2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
4. května 1913. číslo 12í.
4
article
na vyzvání vládní strany neodpovědí. Jul
Justh vrátil vyzvání vládní strany, ani je
neotevřev. Oposiční strany budou míti v pon-
dělí před sněmem ještě poradu, v níž se roz-
hodne, má-li se oposice zúčastniti sněmování
Pro zákon Kolískův.
Dolnorakouský „Německý obranný spo-
lek“ chtěl sbírati podpisy na petici, kterou
se vláda měla požádati, aby pověstný zákon
Koliskův předložila konečně panovníkovi
k sankci. Místodržitelství odepřelo dáti povo-
lení ke sbírání podpisů, poněvadž tato věc
nespadá v jeho kompetenci; ministerstvo vni-
tra pak sbírání podpisů zakázalo. V pá-
teční schůzi německé národní rady ve Vídní
obecní starší Angermayer navrhl resolu-
ci, ve které se předsednictvo národní rady
vyzývá, aby zakročilo u ministerstva vnitra
a přimělo je, by zákaz petice odvolalo. Záro-
veň pak uloženo předsednictvu postarati se
aby byly zakázány ve Vídni „provokační če-
ské schůze“. V odůvodnění resoluce Anger-
mayer uváděl mimo jiné, že vláda Němcům
zakazuje sbírati podpisy na petici pro Koli-
skův návrh, Čechům však dovolila svírati pod-
pisy na petici proti tomuto návrhu, takže
mají už nyní na 30.000 podpisů.
Resoluce Angermayerova byla přijataa
předsednictvo německé národní rady konalo
hned schůzi, aby vyhovělo požadavkům této
resoluce. Důsledkem zakročení vídeňské ná-
rodní rady jest asi dnešní zpráva, že vlád
zakázala Klofáčovu přednášku o balkánské
otázce, jež se měla konati dne 5. t. m. v Beet-
hovenově dvoraně.
Justh
Kolískův
Němec
Čecho
Klofáčův
Vídeň
Angra
Beet
národní rada
6
article
Theorie franko-slovanské příbuznosti.
Theorie franko-slovanské příbuznosti.
Německý kancléř, dokazuje v říšském sněmu
nutnost nového zbrojení, odvolal se mezi jiným na
organický antagonism germánské a slovanské rasy.
Ničím, než takovými slovy, nemohl způsobit
většího potěšení francouzské veřejnosti. Oficiálné
prohlášení o germano-slovanském antagonismě vy-
wolalo, jakž pochopitelno, v pařížském politickém
tisku repliku o tom odvěkém tíhnutí ke Slovanům
všech evropských zemí, které se jeví u Francouzů.
Ze starého zvyku pařížský tisk ještě mluví při tom
o „latino-slovanské solidárnosti“. Ale ajl tu vystu-
puje „Keltská liga“, užívajíc vhodného oka-
mžiku, a slavně prohlašuje, že Francouzí
jsou pokrevenci Slovanů, a prosí je, aby
se již jednou pro vždy vzdali „předsudků o la-
tinství“, jenž prý odporuje všem vážným věde-
ckým datům.
„Krevně jsme blíže Rusům, ne
Italům“, prohlašuje „Keltská liga“ — „Ligue
Celtique-francaise“, organisace neobyčejně čilá i
autoritná ve vzhledě vědeckém i politickém. Fran-
couzi, dokazuje liga, žádného organického spo-
jení s latinským světem nemají, ale, jsouce kelt-
ského původu, jsou příbuzní se Slovany, protože
Evropu v dávnověků obývala jediná rasa, kterou
možno nazvati kelto-slovanskou. Slované bojoval
s teutonskými plemeny po celém Německu a byli
vždycky ve spolku s Gally, jedním z největších
keltských plemen.
Slovan
Francouz
Francouzet
Rus
Italos
Fran
Gall
Evropa
Německo
Slovan
Ligue Celtique
7
article
Anthropologové již přiznali jsoucnost keltsko-
slovanské rasy. Umbrové v dávnověkosti nazývali
se Gally, ale všechna data o nich konstatují, že
přináleželi k slovanské větvi. Venetové v severní
Italii byli Slované, a mezi Gally ve Francii byla
plemena, která se také nazývala Venety a Rusy.
Jazyk keltského plemene Agatirů, jež osidlilo část
Anglie, byl z poloviny slovanského původu.
Řečtí historikové nazývají Daky tu Kelty, tu
Sarmaty.
K těmto úryvkovým národopisným důvodům
přidávají též argumenty filologické, a tu bude za-
jímavo uvésti toto: Slované litevsky se nazývají
„Gadas“, od slova gadati (hádati, mluviti), ale Gal-
lové v dávnověku nazývali se „Gadhel“ (irsky
Gaoidheal). Nedá-liž se z toho vyvoditi, že Gallo-
vé byli jedné rasy se Slovany-Gadasy „lidmi mlu-
vícími“, t. j. takovými, s kterými si možno poroz-
uměti? Naproti tomu Germáni byli jim „němci“, t.j
lidmi, s kterými se nemohou dorozumět — což trvá
dosud, třeba v přeneseném smyslu.
Uznání kelto-slovanského příbuzenství může se
v každém případě státi důležitou politickou pákou
a nezůstati bez vlivu na vzájemné poměry různých
evropských národů. Sami Anglosasové musejí vě-
děti, že jsou spíše původu kelto-slovanského, nei
teutonského.
