ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 11cec940-8f16-11dd-bc5c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 84, person 61, org 11, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, ve středu 13. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 221.
4 article
la ranni a večerní listy předplácí se V Praze v admainistracii na měsle. na čtvrt feta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měste. Ba čtvrtieta : . . . 7 K en ve filiálkách 9 K 80 na měsle Poštou- a měsle, na čtvrt ieta : . . . 9 K 80 s dvoji zásilkou na měsle. rrtieta: : ke
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8 v přílohou pro venkov o 12 stranách
Praha
6 article Naši Jihoslované po válce.
Naši Jihoslované po válce. V neděli podepsán v Bukurešti míi mezi balkánskými státy a nastává likvida- dace nešťastné druhé balkánské války. C se muselo státi, stalo se; sváru srbsko- bulharského využili cizí sousedé a za sou- hlasu vítězného Srbska urvali slovanskému světu půl milionu Bulharů. Rumunsko jich zabralo 100.000 a pode jho řecké dostává se jich v jižní Makedonii 400.000. Samo pokořené Bulharsko, jež se dalo loni do války s Tureckem, aby osvobodílo své ma- kedonské bratry, odchází z bukurešťské konference s pochybnou poukázkou na Thracii, kterou si musí znovu dobýti na Turecku. Na Balkáně jásají Rumuni, Ře- kové, císař Vilém jim gratuluje a Slovan- stvo si s hanbou zastírá utrápenou tvář. Ale likvidace druhé války nebude se prováděti jen na Balkáně, nýbrž také v naší monarchii. Elektrický proud, jenž celý rok probíhal Balkánem, vzbudil podružné prou- dy i v naší říši a urychlil leckteré zajímavé zjevy. Na př. přesvědčil kde koho, jakou cenu má niebelunská věrnost našeho ně- meckého spojence, když u nás zahraniční politiku dělá hr. Berchtold a veřejné mi- nění o ní informuje odborný přednosta Ká- nia de Kánya. Anebo, že stromy maďarské hrdopyšností také nerostou do nebe a vě- domí, že v Uhersku žijí tři miliony Rumu- nů a tolikéž Srbů a Chorvatů, nutí i hr. Tiszu, aby pomýšlel na vyrovnání s těmito nemaďarskými občany maďarského státu.
Jihoslovan Bulhar Rumun Vilém Berchtold Kánya Srba Chorvat Bukurešť Srbsko Rumunsko Makedonie Bulharsko Turecko Thracie Balkán Uhersko Slovan Tisza
7 article
Emancipace rumunského království od Ra- kouska neobejde se bez značného sesílení národního sebevědomí uherských Rumunů, kteří jako členové národa, dominujícího n balkánském poloostrově, nebudou nyní vů- či Maďarům skromnějšími ve svých poža- davcích, než byli do války. A neméně vzro- stlo sebevědomi rakousko-uherských Srbů a Chorvatů, kteří s nadšením sledovali hr- dinské čirfy svých bratrů na Balkáně přes to, že pan Kánia de Kánya každé srbské neb chorvatské zajásání prohlašoval dív ne za velezradu. Ačkoli Maďarům, jimž za první války naskakovala husí kůže, značně otrnulo po druhé válce, nicméně možno již nynís bezpečností souditi, že ani hr. Tisza, ani hr. Khuen neodváží se již provozovati v Chor- vatsku politiku Rauchových velezrádných procesů a Cuvajova komisariátu. Vědomí národního bratrství mezi Chorvaty a Srby prohloubilo se nejen v Dalmacii, kde i katoličtí chorvatští pravaši škrtli se svého programu nenávist k Srbům, nejen v Chor- vatsku, kde srbofobství utkvělo již jenv posledních zbytcích bývalé frankovštiny, nýbrž i v Bosně a Hercegovině, kde vůči- hledě mizejí dávné spory mezi pravoslav- nými Srby a arcibiskupem Stadlerem štva- nými katolickými Chorvaty a nabývá půdy myšlenka srbsko-chorvatské koalice, ke které se hlásí i vůdcové mohamedánských begů, potomci poturčených před dávnými lety Srbů. Dnes vysmějou se Chorvatéi Srbové pešťským a vídeňským povídačkám o tom, že jsou inferiorní národ a proto se musejí dát v Chorvatsku spravovati Mada- ry a v Bosně Němci. Ukážou právem na státní a vojenskou organisaci svých bratří na Balkáně, kteří se uměli spravovati sami bez Vídně i Pešti a odmítnou neprošené cizí poručníky. Ohánějí-li se orgány hr. Berchtolda dosud heslem „Balkán balkán- ským národům“, musejí obdobně uznati, že
