2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
13. srpna 1913. Číslo 221.
4
article
knouti, že nynějšímí tarify zaveden byli cel-
kem opět stav, jaký se jevil před rokem 1910.
Na středni vzdálenosti jsou sice nové sazby
o nepatrné obnosy vyšší než sazby z r. 1909
za to jsou však pro blizkou dopravu a na vzdá-
lenosti přes 50 km. nižší nežli sazby, jež byly
v platnosti před reformou tarifů, provedenou
v r. 1910. Naproti tarifům místních drah, která
musí základní kapitál zúročiti a umořovati vý-
hradně z vlastních prostředků, zůstávají ta-
rify garaníovaných místních drah i po
zvýšení značně nižšími. Pokud však přišlyv
úvahu místní nebo jiné zvláštní poměry, bylo
potřebám dopravy vyhověno přechodními opa-
třeními nebo přípojkovými sazbami a jest c. k.
rak. stát. drahám vyhraženo, za týchž před-
pokladů i v té otázce od případu k pří-
padu připustiti další podobné úlevy.“
km
5
article
Opatření za účelem bezvadné podzímní do-
pravy. Gener. ředitelství Buštěhradské dráhy vy-
dalo právě tuto vyhlášku: Aby opatření, jež výhr.
přiv. Buštěhradská železnice ve vlastním obvode
služebním učinila v zájmu bezvadného vývoje silné
nákladní dopravy v podzimních měsících, plného
účinku mohla dosáhnouti, žádá se dopravující obe-
censtvo, by ve vlastním, dobře pochopeném zájmu
snahy správy železniční a její orgánů, směřující k
bezvadnému provádění podzimní dopravy, co nej-
účinněji podporovalo. Každý jednotlivec, jenž dráhy
k dopravě zboží používá, může k dosažení sledo-
vaného účelu přispěti. K prostředkům, jež jsou ode-
sílatelům při tom po ruce, patří obzvláště: 1. Aby
se vozy objednávaly v čas a v míře nejnutnější.
jakož aby dovoz zboží se řídil v dohodě se stanici
2. aby se s nakládáním počalo hned po přistavení
vozů a aby se tyto práce vykonaly co možná rychle
a bez přerušení; 3. aby se ložné váhy a prostoru
k nakládání přistavených vozů co nejdokonaleji
využitkovalo: 4. aby se co nejvíce používalo te-
legrafického avisování došlého zboží, což má pod-
statné výhody pro ty příjemce, kteří bydlí dály
od dráhy: 5. aby se s vykládkou počalo ihned po
přístavění vozů, pokud se týče co nejdříve po ob-
držení návěšti: 6, aby se na nakládání a vykládání
využilo časných hodin ranních i večerních, poku
je to dle předchozí dohody se stanicemi možno.
6
article
Stanicím bylo přikázáno, aby v tomto směru vychá-
zely stranám vstříc, pokud to dovoluje bezpeč-
nost provozu a osob při těchto pracích zúčastně-
ných; 7. aby se došlé a do železničních skladišt
uložené zboží odváželo co nejrychleji hned po ob-
držení návěští, aby se předešlo nahromadění zbožt
ve skladištích a s tím spojenému zdržování vy-
kládek.
Z trhu cukerního. V Praze, 12. srpna
Surovina. Dnešní dopolední hamburský
trh zahájil cenami pohybujícími se na včerejší
večerní úrovní při náladě klidné. Na
zprávu z Kuby o zvýšení tamního odhadu
sklizně na 2,418.000 tun, jakož i na vyskyt-
nutí se četnějšího zboží seslabil se trh poně-
kud během dopoledne a ceny za novou kam-
paň byly o něco sníženy. Na zdejším dopoled-
ním trhu zůstaly v platnosti včerejší bursovní
záznamy K 20.90 za pohotový cukr a K 21.20
za podzimní zboží franko Ústí. Magdeburk
hlásí deštivé počasí a tamní polední trh byl
klidný při cenách o 21/4—5 fen. snížených. Na
odpoledním hamburském trhu zavládla opět
nálada klídná, ceny pohybovaly se však na
snížené dopolední úrovní. Zdejší bur sa
končí tenďencí klidnou a znamenáno
K 20.90 za pohotové zboží a K 21.15 za říjen-
prosinec franko Ústí. — Na trhu s bílým
zbožím panuje nálada ustálená při základní
ceně K 74.50. Jak již sděleno, uvolnilo dnes
komité sdružených rafinerií další2% tuzem-
ského kontingentu pro domácí spotřebu na
měsíc srpen za nezměněnou dosavadní zá-
kladní cenu K 74.50. Celkem bylo v letošní
kampani uvolněno 84 kontingentu.
Praha
Kuba
Magdeburk
Ústí
za říjen
7
article
Z Hamburku hlásí depeše Společnosti pro
obchod se zbožím ze dne 12. srpna: Včerejší
trh skončil náladou uhájenou. Při dnešním za-
hájení byl trh klidný, později poněkud slabší
následkem zvýšení odhadu sklizně na Kubě
na 2,418.000 tun, na stoupající dovozy a na
rakouskou zprávu o stavu osevu. Odpoledne
zavládla opět nálada klidná.
K nesnázím fy. Kürschnerovy sděluje „Mcr
Venkov“, že Hrušovanská rafinerie, jež koupila
Kürschnerův cukrovar ve Vranovicích za 2 mil. K
poněvadž na vranovickém cukrovaru lpí 2.300.000
korun dluhů, požádala o vtělení 300.000 K na mo-
helnícký cukrovar. Nájmy dvorů a statků, které
byly baronu Kürschnerovi pronajaty, jsou vypo-
vídány. Co se týče cukrovaru v Mohelnici.
prozrazuje „M. V.“, že se jedná o jeho koupi
českými interesenty. Bar. Kürschner žádá
však dosud příliš velikou sumu.
