ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 11da8910-8f16-11dd-a092-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 41 celkem · entity: person 23, place 27, org 12, work 14
1 masthead
13. srpna 1913. číslo 221.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 5.
4 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Pololetní bilance Rakouského úvěrního ústavu. Z Vídně, 12. srpna. Dnes konala se schůze správní rady C. k. priv. rak. úvěrního ústavu pro obchod a prů- mysl, ve které stanovena byla pololetní bilan- ce. Bilance ústavu za první pololetí 1913 vy- kazuje po připočtení převodu zisku z r. 1912 čistý zisk 12,703.999 K. Zisk ze syndikátu pro akcie Broscheova lihovaru není ve výtěž- cích zahrnut a vyhražen pozdějšímu vyúčto- vání. Ostatně přihlíží se k výsledkům kon- sorčních obchodů, pokud byly 30. června t. r. úplně zúčtovány. V prvním pololetí 1913 byly vyúčtovány. syndikát pro 414% uherské státní pokladní poukázky z r. 1912 a syndikát pro 41/4 uherskou státní rentu z r. 1913. Ještě nevy- účtované půjčkové obchody týkají se syndi- kátu pro 412% rak. stát. želez. půjčku zr 1913, syndikátu pro 414 uherské státní po- kladní poukázky z r. 1913, dále syndikátu pro 4% vídeňskou městskou půjčku z r. 1908 syndikátu pro 4% prioritní půjčku košicko- bohumínské dráhy. Pololetní bilance ústavu, jež byla právě uveřejněna, vykazuje v účtu ze zisku ztráty tyto položky:
Broscheův Vídeň ústav pro obchod
5 article
I. pololetí 19i koru
6 article
Výtěžky Zisk z cenných pa- pírů a konsorciál- ních obchodů . .. Úroky . . . . . . . Provise finkl. zisk na zboží) . . . . . .. Devisy . . . . . .. Výnos realit . . . . Dodatečné doplatky na pohledávky již 1,162.50 odepsané . . . .. 1,23c.—. Nevyzdvižené divid.. Převod získu z r. 1912 2 334.499. 44 Výtěžky celkem . . 20.250,637.9 Výdaje: Služné . . . . . . . Výlohy . . . . . .. Odpisy na realitách a inventáři . . . . Daně a poplatky . . Příspěvky pensijnímu fondu . . . . . . Ztráty na pohledáv-
Provis
7 article
766.137.95 — 612.501.28 12832,534.30 + 1.913.592.43 3.755,433.22 + 165,375.65 428,531.12 + 14.157.19 30,727.29 131,10941
28 12832,534
8 article
35:8. 2464i 1 35 53774 218,19850 2037.3 842 210,600.— — 15,000—— 194.887 42 + 193.512.42
9 article
kách . . . Výdaje celkem. . 7.40.638.53 + 843.573.39
10 article
Čístý zisk, . 12.703.999.41 + 804,973 17 Čistý získ za první pololetí t. r. stoupl tudíž o 804.973 K, kdežto v soudobí loňském stoupl jen o 376.224 K. Hrubý výtěžek stoupl o 1,648.496 K. Vzrůst čistého zisku vysvětluje se zejména značným stoupnutím konta úro- ků, totiž o 1,913.592 K, kdežto v soudobí loň- ském stouplo konto úroků o 1,596.626 K. Ta- ké získ z provisí stoupl dosti, totiž o 165.375 kor. Jako v soudobí loňském, i letos poklesl značně zisk z cenných papírů a z konsorčních obchodů, přece však méně než loni. Poklesl totiž o 612.501 K, kdežto v prvním pololetí 1912 zmenšil se o 985.835 K. Výdaje stouply oproti soudobí loňskému celkem o 843.523 K. Z břemen vykazuje značné zvýšení zejména služné, avšak také ztráty na pohledávkách.
K Hrubá
11 article
Bankovní a průmyslové pod- niky Úvěrního ústavu vykazují za první pololetí t. r. namnoze uspokoji vě výsledky. Uspokojívý jest průběh obchodů bank, na kterých jest úvěrní ústav intereso- ván. Priv. zemská banka pro Bosnu a Hercegovinu pracuje s uspokojivým výsledkem a platila za uplynulý správní rok 9 dividendu. Haličská banka pro ob- chod a průmysl trpí uváznutím odbytu zástavních listů, jinak jest však průběh jejích obchodů uspokojivý. Rakousko-východní ob- chodní akc. spol. trpěla událostmi na Bal- káně. Spol. s r. o. Alois Schweiger a spol. vy- plácela 5% dividendu. Dobře jest zaměstnána Elektrářská spol. Union, jež platila za uply- nulý správní rok 8% dividendu. Uspokojivě pracuje Rak, akc. spol. pro dodávání elektři- ny. Škodovy závody a Stabilimen- to Tecnico Triestino jsou stále dobře zaměstnány. Akc. spol. Ringhoffero- vých závodů vyplácela za druhý správní rok 6 dividendu; i letos možno očekávati uspokojivý výsledek. Akc. spol. továrny na lokomotivy dříve G. Sigl ve Vídeňském No- vém Městě nebyla v uplynulém roce plně za- městnána, přece však nejsou vyhlídky nepří- znivé. Průběh obchodu železářské společnost Rothava-Nýdek byl v první polovině uplynulého správního roku velice uspokojivý.
