1
masthead
13. srpna 1913. číslo 221.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Pololetní bilance Rakouského
úvěrního ústavu.
Z Vídně, 12. srpna.
Dnes konala se schůze správní rady C. k.
priv. rak. úvěrního ústavu pro obchod a prů-
mysl, ve které stanovena byla pololetní bilan-
ce. Bilance ústavu za první pololetí 1913 vy-
kazuje po připočtení převodu zisku z r. 1912
čistý zisk 12,703.999 K. Zisk ze syndikátu
pro akcie Broscheova lihovaru není ve výtěž-
cích zahrnut a vyhražen pozdějšímu vyúčto-
vání. Ostatně přihlíží se k výsledkům kon-
sorčních obchodů, pokud byly 30. června t. r.
úplně zúčtovány.
V prvním pololetí 1913 byly vyúčtovány.
syndikát pro 414% uherské státní pokladní
poukázky z r. 1912 a syndikát pro 41/4
uherskou státní rentu z r. 1913. Ještě nevy-
účtované půjčkové obchody týkají se syndi-
kátu pro 412% rak. stát. želez. půjčku zr
1913, syndikátu pro 414 uherské státní po-
kladní poukázky z r. 1913, dále syndikátu pro
4% vídeňskou městskou půjčku z r. 1908
syndikátu pro 4% prioritní půjčku košicko-
bohumínské dráhy.
Pololetní bilance ústavu, jež byla právě
uveřejněna, vykazuje v účtu ze zisku
ztráty tyto položky:
Broscheův
Vídeň
ústav pro obchod
5
article
I. pololetí
19i
koru
6
article
Výtěžky
Zisk z cenných pa-
pírů a konsorciál-
ních obchodů . ..
Úroky . . . . . . .
Provise finkl. zisk na
zboží) . . . . . ..
Devisy . . . . . ..
Výnos realit . . . .
Dodatečné doplatky
na pohledávky již
1,162.50
odepsané . . . ..
1,23c.—.
Nevyzdvižené divid..
Převod získu z r. 1912 2 334.499. 44
Výtěžky celkem . . 20.250,637.9
Výdaje:
Služné . . . . . . .
Výlohy . . . . . ..
Odpisy na realitách
a inventáři . . . .
Daně a poplatky . .
Příspěvky pensijnímu
fondu . . . . . .
Ztráty na pohledáv-
Provis
7
article
766.137.95 —
612.501.28
12832,534.30 + 1.913.592.43
3.755,433.22 + 165,375.65
428,531.12 + 14.157.19
30,727.29
131,10941
28 12832,534
8
article
35:8. 2464i
1 35 53774
218,19850
2037.3 842
210,600.— — 15,000——
194.887 42 + 193.512.42
9
article
kách . . .
Výdaje celkem. . 7.40.638.53 + 843.573.39
10
article
Čístý zisk, . 12.703.999.41 + 804,973 17
Čistý získ za první pololetí t. r. stoupl
tudíž o 804.973 K, kdežto v soudobí loňském
stoupl jen o 376.224 K. Hrubý výtěžek stoupl
o 1,648.496 K. Vzrůst čistého zisku vysvětluje
se zejména značným stoupnutím konta úro-
ků, totiž o 1,913.592 K, kdežto v soudobí loň-
ském stouplo konto úroků o 1,596.626 K. Ta-
ké získ z provisí stoupl dosti, totiž o 165.375
kor. Jako v soudobí loňském, i letos poklesl
značně zisk z cenných papírů a z konsorčních
obchodů, přece však méně než loni. Poklesl
totiž o 612.501 K, kdežto v prvním pololetí
1912 zmenšil se o 985.835 K. Výdaje stouply
oproti soudobí loňskému celkem o 843.523 K.
Z břemen vykazuje značné zvýšení zejména
služné, avšak také ztráty na pohledávkách.
K Hrubá
11
article
Bankovní a průmyslové pod-
niky Úvěrního ústavu vykazují za
první pololetí t. r. namnoze uspokoji vě
výsledky. Uspokojívý jest průběh obchodů
bank, na kterých jest úvěrní ústav intereso-
ván. Priv. zemská banka pro Bosnu
a Hercegovinu pracuje s uspokojivým
výsledkem a platila za uplynulý správní rok
9 dividendu. Haličská banka pro ob-
chod a průmysl trpí uváznutím odbytu
zástavních listů, jinak jest však průběh jejích
obchodů uspokojivý. Rakousko-východní ob-
chodní akc. spol. trpěla událostmi na Bal-
káně. Spol. s r. o. Alois Schweiger a spol. vy-
plácela 5% dividendu. Dobře jest zaměstnána
Elektrářská spol. Union, jež platila za uply-
nulý správní rok 8% dividendu. Uspokojivě
pracuje Rak, akc. spol. pro dodávání elektři-
ny. Škodovy závody a Stabilimen-
to Tecnico Triestino jsou stále dobře
zaměstnány. Akc. spol. Ringhoffero-
vých závodů vyplácela za druhý správní
rok 6 dividendu; i letos možno očekávati
uspokojivý výsledek. Akc. spol. továrny na
lokomotivy dříve G. Sigl ve Vídeňském No-
vém Městě nebyla v uplynulém roce plně za-
městnána, přece však nejsou vyhlídky nepří-
znivé. Průběh obchodu železářské společnost
Rothava-Nýdek byl v první polovině
uplynulého správního roku velice uspokojivý.
