ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 633a28d0-8fc8-11dd-8c7e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 59, place 74, org 7, work 1
1 masthead
Strana a
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
13. srpna 1913. Číslo 221.
4 article
Z Pařiže, 12. srpna. O důvodech, ze kte- rých zřeklo se Rusko revise bukurešťské smlouvy, dovídá se „Temps“, že v prvé řadě stalo se to proto, aby nebylo předbíháno ra- kouským plánům na Balkáně. Rusko si přeje, aby byl zajištěn trvalý balkánský mír. Splně- ním rakouského přání v příčině revise vznikly by nové neshody mezi balkánskými státy. Z Říma, 12. srpna. Ve zdejších diploma- tických kruzích považuje se skutečná revise bukurešťské smlouvy za nemyslitelnou a pře- vládá zde přesvědčení, že žádná velmoc — tedy nikoliv také Rakousko a Rusko — nemá úmysl změniti něco na smlouvě 4 balkánských států. Rakousko-ruska akce proti Řecku po- važuje se vyloučenou. Drinopolská deputace ve Vídní. (Sežádostíoponechání Drinopole Turecku.) Z Vídně, 12. srpna. (K. k.) Včera večer přibyla sem 8členná deputace drino. polskýchnotáblů, ve které jsou zastou- peni Turci, Řekové a židé. Deputace do- staví se odpoledne do ministerstva zahranič- ních záležitostí, kde přednese prosbu, a by Turecko bylo ponecháno v držent znovudobyté Drinopole. Deputace odebere se za stejným účelem do Berlina, po příp. také do Londýna.
Temps Turek Řek Pařiže Rusko Balkán Řím Rakousko Ruska Řecko Vídeň Turecko Drinopol Berlín Londýn Sežádostíoponechání Drinopol
5 article
Francouzské ministerstvo zahraničních záležitostí o Kavale. Z Paříže, 12. srpna. Ministerstvo zahra- ničních záležitostí uveřejňuje dnes v dnešních večerních listech tuto notu: Přiblížil se oka- mžik, ve kterém nutno podati vysvětlení o růz- ných zprávách, které kolovaly o slano- visku francouzské a ruské vlády v záležitosti Kavaly. žádná z obou vlád nežádala druhou, aby obětovala své stano- visko. Rusko vědělo, že Francie snaží se, aby řecké město Kavala připadlo Řekům, a fran- couzská vláda znala přání Ruska, aby tento přístav na Egejském moři byl Bulharsku zaji- štěn. Obě vlády však věděly, že žádná z nich nepřikládá svému názoru takový význam, aby žádala na spojenci, aby se zřekl svého stano- viska, zejména když směr politiky obou vlád a vývoj událostí ukázal, že nutno je tuto zále- žitost jednotně řešiti. Poněvadž dnes je vše- obecně již poražena myšlenka revise, netřeba o této záležitosti již podávati vysvětlení. Jest jisto, že styky obou zemí nebyly nikdy srdeč- nější než právě v tomto okamžiku. žalostné poměry v Bulharsku. — Nutná pomoc nešťastným.
Kavale Řek Paříž Rusko Francie Bulharsko
6 article
Z Londýna, 11. srpna. Náčelník angli- ckého Červeného kříže v Sofiji sem ozna- muje, že jsou veškeré nemocnice plny raně- ných vojínů a že všechny školy a mnohé jiné ústavy proměněny byly v prozatímní nemocnice. Ohromné davy úskoků, zvláště z jižní Makedonie, neustávají přicházeli; jest jich tady již přes sto tisíc a většina z nich nemá žádných prostředků. Činí se všemožná opatření, aby se jim dostalo potravin a oděvu, ale prostředky místní jsou již vyčerpánya jest nalehavě nutná pomoc od- jinud. Stěhování řeckých příslušníků z bulharského území. Z Athén, 12. srpna. (K. k.) »Agence d'Athénes« oznamuje: Král informoval vládu. že velmi značná část řeckých a mohamedán- skýchobyvatelů území, jež bukurešťským mírem bylo přiřčeno Bulharsku, počíná se stěhovati z měst a obcí tohoto území, aby se usadilo na teritoriu, jež zůstane řeckým. Ministerská rada usnesla se učiniti tato naléhavá opa- tření: Řečtí a mohamedánští uprchlíci z Ma- kedonie a Thrakie budou definitivně usazent pod ochranou řecké vlády v různých krajích Řecka a budou jim povoleny všechny pro- středky, aby v pokoji mohli dále žíli. Mini- sterská rada usnesla se dále poskytnouti jim peněžní pomoc. Dále se oznamuje, že také obyvatelstvo Strumice se usneslo uprchnouti na řecké území a konečně i obyvatelstvo Larigova, Petrice a Alcuturu.