Schweiger Škodův Stabilimen G Sigl Bosna a Hercegovina Bala Ringhoffero Tecnico Triestin RothavaNýdek
12 article
V poslední době však společnost trpěla uvá- znutím odbytu, postihnuvším veškerý železář- ský průmysl. Dobře se vyvijí Ostravská hor- nická akc. spol. dříve kníže Salm; uspokojivě pracovala dále Akc. spol. k využitkování vodopádů Kerky v Dalmacii, jež platila za uplynulý správní rok 8% dividendu. Akc. spol. rafinerie miner. olejů vyplácela za správ- ní rok 1912-13 10% dividendu a vyhlídky to- hoto roku jsou příznivé. Poměry cuker- ního průmyslu jsou všeobecně velice ne- uspokojivé a vzhledem k nízkým cenám cukru i vyhlídky nové kampaně nejsou pří- znivé. Pečecká rafinerie cukru pra- cuje dobře jako dříve. Také průběh obchodu Neštěmické rafinerie cukru jest uspokojivý, ježto vývozní konjunktura jest ve- lice dobrá. Akc, spol. Strumerových cukrovarů trpí stále ještě nepříznivým poměry v průmyslu surového cukru. Nízkými cenami surového cukru trpěl též Spolek moravských cukrovarů. Mlékař- ský průmysl pracuje s velice dobrými vý- sledky Lihový průmysl vyvíjel se, co se týče celkového odbytu, lépe než v prvním pololetí 1912. Škodlivě účinkovaly levnější na- bídky uherských továren, jakož vynořující se
Salm Strumerový Dalmacie Kerka spolek moravský cukrovar
13 article SALVATOR
SALVATOR projekty nových lihovarů v Rakousku. Ake spol. Frant. Xav. Brosche a syn, Akc. spol kolínského lihovaru a rafinerie, jakož mostecká vykazují příbližně stejné výsled- ky jako loni.d Akc. společnost pro zápalné zboží „He- lios“ jest zaměstnána ještě reorganisací pře- vzatých závodů. Vyhlídky její jsou příznivé. Stavba závodů Adria, akc. spol. pro chemi- cký průmysl, pokračuje, takže bude možno zahájiti výrobu dle programu. Cementárny pracovaly s uspokojivým vý- sledkem, další vývoj závisí však na výsledku jednání o obnovení kartelu. Sklářská akc spol. C. Stölzla synové trpí nepřízní poměrů. Odbyt továren na nábytek „Mundus“ trpěl všeobecně nepříznivými hospodářskými po- měry. První rakouská továrna na linoleumv Terstu bude platiti stejnou dividendu, jako loni, totiž 5%. Uspokojivě vyvíjí se Akc. spol A. Gerngross. Reorganisací zlepšily se vy- hlídky akc. spol. priv. brněnské to- várny na usně dříve Max. Grün- feld. Uspokojivá jest navzdor balkánské válce zaměstnanost akc. spol. rakouských fe- záren. dacedl
Salvator Ake František Stölzl Gerngross Grün Rakousko Terst kolínský lihovar Adrie , akciový . společenský akciový . společenský A
14 article
Z Vídně, 12. srpna. („N. F. P.") Bilance Rakouského úvěrního ústavu jest posuzována příznivě, poněvadž přes zvýšení břemena větších úbytků v konsorciálním kontu vyka- zuje zvýšení zisku o 1,600.000 K, což vynutí asi také zvýšení dividendy. Z bilance je pa- trno, že všeobecná krise se úvěrního ústavu nedotkla. Hlavní příčinou lepšího výnosu byla vyšší úroková míra. Z průmyslových podniků ústavu byly některé nepříznivou hospodář- skou konjunkturou a politickými zmatky ne- příznivě zasaženy. Následkem balkánské vál- ky utrpěly: Austro-orientální obchodní spo- lečnost, textilní podniky, cukrovarnictví, to- várna na cigarety atd. Průmysl lihovarský trpí zakládáním nových závodů. Velmi uspo- kojivý byl obchod škodových závodů. Stabili- mento Tecnico, A. E. G. Union, elektrářské společnosti a řady jiných závodů. roti 19n
A E G Vídeň
15 article
Cís. rada Fr. Zvěřina
Zvěřina Francie
16 article
— 4,083.95 + 202.713 8í + 1.648,496 .5
17 article Břímě zemské dávky z piva, pivovary a hostinští.
Břímě zemské dávky z piva, pivovary a hostinští. Rozrušena převratem, jaký nastal průlomem ústavních poměrů a samosprávy král. Českého, ve- řejnost naše zabývá se živě prvním činem dosazené zemské správní komise — zavedením čtyřkorunové dávky — protestuje, různě posuzuje a přijímá dů- sledky nového břemene hlavně z toho důvodu, že většinou nezná opravdové jeho tíhy, doléhající na průmysl pivovarský a živnost hostinskou. Z příčin těch považujeme za svou povinnost. objasniti některé odstavce řádu o pivní dávce poukázati hlavně na přímo krutá ustanovení pří- slušného prováděcího nařízení, kterážto ustanovení jsou jednostranná a vydána byla bez ohledu na ty. jimž se jimi obmezuje volnost, bez uvážení zhoub- ných jich následků a bez dorozumění se s inter- esenty neb je zastupujícími korporacemi. A rov- něž tak považujeme za potřebno odpověděti ně- kterým listům na jich nesprávná obviňování pivo- varů a hostinských za to, že byli povinni dnem 6. srpna t. r., kdy řád o pivní dávce nabyl plat- nosti, příraziti tuto spotřební daň ku prodejní ceně piva. Zavedení čtyřkorunové zemské dávky z hekto- litru piva přípravováno bylo, jak známo, již od roku 1905 a hrozilo v různých obdobích, kdy totiž se zdálo, že sněm bude dělným, že v nynější formě a ostrosti stane se skutkem. A právě tak dlouho hrozí pivu inkamerace zemské dávky a zvý- šení státnídaně, jejichž předlohy zavdaly ne- jednu příčínu k obavám a jak širší veřejnosti jest známo, také k rázným protestům.
