ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 634859a0-8fc8-11dd-9d92-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 51 celkem · entity: work 26, place 96, person 25, org 31
1 masthead
Strana6
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
13. srpna 1913. Číslo 221.
4 article
knouti, že nynějšímí tarify zaveden byli cel- kem opět stav, jaký se jevil před rokem 1910. Na středni vzdálenosti jsou sice nové sazby o nepatrné obnosy vyšší než sazby z r. 1909 za to jsou však pro blizkou dopravu a na vzdá- lenosti přes 50 km. nižší nežli sazby, jež byly v platnosti před reformou tarifů, provedenou v r. 1910. Naproti tarifům místních drah, která musí základní kapitál zúročiti a umořovati vý- hradně z vlastních prostředků, zůstávají ta- rify garaníovaných místních drah i po zvýšení značně nižšími. Pokud však přišlyv úvahu místní nebo jiné zvláštní poměry, bylo potřebám dopravy vyhověno přechodními opa- třeními nebo přípojkovými sazbami a jest c. k. rak. stát. drahám vyhraženo, za týchž před- pokladů i v té otázce od případu k pří- padu připustiti další podobné úlevy.“
km
5 article
Opatření za účelem bezvadné podzímní do- pravy. Gener. ředitelství Buštěhradské dráhy vy- dalo právě tuto vyhlášku: Aby opatření, jež výhr. přiv. Buštěhradská železnice ve vlastním obvode služebním učinila v zájmu bezvadného vývoje silné nákladní dopravy v podzimních měsících, plného účinku mohla dosáhnouti, žádá se dopravující obe- censtvo, by ve vlastním, dobře pochopeném zájmu snahy správy železniční a její orgánů, směřující k bezvadnému provádění podzimní dopravy, co nej- účinněji podporovalo. Každý jednotlivec, jenž dráhy k dopravě zboží používá, může k dosažení sledo- vaného účelu přispěti. K prostředkům, jež jsou ode- sílatelům při tom po ruce, patří obzvláště: 1. Aby se vozy objednávaly v čas a v míře nejnutnější. jakož aby dovoz zboží se řídil v dohodě se stanici 2. aby se s nakládáním počalo hned po přistavení vozů a aby se tyto práce vykonaly co možná rychle a bez přerušení; 3. aby se ložné váhy a prostoru k nakládání přistavených vozů co nejdokonaleji využitkovalo: 4. aby se co nejvíce používalo te- legrafického avisování došlého zboží, což má pod- statné výhody pro ty příjemce, kteří bydlí dály od dráhy: 5. aby se s vykládkou počalo ihned po přístavění vozů, pokud se týče co nejdříve po ob- držení návěšti: 6, aby se na nakládání a vykládání využilo časných hodin ranních i večerních, poku je to dle předchozí dohody se stanicemi možno.
6 article
Stanicím bylo přikázáno, aby v tomto směru vychá- zely stranám vstříc, pokud to dovoluje bezpeč- nost provozu a osob při těchto pracích zúčastně- ných; 7. aby se došlé a do železničních skladišt uložené zboží odváželo co nejrychleji hned po ob- držení návěští, aby se předešlo nahromadění zbožt ve skladištích a s tím spojenému zdržování vy- kládek. Z trhu cukerního. V Praze, 12. srpna Surovina. Dnešní dopolední hamburský trh zahájil cenami pohybujícími se na včerejší večerní úrovní při náladě klidné. Na zprávu z Kuby o zvýšení tamního odhadu sklizně na 2,418.000 tun, jakož i na vyskyt- nutí se četnějšího zboží seslabil se trh poně- kud během dopoledne a ceny za novou kam- paň byly o něco sníženy. Na zdejším dopoled- ním trhu zůstaly v platnosti včerejší bursovní záznamy K 20.90 za pohotový cukr a K 21.20 za podzimní zboží franko Ústí. Magdeburk hlásí deštivé počasí a tamní polední trh byl klidný při cenách o 21/4—5 fen. snížených. Na odpoledním hamburském trhu zavládla opět nálada klídná, ceny pohybovaly se však na snížené dopolední úrovní. Zdejší bur sa končí tenďencí klidnou a znamenáno K 20.90 za pohotové zboží a K 21.15 za říjen- prosinec franko Ústí. — Na trhu s bílým zbožím panuje nálada ustálená při základní ceně K 74.50. Jak již sděleno, uvolnilo dnes komité sdružených rafinerií další2% tuzem- ského kontingentu pro domácí spotřebu na měsíc srpen za nezměněnou dosavadní zá- kladní cenu K 74.50. Celkem bylo v letošní kampani uvolněno 84 kontingentu.
Praha Kuba Magdeburk Ústí za říjen
7 article
Z Hamburku hlásí depeše Společnosti pro obchod se zbožím ze dne 12. srpna: Včerejší trh skončil náladou uhájenou. Při dnešním za- hájení byl trh klidný, později poněkud slabší následkem zvýšení odhadu sklizně na Kubě na 2,418.000 tun, na stoupající dovozy a na rakouskou zprávu o stavu osevu. Odpoledne zavládla opět nálada klidná. K nesnázím fy. Kürschnerovy sděluje „Mcr Venkov“, že Hrušovanská rafinerie, jež koupila Kürschnerův cukrovar ve Vranovicích za 2 mil. K poněvadž na vranovickém cukrovaru lpí 2.300.000 korun dluhů, požádala o vtělení 300.000 K na mo- helnícký cukrovar. Nájmy dvorů a statků, které byly baronu Kürschnerovi pronajaty, jsou vypo- vídány. Co se týče cukrovaru v Mohelnici. prozrazuje „M. V.“, že se jedná o jeho koupi českými interesenty. Bar. Kürschner žádá však dosud příliš velikou sumu.