Rumun Maďar Srba Chorvat Kánia Kánya Tisza Rauchův Cuvajův Stadler Berchtold Balkán Chor Dalmacie Boseň a Hercegovina Chorvatsko Mada Boseň Němec Vídeň Pešť
8 article
chorvatské a srbské jižní země naší mo- narchie mohou patřiti jen Chorvatům a Srbům. Zvláštní vliv měla balkánská válka na Slovince. Zarazila postup vítězného kle- rikalismu. Až do letošního roku klerikální strana Šusteršičova dobývala jeden slovin- ský kraj za druhým; byla už pánem celého Kraňska až na několik větších měst, pá- nem celého slovinského Štyrska a Koru- tan a letos se chystala opanovati také slo- vinské Goricko, aby odtud vtrhla vítězně i do Terstu. Ale tu se její vítězný pochod náhle zarazil a při gorických, právě ukon- čených zemských volbách Šusteršičova strana utrpěla rozhodnou porážku. I ven- kovské obce gorické, dosud věrně plnící rozkazy klerikální strany, zamítly kandi- dáty, postavené novoklerikální stranou Šusteršičovou a volily liberálně. I Slovinci prohlédli a počínají pod dojmem událostí balkánských chápati, jaký význam má myšlenka národní, před kterou je po leta jako před vnuknutím ďábelským varovali klerikální vůdcové. Dr. Šusteršič, aby posílil své prořídlé šiky, svolává právě do Lublaně klerikální slovinský sjezd,a tuše asi, jak nevčasný jest jeho podnik, omlouvá se ve svém orgánu, že sjezd ne- bude podnikem politickým, nýbrž čístě náboženským. Ale „Sloven. Narod“ přípo- míná právě v čas, jaký byl cíl a jaké měly účinky četné, už starší katolické sjezdy slovinské. Stalo se na př., že bojovný kle- rikální biskup Mahnič na jednom tako- vém lublaňském sjezdu veřejně proklel národní myšlenku jako myšlenku pohan- skou. Jiný bojovník klerikalismu, zesnulý lublaňský bískup Missia, dal ze sjezdové resoluce škrtnouti odstavec, přimlouvající se za podporování národního slovinského školství v Korutanech.
Chorvat Srba Šusteršičův doktor Šusteršič Kraňsko Štyrsko Terst Lublaň Korutany Šusteršičův
9 article
Myšlenka národní byla v programu slovinské klerikální strany dána ve psí slovinské národní školství nesmělo býtiv Korutanech podporováno, poněvadž si to- ho nepřáli němečtí klerikálové korutanští a aby ani slovinská školská matice ne- mohla hatiti klerikální plány v Korutanech. vyhlášen jí boj a orgán dra. Šusteršiče se neostýchal přímo zrazovati své čtenáře aby nedávali ani haléře školskému spolku sv. Cyrilla a Methoda, poněvadž prý jeho správa je v rukou liberálních. Zatím co dr. Šusteršič pořádal pouti do Říma a na eucharistické kongresy, Korutanech a ve Štyrsku na jazykovém rozhraní jedna slovinská ves za druhou stávala se lupem germanismu a v samém Kraňsku Slovinci za poslední léta nepo- stoupili ani o krok, naopak byli vrženío celá desetiletí nazpět. Balkánská válka způsobila konečně obrat i mezi Slovinci. Po porážce, kterou klerikálové utrpěli v Goricku, sám „Slo- venec“ přinesl článek, v němž hájí myšlen- ku národní, kterou před lety biskup Mah- nič prohlásil za pohanskou. Reakce proti klerikalismu, která nastala v Goricku. zasáhla patrně také Kraňsko a dr. Šuster- šič včas obrací, aby zachránil, co se dá zachrániti. Bude-li tato protiklerikální re- akce mezi Slovinci trvalá, povede-li k pro- buzení jich národního sebevědomí, bude to vedle srbsko-chorvatské dohody aspoň je- den světlý paprsek, jenž k nám zazáří se zachmuřeného nebe balkánského.
doktor Šusteršič Slovinec Mah Šuster Korutany Řím Štyrsko Kraňsko spolek svatý . Cyrilla
10 article Po uzavření míru.