18 article
Od roku 1905 bojují organisace pivovarské v obou těchto směrech proti uskutečnění zvýšení daně z piva; varovaly jak finanční správu zemskou, tak i státní před následky zavedení zemské dávky před úpadkem pivovarského průmyslu a před dal- ším úbytkem beztak již klesající spotřeby pivap prosily jednotlivé poslance a jich kluby, volaly na pomoc obce a města, kde pivní krejcar byl zave- den a důrazně upozorňovaly zástupce veřejného tisku, aby jakožto zastanci zájmů nejširších vrstev konsumentů piva, jakožto bojovníci proti principu nepřímých daní včas postavili se proti hrozícímu nebezpečí nového zatížení šírokých vrstev lidu a to proto, poněvadž po uzákonění dávky znamenal by boj takový nespravedlivě vystupovati proti ne- vinným, jimž se vybírání této spotřební daně na- řizuje.
19 article
A co se stalo? Ve spoléhání v neschopno práce obou parlamentních těles, hlavně však v ne- dělnost sněmu zemského, přihlíželo se klidně k vý- voji věcí v domnění, že zemskou dávku vůbec ne- lze zavésti. Okolnost, že rokem 1909 zemská dávka z piva pro nedělnost sněmu zanikla, utvrzovala v domněnce, že bez vyrovnání nebude sněmu, bez sněmu pak že nemůže býti dávky. V oktroy nikdo nevěřil. Když v peslední chvíli dovolával jsem se pomoci jisté instituce proti prováděcímu nařízení zemské dávky, byl jsem přirovnáván ke známému říš. poslanci Roserovi, který každoročně a pra- videlně bezvýsledně mluvil proti malé státní lo- A hle, co zdálo se nemožným, stalo sel V době, kdy vše těšilo se letním prázdnínám nastal převrat; smeteno s povrchu vše, co stálo úpravě zemských financí v cestě, přišla správní komise, vydala jednomyslně 26. července řád. jím zavádí se od 6. srpna, tedy v době 10 dnů, zemská dávka z piva v nejostřejší formě, a co nejhoršího, vydala prováděcí nařízení, obsahující vlastně před- pisy tohoto řádu, teprve dne 4. t. m., takže v den, kdy nabyla dávka platnosti, význam kruté rány zatížení průmyslu v ceté své líze sotva byl znám.
Roser
20 article
Dle nařízení prováděcího spočítány byly ve všech pivovarech zásoby a od 6. srpna udávají or- gánové finanční stráže zemskému inspektorátu vý- robu piva jednotlivých pivovarů, kteráž děje se pod jejich dozorem. Na druhé straně musí od 6. t. m. každý pivovar oznamovati inspektorátu mě- síčně nejen všechno pivo, které dodal hostinskému a prodavačům piva lahvového, nýbrž vykázati čí- selně také ono pivo, které ve vlastních výčepech vyčepoval, dodal soukromníkům, rozdal chasei sám vypil. Ke konci roku bude pak musiti znovu zásoby piva ve sklepích prostřednictvím finanč- ních orgánů stanoviti, čímž umožněno bude finanč- ní stráži i inspektorátu každou vyrobenou i pro- danou kapku co nejpřesněji porovnati. K vůli za- jištění správnosti těchto dat budou míti vedle fi- nanění stráže, která téměř celý den mešká v pivo- vaře, také úřadníci zemského inspektorátu právo nejen kontroly pivních zásob v jednotlivých stani- cích výroby, t. j. ve sklepích, spilkách atd., nýbrž i právo, nahlížeti do všech obchodních knih. Takováto kontrola je pro každého průmy- slníka, živnostníka a obchodníka opravdu neuvě- řitelna, neboť něco podobného není v žádném ji- ném průmyslovém odvětví; buď totiž se kontroluje výroba nebo prodej hotového zboží, ale prováděti kontrolu tak, aby ani sám výrobce nemohl se bez ohlášení výrobku svého napiti, jest v době sou- časného pokroku rozhodně neuvěřitelno. Zavedením zemské dávky zatěžují se pivovary nejen břemenem do tisíců jdoucím, poněvadž musí i doma spotřebované a rozdané pivo vysoce zdanit
21 article
+ 324.461-02 + 164,001.46 + 41,947.75 + 134,600.74
23 article
léčebný pramen r ROBEEENDER aneh FRANTŠEK KUNERLI.
