ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4ce168f0-8f41-11dd-84ab-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 128, place 61, org 15, work 10
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
4. května 1913. číslo 12í.
4 article
na vyzvání vládní strany neodpovědí. Jul Justh vrátil vyzvání vládní strany, ani je neotevřev. Oposiční strany budou míti v pon- dělí před sněmem ještě poradu, v níž se roz- hodne, má-li se oposice zúčastniti sněmování Pro zákon Kolískův. Dolnorakouský „Německý obranný spo- lek“ chtěl sbírati podpisy na petici, kterou se vláda měla požádati, aby pověstný zákon Koliskův předložila konečně panovníkovi k sankci. Místodržitelství odepřelo dáti povo- lení ke sbírání podpisů, poněvadž tato věc nespadá v jeho kompetenci; ministerstvo vni- tra pak sbírání podpisů zakázalo. V pá- teční schůzi německé národní rady ve Vídní obecní starší Angermayer navrhl resolu- ci, ve které se předsednictvo národní rady vyzývá, aby zakročilo u ministerstva vnitra a přimělo je, by zákaz petice odvolalo. Záro- veň pak uloženo předsednictvu postarati se aby byly zakázány ve Vídni „provokační če- ské schůze“. V odůvodnění resoluce Anger- mayer uváděl mimo jiné, že vláda Němcům zakazuje sbírati podpisy na petici pro Koli- skův návrh, Čechům však dovolila svírati pod- pisy na petici proti tomuto návrhu, takže mají už nyní na 30.000 podpisů. Resoluce Angermayerova byla přijataa předsednictvo německé národní rady konalo hned schůzi, aby vyhovělo požadavkům této resoluce. Důsledkem zakročení vídeňské ná- rodní rady jest asi dnešní zpráva, že vlád zakázala Klofáčovu přednášku o balkánské otázce, jež se měla konati dne 5. t. m. v Beet- hovenově dvoraně.
Justh Kolískův Němec Čecho Klofáčův Vídeň Angra Beet národní rada
5 title
Za hranicemi.
6 article Theorie franko-slovanské příbuznosti.
Theorie franko-slovanské příbuznosti. Německý kancléř, dokazuje v říšském sněmu nutnost nového zbrojení, odvolal se mezi jiným na organický antagonism germánské a slovanské rasy. Ničím, než takovými slovy, nemohl způsobit většího potěšení francouzské veřejnosti. Oficiálné prohlášení o germano-slovanském antagonismě vy- wolalo, jakž pochopitelno, v pařížském politickém tisku repliku o tom odvěkém tíhnutí ke Slovanům všech evropských zemí, které se jeví u Francouzů. Ze starého zvyku pařížský tisk ještě mluví při tom o „latino-slovanské solidárnosti“. Ale ajl tu vystu- puje „Keltská liga“, užívajíc vhodného oka- mžiku, a slavně prohlašuje, že Francouzí jsou pokrevenci Slovanů, a prosí je, aby se již jednou pro vždy vzdali „předsudků o la- tinství“, jenž prý odporuje všem vážným věde- ckým datům. „Krevně jsme blíže Rusům, ne Italům“, prohlašuje „Keltská liga“ — „Ligue Celtique-francaise“, organisace neobyčejně čilá i autoritná ve vzhledě vědeckém i politickém. Fran- couzi, dokazuje liga, žádného organického spo- jení s latinským světem nemají, ale, jsouce kelt- ského původu, jsou příbuzní se Slovany, protože Evropu v dávnověků obývala jediná rasa, kterou možno nazvati kelto-slovanskou. Slované bojoval s teutonskými plemeny po celém Německu a byli vždycky ve spolku s Gally, jedním z největších keltských plemen.
Slovan Francouz Francouzet Rus Italos Fran Gall Evropa Německo Slovan Ligue Celtique
7 article
Anthropologové již přiznali jsoucnost keltsko- slovanské rasy. Umbrové v dávnověkosti nazývali se Gally, ale všechna data o nich konstatují, že přináleželi k slovanské větvi. Venetové v severní Italii byli Slované, a mezi Gally ve Francii byla plemena, která se také nazývala Venety a Rusy. Jazyk keltského plemene Agatirů, jež osidlilo část Anglie, byl z poloviny slovanského původu. Řečtí historikové nazývají Daky tu Kelty, tu Sarmaty. K těmto úryvkovým národopisným důvodům přidávají též argumenty filologické, a tu bude za- jímavo uvésti toto: Slované litevsky se nazývají „Gadas“, od slova gadati (hádati, mluviti), ale Gal- lové v dávnověku nazývali se „Gadhel“ (irsky Gaoidheal). Nedá-liž se z toho vyvoditi, že Gallo- vé byli jedné rasy se Slovany-Gadasy „lidmi mlu- vícími“, t. j. takovými, s kterými si možno poroz- uměti? Naproti tomu Germáni byli jim „němci“, t.j lidmi, s kterými se nemohou dorozumět — což trvá dosud, třeba v přeneseném smyslu. Uznání kelto-slovanského příbuzenství může se v každém případě státi důležitou politickou pákou a nezůstati bez vlivu na vzájemné poměry různých evropských národů. Sami Anglosasové musejí vě- děti, že jsou spíše původu kelto-slovanského, nei teutonského.