Kürschnerův
Kürschner
Hamburk
Kuba
Vranovice
Mohelnice
8
article
Z trhů peněžních, 12. srpna. Vídeň. Bursa.
tisněná otázkou prozkoumání bukurešťských míro-
vých smluv, nedospěla také dnes k žádnému čilej-
šímu rozvoji obchodu a třeba že vlivem příznivých
momentů jevila sklon k tomu, aby se poněkud pře-
nesla přes politickou překážku, nastal přece však
záhy návrat ku původnímu smýšlení. Nařízené de-
mobilisace, ujednání ohraničení. Albanie na lon-
dýnské velevyslanecké konferenci, vyšší americké
záznamy a lepší zprávy z německého železářského
trhu působily společně, aby trhu při povšechně
zdrželivém smýšlení nejdřive dostalo se pevného
rázu. K tomu přispěl velký zájem pro železářské
hodnoty, zvláště pro Alpinky, v nichž provedeny
byly rozsáhlé úhradní koupě. Jakýsi zájem sou-
středil se také na Státní dráhu a Lombardy. V
dalším průběhu zmizel však zájem spekulace a na
vzestup berlínského soukromého diskontu objevilo
se smýšlení slabší. Ve šraňcích byly železářskéa
uhlářské hodnoty více žádány, tak Pražské žele-
zářské stouply o 21 K. Smýšlení v rentách bylo
pevné. Z devis podražily německé směnky. Z na-
šich papírů obchodovány akcie Živnobanky za 262
kor., České cukerní za 334 K 75 h a Chorvatské
cukerní za 1320 K. Na eskomptním trhu byl stav
peněz nezměněný. Sazby za prvé bankovní akcep-
ty 5/1a .
Bursa
Vídeň
Albánie
Živnobanka
9
article
Příští státní rozpočet. Jak známo, pomýšlí ra-
kouská vláda — stejně jako uherská — rozpočtový
rok, počínající nyní dnem 1. ledna, přeložiti tak.
aby budoucně trval od 1. července jednoho roku
do 1. července příštího roku. Vzhledem k tomu vy-
pracovány budbu nyní dva nejbližší rozpočty.
Uskuteční-li se zmíněné přeložení rozpočtového
toku, musí býti nejprve vypracován rozpočet na
zo adanb
n olni
oldlom e
mbaolunolož
radty lov slnontv
vdě lnleln batel vl
ndeszor aěži os budl
obde onžulb ,odě nntov
sninn le I ževj/ni
první pololetí 1914. načež poprvé předloži se roční
rozpočst ed červenee 1214 do července 1915. Při-
pravy pro pololetní rozpočet na rok 1914 jsou
dle „N. Fr. Presse“ již v proudu a různé ústřední
úřady předají nyní tyto šestiměníční rozpočty mini-
stenstvu financi. V září kenaií se o nich porady
se zástupci různých resortů. lozpočet na první po-
loletí 1914 předloží se na podzlm sněmovně. K po-
radám o pololetním rozpočtu na rok 1914 přídruží
se pak v říjnu porady o stábaím rozpočlu na rok
1914—1915. V listopadu bude vypracován tento
rozpočet na rok 1914—1915 a předloží se říšské
radě na počátku r. 1914. Co se týče delegac
pravděpodobně bude také těmto letos podán roz-
počet na první pololetí 1914 a v přištím roce roz-
počet od července 1914 do července 1915.
10
article
Podvodná banka v Hollandsku. Ve vývozní
kanceláři pražské obchodní a živnostenské komory
lze se dotázati na adresu podvodné banky v Hol-
landsku. (V. k. č. 15.036.)
O odbytu českého hnědého uhlí píše „N. Fr
Pr.: Dle statistických zpráv ministerstva pro ve-
řejné práce vykazuje těžba hnědého uhlí v prvěm
pololetí 1913 tento vývoj: Revír mostecko-teplicko-
chomutovský produkoval 9,339.890 t proti 8,549.500
v prvém pololetí 1912. Těžba stoupla tudiž o 790.390
tun, tedy o více než 9 proc. Revír falknovsko-
karlovarský vykazuje produkci 2,077.950 tun prot
1.901.430 t v soudobí loňském, tedy plus 176.520 t
tedy rovněž zvýšení těžby o více než 9 proc.
Avšak také měsíc červenec (jak již včerav
telegramech sděleno) přináší pro hnědouhelný revír
český další vzestup těžby asi o 60.000 tun, který
padá tím více na váhu, že již loňský červenec vy-
kázal nejvyšší cifry, jakých v posledních letech
vůbec docileno. Revír mostecko-teplicko-chomu-
tovský jevil tuto produkci: v červenci 1910 1.418.540
tun, v červenci 1911 1,329.340 t. v červenci 1912
1,534.590 t: července letošní vykáže asi 1,590.000t
Revír falknovsko-karlovarský měl produkci tuto:
v červenci 1910 286.690 t. v červenci 1911 297.790
a v červenci 1912 319.130 t. v červenci 1913 stoupla
asi na 330.000 tun. Tyto cifry ukazují na novo, že
český hnědouhelný revír měl letos příznivý odbyt.
11
article
Při tom dlužno přihlížeti k tomu, že vývoz če-
ského hnědého uhli vzhledem k prudké soutěži ně-
medkých briket na značném zvýšení konsumu uhel-
ného v Německu neparticipuje, čímž je potvrzeno
že tuzemská spotřeba českého hnědého uhlí —
třebas ne v mohutných rozměrech — tož přece jen
sťále získává dalšího rozšíření. Jenom této okol-
nosti dlužno připsati stejnoměrnější zaměstnání
dělnictva v české pánvi hnědouhelné. Přes málo
uspokojivou tržní situaci různých odvětví průmy-
slových je — jak se prohlašuje — potřeba průmy-
slového (ořechového) uhlí živá.