Gall
Veneta
Slovan
Rus
Kelt
Sarmat
Gal
Gadhel
Gaoidheal
Galla
Germán
Francie
Anglie
Slovan
Gadas
8
article
Ostatně liga se neodříká ani příbuzenství
Italy, ale to příbuzenství vytvořilo se nikoli na
půdě Jatinství, nýbrž keltství. Gallové nejednou
dobyli Italie a po celá staletí obývali některé pro-
vincie poloostrova. Když Julius Caesar vtrhl do
Gallie, vojska jeho sestávala hlavně ze zaalpských
Gallů. Gallie se stala částí římského císařství, ale
přemožení dokonce se nensimilovali s vítězi Říma-
ny, a staří historikové se mýlili, když mluvili o ně-
jakém novém národě Gallo-Římanů, jakého před
tím nebývalo. Pravda, ze směsi gallského jazyka
s latinským vytvořil se nový, francouzský jazyk,
ale, nehledě na hojnost slov římského původu,
jazyk tento vší svojí organisací a povahou bližší jest
keltskému, než latinskému. Tak aspoň ujišťují učení
členové ligy.
Frankové byli národem polo keltského, polo
teutonského původu, ale slili se s Gally a nyní
možno říci, že všemi svými zvláštnostmi, kterými
se Francouzi právem pyšní před druhými ná-
rody, jsou zavázání právě svému keltskému původu,
svému příbuzenství se Slovany.
„A proto všem slovanským národům Evropy
francouzská Keltská liga slibuje svou podporu
nabízí se k společné práci ke blahu Kelto-Slovanů.
Toto nové vědecko-politické hnutí zasluhuje
v každém případě plné pozornosti a přízně Slova-
Proč Italie čekal ?
Italos
Gall
Italia
Julius
Galla
Říman
Francouz
Gallie
Řím
Evropa
Slovan
9
article
Byl to podivný zjev. Hned prvé dni vyhlášení
balkánské války Italie uzavřela mír s Tureckem
V podmínkách míru stálo — zdá se, že na přán
Turecka — aby Italie tak dlouho podržela v zá-
stavě obsazené ostrovy řecké, dokud Turecko ne-
vyklidí svá vojska z Kyrenniky. Italie mohla u-
rychliti odchod tureckých vojsk z Afriky, mohla
urychlřti dobytí vnitrozemí tripolského, ale Italie
toho nedělala, leč čekala na pobřeží a teprvev
poslední době začíná postupovati do nitra, a uka-
zuje se, že bez velkých obtíží. Staví se proti ne
jen oslabené čety domorodců, sesílené zbylými tu-
reckými vojáky, Italie mohla by pohroziti Turecku
jakýmkoli způsobem, aby urychlilo odvolání svých
vojáků, ale Italie je podezřele trpělivá a dokonce
velmi přívětivá vůči Turkům a Vysoká Porta vůči
ní, třeba že podle podmínek míru vlastně válečný
stav mezi Tureckem a Htalií trvá. Tuto zshadu ob-
jasňuje římský dopisovatel Ruského Slova tím, že
Italie i Turecko si přejí, aby řecké ostrovy zůsta-
ly raději v moci italské, než aby se dostaly do ru-
kou řeckých.
Italia
Htalie
Turecko
Afrika
Italia
Italia
10
article
Vyhýbavá odpověď černohorská.
Odpověď Černé Hory na poslední zakročení
velmocí podává výklad, proč nemohla Černá Ho-
ra beze všeho podrobit se rozhodnutí velmocí
severních a severovýchodních hranicích Albanie.
Černá Hora lituje, že ani ona, ani její spojenci ne-
byli dotázání o vymezení hranic, a naopak, vel-
moci rozhodly v její při s Ottomanskou říší tak.
že vlastně porušily neutralitu. Stejně ne-
spravedlivo bylo zakročení v otázce Skadru a jeho
okolí, jehož vymezení stalo se ve prospěch ne-
existujícího státu, na úkor Černé Hory a je-
jí životních zájmů. Černá Hora nechtěla pohrdati
vůlí Evropy, když 21. dubna v souhlase se svými
spojenci prohlásila velmocem, že si ponechává
právo vyjednávati s Vysokou Portou. Kapitulaei
Skadru podle mínění Černé Hory nelze považovati
za vyzývavost, poněvadž je to válečný čin, jenž je
v úplné shodě se svobodou jednání, kterou si vy-
hradila černohorská vláda.
Kapitulaei
Albánie
Evropa
11
article
Příští císař německý holduje mečí.
Příští císař německý holduje mečí.
Německý korunní princ, jenž před dvěma le-
ty vydal knihu o lovu, je spolupracovníkem nově
vydané knihy „Německo ve zbrani“, která je vě-
nována císaří. Kniha obsahuje illustrace polského
malíře Kossaka i různých německých umělců.
představující výjevy z vojenského a námořního
života, text pak je napsán důstojníky aktivní ar-
mády, většinou osobními přáteli princovými. Ko-
runní princ napsal předmluvu a první kapitoluo
gardovém pluku. Myšlenky, jež při tom vyslovil
prozrazují tak přemrštěně vojáckého ducha, že
kniha způsobila mnoho hluku v německém i za-
hraničním tisku. Německé listy citují postupně
zajímavé úryvky, poněvadž vydavatel zapověděl
novinám otisknouti najednou více než 25 řádků
V předmluvě dovozuje korunní princ, že ně-
mecká říše, ležící ve středu Evropy, na níž více
národů pohlíží s neláskou, je nucena více než kte-
rákoli jiná země spoléhati úplně na své zbraně.