Gall Veneta Slovan Rus Kelt Sarmat Gal Gadhel Gaoidheal Galla Germán Francie Anglie Slovan Gadas
8 article
Ostatně liga se neodříká ani příbuzenství Italy, ale to příbuzenství vytvořilo se nikoli na půdě Jatinství, nýbrž keltství. Gallové nejednou dobyli Italie a po celá staletí obývali některé pro- vincie poloostrova. Když Julius Caesar vtrhl do Gallie, vojska jeho sestávala hlavně ze zaalpských Gallů. Gallie se stala částí římského císařství, ale přemožení dokonce se nensimilovali s vítězi Říma- ny, a staří historikové se mýlili, když mluvili o ně- jakém novém národě Gallo-Římanů, jakého před tím nebývalo. Pravda, ze směsi gallského jazyka s latinským vytvořil se nový, francouzský jazyk, ale, nehledě na hojnost slov římského původu, jazyk tento vší svojí organisací a povahou bližší jest keltskému, než latinskému. Tak aspoň ujišťují učení členové ligy. Frankové byli národem polo keltského, polo teutonského původu, ale slili se s Gally a nyní možno říci, že všemi svými zvláštnostmi, kterými se Francouzi právem pyšní před druhými ná- rody, jsou zavázání právě svému keltskému původu, svému příbuzenství se Slovany. „A proto všem slovanským národům Evropy francouzská Keltská liga slibuje svou podporu nabízí se k společné práci ke blahu Kelto-Slovanů. Toto nové vědecko-politické hnutí zasluhuje v každém případě plné pozornosti a přízně Slova- Proč Italie čekal ?
Italos Gall Italia Julius Galla Říman Francouz Gallie Řím Evropa Slovan
9 article
Byl to podivný zjev. Hned prvé dni vyhlášení balkánské války Italie uzavřela mír s Tureckem V podmínkách míru stálo — zdá se, že na přán Turecka — aby Italie tak dlouho podržela v zá- stavě obsazené ostrovy řecké, dokud Turecko ne- vyklidí svá vojska z Kyrenniky. Italie mohla u- rychliti odchod tureckých vojsk z Afriky, mohla urychlřti dobytí vnitrozemí tripolského, ale Italie toho nedělala, leč čekala na pobřeží a teprvev poslední době začíná postupovati do nitra, a uka- zuje se, že bez velkých obtíží. Staví se proti ne jen oslabené čety domorodců, sesílené zbylými tu- reckými vojáky, Italie mohla by pohroziti Turecku jakýmkoli způsobem, aby urychlilo odvolání svých vojáků, ale Italie je podezřele trpělivá a dokonce velmi přívětivá vůči Turkům a Vysoká Porta vůči ní, třeba že podle podmínek míru vlastně válečný stav mezi Tureckem a Htalií trvá. Tuto zshadu ob- jasňuje římský dopisovatel Ruského Slova tím, že Italie i Turecko si přejí, aby řecké ostrovy zůsta- ly raději v moci italské, než aby se dostaly do ru- kou řeckých.
Italia Htalie Turecko Afrika Italia Italia
10 article
Vyhýbavá odpověď černohorská. Odpověď Černé Hory na poslední zakročení velmocí podává výklad, proč nemohla Černá Ho- ra beze všeho podrobit se rozhodnutí velmocí severních a severovýchodních hranicích Albanie. Černá Hora lituje, že ani ona, ani její spojenci ne- byli dotázání o vymezení hranic, a naopak, vel- moci rozhodly v její při s Ottomanskou říší tak. že vlastně porušily neutralitu. Stejně ne- spravedlivo bylo zakročení v otázce Skadru a jeho okolí, jehož vymezení stalo se ve prospěch ne- existujícího státu, na úkor Černé Hory a je- jí životních zájmů. Černá Hora nechtěla pohrdati vůlí Evropy, když 21. dubna v souhlase se svými spojenci prohlásila velmocem, že si ponechává právo vyjednávati s Vysokou Portou. Kapitulaei Skadru podle mínění Černé Hory nelze považovati za vyzývavost, poněvadž je to válečný čin, jenž je v úplné shodě se svobodou jednání, kterou si vy- hradila černohorská vláda.
Kapitulaei Albánie Evropa
11 article Příští císař německý holduje mečí.
Příští císař německý holduje mečí. Německý korunní princ, jenž před dvěma le- ty vydal knihu o lovu, je spolupracovníkem nově vydané knihy „Německo ve zbrani“, která je vě- nována císaří. Kniha obsahuje illustrace polského malíře Kossaka i různých německých umělců. představující výjevy z vojenského a námořního života, text pak je napsán důstojníky aktivní ar- mády, většinou osobními přáteli princovými. Ko- runní princ napsal předmluvu a první kapitoluo gardovém pluku. Myšlenky, jež při tom vyslovil prozrazují tak přemrštěně vojáckého ducha, že kniha způsobila mnoho hluku v německém i za- hraničním tisku. Německé listy citují postupně zajímavé úryvky, poněvadž vydavatel zapověděl novinám otisknouti najednou více než 25 řádků V předmluvě dovozuje korunní princ, že ně- mecká říše, ležící ve středu Evropy, na níž více národů pohlíží s neláskou, je nucena více než kte- rákoli jiná země spoléhati úplně na své zbraně.