Schweiger
Škodův
Stabilimen
G Sigl
Bosna a Hercegovina
Bala
Ringhoffero
Tecnico Triestin
RothavaNýdek
12
article
V poslední době však společnost trpěla uvá-
znutím odbytu, postihnuvším veškerý železář-
ský průmysl. Dobře se vyvijí Ostravská hor-
nická akc. spol. dříve kníže Salm; uspokojivě
pracovala dále Akc. spol. k využitkování
vodopádů Kerky v Dalmacii, jež platila za
uplynulý správní rok 8% dividendu. Akc.
spol. rafinerie miner. olejů vyplácela za správ-
ní rok 1912-13 10% dividendu a vyhlídky to-
hoto roku jsou příznivé. Poměry cuker-
ního průmyslu jsou všeobecně velice ne-
uspokojivé a vzhledem k nízkým cenám
cukru i vyhlídky nové kampaně nejsou pří-
znivé. Pečecká rafinerie cukru pra-
cuje dobře jako dříve. Také průběh obchodu
Neštěmické rafinerie cukru jest
uspokojivý, ježto vývozní konjunktura jest ve-
lice dobrá. Akc, spol. Strumerových
cukrovarů trpí stále ještě nepříznivým
poměry v průmyslu surového cukru. Nízkými
cenami surového cukru trpěl též Spolek
moravských cukrovarů. Mlékař-
ský průmysl pracuje s velice dobrými vý-
sledky
Lihový průmysl vyvíjel se, co se
týče celkového odbytu, lépe než v prvním
pololetí 1912. Škodlivě účinkovaly levnější na-
bídky uherských továren, jakož vynořující se
Salm
Strumerový
Dalmacie
Kerka
spolek moravský cukrovar
13
article
SALVATOR
SALVATOR
projekty nových lihovarů v Rakousku. Ake
spol. Frant. Xav. Brosche a syn, Akc. spol
kolínského lihovaru a rafinerie, jakož
mostecká vykazují příbližně stejné výsled-
ky jako loni.d
Akc. společnost pro zápalné zboží „He-
lios“ jest zaměstnána ještě reorganisací pře-
vzatých závodů. Vyhlídky její jsou příznivé.
Stavba závodů Adria, akc. spol. pro chemi-
cký průmysl, pokračuje, takže bude možno
zahájiti výrobu dle programu.
Cementárny pracovaly s uspokojivým vý-
sledkem, další vývoj závisí však na výsledku
jednání o obnovení kartelu. Sklářská akc
spol. C. Stölzla synové trpí nepřízní poměrů.
Odbyt továren na nábytek „Mundus“ trpěl
všeobecně nepříznivými hospodářskými po-
měry. První rakouská továrna na linoleumv
Terstu bude platiti stejnou dividendu, jako
loni, totiž 5%. Uspokojivě vyvíjí se Akc. spol
A. Gerngross. Reorganisací zlepšily se vy-
hlídky akc. spol. priv. brněnské to-
várny na usně dříve Max. Grün-
feld. Uspokojivá jest navzdor balkánské
válce zaměstnanost akc. spol. rakouských fe-
záren.
dacedl
Salvator
Ake
František
Stölzl
Gerngross
Grün
Rakousko
Terst
kolínský lihovar
Adrie , akciový . společenský
akciový . společenský A
14
article
Z Vídně, 12. srpna. („N. F. P.") Bilance
Rakouského úvěrního ústavu jest posuzována
příznivě, poněvadž přes zvýšení břemena
větších úbytků v konsorciálním kontu vyka-
zuje zvýšení zisku o 1,600.000 K, což vynutí
asi také zvýšení dividendy. Z bilance je pa-
trno, že všeobecná krise se úvěrního ústavu
nedotkla. Hlavní příčinou lepšího výnosu byla
vyšší úroková míra. Z průmyslových podniků
ústavu byly některé nepříznivou hospodář-
skou konjunkturou a politickými zmatky ne-
příznivě zasaženy. Následkem balkánské vál-
ky utrpěly: Austro-orientální obchodní spo-
lečnost, textilní podniky, cukrovarnictví, to-
várna na cigarety atd. Průmysl lihovarský
trpí zakládáním nových závodů. Velmi uspo-
kojivý byl obchod škodových závodů. Stabili-
mento Tecnico, A. E. G. Union, elektrářské
společnosti a řady jiných závodů.
roti
19n
A E G
Vídeň
15
article
Cís. rada Fr. Zvěřina
Zvěřina
Francie
16
article
— 4,083.95
+ 202.713 8í
+ 1.648,496 .5
17
article
Břímě zemské dávky z piva,
pivovary a hostinští.
Břímě zemské dávky z piva,
pivovary a hostinští.
Rozrušena převratem, jaký nastal průlomem
ústavních poměrů a samosprávy král. Českého, ve-
řejnost naše zabývá se živě prvním činem dosazené
zemské správní komise — zavedením čtyřkorunové
dávky — protestuje, různě posuzuje a přijímá dů-
sledky nového břemene hlavně z toho důvodu,
že většinou nezná opravdové jeho tíhy, doléhající
na průmysl pivovarský a živnost hostinskou.
Z příčin těch považujeme za svou povinnost.
objasniti některé odstavce řádu o pivní dávce
poukázati hlavně na přímo krutá ustanovení pří-
slušného prováděcího nařízení, kterážto ustanovení
jsou jednostranná a vydána byla bez ohledu na ty.
jimž se jimi obmezuje volnost, bez uvážení zhoub-
ných jich následků a bez dorozumění se s inter-
esenty neb je zastupujícími korporacemi. A rov-
něž tak považujeme za potřebno odpověděti ně-
kterým listům na jich nesprávná obviňování pivo-
varů a hostinských za to, že byli povinni dnem
6. srpna t. r., kdy řád o pivní dávce nabyl plat-
nosti, příraziti tuto spotřební daň ku prodejní
ceně piva.
