1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve středu 13. srpna 1913.
Praha
4
article
la ranni a večerní listy
předplácí se
V Praze v admainistracii
na měsle.
na čtvrt feta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
na měste.
Ba čtvrtieta : . . . 7 K en
ve filiálkách
9 K 80
na měsle
Poštou-
a měsle,
na čtvrt ieta : . . . 9 K 80
s dvoji zásilkou
na měsle.
rrtieta: : ke
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8
v přílohou pro venkov o 12 stranách
Praha
6
article
Naši Jihoslované po válce.
Naši Jihoslované po válce.
V neděli podepsán v Bukurešti míi
mezi balkánskými státy a nastává likvida-
dace nešťastné druhé balkánské války. C
se muselo státi, stalo se; sváru srbsko-
bulharského využili cizí sousedé a za sou-
hlasu vítězného Srbska urvali slovanskému
světu půl milionu Bulharů. Rumunsko jich
zabralo 100.000 a pode jho řecké dostává
se jich v jižní Makedonii 400.000. Samo
pokořené Bulharsko, jež se dalo loni do
války s Tureckem, aby osvobodílo své ma-
kedonské bratry, odchází z bukurešťské
konference s pochybnou poukázkou na
Thracii, kterou si musí znovu dobýti na
Turecku. Na Balkáně jásají Rumuni, Ře-
kové, císař Vilém jim gratuluje a Slovan-
stvo si s hanbou zastírá utrápenou tvář.
Ale likvidace druhé války nebude se
prováděti jen na Balkáně, nýbrž také v naší
monarchii. Elektrický proud, jenž celý rok
probíhal Balkánem, vzbudil podružné prou-
dy i v naší říši a urychlil leckteré zajímavé
zjevy. Na př. přesvědčil kde koho, jakou
cenu má niebelunská věrnost našeho ně-
meckého spojence, když u nás zahraniční
politiku dělá hr. Berchtold a veřejné mi-
nění o ní informuje odborný přednosta Ká-
nia de Kánya. Anebo, že stromy maďarské
hrdopyšností také nerostou do nebe a vě-
domí, že v Uhersku žijí tři miliony Rumu-
nů a tolikéž Srbů a Chorvatů, nutí i hr.
Tiszu, aby pomýšlel na vyrovnání s těmito
nemaďarskými občany maďarského státu.
Jihoslovan
Bulhar
Rumun
Vilém
Berchtold
Kánya
Srba
Chorvat
Bukurešť
Srbsko
Rumunsko
Makedonie
Bulharsko
Turecko
Thracie
Balkán
Uhersko
Slovan
Tisza
7
article
Emancipace rumunského království od Ra-
kouska neobejde se bez značného sesílení
národního sebevědomí uherských Rumunů,
kteří jako členové národa, dominujícího n
balkánském poloostrově, nebudou nyní vů-
či Maďarům skromnějšími ve svých poža-
davcích, než byli do války. A neméně vzro-
stlo sebevědomi rakousko-uherských Srbů
a Chorvatů, kteří s nadšením sledovali hr-
dinské čirfy svých bratrů na Balkáně přes
to, že pan Kánia de Kánya každé srbské
neb chorvatské zajásání prohlašoval dív ne
za velezradu.
Ačkoli Maďarům, jimž za první války
naskakovala husí kůže, značně otrnulo po
druhé válce, nicméně možno již nynís
bezpečností souditi, že ani hr. Tisza, ani hr.
Khuen neodváží se již provozovati v Chor-
vatsku politiku Rauchových velezrádných
procesů a Cuvajova komisariátu. Vědomí
národního bratrství mezi Chorvaty a Srby
prohloubilo se nejen v Dalmacii, kde i
katoličtí chorvatští pravaši škrtli se svého
programu nenávist k Srbům, nejen v Chor-
vatsku, kde srbofobství utkvělo již jenv
posledních zbytcích bývalé frankovštiny,
nýbrž i v Bosně a Hercegovině, kde vůči-
hledě mizejí dávné spory mezi pravoslav-
nými Srby a arcibiskupem Stadlerem štva-
nými katolickými Chorvaty a nabývá půdy
myšlenka srbsko-chorvatské koalice, ke
které se hlásí i vůdcové mohamedánských
begů, potomci poturčených před dávnými
lety Srbů. Dnes vysmějou se Chorvatéi
Srbové pešťským a vídeňským povídačkám
o tom, že jsou inferiorní národ a proto se
musejí dát v Chorvatsku spravovati Mada-
ry a v Bosně Němci. Ukážou právem na
státní a vojenskou organisaci svých bratří
na Balkáně, kteří se uměli spravovati sami
bez Vídně i Pešti a odmítnou neprošené
cizí poručníky. Ohánějí-li se orgány hr.