Kossak Německo ko Evropa
12 article
Jedině opírajíce se o svůj dobrý meč mohou prý Němci dosáhnouti místa na slunci, které jim ná- leží, ale které jim nebude postoupeno dobrovolně Diplomatická obratnost může prý ovšem na něja- ký čas zabrániti konfliktům, nebo někdy je i roz- řešiti, „ale jako blesk je vyrovnáním napětí dvou různě nabitých vrstev vzduchových, tak bude zůstane meč až do skonání světa vždycky konee konců rozhodujícím činitelem“ V kapitole o gardovém pluku pak píše o cvi- čebním útoku jízdy: „Kdo při takovém útoku jel spolu, pro toho není nic krásnějšího na světě. A přecet ještě jedno jeví se pravému kavaleristovi krásnějším: Je-li vše to stejné, ale na konci rych- lého běhu jede nám nepřítel vstříc a začne boj pro nějž jsme cvíčení a vychováváni; boj na ži- vot a na smrt. Jak často při takovém útoku za- chytilo moje ucho toužebné zvolání uhánějícího kamaráda: „Hrome, kdyby to jen bylo vážně! ... Německé listy příjaly tyto vojácké výlevy korunního prince dle svého stanoviska velmi růz ně. Chauvinistický tisk je nadšen, „Post“ na pří- klad uvítá vděčně, že se korunní prine opětně přiznává k německé myšlence, „Kreuzzeitung pak praví, že si německý národ může jen gratulo- vati, že se příští nositel koruny přiznává k tak mužnému a hrdinnému životnímu názoru. Naproti tomu však střízlívé listy odsuzují princovo vystou- pení velmi rozhodně. „Berliner Morgenpost“ po- znamenává: „Čte se to velmi efektně, takové city
Němec Hrom Berliner Morgenpost
13 article
korunního prince však se nehodí do tak napisté politické situace, jakou máme nyní. V takové do- bě se řinčení slovy raději opomijí.“ „Berliner Ta- gebl.“ pak napsal: „Proč by mladý důstojník ne- projevil své potěšení z válečného řemesla a neci- toval statečného Horáce tak vzletně, jak jen mož- no? Je-li však tento mladý důstojník korunním princem a v knize, jež bude statisíci Němci čte- na a ve všech listech ciziny posuzována, ozna čuje meč jako jediné rozhodnutí v životě národů a bol na život a na smrt jako nejkrásnější věc na svě- tě, pak jeví se — zvláště za hrozící bouře — to- to vojácké nadšení přece velmi pochybným. Ta- ková slova by císař nesměl pronésti, kdyby neby kryt svým kancléřemi Smí je pronésti korunn princ? Kryje ho kancléř
Horác Němec
14 article Kalifornie oproti Japoncům
Kalifornie oproti Japoncům Státní sekretář Spojených států Bryan přijel do Sacramenta v Kalifornii, byl přijat guvernerem a vyslechnut sněmovnami, které se hned sešly ke konferenci. Bryan žádal jménem spolkové vlády. aby hlasování o zákonu, zapovídajícím cizincům pozemkové vlastnictví v Kalifornii, bylo odloženo do příštího zasedání, poněvadž Japonsko proti zákonu protestuje. Pravil, že otázka může být vyřízena prostě diplomatickým jednáním. Guverner Johnson ve své řeči pak poukázal na autonomní práva státu, dle nichž si dává zá- kony, které se mu hodí, aniž se musí proto ospravedlňovati V politických kruzích washingtonských se tvrdí, že celá aféra má ráz vnitropolitický, ježto Kalifornie a její guverner jsou oddáni pokrokové straně Rooseveltově a vystoupili s touto otázkou jen proto, aby způsobili nesnáze nové demokra- tické vládě. Naproti tomu však se uvádí, že sám Roosevelt si nepřeje dohnati věci až k válee s Japonskem a proto radil guvernerovi kaliforn- skému ku povolnosti vůči spolkové vládě. Přes naléhání Bryanovo však kalifornský senát příjal zákon v té formě, že cizinci, kteří se mohou státi občany, mohou nabývati a držetí pozemky Kalifornii stejně jako občané Spojených států kdežto ostatním cizincům je dovoleno pouze držeti pozemky dle předpisu trvajících smluv. To zna- mená, že Japonci jsou vyloučení z pozemkového vlastnictví v Kalifornii. Ve Washingtoně pomýšlí se nyní na nový tal proti Kalifornii, aby se předešlo konfliktu s Ja- ponskem. Uvažuje se o možnosti, že by nejvyšš soud na stížnost z japonské strany přiznal Japon- cům právo, státi se americkými občany, takže by kalifornský zákon pozbyl významu.
Japonec Bryan Johnson Rooseveltův Bryanův Kalifornie spojený stát Bryan Sacramento Japonsko spojený stát Washington Japonec práv
15 article Volební právo žen v Norsku.
Volební právo žen v Norsku. Ústavní výbor podal norskému storthingu jed- nomyslně usnesenou předlohu, kterou se má zavést všeobecné hlasovací právo pro ženy za stejnýcl podmínek jako pro muže. Počet voličů při sně- movních volbách rozmnožuje se tím o 225.000. Nor- ské ženy mají již od r. 1907 všeobecné hlasovac právo při volbách do obcí.
Norsko
16 article I. sjezd Federace českého studentstva vysokoškolského.