Po uzavření míru. Sir Eduard Grey o situaci na Bal- káně. Odročení konference velvyslanců. — Do- hoda ohledně Albanie a Egejských ostrovů. Z Londýna, 12. srpna. (K. k.) dnešní schůzi dolní sněmovny promlu- víl sir Eduard Grey o situaci na Balkáně a sdělil, že konference vel- vyslanců se odročila na dobu prázdnin. Dospělakpoznání, že dosáhla stadia, ve kterém jest odů- vodněnou přestávka a sejde se opětně, jakmile bude to nutno a bude-li to jednomysl- ným přáním zúčastněných vlád. Odročení konference velvyslanců nedává žádné příčiny k nějakému ne- příznivému usuzování o vzájemném po- měru velmocí. „Dosáhli jsme stadia“, pokračuje si Eduard Grey, „ve kterém evropský koncert jest tak pevně založen, že skutečnost odročení velvysl. konference nepřipouští žádné pochyb- nosti o zdraví a dobrém stavu koncertu. Grey poukázal na původ a cíle kon- ference velvyslanců, načež pravil: „Jejím hlavním úkolem bylo, aby docílila dohody velmocí o albanské otázce a dále o otáz- ce ostrovů v Egejském moři. Dohody v obou těchto otázkách bylo dosaženo. C se týče Albanie, bude dosazena mezíná- rodní komíse kontrolní, jejíž hlavním úkolem bude, aby zřídila autonomni stát v čele s knížetem, který bude volen velmocemí. Za dalšího průběhu schůze ptal se Barran státního tajemníka zahraničního úřadu: 1. Zdali Turecko učinilo velmocem ne- dávno dobrovolně návrhy o reformě správy v Arménsku, 2. zdali Anglie zaujala stanovisko k těm- ta návrhům, a 3. jak daleko pokročilo toto vyjednávání mezi velmocemi se zřetelem na všeobecnou reformu v asijském Turecku a zdali bylo jako podklad tohoto vyjednávání smluveno, že není jeho účelem zřízení zájmových sfér, ný- brž zabezpečiti Turecku společnou pomoc všech velmocí, aby chráněny byly jeho asijské državy a zřízena dobrá vláda.
Grey Bala Albánie Londýn Balkán Turecko Anglie Eduard Grey dolní sněmovna zahraniční úřad : 1
11 article
Grey na první otázku přisvědčil, poku jde o druhou a třetí otázku, jest situace ta- ková, že zástupci šesti velmocí za- kročili v Cařihradě výkladem zá- kladů pro reformu, nemůže však v tak časném stadiu vyjednávání učiniti žádného sdělení o osnově. Může jen říci, že cí všech velmocí jest přesně vymezen v posled- ních slovech dotazu, že totiž porady nemají za účel, aby zřízeny byly zájmové sféry v Tu- recku. ODalší část řečí Greyovy pozdě v nocí dodané viz v posledních zprávách.) Velvyslanecké konference skončeny. Z Berlína, 12. srpna. V diplomatických kruzích se proslýchá o nynější situaci toto: Včerejší konference velvyslaneů byla poslední před odročením do podzimu. Očekává se, že sir Ed. Grey již dnes učiní prohlášení dosavadní činnosti konference. Albánská záležitost jest skoro úplně vyřízena a stanovisko Ra- kousko-Uherska a Italie při ní respektováno. Rovněž otázka Egej- ských ostrovů je upravena. Jde ještě o záležitostí formální. Věcně je vyří- zeno vše. Z Londýna, 12. srpna. »Reuterova kan- celář« se dovídá, že Irancouzskýa italský velevyslanec obdr žel dnes dopoledne zmocnění o svých vlád, aby projevili sou- hlas s formulí, kterou na vrhl sir Edvard Grey v otázce Egejských ostrovů. Oba velevyslanci sďělili Greyovi toto rozhodnutí. Protože záležítost ostrovů jest nyní upravena, bylo usneseno, že není více třeba žádné schůze vele- vyslanců, alespoň tak dlouho ne. dokud různé komise pro Alba- nii neskončí své práce.