Kürschnerův Kürschner Hamburk Kuba Vranovice Mohelnice
8 article
Z trhů peněžních, 12. srpna. Vídeň. Bursa. tisněná otázkou prozkoumání bukurešťských míro- vých smluv, nedospěla také dnes k žádnému čilej- šímu rozvoji obchodu a třeba že vlivem příznivých momentů jevila sklon k tomu, aby se poněkud pře- nesla přes politickou překážku, nastal přece však záhy návrat ku původnímu smýšlení. Nařízené de- mobilisace, ujednání ohraničení. Albanie na lon- dýnské velevyslanecké konferenci, vyšší americké záznamy a lepší zprávy z německého železářského trhu působily společně, aby trhu při povšechně zdrželivém smýšlení nejdřive dostalo se pevného rázu. K tomu přispěl velký zájem pro železářské hodnoty, zvláště pro Alpinky, v nichž provedeny byly rozsáhlé úhradní koupě. Jakýsi zájem sou- středil se také na Státní dráhu a Lombardy. V dalším průběhu zmizel však zájem spekulace a na vzestup berlínského soukromého diskontu objevilo se smýšlení slabší. Ve šraňcích byly železářskéa uhlářské hodnoty více žádány, tak Pražské žele- zářské stouply o 21 K. Smýšlení v rentách bylo pevné. Z devis podražily německé směnky. Z na- šich papírů obchodovány akcie Živnobanky za 262 kor., České cukerní za 334 K 75 h a Chorvatské cukerní za 1320 K. Na eskomptním trhu byl stav peněz nezměněný. Sazby za prvé bankovní akcep- ty 5/1a .
Bursa Vídeň Albánie Živnobanka
9 article
Příští státní rozpočet. Jak známo, pomýšlí ra- kouská vláda — stejně jako uherská — rozpočtový rok, počínající nyní dnem 1. ledna, přeložiti tak. aby budoucně trval od 1. července jednoho roku do 1. července příštího roku. Vzhledem k tomu vy- pracovány budbu nyní dva nejbližší rozpočty. Uskuteční-li se zmíněné přeložení rozpočtového toku, musí býti nejprve vypracován rozpočet na zo adanb n olni oldlom e mbaolunolož radty lov slnontv vdě lnleln batel vl ndeszor aěži os budl obde onžulb ,odě nntov sninn le I ževj/ni první pololetí 1914. načež poprvé předloži se roční rozpočst ed červenee 1214 do července 1915. Při- pravy pro pololetní rozpočet na rok 1914 jsou dle „N. Fr. Presse“ již v proudu a různé ústřední úřady předají nyní tyto šestiměníční rozpočty mini- stenstvu financi. V září kenaií se o nich porady se zástupci různých resortů. lozpočet na první po- loletí 1914 předloží se na podzlm sněmovně. K po- radám o pololetním rozpočtu na rok 1914 přídruží se pak v říjnu porady o stábaím rozpočlu na rok 1914—1915. V listopadu bude vypracován tento rozpočet na rok 1914—1915 a předloží se říšské radě na počátku r. 1914. Co se týče delegac pravděpodobně bude také těmto letos podán roz- počet na první pololetí 1914 a v přištím roce roz- počet od července 1914 do července 1915.
10 article
Podvodná banka v Hollandsku. Ve vývozní kanceláři pražské obchodní a živnostenské komory lze se dotázati na adresu podvodné banky v Hol- landsku. (V. k. č. 15.036.) O odbytu českého hnědého uhlí píše „N. Fr Pr.: Dle statistických zpráv ministerstva pro ve- řejné práce vykazuje těžba hnědého uhlí v prvěm pololetí 1913 tento vývoj: Revír mostecko-teplicko- chomutovský produkoval 9,339.890 t proti 8,549.500 v prvém pololetí 1912. Těžba stoupla tudiž o 790.390 tun, tedy o více než 9 proc. Revír falknovsko- karlovarský vykazuje produkci 2,077.950 tun prot 1.901.430 t v soudobí loňském, tedy plus 176.520 t tedy rovněž zvýšení těžby o více než 9 proc. Avšak také měsíc červenec (jak již včerav telegramech sděleno) přináší pro hnědouhelný revír český další vzestup těžby asi o 60.000 tun, který padá tím více na váhu, že již loňský červenec vy- kázal nejvyšší cifry, jakých v posledních letech vůbec docileno. Revír mostecko-teplicko-chomu- tovský jevil tuto produkci: v červenci 1910 1.418.540 tun, v červenci 1911 1,329.340 t. v červenci 1912 1,534.590 t: července letošní vykáže asi 1,590.000t Revír falknovsko-karlovarský měl produkci tuto: v červenci 1910 286.690 t. v červenci 1911 297.790 a v červenci 1912 319.130 t. v červenci 1913 stoupla asi na 330.000 tun. Tyto cifry ukazují na novo, že český hnědouhelný revír měl letos příznivý odbyt.