Zavedení čtyřkorunové zemské dávky z hekto-
litru piva přípravováno bylo, jak známo, již od
roku 1905 a hrozilo v různých obdobích, kdy totiž
se zdálo, že sněm bude dělným, že v nynější formě
a ostrosti stane se skutkem. A právě tak dlouho
hrozí pivu inkamerace zemské dávky a zvý-
šení státnídaně, jejichž předlohy zavdaly ne-
jednu příčínu k obavám a jak širší veřejnosti jest
známo, také k rázným protestům.
18
article
Od roku 1905 bojují organisace pivovarské
v obou těchto směrech proti uskutečnění zvýšení
daně z piva; varovaly jak finanční správu zemskou,
tak i státní před následky zavedení zemské dávky
před úpadkem pivovarského průmyslu a před dal-
ším úbytkem beztak již klesající spotřeby pivap
prosily jednotlivé poslance a jich kluby, volaly na
pomoc obce a města, kde pivní krejcar byl zave-
den a důrazně upozorňovaly zástupce veřejného
tisku, aby jakožto zastanci zájmů nejširších vrstev
konsumentů piva, jakožto bojovníci proti principu
nepřímých daní včas postavili se proti hrozícímu
nebezpečí nového zatížení šírokých vrstev lidu a
to proto, poněvadž po uzákonění dávky znamenal
by boj takový nespravedlivě vystupovati proti ne-
vinným, jimž se vybírání této spotřební daně na-
řizuje.
19
article
A co se stalo? Ve spoléhání v neschopno
práce obou parlamentních těles, hlavně však v ne-
dělnost sněmu zemského, přihlíželo se klidně k vý-
voji věcí v domnění, že zemskou dávku vůbec ne-
lze zavésti. Okolnost, že rokem 1909 zemská dávka
z piva pro nedělnost sněmu zanikla, utvrzovala
v domněnce, že bez vyrovnání nebude sněmu, bez
sněmu pak že nemůže býti dávky. V oktroy nikdo
nevěřil. Když v peslední chvíli dovolával jsem se
pomoci jisté instituce proti prováděcímu nařízení
zemské dávky, byl jsem přirovnáván ke známému
říš. poslanci Roserovi, který každoročně a pra-
videlně bezvýsledně mluvil proti malé státní lo-
A hle, co zdálo se nemožným, stalo sel
V době, kdy vše těšilo se letním prázdnínám
nastal převrat; smeteno s povrchu vše, co stálo
úpravě zemských financí v cestě, přišla správní
komise, vydala jednomyslně 26. července řád. jím
zavádí se od 6. srpna, tedy v době 10 dnů, zemská
dávka z piva v nejostřejší formě, a co nejhoršího,
vydala prováděcí nařízení, obsahující vlastně před-
pisy tohoto řádu, teprve dne 4. t. m., takže v den,
kdy nabyla dávka platnosti, význam kruté rány
zatížení průmyslu v ceté své líze sotva byl znám.
Roser
20
article
Dle nařízení prováděcího spočítány byly ve
všech pivovarech zásoby a od 6. srpna udávají or-
gánové finanční stráže zemskému inspektorátu vý-
robu piva jednotlivých pivovarů, kteráž děje se
pod jejich dozorem. Na druhé straně musí od 6.
t. m. každý pivovar oznamovati inspektorátu mě-
síčně nejen všechno pivo, které dodal hostinskému
a prodavačům piva lahvového, nýbrž vykázati čí-
selně také ono pivo, které ve vlastních výčepech
vyčepoval, dodal soukromníkům, rozdal chasei
sám vypil. Ke konci roku bude pak musiti znovu
zásoby piva ve sklepích prostřednictvím finanč-
ních orgánů stanoviti, čímž umožněno bude finanč-
ní stráži i inspektorátu každou vyrobenou i pro-
danou kapku co nejpřesněji porovnati. K vůli za-
jištění správnosti těchto dat budou míti vedle fi-
nanění stráže, která téměř celý den mešká v pivo-
vaře, také úřadníci zemského inspektorátu právo
nejen kontroly pivních zásob v jednotlivých stani-
cích výroby, t. j. ve sklepích, spilkách atd., nýbrž
i právo, nahlížeti do všech obchodních
knih. Takováto kontrola je pro každého průmy-
slníka, živnostníka a obchodníka opravdu neuvě-
řitelna, neboť něco podobného není v žádném ji-
ném průmyslovém odvětví; buď totiž se kontroluje
výroba nebo prodej hotového zboží, ale prováděti
kontrolu tak, aby ani sám výrobce nemohl se bez
ohlášení výrobku svého napiti, jest v době sou-
časného pokroku rozhodně neuvěřitelno.
Zavedením zemské dávky zatěžují se pivovary
nejen břemenem do tisíců jdoucím, poněvadž musí
i doma spotřebované a rozdané pivo vysoce zdanit
21
article
+ 324.461-02
+ 164,001.46
+ 41,947.75
+ 134,600.74
23
article
léčebný pramen
r ROBEEENDER aneh FRANTŠEK KUNERLI.
25
article
ale ukládá se jim prováděcím nařízením mnoho
času vyžadující práce — s vedením rejstřikůa
různých záznamů a mimo to vysazeny jsou znovu
různým týráním, která finanční správa státu již
v letech 60tých minulého století jakožto přežilá za-
nechala a nahradila moderní kontrolou; provádě-
cím nařízením bere se sládku volnost práce a ma-
nipulace, poněvadž takřka každý krok musí za-
pisovati, pivo vrácené i na zmar přišlé ohlašovati.