Kossak
Německo
ko
Evropa
12
article
Jedině opírajíce se o svůj dobrý meč mohou prý
Němci dosáhnouti místa na slunci, které jim ná-
leží, ale které jim nebude postoupeno dobrovolně
Diplomatická obratnost může prý ovšem na něja-
ký čas zabrániti konfliktům, nebo někdy je i roz-
řešiti, „ale jako blesk je vyrovnáním napětí dvou
různě nabitých vrstev vzduchových, tak bude
zůstane meč až do skonání světa vždycky konee
konců rozhodujícím činitelem“
V kapitole o gardovém pluku pak píše o cvi-
čebním útoku jízdy: „Kdo při takovém útoku jel
spolu, pro toho není nic krásnějšího na světě. A
přecet ještě jedno jeví se pravému kavaleristovi
krásnějším: Je-li vše to stejné, ale na konci rych-
lého běhu jede nám nepřítel vstříc a začne boj
pro nějž jsme cvíčení a vychováváni; boj na ži-
vot a na smrt. Jak často při takovém útoku za-
chytilo moje ucho toužebné zvolání uhánějícího
kamaráda: „Hrome, kdyby to jen bylo vážně! ...
Německé listy příjaly tyto vojácké výlevy
korunního prince dle svého stanoviska velmi růz
ně. Chauvinistický tisk je nadšen, „Post“ na pří-
klad uvítá vděčně, že se korunní prine opětně
přiznává k německé myšlence, „Kreuzzeitung
pak praví, že si německý národ může jen gratulo-
vati, že se příští nositel koruny přiznává k tak
mužnému a hrdinnému životnímu názoru. Naproti
tomu však střízlívé listy odsuzují princovo vystou-
pení velmi rozhodně. „Berliner Morgenpost“ po-
znamenává: „Čte se to velmi efektně, takové city
Němec
Hrom
Berliner Morgenpost
13
article
korunního prince však se nehodí do tak napisté
politické situace, jakou máme nyní. V takové do-
bě se řinčení slovy raději opomijí.“ „Berliner Ta-
gebl.“ pak napsal: „Proč by mladý důstojník ne-
projevil své potěšení z válečného řemesla a neci-
toval statečného Horáce tak vzletně, jak jen mož-
no? Je-li však tento mladý důstojník korunním
princem a v knize, jež bude statisíci Němci čte-
na a ve všech listech ciziny posuzována, ozna čuje
meč jako jediné rozhodnutí v životě národů a bol
na život a na smrt jako nejkrásnější věc na svě-
tě, pak jeví se — zvláště za hrozící bouře — to-
to vojácké nadšení přece velmi pochybným. Ta-
ková slova by císař nesměl pronésti, kdyby neby
kryt svým kancléřemi Smí je pronésti korunn
princ? Kryje ho kancléř
Horác
Němec
14
article
Kalifornie oproti Japoncům
Kalifornie oproti Japoncům
Státní sekretář Spojených států Bryan přijel
do Sacramenta v Kalifornii, byl přijat guvernerem
a vyslechnut sněmovnami, které se hned sešly ke
konferenci. Bryan žádal jménem spolkové vlády.
aby hlasování o zákonu, zapovídajícím cizincům
pozemkové vlastnictví v Kalifornii, bylo odloženo
do příštího zasedání, poněvadž Japonsko proti
zákonu protestuje. Pravil, že otázka může být
vyřízena prostě diplomatickým jednáním.
Guverner Johnson ve své řeči pak poukázal
na autonomní práva státu, dle nichž si dává zá-
kony, které se mu hodí, aniž se musí proto
ospravedlňovati
V politických kruzích washingtonských se
tvrdí, že celá aféra má ráz vnitropolitický, ježto
Kalifornie a její guverner jsou oddáni pokrokové
straně Rooseveltově a vystoupili s touto otázkou
jen proto, aby způsobili nesnáze nové demokra-
tické vládě. Naproti tomu však se uvádí, že sám
Roosevelt si nepřeje dohnati věci až k válee
s Japonskem a proto radil guvernerovi kaliforn-
skému ku povolnosti vůči spolkové vládě.
Přes naléhání Bryanovo však kalifornský senát
příjal zákon v té formě, že cizinci, kteří se mohou
státi občany, mohou nabývati a držetí pozemky
Kalifornii stejně jako občané Spojených států
kdežto ostatním cizincům je dovoleno pouze držeti
pozemky dle předpisu trvajících smluv. To zna-
mená, že Japonci jsou vyloučení z pozemkového
vlastnictví v Kalifornii.
Ve Washingtoně pomýšlí se nyní na nový tal
proti Kalifornii, aby se předešlo konfliktu s Ja-
ponskem. Uvažuje se o možnosti, že by nejvyšš
soud na stížnost z japonské strany přiznal Japon-
cům právo, státi se americkými občany, takže by
kalifornský zákon pozbyl významu.
Japonec
Bryan
Johnson
Rooseveltův
Bryanův
Kalifornie
spojený stát Bryan
Sacramento
Japonsko
spojený stát
Washington
Japonec práv
15
article
Volební právo žen v Norsku.
Volební právo žen v Norsku.
Ústavní výbor podal norskému storthingu jed-
nomyslně usnesenou předlohu, kterou se má zavést
všeobecné hlasovací právo pro ženy za stejnýcl
podmínek jako pro muže. Počet voličů při sně-
movních volbách rozmnožuje se tím o 225.000. Nor-
ské ženy mají již od r. 1907 všeobecné hlasovac
právo při volbách do obcí.
Norsko
16
article
I. sjezd Federace českého
studentstva vysokoškolského.
I. sjezd Federace českého
studentstva vysokoškolského.