11 article
Při tom dlužno přihlížeti k tomu, že vývoz če- ského hnědého uhli vzhledem k prudké soutěži ně- medkých briket na značném zvýšení konsumu uhel- ného v Německu neparticipuje, čímž je potvrzeno že tuzemská spotřeba českého hnědého uhlí — třebas ne v mohutných rozměrech — tož přece jen sťále získává dalšího rozšíření. Jenom této okol- nosti dlužno připsati stejnoměrnější zaměstnání dělnictva v české pánvi hnědouhelné. Přes málo uspokojivou tržní situaci různých odvětví průmy- slových je — jak se prohlašuje — potřeba průmy- slového (ořechového) uhlí živá. Akce proti ztěžování rakouského vývozu do Francie. Dle „N. Fr. Presse“ proslýchá se v kru- zích průmyslových, že Rakousko-Uhersko v Pa- říži diplomaticky zakročí před aktivování nového nařízení proti ztěžování dovozu do Francie. Rak vývozní spolek sbírá od rakouských průmyslníků materiál v této otázce. Zejména uvádějí se dva případy, svědčící, jakému šikanování jsou vystaveni zasílatelé rakouského zboží ve Francii. Na př. za zpracovanou perleť ve Francii platilo se clo franky za 100 kg. Náhle byla sazba zvýšena naz franků, čímž přirozeně byl stížen rakouský vývoz těchto výrobků. Při tem dlužno přihližeti k tomu že stejné francouzské zboží v Rakousku podrobeno jest clu 3 K ze 100 kg a soutěží zde s tuzemským zbožím. Druhý případ týká se jisté rakouské továr- ny na nožířské zboží, které bylo zabaveno v po- hraniční francouzské sianici několik beden zboží protože nebyly označeny nápisem „Importé d'Autri- che“, nýbrž dle příkazu jménem továrníka, který nože objednal. Po intervenci francouzského průmy- slníka bylo zboží vydáno, avšak rakouská firma musila zaplatiti celní pokutu a mimo to odstraniti jméno továrníkovo na zboží.
Rak Německo Francie Rakousko Uhersko kg Importý d ' Autri
12 article
Hospodářské vztahy Rakousko-Uherskak Albanii. Budoucí albanský stát následkem nižšího vzdělání lidu a zejména tím, že obyvatelstvo živ s2 skorem výhradně zemědělstvím, vykazuje jen ne- patrné obchodní styky s cizinou. Rakousko-Uhersko svoji polohou a příznivou lodní komunikaci jest na prvním místě mezi obchodem cizích států. Úhrnná suma dovozu činila roku 1910 pro sandžaky: Drač, Berat, Elbasan 9,600.000 a pro sandžak Skade 6,000.000 franků. V mezinárodním obchodě v sand- žaku Drač bylo Rakousko zúčastněno 4,800.000 fr. z čehož připadá 1.900.000 franků na dovoza 2.900.000 franků na vývoz. Mimo to zúčastnily se dovozu: Turecko 1,170.000 fr., Italie 860.000 fr. Anglie 540.000 fri: na vývozu Turecko s 890.000 fr.
Drač Albánie Rakousko Uhersko Berat Elbasan Turecko Anglie Skade 6,000 Italia 860.000
13 article
Italie se 780.000 fr, a Černá Hora se 120.000 fr. Ve vývozu do sandžaku skaderského bylo Rakousko- Uhersko zúčastněno 1.600.000 fr. Za ním následo- valo Turecko s 810.000 fr., Italie 780.000 fr. v do- vozu: Rakousko-Uhersko s 570.000 fr., Černá Hora 566.000 fr. a Italie s 37.000 fr. V roce 1911 obnášela cena zboží, složeného loďmi rakouského Lloyduv albanských přístavech okrouhle 6,500.000 franků, kdežto lodi italské společnosti „Puglia“ dovezlya vyvezly z albanských přístavů zboží za 4.000.000 franků. Z ruského železnictví. Ruská politika železniční zákonem z 10. června 1905, jak ještě v dobré pa- měti, nabyla pronikavého obratu. Kdežto po růz- ných změnách v letech devadesátých nabyl vrchu princip, nové dráhy stavěti na náklad státní a zří- diti dle možnosti ryzi státní síť železniční, pře- šlo Rusko v r. 1905 opět k tomu, aby přibralo sou- kromý kapitál ke stavbám železničním. Důvody pro to spočívaly v tom, že po nešťastné válces Japonskem a po vnitřních nepokojích, jež otřásly ruským tělesem státním, nedostávalo se státu fi- nančních prostředků pro stavbu drah potřebných.
Černá Hora RakouskoUhersko Turecko Puglia Rusko Japonsko Italia 780.000 Černá Hora Italia
14 article
Přebytků, jež byly k disposici, musllo se v prvé řadě použíti k výpomoci trpicímu lidu. Aby zájem soukromého kapitálu přílákala, usnesla se ruská vláda, že převezme státní úrokovou záruku za obli- gační kapitál, jehož bude potřebí ku provedení stavby projektovaných železnic. V pamětním spise ruské vlády ku státnímu rozpočtu na rok 1913 na- lézáme nyní zajímavé doklady k tomu, s jakým úspěchem potkala se účast soukromého kapitálu na železnicích v Rusku od r. 1905. Zejména pozoru- hodny jsou následující vývody ruského ministra financí: Čilá účast soukromého kapitálu na výstavbě nových drah jeví se s hlediska státnícha národohospodářských zájmů veskrze žádouci. Jak- koli vydalo Rusko obrovské výdaje na stavbu že- leznic, zbývají ještě daleko rozsáhlé kraje, jež az dosud nemají železnic. Zvláště velkých nákladů na železnictví vyžaduje Sibíř. Nehledíc k jiným u- vahám, je zřizování nových drah v jižní Sibiři a seminečské oblasti již také proto významno, že se tím otevřou pro obchod a tržbu bohaté kraje a kolonisační území by se značně zvětšila. Avšak u- skutečnění všech na denním pořadu se nalézajících projektů železničních výlučně na náklad státní při velkém množství jiných naléhavých potřeb a úkolu není možným. V tomto směru uplatnění se sou- kromé iniciativy je jistě prospěšným a nutným. Ze soukromé iniciativy vzniklé projekty nových drah mohly býti uskutečněny ovšem jen při příznivém utváření se kursů příslušných železničních papírů.