Akce proti ztěžování rakouského vývozu do
Francie. Dle „N. Fr. Presse“ proslýchá se v kru-
zích průmyslových, že Rakousko-Uhersko v Pa-
říži diplomaticky zakročí před aktivování nového
nařízení proti ztěžování dovozu do Francie. Rak
vývozní spolek sbírá od rakouských průmyslníků
materiál v této otázce. Zejména uvádějí se dva
případy, svědčící, jakému šikanování jsou vystaveni
zasílatelé rakouského zboží ve Francii. Na př. za
zpracovanou perleť ve Francii platilo se clo
franky za 100 kg. Náhle byla sazba zvýšena naz
franků, čímž přirozeně byl stížen rakouský vývoz
těchto výrobků. Při tem dlužno přihližeti k tomu
že stejné francouzské zboží v Rakousku podrobeno
jest clu 3 K ze 100 kg a soutěží zde s tuzemským
zbožím. Druhý případ týká se jisté rakouské továr-
ny na nožířské zboží, které bylo zabaveno v po-
hraniční francouzské sianici několik beden zboží
protože nebyly označeny nápisem „Importé d'Autri-
che“, nýbrž dle příkazu jménem továrníka, který
nože objednal. Po intervenci francouzského průmy-
slníka bylo zboží vydáno, avšak rakouská firma
musila zaplatiti celní pokutu a mimo to odstraniti
jméno továrníkovo na zboží.
Rak
Německo
Francie
Rakousko
Uhersko
kg
Importý d ' Autri
12
article
Hospodářské vztahy Rakousko-Uherskak
Albanii. Budoucí albanský stát následkem nižšího
vzdělání lidu a zejména tím, že obyvatelstvo živ
s2 skorem výhradně zemědělstvím, vykazuje jen ne-
patrné obchodní styky s cizinou. Rakousko-Uhersko
svoji polohou a příznivou lodní komunikaci jest na
prvním místě mezi obchodem cizích států. Úhrnná
suma dovozu činila roku 1910 pro sandžaky: Drač,
Berat, Elbasan 9,600.000 a pro sandžak Skade
6,000.000 franků. V mezinárodním obchodě v sand-
žaku Drač bylo Rakousko zúčastněno 4,800.000 fr.
z čehož připadá 1.900.000 franků na dovoza
2.900.000 franků na vývoz. Mimo to zúčastnily se
dovozu: Turecko 1,170.000 fr., Italie 860.000 fr.
Anglie 540.000 fri: na vývozu Turecko s 890.000 fr.
Drač
Albánie
Rakousko
Uhersko
Berat
Elbasan
Turecko
Anglie
Skade 6,000
Italia 860.000
13
article
Italie se 780.000 fr, a Černá Hora se 120.000 fr. Ve
vývozu do sandžaku skaderského bylo Rakousko-
Uhersko zúčastněno 1.600.000 fr. Za ním následo-
valo Turecko s 810.000 fr., Italie 780.000 fr. v do-
vozu: Rakousko-Uhersko s 570.000 fr., Černá Hora
566.000 fr. a Italie s 37.000 fr. V roce 1911 obnášela
cena zboží, složeného loďmi rakouského Lloyduv
albanských přístavech okrouhle 6,500.000 franků,
kdežto lodi italské společnosti „Puglia“ dovezlya
vyvezly z albanských přístavů zboží za 4.000.000
franků.
Z ruského železnictví. Ruská politika železniční
zákonem z 10. června 1905, jak ještě v dobré pa-
měti, nabyla pronikavého obratu. Kdežto po růz-
ných změnách v letech devadesátých nabyl vrchu
princip, nové dráhy stavěti na náklad státní a zří-
diti dle možnosti ryzi státní síť železniční, pře-
šlo Rusko v r. 1905 opět k tomu, aby přibralo sou-
kromý kapitál ke stavbám železničním. Důvody
pro to spočívaly v tom, že po nešťastné válces
Japonskem a po vnitřních nepokojích, jež otřásly
ruským tělesem státním, nedostávalo se státu fi-
nančních prostředků pro stavbu drah potřebných.
Černá Hora
RakouskoUhersko
Turecko
Puglia
Rusko
Japonsko
Italia 780.000
Černá Hora
Italia
14
article
Přebytků, jež byly k disposici, musllo se v prvé
řadě použíti k výpomoci trpicímu lidu. Aby zájem
soukromého kapitálu přílákala, usnesla se ruská
vláda, že převezme státní úrokovou záruku za obli-
gační kapitál, jehož bude potřebí ku provedení
stavby projektovaných železnic. V pamětním spise
ruské vlády ku státnímu rozpočtu na rok 1913 na-
lézáme nyní zajímavé doklady k tomu, s jakým
úspěchem potkala se účast soukromého kapitálu
na železnicích v Rusku od r. 1905. Zejména pozoru-
hodny jsou následující vývody ruského ministra
financí: Čilá účast soukromého kapitálu na
výstavbě nových drah jeví se s hlediska státnícha
národohospodářských zájmů veskrze žádouci. Jak-
koli vydalo Rusko obrovské výdaje na stavbu že-
leznic, zbývají ještě daleko rozsáhlé kraje, jež az
dosud nemají železnic. Zvláště velkých nákladů na
železnictví vyžaduje Sibíř. Nehledíc k jiným u-
vahám, je zřizování nových drah v jižní Sibiři
a seminečské oblasti již také proto významno, že
se tím otevřou pro obchod a tržbu bohaté kraje a
kolonisační území by se značně zvětšila. Avšak u-
skutečnění všech na denním pořadu se nalézajících
projektů železničních výlučně na náklad státní při
velkém množství jiných naléhavých potřeb a úkolu
není možným. V tomto směru uplatnění se sou-
kromé iniciativy je jistě prospěšným a nutným. Ze
soukromé iniciativy vzniklé projekty nových drah
mohly býti uskutečněny ovšem jen při příznivém
utváření se kursů příslušných železničních papírů.