Athénes Larigův Petrice Alcutura Londýn Makedonie Atény Bulharsko Ma Řecko Min
7 article
Vídeňský a peštský tísk o hnutí Albánců proti Černé Hoře. Z Vídně, 12. srpna. Se špatně tajenou radostí zaznamenává zdejší tisk zprávy o vá- lečných dobrodružstvích albán- ských kmenů proti Srbům a Čer- nohorcům. Informace o domnělém kva- šení v Albánii, uváděné v korespondencích přímo mezi řádky, nabádají divoké albánské kmeny, aby nedbaly usnesení londýnské kon- ference velmocí o severních hranicích a ne- vydávaly cizímu panství krajů albánských Nejen vídeňské, nýbrž i peštské listy kon- statovaly aspoň tyto dny dvakrát podškrt- nutě, že albánské kmeny do té doby si ne- popřejí oddechu, dokud prý některá území která mají připadnouti Černé Hoře, nebudou přičleněna k Albánii. A skoro jedním de- chem dodávaly vídeňské a peštské orgány s obdivem a téměř hrdostí, že divoké albánské kmeny jsou ozbrojeny nejmoder- nějšími zbraněmi. Toto tvrzení není skutečně bezdůvodné. Střední Evropa podporuje úsi- lovně nové knížectví, ale bylo by záhodno, aby tam dříve poslaly se slabikáře a ni- koliv vražedné zbraně, které jsou v rukou čet, žíjících od věků v tradicích krevní msty, nebezpečnou hračkou, zejména když bylo v intencích Evropy při nešťastné myšlence založiti Albánii, aby na jihozápadě balkán- ském vznikl neutrální stát, který by nesměl býti napaden, ale také by nesměl napadati. Není pochyby, že mezi šarvátkami na t. zv. albánských hranicích a mezi jistými evrop- skými centry je určitá souvislost. Bylo by proto záhodno, aby zejména Rakousko, které se vůči celému světu staví protektorem, za- kročilo včasně proti dobrodruhům, kteří do- tyčné agitace ke změně londýnské konfe- rence vedou, ale zavčas, neboť později snad by sotva bylo Rakousko s to, pohnouti své divoké protegées k zachovávání pořádku pokoje.
Albánec Srba Vídeň Albánie Evropa Rakousko
8 article
Z cesty po osvobozených zemích balkánských. III. Pešter. Profesor Cvijič a kartograf Lazič jeli na koních, obstaraných ochotně náčelníkem okresním, já na svém „zelenku“, starý Iljja. hajduk z Dubnice s puškou na rameni, dva četníci a starý Srb, pokorný, pravá „rája“ do- sud neprobuzená, s nákladním koněm nás pro- vázeli. Brzy byli jsme v nevysoké hornatíně k jihu vystupující. Cesta byla dosti schůdná a prozrazovala, byť i skromné stopy pokuse o novou úpravu. Zastavili jsme se v mohame- dánské vsi Raždagicích na černou kávu v ha- nu, kde jest i skromná „občina“, obecní pí- sárna. Tam uvítal nás starosta „predsjednik“ obecní i písař jeho, bosenský „muhadžir“, mo- hamedán, který před několika lety vystěhoval se z Bosny, aby byl přímým poddaným sultá- na. Byl rodák z Bihače a prošel tamní obchod- ní školou; stěžoval si, že příliš málo dbalo se tam cyrillice a také rukopis jeho ukazoval že psaní tímto písmem je mu dosti nezvyklé. Se zatrpklým úsměvem podotkl, že netušil. že jako muchadžir bude jednou písařem v srb- ské obci.