I. sjezd Federace českého studentstva vysokoškolského. Včera dokončeno bylo jednání v sekcích a n plenární schůzi odpolední předneseny přijaté reso. luce i projevy. Tím byly práce sjezdu samého do- končeny. Posouzení vykonaného díla třeba si po- nechati až na dobu, kdy vyjdou protokoly slezdu v nichž také debaty budou pečlivě zaznamenány Ale již dnes možno říci, že zájem, s jakým student stvo tu pracovalo na materiálu velkého rozsahu a pokrokové zásady, zřejmé často z pouhých ná- zorů jednotlivých referátů, přinesly mnoho pod- nětů, myšlenek a popudů nejen studentstvu samé- mu, ale i širší veřejnosti. Pracovní dny se tedy včerejškem skončily a podle jejich průběhu lze vy- sloviti naději, že nepřejdou bez dobrých vlivů ze- jména na mladší kolegy I. sjezd Federace Č. S. V. konal se za pro- tektorátu prof. sboru čes. vys. školy technickév Praze. Profesorský sbor české university a české techniky brněnské protektorát odmitly, poněvadi na programu sjezdu byly dvě otázky, jistě vážně myšlené: laicisace středního školství a odluka theo- logické fakulty. Obě otázky jsou otázkami přede- vším paedagogiky a organisace školské. Nemají ve své podstatě ani konfesijních ani politických tendencí, a jest proto nepochopitelno, proč obě uvedené korporace protektorát odmítly, když obou věcech lze klidně a věcně diskutovat a uvádět důvody pro i contra. Sjezd dnes bude zakončen tím, čím jedině můž končiti: manifestací za druhou českou universítu které jest potřeba nejen pro Moravu speciálně nýbrž pro všechen kulturní život český, pro rozvo vědy a zdar studií vysokoškolských. A zase nelze pochopiti, proč policie nedovolila pořádati demon- strační průvod.
Č . S Praha Morava český univerzita
17 article
Z jednání včerejšího uvádíme: resoluce pro G. Čadka žádá zřízení zvláštní centrály při Fede. raci č. S. V. za účelem zvýšení počtu studuj- cích v cizině. Za studentstvo příbramské žád projev kol. Janečka větší zájem českého student. stva a Federace pro poměry báňských akademiko v Příbrami. Ženského vzdělání týká se resoluce sl Fialové. Žádá doplnění středního školství dívčího
G Čadek Janeček Fiala Příbram
18 article
přístup na techniku i práva, a apeluje na studentky aby vstupovaly do Sokola. Rescluce dra. Svobody uznává oprávněno disciplinárního řádu na vysokých školách ale zamítá obmezování státoobčanských práv stu denta disciplinárním řádem a žádá jeho reformu Resoluce kol. Čechráka vyslovuje se pro od- loučení theologické fakulty ze svazku uni versity pro vědeckou inferiotu. Žádá se zřízen stolic srovnávacího náboženství. Brněnská sekce vyslovuje se pro nut- nost stavovské organisace studentské a dotýká se prohlášení předsedy České ligy akad., že prý kle rikálním studentům byly pro jich přesvědčení od ňaty podpory. V sekci „otázka výdělečné práce přijata resoluce kol. Pařízka, týkající se nezaměst- nanosti absolventů vysokých škol. Žádá pro řešen otázky té instituci všenárodní a myslí (jistě z ne- informovanosti) na Českou zemskou komisi pro ochranu mládeže ve shodě s příslušnými stavov- skými spolky.
Čechrák Pařízek Sokol Český liga
19 article Ze strany.
Ze strany. Ordanisační komise pro Prahu a okolí koní schůzi praesidiální v pondělí 5. t. m. o 8. hod. več v Obecním domě u Prašné brány (mezanin č. 1. Zvláštní pozvání se nezasílají. Organisace národní strany svobodomyslné pro dolní Nové město I. spolu se živnostenským odbo- rem pořádá ve čtvrtek 8. května o 8. hodině večen v pivovaře „u Bucků“ na Poříčí zábavní večer rozpravou pana obecního staršího Maděry o cestě Thalií, Středozemním mořem a o dojmech po Černé Hoře. O humoristickou zábavu postaráno. Z Příbrami. Organisace národní strany svobo- domyslné v Příbrami na schůzi své dne 1. května konané, uváživši slova, která hrabě Réssignier na schůzi arcibratrstva svatého anděla Michacla v Vídní dne 28. dubna t. r. konané pronesl, ohražuj se proti tomu, aby projevy činili takoví nepovolan a nezodpovědní činitelé, kteří odvažují se mluviti jménem těch, od nichž mandátu neobdrželi a kteři stanovisko jejich nesdílejí a žádají naše poslance. aby jako oprávnění zástupci rakouských občant proti podobným projevům důrazně vystoupilí.
