohorský delegát Popovíč u mi-
nistra Greve v ten smysl, zdali by Evropa
nebyla ochotna za vyklizení Skadru Černou
Horou králi Mikuláši poskytuout kompensace
teritoriální. Černá Hora podle toho
trvá jako dosud na náhradě územím a vy-
slanecký reuníon nemohl se dokud odhodlat.
stanoviti králi Mikuláši pro vyklizení Skadru
určitou lhůtu. Rakousko, jak povědomo, již
na pondělní konferenci velevyslanců v Londý-
ně vyhradilo si volnost a může nyní volnosti
té užít a to v době, která se jemu zdá pří-
hodnou.
Tento moment nezávisí nikterak na pon-
dělní poradě vyslanců v Londýně, bude určen
Rakouskem podle vlastního uznání jeho.
Mikuláš
Vídeň
Evropa
Rakousko
Londý
Londýn
Skadr Černá Hora
16
article
Zvláštní akce Rakouska dá se odvrátit budsi
bezvýhradným podrobením se Černé Hory
nebo projevem ochoty velmocí, že účastní s
vydatně vojenských opatření, kterými má být
vynuceno provedení rozhodnutí evropské di-
plomacie.
Nenastane-li jedna ani druhá eventualita
a dojde-li k samostatné akci Rakouska, bude
tato čeliti jen k tomu, aby v Albansku byl
zřízen onen právní stav, jaký byl usnesen vy-
slaneckou konierencí londýnskou a to jedno-
myslně.
Zprávy dnešního „N. W. Tagblattu“, že
změněna bude, po případě podrobnostmi do-
plněna rakousko-italská dohoda v příčině Al-
banska, jsou úplně bezpodstatny.
Skaderská otázka.
Z Vídně, 3. května. Pozdě večer došly
sem z Londýna zprávy, podle kterých mi-
nistr Grey v pondělní konferenci prý hodlá
se vytasiti s návrhem stran Skadru, který
stejně šetřil citlivosti Rakouska jako Černé
Z Paříže, 3. května. V diplomatických
kruzích se proslýchá, že londýnská konfe-
rence velvyslanců v příští schůzi jednat bude
o dvou textech noty, která má býti
předložena Černé Hoře. Jeden z nich jest
ostřejší a obsahuje výzvu, aby Černá Hora
ihned vyklidila Skader, zatím co jiný je po-
někud mírnější. Je domněnka, že se zdaři
docilit kompromis mezi oběma texty.
N W
Al
Skadr
Černá
Skader
Rakousko
Černá Hora
Vídeň
Londýn
Paříž
Černá hoře
evropský di
18
article
Výminečný stav v Dalmacii.
Výminečný stav v Dalmacii.
Z Vídně, 3. května. Večerní »Zeite
oznamuje: Proslýchá se, že na Dalmacii uva-
len bude výminečný stav proto, že jsou
obavy před vnitřním rozčilením
obyvatelstva země, která sympatisuje s Čer-
nohorci.
(Viz poslední zprávy.)
Dalmacie
Vídeň
19
title
Politický přehled.
21
article
Zahraníční situace a sněm král. českého.
Zahraníční situace a sněm král. českého.
Videňský »Fremdenblatt« pojednávaje
zmaru vládního pokusu zprostředkovati za-
mýšlené krátké zasedání sněmu českého
připominá z pramene vládního: Nehlede
k překážkám, plánu tomu na odpor se sta-
vícím ze vzájemného poměru stran naskýtá
se ještě úvaha, že vývoj všeobecného polo-
žení v poslední době nastalý nejeví se vhod-
capní čislo o sobě . za s
na 4k
ve sulálkách na vpnkovíi
raení slo
rešenn
Inseráty
plati se hoto v ě napee
Předpisnení a
sdministraee variank ninr
Tam nuphánejí ael zaa
vodakse, tlkerne prpodice
gakoplay so novranei
22
article
ným pro příznivé vyhlidky na zasedání zem.
sněmu českého, obmezené na klidné a věcné
rokování. Vláda sotva se asi odhodlá, aby
tento podnět za nynějších poměrů dále sle-
dovala.
Posl. Wüst proti obstrukci.
Na schůzi voličů v Perštejně vyslovil se
Všeněmec posl. Wüst v ten smysl, že jest ně-
meckého muže nedůstojno ustoupiti od Fren-
glových požadavků, označovaných za nej-
menší miru německých vyrovnacích nároků
a tudíž je lépe pro Němce, aby se obstrukce
vzdali bez výhrady, než aby příspěli k uzá-
konění Stremayrových jazykových nařízení a
zemskému zřízení, Němcům nepříznivému.