Cvijič Lazič Srb Dubnica Bosna Bihač
9 article
Popili jsme černé kávy, zatím naši četníc sehnali ještě jednoho koně, na němž střídavě jell, a dali jsme se na další pochod do vyso- činy, kde brzo nad břidlicemi a serpentinou nastoupil skrasovělý vápenec triasový. Na hranici tohoto souvrství množství pramenů vyvěrá, voda z části vedena jest umělými struhámi tak, aby zavodňovala dobře louky Za krátko byli jsme v pravé krasové hor- natině s hojnými závrty a žleby, kde krátké potůčky mizely v ponorech. Naše aneroidly souhlasně ukazovaly výšku o 100 i 150 metrů značnější nežli rakouská generální mapa a ne- bylo nejmenší pochybnosti, že naše záznamy jsou správnější. Hornatina ta zove se Giljevo a pokryta je přes svůj krasový ráz velmí svě- žími pastvinami, z nichž jen v úzkých pruzích vystupují holá skaliska, hlavy vrstevní, n příkrých svazích žlebů. Tu a tam pásla se stáda ovcí a koz, i po několika kusech skotu a koní. Postupovali jsme pomalu, věnujíce po- zornost podrobnostem krasového rázu, pro- jížděli žleby a stoupali na vrchole, z nichž pouze nejjižnější poskytly nám žádaného roz- hledu. Bylo to nad vesnicí Budževem, mylně zvanou Budljevo na mapě rakouské, kteráv malých skupinách nuzných chat porozseta jes po okrajích hlubokých závrtů a úvalů kraso- vých. Před námí k jihu kraj rychle se skláně k široké rovině, vlastnímu Pešteru Albanců jíž starší název slovanský „Ravna Sjenica vyšel z obecného užívání. Poblíž jedné osady poseděli jsme delší chvíli na svahu a kolem nás skupili se obyvatelé, členové jedné „ku- če“, rodiny v šírším smyslu. Prastará žena s kůží jako z pergamentu, ale velmi živá.
Budžev Ravn
10 article
s dobrýma očima i výborným sluchem vyprá- věla s velkou chutí o násilích, „zulumech“ poarnautštěných „zlikovců“ z okolních ves- nic pešterských a živě srovnávala s minulou dobou bázně a útisku dnešní stav, kdy děti bezpečně mohou pásti dobytek, daleko od osady, a dívky bezstarostně vycházejí, aniž bv jim hrozilo zavlečení do harému některého násilníka. Tu ukrádli jim Albanci koně, který vypadal trochu lépe nežli pod „samar“, tu odnesli část sklizně, nebo dokonce přišlis o výpalné, které musilo býti zaplaceno. A je- ště rádi to vše snášeli z hrůzy před tělesným násílím nebo i zabitím, neboť před tureckými soudy nebylo ochrany pro ráju. Sem musí člo- věk přijíti, slyšeti vlastníma ušima ty neko- nečné výpočty násilí, páchaných na každé ro- dině křesťanské, aby pochopíl ducha té středo- věké anarchie, která pod záštitou turecké „velmoci“ byla tu v plné platnosti až do srb- ského výboje. Bába pamatovala živě vypravo- vání svých rodičů o srbské výpravě pod Ka- radžordžem do Pešteru, o zklamaných nadě- jích a zostřeném útisku po ústupu Šrbů. Nej- starší syn její, kterému přizvukovala jeho statná žena s košilí na prsou široce rozhale- nou, nebyl tak spokojen s novou vládou jako matka jeho, přál si trestání mohamedánského živlu, žádal, aby z nich Srbové nyní udělali „ráju“, potrestali je za dlouhou dobu zpupno- sti i ukazoval na Černohorce, kteří ovládli kraj okolní hrůzou a krvavou vzalí odvetu za stará i nedávná násilí.
Bába Srba Pešter samara
11 article
Již dosti pozdě po polední sešli jsme hla- dovi k výstavné kamenné kule Rustenbega Čorovíče, před nímž očekával nás bradatý prošedivělý muž, pop Miljutin ze Suhodolu s několika Srby i s mohamedány s hlavou p albanském způsobu zahalenou. Usedli jsme ve stínu před kulou a pojedli vajec, sýraa mléka, zatím co naše koně pásli se na bujné trávě, z níž rádi zabrousili i do vedlejšího jec- ného pole, z něhož děti vyháněli je s velkým úsilím. Pop Miljutin byl první z rázovitých typů popovských v tomto divokém kraji stá- lých bojů, tvář jeho svým schytralým výrazem připomínala spíše prohnaného obchodníka a vypravování jeho z let minulých docela da- valo za pravdu tomuto dojmu. Více hajduk nežli pop, lstí vyhýbající se divokým, násilným sousedům Arnautašům, tu penězi a prosbami chránil své ovečky a hlavně svůj církevní ma- jetek proti vyděračům, tu ze zálohy pomstil krvavě křivdy spáchané. S požitkem vyprá- věl, jak v čele ráje, náhle probuzené k činu blízkostí černohorských předvojů, spráskal hlavní zbojníky arnautašské ve dnech osvobo- zení a s nechutí, ale přece jen opatrně, vy- jadřoval se o srbské stráži vojenské a zejména o veliteli jejím „naredniku“ čili šikovateli. který nikterak nechce trpěti, aby stará rája dále mstila se na bezbranných nyní souse- dech mohamedánských.