čímž bere se mu právo obchodního tajemství.
Krátce, vším tím provedla zemská správní komise
čin, za který padá na ni těžká zodpovědnost.
A nyní tážeme se těch, kdož zahajují proti nám
svou podezřívací kampaň, co by tomu řekli, kdyby
jim takové obrovské zatížení finanění, taková
práce, takové chikany a taková kontrola výroby
a obchodu byly oktroyovány? Tážeme se těch živ-
nostníků a řemeslníků, co by tomu řekli, kdyby
jako hostinšti měli platiti dávku i z piva, kterého
skutečně neprodají. A takového piva je při obcho-
dech slabějí jdoucích nejméně 5 .
26
article
Situuce, jaká nastala po uveřejnění řáduo
zemské dávce z piva v průmyslu pivovarském
v živnosti hostinské, je pro nezasvěceného posu-
zovatele těžko ku pochopení a proto je záhodno
ji objasniti.
Je známo, že následkem nesprávné soutěže
pivovarů a hostinských prodávalo a rozlévalo se
do nedávna pivo způscbem neobchodnickým, přímo
neuvěřitelným. Na místě, aby se zřetelem ke stou-
pání cen jiných výrobků a životních potřeb cena
piva v drobném prodeji poměrně se zvyšovala,
bylo pivo prodáváno vždy spíše levněji, ba možno
tvrditi, že až do r. 1908 spíše pod výrobní cenou
než s výdělkem. Následkem toho zavládly v živ-
nosti hostinské a pivovarské neudržitelné poměry
které při všeobecném úpadku a zadlužení živnosti
hostinské, jakož i při finanční nevýnosnosti pivo-
varů, známé z bilance podniků veřejně účtujících,
volaly po nutné, neodkladné nápravě. K ubíjeni
živnosti hostinské i pivovarské přispívalo také ne-
málo zavádění pivních krejcarů v obeích, které
hostinští pro odpor konsumentů a pro rozhárané
poměry vlastní nemohli k ceně píva přiraziti
domáhali se náhrady na pivovarech.
27
article
Pivo prodáváno bylo od nepamětných dob za
průměrnou cenu 12 haléřů za půl litru; zemskou
dávkou, zavedenou v roce 1903, zdražilo se pivo
jen částečně; v místech, kde konsumuje pivo třída
lepší, kde vybírají větší pívní krejcary, zdražilo
se pivo o 2 hal. na půllitru, ve veliké většině míst
však jen o 1 hal.; asi ve 30 míst, ve městech
průmyslových, v kantinách a dělnických spolcích
a pod. zůstalo pivo přes to, že platila se z něho
dávka 1.70 K, vůbec nezdraženo. Poměr tento po-
trval až do r. 1908, kdy ceny životních a výrob-
ních potřeb stouply tou měrou, že režie pivovaru
zdražila se při 1 hl nejméně o 1 K, kterou pivovary
ve středních Čechách k výstavní ceně piva příra-
zily. Proti zdražení tomu postavili se hostinští,
vedli s pivovary boj a jen některý z hospodářsky
prozíravějších cenu piva zvýšil o 1 hal. při půl-
litru. Okolnost tato vyvolala mezi hostinskými.
kteří pivo nezdražili, zlé časy a bylo by musilo
dojíti se strany jich ke všeobecnému zvýšení ceny
piva v roce 1909 — kdy nač se kdo podíval, vše
bylo zdraženo — kdyby se byla mezi nimi ujala
potřebná solidarita. Než toho, bohužel, přes usi-
lovné snahy rozvážných činitelů nedocíleno a ne-
snesitelné poměry v prodejí piva trvaly dále.
V této kritické situncí vysvobozeni byli hostinšti
z bídy, do jaké je všeobecná drahota uvrhla, tím,
že vypršela zemská dávka a že nemusili od 1.
ledna 1910 odváděti inspektorátu 1.70 K z hekto-
litru.
Čechy
28
article
Mezitím, co hostinští po zajití dávky mohli
svým povinnostem lépe dostáti, vznikla pivovarům
opět nová břemena, nová zdražení. Nastalyť: ú-
pravy dělnických platů, nové zdražení životních
potřeb, stoupnutí cen uhlí, smoly, železa, sudo-
viny, tažného dobytka zvýšení sazby úrokové, pří-
mých daní, nová břemena sociálního rázu, jako
zvýšení příspěvků úrazových a nemocenských.
hlavně pensijní pojištění úřadnictva a konečně
stoupnutí cen hlavních pivovarských surovin.
V roce 1911. tedy skoro 2 roky po zaniknutí
zemské dávky, dostoupila míra zbědovanosti po-
měrů svého vrchole, takže nezbylo pivovarům
celém Rakousku, chtěly-li se zachrániti před ú-
padkem, nic jiného, než nově ceny piva upraviti
a sice o 2 K při hektolitru. Tentokráte, a to bu-
diž podezřívačům uvedeno na vysvětlenou, ho-
stinští skutečně zdražili pivo jen o tyto 2 K tím
způsobem, že přirazili k ceně půllitru píva 1 hal.
nevzavše pro sebe ni toho nejmenšího, poněvad
poměry jejich zaniknutím zemské dávky byly jakž
takž urovnány.