Bucek Maděra Praha Příbram Vídeň obecní dům anděl Michacl
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Matice školská v Olomouci oslavuje dnešního dne jubilejní valnou hromadou 40 let svok záslužné činnosti v ohrožené Olomouci K jubileu tomu vydána vkusná publikace „Čty- řicet let Matice školské v Opavě“, která po- dává výstižný obraz ohromné práce, kterou pro obranu a rozvoj českého živlu spolek vy- konal. S pietou je tu zaznamenána práce všech pracovníků a podporovatelů činnosti Matice olomoucké a jednotlivé stati jsou přímo obra- zem národního, kulturního a hospodářského rozvoje celého Olomoucka. Obecné školy če- ské byly první starostí Matice, pak přistoupila ke zřízení škol pokračovacích (živnostenská kupecká), mateřských škol a konečně reálky české a feriálních osad. V poslední době pra- cuje Matice na zřízení obchodní akademiev Olomouci. V článku „Ze vzpomínek na naši reálku“, z péra dra. Jana Ošťádala, nynějšího předsedy Matice, čteme zajímavý passus o vy- nikající zásluze dra. Pacáka o postátnění české reálky. Členům deputací, intervenujících v zá- ležitosti té, utkvěly dle sdělení dra. Ošťádala „osudy deputace“ u zemského inspektora
Ošťádal doktor Pacák Olomouc Opava Olomoucko Matica
21 article
Brně, který rychlé tempo naší akce reálkové se starostí o právě otevřenou reálku litovel- skou trochu zdržoval, vymlouvaje se na nedo- statek učitelských sil. Když mu však deputace namítla, že v „Národních Listech“ bylo uve- řejněno, že je sil nadbytek, rozhorleně se obrá- til s úsečnou odpovědí: „Tak ať vám je daj „Národní Listy“ — „Čas“ a otázka druhé české univer- sity. „Čas“ lživě tvrdil v uplynulém týdnu ně- kolikrát za sebou se zřejmou tendencí, že prý „Nár. Listy“ prohlásily druhou českou uni- versitu za požadavek jen moravský. Konsta- tujeme, že jsme před týdnem napsali o tom takto: „Nebude jistě nikoho, kdo by nevítal že české studentstvo ke svému letošnímu sjezdu pozvedá starý požadavek školský, na- léhavý, nutně potřebný nejen pr Moravu speciálně, nýbrž pro ve- škeren český život kulturní i pro záchranu vnitřní českosti Moravy.“ A dále jsme napsali: zásadou českého vedení v po- litice bylo „společně a ruku v ruce s Mora- vany pracovati pro společné zájmy a zejmén v kulturních věcech nikdy nezapomínalo (totc české vedení), že Morava pro všecku budouc-
Brno Morava
22 article
království České.“ „Čas“ lže tedy v hrdlo když neúnavně tvrdí, že jsme z druhé univer- sity učinili jen moravský požadavek.A „Čas“ je ve svém lhaní vytrvalým. Chce snad lhaním získati si srdce mládeže, kteráv těchto dnech s takovou láskou pracovalao prohloubení svých požadavků a ideálů? Dou- fáme, že nikoli, poněvadž, kdyby se mu t lhaním podařilo, pak by budoucnosti naší ne- pomohlo ani deset nových universit. — Z české vysoké školy technické v Praze. Druhou státní zkoušku z odboru strojního inženýr- ství složili dne 3. května t. r. pp.: Barvitius F. Prahy, Galli A. ze Žižkova, Hatle J. z Hor. Po- černic a Heim E. z Karlina. — K úmrtí Václava Hladika zaslali soustrast- né projevy: vl. r. dr. J. J. Svátek, přednosta red- akce „Pražských Novin“, JUC. Viktor Zettl v Něm Brodě, Meth. Jahu v Konárovicích, prof. Jos. Br- dáč v Ml. Boleslavi, Arnold Müller, redaktor „Nár. Politiky“. Otakar Hanuš, cís. r. Fr. Zvěřina, adv dr. A. Zeman v Semilech, Cyril Papoušek, okr. sta- rosta v Ml. Boleslavi. Julius Russ v Hradci Král. Rob. Patočka v Nestomicích n. L., Jan A. Skor- kovský v Humpolci. — Pohřeb. Z ústřední síně olšanských hřbitovů konal se včera o 3. hod. odpol. pohřeb pí. Fran- tišky Kafkové, roz. Darebné, vdovy po c. k. berním inspektoru a majitelky domu v Košířích. Rakev s tělsenou schránkou zesnulé spočívala na vkusně ozdobeném katafalku, k němuž položeno množství nádherných věnců. Pohřebních obřadů zúčastnili se synové zesnulé paní primář p. MUD Václav Kafka, inž. Karel Kaíka, zeťové pp Fr.
Hladik doktor Svátek Zettl Meth profesor Jos Müller Otakar Hanuš Zvěřina A Zeman Papoušek Julius Russ Král Rob Patočka A Skor Fran Kafka Ing Kaík Český Žižkov Německo Brod Konárovice Boleslav Francie Semily Hradec Nestomice můj Humpolec Košíře český vysoký škola technický v Praga Hatl J Barvitius F . Praha Galli A Heim E Karlin
23 article
Malý, c. k. polic. rada, Emanuel Hrdlička, řídíci učitel a Adolí Vlačiha, odborný učitel s manžel- kami, snachy pí. Marie a pí. Hedvika Kaiková, dále dvorní rada prof. dr. Reinsberg s chotí, dvor. rada prof. Janovský, paní radová Liebscherová. primář dr. Haasz, soudní lékař dr. Prokop, advo- kát dr. Vendulák, em. ředitel cís. rada Zahaur, ma- gistrátní rada M. Waldštein, malíř Stretti-Zamponi inženýr Jan Plischke, vrchní inženýr Klobouček, velkoobchodník Rössler-Ořovský s chotí, poštov- ní správce Hugo Pavlík, emer. vrchní berní Pavlík, inženýr Hrdlička a — Významné jubíleum. Král. čes. zemské účet- ní úřadnictvo slavilo včera významné jubileum. Počátkem května dovršil totiž král. zem. účetní ře- ditel Ant. Soustružník čtyřicetiletí své ve službác zemských. Zemský výbor království Českého usnes se v sezení svém na zvláštním projevu díků, který byl osobně nejvyšším zemským maršálkem princem Ferdinandem z Lobkovic oslavencí odevzdán. V ředitelně květinami a zelení vyzdobené shromáž- dili se zástupcové zem. konceptního úřadnictvav čele s p. vrch. radou JUDrem. A. Dokupilema osobním referentem p. v. r. L. Marešem, drem.