Rustenbego Srba Miljutin Arnautaš
12 article
Vedeni popem, projížděli jsme pak po svazích, porostlých bujnou travou úzkými pě- šinkami až na šírou rovinu, kterou protéká řeka Borovštica, nedaleko odtud mizící v po- norech pod příkrým srázem vápencového hřbetu. Tu a tam viděli jsme Albance kosic louky, v bílém kroji černě oprýmovaném s ma- lou bílou čepičkou na hlavě, jinde dobytek. skot i brav pod dozorem dětí tu mohamedán- ských, jinde křesťanských. Jeden z mohame- dánských výrostků nesl několik bodláků hojně tu rostoucích a okrajoval na jednom hlízu ko- řennou, velikosti kedlubny. Na žádost profe- sora Cvijiče očistil nám jednu; okusili jsme jí a chutnala skoro jako „finocohi“, fenyklové hlízy, které Vlaši rádi jako dessert kousají. í- kají těmto bodlákům žertovně pešterská ja- blka, albánský hoch zval je „uglo“ nebo „ugrlo“, jménem jedné z vesnic nad jižním okrajem Ravne Sjenice. Bodláky ty zejména byly hojné na úhorech, pole vzdělaná poseta byla převahou ječmenem, jen malé kusy půdy pokrývaly konopí a brambory nebo zelenina.
Borovštica Vlach Ravn Bodlák
13 article
Zaměřili jsme k ponorům, které tu zovou uvory. Byla to celá skupina nálevkovitých prohlubin, z nichž některé patrně bývají v čin- nosti jen za velkých záplav. Na svahu skal- natém bylo viděti až do značné výše více neb méně zachované tvary podobných závrtů. které patrně fungovaly jako ponory v dávné době, když ještě úroveň polje krasového, kte- rým rovina tato skutečně jest, byla ještě mno- hem vyšší. Po hodném zdržení v tomto zají- mavém místě, které stálo nás po několika deskách fotografických, brali jsme se již za soumraku jižní částí roviny k východu, k Su- hodolu. Rovina v paprscích zapadajícího slun- ce širokými pruhy byla modrá přečetnými drobnými zvonkovitými květy, jinde zase byly velké plochy, poseté bílými květy. Minuly jsme hlubokou prohlubeň s několika skalna- tými ponory, do nichž někdy Borovštica odvá- děla část svých vod a vystupovali pak po ne- vysokých vypnulinách k Suhodolu, který roz- set je po okrajích jednoho z jihovýchodníeh chobotů polje. Jednotlivé kuče jsou ohraženy vysokým plotem, z části z prken, z části ple- teným z proutí a sesíleným silnými koly, jedna z největších ohrad je kuča popovská, která byla naším cílem.
Suhodol
14 article
Již od Budževa poslalí jsme napřed jed- noho četníka a starce s nákladním koněm, s příkazem, aby koupili a upeklí jehně, nežli my přijedeme. K našemu zklamání ohlásil nám nyní četník, že jehně právě teprve zabili a že tedy si ještě pěkně počkáme na dobrou pe- čínku. Rozumí se, že nedostalo se mu po- chvaly, zvláště, když syn popův učitel Je- vrem, který po léta působil ve vesnicích ma- kedonských pro srbskou propagandu, přiznal, že náš předvoj dlouho se bavil pitím kávy kouřením, nežli přistoupil ke svému hlavnímu úkolu. Četník těžce nesl výčitky a zejména mně se polom vyhýbal, neboť před Budževem velmí ostře vyjádřil se ke mně o neschopnosti „ráje“. „Nestáli za to, abychom je osvoboza- vali, jsou tupí jako dobytčata, líní a pokorní nemají smyslu ani pro práci ani pro vzdělá- vání sebe“ a jen by chtěli se mstít Turkům (mohamedánům), tak je vylíčil a nyní neza- choval se o nic lépe nežli oni. Usedli jsme na židlích na dvorku mezí dře- věnými kučami, z nichž nejlepší je zároveň občinou i školou. Má malá okna, která ze vnitřku dají se zašoupnouti pevnými dřevěný- mi okenicemi; každá kuča má dva východya celá ohrada několik vrat, aby při útoku s jed- né strany bylo lze jinudy uniknouti. Mezi pi- tím kávy přicházelí členové rodiny obojího pohlaví, i sousedé, aby nás pozdravili. Ženy vesměs líbaly popovi ruku a chtěly i nám, my jsme se však spokojili upřímným stisknutím.