24 title
Hlavní sklat
25 article
ale ukládá se jim prováděcím nařízením mnoho času vyžadující práce — s vedením rejstřikůa různých záznamů a mimo to vysazeny jsou znovu různým týráním, která finanční správa státu již v letech 60tých minulého století jakožto přežilá za- nechala a nahradila moderní kontrolou; provádě- cím nařízením bere se sládku volnost práce a ma- nipulace, poněvadž takřka každý krok musí za- pisovati, pivo vrácené i na zmar přišlé ohlašovati. čímž bere se mu právo obchodního tajemství. Krátce, vším tím provedla zemská správní komise čin, za který padá na ni těžká zodpovědnost. A nyní tážeme se těch, kdož zahajují proti nám svou podezřívací kampaň, co by tomu řekli, kdyby jim takové obrovské zatížení finanění, taková práce, takové chikany a taková kontrola výroby a obchodu byly oktroyovány? Tážeme se těch živ- nostníků a řemeslníků, co by tomu řekli, kdyby jako hostinšti měli platiti dávku i z piva, kterého skutečně neprodají. A takového piva je při obcho- dech slabějí jdoucích nejméně 5 .
26 article
Situuce, jaká nastala po uveřejnění řáduo zemské dávce z piva v průmyslu pivovarském v živnosti hostinské, je pro nezasvěceného posu- zovatele těžko ku pochopení a proto je záhodno ji objasniti. Je známo, že následkem nesprávné soutěže pivovarů a hostinských prodávalo a rozlévalo se do nedávna pivo způscbem neobchodnickým, přímo neuvěřitelným. Na místě, aby se zřetelem ke stou- pání cen jiných výrobků a životních potřeb cena piva v drobném prodeji poměrně se zvyšovala, bylo pivo prodáváno vždy spíše levněji, ba možno tvrditi, že až do r. 1908 spíše pod výrobní cenou než s výdělkem. Následkem toho zavládly v živ- nosti hostinské a pivovarské neudržitelné poměry které při všeobecném úpadku a zadlužení živnosti hostinské, jakož i při finanční nevýnosnosti pivo- varů, známé z bilance podniků veřejně účtujících, volaly po nutné, neodkladné nápravě. K ubíjeni živnosti hostinské i pivovarské přispívalo také ne- málo zavádění pivních krejcarů v obeích, které hostinští pro odpor konsumentů a pro rozhárané poměry vlastní nemohli k ceně píva přiraziti domáhali se náhrady na pivovarech.
27 article
Pivo prodáváno bylo od nepamětných dob za průměrnou cenu 12 haléřů za půl litru; zemskou dávkou, zavedenou v roce 1903, zdražilo se pivo jen částečně; v místech, kde konsumuje pivo třída lepší, kde vybírají větší pívní krejcary, zdražilo se pivo o 2 hal. na půllitru, ve veliké většině míst však jen o 1 hal.; asi ve 30 míst, ve městech průmyslových, v kantinách a dělnických spolcích a pod. zůstalo pivo přes to, že platila se z něho dávka 1.70 K, vůbec nezdraženo. Poměr tento po- trval až do r. 1908, kdy ceny životních a výrob- ních potřeb stouply tou měrou, že režie pivovaru zdražila se při 1 hl nejméně o 1 K, kterou pivovary ve středních Čechách k výstavní ceně piva příra- zily. Proti zdražení tomu postavili se hostinští, vedli s pivovary boj a jen některý z hospodářsky prozíravějších cenu piva zvýšil o 1 hal. při půl- litru. Okolnost tato vyvolala mezi hostinskými. kteří pivo nezdražili, zlé časy a bylo by musilo dojíti se strany jich ke všeobecnému zvýšení ceny piva v roce 1909 — kdy nač se kdo podíval, vše bylo zdraženo — kdyby se byla mezi nimi ujala potřebná solidarita. Než toho, bohužel, přes usi- lovné snahy rozvážných činitelů nedocíleno a ne- snesitelné poměry v prodejí piva trvaly dále. V této kritické situncí vysvobozeni byli hostinšti z bídy, do jaké je všeobecná drahota uvrhla, tím, že vypršela zemská dávka a že nemusili od 1. ledna 1910 odváděti inspektorátu 1.70 K z hekto- litru.
Čechy
28 article
Mezitím, co hostinští po zajití dávky mohli svým povinnostem lépe dostáti, vznikla pivovarům opět nová břemena, nová zdražení. Nastalyť: ú- pravy dělnických platů, nové zdražení životních potřeb, stoupnutí cen uhlí, smoly, železa, sudo- viny, tažného dobytka zvýšení sazby úrokové, pří- mých daní, nová břemena sociálního rázu, jako zvýšení příspěvků úrazových a nemocenských. hlavně pensijní pojištění úřadnictva a konečně stoupnutí cen hlavních pivovarských surovin. V roce 1911. tedy skoro 2 roky po zaniknutí zemské dávky, dostoupila míra zbědovanosti po- měrů svého vrchole, takže nezbylo pivovarům celém Rakousku, chtěly-li se zachrániti před ú- padkem, nic jiného, než nově ceny piva upraviti a sice o 2 K při hektolitru. Tentokráte, a to bu- diž podezřívačům uvedeno na vysvětlenou, ho- stinští skutečně zdražili pivo jen o tyto 2 K tím způsobem, že přirazili k ceně půllitru píva 1 hal. nevzavše pro sebe ni toho nejmenšího, poněvad poměry jejich zaniknutím zemské dávky byly jakž takž urovnány. Z toho vychází na jevo, že přes zaniknutí zem- ské dávky nejsou hostinští ani zemskému fondu ani konsumentstvu ničím povinni. Tak jako kon- sument piva, má zajisté také hostinský právo. upraviti sobě své poměry a býti za svou celodenní. ne-li celonoční práci odměněn a počítati, zač ku- puje a zač může prodávat. Tolik svobody musí přináležeti každému a zajisté nikdo z těch, kdož proti postupu hostinských v záležitosti zemské dávky vystupují, nedal by si v případě tomto právo toto vzíti.