Také resoluce všeněmeckého shromáždění vy-
slovila se v týž smysl a rovněž žádá, raději
vzdáti se obstrukce než přivoliti k uzákonění
Stremayrových jazykových nařízení.
Resignace německých přísedících zem.
Posl
Wüst
Němec
Stremayrový
Perštejn
Fren
24
article
Podle libereckých zpráv má býti s německé
Podle libereckých zpráv má býti s německé
strany pracováno k tomu, aby prozatím se vzdali
jenom poslanečtí členové zem. výboru svého
úřadu, dr. Urban a Legler, kdežto dr. Werunsky
má v zem. výboru zůstati, neboť není od r. 190
poslancem a není tudíž vázán usnesením zem-
ského sněmu. Podle dra. Turnwalda má Werun-
sky vykonávati kontrolu zemského hospodářství
v zem. výboru.
doktor
Urban
Legler
Werunsky
25
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Střízlivější názory na situaci.
Vídeňský „Zeit“ uveřejňuje následující,
s dobře zpravené strany mu podanou infor-
maci: Zdá se, že mnohokrát vážnými slovy
s povolaných míst ohlášené zakročení mon-
arehie, jež mělo nastati bezprostředně, b ylo
opět odročeno. Mnozí vůbec už
nevěří v možnost vojenského z a-
kročení monarchie. Vzniklyť nové ob-
tíže, které zavinily váhání při použití posled-
ního prostředku. Příčinou toho není ani Černá
Hora, ani bezvýslednost vyslaneckých porad
v Londýně. Nové obtíže vyskytly se ve dvou
směrech. Albanská otázka stala se akutní a
vyžaduje na Rakousku a Italii nových roz-
hodnutí. Nová dohoda mezi Rakouskem a
Italii bude vyžadovati delší doby hlavně pro-
to, že albanská otázka se vynořila neoče-
kávaně. Druhou příčinou je ta okolnost,
že všichni činitelé, od nichž u nás závisí roz-
hodnutí, nedobodli se dosud o opatřeních, jež
se mají učiniti. Mluvilo se o různosti v ná-
zorech, panujících na Míčovém náměstí av
generálním štábě, jakož i o těžko překlenu-
telných, zásadných různostech názorů v kru-
zích ještě vyšších. Jest těžko říci, mnoholi j
pravdy na těchto pověstech, alo tolik je dnes
jisto, že byly-li různosti v názorech, jsou dnes
už vyrovnány a jest tedy připravena půda,
na níž se mohou učiniti nová rozhodnutí.
RakouskoUhersko
Londýn
Rakousko
míčový náměstí
26
article
Rozhodnutí nestane se však hned.
spíše možno očekávati nová překvapení.
Z londýnské konference nepřijdou, ale snad
z vyjednávání mezi Rakouskem a Rtalií. Toto
vyjednávání blíží se ke konci a přinese s se-
bou asi novou orientaci naší balkánské po-
litiky.
Před uherským sněmem.
V pondělí shromáždí se zase uherská po-
slanecká sněmovna k novému zasedání. Bude
třeba zvoliti nové místopředsedy, zapisovatele
a všechny sněmovní výbory. Předsednictvo
vládní strany vyzvalo písemně předsedy opo-
sičních klubů, aby jmenovali své kandidáty
do výboru a na vyhražená jim místa zapiso-
vatelů. Fr. Košut za svou stranu a hr. Ala-
dar Zichy za lidovou stranu se usnesli, ž
František
Košut
Zich
Rakousko
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 3. května.
3— (Kronika.) Jsou slova, že lámo
předem všechen odpor. Onehdy, po závodec
samochodů vaše známá vás tak položila do
prachu na milost a nemilost. Je ctitelka
všeho, co znamená silu, převahu, první cenu.
A vítěz v závodech, rozumí se, uvedl i
do vytržení.
— Ce chcete, auto je dnes jediný šik
způsob, dostat se do dálky! .
A přimyslete gesto i důraz rozhodující
autority. Nedalo se nic namitat.
Druhého dne jiná ústa na jiném místě
spečetila vám výrok. Měli jste někde omluvit
svůj chvat ze společnosti. Třeba si pospíšie
na nádraží. Vlak nečeká.
— Na nádraží? Prosím vás, kdo pak
dnes by ještě jezdil po železnicií
Tvář se vám polila ruměncem studu
Na mou věru! Jste už tak strašně opozděn
v názorech a zvycích. Jezdíte pořád ještě
po železnici.
Není pochyby, je-li úkolem nového ob-
jevu v technice, vpravit se do potřeb života.
zpřevracet staré podmínky a pojmy, stvořit
nově a přizpůsobit si okoli: samohyb úžasně
rychle provedl svůj úkol. Za krátkých deset
let vývoje zvítězil na celé čáře. Dobyl vše-
chen povrch světa, podmanil si lidstvo, zpře-
vracel poměry
A tajemství úspěchu?