Rusko Sibiř
15 article
Realisační kurs obligací k výstavbě nových tratí a k dalšímu rozvoji již existujících soukromých drah jevil se pozvolný vzestupe 1908 činil nejvyšší reali- sační kurs 84 proc., 1909 90 proc., 1910 931/% proc. 1911 9634 proc. a 1912 94 proc. (pro 41/2 procentní obligace). K dalšímu rozvoji soukromý ch dr a hsvypracovalo ministerstvo financí no vouo-
16 article Zdali pak ji nalezneme?
Zdali pak ji nalezneme? Hledáme onu hospodyňku, která mýdla s „jelenem“ dosud nepoužívá! Chceme tuto poučití, že jest to marnotratnost, nechati prádlo špatným a tudíž drahým mýdlem zníčití. snovu zákonnou, dle níž změnou zákona z 10. června 1905 všech k podnícení soukromé iniciativy ve stavbě železnic poskytnutých výhod — kromě záruky úroků ze stavebního kapitálu — má se do- stati nejen drahám všeobecně státního významu, nýbrž vůbec všem drahám, v tom také dra- hám přípcjným. Délka hlavních tratí činila roku 1908 59.873 verst, 1909 60.287, 1910 60.715, 1911 60.801, 1912 62.206 a k 31. červenci 1912 62.216 verst. Zvětšení dopravy nákladní je podmíněno vzrůstem produkce a zvýšeným obratem zboží Není žádné pochyby, že v tom směru také bohate sklizně r. 1909 a 1910 měly veliký význam, zvý- šivše značně množství nákladů obilních a po- vznevše rozmach průmyslový. Dráha přes Saharu. Francouzská expedice ke stanovení trati saharské dráhy práce své skonči- la se skvělým výsledkem. Zkoumání neprovádělo se jen v Sahaře, nýbrž i v málo známém pohoř Ahaggar, pak Asbenu. Také zkoumáno bylo v po- vodí Nigiru a v okolí Čadského jezera, kam jed- notlivé kolony expedlce se vypravily. Kapitán Nieger, vůdce expedice, považuje stavbu dráhy za proveditelnou.
Nieger Ahaggar Čadský jezero
17 article
Výstraha před podvodnými finančními společ- nostmi v angl. provinciích. Řada podvodných firem přeložila nyní svou činnost z Londýna do různých provincií jako Manchester, Liverpool, Bradford. Glasgow atď. Tyto podvodné firmy rozesilají ve velkém rozsahu pomocí cirkulářů obchodní nabídky na továrny motouzů a výrobce umělých květin, jakož i jiných bezvýznamných předmětů říše ra- kousko-uherské. Mnoho zdejších firem, které na tyto v německé řeči sepsané nabídky přistoupily a uchazečům vzorky neb zboží zaslaly, utrpěly ci- lelné škody. Většinou jsou tito obchodní švin- dléři německé národnosti, ale nalézají se mezi nimi bohužel také Rakušaně a Uhři. Nutno však zdejší firmy na to upozorniti, že se anglické firmy zřídka kdy obracejí přímo na cizozemského továrníka a tím méně korrespondují německy, jelikož jest známo, že obchodní kruhy v Anglii řeč tuto většinou ne- ovládají. (Sdělení obchodní a živnostenské komory v Praze.) Výstraha před podvodným zástupcem v Ma- dridě. Ve vývozní kanceláři pražské obchodní živnostenské komory lze zvěděti adresu jistého zá- stupce, který po zanechání značných dluhů, jako i po promarnění jemu do komise předaného zboží prchl do Buenos Aires Zástupce v Cařihradě. Ve vývozní kancelář pražské obchodní a živnostenské komory lze zvě- děti adresu dobře doporučeného zástupce pro od- byt látek na dámské oděvy, jmenovitě hedvábím protkávaných. (V. k. č. 13.950.) Trhy. Příští výroční trh pouze na dobytek konati se bude v Lysé n. L. v pondělí dne 18 srpna. — Příští výroční trh na dobytek a zboží ko- ná se v Labské Týnici v úterý dne 19. srpna. — Hlavní výroční trh na hovězí dobytek různé zboží koná se v Nové Kdyni dne 25 srpna.