Rakousko
29 article
Také o tom, že pivovary mají právo ceny pro dejní v poměru k cenám výrobním upravovati, ne- bude přece nikdo pochybovati, jakož také nelze pochybovati o tom, že pivo v Čechách pro- dává se ze všech okolních zemí a států jak z pivovarů hostinským, tak hostinskými konsu- mentům nejlevněji a dobré jakosti. Ná- mitka, že by v Čechách byla výroba píva levnější než v jiných zemích, dávno již neplatí, poněvadž následkem pokroku ve výzkumnictví pěstuje se také již jinde dostatek dobrého chmele a ječmene. čehož důkazem je značný pokles našeho vývozu těchto dvou surovin. Není také pochybnosti o tom. že v porovnání s jinými zeměmi jsou v Čechách daně a dávky nejvyšší. Čtenář zajisté se zalekne. když zví, že na 1 hl piva připadá především 3 K 40 h výrob. daně stální (která zvyšuje se takřka o 20 hal. tím, že platí se z množství mladiny na kotli zjištěného a nikoli z piva hotového), dále že platí se v městech (v Praze] průměrně 3 K 16 h potravní daně z hektolitru, že připadá nyní na 1 hl 4 K zemské dávky a konečně aspoň 40 hal.
Čechy Praha
30 article
všeobecné daně výdělkové v pivovaře a 10 hal. u hostinského, celkem tudíž 11 K 26 h daní na 1 hl čili bez mála 50% nynější průměrné prodejní ceny piva. A poněvadž pšják špatné pivo nechce, nechť ptá se pak sám sebe. co stojí slad, chmel a jiné potřeby, práce, dovoz, další režie atd. Uváži-li pak klidně tyto číslice. přijde k závěru, že také dnešní ceny piva jsou přiměřené, ba ještě nízké a to proto, že výdělkové výsledky jak živností hostinských, tak pivovarů neodpovídají dodnes ještě risiku a kapitálu, s kte- rým se v živnostech těch pracuje, což z bilancí podniků veřejně účtujících je zřejmo. Poukazovati v ohledu tom na pívovary plzeňské, které prodávají za vyšší cenu a některý ojedinělý případ, kde ne- vyplácením divídendy po řadu let a nasbromáždě- ním dostatečných fondů z dob menší konkurence je možno vypláceti slušnější úrok, není správno. poněvadž divídendy několika těchto šťastnějších podníků neurčují přece rentabilitu veškerého prů- myslu pivovarského.
31 article
Každý nepředpojatý a spravedlivý člověk mus z uvedeného poznati, že hostinským nezbylo po zavedení čtyřkorunové dávky jiného, než upo- slechnouti vydaných v té příčině předpisů a že také pivovary nemohly učiniti nic jiného, než hlá- siti inspektorátu dodané hostinským pivo za tím účelem, aby jim mohl platebními rozkazy předpl- sovati obnos dávky, kterou oni jakožto činitelé s konsumenty bezprostředně se stýkající jsou po- vinní od těchto vybírati. Že by na zavedenou a na 32 milionů rozpočtě- nou zemskou dávku, která má sanovati zbědované finance království Českého, mohli připláceti bud pívovary neb hostinští slevou 1 haléře z ceny půl- litru piva, což činilo by 16 milionů korun, nevěří obanhující bor a lithium, osvědčuje se zajisté ani nejurputnější nepřátelé obou jmenova- ných stavů. Nač tedy to rozčilování, nač to pode- zřívání a ztěžování těžké úlohy těm, kdož beztak již postiženi jsouce značným úbytkem spotřeby piva následkem deštivého a studeného léta, trpí nyní ještě pohromou zemské dávky? Tak jako ho- stinský nemůže protestovati protí tomu, když obecenstvo letos méně konsumuje a restaurace — najmě zahradní — zejí prázdnotou, tak také obecenstvo, chce-li pivo piti, nemůže protestovati proti jeho oprávněné ceně a jest povinno platiti je tak, jako platí všecky ostatní potřeby životní, jež musí denně kupovati.
32 article
Proč vždy jen pivovarství, tento starý český průmysl, má trpětí za to, že bojuje boj sebeobrany. proč právě živnost hostinská, která již po půl sto- letí čím dále tím hlouběji upadá, vydána má býti na pospas štvanicím a agitacím k cílům jiným smě- řujícím? Proto snad, že pivo prodává se širokým massám, které lehce se štvou? To nebylo by správ- né a doufáme pevně, že toto neodůvodněné jitření myslí protí oběma stavům — pivovarům a hostin- ským — v krátké době ustoupí rozvaze klidnější. že slovům naším dáno bude místa víry a v důsledku poznání, že na investovaném kapitálu v českém průmyslu pivovarském zúčastněn jest celý český národ, že hlavním dodavatelem průmyslu toho je celé zemědělství a veškerá odvětví průmyslů dal- ších, z čehož vedle dělnictva pivovarského má ne- malý prospěch i veškeré dělnictvo ostatní — žev důsledku poznání toho jest dělnictvo toto povinno průmysl ten spíše podporovati než jemu ubližovati. Pivovarství české je velikým národohospodář- ským činitelem země a proto nemá, když ubijí ho stát, země, obce, ničen býti také ještě těmi, kdož z něho, byť 1 nepřímo, přece jen těží. Nechť uváží ti, kdož radí a vyzývají dělnictvo k abstinenci. nechť uváží a nepřehlížejí především toho, že první důsledek menší výroby v pivovarech bude se jeviti v nezaměstnanosti pivovarského dělnictva. jež jest mohutným činitelem právě těch stran, které proti pivu štvouí
33 article Elektrisace v sev.-východních Čechách.