Heslo: pohodlně a rychlel
Zkusili jste, namítnout něco lehýnce:
— Co se pohodlí dotýče, snad by pořád
ještě náležela přednost železnici? Je tu přec
více mista, více vzduchu, více klidu. Také
je v kupé lepší pohov. Mežno tu dle libosti
sedět, vstát, protahovat údy. Ba i pře-
cházet .
Nepochodili jste
— Velnost věznčí Také odsouzenec ve
Praha
28
article
své kleci může si sedět, vstávat, procházet
se. Svoboda kriminálu! Třeba tu snášet
rozmary, nezpůsoby, nechutné mravy spolu-
cestujících, hloupé řeči, protivný čich a koui
neznámé, cizé, bůh ví kde a jak vychované
společnosti. A není pomoci! Třeba se krčie
schoulen ve svém koutku a čekat trpělivě
od stanice ke stanici, až se jízdnímu řádu
zlibí, dát tě vyklopit jako jiný balík na sta-
nici, kam máš zaplaceno. Děkuju za fakovou
přednost! Železnice je krátce bídné, ple-
bejské vozidlo.
— Také urozené auto má své slabiny.
Jsou s dostatek známy.
— Ale stokrát vyváženy jedinou velikou
a hlavní předností. Na autu jsi sám svým
svrchovaným pánem. Žádný jízdní řád tě ne-
spoutává na rukou a nohou, neohrožuje tvěj
spánek, nezotročuje tvůj záměr. Vyjedešs
kdy a jak se libí, zastavíš, odbočíš, obrátiš
kdy a kde ti napadne, přidáš si ohně a páry
nebo uvolníš rychlost, podle nálady, a pro-
jíždíš se krajem. zemí, světem, křížem krá-
žem svobodně jako pták. Co je proti tomu
vlak se železnou kolejí, po niž jednotvárně
si klouže sem a tam, věčně na tomtěž místě
jako komihadlo? Vozidlo těžkopádné, hro-
madné, určené sloužit nemotorné potřebě
velkého množství, ať už baliků nebo osobl
Samohyb? Ej. jaký nástroj osobitý, indivi-
dualistný, panský! Schopný pružně se při-
způsobit každé choutce! V tom je právě tak
vítězný jeho modernism.
Jakáž pomoc! Pakli princip, tož prin-
cip! A se všemi důsledky.
bůh
29
article
Néco má do sebe Samochod rozhodně
společného se světem novoidejným. Rozdělii
lidstvo ve dva veliké tábory. Jedni horlivě
uživají jeho výhod, druzí na smrt jsou mu
na odporu.
Za shonu a hluku městských ulic
venku na záhybech a křižovatkách silnie
dolehne vám občas ke sluchu projev smý
šlení, který si zapamatujcte, Mnohdy obvose-
lující, jindy dojemný, vždycky hodný pozoru
a úvahy.
Odněkud ze záhybu cesty z nenadán
vyrazil stroj. Blýskla skleněná deska, zalesk
se kovový plášť, mihly se zakluklené hlavy
Tú, tú! Zafičela kolem jako vítr a už se
tratí obluda v dálce. Zůstal po zjevu leda
úžas ve tvářích chodců, na mžik ohrožených,
kteří se sotva vzpamatovali a lehký průvan
znešvařené na chvili atmosféry, rozplizlýv
zápětí jako ohon vlasatice. Venkovan,
strnulý leknutím, drápaje se ze silničné
strouhy, kam se byl překvapen uchýlil, ule-
vuje si:
— Zatr . . . potv . . .! Málem by mne
byl přejel! Hol . . . ek mizernál .
30
article
Přes silnici naproti nějaká babka s nůší
nevyzvána dotvrzuje:
— Blázen bláznovská! Bohdejž někde
vaz srazil
— A našinec je docela málomocný pro
té slotě! poznamenává za plotem domác
kmotr rozumec s fajíkou mezi zuby.
Rozhořčení táborů je zcela vzájemné.
Jedni viní druhé z nelidskosti, z nejhorš
Celé bitevní výjevy se odehrávají.
Letní odpolední neděle. Po včerejším
dešti zbylo hodně rozbředlé plochy na jízdné
dráze. V tu dobu není právě útulno v levo,
v pravo na chodnících. A vskutku! Tú, t l
Někde na začátku vesnice! A puštěna ze
řetězu »potvora« už slušně pokropila sku-
pinu mládeže, nedělní odpolední stafáž na
návsi. Projevy nevole, výkřiky, pěstě do
vzduchu, jsou dostatečným avisem jiné sku-
pině na dolní návsi. Několik výrostků hned
pochopilo situaci. A jak »potvora« dofičeln
na dostřel, dobře mířená salva projektilů nikoli
paneéřových už se s gracií snesla nad sku-
pinou placatých panských čepic a vlajících
damských šlojířů v povoze.