Z toho vychází na jevo, že přes zaniknutí zem-
ské dávky nejsou hostinští ani zemskému fondu
ani konsumentstvu ničím povinni. Tak jako kon-
sument piva, má zajisté také hostinský právo.
upraviti sobě své poměry a býti za svou celodenní.
ne-li celonoční práci odměněn a počítati, zač ku-
puje a zač může prodávat. Tolik svobody musí
přináležeti každému a zajisté nikdo z těch, kdož
proti postupu hostinských v záležitosti zemské
dávky vystupují, nedal by si v případě tomto právo
toto vzíti.
Rakousko
29
article
Také o tom, že pivovary mají právo ceny pro
dejní v poměru k cenám výrobním upravovati, ne-
bude přece nikdo pochybovati, jakož také nelze
pochybovati o tom, že pivo v Čechách pro-
dává se ze všech okolních zemí a států jak
z pivovarů hostinským, tak hostinskými konsu-
mentům nejlevněji a dobré jakosti. Ná-
mitka, že by v Čechách byla výroba píva levnější
než v jiných zemích, dávno již neplatí, poněvadž
následkem pokroku ve výzkumnictví pěstuje se
také již jinde dostatek dobrého chmele a ječmene.
čehož důkazem je značný pokles našeho vývozu
těchto dvou surovin. Není také pochybnosti o tom.
že v porovnání s jinými zeměmi jsou v Čechách
daně a dávky nejvyšší. Čtenář zajisté se zalekne.
když zví, že na 1 hl piva připadá především 3 K
40 h výrob. daně stální (která zvyšuje se takřka
o 20 hal. tím, že platí se z množství mladiny na
kotli zjištěného a nikoli z piva hotového), dále že
platí se v městech (v Praze] průměrně 3 K 16 h
potravní daně z hektolitru, že připadá nyní na
1 hl 4 K zemské dávky a konečně aspoň 40 hal.
Čechy
Praha
30
article
všeobecné daně výdělkové v pivovaře a 10 hal.
u hostinského, celkem tudíž 11 K 26 h daní na
1 hl čili bez mála 50% nynější průměrné
prodejní ceny piva. A poněvadž pšják
špatné pivo nechce, nechť ptá se pak sám sebe.
co stojí slad, chmel a jiné potřeby, práce, dovoz,
další režie atd. Uváži-li pak klidně tyto číslice.
přijde k závěru, že také dnešní ceny piva jsou
přiměřené, ba ještě nízké a to proto, že výdělkové
výsledky jak živností hostinských, tak pivovarů
neodpovídají dodnes ještě risiku a kapitálu, s kte-
rým se v živnostech těch pracuje, což z bilancí
podniků veřejně účtujících je zřejmo. Poukazovati
v ohledu tom na pívovary plzeňské, které prodávají
za vyšší cenu a některý ojedinělý případ, kde ne-
vyplácením divídendy po řadu let a nasbromáždě-
ním dostatečných fondů z dob menší konkurence
je možno vypláceti slušnější úrok, není správno.
poněvadž divídendy několika těchto šťastnějších
podníků neurčují přece rentabilitu veškerého prů-
myslu pivovarského.
31
article
Každý nepředpojatý a spravedlivý člověk mus
z uvedeného poznati, že hostinským nezbylo po
zavedení čtyřkorunové dávky jiného, než upo-
slechnouti vydaných v té příčině předpisů a že
také pivovary nemohly učiniti nic jiného, než hlá-
siti inspektorátu dodané hostinským pivo za tím
účelem, aby jim mohl platebními rozkazy předpl-
sovati obnos dávky, kterou oni jakožto činitelé
s konsumenty bezprostředně se stýkající jsou po-
vinní od těchto vybírati.
Že by na zavedenou a na 32 milionů rozpočtě-
nou zemskou dávku, která má sanovati zbědované
finance království Českého, mohli připláceti bud
pívovary neb hostinští slevou 1 haléře z ceny půl-
litru piva, což činilo by 16 milionů korun, nevěří
obanhující bor a lithium, osvědčuje se
zajisté ani nejurputnější nepřátelé obou jmenova-
ných stavů. Nač tedy to rozčilování, nač to pode-
zřívání a ztěžování těžké úlohy těm, kdož beztak
již postiženi jsouce značným úbytkem spotřeby
piva následkem deštivého a studeného léta, trpí
nyní ještě pohromou zemské dávky? Tak jako ho-
stinský nemůže protestovati protí tomu, když
obecenstvo letos méně konsumuje a restaurace
— najmě zahradní — zejí prázdnotou, tak také
obecenstvo, chce-li pivo piti, nemůže protestovati
proti jeho oprávněné ceně a jest povinno platiti
je tak, jako platí všecky ostatní potřeby životní,
jež musí denně kupovati.
32
article
Proč vždy jen pivovarství, tento starý český
průmysl, má trpětí za to, že bojuje boj sebeobrany.
proč právě živnost hostinská, která již po půl sto-
letí čím dále tím hlouběji upadá, vydána má býti
na pospas štvanicím a agitacím k cílům jiným smě-
řujícím? Proto snad, že pivo prodává se širokým
massám, které lehce se štvou? To nebylo by správ-
né a doufáme pevně, že toto neodůvodněné jitření
myslí protí oběma stavům — pivovarům a hostin-
ským — v krátké době ustoupí rozvaze klidnější.
že slovům naším dáno bude místa víry a v důsledku
poznání, že na investovaném kapitálu v českém
průmyslu pivovarském zúčastněn jest celý český
národ, že hlavním dodavatelem průmyslu toho je
celé zemědělství a veškerá odvětví průmyslů dal-
ších, z čehož vedle dělnictva pivovarského má ne-
malý prospěch i veškeré dělnictvo ostatní — žev
důsledku poznání toho jest dělnictvo toto povinno
průmysl ten spíše podporovati než jemu ubližovati.