Elektrisace v sev.-východních Čechách. V Hradci Králov é, 11. srpna. V neděli 10. srpna konala se v Hradci Král valná schůze Svazu hospodářských druž- stev pro konsum elektrické ener gie sp. s r. o. v Hradci Králově. Družstvo krá- lovéhradecké možno v našich českých poměrech považovati za korporaci vzornou a příkladnou. Vyvíjí se plánovitě, se zřeteli širšími, bez odváž- ných investic, respektujíc dané hospodářské pomě- ry lokální. Chce býti v prvé řadě svépomocným podnikem, který je veden ideou zlepšiti hospodář- ské podmínky zemědělství, živností a průmyslu vymezeného teritoria. Vedle toho ovšem nezapo- míná se, že Svaz je jednotkou, že snad blízká bu- douenost, kdy bude soustavněji řešena otázka elektrisace Čech, vymezí mu určité hranice působ- nosti. Toto vědomí má za následek, že i rozsah pů- sobnosti okrskové, veden jest programově, že tu není snaha po přílišné rozpínavosti, naopak, při- rozenou touhu po rychlém rozvojí disciplinuje idea, kterou zdůrazňuje nedávno vytvořený Svaz východočeských elektráren. Svaz vých. elektráren má ovšem zatím význam výlučně morální a orga- nisační, ale jest jisto, že připadne mu v brzké době jedna z nejdůležitějších úloht redulovati pro- stě elektrisaci celého kraje, aby byla dílem hospo- dárné, blahonosné svépomoci. Svaz královéhradecký, původně s 13 spol. obvodu 17 obcí, rozšířil se ve správním r. 1912 na dalších 11 obcí s 12 novými společníky. Z nich je 20 místních hospodářských strojních družstev, dvě samosprávné korporace, dva soukromí podnikatelé (velkostatek a cukrovar] a jedno jiné družstvo.
Král východní Čechy Hradec Králov Hradec Čechy svaz hospodářský družit
34 article
(V r. 1912 příbyla nová dvě družstva.) Základní kmenový kapitál činí asi 200.700 K, rozvodná sit dosáhla délky 72 km (podzemní kabel, napětí 5000 volt). Transformačních stanic (v budkách železo- betonových) zřízeno 44 kusů, celkem o výkonno- sti 845 KWA. Rozvodné sítě sekundérní r. 1912 dosáhly délky cea 60 km a připojeno na nich do konce roku 1158 konsumentů elektr. energie, na- montováno na 7620 žárovek a 297 elektromotorů o úhrnné výkonnosti cca 1230 HP. V r. 1912 činil hrubý zisk 43.920 K 61 hal.a bilance končí ztrátou 542 K 72 h, převedenou na účet rozpočtu přištího roku. Ztráta v prvním roce působnosti předem očekávaná, vysvětluje se při- rozeně amortisačními odpisy, značně vyššími než obvyklo. Odpisy na investice sítě sekunderní či- nily 18.795 K 34 h, sítě primérní 2711 K 55 hal Úrok z kapitálu investovaného v primerní síti činil 11.925 K 42 hal., správní výlohy 8667 K 18 hal. Rozpočet na r. 1913 sdělaný velmi pečlivěa střízlivě, je dokladem rozvoje družstva. Ovšem že nové investice vylučují čistý zisk, který lze oče- kávati teprve v letech příštích, ale také jsou vy- loučeny ztráty. Předpokládaný schodek něco přes 100 K kryt bude úsporami. Základní cena energie zůstává i nadále za 1 Kwh 60 hal., ale Svaz vy- chází vstříc komunám tím, že zlevňuje proud, po- třebný k veřejnému osvětlování na 40 hal. za1 Kwh. Naproti tomu požaduje od obcí (jako dobro- volný úkon v zájmu prosperily Svazu), aby na vlastní náklad prováděly odčítání, což obce mo- hou podniknouti s nepatrnými výlohami.