Včera dokončeno bylo jednání v sekcích a n
plenární schůzi odpolední předneseny přijaté reso.
luce i projevy. Tím byly práce sjezdu samého do-
končeny. Posouzení vykonaného díla třeba si po-
nechati až na dobu, kdy vyjdou protokoly slezdu
v nichž také debaty budou pečlivě zaznamenány
Ale již dnes možno říci, že zájem, s jakým student
stvo tu pracovalo na materiálu velkého rozsahu
a pokrokové zásady, zřejmé často z pouhých ná-
zorů jednotlivých referátů, přinesly mnoho pod-
nětů, myšlenek a popudů nejen studentstvu samé-
mu, ale i širší veřejnosti. Pracovní dny se tedy
včerejškem skončily a podle jejich průběhu lze vy-
sloviti naději, že nepřejdou bez dobrých vlivů ze-
jména na mladší kolegy
I. sjezd Federace Č. S. V. konal se za pro-
tektorátu prof. sboru čes. vys. školy technickév
Praze. Profesorský sbor české university a české
techniky brněnské protektorát odmitly, poněvadi
na programu sjezdu byly dvě otázky, jistě vážně
myšlené: laicisace středního školství a odluka theo-
logické fakulty. Obě otázky jsou otázkami přede-
vším paedagogiky a organisace školské. Nemají ve
své podstatě ani konfesijních ani politických
tendencí, a jest proto nepochopitelno, proč obě
uvedené korporace protektorát odmítly, když
obou věcech lze klidně a věcně diskutovat a uvádět
důvody pro i contra.
Sjezd dnes bude zakončen tím, čím jedině můž
končiti: manifestací za druhou českou universítu
které jest potřeba nejen pro Moravu speciálně
nýbrž pro všechen kulturní život český, pro rozvo
vědy a zdar studií vysokoškolských. A zase nelze
pochopiti, proč policie nedovolila pořádati demon-
strační průvod.
Č . S
Praha
Morava
český univerzita
17
article
Z jednání včerejšího uvádíme: resoluce pro
G. Čadka žádá zřízení zvláštní centrály při Fede.
raci č. S. V. za účelem zvýšení počtu studuj-
cích v cizině.
Za studentstvo příbramské žád
projev kol. Janečka větší zájem českého student.
stva a Federace pro poměry báňských akademiko
v Příbrami.
Ženského vzdělání týká se resoluce sl
Fialové. Žádá doplnění středního školství dívčího
G Čadek
Janeček
Fiala
Příbram
18
article
přístup na techniku i práva, a apeluje na studentky
aby vstupovaly do Sokola.
Rescluce dra. Svobody uznává oprávněno
disciplinárního řádu na vysokých školách
ale zamítá obmezování státoobčanských práv stu
denta disciplinárním řádem a žádá jeho reformu
Resoluce kol. Čechráka vyslovuje se pro od-
loučení theologické fakulty ze svazku uni
versity pro vědeckou inferiotu. Žádá se zřízen
stolic srovnávacího náboženství.
Brněnská sekce vyslovuje se pro nut-
nost stavovské organisace studentské a dotýká se
prohlášení předsedy České ligy akad., že prý kle
rikálním studentům byly pro jich přesvědčení od
ňaty podpory.
V sekci „otázka výdělečné práce
přijata resoluce kol. Pařízka, týkající se nezaměst-
nanosti absolventů vysokých škol. Žádá pro řešen
otázky té instituci všenárodní a myslí (jistě z ne-
informovanosti) na Českou zemskou komisi pro
ochranu mládeže ve shodě s příslušnými stavov-
skými spolky.
Čechrák
Pařízek
Sokol
Český liga
19
article
Ze strany.
Ze strany.
Ordanisační komise pro Prahu a okolí koní
schůzi praesidiální v pondělí 5. t. m. o 8. hod. več
v Obecním domě u Prašné brány (mezanin č. 1.
Zvláštní pozvání se nezasílají.
Organisace národní strany svobodomyslné pro
dolní Nové město I. spolu se živnostenským odbo-
rem pořádá ve čtvrtek 8. května o 8. hodině večen
v pivovaře „u Bucků“ na Poříčí zábavní večer
rozpravou pana obecního staršího Maděry o cestě
Thalií, Středozemním mořem a o dojmech po Černé
Hoře. O humoristickou zábavu postaráno.
Z Příbrami. Organisace národní strany svobo-
domyslné v Příbrami na schůzi své dne 1. května
konané, uváživši slova, která hrabě Réssignier na
schůzi arcibratrstva svatého anděla Michacla v
Vídní dne 28. dubna t. r. konané pronesl, ohražuj
se proti tomu, aby projevy činili takoví nepovolan
a nezodpovědní činitelé, kteří odvažují se mluviti
jménem těch, od nichž mandátu neobdrželi a kteři
stanovisko jejich nesdílejí a žádají naše poslance.
aby jako oprávnění zástupci rakouských občant
proti podobným projevům důrazně vystoupilí.