Grey Greyův Reuterův Irancouzský Cařihrad Berlín Londýn RakouskýUhersko Edvard Grey
12 article
Telegramy krále Karola a odpovědi balkánských králů. Z Bukurešti, 12. srpna. (K. k.) „Ag. tel roum.“ oznamuje: Hned po podepsání míru zaslal král Karol čtyřem mocná- řům balkánským tyto telegramy Králi bulharskému: Mir byl prá- vě podepsán. Především mám na srdci abych uznal smířlivost delegátů vlády Vašeho Veličenstva, která umožnila dosažení všemi kýženého cíle. Přes oběti, které si Bulharsko musilo uložiti, bude bulharský národ žehnati Vašemu Veličenstvu, že mohl Jste učiniti ko- nec této krvavé válce. Nastává nová éra sou- středění, která zacelí rány. Nastane opět roz- květ království. Vaše Veličenstvo nechť nepo- chybuje o tom, jak velice mi leží na srdci, aby opětně byly zjednány a upevněny přátelské a dobré sousedské styky mezi oběma zeměmi a rovněž nechť nepochybuje o upřímnosti mých srdečných citů pro osobu Vašeho Veličenstva. Telegramy králům řeckému, srb- skému a černohorskému znějí takto Jsem šťasten, že mohu sděliti, že mír byl po- depsán. Jest pro mne velikým uspokojením, že toto kýžené dílo bylo provedeno v mém hlavním městě, kam Vaše Veličenstvo vyslalo delegáty. Nechť tento důležitý akt, který zjed- nal nový pořádek věcí na balkánském polo- ostrově a rozšířil hraníce království Vašeho Velíčenstva, jest východiskem epochy klidu a rozkvětu, která umožní Vašemu národu, aby sklidil ovoce velikých obětí. Blahopřeji Vaše- mu Veličenstvu zplna srdce k dosaženému velkému úspěchu a ujišťují Vás opětovně svý- mi nejsrdečnějšími city a vroucím přáním, aby dobrý poměr mezi našimi státy stal se ještě užším.
Karol Král Bukurešť Bulharsko Mir
13 article
Král Petr zaslal králi Karoloví tento telegram: Poněvadž dověděl jsem se od svého ministerského předsedy, že mírová smlouva byla podepsána ve Vašem hlavním městě, po- važuji za svou povinnost, abych vyslovil Va- šemu Veličenstvu své plné díky za milostivé přijetí, jehož se dostalo mým zmocněncům, ja- kož i za osvícenou podporu Vašeho Veličen- stva a Vaší vlády, aby rychle byl zjednán mír na základě balkánské rovnováhy. První smlou- va bukureštská před sto léty vytvořila záruky pro mezinárodní existenci Srbska, které bylo mým dědem a jeho spolupracovníky vysvobo- zeno z otomanského jha. Nynější smlouva otevře, jak doufám, periodu rozkvětu našich národů. V tomto okamžiku rád vzpomínám, ž poměr mezi Rumunskem a Srbskem byl v mi- nulosti vždycky prodchnut city nejsrdečnějšího sousedství. Solidarita společných zájmů při- pouští naději, že tento poměr bude v budou- cnosti ještě užším. Petr. Černohorský král Mikuláš te- legrafoval: Můj ministerský předseda a delegát na konferenci v Bukurešti mi sdělil, že mír mez státy balkánskými byl právě podepsánv krásném hlavním městě Rumunska za milo- stivých auspicií Vašeho Veličenstva. Tento mír, důležitá to událost v životě balkánských států, s kterou pro vždy zůstane spojeno jmé- no Vašeho Veličenstva, přinese další štěstí jakož i duševní a hospodářský rozkvět bal-
Petr te Virginie Srbsko Rumunsko Bukurešť
14 article
V drobném prodejlr ranní čislo e sobě . . za 8k večerní . za 4 Ve fliálkách na venkově ranní čislo večerní . Inaeráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty příjíma administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a expedice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevraceii
15 article
kánským národům, kteří mají pro vždy zůstati spojeni. Blahopřeji Vašemu Veličenstvu z plna srdce k tomuto řídkému úspěchu, za který vyslovuji Vám svůj dík. Mikuláš. Řecký král Konstantin telegra- foval: Děkuji Vašemu Velíčenstvu z plna srde za Váš telegram, v němž mi oznamujete pode- psání míru. Nezapomenu nikdy chování se Vašeho Veličenstva k mé osobě za této slavné a svízelné periody a děkuji Vám zejména za Vaše přání, aby moje zem se v míru rozvíjela. Oběti byly nesmírné, ale sláva a dosažený úspěch jest jich hoden. Jsem zejména dojat projevem srdečných citů Vašeho Veličenstva a ujišťují Vás svým nejvroucnějším přáním, aby poměr našich zemí stával se stále užším, oč budu ze všech sil usilovati. Konstantin.