Berchtolda dosud heslem „Balkán balkán-
ským národům“, musejí obdobně uznati, že
Rumun
Maďar
Srba
Chorvat
Kánia
Kánya
Tisza
Rauchův
Cuvajův
Stadler
Berchtold
Balkán
Chor
Dalmacie
Boseň a Hercegovina
Chorvatsko
Mada
Boseň Němec
Vídeň
Pešť
8
article
chorvatské a srbské jižní země naší mo-
narchie mohou patřiti jen Chorvatům a
Srbům.
Zvláštní vliv měla balkánská válka na
Slovince. Zarazila postup vítězného kle-
rikalismu. Až do letošního roku klerikální
strana Šusteršičova dobývala jeden slovin-
ský kraj za druhým; byla už pánem celého
Kraňska až na několik větších měst, pá-
nem celého slovinského Štyrska a Koru-
tan a letos se chystala opanovati také slo-
vinské Goricko, aby odtud vtrhla vítězně
i do Terstu. Ale tu se její vítězný pochod
náhle zarazil a při gorických, právě ukon-
čených zemských volbách Šusteršičova
strana utrpěla rozhodnou porážku. I ven-
kovské obce gorické, dosud věrně plnící
rozkazy klerikální strany, zamítly kandi-
dáty, postavené novoklerikální stranou
Šusteršičovou a volily liberálně.
I Slovinci prohlédli a počínají pod
dojmem událostí balkánských chápati, jaký
význam má myšlenka národní, před kterou
je po leta jako před vnuknutím ďábelským
varovali klerikální vůdcové. Dr. Šusteršič,
aby posílil své prořídlé šiky, svolává právě
do Lublaně klerikální slovinský sjezd,a
tuše asi, jak nevčasný jest jeho podnik,
omlouvá se ve svém orgánu, že sjezd ne-
bude podnikem politickým, nýbrž čístě
náboženským. Ale „Sloven. Narod“ přípo-
míná právě v čas, jaký byl cíl a jaké měly
účinky četné, už starší katolické sjezdy
slovinské. Stalo se na př., že bojovný kle-
rikální biskup Mahnič na jednom tako-
vém lublaňském sjezdu veřejně proklel
národní myšlenku jako myšlenku pohan-
skou. Jiný bojovník klerikalismu, zesnulý
lublaňský bískup Missia, dal ze sjezdové
resoluce škrtnouti odstavec, přimlouvající
se za podporování národního slovinského
školství v Korutanech.
Chorvat
Srba
Šusteršičův
doktor
Šusteršič
Kraňsko
Štyrsko
Terst
Lublaň
Korutany
Šusteršičův
9
article
Myšlenka národní byla v programu
slovinské klerikální strany dána ve psí
slovinské národní školství nesmělo býtiv
Korutanech podporováno, poněvadž si to-
ho nepřáli němečtí klerikálové korutanští
a aby ani slovinská školská matice ne-
mohla hatiti klerikální plány v Korutanech.
vyhlášen jí boj a orgán dra. Šusteršiče se
neostýchal přímo zrazovati své čtenáře
aby nedávali ani haléře školskému spolku
sv. Cyrilla a Methoda, poněvadž prý jeho
správa je v rukou liberálních.
Zatím co dr. Šusteršič pořádal pouti
do Říma a na eucharistické kongresy,
Korutanech a ve Štyrsku na jazykovém
rozhraní jedna slovinská ves za druhou
stávala se lupem germanismu a v samém
Kraňsku Slovinci za poslední léta nepo-
stoupili ani o krok, naopak byli vrženío
celá desetiletí nazpět.