Bucek
Maděra
Praha
Příbram
Vídeň
obecní dům
anděl Michacl
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Matice školská v Olomouci oslavuje
dnešního dne jubilejní valnou hromadou 40 let
svok záslužné činnosti v ohrožené Olomouci
K jubileu tomu vydána vkusná publikace „Čty-
řicet let Matice školské v Opavě“, která po-
dává výstižný obraz ohromné práce, kterou
pro obranu a rozvoj českého živlu spolek vy-
konal. S pietou je tu zaznamenána práce všech
pracovníků a podporovatelů činnosti Matice
olomoucké a jednotlivé stati jsou přímo obra-
zem národního, kulturního a hospodářského
rozvoje celého Olomoucka. Obecné školy če-
ské byly první starostí Matice, pak přistoupila
ke zřízení škol pokračovacích (živnostenská
kupecká), mateřských škol a konečně reálky
české a feriálních osad. V poslední době pra-
cuje Matice na zřízení obchodní akademiev
Olomouci. V článku „Ze vzpomínek na naši
reálku“, z péra dra. Jana Ošťádala, nynějšího
předsedy Matice, čteme zajímavý passus o vy-
nikající zásluze dra. Pacáka o postátnění české
reálky. Členům deputací, intervenujících v zá-
ležitosti té, utkvěly dle sdělení dra. Ošťádala
„osudy deputace“ u zemského inspektora
Ošťádal
doktor
Pacák
Olomouc
Opava
Olomoucko
Matica
21
article
Brně, který rychlé tempo naší akce reálkové
se starostí o právě otevřenou reálku litovel-
skou trochu zdržoval, vymlouvaje se na nedo-
statek učitelských sil. Když mu však deputace
namítla, že v „Národních Listech“ bylo uve-
řejněno, že je sil nadbytek, rozhorleně se obrá-
til s úsečnou odpovědí: „Tak ať vám je daj
„Národní Listy“
— „Čas“ a otázka druhé české univer-
sity. „Čas“ lživě tvrdil v uplynulém týdnu ně-
kolikrát za sebou se zřejmou tendencí, že prý
„Nár. Listy“ prohlásily druhou českou uni-
versitu za požadavek jen moravský. Konsta-
tujeme, že jsme před týdnem napsali o tom
takto: „Nebude jistě nikoho, kdo by nevítal
že české studentstvo ke svému letošnímu
sjezdu pozvedá starý požadavek školský, na-
léhavý, nutně potřebný nejen pr
Moravu speciálně, nýbrž pro ve-
škeren český život kulturní i pro
záchranu vnitřní českosti Moravy.“ A dále
jsme napsali: zásadou českého vedení v po-
litice bylo „společně a ruku v ruce s Mora-
vany pracovati pro společné zájmy a zejmén
v kulturních věcech nikdy nezapomínalo (totc
české vedení), že Morava pro všecku budouc-
Brno
Morava
22
article
království České.“ „Čas“ lže tedy v hrdlo
když neúnavně tvrdí, že jsme z druhé univer-
sity učinili jen moravský požadavek.A
„Čas“ je ve svém lhaní vytrvalým. Chce snad
lhaním získati si srdce mládeže, kteráv
těchto dnech s takovou láskou pracovalao
prohloubení svých požadavků a ideálů? Dou-
fáme, že nikoli, poněvadž, kdyby se mu t
lhaním podařilo, pak by budoucnosti naší ne-
pomohlo ani deset nových universit.
— Z české vysoké školy technické v Praze.
Druhou státní zkoušku z odboru strojního inženýr-
ství složili dne 3. května t. r. pp.: Barvitius F.
Prahy, Galli A. ze Žižkova, Hatle J. z Hor. Po-
černic a Heim E. z Karlina.
— K úmrtí Václava Hladika zaslali soustrast-
né projevy: vl. r. dr. J. J. Svátek, přednosta red-
akce „Pražských Novin“, JUC. Viktor Zettl v Něm
Brodě, Meth. Jahu v Konárovicích, prof. Jos. Br-
dáč v Ml. Boleslavi, Arnold Müller, redaktor „Nár.
Politiky“. Otakar Hanuš, cís. r. Fr. Zvěřina, adv
dr. A. Zeman v Semilech, Cyril Papoušek, okr. sta-
rosta v Ml. Boleslavi. Julius Russ v Hradci Král.
Rob. Patočka v Nestomicích n. L., Jan A. Skor-
kovský v Humpolci.
— Pohřeb. Z ústřední síně olšanských hřbitovů
konal se včera o 3. hod. odpol. pohřeb pí. Fran-
tišky Kafkové, roz. Darebné, vdovy po c. k.
berním inspektoru a majitelky domu v Košířích.
Rakev s tělsenou schránkou zesnulé spočívala na
vkusně ozdobeném katafalku, k němuž položeno
množství nádherných věnců. Pohřebních obřadů
zúčastnili se synové zesnulé paní primář p. MUD
Václav Kafka, inž. Karel Kaíka, zeťové pp Fr.
Hladik
doktor
Svátek
Zettl
Meth
profesor
Jos
Müller
Otakar Hanuš
Zvěřina
A Zeman
Papoušek
Julius Russ
Král
Rob
Patočka
A Skor
Fran
Kafka
Ing
Kaík
Český
Žižkov
Německo Brod
Konárovice
Boleslav
Francie
Semily
Hradec
Nestomice můj
Humpolec
Košíře
český vysoký škola technický v Praga
Hatl J
Barvitius F . Praha
Galli A
Heim E
Karlin
23
article
Malý, c. k. polic. rada, Emanuel Hrdlička, řídíci
učitel a Adolí Vlačiha, odborný učitel s manžel-
kami, snachy pí. Marie a pí. Hedvika Kaiková,
dále dvorní rada prof. dr. Reinsberg s chotí, dvor.
rada prof. Janovský, paní radová Liebscherová.
primář dr. Haasz, soudní lékař dr. Prokop, advo-
kát dr. Vendulák, em. ředitel cís. rada Zahaur, ma-
gistrátní rada M. Waldštein, malíř Stretti-Zamponi
inženýr Jan Plischke, vrchní inženýr Klobouček,
velkoobchodník Rössler-Ořovský s chotí, poštov-
ní správce Hugo Pavlík, emer. vrchní berní Pavlík,
inženýr Hrdlička a
— Významné jubíleum. Král. čes. zemské účet-
ní úřadnictvo slavilo včera významné jubileum.