Budžev Turek
15 article
Ve škole byla naše noclehárna, podél jedné stěny prostřeli tam po několika „čilimech“ vlněných, pestrých kobercích nad sebou, ke stěně jako polštáře dali úzké rovněž pestře tkáné „jastuky“, a když nastalo venku chlad- no, rozložili jsme se tu a čekali na večeři. Srbský „naredník“, pravý typ energického četníka, který po léta proháněl hajduky na pohoří Kopaoniku, brzy vypudil starého popa z naší společnosti svými ohnivými výklady. Toužil na osvobozenou ráju, že nechce praco- vat, jak se sluší, a že jen Arnautům by se mstila, vykládal s humorem, jak křesťany mohamedány honí na „kuluk“, práci na opra- vě cest, jak se vymlouvají a skrývají, kdea jak mohou, křesťané hůře nežli Arnauté, kteř jsou velmi spokojení, že nepřišli pod „Kara- dagh“, Černou Horu, jejíž jméno jen jim na- hání hrůzy. Přísný „narednik“, před nímž fřásl se i sám pop, je velký přítel dětí, vnuci popovi jsou jeho nejlepšími kamarády a iv arnautských vesnicích děti rády se k němu uchylují. Budževo i Suhodol jsou poslední zbytek křesťanského srbského obyvatelstva v okoli zaujatém mohamedány poarnautštělými. Tito většinou ještě mluví i srbsky a jsou potom i plemene Klimentů, kteří vystěhovali se sem ještě jako katolíci počátkem 18. věku a brz pak přijali islam. Obyvatelstvo pravoslavné je též většinou přistěhovalé a to z východních horských krajů Černé Hory.
Kara Černá Hora
16 article
Nebyli to praví Černohorci, kteří pronikl až do okolí, nýbrž ozbrojená rája, komiti z be- ranské nahije, kteří krvavě se pomstili na ně- kolika „kučích“ svých hlavních krevných ne- přátel. Krev vyžádala si krve, byla to jen vel- mi při.zená a pochopitelná odveta: že při lom ještě něco chat zapálili a dobytek lepší odvedli, je docela přirozeno. Brali jen to, co jim po léta bez trestu se odnímalo, myslili, že jsou v plném právu. Když po několika dnech hrůzy přišla pravidelná černohorská správa. nastal klid a Arnautaší stejně jako „Turci“ srbsky mluvící dostali zákonitou ochranu proti svým ozbrojeným sousedům i křesťanským „bašibozukům“. Pro massu mohamedánského obyvatelstva ten zájezd mstivé ráje prošel dosti nevinně, smrtí ztrestáni byli jen praví „zlikovci“, ostatní nejvýše dostalí řádný vý- prask a musili dáti řádné odškodné. že byl připravení na více, o tom svědčí ten panický strach před Karadaghem, před další pomstou černohorskou. Pozdě večer, když hladové naše žaludky již kategoricky žádaly něco jiného než slaze- nou vodu a černou kávu, dostalo se nám no- vého zklamání: naší kuchaři teprve začali s pečením tlustého jehněte a nebylo naděje na chutnou večeři před půlnocí. Po nových pro- jevech nevole pojedli jsme vajec, mladé ci- bule, sýra a kyselého i sladkého mléka vaře- ného, „varenika“, i rozložili se ke spaní, roz- hodnuvše se ponechati jehněčí pečeni na oběd druhého dne.
Turek
17 title
Prož. dr. J. V. Danek
Prož doktor Danka
18 title
Politický přehled.
19 article Země české.
Země české. Protí ašské resolucí. Bývalý zemský poslanec německý, který prý hrál úlohu také ve vyrovnacím jednání. vyslovuje se v „Bohemii“ povážlivě nad ašskou resolucí, vyzývající německé říšské poslance k vystoupení z pracovní většíny. Toto stano- visko bude prý na chomutovském sjezdu vřele hájeno, avšak na druhé straně ví se, že zástup- cové jiných volebních okresů pokládají tak ra- dikální obrat za předčasný. Kdyby měl ašský návrh dojíti v Chomutově většiny, obávají se. že by tím ohroženobylo dalšítrváni Nationalverbandu, neboť jest prý otáz- kou, zdali by se němečtí alpští poslan- ci mohli rozhodnouti pro takovou taktiku. Ašská resoluce bude chomutovskému sjezdu navržena ve změněné, nikoli však zmírněné formě společně zástupci několika vol. okresů. Zejména jsou prý to němečtí agrárníci, kteř pokládají obrat v politice Nationalverbandu z nutný. Není prý však jisto, zdali se tato strana prohlásí na chomutovském sjezdu pro ašskou resoluci. Vítězství dra. Títty — porážka Verbandu. Podle dosavadních zpráv mohlo se mysleti že schválením Pacherova statutu pro stálí sněm německých důvěrníků na valné hromadě bývalých zemských poslanců německých po- rážka německého Volksratu a jeho náčelníka dra. Titty jest spečetěna a že se němečtí par- lamentární zástupci zhostili na vždy svého nepříjemného třebenického dozorce a kurá- tora, zvláště když se sdělovalo, že nedělní do- hovor dra. Titty s předsedou bývalého svazu německých zemských poslanců skončil napro- stou dohodou patrně na základě usnesení Ver- bandu.