telegr Konstantin
16 article
Bulharský král Ferdinand o- pověděl: Kladu váhu na to, poděkovati Vašemu Veličenstvu za srdečný telegram, který Jste mi zaslal při uzavření aktu, kterým končí vr tragická perioda dějin mého národa, ve které poznal po skvělých vítězstvích nejkrutější zkoušky a nejrůznější příkoří. Vynasnažíme se nyní, abychom v posilujícím míru a v hor- livé práci zapomenuli na své utrpení a aby- chom připravili lepší budoucnost. Musím uznati, že svět děkuje ustavičné námaze Va- šeho Veličenstva a součinnosti Vaší vlády, že skončena byla tato krvavá a pustošivá válka a vyslovuji Vám za to díky jménem svým a svého národa. Těším se, že toto moudréa lidské dílo jest východiskem pro opětné zjed- nání přátelského a dobrého sousedského po- měru mezi našimi oběma zeměmi. Já a moje vláda si přejeme a budeme se snažiti, aby tento poměr stal se vroucnějším než v minu- losti. Doufám, že Vaše Veličenstvo, které při nezdaru podalo mi důkazy svých sympatiía své účasti a jest prodchnuto těmitéž city, jako já, mi pomůže, aby smazány byly rychle bo- lestné stopy nejnovějších události a aby na základě úzkého přátelství mezi Rumunskema Bulharskem podporován byl rozkvět našich národů. Ferdinand.
Ferdinand Virginie Bulharsko
17 article
Král Karol Polncaréovi. Z Bukurešti, 12. srpna. (K. k.) Král Karol zaslal presidentu Poincaréovi tento telegram: Se živou radostí přijal jsem blaho- přání, které tlumočil mi vyslanec Blondel jménem Vaším k uzavření míru. Pospíchám, abych Vám srdečně poděkoval za tento dů- kaz sympatie. Bylo mi obzvlášť příjemno pozorovati, jak oceňují se ve Francii naše snahy, aby opětně byl zjednán klid na bal- kánském poloostrově, jehož sítuace byla předmětem znepokojení Evropy. K revisí mírové smlouvy M. Z Kolína n. R., 12. srpna. (Zvl. tele- gram »N. L.«) Berlínský telegram »Köln. Ztg.« sděluje vůči všem zprávám o stano- vísku Německa k otázce revise mírové smlouvy bukurešťské, že Německo ne- účastní se pokusů o revisí jen proto, že nechce mařiti s náma- hou dosaženého díla míru. Není radno pracovati o revisi v této době a bude-li jí třeba, je dosti dasu, až vrátí se na Balkán poměry klidnější. Z Londýna, 12. srpna. Dle výkladu zdej- šího tisku nastal skutečný obrat v ruské poli- tice v nazírání na otázku revise bukurešťské- ho míru. Rusko, jak se zdá, je ochotno vzdáti se úplně myšlenky revise, poněvadž požada- vek Rakousko-Uherska přesahoval značně přání Ruska. Rakousko je tedy isolováno. An- glické politické kruhy míní, že by Rakousko- Úhersko nejlépe učinilo, kdyby změnilo své stanovisko k otázce revise mírové smlouvy V prohlášení sira Ed. Greye, které se oče- kává, bude zdůrazněn princip nevměšování se. Anglie přistoupila by na revisi smlouvy jen v tom případě, kdyby všechny velmoci si re- vise jednomyslně přály.