Rusko
Sibiř
15
article
Realisační kurs obligací k výstavbě nových tratí a
k dalšímu rozvoji již existujících soukromých drah
jevil se pozvolný vzestupe 1908 činil nejvyšší reali-
sační kurs 84 proc., 1909 90 proc., 1910 931/% proc.
1911 9634 proc. a 1912 94 proc. (pro 41/2 procentní
obligace). K dalšímu rozvoji soukromý ch
dr a hsvypracovalo ministerstvo financí no vouo-
16
article
Zdali pak ji nalezneme?
Zdali pak ji nalezneme?
Hledáme onu hospodyňku, která mýdla s „jelenem“ dosud nepoužívá!
Chceme tuto poučití, že jest to marnotratnost, nechati
prádlo špatným a tudíž drahým mýdlem zníčití.
snovu zákonnou, dle níž změnou zákona z 10.
června 1905 všech k podnícení soukromé iniciativy
ve stavbě železnic poskytnutých výhod — kromě
záruky úroků ze stavebního kapitálu — má se do-
stati nejen drahám všeobecně státního významu,
nýbrž vůbec všem drahám, v tom také dra-
hám přípcjným. Délka hlavních tratí činila roku
1908 59.873 verst, 1909 60.287, 1910 60.715, 1911
60.801, 1912 62.206 a k 31. červenci 1912 62.216
verst. Zvětšení dopravy nákladní je podmíněno
vzrůstem produkce a zvýšeným obratem zboží
Není žádné pochyby, že v tom směru také bohate
sklizně r. 1909 a 1910 měly veliký význam, zvý-
šivše značně množství nákladů obilních a po-
vznevše rozmach průmyslový.
Dráha přes Saharu. Francouzská expedice ke
stanovení trati saharské dráhy práce své skonči-
la se skvělým výsledkem. Zkoumání neprovádělo
se jen v Sahaře, nýbrž i v málo známém pohoř
Ahaggar, pak Asbenu. Také zkoumáno bylo v po-
vodí Nigiru a v okolí Čadského jezera, kam jed-
notlivé kolony expedlce se vypravily. Kapitán
Nieger, vůdce expedice, považuje stavbu dráhy za
proveditelnou.
Nieger
Ahaggar
Čadský jezero
17
article
Výstraha před podvodnými finančními společ-
nostmi v angl. provinciích. Řada podvodných firem
přeložila nyní svou činnost z Londýna do různých
provincií jako Manchester, Liverpool, Bradford.
Glasgow atď. Tyto podvodné firmy rozesilají ve
velkém rozsahu pomocí cirkulářů obchodní nabídky
na továrny motouzů a výrobce umělých květin,
jakož i jiných bezvýznamných předmětů říše ra-
kousko-uherské. Mnoho zdejších firem, které na
tyto v německé řeči sepsané nabídky přistoupily
a uchazečům vzorky neb zboží zaslaly, utrpěly ci-
lelné škody. Většinou jsou tito obchodní švin-
dléři německé národnosti, ale nalézají se mezi nimi
bohužel také Rakušaně a Uhři. Nutno však zdejší
firmy na to upozorniti, že se anglické firmy zřídka
kdy obracejí přímo na cizozemského továrníka a tím
méně korrespondují německy, jelikož jest známo,
že obchodní kruhy v Anglii řeč tuto většinou ne-
ovládají. (Sdělení obchodní a živnostenské komory
v Praze.)
Výstraha před podvodným zástupcem v Ma-
dridě. Ve vývozní kanceláři pražské obchodní
živnostenské komory lze zvěděti adresu jistého zá-
stupce, který po zanechání značných dluhů, jako
i po promarnění jemu do komise předaného zboží
prchl do Buenos Aires
Zástupce v Cařihradě. Ve vývozní kancelář
pražské obchodní a živnostenské komory lze zvě-
děti adresu dobře doporučeného zástupce pro od-
byt látek na dámské oděvy, jmenovitě hedvábím
protkávaných. (V. k. č. 13.950.)
Trhy. Příští výroční trh pouze na dobytek
konati se bude v Lysé n. L. v pondělí dne 18
srpna. — Příští výroční trh na dobytek a zboží ko-
ná se v Labské Týnici v úterý dne 19. srpna.
— Hlavní výroční trh na hovězí dobytek
různé zboží koná se v Nové Kdyni dne 25
srpna.
Uher
Londýn
Manchester
Liverpool
Bradford
Glasgow
Anglie
Ma
Buenos Aires
Cařihrad
Labská Týnice
Nová Kdyně
živnostenský komora v Praga
18
article
* Dodávky. Ředitelství tratí společ-
nosti státních drah zamýšlí pro dobu od1.