Malá Hrdlička Vlačiha Marie Kaiková profesor doktor Reinsberg Janovský Liebscherová Haasz Prokop Vendulák Stretti Zamponi Plischke Klobouček Rössler Ořovský Hugo Pavlík Pavlík Král Ferdinand A Dokupilem L Mareš Lobkovice
24 article
Havrdou, drem. Španíhelem, drem. Jar. Šafařovi- čem, drem. Jos. Pilařem, drem. Bürgerem a j., úřad- nictvo technické s ředitelem Kostlivým, vrch. stav. radou Landou, vrch. inženýrem a městským radou Rotnáglem a j., úřadnictvo účetní a pokladní ústavní a zástupci úřadnictva kancelářského. Osla- venec byl při vstupu svém uvítán kvartettem zem. účet. úřadnictva, načež blahopřání jménem zem- ského výboru a jednotlivých kategorií pronesli: p. vrch. rada L. Mareš, p. vrch. účet. rada E. Spin- ka, p. vrch. kontrolor A. J. Štulc, p. ředitelJ. Tilšer, p. ředitel Kostlivý a za klub účet. úřadníků předseda p. rev. Fr. Titěra. Ve všech proslovech akcentována byla oslavencova poctivá práce úřad- ní, láska a spravedlnost k podřízeným a jeho kole- glální pochopení moderní svépomoci stavovské. Slovy vskutku pohnutými a upřímnými, jimiž zdů- raznil svůj názor na práci nejvyššího úřadníkav zemské samosprávě, poděkoval oslavenec zem- skému výboru a veškerému úřadnictvu. Zároveň odevzdán byl p. řediteli na důkaz přátelské úcty od král. zemského účetního úřadnictva dar —v zlacené bronzi provedená, na vkusném palissan- drovém podstavci stojící socha, již modeloval. V.
Havrda Pilař Bürger Landa L Mareš A J Štulc Tilšer František Titěra Oslo
25 article
Špála a která provedena byla se vzácnou příznl p. vlád. rady Slibrala a bezpříkladnou ochotou p. prof. Stan. Suchardy a p. prof. Em. Nováka na c. k. umělecko-průmyslové škole v Praze. Vskutku vzác- ný to projev uměleckého smyslu král. zem. účetníh úřadnictva pro umění vůbec, a domácí zvláště. Květinovou výzdobu ochotně obstaral ředitel zem- ského sadu v Bubenčí p. Karel Rozinek a p. vrch. zahradník Špaček. — Další resoluce pro dělnost sněmu a úpravu platů učitelských poslány byly z Klatov (od měst ské rady, obchodního gremia, živnost. společen- stev. Uč. jednoty „Amerling“, hasičské župyl, z Mochtina (od sboru učitelského) a z Radímov (od sboru učitelského), dále z Rynholce (obecní za- stupitelstvo, místní školní rada, dobrovolný sbo hasičů, tělocvičná jednota „Sokol“, dělnický vzdě- lávací spolek „Zastání“, ochotnicko-čtenářský spo- lek, hospodářská besídka, odbor Ústřední Matice školské, spořitelní a záložní spolek, obecná škola). — Jubíleum 25letého trvání oslaví o Boží hod svatodušní Čtenářsko-ochotnická jednota „Pala- cký“ ve Vídni XVII. Bohatý program této slavnosti jest zajímavý tím, že jako slavnostní řečník označen poslanec p. Dürich, jenž při založení tohoto spolku r. 1888 též jako slavnostní řečník fungoval Spolek „Palacký“ získal si o národní české uvědomění našeho lidu ve Vídni velkých zásluh, zejména značným hmotným podporováním spolku „Komen- ský?
Špála profesor Stan Suchard em Novák Karel rozinka Amerling Dürich Palacká Bubeneč Klatovy Rynholec Palo Vídeň Sokol spolek „ Komen
26 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Oskar Blumenthal: Souboj. Veselohra o třech jednáních. Přeložil A. Wenig. Poprvé na vinohradském divadle v úterý 29. dubna. Režisér F. Hlavatý. Je to banalní hra, která zcela zbytečně karri- kuje snahy po svéprávnosti žen. První akt má vtip o souboji ženy s mužem. Spisovatel vyzval svého kritika, objeví se, že za pseudonymem se skrývá žena. Yvonne stojí na svém právu, přijmouti vy- zvání, spisovatel svoluje, ale za tři měsíce, ne- změní-li jeho protivnice do té doby svůj názor. Ko- mické svědkyně — na jevišti ještě násilněji přehá- něné, než v textu — notář, přátelé, vyplňují me- zery děje. Druhý akt na yachtě strýce Yvonnina starého hraběte, zamilovaného do mladé malířky Akt, plný divadelních náhod; spisovatel dostane se na yachtu jako sekretář hraběte, a neopatrnými ra- dami přiměje malířku, svou bývalou milenku, aby se zasnoubila hraběti, a svou protivnici, již miluje aby přijmula nabídku jakéhos bezvýznamného Ga- stona, Klepna, starý mládenec atd. opět vyplňuj značné mezery děje. V třetím aktu ovšem Yvonne si vezme spisovatele a starý hrabě se sentimentálně rozejde s mladou malířkou, při čemž sekundantky Gaston, notář, starý mládenec, klepna a sluha vy plňují velmi značné mezery děje. Je až podivno jak v celém kuse není ani stopy důvodu, proč vlastně je nutno, neb aspoň příjemno, jej poslou- chatj. Hrající mluvili sice velmi hbitě, ale bohuže též velmi nesrozumitelně.