Polncaré Karol Poincaré Blondel Köln Grey Bukurešť Francie Evropa Kolín Německo Balkán Londýn Rusko Rakousko Uhersko Anglie
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Sibířský Petropavlovsk. Tataří v mešitě Píše Fr. Vondráček. Z Kurganu, dočasného pobytu svého na Sibi- Hi, konal jsem kratší i delší výlety. Jednou namířil jsem ke kočovným Kirgizům, u nichž zvláště zají- mala výroba kumisu (léčivý a opojný nápoj z koň- ského mléka) a způsob života orientálního, jindy navštivil jsem známé na „dači“ (letní sídlo obyčej- ně v lese). Také koňské dostihy ve stepích posky- tovaly dobré zábavy. Jezdilo se po dráze, větši- nou povozem „těležkou“. Avšak zájezdem nad vše ostatní zajímavým a vzácným byl mi výlet sibiř- skou drahou do Petropavlovska v guber- nii tobolské. Jede se tam z Kurganu půl dne. Vlak projíždí poněkud bažinatou krajinu, hojně obydle- nou vystěhovalci (pereselenci) z evropského Ru- ska. Vláda stěhování to podporuje. Značné množ- ství „pereselenců“ založilo již tu celé osady až 80 číslech domů. Potvrzují to čeští sládkové, již končinách těch bydlí a pivo do nových „děrevní dodávají. Minuvše velké solné jezero „Medvědi ostrov“, dospěli jsme ke břehům řeky Išimu. Při řece Bšimu rozkládá se obchodně velice dů- ležité město Petropavlovsk. Založeno bylo původně jako pevnost, stalo se záhy pro svou vý- hodnou polohu stanicí obchodních karavan a do- staveníčkem ruských průmyslníků a obchodníků se středoasíjskými Bucharci, Taškenci a také Číňa- ny, přivážejícími tovary na výměnu. Proto ote- vřen ve městě veliký trhový dvůr — bazar — pro- stranství 500 metrů dlouhé a 100 m. široké, ohra- ničené nizkými kamennými budovami, v nichž umí- stěno 137 krámů. V okolí města je asi padesát zá- vodů, zaměstnávajících se rozpouštěním sádla, či- Htěaím a zpracováním střev, vlny, koží a p., i větší
Vondráček Číňa Francie Kurgan Petropavlovsk Išim Bšim Sibířský Petropavlovsk evropský ruthenium
19 article
počet jatečních ohrad tak zv. „salganů“, účelně k porážení velkého množství dobytka zařízených. V každé ohradě takové jsou krytá skladiště na maso a pece i kotle k rozpouštění sádla. Jinými předměty obchodu jest rozmanité zboží asijské. látky hedvábné, koberce a j. pro vývoz do Evropy. Do střední Asie posílají se odtud sukna, vydělaná kůže, kovové nářadí, obilí a zboží koloniální. Ho- spodářské stroje dovážejí se do Petropavlovska z Ameriky od firmy Makkornik ve Filadelfii. Byl jsem svědkem, kterak z velkého toho skladu od- váželo si pět pluhů moderně sestrojených několik — Kirgizů. Nedávno tomu, co právě Kirgizové znepokojovali ruské „mužíky“, když snažili se pastviny ve stepích proměniti v ornou půdu. Kirgiz, jemuž očividně mizely nejbližší pastviny, jichž potřebuje pro svůj dobytek, zvláště koně velbloudy, ve zlosti v noci udupával mužíkovi pracně upravenou půdu a zaseté v ní simě. A ny- ní týž škůdník za poplatek zabírá stepní parcely. aby — rolničil. Není vyhnutí, alespoň u některých.