km Kwa HP Kwh
35 article
Podrobné pozornosti zasluhuje rozpočet příjmů a vydání na r. 1913 a bude zajisté zajímati tam, kde otázka elektrisace je na postupu. Sestaven je následovně: Vydání: Úroky z výpůjček (100.000 K 1) roku, 150.000 K 1/4 r.) 11.375 K. Amortisace in- vestic (500.000 K 5%) 25.000 K. Energie elektrická 270.000 KWh a 16 h 43.200 K. Úrok z investic prim. sitě 300.000 K — 15.000 K. Amortisační kvota prim. sítě 300.000 K 11 — 3750 K. Režie: Ná- hrady výloh a revise 4000 K. Služné a mzdy 2600 k. Nájem, čištění a topení kanc. 1000 K. Výlohy kan- cel. a jiné 500 K. Daně a pojištění 1000 K. Auto- mobil 2500 K. dohr. 11.600 K. Udržování a obsluha prim. sítě 1000 K. Udržování a obsluha sekund. sítí a zařízení 1500 K. Nepředvídané a různé vý- lohy 500 K. Ztráta z roku 1912 542 K 72 h. Cel- kem 113.467 K 72 h. — Příjem: Nájemně z elektroměrů 9000 K. Nájemné ze zapůjčených stro- jů 500 K. Za prodaných 57.000 KWh pro osvětlo- vání po 60 hal. 34.200 K. 6000 KWh pro osvětlová- ní veřejné po 40 hal. 2400 K. 60.000 KWh pro po- hon s družst. stroji po 50 hal. 30.000 K, 50.000 K W pro pohon soukr. motory po 40 hal. 20.000 K 15.000 KWh pro pohon s rabatty po 30 hal. 4500 15.000 KWh pro města po 16 hal. 2400 K, 15.00 KWh pro průmysl po cca 20 hal. 3000 K, 20.000 KWh pro velkokonsum po cca 14 hal. 2800 K 10.000 KWh pro účely kalorické po 25 hal. 250 kor. Repartiční příspěvek měst na používání prim sítě 1350 K. Celkem 103.150 K. Bonifikace za prou dodaný velkokonsumentům a na odběr proudu o elektrárny 700 K. Nedostatek (ukryje se úsporami 117 K 72 h. Celkem 113.467 K 72 h.
kWh Ná kWh hala
36 article
Ke konci zbývá nám ještě dodati několik slo o projektech Svazu. Předseda Svazu p. J. Černý na valné schůzi poukázal, jaký je zájem na Opo- čensku. Zastupitelstva měst Opočno a Dobruškau- činila již příslušná usnesení o připojení se ke Sva- zu a v dalších venkovských obcích, jimiž kabel má býti veden, ustaveny zvláštní komitéty. Definitivní provedení oddáleno jest, dokud nevejde v činnost Svazem východočeských elektráren budovaná or- ganisace pro rozvod elektrické energie ve velkém v celých severovýchodních Čechách, která jest již připravena. Organisace získala by ve Svazu ho- spodářských družstev konsumenta velkých zkuše- ností i mohutnosti, Svaz pak výhodné ceny elek- trické energie. Kdyby Svaz východ. elektráren pří- slušné organisační práce včas připraviti nemohl, zelektrisuje příslušný obvod opočenský Svaz ho- spodářských družstev dle stávajících norem na Královéhradecku energií z Hradce Králové, event jiných elektráren okolních. Konečně Svaz družstev umožňuje jiný zemědělský podnik, umělé zavlažo- vání luk na pravém břehu Labe od Hradce Král tečné při nemocech fedvin a měchýře, dýchacích a zažívacích orgánů.
J Černá Král Opočno Čechy Hradec Králové Hradec svaz p svaz východ
37 article
dolů, tím způsobem, že mlýnskému podniku v Opa tovicích nahradí ztracenou sílu vodní (v době za- vlažování) silou elektrickou, velmi levně dodanou. Ve Svazu družstev, o němž lze dnes mluviti s plným uznáním, vládne vědomí, že nejbližší leta jsou lety nových investic podnikaných účelně, ne- počítá se s přímým ziskem, ale smysl poslání Sva- zu vidí se ve zvýšení a rozšíření podm í- nek hospodářské podníkavosti celého kraje. A v tom je právě zdravá idea celého podni- kání, rozumné pochopení svépomoci, a nelze di- viti se, že příklad z Hradecka získává i jinde to- lik pochopení. M. L—r.
M L
38 article
Změna stanov pražské bursy. Dle výnosu c. k. místodržitelství ze dne 11. t. m. byly změny stanov pražské bursy, tý- kající se rozhodčího soudu, na nichž se bursovní komora dne 10. ledna 1913 usnesla, od c. k. ministerstva financí ve shodě s c. k. ministerstvem spravedlnosti a c. k. mi- nisterstvem obchodu schváleny. Dle toho sta- noví se počet členů rozhodčího sboru na 80. Počet rozhodců od obchodní a živnostenské komory jmenovaných a burse nepřináležejí- cích má činiti pětinu členů sboru rozhodčího. Byli-li by předseda i oba místopředsedové ne- přítomni nebo jinak zaneprázdněni, jest sta- noveno, aby dle hodnosti nejstarší člen sboru rozhodčího té doby úřadující presidiální agen- du vyřizoval. Dále jsou pro případ, že by jme- novaný rozhodce se nemohl líčení zúčastniti, zavedena v nových předpisech statutu velmi zjednodušená pravidla pro náhradníky. Usta- novení o doručení obdržela přesnější text, zvláště prospěšně bylo upraveno doručování spisů rozhodčího soudu prostřednictvím c. k. soudů. Dle norem pro c. k. soudy platných bude nyní přípustno, aby po případě, když rozhodčí soud povolil důkazy, nález po dojití spisů provedené důkazy obsahujících vydán byl, aniž by nový rok k ličení byl stanoven.