Balkánská válka způsobila konečně
obrat i mezi Slovinci. Po porážce, kterou
klerikálové utrpěli v Goricku, sám „Slo-
venec“ přinesl článek, v němž hájí myšlen-
ku národní, kterou před lety biskup Mah-
nič prohlásil za pohanskou. Reakce proti
klerikalismu, která nastala v Goricku.
zasáhla patrně také Kraňsko a dr. Šuster-
šič včas obrací, aby zachránil, co se dá
zachrániti. Bude-li tato protiklerikální re-
akce mezi Slovinci trvalá, povede-li k pro-
buzení jich národního sebevědomí, bude to
vedle srbsko-chorvatské dohody aspoň je-
den světlý paprsek, jenž k nám zazáří se
zachmuřeného nebe balkánského.
doktor
Šusteršič
Slovinec
Mah
Šuster
Korutany
Řím
Štyrsko
Kraňsko
spolek svatý . Cyrilla
10
article
Po uzavření míru.
Po uzavření míru.
Sir Eduard Grey o situaci na Bal-
káně.
Odročení konference velvyslanců. — Do-
hoda ohledně Albanie a Egejských ostrovů.
Z Londýna, 12. srpna. (K. k.)
dnešní schůzi dolní sněmovny promlu-
víl sir Eduard Grey o situaci na
Balkáně a sdělil, že konference vel-
vyslanců se odročila na dobu prázdnin.
Dospělakpoznání, že dosáhla
stadia, ve kterém jest odů-
vodněnou přestávka a sejde
se opětně, jakmile bude to
nutno a bude-li to jednomysl-
ným přáním zúčastněných
vlád. Odročení konference velvyslanců
nedává žádné příčiny k nějakému ne-
příznivému usuzování o vzájemném po-
měru velmocí.
„Dosáhli jsme stadia“, pokračuje si
Eduard Grey, „ve kterém evropský
koncert jest tak pevně založen, že
skutečnost odročení velvysl. konference
nepřipouští žádné pochyb-
nosti o zdraví a dobrém stavu
koncertu.
Grey poukázal na původ a cíle kon-
ference velvyslanců, načež pravil: „Jejím
hlavním úkolem bylo, aby docílila dohody
velmocí o albanské otázce a dále o otáz-
ce ostrovů v Egejském moři. Dohody v
obou těchto otázkách bylo dosaženo. C
se týče Albanie, bude dosazena mezíná-
rodní komíse kontrolní, jejíž hlavním
úkolem bude, aby zřídila autonomni
stát v čele s knížetem, který bude volen
velmocemí.
Za dalšího průběhu schůze ptal se Barran
státního tajemníka zahraničního úřadu:
1. Zdali Turecko učinilo velmocem ne-
dávno dobrovolně návrhy o reformě správy
v Arménsku,
2. zdali Anglie zaujala stanovisko k těm-
ta návrhům, a
3. jak daleko pokročilo toto vyjednávání
mezi velmocemi se zřetelem na všeobecnou
reformu v asijském Turecku a zdali bylo jako
podklad tohoto vyjednávání smluveno, že
není jeho účelem zřízení zájmových sfér, ný-
brž zabezpečiti Turecku společnou pomoc
všech velmocí, aby chráněny byly jeho asijské
državy a zřízena dobrá vláda.
Grey
Bala
Albánie
Londýn
Balkán
Turecko
Anglie
Eduard Grey
dolní sněmovna
zahraniční úřad : 1
11
article
Grey na první otázku přisvědčil, poku
jde o druhou a třetí otázku, jest situace ta-
ková, že zástupci šesti velmocí za-
kročili v Cařihradě výkladem zá-
kladů pro reformu, nemůže však v tak
časném stadiu vyjednávání učiniti žádného
sdělení o osnově. Může jen říci, že cí
všech velmocí jest přesně vymezen v posled-
ních slovech dotazu, že totiž porady nemají
za účel, aby zřízeny byly zájmové sféry v Tu-
recku.
ODalší část řečí Greyovy pozdě v nocí dodané
viz v posledních zprávách.)
Velvyslanecké konference skončeny.
Z Berlína, 12. srpna. V diplomatických
kruzích se proslýchá o nynější situaci toto:
Včerejší konference velvyslaneů
byla poslední před odročením
do podzimu. Očekává se, že sir Ed.
Grey již dnes učiní prohlášení
dosavadní činnosti konference.
Albánská záležitost jest skoro
úplně vyřízena a stanovisko Ra-
kousko-Uherska a Italie při ní
respektováno. Rovněž otázka Egej-
ských ostrovů je upravena. Jde
ještě o záležitostí formální. Věcně je vyří-
zeno vše.