Kyrgyz Evropa Asie Petropavlovsk Amerika Filadelfie Makkornik
20 article
Roční obraty obchodní dostoupily v Petropavlov- sku po otevření sibiřské dráhy výše 15 milionů rublů. To je zajisté vážný důkaz hospodářského a obchodního významu sibiřské dráhy. škoda, že dosud není dostavěna druhá její kolej. Za m cesty ze Sibiře pracovalo se o ní již na Urále. Petropavlovsk má nyní přes 20 lisíc obyvatelů. Polovina z nich náleží k Tatarům, Bucharům, Taškencům a Kirgizům. Tatařínů je asi třetina vše- ho obyvatelstva a tvoří nejbohatší část města. Jsou tu 3 kostely pravoslavné, 1 synagoga a 6 me- šit pro vyznání mohamedánské, k němuž náležejí čtyři výše jmenované větve mongolské. Katoličtí Poláci zasazovali se za mé návštěvy o vystavění svého chrámu. Snad se jim to již podařilo. Pozoru- hodno, co jsem mezi nimi zaslechl. Mohamedánští Tataři Polákům slíbili, že na stavbu kostela po- mohou svážeti — stavební materiál. Nesnášenlivo- sti náboženské Tatařini neznají. Vždyť Rusko jieh neutlačuje ani neodnárodňuje, ale vedouc je k lep- šímu životu, ponechává jím řeč, mrav, náboženství i zřízení, jakéž po olcích svých zdědíli.
Tatar Buchar Taškenec Kyrgyz Polák Petropavlov Sibiř Petropavlovsk Rusko
21 article
Petropavlovsk má své střední školy a to pr obé pohlaví, školy obecné a odborné, městské di- vadlo, spolky, většinou s účely dobročinnými, ča- sopisy — kirgizský dosud jediný zasílá se sem z Omska — dostatek hotelů a nocleháren, jimž se říká „na numerách“. Hotelový cennik za jeden nocleh: komnata 1 r. 50 kop., postel 25 kop., pro- stěradlo 10 kop., povlečená peřina 25 kop., ručníl 10 kop., svička 10 kop., samovar 10 kop., poree čaje s cukrem 25 kop., vezme-li se pouze stakan (sklenice) 10 kop., porce kávy 50 kop., stakan ká- vy 20 kop., hrnéček mléka 15 kop., vařeného 20 kop., stakan mléka 5 kop., francouzská houska 10 kop., 10 vajec v zimě 40 kop., v létě 20 kop. 1 láhev ovocné vody 20 kop., limonády 15. selter- ské vedy 15 kop. a oběd o dvou talířích 50 kop. Vidno, že ubytování na Sibiři není právě levné, I když mnoho z tehoto cenníku se vynechá. Zábavní ruch svojí rozmanitostí a četností ci- zince překvapí. I několik stálých biografů zde ne- chybí a jsou četně navštěvovány. Za pobytu mého v Petropavlovsku produkoval se též baletní sbor z Varšavy. Ředitelka a zároveň solistka, starší hubená dáma-židovka a sbor, který si as ve Varšavě sama sestavila, rovněž utvořen byl z souvěrců. Orchestr místní sestával z 15 mužů, do- sti dobře sehraných. Mezi hudebníky byl i jeden Čechoněmec. Pocházel od Karlových Varů a hrál na basu. Výkon jeho zajímal nejen dovedností, ale i tím, že člověk viděl jen ruku, která nahoře dole se kmitala a objímala krk nástroje, avšak po hráči nebylo ani památky. Toliko se strany zahlédl se obličej mladého basaře, rozjařený a spocený. Vy- světlilo se to tím, že basař byl — malý hirbáček
Petropavlovsk Omsk Sibiř Varšava Karlová Vary
22 article
Svoji projiždku Petropavlovskem jsme zaři- dili tak, aby k polednímu dostali jsme se k některé mešitě. Podařilo se. Tataři, vyznávajíce víru mo- hamedánskou, zachovávají skoro tytéž obřady ná- boženské a obyčeje, jako Turci; chrám nebo modli- tebnice nazývá se mečel (mešita), kněz mollah. Jen zcela dospělé osoby, mezi 40. a 50. rokem, jsou k modlitbě vázány, mladší lid modliti se nemusí. Při modlitbě přebírají růženec o 33 kuličkách, opa- kujíce při každé jakési krátké modlitbičky. O po- lednách umyje si kněz hlavu, ruce a nohy, vezme růženec a ubírá se zvolna do chrámu. Zde odříká sám za sebe krátkou modlitbu, pak vystoupí na vrchol minaretu (vížky) a zpěvným hlasem provo- lává z plna hrdla, co jen plíce stačí, smutnými a táhlými tony známou náboženskou formuli: „bůh jest bůh a Mohamed jeho prorok.“ Poslechnouc to, vyžádali jsme si vstup do mešity ku pobožno- sti, která měla následovati. Ochotně bylo nám to dovoleno. Vnitřek mešity skládá se z předsíně kde odkládá se svrchní obuv a dvou místnosti k vykonávání pobožnosti. Dveřmi předsíně viděti lze až do zadní prostory. Nikde není oltáře, nikde obrazu a nikam nelze si sednouti. Toliko velký koberec na podlaze a v prostřední místnosti a n levé straně na věšáku bílé turbany. Osvětlení pou- ze denní dvěma postranními okny a jedním oknem vzadu. Když vstoupil Tatařín do mešity.