39 article
Vůbec jest rozhodčímu soudu vyhraženo, kdežto dosud v každém případě nález ústně prohlášen býti musil, nyní nález bez ústního prohlášení stranám písemně doručiti. Konečně bylo ustanovení, jež dosud při nálezech pro omeškání předpisovalo přibrání pěti rozhodců, v tom smyslu změněno, aby, když žalobce jmenuje pouze jednoho rozhodce, nález pro omeškání vydán býti mohl od senátu, sestá- vajícího ze tří rozhodců. Dle nařízení přísluš- ných c. k. ministerstev nabývají tyto změny ihned platností. Úřadní zpráva o stavu resp. sklizni pol- ních plodin v Rakousku a zvláště v zemích českých. Ke včerejší zprávě ministerstva orby o stavu resp. sklizni polních plodin v Předli- tavsku počátkem srpna t. r. dodáváme: Bě- hem července t. r. zhoršil se stav pšenice z 2.3 na 2.5, žita z 2.5 na 2.7 a ječmene z 2.3 na 2.4, dále stav bramborů z 2.4 na 2.7 a luk z 2.5 na 2.6. Naproti tomu zlepšil se stav ovsa z 2.5 na 2.2, kukuřice z 3 na 2.9, lnu z 2.4 na 2.2, cukrovky z 2 na 1.9, řepy krmné z 2.4 na 2.2, zelí z 2.3 na 2.2, jetele z 2.6 na 2.4 a pa- stvin z 2.7 na 2.6. Oproti soudobí loňskému jest stav polních plodin vesměs horší, jen stav ječmene a zvláště jetele jest lopší a stav ovsa a zelí jest stejný jako na počátku srpna 1912. Pro Čechy udává zpráva ministerstva orby tyto celkové průměry. Stav osení z po- čátku
Rakousko Čechy
40 article
srpna července června května dubna 1913. pšenice . . 2.4 2.5 2.5 2.6 2.9 žito . . . 2.5 2.5 2.7 2.7 28 ječmen . . 2.3 2.3 2.4 2.2 — oves . . . 2.2 2.6 2.5 2.4 — cukrovka . 1.8 1.8 2.3 2.4 — krmná řepa 21 2.3 2.5 — — zelí . . . 2.0 2.3 2.6 — — zemáky . . 2.3 2.4 2.5 — — jetel . . . 2.4 28 31 3.0 3.0 louky . . . 2.3 2.6 2.7 2.5 28 pastviny. . 2.4 2.7 3.0 2.8 3.0 V Čechách během července t. r. tudíž stav polních plodin, luk i pastvin vesměs se zlepšil, jenom stav žita, ječmene a cukrovky se nezměnil. Značné zlepšení jeví zvláště oves, zelf, jetel, louky a pastvíny. Srovnáme-li stav polních plodin v Čechách s průměrným sta- vem v Předlitavsku, jest v Čechách stav pol- ních plodin, luk a pastvin nyní vesměs lepší než průměrný stav v Předlitavsku, jen stav ovsa a jetele jest stejný. Značně lepší jestv Čechách zvláště stav bramborů, luk, též pa- stvin a žita. Na Moravě stav polních plodin během července t. r. rovněž většinou se zlep- šil, jen stav žita a ječmene se zhoršil a stav pšenice se nezměnil. Zvláště se zlepšil na Mo- ravě stav ovsa, bramborů, cukrovky, řepy krmně, zelí, jetele. Avšak také stav kukuřice, lnu, luk a pastvin valně se zlepšil. Většinou jest však stav polních plodin na Moravě stále ještě horší než v Čechách, avšak namnoze lepší než průměrný stav v Předlitavsku; jen stav bramborů a řepy krmné jest lepší nežv Čechách a stav ovsa jest stejný. Horší nežv Předlitavsku jest na Moravě stav ječmene, kukuřice, cukrovky, jetele a pastvin. K akci zemské jednoty obchodních gre- mií proti zvýšení tarifů na místních drahách.
Čechy Předlitavsko Morava 2.5 2.6 žít 28 ječmen 1.8 2.4 28 pastvina 2.8
41 article
Zemská jednota českých obchodních gremiív král. Českém zakročila svého času, vyhovujíc stižnostem mnoha interesentů, proti zvýšení tarifů na místních drahách, a obdržela nyní toto vyřízení: „Nepříznivé finanční výsledky značného počtu soukromých, státem ga- rantovaných místních drah měly za ná- sledek, že na státní záruku kladeny byly zvý- šené požadavky a to přimělo c. k. minister- stvo železnic k tomu, aby hledělo zlepšiti čisté výnosy dotyčných soukromých drah, čehož má se dosáhnoutí jednak snížením výdajů na míru pokud možná nejmenší, jednak zvýšením příjmů. V posledním směru bylo lze docilití úspěchu pouze revisí tarifů a to tím spíše, ježto se ukázalo, že stupňované využívání státní záruky v první řadě zaviněno bylo pod- statným zlevněním dovozného na státem ga- rantovaných místních drahách, zavedeným v roce 1910. Ježto poměry u místních drah, z a- ručených zeměmi, byly tytéž jako u místních drah, zaručených státem, nemohlo c. k. ministerstvo železnic odmít- nouti žádost zemských výborů, aby do akce pojaty byly také místní dráhy, garantované zeměmi. Pokud se týče rozsahu nastalého zvýšením dovozného, dlužno podo- dně, cukrovce, epále, jakož i při katarhu 21534-I