Z Londýna, 12. srpna. »Reuterova kan-
celář« se dovídá, že Irancouzskýa
italský velevyslanec obdr žel
dnes dopoledne zmocnění o
svých vlád, aby projevili sou-
hlas s formulí, kterou na vrhl sir
Edvard Grey v otázce Egejských
ostrovů. Oba velevyslanci sďělili Greyovi
toto rozhodnutí. Protože záležítost ostrovů
jest nyní upravena, bylo usneseno, že
není více třeba žádné schůze vele-
vyslanců, alespoň tak dlouho ne.
dokud různé komise pro Alba-
nii neskončí své práce.
Grey
Greyův
Reuterův
Irancouzský
Cařihrad
Berlín
Londýn
RakouskýUhersko
Edvard Grey
12
article
Telegramy krále Karola a odpovědi
balkánských králů.
Z Bukurešti, 12. srpna. (K. k.) „Ag. tel
roum.“ oznamuje: Hned po podepsání míru
zaslal král Karol čtyřem mocná-
řům balkánským tyto telegramy
Králi bulharskému: Mir byl prá-
vě podepsán. Především mám na srdci
abych uznal smířlivost delegátů vlády Vašeho
Veličenstva, která umožnila dosažení všemi
kýženého cíle. Přes oběti, které si Bulharsko
musilo uložiti, bude bulharský národ žehnati
Vašemu Veličenstvu, že mohl Jste učiniti ko-
nec této krvavé válce. Nastává nová éra sou-
středění, která zacelí rány. Nastane opět roz-
květ království. Vaše Veličenstvo nechť nepo-
chybuje o tom, jak velice mi leží na srdci, aby
opětně byly zjednány a upevněny přátelské
a dobré sousedské styky mezi oběma zeměmi
a rovněž nechť nepochybuje o upřímnosti mých
srdečných citů pro osobu Vašeho Veličenstva.
Telegramy králům řeckému, srb-
skému a černohorskému znějí takto
Jsem šťasten, že mohu sděliti, že mír byl po-
depsán. Jest pro mne velikým uspokojením,
že toto kýžené dílo bylo provedeno v mém
hlavním městě, kam Vaše Veličenstvo vyslalo
delegáty. Nechť tento důležitý akt, který zjed-
nal nový pořádek věcí na balkánském polo-
ostrově a rozšířil hraníce království Vašeho
Velíčenstva, jest východiskem epochy klidu
a rozkvětu, která umožní Vašemu národu, aby
sklidil ovoce velikých obětí. Blahopřeji Vaše-
mu Veličenstvu zplna srdce k dosaženému
velkému úspěchu a ujišťují Vás opětovně svý-
mi nejsrdečnějšími city a vroucím přáním, aby
dobrý poměr mezi našimi státy stal se ještě
užším.
Karol
Král
Bukurešť
Bulharsko
Mir
13
article
Král Petr zaslal králi Karoloví tento
telegram: Poněvadž dověděl jsem se od svého
ministerského předsedy, že mírová smlouva
byla podepsána ve Vašem hlavním městě, po-
važuji za svou povinnost, abych vyslovil Va-
šemu Veličenstvu své plné díky za milostivé
přijetí, jehož se dostalo mým zmocněncům, ja-
kož i za osvícenou podporu Vašeho Veličen-
stva a Vaší vlády, aby rychle byl zjednán mír
na základě balkánské rovnováhy. První smlou-
va bukureštská před sto léty vytvořila záruky
pro mezinárodní existenci Srbska, které bylo
mým dědem a jeho spolupracovníky vysvobo-
zeno z otomanského jha. Nynější smlouva
otevře, jak doufám, periodu rozkvětu našich
národů. V tomto okamžiku rád vzpomínám, ž
poměr mezi Rumunskem a Srbskem byl v mi-
nulosti vždycky prodchnut city nejsrdečnějšího
sousedství. Solidarita společných zájmů při-
pouští naději, že tento poměr bude v budou-
cnosti ještě užším. Petr.
Černohorský král Mikuláš te-
legrafoval:
Můj ministerský předseda a delegát na
konferenci v Bukurešti mi sdělil, že mír mez
státy balkánskými byl právě podepsánv
krásném hlavním městě Rumunska za milo-
stivých auspicií Vašeho Veličenstva. Tento
mír, důležitá to událost v životě balkánských
států, s kterou pro vždy zůstane spojeno jmé-
no Vašeho Veličenstva, přinese další štěstí
jakož i duševní a hospodářský rozkvět bal-
Petr
te
Virginie
Srbsko
Rumunsko
Bukurešť
14
article
V drobném prodejlr
ranní čislo e sobě . . za 8k
večerní
. za 4
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo
večerní .
Inaeráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty příjíma
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se táž
redakce, tiskárna a expedice
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevraceii
15
article
kánským národům, kteří mají pro vždy zůstati
spojeni. Blahopřeji Vašemu Veličenstvu z plna
srdce k tomuto řídkému úspěchu, za který
vyslovuji Vám svůj dík. Mikuláš.
Řecký král Konstantin telegra-
foval:
Děkuji Vašemu Velíčenstvu z plna srde
za Váš telegram, v němž mi oznamujete pode-
psání míru. Nezapomenu nikdy chování se
Vašeho Veličenstva k mé osobě za této slavné
a svízelné periody a děkuji Vám zejména za
Vaše přání, aby moje zem se v míru rozvíjela.
Oběti byly nesmírné, ale sláva a dosažený
úspěch jest jich hoden. Jsem zejména dojat
projevem srdečných citů Vašeho Veličenstva
a ujišťují Vás svým nejvroucnějším přáním,
aby poměr našich zemí stával se stále užším,
oč budu ze všech sil usilovati. Konstantin.
telegr
Konstantin
16
article
Bulharský král Ferdinand o-
pověděl:
Kladu váhu na to, poděkovati Vašemu
Veličenstvu za srdečný telegram, který Jste
mi zaslal při uzavření aktu, kterým končí vr
tragická perioda dějin mého národa, ve které
poznal po skvělých vítězstvích nejkrutější
zkoušky a nejrůznější příkoří. Vynasnažíme
se nyní, abychom v posilujícím míru a v hor-
livé práci zapomenuli na své utrpení a aby-
chom připravili lepší budoucnost. Musím
uznati, že svět děkuje ustavičné námaze Va-
šeho Veličenstva a součinnosti Vaší vlády, že
skončena byla tato krvavá a pustošivá válka
a vyslovuji Vám za to díky jménem svým a
svého národa. Těším se, že toto moudréa
lidské dílo jest východiskem pro opětné zjed-
nání přátelského a dobrého sousedského po-
měru mezi našimi oběma zeměmi. Já a moje
vláda si přejeme a budeme se snažiti, aby
tento poměr stal se vroucnějším než v minu-
losti. Doufám, že Vaše Veličenstvo, které při
nezdaru podalo mi důkazy svých sympatiía
své účasti a jest prodchnuto těmitéž city, jako
já, mi pomůže, aby smazány byly rychle bo-
lestné stopy nejnovějších události a aby na
základě úzkého přátelství mezi Rumunskema
Bulharskem podporován byl rozkvět našich
národů. Ferdinand.
Ferdinand
Virginie
Bulharsko
17
article
Král Karol Polncaréovi.
Z Bukurešti, 12. srpna. (K. k.) Král
Karol zaslal presidentu Poincaréovi tento
telegram: Se živou radostí přijal jsem blaho-
přání, které tlumočil mi vyslanec Blondel
jménem Vaším k uzavření míru. Pospíchám,
abych Vám srdečně poděkoval za tento dů-
kaz sympatie. Bylo mi obzvlášť příjemno
pozorovati, jak oceňují se ve Francii naše
snahy, aby opětně byl zjednán klid na bal-
kánském poloostrově, jehož sítuace byla
předmětem znepokojení Evropy.
K revisí mírové smlouvy
M. Z Kolína n. R., 12. srpna. (Zvl. tele-
gram »N. L.«) Berlínský telegram »Köln.
Ztg.« sděluje vůči všem zprávám o stano-
vísku Německa k otázce revise mírové
smlouvy bukurešťské, že Německo ne-
účastní se pokusů o revisí jen
proto, že nechce mařiti s náma-
hou dosaženého díla míru. Není
radno pracovati o revisi v této době a
bude-li jí třeba, je dosti dasu, až vrátí se na
Balkán poměry klidnější.