Uher Londýn Manchester Liverpool Bradford Glasgow Anglie Ma Buenos Aires Cařihrad Labská Týnice Nová Kdyně živnostenský komora v Praga
18 article
* Dodávky. Ředitelství tratí společ- nosti státních drah zamýšlí pro dobu od1. října 1913 až do 30. září 1914 zadati dodávku 150.000 řepkového oleje řízením ofertním. Bliž- ší podmínky této dodávky jsou uveřejněny v časo- pisech „Wiener Zeitung“. „Prager Zeitung“ a „Pražských Novinách“ dne 10. srpna 1913 a dále v „Brünner Zeitung“ a „Brněnských Novinách“ dne 9. srpna 1913. — C. k. ředitelství severo- západní dráhy ve Vídni zadá cestou na- bídky dodávku tvrdých a měkkých ře- meslnických dřev a řeziva, jakož i růz- ných dřev pro ohrady, dřevěných materialií a dře- věného zboží pro r. 1914. Bliží zprávy uveřejněny jsou v listech „Wiener Zeitung“. „Prager Zeitung „Pražské Noviny“. Brünner Zeitung“ a „Brněnské Noviny ze dne 15. srpna 1913, jakož i v časopise „Lieferungsanzeiger“. Lhůta pro podání nabídel končí dnem 10. září 1913 o 12 hod. pol. Trhy peněžní
Vídeň Wiener Zeitung Brünner Zeitung brněnský novina
19 article Vídeňská bursa
Vídeňská bursa Z Vídně, 12. srpna. (K. k.) Dodat. bursa Rakouské kreditky 627.53, uherské kreditky 825.50 anglobanka 334.50, bankovní jednota 514.—, uni- onka 592.—, nanka pro země rakouské 512.— státní dráha 707.—, lombardy 129.—, Škodovky 816.—, turecké tabákové 338.50. rýmavsko-mu- ráňské 703 75, alpinky 928.50, květnová renta 82.40, uherská korunová renta 81.95, ruské —.— turecké losy 230.—, marky za hotové 118.20, marky na ultimo 118.17. Smýšlení chabě. x. Z Vidně, 12. srpna. (Telfgr. »Nár. Listů«. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. za K 159.20, 199.50, Bukurešt na krátké lh. —.— Brusel šek na krátké lhůty za 100 fr. —.- Německo šek. Brusel na delší lhůty — na krátké lhůty za 100 mk. 113.20, 118.40. Ně- mecko na delší lhůty — —. Londýn sek krátké lhůty, 100 lib. št. 241.8214. 242 221/4. Londým na delší lhůty —.—, —.—. Nový York za 100 dol. Italie šek a krátké lhůty za 100 lir. 53.271/4. 93 421/2, Italie na delší lhůty —.— Petrohrad a ruská města šek na krátké lhůty za 100 rb. 253.50, 254.50, Petrohrad delší lhůty —.—. Paříž šek na krátké lhůty za 100 tr.- 95.75, 95.90, Paříž delší lh. —.—, —.—. Curych a Basilej šek na krátké lhůty 95671/2, 95 821/2, ne delší lhůty —.—. —.—. Švýcary šek a krátké lhůty 95.672, 95.821/, na delší lhůty —.—, —.—
Vídeň Amsterodam Brusel Německo šek Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej
20 article Německé bursy.
Německé bursy. Z Berlina, 12. srpna. (K. k.) V 1 hod. 15 min. Kreditky —.—, stát. dráha —.—, lombardy 27.12. Smýšlení klidné Z Berlina, 12. srpna. (Závěr. kursy.] Amster- dam krátkodobé 168.25, Londýn krátkod. 20.43 Paříž krátkodobé —.—. Vídeň krátkodobé 84.47 Vídeň dlouhodobé —.—, rak. papir. peníze 84.65. ruské papír. peníze 214.90, 3% německá půjčka 74.60, německo-rakouské doly 251.62, duchcovské uhlářská spol. 316.—. Z Berlina, 12. srpna. (Dodat. bursa.) Kreditky 198.75, berlínská obchodní 159 12, darmštatsk. oanka 114.—, německá banka 245.50, diskonto ko- manditní 183.62, drážďanská banka 149.25, nárotíní banka 11462, státní dráha —.—, lombardy 27.—. Baltimore 100.—. Kanada 218.75, Gotthard —. Meridionální dr. 116.75, středomořská dráha — dráha Henri 163 25, 39% říšská půjčka 74.60, ital- ská —.—, španělská —.—, turecké losy 159.— uher, korunová renta 81.60, bochumské 220.75. Phönix 257.37, Lauřina huť 167 87, Consolidace 344.—, gelsenkirchenské 186.37. harpenské 191.— Hibernia —.—, Paket hamb. 138.62, Hansa 295.87, severo-německý Lloyd 116.12, dynamit. trust 171.—. Smýšlení vleklé. Z Frankfurtu, 12. srpna. (Tlgr. závěr. kursy.) Kreditky 198.60, státní dráha 153.—, lombardy 2725, 4% rak. korunová renta květnová —.— 4% rak. kor. renta dubnová 86 40, 42% rak. zlatá renta 93.80, 4% uherská zlatá renta 86.10, 4 % uherská kor. renta 81.75, Phönix 257.60. Smýšlent pevné. Z Hamburku, 12. srpna. (Peněžní bursa.] 49 rak. stříbrná renta (leden-červenec) —.—, 4% rak zlatá renta 92.70, 4% uherská zlatá renta 85.75 rak. kreditky 198.50, akcie rakouské státní dráhy —.—, lombardy 26.80, hamb. paroplavebn akciová společnost 1 8.75, Lloyd 115.90, Vídeř vista 84.65, cena stříbra: 81.— peníze, 81.50 zboží Závěrečné smýšlení klidné Pražská bursa. V Praze, 12. srpna. Oticiální záznamy zněji
Gotthard doktor Lloyd 116.12 Lloyd 115.90 Berlín Londýn Paříž Vídeň Baltimore Kanada Lauřin huť Frankfurt Hamburk Praha drážďanský banka nárotíň banka Phönix 257.37 Consolidace 344 Hibernia Hansa 295.87 1 8.75 Henri 163 25 Phönix 257.60