Počátkem května dovršil totiž král. zem. účetní ře-
ditel Ant. Soustružník čtyřicetiletí své ve službác
zemských. Zemský výbor království Českého usnes
se v sezení svém na zvláštním projevu díků, který
byl osobně nejvyšším zemským maršálkem princem
Ferdinandem z Lobkovic oslavencí odevzdán. V
ředitelně květinami a zelení vyzdobené shromáž-
dili se zástupcové zem. konceptního úřadnictvav
čele s p. vrch. radou JUDrem. A. Dokupilema
osobním referentem p. v. r. L. Marešem, drem.
Malá
Hrdlička
Vlačiha
Marie
Kaiková
profesor
doktor
Reinsberg
Janovský
Liebscherová
Haasz
Prokop
Vendulák
Stretti
Zamponi
Plischke
Klobouček
Rössler
Ořovský
Hugo Pavlík
Pavlík
Král
Ferdinand
A Dokupilem
L Mareš
Lobkovice
24
article
Havrdou, drem. Španíhelem, drem. Jar. Šafařovi-
čem, drem. Jos. Pilařem, drem. Bürgerem a j., úřad-
nictvo technické s ředitelem Kostlivým, vrch. stav.
radou Landou, vrch. inženýrem a městským radou
Rotnáglem a j., úřadnictvo účetní a pokladní
ústavní a zástupci úřadnictva kancelářského. Osla-
venec byl při vstupu svém uvítán kvartettem zem.
účet. úřadnictva, načež blahopřání jménem zem-
ského výboru a jednotlivých kategorií pronesli:
p. vrch. rada L. Mareš, p. vrch. účet. rada E. Spin-
ka, p. vrch. kontrolor A. J. Štulc, p. ředitelJ.
Tilšer, p. ředitel Kostlivý a za klub účet. úřadníků
předseda p. rev. Fr. Titěra. Ve všech proslovech
akcentována byla oslavencova poctivá práce úřad-
ní, láska a spravedlnost k podřízeným a jeho kole-
glální pochopení moderní svépomoci stavovské.
Slovy vskutku pohnutými a upřímnými, jimiž zdů-
raznil svůj názor na práci nejvyššího úřadníkav
zemské samosprávě, poděkoval oslavenec zem-
skému výboru a veškerému úřadnictvu. Zároveň
odevzdán byl p. řediteli na důkaz přátelské úcty
od král. zemského účetního úřadnictva dar —v
zlacené bronzi provedená, na vkusném palissan-
drovém podstavci stojící socha, již modeloval. V.
Havrda
Pilař
Bürger
Landa
L Mareš
A J Štulc
Tilšer
František
Titěra
Oslo
25
article
Špála a která provedena byla se vzácnou příznl
p. vlád. rady Slibrala a bezpříkladnou ochotou p.
prof. Stan. Suchardy a p. prof. Em. Nováka na c. k.
umělecko-průmyslové škole v Praze. Vskutku vzác-
ný to projev uměleckého smyslu král. zem. účetníh
úřadnictva pro umění vůbec, a domácí zvláště.
Květinovou výzdobu ochotně obstaral ředitel zem-
ského sadu v Bubenčí p. Karel Rozinek a p. vrch.
zahradník Špaček.
— Další resoluce pro dělnost sněmu a úpravu
platů učitelských poslány byly z Klatov (od měst
ské rady, obchodního gremia, živnost. společen-
stev. Uč. jednoty „Amerling“, hasičské župyl, z
Mochtina (od sboru učitelského) a z Radímov (od
sboru učitelského), dále z Rynholce (obecní za-
stupitelstvo, místní školní rada, dobrovolný sbo
hasičů, tělocvičná jednota „Sokol“, dělnický vzdě-
lávací spolek „Zastání“, ochotnicko-čtenářský spo-
lek, hospodářská besídka, odbor Ústřední Matice
školské, spořitelní a záložní spolek, obecná škola).
— Jubíleum 25letého trvání oslaví o Boží hod
svatodušní Čtenářsko-ochotnická jednota „Pala-
cký“ ve Vídni XVII. Bohatý program této slavnosti
jest zajímavý tím, že jako slavnostní řečník označen
poslanec p. Dürich, jenž při založení tohoto spolku
r. 1888 též jako slavnostní řečník fungoval Spolek
„Palacký“ získal si o národní české uvědomění
našeho lidu ve Vídni velkých zásluh, zejména
značným hmotným podporováním spolku „Komen-
ský?
Špála
profesor
Stan
Suchard
em
Novák
Karel rozinka
Amerling
Dürich
Palacká
Bubeneč
Klatovy
Rynholec
Palo
Vídeň
Sokol
spolek „ Komen
26
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Oskar Blumenthal: Souboj. Veselohra
o třech jednáních. Přeložil A. Wenig. Poprvé na
vinohradském divadle v úterý 29. dubna. Režisér
F. Hlavatý.
Je to banalní hra, která zcela zbytečně karri-
kuje snahy po svéprávnosti žen. První akt má vtip
o souboji ženy s mužem. Spisovatel vyzval svého
kritika, objeví se, že za pseudonymem se skrývá
žena. Yvonne stojí na svém právu, přijmouti vy-
zvání, spisovatel svoluje, ale za tři měsíce, ne-
změní-li jeho protivnice do té doby svůj názor. Ko-
mické svědkyně — na jevišti ještě násilněji přehá-
něné, než v textu — notář, přátelé, vyplňují me-
zery děje. Druhý akt na yachtě strýce Yvonnina
starého hraběte, zamilovaného do mladé malířky
Akt, plný divadelních náhod; spisovatel dostane se
na yachtu jako sekretář hraběte, a neopatrnými ra-
dami přiměje malířku, svou bývalou milenku, aby
se zasnoubila hraběti, a svou protivnici, již miluje
aby přijmula nabídku jakéhos bezvýznamného Ga-
stona, Klepna, starý mládenec atd. opět vyplňuj
značné mezery děje. V třetím aktu ovšem Yvonne
si vezme spisovatele a starý hrabě se sentimentálně
rozejde s mladou malířkou, při čemž sekundantky
Gaston, notář, starý mládenec, klepna a sluha vy
plňují velmi značné mezery děje. Je až podivno
jak v celém kuse není ani stopy důvodu, proč
vlastně je nutno, neb aspoň příjemno, jej poslou-
chatj. Hrající mluvili sice velmi hbitě, ale bohuže
též velmi nesrozumitelně.