Pivovarství české je velikým národohospodář-
ským činitelem země a proto nemá, když ubijí ho
stát, země, obce, ničen býti také ještě těmi, kdož
z něho, byť 1 nepřímo, přece jen těží. Nechť uváží
ti, kdož radí a vyzývají dělnictvo k abstinenci.
nechť uváží a nepřehlížejí především toho, že
první důsledek menší výroby v pivovarech bude
se jeviti v nezaměstnanosti pivovarského dělnictva.
jež jest mohutným činitelem právě těch stran,
které proti pivu štvouí
33
article
Elektrisace v sev.-východních
Čechách.
Elektrisace v sev.-východních
Čechách.
V Hradci Králov é, 11. srpna.
V neděli 10. srpna konala se v Hradci Král
valná schůze Svazu hospodářských druž-
stev pro konsum elektrické ener gie
sp. s r. o. v Hradci Králově. Družstvo krá-
lovéhradecké možno v našich českých poměrech
považovati za korporaci vzornou a příkladnou.
Vyvíjí se plánovitě, se zřeteli širšími, bez odváž-
ných investic, respektujíc dané hospodářské pomě-
ry lokální. Chce býti v prvé řadě svépomocným
podnikem, který je veden ideou zlepšiti hospodář-
ské podmínky zemědělství, živností a průmyslu
vymezeného teritoria. Vedle toho ovšem nezapo-
míná se, že Svaz je jednotkou, že snad blízká bu-
douenost, kdy bude soustavněji řešena otázka
elektrisace Čech, vymezí mu určité hranice působ-
nosti. Toto vědomí má za následek, že i rozsah pů-
sobnosti okrskové, veden jest programově, že tu
není snaha po přílišné rozpínavosti, naopak, při-
rozenou touhu po rychlém rozvojí disciplinuje
idea, kterou zdůrazňuje nedávno vytvořený Svaz
východočeských elektráren. Svaz vých. elektráren
má ovšem zatím význam výlučně morální a orga-
nisační, ale jest jisto, že připadne mu v brzké
době jedna z nejdůležitějších úloht redulovati pro-
stě elektrisaci celého kraje, aby byla dílem hospo-
dárné, blahonosné svépomoci.
Svaz královéhradecký, původně s 13 spol.
obvodu 17 obcí, rozšířil se ve správním r. 1912 na
dalších 11 obcí s 12 novými společníky. Z nich je
20 místních hospodářských strojních družstev, dvě
samosprávné korporace, dva soukromí podnikatelé
(velkostatek a cukrovar] a jedno jiné družstvo.
Král
východní Čechy
Hradec Králov
Hradec
Čechy
svaz hospodářský družit
34
article
(V r. 1912 příbyla nová dvě družstva.) Základní
kmenový kapitál činí asi 200.700 K, rozvodná sit
dosáhla délky 72 km (podzemní kabel, napětí 5000
volt). Transformačních stanic (v budkách železo-
betonových) zřízeno 44 kusů, celkem o výkonno-
sti 845 KWA. Rozvodné sítě sekundérní r. 1912
dosáhly délky cea 60 km a připojeno na nich do
konce roku 1158 konsumentů elektr. energie, na-
montováno na 7620 žárovek a 297 elektromotorů
o úhrnné výkonnosti cca 1230 HP.
V r. 1912 činil hrubý zisk 43.920 K 61 hal.a
bilance končí ztrátou 542 K 72 h, převedenou na
účet rozpočtu přištího roku. Ztráta v prvním roce
působnosti předem očekávaná, vysvětluje se při-
rozeně amortisačními odpisy, značně vyššími než
obvyklo. Odpisy na investice sítě sekunderní či-
nily 18.795 K 34 h, sítě primérní 2711 K 55 hal
Úrok z kapitálu investovaného v primerní síti činil
11.925 K 42 hal., správní výlohy 8667 K 18 hal.
Rozpočet na r. 1913 sdělaný velmi pečlivěa
střízlivě, je dokladem rozvoje družstva. Ovšem že
nové investice vylučují čistý zisk, který lze oče-
kávati teprve v letech příštích, ale také jsou vy-
loučeny ztráty. Předpokládaný schodek něco přes
100 K kryt bude úsporami. Základní cena energie
zůstává i nadále za 1 Kwh 60 hal., ale Svaz vy-
chází vstříc komunám tím, že zlevňuje proud, po-
třebný k veřejnému osvětlování na 40 hal. za1
Kwh. Naproti tomu požaduje od obcí (jako dobro-
volný úkon v zájmu prosperily Svazu), aby na
vlastní náklad prováděly odčítání, což obce mo-
hou podniknouti s nepatrnými výlohami.
km
Kwa
HP
Kwh
35
article
Podrobné pozornosti zasluhuje rozpočet příjmů
a vydání na r. 1913 a bude zajisté zajímati tam,
kde otázka elektrisace je na postupu. Sestaven je
následovně:
Vydání: Úroky z výpůjček (100.000 K 1)
roku, 150.000 K 1/4 r.) 11.375 K. Amortisace in-
vestic (500.000 K 5%) 25.000 K. Energie elektrická
270.000 KWh a 16 h 43.200 K. Úrok z investic prim.
sitě 300.000 K — 15.000 K. Amortisační kvota
prim. sítě 300.000 K 11 — 3750 K. Režie: Ná-
hrady výloh a revise 4000 K. Služné a mzdy 2600 k.