21 article
Zástavní listy čes. hyp. banky 57 Zást. listy čes. hyp. banky (v zl.) 49 Zást. listy čes. hyp. banky (v K) 4 Zástavní listy čes. hyp. banky 3 1/42 Zákl. úpisy čes. zem. banky 4 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4 Kom. dl. úp. čes. zem. b. [v K) 4 Mel. úp. č. zem. banky (ve zl.) 49 Mel. úp. čes. zem. banky (v K) 49 žel. úpisy čes. zemské banky 4 95 Zákl, dlužní úpisy bukovin- ské zemské banky . . . . 49 Dlužní úpisy Živnost. banky 41/4 Dluž. úpisy Čes. prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen » . Zást. listy Hyp. ústavu Měst- ské spořitelny pražské Zást. listy mor. hyp. banky 57 Zást. listy mor. hyp. banky 4% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49 Žel. úpisy mor. zeměd. banky 4 % Zást. listy I. mor. spořitelny 4 1/4 Zást. listy I. mor. spořitelny 42% Zást. listy hal. zemské banky 41/2 Zást. listy hal. zemské banky 4 Kom. dl. úpisy hal. zem. banky 49 železníč. úp. hal. zem. banky 49 Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/42 Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 49 Zást. listy Rak.-uherské banky 49 Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 49 Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 3 1/4 Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 42 Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 3 1/% Zást. listy Rak. hyp. Banky 42 Prior. obl. spol. rak. míst. drah 39 Ruská státní půjčka z r. 1906 5 Bulharská stát. půjčka z r. 1909 4 1/49 Únorová společ. renta (v pap.) 4.29
Mel Zást město Hal Zást Prior
22 article
Dubnová spol. renta (ve stř. Květnová spol. renta (v pap. Červencová spol. renta (ve stř.) Rakouská zlatá renta . . . 49 korunová renta . 49 Investiční renta . . 31/49 Česká banka Union . . . . . . Česká banka . . . . . . . .. Česká průmyslová banka . . .. Česká zajišťovací banka . . .. Hospodářská úvěrní banka . . . Chorvatská zemská banka . . . s Jadranská banka . . . . . . s Lublaňská úvěrní banka . . . . s Úvěrná banka úč. spol. v Růžome berku (Röszahegy) . . . . . Moravská agrární a prům. banka Pozemková banka . . . . . . Pražská úvěrní banka . . . . . První čes. akc. pojišťovna na život První pražská zastavárna . . .. Zál. úvěrní ústav v Hradci Král. . Živnostenská banka . . . . .. Haličská akc. hypoteční banka . . Rakousko-uherská banka . . . Buštěhradská dráha (lit. A) . . Buštěhradská dráha flit. B) . . . Pražská paropl. po Vltavě a Labl. Kolínská továrna chemická . .. Alpinská montanní společnost . . Kolínská továrna na káv. náhražky Podolská cemeptárna . . . . . Česká společnost cukerní . . . . Český pivovar v Čes. Budějovicích. El.-lech. akc. spol. dř. Kolben a sp. První česká raffinerie v Modřanech Českomoravská strojírna . . .. Daňkova strojírna . . . . . .. Poldina huť . . . . . . . . . Pražská železářská společnost .. Rustonova strojírna . . . . . Pražské papírny, akc. spol. . . Chorvatská cukerní . . . . s s Škodovy závody . . . . . . . První česká továrna orient. cukrov. Záp.-české tov. kaol. a šamot. ..
Kolben Daňkův Rustonův Škodův Hradec Královský Rakousko Vltava Čes . Budějovice Modřany Zápy Český banka Union Český banka Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka zemský banka jadranský banka pozemkový banka úvěrní ústav živnostenský banka hypoteční banka uherský banka El Poldin huť
23 article
Pařížská bursa. Z Paříže, 12. srpna. (Počáteční bursa.) 3pro renta 87.92. Smýšlení pevné. Z Paříže, 12. srpna. (Telegr. závěr. kursv. 3% renta 88.—, italská renta 95 57, rak. po- zemkový úvěrní ústav 1256, státní dráha —.— lombardy —.—, cheky na Londýn 25.25, rakou- ská zlatá renta 92.30, uherská zlatá renta 86.90 otomanská banka 623.—, tabáková režie 366.—. ruské 1906 104.60, turecké losy 189.—, Rio Tinto 1926, španělské exteriery 89.70, Randské báň- ské hodnoty —.—. Smýšlení stálé. Bruselská bursa. Z Bruselu, 12. srpna. (Zpráva Živnostenské banky.) Metall Donetz kmen. . . . .. Metall Sud. Oural prio . . .. Olkovaja . . . . . . . . . . . Provedience Russe B. . . . .. Dnieprovienne . . . . . . . . Metall Russo-Belge . . . . . . Nicopol-Mariupol kmen. . . . . Londýnská bursa. Z Londýna, 12. srpna. (K. k.) Peněžní bursa. Konsoly 7311/.. Rupie 64.—, 4% japonská renta 83.50, 59% japonská renta z r. 1907 100.—, Ri Tiato 76.50, Anaconda 7.50, Kanada Pacific 225.— Union Pacific 158.50, diskonto 313/. 5% čínská půjčka z roku 1905 —.—, Steel 66.—, Randské báňské hodnoty 6.56, Smýšlení stálé.