Blumenthal
A Wenig
F Hlavatá
Yvonne
Gaston
ko
27
article
Modní hlídka.
Modní hlídka.
Spring- and summer-suits.
K nastávajícím dnům, kdy teplé paprsky slu-
neční nutí gentlemana, aby konečně odložil svů
flaneur Gjehož letos opravdu dosti užil), třeba se
poněkud obšírněji zmíniti o příštích věcech, o letn
modě 1913.
Společenským úborem letním zůstává stále ža-
ket, jehož vděčná forma propůjčuje silhouettě půna
ztíhlost a působí opravdu elegantně. (Jest třeb
vyvarovati se žaketů z lesklé látky, t. zv. salonní
jež upomínají příliš na smoking.) Mladší generace
s oblibou nosí vzdušný jednoknoflíkový cutaway
kdežto starší pánové zůstávají věrní žakelům
dvěma knoflíky. Vesta bývá z téže látky neb bílá
Viděl jsem vzorkové vesty, které byly opravdu
elegantní, leč k výběru látky neb hotové vesty
odvážití se může jen ten, kdo má vybroušený vkus
Barevné vesty se již dávno nenosí a fialová vesta
nebožtíka krále Eduarda upadla v úplné zapome
nutí.
Na kalhoty k žaketu béře se nyní černá látka
s bílými proužky a síce široce proužkovaná. Lebě
šedivé kalhoty vyjímají se pěkně, ale pouze př
horkých, letních dnech.
Střih kalhot zůstává anglický, ne ovšem pře
hnaný, nýbrž má kalhota býti po celé své délce
stejně široká.
Běřeme-li k žaketu cylindr, jsou nezbytny l
kové boty se světlou vložkou. K tvrdému černému
klobouku postačí lakové polobotky. Žluté boty
měkký klobouk, ať černý či barevný, jsou nepří
pustny.
Vesta
Eduard
Springand summer
28
article
Malé porozumění jeví naši páni pro prádlo
Žaket vyžaduje buď jednoduchý límec s přeložený
mi kulatými špičkami nebo dvojitý, mírně otevřený
košile vždy bílá. Kravata má býti diskretní, ben
křiklavého vzoru a barev. Uzavřené, nizoučké a
glické límce a úzké kravaty patří nanejvýše
obleku sakovému.
Sakový oblek má opět dvě fagony. Jest bud
sportovní nebo t. zv. vycházkový. O sportovním
obleku zmíním se někdy jindy obšírněji.
Na sakový oblek přináší letošní moda jedno-
barevné látky (modré, šedé, hnědé) a světlé anglí-
cké, jemně vzorkované. Právě dostávám z Berlína
zprávu, že zamýšlí se v tamních kruzích sáhnouti
k pestrým látkám, kravatám a t. d., takže by
barevná moda nabyla vrchu. Podobné zprávy ale
nutno přijímatí s reservou, neboť často jsou před-
časné a mimo to říše velkých kancléřů známa jes
svým, v středních vrstvách až pronikavým nevku-
sem. Pouze v Berlíně najdeme knoužek distinguova-
né elegantní společnosti. Nelze upříti, že proti mi
nulému soku přibylo modě na barvách, leč bud-
opravdu lépe, přenecháme-li našim damám, aby
svými světlými taibor-mades a toilettami oživovaly
perspektivu našich ulic.
Sakový oblek snese již mnohem snáze nějak
modní extremy. Facona jeho jest čistě americká
Kabát (1—2knoflíkový) i vesta šijou se vystřiženě
kabát rovný, vzadu uprostřed rozstřižený, kalhoty
dole zúžené, bez neb se záložkami. Klobouk měkký
plstěný, buuď harmonující barvy, neb černý. Msv
tvar buď podlouhlý neb kulatý s úzkou střechou
Ze slaměných klobouků nosí se nejvíce malé gira
Košile jest buď bílá neb s elegantním vzorken
tuhá neb mírně škrobená.
Berlín
29
article
Poněkud těžší jest otázka obuvi. Zde jest hla
ním činitelem vlastní vkus. Nosí se polobotky
bofy, lakové, chevreauk, hnědé, prosím hněde
nikoliv kanárkově žluté. Ošklivé, ba přímo hnusn
jsou žluté boty s lakovými špičkami.
Hnědá bota jest hezká k modrému, hnědém
neb tmavě šedému obleku. K černému, zelenému
světle šedivému hodí se jen bota černá.
Punčocha nosí se tmavá, s jemným vzorkem
aneb ještě lépe, bez něho. Pěkně a dekorativně
působí průsvitné, černé puněochy, ne ale prolamo-
vané. V Anglii platí nepsané pravidlo, že punčoch
nemá nikdy býti světlejší nežli kalhota, o jehot
správnosti netřeba pochybovati.
Hůl a rukavice z hlazené neb švédské kůž
(nikolí nítěně) doplňují to, čemu říkáme „a gentle
man's summer-sult“.