Nájem, čištění a topení kanc. 1000 K. Výlohy kan-
cel. a jiné 500 K. Daně a pojištění 1000 K. Auto-
mobil 2500 K. dohr. 11.600 K. Udržování a obsluha
prim. sítě 1000 K. Udržování a obsluha sekund.
sítí a zařízení 1500 K. Nepředvídané a různé vý-
lohy 500 K. Ztráta z roku 1912 542 K 72 h. Cel-
kem 113.467 K 72 h. — Příjem: Nájemně z
elektroměrů 9000 K. Nájemné ze zapůjčených stro-
jů 500 K. Za prodaných 57.000 KWh pro osvětlo-
vání po 60 hal. 34.200 K. 6000 KWh pro osvětlová-
ní veřejné po 40 hal. 2400 K. 60.000 KWh pro po-
hon s družst. stroji po 50 hal. 30.000 K, 50.000 K W
pro pohon soukr. motory po 40 hal. 20.000 K
15.000 KWh pro pohon s rabatty po 30 hal. 4500
15.000 KWh pro města po 16 hal. 2400 K, 15.00
KWh pro průmysl po cca 20 hal. 3000 K, 20.000
KWh pro velkokonsum po cca 14 hal. 2800 K
10.000 KWh pro účely kalorické po 25 hal. 250
kor. Repartiční příspěvek měst na používání prim
sítě 1350 K. Celkem 103.150 K. Bonifikace za prou
dodaný velkokonsumentům a na odběr proudu o
elektrárny 700 K. Nedostatek (ukryje se úsporami
117 K 72 h. Celkem 113.467 K 72 h.
kWh
Ná
kWh
hala
36
article
Ke konci zbývá nám ještě dodati několik slo
o projektech Svazu. Předseda Svazu p. J. Černý
na valné schůzi poukázal, jaký je zájem na Opo-
čensku. Zastupitelstva měst Opočno a Dobruškau-
činila již příslušná usnesení o připojení se ke Sva-
zu a v dalších venkovských obcích, jimiž kabel má
býti veden, ustaveny zvláštní komitéty. Definitivní
provedení oddáleno jest, dokud nevejde v činnost
Svazem východočeských elektráren budovaná or-
ganisace pro rozvod elektrické energie ve velkém
v celých severovýchodních Čechách, která jest již
připravena. Organisace získala by ve Svazu ho-
spodářských družstev konsumenta velkých zkuše-
ností i mohutnosti, Svaz pak výhodné ceny elek-
trické energie. Kdyby Svaz východ. elektráren pří-
slušné organisační práce včas připraviti nemohl,
zelektrisuje příslušný obvod opočenský Svaz ho-
spodářských družstev dle stávajících norem na
Královéhradecku energií z Hradce Králové, event
jiných elektráren okolních. Konečně Svaz družstev
umožňuje jiný zemědělský podnik, umělé zavlažo-
vání luk na pravém břehu Labe od Hradce Král
tečné při nemocech fedvin a měchýře,
dýchacích a zažívacích orgánů.
J Černá
Král
Opočno
Čechy
Hradec Králové
Hradec
svaz p
svaz východ
37
article
dolů, tím způsobem, že mlýnskému podniku v Opa
tovicích nahradí ztracenou sílu vodní (v době za-
vlažování) silou elektrickou, velmi levně dodanou.
Ve Svazu družstev, o němž lze dnes mluviti
s plným uznáním, vládne vědomí, že nejbližší leta
jsou lety nových investic podnikaných účelně, ne-
počítá se s přímým ziskem, ale smysl poslání Sva-
zu vidí se ve zvýšení a rozšíření podm í-
nek hospodářské podníkavosti celého
kraje. A v tom je právě zdravá idea celého podni-
kání, rozumné pochopení svépomoci, a nelze di-
viti se, že příklad z Hradecka získává i jinde to-
lik pochopení.
M. L—r.
M L
38
article
Změna stanov pražské bursy. Dle výnosu
c. k. místodržitelství ze dne 11. t. m. byly
změny stanov pražské bursy, tý-
kající se rozhodčího soudu, na
nichž se bursovní komora dne 10. ledna 1913
usnesla, od c. k. ministerstva financí ve shodě
s c. k. ministerstvem spravedlnosti a c. k. mi-
nisterstvem obchodu schváleny. Dle toho sta-
noví se počet členů rozhodčího sboru na 80.
Počet rozhodců od obchodní a živnostenské
komory jmenovaných a burse nepřináležejí-
cích má činiti pětinu členů sboru rozhodčího.
Byli-li by předseda i oba místopředsedové ne-
přítomni nebo jinak zaneprázdněni, jest sta-
noveno, aby dle hodnosti nejstarší člen sboru
rozhodčího té doby úřadující presidiální agen-
du vyřizoval. Dále jsou pro případ, že by jme-
novaný rozhodce se nemohl líčení zúčastniti,
zavedena v nových předpisech statutu velmi
zjednodušená pravidla pro náhradníky. Usta-
novení o doručení obdržela přesnější text,
zvláště prospěšně bylo upraveno doručování
spisů rozhodčího soudu prostřednictvím c. k.
soudů. Dle norem pro c. k. soudy platných
bude nyní přípustno, aby po případě, když
rozhodčí soud povolil důkazy, nález po dojití
spisů provedené důkazy obsahujících vydán
byl, aniž by nový rok k ličení byl stanoven.