Blumenthal A Wenig F Hlavatá Yvonne Gaston ko
27 article Modní hlídka.
Modní hlídka. Spring- and summer-suits. K nastávajícím dnům, kdy teplé paprsky slu- neční nutí gentlemana, aby konečně odložil svů flaneur Gjehož letos opravdu dosti užil), třeba se poněkud obšírněji zmíniti o příštích věcech, o letn modě 1913. Společenským úborem letním zůstává stále ža- ket, jehož vděčná forma propůjčuje silhouettě půna ztíhlost a působí opravdu elegantně. (Jest třeb vyvarovati se žaketů z lesklé látky, t. zv. salonní jež upomínají příliš na smoking.) Mladší generace s oblibou nosí vzdušný jednoknoflíkový cutaway kdežto starší pánové zůstávají věrní žakelům dvěma knoflíky. Vesta bývá z téže látky neb bílá Viděl jsem vzorkové vesty, které byly opravdu elegantní, leč k výběru látky neb hotové vesty odvážití se může jen ten, kdo má vybroušený vkus Barevné vesty se již dávno nenosí a fialová vesta nebožtíka krále Eduarda upadla v úplné zapome nutí. Na kalhoty k žaketu béře se nyní černá látka s bílými proužky a síce široce proužkovaná. Lebě šedivé kalhoty vyjímají se pěkně, ale pouze př horkých, letních dnech. Střih kalhot zůstává anglický, ne ovšem pře hnaný, nýbrž má kalhota býti po celé své délce stejně široká. Běřeme-li k žaketu cylindr, jsou nezbytny l kové boty se světlou vložkou. K tvrdému černému klobouku postačí lakové polobotky. Žluté boty měkký klobouk, ať černý či barevný, jsou nepří pustny.
Vesta Eduard Springand summer
28 article
Malé porozumění jeví naši páni pro prádlo Žaket vyžaduje buď jednoduchý límec s přeložený mi kulatými špičkami nebo dvojitý, mírně otevřený košile vždy bílá. Kravata má býti diskretní, ben křiklavého vzoru a barev. Uzavřené, nizoučké a glické límce a úzké kravaty patří nanejvýše obleku sakovému. Sakový oblek má opět dvě fagony. Jest bud sportovní nebo t. zv. vycházkový. O sportovním obleku zmíním se někdy jindy obšírněji. Na sakový oblek přináší letošní moda jedno- barevné látky (modré, šedé, hnědé) a světlé anglí- cké, jemně vzorkované. Právě dostávám z Berlína zprávu, že zamýšlí se v tamních kruzích sáhnouti k pestrým látkám, kravatám a t. d., takže by barevná moda nabyla vrchu. Podobné zprávy ale nutno přijímatí s reservou, neboť často jsou před- časné a mimo to říše velkých kancléřů známa jes svým, v středních vrstvách až pronikavým nevku- sem. Pouze v Berlíně najdeme knoužek distinguova- né elegantní společnosti. Nelze upříti, že proti mi nulému soku přibylo modě na barvách, leč bud- opravdu lépe, přenecháme-li našim damám, aby svými světlými taibor-mades a toilettami oživovaly perspektivu našich ulic. Sakový oblek snese již mnohem snáze nějak modní extremy. Facona jeho jest čistě americká Kabát (1—2knoflíkový) i vesta šijou se vystřiženě kabát rovný, vzadu uprostřed rozstřižený, kalhoty dole zúžené, bez neb se záložkami. Klobouk měkký plstěný, buuď harmonující barvy, neb černý. Msv tvar buď podlouhlý neb kulatý s úzkou střechou Ze slaměných klobouků nosí se nejvíce malé gira Košile jest buď bílá neb s elegantním vzorken tuhá neb mírně škrobená.
Berlín
29 article
Poněkud těžší jest otázka obuvi. Zde jest hla ním činitelem vlastní vkus. Nosí se polobotky bofy, lakové, chevreauk, hnědé, prosím hněde nikoliv kanárkově žluté. Ošklivé, ba přímo hnusn jsou žluté boty s lakovými špičkami. Hnědá bota jest hezká k modrému, hnědém neb tmavě šedému obleku. K černému, zelenému světle šedivému hodí se jen bota černá. Punčocha nosí se tmavá, s jemným vzorkem aneb ještě lépe, bez něho. Pěkně a dekorativně působí průsvitné, černé puněochy, ne ale prolamo- vané. V Anglii platí nepsané pravidlo, že punčoch nemá nikdy býti světlejší nežli kalhota, o jehot správnosti netřeba pochybovati. Hůl a rukavice z hlazené neb švédské kůž (nikolí nítěně) doplňují to, čemu říkáme „a gentle man's summer-sult“. Jak vidno, pozůstává takový oblek z barev napořád tmavých, což jest nejen hezké, nýbrž praktické, neboť tmavá barva snese vždy více nežli světlá. Křiklavá, barevná moda, keterou naš páni v poslední době zavádějí, jest drahá a nenl na ní nic, ba pranic hezkého. Proto radím: Pozo na barvy a málo barevl L. Dník.