Zpravidla nebere se útok tuze tragicky
Ale někdy přijde kosa na kámen.
vůle.
32
article
Povel k řídiči z nitra vozidla
Povel k řídiči z nitra vozidla
Záraz. Dva zentlemani v bezvadné an-
glické gumě sestupují. A krokem málem ne
úřadního výkonu v útočnou strunu. Zde
zatím už živly srazily se v šik. Gentleman
přísným tónem vyšetřovatele.
— Který nezbeda to hodil?
— A kerej nezbeda nás tuhle pocá-
kal? .
— Proč se neuhnete, když se dává zna-
mení?
— A proč nejedete pomalej, když jsou
na blízku lidi? Tamhle je tabulka . . .
— Zasluhujete, abych vás dal sebratl
— Cože povídaj ...? Kdo že ná
dá?... Mordiel... Ale teď ..
Je zjevno, úřadní akt se nepovedl. Sku-
pina zatím značně vzrostla. Poloha je po-
vážlivá. Malá neprozřetelnost a násle dky
mohly by býti osudny.
Gentlemani v čas se vzpamatovali.
Lehké nervosní škubnutí pravé ruky smě-
rem k boku, odkud vyčnívá z pouzdra ruko-
jeť známé střelné hračky. Ale v čas ještě
rozmyšleno nesmyslné gesto a rozumně na-
stoupen ústup. Tů, tál A za elegantním
povozem v dáli se zakouřilo.
Je, o čem přemýšletl
— Také kus sociální otázky tahle ne-
návist novoti Ne každý může si dopřát
projížku samochodem. Kdo je vyloučen —
a to je většina — přirozeně se ocil n
straně odporu. Bledá závist promluvilal
— Ne zcela! Je přece tolik nového
krásného, čeho dav si ani nevšímá, dokud
nebyl vyplašen ve svém — zájmu.
Jinak samochod, vítěz na celé čáře.
Výkonnost, pohodlí, rychlost? Na všecky
požadavky odpověď: první cenal
— Jen po jedné stránce je nemoderní!
— He
— Jeví sklon k aristokralismu. Draba
novota! Pravá přepychovál.
Pravda. Kolo bylo lacinější, Nějakou
33
article
chvili vskutku se zdálo: kolo ovládlo, opa-
novalo docela. Bylo v módě. I dámy s chutí
sedlaly ocelového oře.
— Zásluha kostýmu! Divided skirt! ..
Nechť si! Třeba kostýmu! Bylo to zcela
úhledné. Na odpolední promenádu z města
ven vyjížděly si mladé dámy, paničky,
matky, děti, celé rodiny. Všecko ve způsob-
ném dressu, rozumí se. A najednou jako
když utne! Která dáma vzpomene si dnes
ještě na kolo? Vypadlo z módy. Auto je
vytlačil. A právě svým aristokratismem je
překonal, znemožnil. Ne každá krasavice,
pravda, může si dopřát benzinová křídla.
Ale každá sní aspoň o jezdecké kukli se
závojem. Raději sedí doma, než by se.
pachtila ještě na kole. Fi, jaký plebejský
pohyb! Tak o závod do taktu zvedat kolena
a lejtka! Zrovna dvě kliky u stroje! A. třeba
nejpůvabnější kličky a háčky! Nelze.
— Marná řeč! Jedinou chic jízdou zů-
stává auto! vřeneesaoe
— A což, milostivá, ty šeredné bitvy
o prach a bláto s pěším obecenstvem?
— Pravý aristokratism je nevyvolá! Je
příliš uhlazený, aby zavdával příčiny. Ne-
vyzývá, neuráží svým zjevem, neohrožuje
cizí zájem! Není ještě noblessou, kdo si za-
platil stroj, posadil se dovnitř a zažehl pod
sebou něco hořlaviny. Patří k tomu vše
ostatní. A nejen obratný řidič, dobře pla-
cený a ty ostatní zásoby! Nejen úpravná
domácnost v městě a nějaký dvorec venku
v krajil .
— Také způsobná výchova a chie
smýšlení, ne-li?
— Arcil A vůbec vše, co důmyslnou
novotu s lahodou svede v ladný souhrn
s obecným mravem a zvykemi...
Není pochyby, pak vaše horlitelka má
už docela pravdu! Jestli všecko ostatní
hraje, pak dojista samochod je dnes jediné
»chic« vozidlo.