Russ Russo Belge Pacifik 225 Paříž Londýn Rio Tinto Brusel Nicopol Mariupol Anaconda Kanada Ri Tiato 76.50 Union Pacifik 158.50 Steel 66 zpráva živnostenský banka
24 article
Trhy na zboží. Plodinová bursa. V Praze, 12. srpna Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pše- nice 76—81 K 10.50, K 11.50, velkozrnná 9.— 9.50, vadná 8.65, 8.90, žito 1912 70—73 kg 8.40 8.70, 1913: 8 40, 8.70; ječmen výběr K 9.—, 9.25 I. jakosti 8.60, 8.75, střední 8.30, 8.40, merkantilní 7.75, 8.— oves výběr 9.—, 9.10, prima 8.75. 8.80, merkantilní 1912 8.30, 8.40, vadný 8.10. 8.15 kukuřice cinquantin 1912 11.50, 11.75, kukuřice cizozemská 9.20, 9.30, kukuřice uher. 9.40, 9.50 vikev česká —.—, —.—, haličská 0.—, uherská —.— pohanka —.—/ proso —.— Luštěniny. Ceny za 50 kg transíto: fasole k vaření K 15.—, 16.—, ke krmení —.— boby 10.—, 10.50, hrách Viktoria 15.—, 17.— k vaření žlutý 12.—, 13.50, k vaření zelený 13.50
Praha Viktoria kg 8.70
25 article
odllje 33nz 17.—, ke krmení 11.—, 12.—, čočka 1912 18.50 24.50. Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 1912 36.—, 37.—, ruský 1912 —.—, —.—, kmin holandský 35.50, 36.50, kmin haličský —.—, —. — lněná semena uherská —.—, —.—, konopná se- mena uherská 12.50, 13.50, haličská 12.50, 13.50. Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno lisované 1913 5.—, 5.20, cizí 4.25, 4.50, sláma cepy mlácená 2.25, 2.50, ke stlaní 1.80, 2.10, krmní sláma 2.50, 2.70. Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: švestky české 1912 16.50, 24.—, švestky české 1910 —.—, — merkantil. bosenské —.—. —.—, bosenské 110/120 — —.—, 95/100 —.—, —.—, 80,.85 —.—, —.— 70/75 —.—, třešně —.—, —.—, víšně —.—, —.— hrušky —.—, —.—, křížaly —.—, —.—. Povidla. 100 kg 45.—, 48.—, slazená a cezená 100 kg. —.— Jetelová semena 50 kg: červený 1913 —.— —, červený kokotice prostý 1913 —.—, —.— bílý 1913 60.—, 106.—, švédský 1913 70.—, 85.— úročník —.—, —.—, thymotée —.—, —.—, ružák 13.—, 22.—, vojtěška česká kokotice prostá —.—, vojtěška francouzská —.—, —.— Vičenec (ligrus) jednosečný —.—, —.—, dvoj- sečný — Šlad po 50 kg: Ia 14.50, 14.75, Ila 14.. —, 14.25. Brambory 50 kg: k jídlu 4.—, 5.— Sušená čekanka 50 kg promptní 9.—, 0.—. Škrob po 100 kg transitor pšeničný —.— —.—, rýžový —.—, —.—, vlhký brambor. škrob .—, —.—, brambor. 1. jakosti 32.—, 32.50, nej- jemnější 33.—, 33.50, nejjemu, škrobová moučka 33.50, 34.—.
Jetelová Ilo kg kg : ia
36 article
Z Vídně, 12. srpna. (Telí. zpr. »Nár. Listůs. Plodinová bursa. Rakouská zpráva o sklizn dnes uveřejněná, vyhovuje úplně nadějím ve skli zeň skládaným a neměla tudiž na obchod vel- kého vlivu. Lepší kvality letošního produktua opozděná sklizeň měly v zápětí, že jednak ma- jitelé neradi se odhodlávali ke slevám, jednak že dovozy a nabídka nenabyly takového rozsahu jako v jiných letech v této saisoně bývá. Poně- vadž však konsum a obchod očekávají větší slevy hradí jen nejnutnější potřebu. V pšeníci činili reflektanti nízká podání, která prozatím selkala se s odporem. Na konec povolili slevy 5 haléřů. V žitě chýlí se tendence rovněž na prospěch kupců, ale pro nepatrný obchod zůstaly záznamy nezměněny. Z pícnin je po kukuřicí dobrá po- ptávka. Vzhledem k pevné tendenci na světových trzích byly požadavky zvýšeny o 10 hal. Konsum a obchod ochotně nakupovaly zásoby pro nej- bližší dobu. V ovse vázne obchod úplně, ale po- slenně hlášené ceny zůstaly v platnosti. Znamenaly: pšenice tisská stará —.— nová 12.10, 12.50, banátská nová 11.95, 12.35, pše- nice z jižní dráhy —.—, —.—, slovácká stará —.— —.—, nová 11.10, 11.60, dolnorak. —.—, pše- nice z Morav. pole n. 10.55, 11.10, pšenice ruská —.—, —.—, rumunská —.—, —.—. — Žito šutler .—, —.—, nové slovácké 8.90, 9.20, žito z okolí Pešti 9.—, 9.30, žíto z jižní dráhy 8.85, 9.10. žito rakouské 8.75, 9.15, žito české 0.—, 0.— Ječmen nový: moravský ze stanice 8.60, 9.15. dol.-rakouský ze stan. 7.60, 9.—, ječmen slovácký 7.75, 9.70, z jižní dráhy 0.—, 0.—, různý uher- ský ze stanice —.—, —.—, sev.-uherský 7.50, 9.50. tisský 0.—, 0.—, pro pivovary 7.25, 8.—, ke krmení 7.60, 8.50. Kukuřice uherská 8.65, 8.90, kukuřice rumunská 0.—, 0.—, cinquantin. st. —.— —.—, nová 10.50, 11.—, kukuřice laplatská 0.—