Pacherův Chomutov Vera Bohemia
20 article
Avšak stalo se něco docela jiného, jak sděluje zvláštní zpravodaj pražského orgánu Volksratu „Bohemie“ z Lovosic. Dv. rada Bachmann za Verband a dr. Titta za Volksrat sjednotili se v Praze na tom, že chomutovský sjezd důvěrníků má býti povahy pouze pro- zatímné a v nejbližší době svolán bude no- vý veliký Volskstag a sice ve srozumění s ve- likými nacionálními organisacemi. Volksratem a ústřednami německých měst a okresů. Tout otázkou zabývala se předběžná porada něme- ckých poslanců společně s výborem Volksratu včera v Lovosicích konaná a usnesla se, že plné schůzi Volksratu, jakož i nedělní schůz německého důvěrnického sjezdu v Chomutově podán bude návrh, podle kteréhož sjezd cho- mutovský zvoliti má 25členný výbor, který společně s Volksratem a velikými nacionální- mi organisacemi vypracuje nový statut pro stálý sněm důvěrníků německých. Na včerejší valné schůzi Volksratu, která se tímto ná- vrhem zabývala, a jejíž výsledek není dosu znám, bylo celkem čtrnáct německých po- slanců. Potvrdí-li se toto sdělení do poslední písmeny a nabude-li návrh ten většiny také na nedělním sjezdu chomutovském, stala se veliká politická událost. Potom by chomu- tovský sjezd důvěrnický, svolaný na základě Pacherova statutu svazem bývalých zemských poslanců německých, odsoudil politiku tohoto svazu na celé čáře, a dopomohl Tittovi k vítěz- ství v dějinách politických stran neslýchané- mu a Titta, jejž chtěl Verband vysunoutí z po- litické arény i s jeho Volksratem, sám by ta- kový kousek provedl — Verbandu.
doktor Titt Volksrat Volksra Pacherův Verband Lovosice Praha Chomutov Volksra Bohemia Volksrat
21 article
Ze Slezska.
Slezsko
22 article
(K boji o opravu volebního řádu n sněm. — Příspěvek k národnostní rov- noprávnosti. — Stát a jeho péče Ikolství jednotlivých národností.) Polská sociální demokracie opětovně zahajuje boj o spravedlivou, demokratickou opravu voleb- ního řádu na sněm slezský. Již započato bylo s ve- likou řadou schůzi, kterými bude podepřeno úsil sněmovních poslanců slovanských, vynutiti na ně- mecké majoritě volební opravu, která by alespoň poněkud odpovídala skutečným poměrům obyvatelstva v zemi. Národní strany polské své schůze již skončily. Byla jich slušná řada a tak možno říci, že polský tábor slezský v této věci již z velké části svou povinnost vykonal. Nelze však totéž říci o nás. S občanské strany signál k mani- festačním schůzím dán nebyl. Snad se tak stane na podzim. bezprostředně před zahájením sněmov- ního zasedání. Na tu dobu chystá svou akci také českoslovanská strana sociálně-demokratická. Věc rozhodně by neuškodilo, kdyby i německá sociální demokracie vykonala svou povinnost. Za dnešní situace však sotva lze čekati na této straně inten- sivnější ruch, neboť po porážce soudruha Elder- sche v říšské skupině volební Frýdek-Klimkovice při posledních říšských volbách německá sociální demokracie na Slezsku ve své činnosti nápadně polevila. Z jakých asi důvodů?