Z Londýna, 12. srpna. Dle výkladu zdej-
šího tisku nastal skutečný obrat v ruské poli-
tice v nazírání na otázku revise bukurešťské-
ho míru. Rusko, jak se zdá, je ochotno vzdáti
se úplně myšlenky revise, poněvadž požada-
vek Rakousko-Uherska přesahoval značně
přání Ruska. Rakousko je tedy isolováno. An-
glické politické kruhy míní, že by Rakousko-
Úhersko nejlépe učinilo, kdyby změnilo své
stanovisko k otázce revise mírové smlouvy
V prohlášení sira Ed. Greye, které se oče-
kává, bude zdůrazněn princip nevměšování
se. Anglie přistoupila by na revisi smlouvy jen
v tom případě, kdyby všechny velmoci si re-
vise jednomyslně přály.
Polncaré
Karol
Poincaré
Blondel
Köln
Grey
Bukurešť
Francie
Evropa
Kolín
Německo
Balkán
Londýn
Rusko
Rakousko
Uhersko
Anglie
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Sibířský Petropavlovsk. Tataří v mešitě
Píše Fr. Vondráček.
Z Kurganu, dočasného pobytu svého na Sibi-
Hi, konal jsem kratší i delší výlety. Jednou namířil
jsem ke kočovným Kirgizům, u nichž zvláště zají-
mala výroba kumisu (léčivý a opojný nápoj z koň-
ského mléka) a způsob života orientálního, jindy
navštivil jsem známé na „dači“ (letní sídlo obyčej-
ně v lese). Také koňské dostihy ve stepích posky-
tovaly dobré zábavy. Jezdilo se po dráze, větši-
nou povozem „těležkou“. Avšak zájezdem nad vše
ostatní zajímavým a vzácným byl mi výlet sibiř-
skou drahou do Petropavlovska v guber-
nii tobolské. Jede se tam z Kurganu půl dne. Vlak
projíždí poněkud bažinatou krajinu, hojně obydle-
nou vystěhovalci (pereselenci) z evropského Ru-
ska. Vláda stěhování to podporuje. Značné množ-
ství „pereselenců“ založilo již tu celé osady až
80 číslech domů. Potvrzují to čeští sládkové, již
končinách těch bydlí a pivo do nových „děrevní
dodávají. Minuvše velké solné jezero „Medvědi
ostrov“, dospěli jsme ke břehům řeky Išimu.
Při řece Bšimu rozkládá se obchodně velice dů-
ležité město Petropavlovsk. Založeno bylo
původně jako pevnost, stalo se záhy pro svou vý-
hodnou polohu stanicí obchodních karavan a do-
staveníčkem ruských průmyslníků a obchodníků
se středoasíjskými Bucharci, Taškenci a také Číňa-
ny, přivážejícími tovary na výměnu. Proto ote-
vřen ve městě veliký trhový dvůr — bazar — pro-
stranství 500 metrů dlouhé a 100 m. široké, ohra-
ničené nizkými kamennými budovami, v nichž umí-
stěno 137 krámů. V okolí města je asi padesát zá-
vodů, zaměstnávajících se rozpouštěním sádla, či-
Htěaím a zpracováním střev, vlny, koží a p., i větší
Vondráček
Číňa
Francie
Kurgan
Petropavlovsk
Išim
Bšim
Sibířský Petropavlovsk
evropský ruthenium
19
article
počet jatečních ohrad tak zv. „salganů“, účelně
k porážení velkého množství dobytka zařízených.
V každé ohradě takové jsou krytá skladiště na
maso a pece i kotle k rozpouštění sádla. Jinými
předměty obchodu jest rozmanité zboží asijské.
látky hedvábné, koberce a j. pro vývoz do Evropy.
Do střední Asie posílají se odtud sukna, vydělaná
kůže, kovové nářadí, obilí a zboží koloniální. Ho-
spodářské stroje dovážejí se do Petropavlovska
z Ameriky od firmy Makkornik ve Filadelfii. Byl
jsem svědkem, kterak z velkého toho skladu od-
váželo si pět pluhů moderně sestrojených několik
— Kirgizů. Nedávno tomu, co právě Kirgizové
znepokojovali ruské „mužíky“, když snažili se
pastviny ve stepích proměniti v ornou půdu.
Kirgiz, jemuž očividně mizely nejbližší pastviny,
jichž potřebuje pro svůj dobytek, zvláště koně
velbloudy, ve zlosti v noci udupával mužíkovi
pracně upravenou půdu a zaseté v ní simě. A ny-
ní týž škůdník za poplatek zabírá stepní parcely.
aby — rolničil. Není vyhnutí, alespoň u některých.