října 1913 až do 30. září 1914 zadati dodávku
150.000 řepkového oleje řízením ofertním. Bliž-
ší podmínky této dodávky jsou uveřejněny v časo-
pisech „Wiener Zeitung“. „Prager Zeitung“ a
„Pražských Novinách“ dne 10. srpna 1913 a dále
v „Brünner Zeitung“ a „Brněnských Novinách“ dne
9. srpna 1913. — C. k. ředitelství severo-
západní dráhy ve Vídni zadá cestou na-
bídky dodávku tvrdých a měkkých ře-
meslnických dřev a řeziva, jakož i růz-
ných dřev pro ohrady, dřevěných materialií a dře-
věného zboží pro r. 1914. Bliží zprávy uveřejněny
jsou v listech „Wiener Zeitung“. „Prager Zeitung
„Pražské Noviny“. Brünner Zeitung“ a „Brněnské
Noviny ze dne 15. srpna 1913, jakož i v časopise
„Lieferungsanzeiger“. Lhůta pro podání nabídel
končí dnem 10. září 1913 o 12 hod. pol.
Trhy peněžní
Vídeň
Wiener Zeitung
Brünner Zeitung
brněnský novina
19
article
Vídeňská bursa
Vídeňská bursa
Z Vídně, 12. srpna. (K. k.) Dodat. bursa
Rakouské kreditky 627.53, uherské kreditky 825.50
anglobanka 334.50, bankovní jednota 514.—, uni-
onka 592.—, nanka pro země rakouské 512.—
státní dráha 707.—, lombardy 129.—, Škodovky
816.—, turecké tabákové 338.50. rýmavsko-mu-
ráňské 703 75, alpinky 928.50, květnová renta
82.40, uherská korunová renta 81.95, ruské —.—
turecké losy 230.—, marky za hotové 118.20, marky
na ultimo 118.17. Smýšlení chabě.
x. Z Vidně, 12. srpna. (Telfgr. »Nár. Listů«.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. za
K 159.20, 199.50, Bukurešt na krátké lh. —.—
Brusel šek na krátké lhůty za 100 fr. —.-
Německo šek.
Brusel na delší lhůty —
na krátké lhůty za 100 mk. 113.20, 118.40. Ně-
mecko na delší lhůty —
—. Londýn sek
krátké lhůty, 100 lib. št. 241.8214. 242 221/4. Londým
na delší lhůty —.—, —.—. Nový York za 100 dol.
Italie šek a krátké lhůty za 100 lir.
53.271/4. 93 421/2, Italie na delší lhůty —.—
Petrohrad a ruská města šek na krátké lhůty za
100 rb. 253.50, 254.50, Petrohrad delší lhůty
—.—. Paříž šek na krátké lhůty za 100 tr.-
95.75, 95.90, Paříž delší lh. —.—, —.—. Curych
a Basilej šek na krátké lhůty 95671/2, 95 821/2, ne
delší lhůty —.—. —.—. Švýcary šek a krátké
lhůty 95.672, 95.821/, na delší lhůty —.—, —.—
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo šek
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
20
article
Německé bursy.
Německé bursy.
Z Berlina, 12. srpna. (K. k.) V 1 hod. 15 min.
Kreditky —.—, stát. dráha —.—, lombardy 27.12.
Smýšlení klidné
Z Berlina, 12. srpna. (Závěr. kursy.] Amster-
dam krátkodobé 168.25, Londýn krátkod. 20.43
Paříž krátkodobé —.—. Vídeň krátkodobé 84.47
Vídeň dlouhodobé —.—, rak. papir. peníze 84.65.
ruské papír. peníze 214.90, 3% německá půjčka
74.60, německo-rakouské doly 251.62, duchcovské
uhlářská spol. 316.—.
Z Berlina, 12. srpna. (Dodat. bursa.) Kreditky
198.75, berlínská obchodní 159 12, darmštatsk.
oanka 114.—, německá banka 245.50, diskonto ko-
manditní 183.62, drážďanská banka 149.25, nárotíní
banka 11462, státní dráha —.—, lombardy 27.—.
Baltimore 100.—. Kanada 218.75, Gotthard —.
Meridionální dr. 116.75, středomořská dráha —
dráha Henri 163 25, 39% říšská půjčka 74.60, ital-
ská —.—, španělská —.—, turecké losy 159.—
uher, korunová renta 81.60, bochumské 220.75.
Phönix 257.37, Lauřina huť 167 87, Consolidace
344.—, gelsenkirchenské 186.37. harpenské 191.—
Hibernia —.—, Paket hamb. 138.62, Hansa
295.87, severo-německý Lloyd 116.12, dynamit. trust
171.—. Smýšlení vleklé.
Z Frankfurtu, 12. srpna. (Tlgr. závěr. kursy.)
Kreditky 198.60, státní dráha 153.—, lombardy
2725, 4% rak. korunová renta květnová —.—
4% rak. kor. renta dubnová 86 40, 42% rak. zlatá
renta 93.80, 4% uherská zlatá renta 86.10, 4 %
uherská kor. renta 81.75, Phönix 257.60. Smýšlent
pevné.
Z Hamburku, 12. srpna. (Peněžní bursa.] 49
rak. stříbrná renta (leden-červenec) —.—, 4% rak
zlatá renta 92.70, 4% uherská zlatá renta 85.75
rak. kreditky 198.50, akcie rakouské státní
dráhy —.—, lombardy 26.80, hamb. paroplavebn
akciová společnost 1 8.75, Lloyd 115.90, Vídeř
vista 84.65, cena stříbra: 81.— peníze, 81.50 zboží
Závěrečné smýšlení klidné
Pražská bursa.