Elder Frýdek Klimkovice Slezsko
23 article
Jak bezohledně dovedou vůči nám využíti Němci dočasné převahy, o tom svědčí data o slo- žení úřadnictva zemského výboru slezského. Ze 12 vyšších úřadníků právnických není ani jediný Čech, ani Polák. Naopak všichni jsou Němci, po- sbíraní z celého Rakouska, jen aby zemský výbor nemusil vzíti do svých služeb některého slovan- ského právníka. Z 22 stavebních úřadníků jest všech 22 Němců! Ze 43 úřadníků účetních a kan- celářských opět není ani jediný Čech anebo Polákl V budově zemského výboru není ani jediného slo- vanského nápisu, všude samá němčina. Úřadnictvo z části česky vůbec nezná, ani polsky, z části tě- mito jazyky mluviti odpírá. Nejvíce pobuřuje, že Němci pro svůj zemský výbor slezský sbírají úřadníky v Tyrolích a j. alpských zemich. Slezský rodák se do zemských služeb nedostane, není-l Němcem. A pak jejich renegátské stvůry na slez- ském venkově proti nám i proti Polákům dovoluj si ještě agitovati heslem „Slezsko Slezanům“i Ta- to fakta měla by se častěji připomenouti Němcům v Čechách, budou-li zase mluviti o ignorování „sy- nů jedné třetiny obyvatelstva země (ve Slezsku jak známo, jest Němců jen 443% všeho obyvatel- stva) a o „mízerném českém hospodářství
Němec Polák Slezan Čechy Rakousko Němec Tyroly Slezsko
24 article
Ostatně o nic slušněji než zemský výbor ne- chová se k nám vláda. Také ta, zejména na pol školství středního, odbývá slovanské obyvatelstve přesně dle receptu zemského výboru, nadržují všemožně obyvatelstvu německému. Zde doklady. jež mluví: Na gymnasia ve Slezsku vydává stát ročně 624.000 korun. Z tohoto obnosu na gymnasia německá připadá 465.000 K, na gymnasium české 81.000, na polské 77.000 K. Na německé reálky vydává stát ročně 402.000 K, na reálky slovanské ani haléře! Němci mají již ve Slezsku jedenáct středních státních škol, v tomto roce otevírá jim stát dvanáctou, gymnasium pro Frýštál. Náma Polákům odpírá však zveřejniti střední školy Orlovél Jestliže připomeneme, že Slezsko má 569 Slovanů a jen 44% Němců, tu jsme zbaveni doka- zovat, že vládní loket, jímž měří se těmto a oněm jest opravdu křiklavě rozdílný.
Němec Polák Slovan Slezsko
25 article
Rakousko-Uhersko. Přípravy k haličskému sněmu. V Marianských Lázních mešká nyní mi- stodržitel, ryt. Korytowski, předseda Kola polského, dr. Leo, předseda ukrajinského klubu, dr. Konst. Levický a četní jiní poli- tikové polští a maloruští. Dle zpráv halič- ských listů konají se v Marianských Lázních mezi zástupci obou národních táborů nezá- vazné konference, jak by bylo možno dojít v Haliči k dohodě o volební opravu a tím zabezpečiti dělnost nově zvoleného zemského sněmu. Podle zprávy „GL. Nar.“ porady v Ma- rianských Lázních měly dosud příznivý prů- běh, takže místodržitel Korytowski, jenž 15. srpna odjede přes Vídeň zase do Lvova, chce už v druhé polovině srpna zahájiti po- rady s vůdcí různých sněmovních stran, po- kud se do té doby vrátí z letovišť do Lvova. Zemský sněm haličský má býti svolánv polovině září, aby vyřídil některé předloby. týkající se pohrom, způsobených letošními po- vodněmi. Ukrajinci, ač se dříve zdráhali při- pustiti jakoukoli sněmovní práci, dokud ne- bude vyřízena volební oprava, svolili prý již, aby nouzovým předlohám byla dána na sněmě přednost před volební opravou. Kdyby se konference, týkající se volební opravy, ne- mohly ukončiti před svoláním sněmu, má se v nich pokračovati během sněmování. „Glos Nar.“, který je orgánem oposice proti staré smluvené předloze o volební re- formě, dovídá se dále, že skupina, přející opravě, jest ochotna učiniti oposicí některé ústupky, jež by také této oposicí umožnily hlasovati pro změnu zemského zřízení a vo- lební reformy.
doktor Lea Konst Korytowski Ukrajinec Glos RakouskoUhersko Halič Nara Ma Vídeň Lvov GL
26 article
Bosenští mohamedáné pro dohodu srbsko- chorvatskou. V Bosně a Hercegovině množí se pří- vrženci dohody Chorvatů se Srby, jakási nová srbsko-chorvatská koalice na způsob podobné koalice v Chorvatsku. Myšlenka koaličná šíří se hlavně od schůze v Tuzle, v níž se zá- stupci Chorvatů vyslovili pro společný po- stup se Srby na sněmě. Nyní přimlouvá se z srbsko-chorvatskou dohodu v Bosně také orgán mohamedánské strany, „Novi Vakat“ který v dohodě takové spatřuje přímý zájem bosenských mohamedánů. Jeho vývody jsou prosté a přesvědčivé. Bosenští mohamedáné jsou národností Srbové neb Chorvaté, jak je komu libo. Liší se od nich jen vyznáním; vším ostatním jsou s nimi jeden národ. Kdyby po- trvaly spory mezí bosenskými Srby a Chor- vaty, mohamedáné v otázkách národních byli by nucení přípojití se k té neb oné straně, a, jak zkušenost již ukázala, šli by částečně s Srby, částečně s Chorvaty, čímž by se sami rozdělili ve dva, navzájem se potírající tá- bory. To by nemohlo býti na prospěch ani jich zájmům náboženským. Sejdou-li se však Srbové s Chorvaty v jednom společném tá- boře, připojí se k nim i mohamedáni jako ce- lek, čímž nejlépe poslouží svým vlastním zá- jmům. Z toho důvodu přimlouvá se i „Novi Vakat“ za srbsko-chorvatskou koalici v Bosně.