Tatar Turek Tatařín Petropavlovsk
23 article
nejprve zul obuv a zůstal v tenkých, lehkých stře- vicích. Vkročiv do prostřední místnosti pokryvku s hlavy nesundal. Na to vložil palce obou rukou do otvorů ušních, dlaně obrátil k obličeji malíky oči přikrývaje. Obřad ten značí, aby smysly jeho nyni odvrátily se od věcí pozemských a obíraly se bohem. Po té hluboce se poklonil, kleknuv dva- kráte čelem země se dotknul, což po přestávkách několikrát se opakovalo, při čemž prsty neustále probíraly zrnka zmíněného již růžence. Modlitbu koná po tichu a velice nábožně. Nie jej ze zbožné- ho výkonu nevyruší, Rusové říkají i „kdyby Ta- tara zařezával“. Ač sami měli na hlavách, nám je- den Tatařín jemně pokynul, abychom smekli. Vi- děl to asi v našich chrámech. Rovněž jemným způsobem bylo naznačeno, abychom nevkročili do oddělení pro pobožnosti. Ti, kteří vykonali pout do Mekky, vyměnili své pokryvky za bílé turbany. na straně pověšené. Po prvním delším zadumání jeden z vyznavačů počal povýšeným hlasem něco prozpěvovati. Na to se všichni odebrali do nej- zazší části modlitebny, kde klesli na koberec. Tam v předu poklekl polo sedě mullah a dotýkání če- lem země všemi několikráte se opakovalo. Sám nahlas se pomodliv, obrátil se obličejem ke shro- mážděným v posici tureckého sedu, dlouho jako ztrnulý hleděl k zemi, při čemž jiný vyznavač ja- kousi modlitbu polozpívavým hlasem odříkával.
bůh Rus Mekka modlitebna
24 article
Vše odbývalo se nanejvýš vážně. Zakončení dělo se tím způsobem, že shromáždění současně po- vstali, každý do své dlaně se podíval, jakoby pře- počítával, má-li všech deset prstů, dlaněmi očia obličej přejel, hluboce se uklonil a odcházel. Žen při modlení jsem neviděl. — Dle úzkých minaretů z daleka poznává se osada Tatarů. Tak v Evropě za městem Samarou asi 6.—8. stanicí počínají vesnice tatarské. I na vsi napočítal jsem 4—7 mi- naretů. V Ufě před Urálem je sídlo mohamedánské vyšší duchovní správy a muftiho. Tataři ruští jsou poslední zbytek středověké mongolotatarské záplavy, která všechny země od hranic nebeské říše čínské až k Olomouci, od Sibiře až k indickému moři zatopila. Odehravše dávno již svou roli válečnou a světobornou, žijí vlastní Tataři nyní v nesčíslných větvích a hor- dách ruské říše klidně a tiše, přivykajíce pod mír- nou a vlídnou vládou slovanskou životu spořá- danému.
Tatar Evropa Samara Ufa Olomouc Sibiř