V Praze, 12. srpna. Oticiální záznamy zněji
Gotthard
doktor
Lloyd 116.12
Lloyd 115.90
Berlín
Londýn
Paříž
Vídeň
Baltimore
Kanada
Lauřin huť
Frankfurt
Hamburk
Praha
drážďanský banka
nárotíň banka
Phönix 257.37
Consolidace 344
Hibernia
Hansa 295.87
1 8.75
Henri 163 25
Phönix 257.60
21
article
Zástavní listy čes. hyp. banky 57
Zást. listy čes. hyp. banky (v zl.) 49
Zást. listy čes. hyp. banky (v K) 4
Zástavní listy čes. hyp. banky 3 1/42
Zákl. úpisy čes. zem. banky 4
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4
Kom. dl. úp. čes. zem. b. [v K) 4
Mel. úp. č. zem. banky (ve zl.) 49
Mel. úp. čes. zem. banky (v K) 49
žel. úpisy čes. zemské banky 4 95
Zákl, dlužní úpisy bukovin-
ské zemské banky . . . . 49
Dlužní úpisy Živnost. banky 41/4
Dluž. úpisy Čes. prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen » .
Zást. listy Hyp. ústavu Měst-
ské spořitelny pražské
Zást. listy mor. hyp. banky 57
Zást. listy mor. hyp. banky 4%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49
Žel. úpisy mor. zeměd. banky 4 %
Zást. listy I. mor. spořitelny 4 1/4
Zást. listy I. mor. spořitelny 42%
Zást. listy hal. zemské banky 41/2
Zást. listy hal. zemské banky 4
Kom. dl. úpisy hal. zem. banky 49
železníč. úp. hal. zem. banky 49
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/42
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 49
Zást. listy Rak.-uherské banky 49
Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 49
Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 3 1/4
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 42
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 3 1/%
Zást. listy Rak. hyp. Banky 42
Prior. obl. spol. rak. míst. drah 39
Ruská státní půjčka z r. 1906 5
Bulharská stát. půjčka z r. 1909 4 1/49
Únorová společ. renta (v pap.)
4.29
Mel
Zást
město
Hal
Zást
Prior
22
article
Dubnová spol. renta (ve stř.
Květnová spol. renta (v pap.
Červencová spol. renta (ve stř.)
Rakouská zlatá renta . . . 49
korunová renta . 49
Investiční renta . . 31/49
Česká banka Union . . . . . .
Česká banka . . . . . . . ..
Česká průmyslová banka . . ..
Česká zajišťovací banka . . ..
Hospodářská úvěrní banka . . .
Chorvatská zemská banka . . . s
Jadranská banka . . . . . . s
Lublaňská úvěrní banka . . . . s
Úvěrná banka úč. spol. v Růžome
berku (Röszahegy) . . . . .
Moravská agrární a prům. banka
Pozemková banka . . . . . .
Pražská úvěrní banka . . . . .
První čes. akc. pojišťovna na život
První pražská zastavárna . . ..
Zál. úvěrní ústav v Hradci Král. .
Živnostenská banka . . . . ..
Haličská akc. hypoteční banka . .
Rakousko-uherská banka . . .
Buštěhradská dráha (lit. A) . .
Buštěhradská dráha flit. B) . . .
Pražská paropl. po Vltavě a Labl.
Kolínská továrna chemická . ..
Alpinská montanní společnost . .
Kolínská továrna na káv. náhražky
Podolská cemeptárna . . . . .
Česká společnost cukerní . . . .
Český pivovar v Čes. Budějovicích.
El.-lech. akc. spol. dř. Kolben a sp.
První česká raffinerie v Modřanech
Českomoravská strojírna . . ..
Daňkova strojírna . . . . . ..
Poldina huť . . . . . . . . .
Pražská železářská společnost ..
Rustonova strojírna . . . . .
Pražské papírny, akc. spol. . .
Chorvatská cukerní . . . . s s
Škodovy závody . . . . . . .
První česká továrna orient. cukrov.
Záp.-české tov. kaol. a šamot. ..
Kolben
Daňkův
Rustonův
Škodův
Hradec Královský
Rakousko
Vltava
Čes . Budějovice
Modřany
Zápy
Český banka Union
Český banka
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
zemský banka
jadranský banka
pozemkový banka
úvěrní ústav
živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
El
Poldin huť
23
article
Pařížská bursa.
Z Paříže, 12. srpna. (Počáteční bursa.) 3pro
renta 87.92. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 12. srpna. (Telegr. závěr. kursv.
3% renta 88.—, italská renta 95 57, rak. po-
zemkový úvěrní ústav 1256, státní dráha —.—
lombardy —.—, cheky na Londýn 25.25, rakou-
ská zlatá renta 92.30, uherská zlatá renta 86.90
otomanská banka 623.—, tabáková režie 366.—.
ruské 1906 104.60, turecké losy 189.—, Rio Tinto
1926, španělské exteriery 89.70, Randské báň-
ské hodnoty —.—. Smýšlení stálé.
Bruselská bursa.
Z Bruselu, 12. srpna. (Zpráva Živnostenské
banky.)
Metall Donetz kmen. . . . ..
Metall Sud. Oural prio . . ..
Olkovaja . . . . . . . . . . .
Provedience Russe B. . . . ..
Dnieprovienne . . . . . . . .
Metall Russo-Belge . . . . . .
Nicopol-Mariupol kmen. . . . .
Londýnská bursa.
Z Londýna, 12. srpna. (K. k.) Peněžní bursa.
Konsoly 7311/.. Rupie 64.—, 4% japonská renta
83.50, 59% japonská renta z r. 1907 100.—, Ri
Tiato 76.50, Anaconda 7.50, Kanada Pacific 225.—
Union Pacific 158.50, diskonto 313/. 5% čínská
půjčka z roku 1905 —.—, Steel 66.—, Randské
báňské hodnoty 6.56, Smýšlení stálé.