Chorvat Srba Boseň a Hercegovina Chorvatsko Tuzla Boseň Novi
27 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Balkánský pětispolek. Dopisovatel bělehradského „Odjeku“, jeni byl v Bukurešti při mírové konferenci, ozna- muje odtud, že předsedové balkánských vlád vyslovili si tam na vzájem tužbu, aby balkán- ský spolek nejen trval, nýbrž i byl rozmnožen o pátého člena, Rumunsko. Budeme tedy míti na Balkáně brzy pětispolek, místo čtyrspolku Jednání Rumunska — píše zmíněný dopi- sovatel — na konferenci bylo správné, upřím- né a vyneslo mu důvěru balkánských států Rumunsko do jisté míry ochránilo Balkánce od intervence Evropy. Bulharsko, jež na cizí in- tervenci založilo celý systém své politické tak- tiky a na ni spoléhalo do poslední chvíle, jest ovšem uvedeno v položení, ve kterém je mu těžko a nezvyklo; ale i ono záhy pozná, že jeho místo je ve spolku s ostatními a přistoup k němu, nemajíc jiné možnosti; jen že v tom spolku nebude míti ani hegemonii, k níž se nesly nešťastné jeho sny, ani prvenství, s nímk se nechtělo spokojiti. Rumunsko — píše „Odjek“ — učinilo ko- nec bulharským nadějím na cizí intervencia tím zabezpečilo Balkán balkánským národům, čímž se rozumí, že balkánské otázky přísluší řešiti jen balkánským národům, k nimž se Rumunsko připojuje. Bulharskoje zredukováno do hranic, které odpovídají i spo- lečnému zájmu rovnováhy i jeho reálným si- lám; přiště bude nuceno voditi loyálnou bal- kánskou politiku a státi se milým a užiteč- ným členem balkánského svazu.
Bukurešť Rumunsko Balkán Evropa Bulharsko balkánský svaz
28 article
Bukureštská konference jasně ukázala, že mezi velmocemi není jednotného hlediska n věci balkánské, ano že jejich názory nejednou diametrálně si odporují. Není jednoty mezi Rakousko-Uherskem a Německem, mezi Fran- cií a Ruskem a Anglie jde v části otázek s Ra- kouskem, Německo s Francií. Tento stav ve- lice usnadňuje samostatné položení Balkánu a vede k tomu, že balkánský spolek se etabluje jako samostatný a nezávislý činitel v evropské politice. Pětispolek bude nejprve obchodně poli- tickou dohodou. Obchodní smlouvy ve spojení s jadranskou železnicí budou prvým věcným výrazem tohoto spolku. Balkánští státníci za pobytu v Bukureštl se dohodli o podřízených otázkách, za něl dlužno považovati také ochranu národnícl zlomků, které po novém rozdělení Balkánu zůstanou v některých státech jako cízí a ne- pohodlný živel. Venizelos slíbil, že Kucovlaši budou v Řecku chráněni a že on sám bude bdít nad nimi. Jakmile budou nové hranice vymezeny. balkánské státy učiní smlouvu o vzájemné zá- ruce za nedotknutelnost těchto hranic,a smlouva ta bude již základem pětispolku, jehož povaha bude z počátku obranná a konserva- tivná. Mnozí si loni představovali, že balkánský čtyřspolek dává Slovanům na Balkáně pře- vahu a že neslovanské státy budou přinuceny ji uznat a se podrobit. V čtyrspolku by Slo- vané byli měli 3 hlasy proti 1 a kdyby se byli jednak spolu pohodli, jednak čtvrtému členu (Řecku) dali jistotu, že se mu od nich nestane žádná křivda ani ujma, bylo by možno na tom základě Balkán organisovatí i bez Rumunsla ale myšlenka o slovanské převaze byla zabita, jakmile Bulharsko začalo volati, že chce hege- monii a ničím menším nevezme zavděk. Pětl- spolek zabezpečí i neslovanské národy Bl- kánu, avšak toho právě bylo zapotřebí, aby tam jednou přestalo věčné štvaní jednoho pro
Fran Venizelos Kucovlaši Slovan Rakousko Uhersko Německo Rusko Anglie Francie Balkán Řecko Bulharsko Pětl