Jak vidno, pozůstává takový oblek z barev
napořád tmavých, což jest nejen hezké, nýbrž
praktické, neboť tmavá barva snese vždy více
nežli světlá. Křiklavá, barevná moda, keterou naš
páni v poslední době zavádějí, jest drahá a nenl
na ní nic, ba pranic hezkého. Proto radím: Pozo
na barvy a málo barevl
L. Dník.
L Dník
Anglie
30
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Nemá nikdo z nás kontrakt s přírodou.
že po celý život vystačí se svou špetkou zdra-
vého rozumu! Nic nezkalí se tak lehce, jako
31
article
nost je nanejméně aspoň tak důležitá, jak
32
article
důmyslná a přece nad míru choulostivá maši
nerie mozková; „dnes jsem to já a zítra ty“
jak zpívá šílený důstojník v „Pikové dámě“.
Společnost dneška dávno už se vybavila
z bludů středověku o „posedlých ďáblem“, od-
ložila z velké části — dík ponaučení lékařů —
svůj plachý děs před nešťastnými zmatenci
a dívá se na duševně choré správně, jako n
jiné pacienty, hodné soucitu, zvýšené šetrnost
a pečlivého ošetření. A znenáhla mízí tak
z mluvy příkré, drsné slovo „blázen“ a „blá-
zinec“ a mluví se o nemocném a ústavu. —
Proč to vše dnes povídám?
Stala se v pátek vzrušující událost, kte-
rou veškeren denní tisk svědomitě vylíčil, ale
přešel přes ni k dennímu pořádku, ač tragi-
cká aféra způsobena byla okolnostmi tak kři-
klavými, že zaslouží velmi zevrubného po-
všimnutí. Stručně povězeno, sběhlo se toto
Služka ve službě zešílela. Paní vedla ji do
ústavu choromyslných v Kateřinské ulici, ale
tam nemocná nebyla přijata, protože neměl
vysvědčení od zeměpanského lékaře, že je
duševně chorá a musí býti v ústavu léčena.
kateřinský ulice
33
article
Paní odkázána byla na policejní komisařství
v Salmovské ulici, kam také služku vedla, ale
tu choromyslná vrhla se v Ječné ulici po
vůz elektrických drah a byla strašlivým způ-
sobem usmrcena. Nějaký filistr snad řekne
že totéž mohlo se státi, když ji paní vedla do
ústavu. Arciže mohlo, ale nestalo se, nýbrž
stalo se tak až při provádění formality, jeh
pro přijetí do ústavu je předepsána. A v tom
je právě křiklavost a absurdnost, které v da-
ném případě beze sporu zavinily smrt ne-
šťastné služky.
Což psychiatr v ústavě, odborník, neroz-
pozná to, co policejní nebo jiný lékař v úřad-
ní hodnosti? A onemocní-li někdo na ulic
náhle, veze se dříve na policejní komisařstv
ku prohlídce a pak teprve do nemocnice?č
přece tedy ani před úřady není choromyslný
totéž, co každý jiný nemocný?
Lze si přece pomysliti, jak nesmírně trap-
né je, stane-li se v rodině to neštěstí, že ně-
Salmovská ulice
34
article
Skandály těšínských Němců. (Pův. zpr.)
Nad těšínskými Němci roztrhí se pytel neštěstí
Němec
35
article
kdo zešílí a po případě zuří. Ví někdo z roz-
rušených a uděšených, že předpisy ustanovují
že nejdříve musí k němu býti povolán země-
panský lékař, který vystaví vysvědčení pro
přijetí do ústavu? Je v každé rodině hned
někdo po ruce, kdo by pro něho běžel, hledal
ho, přivedl, anebo také nepřivedl, poněvadž
od lékaře nikdo nemůže žádati, aby usta-
vičně seděl doma? Hodiny a půl dne může
uplynouti a zatím šílenec může povraždit ce-
lou rodinu, vyskočit oknem a zavinit celou
řadu jiných neštěstí. A když to ne — jak
hrozné je pro jeho okolí, které ví, že není
jiné pomoci, než v ústavě, ale pro formality
nemůže tam nemocného dopravit, protože by
bez této procedury nebyl přijat. Nedávno stal
se právě případ stejně trapný a v denním tisku
zaznamenaný, že matka, vezoucí do ústavu
nešťastného syna a nemající předepsaných
dokladů, bloudila s ním celý den od instance
k instanci, z Kateřinek do Bohnic, a na konee
byla nucena vrátit se s ním domů ...
Kateřinka
Bohnice
36
article
„Trapná obřadnost při přijímání do ústavu
má prý své důvody, jednak proto, aby nebyl
do ústavu prý zastrčen někdo nepohodlný.
jednak, aby známy byly jeho nacionále a za-
vedeno řízení ohledně kurately. To je sice
všechno hezké a nutné, ale tím nedá se odů-
vodniti nikterak trapné a nelidské prodlužo-
vání příjetí nemocného. Nescházelo by oprav-
du už nic jiného, než aby se ještě předepsalo,
že s choromyslným musí se jíti napřed na faru
pro křestní list, pak jeti s ním do domovské
obce prodomovský list, do Brusky pro po-
tvrzení, je-li nebo není-li vojákem a jiné
ještě ...
Tragický připad páteční je hroznou kri-
tikou těchto opatření. Kdo ručí, že se nebude
opakovatí, setrvá-li se při nich i dále? Máme
plná ústa humanity, ale ve věci v celku tak
primitivní, chováme se z úzkoprsých důvodů
komisnosti skoro tak lidsky jako Zulukafři
Zevloun.
Zevloun