L Dník Anglie
30 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Nemá nikdo z nás kontrakt s přírodou. že po celý život vystačí se svou špetkou zdra- vého rozumu! Nic nezkalí se tak lehce, jako
31 article
nost je nanejméně aspoň tak důležitá, jak
32 article
důmyslná a přece nad míru choulostivá maši nerie mozková; „dnes jsem to já a zítra ty“ jak zpívá šílený důstojník v „Pikové dámě“. Společnost dneška dávno už se vybavila z bludů středověku o „posedlých ďáblem“, od- ložila z velké části — dík ponaučení lékařů — svůj plachý děs před nešťastnými zmatenci a dívá se na duševně choré správně, jako n jiné pacienty, hodné soucitu, zvýšené šetrnost a pečlivého ošetření. A znenáhla mízí tak z mluvy příkré, drsné slovo „blázen“ a „blá- zinec“ a mluví se o nemocném a ústavu. — Proč to vše dnes povídám? Stala se v pátek vzrušující událost, kte- rou veškeren denní tisk svědomitě vylíčil, ale přešel přes ni k dennímu pořádku, ač tragi- cká aféra způsobena byla okolnostmi tak kři- klavými, že zaslouží velmi zevrubného po- všimnutí. Stručně povězeno, sběhlo se toto Služka ve službě zešílela. Paní vedla ji do ústavu choromyslných v Kateřinské ulici, ale tam nemocná nebyla přijata, protože neměl vysvědčení od zeměpanského lékaře, že je duševně chorá a musí býti v ústavu léčena.
kateřinský ulice
33 article
Paní odkázána byla na policejní komisařství v Salmovské ulici, kam také služku vedla, ale tu choromyslná vrhla se v Ječné ulici po vůz elektrických drah a byla strašlivým způ- sobem usmrcena. Nějaký filistr snad řekne že totéž mohlo se státi, když ji paní vedla do ústavu. Arciže mohlo, ale nestalo se, nýbrž stalo se tak až při provádění formality, jeh pro přijetí do ústavu je předepsána. A v tom je právě křiklavost a absurdnost, které v da- ném případě beze sporu zavinily smrt ne- šťastné služky. Což psychiatr v ústavě, odborník, neroz- pozná to, co policejní nebo jiný lékař v úřad- ní hodnosti? A onemocní-li někdo na ulic náhle, veze se dříve na policejní komisařstv ku prohlídce a pak teprve do nemocnice?č přece tedy ani před úřady není choromyslný totéž, co každý jiný nemocný? Lze si přece pomysliti, jak nesmírně trap- né je, stane-li se v rodině to neštěstí, že ně-
Salmovská ulice
34 article
Skandály těšínských Němců. (Pův. zpr.) Nad těšínskými Němci roztrhí se pytel neštěstí
Němec
35 article
kdo zešílí a po případě zuří. Ví někdo z roz- rušených a uděšených, že předpisy ustanovují že nejdříve musí k němu býti povolán země- panský lékař, který vystaví vysvědčení pro přijetí do ústavu? Je v každé rodině hned někdo po ruce, kdo by pro něho běžel, hledal ho, přivedl, anebo také nepřivedl, poněvadž od lékaře nikdo nemůže žádati, aby usta- vičně seděl doma? Hodiny a půl dne může uplynouti a zatím šílenec může povraždit ce- lou rodinu, vyskočit oknem a zavinit celou řadu jiných neštěstí. A když to ne — jak hrozné je pro jeho okolí, které ví, že není jiné pomoci, než v ústavě, ale pro formality nemůže tam nemocného dopravit, protože by bez této procedury nebyl přijat. Nedávno stal se právě případ stejně trapný a v denním tisku zaznamenaný, že matka, vezoucí do ústavu nešťastného syna a nemající předepsaných dokladů, bloudila s ním celý den od instance k instanci, z Kateřinek do Bohnic, a na konee byla nucena vrátit se s ním domů ...
Kateřinka Bohnice
36 article
„Trapná obřadnost při přijímání do ústavu má prý své důvody, jednak proto, aby nebyl do ústavu prý zastrčen někdo nepohodlný. jednak, aby známy byly jeho nacionále a za- vedeno řízení ohledně kurately. To je sice všechno hezké a nutné, ale tím nedá se odů- vodniti nikterak trapné a nelidské prodlužo- vání příjetí nemocného. Nescházelo by oprav- du už nic jiného, než aby se ještě předepsalo, že s choromyslným musí se jíti napřed na faru pro křestní list, pak jeti s ním do domovské obce prodomovský list, do Brusky pro po- tvrzení, je-li nebo není-li vojákem a jiné ještě ... Tragický připad páteční je hroznou kri- tikou těchto opatření. Kdo ručí, že se nebude opakovatí, setrvá-li se při nich i dále? Máme plná ústa humanity, ale ve věci v celku tak primitivní, chováme se z úzkoprsých důvodů komisnosti skoro tak lidsky jako Zulukafři Zevloun.
Zevloun