Ječmen Vídeň Morava Pešť slovácký žít český 0 dol
37 article
—.—. — Oves uherský špatný 9.25, 9.70, oves vybíraný 9.75, 10.75, nový 9.—, 9.80, český, mo- ravský 9.50, 9.90. — Řepka nová pohotová korun 15.50 až 16.—, uherská K 15.25, 15.75, rumunská ská nová —.— až —.— Z Drážďan, 11. srpna. [Bursa plodinová.) Ceny za 100 kg v markách. Pšenice bílá —.—, pšenice hnědá 203, 207, červená ruská 229. 234, žito tuzemské staré —.—, —.—, žito tuzemsk nové 162, 164, žito ruské staré —.—, —.—, ječ- men saský —. —, ječmen slezský —, —, český ——, moravský —, —, ječmen ke krmení 144. 153, oves saský 168, 174, saský vlhký 135, 150, slezský 168. 174, americký 174, 176; kukuřice cinquantin stará —, —, nová 192, 200, amer. míxed 147, 149, Laplata žlutá 147, 149, hrách 180, 200, boby —, —, vikev 210, 220, pohanká tu- zemská —. —, cizí 215, 235, řepka zimní vlhké 295, 300, řepka suchá 290, 295, Iníně pěkné 260, 265. prostřední 245, 255, Laplata 255. —, otruby pšeničné hrubě 11.—, 11.40, jemné 10.60, 11.— otruby žitné 12.20, 12.60 marek. Z Berlina, 12. srpna. (K. k.) Závě r. Pšenic na září 200.75, na prosinec —.—. Smýšlen mdlejší. Žito na září 167.25, na prosinec 168.—.
Řepka Bursa Záv Drážďany slezský Laplata Berlín kg
38 article
Smýšlení mdlejší. Oves na září 162.75, na pro- sinec 165.50. Smýšlení mdlé. — Kukuřice na zá —.—, na prosinec —.—. Smýšlení: bez obchodu Počasí: zamračeno. Z Hamburku, 12. srpna. (K. k.) Pšenice hol- štýnská stálá, 204.—, 208.—, žíto meklenburské stálé, 170.—, 172.—, žito ruské bez záznamu. Počasí: krásně. Z Paříže, 11, srpna. (K. k.) Závěrek. Ove klidný, na srpen 21.20, na září 20 50, na září-pro- sinec 20.70, listopad-únor 20.90. — Žito klidné, na srpen 19.25, na září 19.25, na září-pros. 19.65 listopad-únor 19.—. — Pšenice klidná, na srpen 27.85, září 27.45, září-prosinec 27.45, listopad- únor 27.45. — Mouka klidná, na srpen 37.— září 36.06, září-prosinec 35.80, listopad-únor 35.65. Počasí: zamračeno.
Hamburk Paříž
49 article
V Praze, 12. srpna. Záznamy pražské plo- dinové bursy: Mlýnské výrobky: Ceny za 100 kilogr.: pšeničná mouka čís. 0 K 35.—, 36.—, č. 1 34.— 35.—, č. 2 32.—, 33.—, č. 3 30.50, 31.—, č. 4 29.— 30.—, č. 5 28.50 29.—, č. 6 27.50, 28.50, č. 7 25.— 26.—, čís. 8 18.50, 19.50, O/P 32.—, 32.50. Žitná mouka čís. 0 27.—, 27.50, č. 0/1. 26.50, 27.—, č. I. 25.50, 26.—, č. II. (jednomletá) 24.50, 25.—, č. III. 21.50, 22.—, č. IV. (krmná) 18.50. 19.—, pšeničné otruby jemné 12.75, 13.—, pšeničné otruby hrubé 13.—,13.5, otruby žitné 13.—, 13.25, krupice 100k, 35.50, 36.—, prach 14.-0, 15.—, tluč —.—. — kroupy: čís. 3/0 46.50, 47.50, čís. 2/0 45.50, 46.50 čís. 0 44.50, 45.50, čís. 1 42.50, 44.—, čís. 2 41.50 42.50, čís. 3 40.50, 41.50, čís. 4 38.50, 39.50, čís.5 37.50, 38 50, čís. 7 31.—, 32.—, čís. 8 29.—, 30.— čís. 9 27.—, 28.—, čís. 10 25.—, 26.—, zlom 27.—,
Praha O / P 32 32
50 article Cukr.
Cukr. V Praze. 12. srpna. (4Prag. Zuckermarkt.«) Bílé zboží: Dodatečně byly 2 proc. tuzem- ského kontingentu pro srpen za základní cenu K 74.50 franko Ústí uvolněny Pilé: Terst: klidné; pohotové centrifugal K 27.75 až K 28.75, na listopad-březen K 27.75 až 28.75, prosto dovozného z Terstu, prodavající Granulated: stálé: first marks pohotové 12.31/4 cena, na řijen-prosinec 11.6 prodavači na leden-březen 11.71/2 prodavači. 5 hod. Klidný. Franko Ústí pohot. K 20.90 na říjen-prosinec 21.15 peníze. Z Terstu, 12. srpna. 11 h. 30 m. Klidné Pohotové 27.75 až 28.75, nová kampaň 27.62 až 28.75 zboží ere
Praha Praga Ústí Terst Franca