Russ
Russo
Belge
Pacifik 225
Paříž
Londýn
Rio Tinto
Brusel
Nicopol
Mariupol
Anaconda
Kanada
Ri Tiato 76.50
Union Pacifik 158.50
Steel 66
zpráva živnostenský banka
24
article
Trhy na zboží.
Plodinová bursa.
V Praze, 12. srpna
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pše-
nice 76—81 K 10.50, K 11.50, velkozrnná 9.—
9.50, vadná 8.65, 8.90, žito 1912 70—73 kg 8.40
8.70, 1913: 8 40, 8.70; ječmen výběr K 9.—, 9.25
I. jakosti 8.60, 8.75, střední 8.30, 8.40, merkantilní
7.75, 8.— oves výběr 9.—, 9.10, prima 8.75.
8.80, merkantilní 1912 8.30, 8.40, vadný 8.10. 8.15
kukuřice cinquantin 1912 11.50, 11.75, kukuřice
cizozemská 9.20, 9.30, kukuřice uher. 9.40, 9.50
vikev česká —.—, —.—, haličská 0.—, uherská
—.— pohanka —.—/ proso —.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transíto: fasole
k vaření K 15.—, 16.—, ke krmení —.—
boby 10.—, 10.50, hrách Viktoria 15.—, 17.—
k vaření žlutý 12.—, 13.50, k vaření zelený 13.50
Praha
Viktoria
kg
8.70
25
article
odllje 33nz
17.—, ke krmení 11.—, 12.—, čočka 1912 18.50
24.50.
Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český
1912 36.—, 37.—, ruský 1912 —.—, —.—, kmin
holandský 35.50, 36.50, kmin haličský —.—, —. —
lněná semena uherská —.—, —.—, konopná se-
mena uherská 12.50, 13.50, haličská 12.50, 13.50.
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno
lisované 1913 5.—, 5.20, cizí 4.25, 4.50, sláma cepy
mlácená 2.25, 2.50, ke stlaní 1.80, 2.10, krmní
sláma 2.50, 2.70.
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: švestky české
1912 16.50, 24.—, švestky české 1910 —.—, —
merkantil. bosenské —.—. —.—, bosenské 110/120
— —.—, 95/100 —.—, —.—, 80,.85 —.—, —.—
70/75 —.—, třešně —.—, —.—, víšně —.—, —.—
hrušky —.—, —.—, křížaly —.—, —.—.
Povidla. 100 kg 45.—, 48.—, slazená a cezená
100 kg. —.—
Jetelová semena 50 kg: červený 1913 —.—
—, červený kokotice prostý 1913 —.—, —.—
bílý 1913 60.—, 106.—, švédský 1913 70.—, 85.—
úročník —.—, —.—, thymotée —.—, —.—, ružák
13.—, 22.—, vojtěška česká kokotice prostá —.—,
vojtěška francouzská —.—, —.—
Vičenec (ligrus) jednosečný —.—, —.—, dvoj-
sečný —
Šlad po 50 kg: Ia 14.50, 14.75, Ila 14.. —, 14.25.
Brambory 50 kg: k jídlu 4.—, 5.—
Sušená čekanka 50 kg promptní 9.—, 0.—.
Škrob po 100 kg transitor pšeničný —.—
—.—, rýžový —.—, —.—, vlhký brambor. škrob
.—, —.—, brambor. 1. jakosti 32.—, 32.50, nej-
jemnější 33.—, 33.50, nejjemu, škrobová moučka
33.50, 34.—.
Jetelová
Ilo
kg
kg : ia
36
article
Z Vídně, 12. srpna. (Telí. zpr. »Nár. Listůs.
Plodinová bursa. Rakouská zpráva o sklizn
dnes uveřejněná, vyhovuje úplně nadějím ve skli
zeň skládaným a neměla tudiž na obchod vel-
kého vlivu. Lepší kvality letošního produktua
opozděná sklizeň měly v zápětí, že jednak ma-
jitelé neradi se odhodlávali ke slevám, jednak že
dovozy a nabídka nenabyly takového rozsahu
jako v jiných letech v této saisoně bývá. Poně-
vadž však konsum a obchod očekávají větší slevy
hradí jen nejnutnější potřebu. V pšeníci činili
reflektanti nízká podání, která prozatím selkala
se s odporem. Na konec povolili slevy 5 haléřů.
V žitě chýlí se tendence rovněž na prospěch
kupců, ale pro nepatrný obchod zůstaly záznamy
nezměněny. Z pícnin je po kukuřicí dobrá po-
ptávka. Vzhledem k pevné tendenci na světových
trzích byly požadavky zvýšeny o 10 hal. Konsum
a obchod ochotně nakupovaly zásoby pro nej-
bližší dobu. V ovse vázne obchod úplně, ale po-
slenně hlášené ceny zůstaly v platnosti.
Znamenaly: pšenice tisská stará —.—
nová 12.10, 12.50, banátská nová 11.95, 12.35, pše-
nice z jižní dráhy —.—, —.—, slovácká stará —.—
—.—, nová 11.10, 11.60, dolnorak. —.—, pše-
nice z Morav. pole n. 10.55, 11.10, pšenice ruská
—.—, —.—, rumunská —.—, —.—. — Žito šutler
.—, —.—, nové slovácké 8.90, 9.20, žito z okolí
Pešti 9.—, 9.30, žíto z jižní dráhy 8.85, 9.10.