Kyrgyz
Evropa
Asie
Petropavlovsk
Amerika
Filadelfie
Makkornik
20
article
Roční obraty obchodní dostoupily v Petropavlov-
sku po otevření sibiřské dráhy výše 15 milionů
rublů. To je zajisté vážný důkaz hospodářského
a obchodního významu sibiřské dráhy. škoda, že
dosud není dostavěna druhá její kolej. Za m
cesty ze Sibiře pracovalo se o ní již na Urále.
Petropavlovsk má nyní přes 20 lisíc obyvatelů.
Polovina z nich náleží k Tatarům, Bucharům,
Taškencům a Kirgizům. Tatařínů je asi třetina vše-
ho obyvatelstva a tvoří nejbohatší část města.
Jsou tu 3 kostely pravoslavné, 1 synagoga a 6 me-
šit pro vyznání mohamedánské, k němuž náležejí
čtyři výše jmenované větve mongolské. Katoličtí
Poláci zasazovali se za mé návštěvy o vystavění
svého chrámu. Snad se jim to již podařilo. Pozoru-
hodno, co jsem mezi nimi zaslechl. Mohamedánští
Tataři Polákům slíbili, že na stavbu kostela po-
mohou svážeti — stavební materiál. Nesnášenlivo-
sti náboženské Tatařini neznají. Vždyť Rusko jieh
neutlačuje ani neodnárodňuje, ale vedouc je k lep-
šímu životu, ponechává jím řeč, mrav, náboženství
i zřízení, jakéž po olcích svých zdědíli.
Tatar
Buchar
Taškenec
Kyrgyz
Polák
Petropavlov
Sibiř
Petropavlovsk
Rusko
21
article
Petropavlovsk má své střední školy a to pr
obé pohlaví, školy obecné a odborné, městské di-
vadlo, spolky, většinou s účely dobročinnými, ča-
sopisy — kirgizský dosud jediný zasílá se sem
z Omska — dostatek hotelů a nocleháren, jimž se
říká „na numerách“. Hotelový cennik za jeden
nocleh: komnata 1 r. 50 kop., postel 25 kop., pro-
stěradlo 10 kop., povlečená peřina 25 kop., ručníl
10 kop., svička 10 kop., samovar 10 kop., poree
čaje s cukrem 25 kop., vezme-li se pouze stakan
(sklenice) 10 kop., porce kávy 50 kop., stakan ká-
vy 20 kop., hrnéček mléka 15 kop., vařeného 20
kop., stakan mléka 5 kop., francouzská houska
10 kop., 10 vajec v zimě 40 kop., v létě 20 kop.
1 láhev ovocné vody 20 kop., limonády 15. selter-
ské vedy 15 kop. a oběd o dvou talířích 50 kop.
Vidno, že ubytování na Sibiři není právě levné,
I když mnoho z tehoto cenníku se vynechá.
Zábavní ruch svojí rozmanitostí a četností ci-
zince překvapí. I několik stálých biografů zde ne-
chybí a jsou četně navštěvovány. Za pobytu mého
v Petropavlovsku produkoval se též baletní sbor
z Varšavy. Ředitelka a zároveň solistka, starší
hubená dáma-židovka a sbor, který si as ve
Varšavě sama sestavila, rovněž utvořen byl z
souvěrců. Orchestr místní sestával z 15 mužů, do-
sti dobře sehraných. Mezi hudebníky byl i jeden
Čechoněmec. Pocházel od Karlových Varů a hrál
na basu. Výkon jeho zajímal nejen dovedností, ale
i tím, že člověk viděl jen ruku, která nahoře dole
se kmitala a objímala krk nástroje, avšak po hráči
nebylo ani památky. Toliko se strany zahlédl se
obličej mladého basaře, rozjařený a spocený. Vy-
světlilo se to tím, že basař byl — malý hirbáček
Petropavlovsk
Omsk
Sibiř
Varšava
Karlová Vary
22
article
Svoji projiždku Petropavlovskem jsme zaři-
dili tak, aby k polednímu dostali jsme se k některé
mešitě. Podařilo se. Tataři, vyznávajíce víru mo-
hamedánskou, zachovávají skoro tytéž obřady ná-
boženské a obyčeje, jako Turci; chrám nebo modli-
tebnice nazývá se mečel (mešita), kněz mollah. Jen
zcela dospělé osoby, mezi 40. a 50. rokem, jsou
k modlitbě vázány, mladší lid modliti se nemusí.