39
article
Vůbec jest rozhodčímu soudu vyhraženo,
kdežto dosud v každém případě nález ústně
prohlášen býti musil, nyní nález bez ústního
prohlášení stranám písemně doručiti. Konečně
bylo ustanovení, jež dosud při nálezech pro
omeškání předpisovalo přibrání pěti rozhodců,
v tom smyslu změněno, aby, když žalobce
jmenuje pouze jednoho rozhodce, nález pro
omeškání vydán býti mohl od senátu, sestá-
vajícího ze tří rozhodců. Dle nařízení přísluš-
ných c. k. ministerstev nabývají tyto
změny ihned platností.
Úřadní zpráva o stavu resp. sklizni pol-
ních plodin v Rakousku a zvláště v zemích
českých. Ke včerejší zprávě ministerstva orby
o stavu resp. sklizni polních plodin v Předli-
tavsku počátkem srpna t. r. dodáváme: Bě-
hem července t. r. zhoršil se stav pšenice
z 2.3 na 2.5, žita z 2.5 na 2.7 a ječmene z 2.3
na 2.4, dále stav bramborů z 2.4 na 2.7 a luk
z 2.5 na 2.6. Naproti tomu zlepšil se stav ovsa
z 2.5 na 2.2, kukuřice z 3 na 2.9, lnu z 2.4 na
2.2, cukrovky z 2 na 1.9, řepy krmné z 2.4 na
2.2, zelí z 2.3 na 2.2, jetele z 2.6 na 2.4 a pa-
stvin z 2.7 na 2.6. Oproti soudobí loňskému
jest stav polních plodin vesměs horší, jen stav
ječmene a zvláště jetele jest lopší a stav ovsa
a zelí jest stejný jako na počátku srpna 1912.
Pro Čechy udává zpráva ministerstva orby
tyto celkové průměry. Stav osení z po-
čátku
Rakousko
Čechy
40
article
srpna července června května dubna
1913.
pšenice . . 2.4 2.5 2.5 2.6 2.9
žito . . . 2.5 2.5 2.7 2.7 28
ječmen . . 2.3 2.3 2.4 2.2 —
oves . . . 2.2 2.6 2.5 2.4 —
cukrovka . 1.8 1.8 2.3 2.4 —
krmná řepa 21 2.3 2.5 — —
zelí . . . 2.0 2.3 2.6 — —
zemáky . . 2.3 2.4 2.5 — —
jetel . . . 2.4 28 31 3.0 3.0
louky . . . 2.3 2.6 2.7 2.5 28
pastviny. . 2.4 2.7 3.0 2.8 3.0
V Čechách během července t. r. tudíž
stav polních plodin, luk i pastvin vesměs se
zlepšil, jenom stav žita, ječmene a cukrovky
se nezměnil. Značné zlepšení jeví zvláště oves,
zelf, jetel, louky a pastvíny. Srovnáme-li stav
polních plodin v Čechách s průměrným sta-
vem v Předlitavsku, jest v Čechách stav pol-
ních plodin, luk a pastvin nyní vesměs lepší
než průměrný stav v Předlitavsku, jen stav
ovsa a jetele jest stejný. Značně lepší jestv
Čechách zvláště stav bramborů, luk, též pa-
stvin a žita. Na Moravě stav polních plodin
během července t. r. rovněž většinou se zlep-
šil, jen stav žita a ječmene se zhoršil a stav
pšenice se nezměnil. Zvláště se zlepšil na Mo-
ravě stav ovsa, bramborů, cukrovky, řepy
krmně, zelí, jetele. Avšak také stav kukuřice,
lnu, luk a pastvin valně se zlepšil. Většinou
jest však stav polních plodin na Moravě stále
ještě horší než v Čechách, avšak namnoze
lepší než průměrný stav v Předlitavsku; jen
stav bramborů a řepy krmné jest lepší nežv
Čechách a stav ovsa jest stejný. Horší nežv
Předlitavsku jest na Moravě stav ječmene,
kukuřice, cukrovky, jetele a pastvin.
K akci zemské jednoty obchodních gre-
mií proti zvýšení tarifů na místních drahách.
Čechy
Předlitavsko
Morava
2.5
2.6
žít
28 ječmen
1.8
2.4
28 pastvina
2.8
41
article
Zemská jednota českých obchodních gremiív
král. Českém zakročila svého času, vyhovujíc
stižnostem mnoha interesentů, proti zvýšení
tarifů na místních drahách, a obdržela nyní
toto vyřízení: „Nepříznivé finanční výsledky
značného počtu soukromých, státem ga-
rantovaných místních drah měly za ná-
sledek, že na státní záruku kladeny byly zvý-
šené požadavky a to přimělo c. k. minister-
stvo železnic k tomu, aby hledělo zlepšiti čisté
výnosy dotyčných soukromých drah, čehož
má se dosáhnoutí jednak snížením výdajů na
míru pokud možná nejmenší, jednak zvýšením
příjmů. V posledním směru bylo lze docilití
úspěchu pouze revisí tarifů a to tím spíše,
ježto se ukázalo, že stupňované využívání
státní záruky v první řadě zaviněno bylo pod-
statným zlevněním dovozného na státem ga-
rantovaných místních drahách, zavedeným v
roce 1910. Ježto poměry u místních drah, z a-
ručených zeměmi, byly tytéž jako u
místních drah, zaručených státem, nemohlo
c. k. ministerstvo železnic odmít-
nouti žádost zemských výborů,
aby do akce pojaty byly také místní dráhy,
garantované zeměmi. Pokud se týče rozsahu
nastalého zvýšením dovozného, dlužno podo-
dně, cukrovce, epále, jakož i při katarhu
21534-I