žito rakouské 8.75, 9.15, žito české 0.—, 0.—
Ječmen nový: moravský ze stanice 8.60, 9.15.
dol.-rakouský ze stan. 7.60, 9.—, ječmen slovácký
7.75, 9.70, z jižní dráhy 0.—, 0.—, různý uher-
ský ze stanice —.—, —.—, sev.-uherský 7.50, 9.50.
tisský 0.—, 0.—, pro pivovary 7.25, 8.—, ke
krmení 7.60, 8.50. Kukuřice uherská 8.65, 8.90,
kukuřice rumunská 0.—, 0.—, cinquantin. st. —.—
—.—, nová 10.50, 11.—, kukuřice laplatská 0.—
Ječmen
Vídeň
Morava
Pešť
slovácký
žít český 0
dol
37
article
—.—. — Oves uherský špatný 9.25, 9.70, oves
vybíraný 9.75, 10.75, nový 9.—, 9.80, český, mo-
ravský 9.50, 9.90. — Řepka nová pohotová korun
15.50 až 16.—, uherská K 15.25, 15.75, rumunská
ská nová —.— až —.—
Z Drážďan, 11. srpna. [Bursa plodinová.)
Ceny za 100 kg v markách. Pšenice bílá
—.—, pšenice hnědá 203, 207, červená ruská 229.
234, žito tuzemské staré —.—, —.—, žito tuzemsk
nové 162, 164, žito ruské staré —.—, —.—, ječ-
men saský —. —, ječmen slezský —, —, český
——, moravský —, —, ječmen ke krmení 144.
153, oves saský 168, 174, saský vlhký 135, 150,
slezský 168. 174, americký 174, 176; kukuřice
cinquantin stará —, —, nová 192, 200, amer.
míxed 147, 149, Laplata žlutá 147, 149, hrách
180, 200, boby —, —, vikev 210, 220, pohanká tu-
zemská —. —, cizí 215, 235, řepka zimní vlhké
295, 300, řepka suchá 290, 295, Iníně pěkné 260, 265.
prostřední 245, 255, Laplata 255. —, otruby
pšeničné hrubě 11.—, 11.40, jemné 10.60, 11.—
otruby žitné 12.20, 12.60 marek.
Z Berlina, 12. srpna. (K. k.) Závě r. Pšenic
na září 200.75, na prosinec —.—. Smýšlen
mdlejší. Žito na září 167.25, na prosinec 168.—.
Řepka
Bursa
Záv
Drážďany
slezský
Laplata
Berlín
kg
38
article
Smýšlení mdlejší. Oves na září 162.75, na pro-
sinec 165.50. Smýšlení mdlé. — Kukuřice na zá
—.—, na prosinec —.—. Smýšlení: bez obchodu
Počasí: zamračeno.
Z Hamburku, 12. srpna. (K. k.) Pšenice hol-
štýnská stálá, 204.—, 208.—, žíto meklenburské
stálé, 170.—, 172.—, žito ruské bez záznamu.
Počasí: krásně.
Z Paříže, 11, srpna. (K. k.) Závěrek. Ove
klidný, na srpen 21.20, na září 20 50, na září-pro-
sinec 20.70, listopad-únor 20.90. — Žito klidné, na
srpen 19.25, na září 19.25, na září-pros. 19.65
listopad-únor 19.—. — Pšenice klidná, na srpen
27.85, září 27.45, září-prosinec 27.45, listopad-
únor 27.45. — Mouka klidná, na srpen 37.—
září 36.06, září-prosinec 35.80, listopad-únor 35.65.
Počasí: zamračeno.
Hamburk
Paříž
49
article
V Praze, 12. srpna. Záznamy pražské plo-
dinové bursy:
Mlýnské výrobky: Ceny za 100 kilogr.:
pšeničná mouka čís. 0 K 35.—, 36.—, č. 1 34.—
35.—, č. 2 32.—, 33.—, č. 3 30.50, 31.—, č. 4 29.—
30.—, č. 5 28.50 29.—, č. 6 27.50, 28.50, č. 7 25.—
26.—, čís. 8 18.50, 19.50, O/P 32.—, 32.50. Žitná
mouka čís. 0 27.—, 27.50, č. 0/1. 26.50, 27.—, č. I.
25.50, 26.—, č. II. (jednomletá) 24.50, 25.—, č. III.
21.50, 22.—, č. IV. (krmná) 18.50. 19.—, pšeničné
otruby jemné 12.75, 13.—, pšeničné otruby hrubé
13.—,13.5, otruby žitné 13.—, 13.25, krupice 100k,
35.50, 36.—, prach 14.-0, 15.—, tluč —.—. —
kroupy: čís. 3/0 46.50, 47.50, čís. 2/0 45.50, 46.50
čís. 0 44.50, 45.50, čís. 1 42.50, 44.—, čís. 2 41.50
42.50, čís. 3 40.50, 41.50, čís. 4 38.50, 39.50, čís.5
37.50, 38 50, čís. 7 31.—, 32.—, čís. 8 29.—, 30.—
čís. 9 27.—, 28.—, čís. 10 25.—, 26.—, zlom 27.—,
Praha
O / P 32
32
50
article
Cukr.
Cukr.
V Praze. 12. srpna. (4Prag. Zuckermarkt.«)
Bílé zboží: Dodatečně byly 2 proc. tuzem-
ského kontingentu pro srpen za základní cenu
K 74.50 franko Ústí uvolněny
Pilé: Terst: klidné; pohotové centrifugal
K 27.75 až K 28.75, na listopad-březen K 27.75
až 28.75, prosto dovozného z Terstu, prodavající
Granulated: stálé: first marks pohotové
12.31/4 cena, na řijen-prosinec 11.6 prodavači
na leden-březen 11.71/2 prodavači.
5 hod. Klidný. Franko Ústí pohot. K 20.90
na říjen-prosinec 21.15 peníze.
Z Terstu, 12. srpna. 11 h. 30 m. Klidné
Pohotové 27.75 až 28.75, nová kampaň 27.62
až 28.75 zboží
ere
Praha
Praga
Ústí
Terst
Franca