Při modlitbě přebírají růženec o 33 kuličkách, opa-
kujíce při každé jakési krátké modlitbičky. O po-
lednách umyje si kněz hlavu, ruce a nohy, vezme
růženec a ubírá se zvolna do chrámu. Zde odříká
sám za sebe krátkou modlitbu, pak vystoupí na
vrchol minaretu (vížky) a zpěvným hlasem provo-
lává z plna hrdla, co jen plíce stačí, smutnými
a táhlými tony známou náboženskou formuli: „bůh
jest bůh a Mohamed jeho prorok.“ Poslechnouc
to, vyžádali jsme si vstup do mešity ku pobožno-
sti, která měla následovati. Ochotně bylo nám
to dovoleno. Vnitřek mešity skládá se z předsíně
kde odkládá se svrchní obuv a dvou místnosti
k vykonávání pobožnosti. Dveřmi předsíně viděti
lze až do zadní prostory. Nikde není oltáře, nikde
obrazu a nikam nelze si sednouti. Toliko velký
koberec na podlaze a v prostřední místnosti a n
levé straně na věšáku bílé turbany. Osvětlení pou-
ze denní dvěma postranními okny a jedním
oknem vzadu. Když vstoupil Tatařín do mešity.
Tatar
Turek
Tatařín
Petropavlovsk
23
article
nejprve zul obuv a zůstal v tenkých, lehkých stře-
vicích. Vkročiv do prostřední místnosti pokryvku
s hlavy nesundal. Na to vložil palce obou rukou
do otvorů ušních, dlaně obrátil k obličeji malíky
oči přikrývaje. Obřad ten značí, aby smysly jeho
nyni odvrátily se od věcí pozemských a obíraly se
bohem. Po té hluboce se poklonil, kleknuv dva-
kráte čelem země se dotknul, což po přestávkách
několikrát se opakovalo, při čemž prsty neustále
probíraly zrnka zmíněného již růžence. Modlitbu
koná po tichu a velice nábožně. Nie jej ze zbožné-
ho výkonu nevyruší, Rusové říkají i „kdyby Ta-
tara zařezával“. Ač sami měli na hlavách, nám je-
den Tatařín jemně pokynul, abychom smekli. Vi-
děl to asi v našich chrámech. Rovněž jemným
způsobem bylo naznačeno, abychom nevkročili do
oddělení pro pobožnosti. Ti, kteří vykonali pout
do Mekky, vyměnili své pokryvky za bílé turbany.
na straně pověšené. Po prvním delším zadumání
jeden z vyznavačů počal povýšeným hlasem něco
prozpěvovati. Na to se všichni odebrali do nej-
zazší části modlitebny, kde klesli na koberec. Tam
v předu poklekl polo sedě mullah a dotýkání če-
lem země všemi několikráte se opakovalo. Sám
nahlas se pomodliv, obrátil se obličejem ke shro-
mážděným v posici tureckého sedu, dlouho jako
ztrnulý hleděl k zemi, při čemž jiný vyznavač ja-
kousi modlitbu polozpívavým hlasem odříkával.
bůh
Rus
Mekka
modlitebna
24
article
Vše odbývalo se nanejvýš vážně. Zakončení dělo
se tím způsobem, že shromáždění současně po-
vstali, každý do své dlaně se podíval, jakoby pře-
počítával, má-li všech deset prstů, dlaněmi očia
obličej přejel, hluboce se uklonil a odcházel. Žen
při modlení jsem neviděl. — Dle úzkých minaretů
z daleka poznává se osada Tatarů. Tak v Evropě
za městem Samarou asi 6.—8. stanicí počínají
vesnice tatarské. I na vsi napočítal jsem 4—7 mi-
naretů. V Ufě před Urálem je sídlo mohamedánské
vyšší duchovní správy a muftiho.
Tataři ruští jsou poslední zbytek středověké
mongolotatarské záplavy, která všechny země od
hranic nebeské říše čínské až k Olomouci, od
Sibiře až k indickému moři zatopila. Odehravše
dávno již svou roli válečnou a světobornou, žijí
vlastní Tataři nyní v nesčíslných větvích a hor-
dách ruské říše klidně a tiše, přivykajíce pod mír-
nou a vlídnou vládou slovanskou životu spořá-
danému.
Tatar
Evropa
Samara
Ufa
Olomouc
Sibiř