2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
13. srpna 1913. Číslo 221.
4
article
Z Pařiže, 12. srpna. O důvodech, ze kte-
rých zřeklo se Rusko revise bukurešťské
smlouvy, dovídá se „Temps“, že v prvé řadě
stalo se to proto, aby nebylo předbíháno ra-
kouským plánům na Balkáně. Rusko si přeje,
aby byl zajištěn trvalý balkánský mír. Splně-
ním rakouského přání v příčině revise vznikly
by nové neshody mezi balkánskými státy.
Z Říma, 12. srpna. Ve zdejších diploma-
tických kruzích považuje se skutečná revise
bukurešťské smlouvy za nemyslitelnou a pře-
vládá zde přesvědčení, že žádná velmoc —
tedy nikoliv také Rakousko a Rusko — nemá
úmysl změniti něco na smlouvě 4 balkánských
států. Rakousko-ruska akce proti Řecku po-
važuje se vyloučenou.
Drinopolská deputace ve Vídní.
(Sežádostíoponechání Drinopole
Turecku.)
Z Vídně, 12. srpna. (K. k.) Včera večer
přibyla sem 8členná deputace drino.
polskýchnotáblů, ve které jsou zastou-
peni Turci, Řekové a židé. Deputace do-
staví se odpoledne do ministerstva zahranič-
ních záležitostí, kde přednese prosbu, a by
Turecko bylo ponecháno v držent
znovudobyté Drinopole. Deputace
odebere se za stejným účelem do Berlina,
po příp. také do Londýna.
Temps
Turek
Řek
Pařiže
Rusko
Balkán
Řím
Rakousko
Ruska
Řecko
Vídeň
Turecko
Drinopol
Berlín
Londýn
Sežádostíoponechání Drinopol
5
article
Francouzské ministerstvo zahraničních
záležitostí o Kavale.
Z Paříže, 12. srpna. Ministerstvo zahra-
ničních záležitostí uveřejňuje dnes v dnešních
večerních listech tuto notu: Přiblížil se oka-
mžik, ve kterém nutno podati vysvětlení o růz-
ných zprávách, které kolovaly o slano-
visku francouzské a ruské vlády
v záležitosti Kavaly. žádná z obou vlád
nežádala druhou, aby obětovala své stano-
visko. Rusko vědělo, že Francie snaží se, aby
řecké město Kavala připadlo Řekům, a fran-
couzská vláda znala přání Ruska, aby tento
přístav na Egejském moři byl Bulharsku zaji-
štěn. Obě vlády však věděly, že žádná z nich
nepřikládá svému názoru takový význam, aby
žádala na spojenci, aby se zřekl svého stano-
viska, zejména když směr politiky obou vlád
a vývoj událostí ukázal, že nutno je tuto zále-
žitost jednotně řešiti. Poněvadž dnes je vše-
obecně již poražena myšlenka revise, netřeba
o této záležitosti již podávati vysvětlení. Jest
jisto, že styky obou zemí nebyly nikdy srdeč-
nější než právě v tomto okamžiku.
žalostné poměry v Bulharsku. — Nutná pomoc
nešťastným.
Kavale
Řek
Paříž
Rusko
Francie
Bulharsko
6
article
Z Londýna, 11. srpna. Náčelník angli-
ckého Červeného kříže v Sofiji sem ozna-
muje, že jsou veškeré nemocnice plny raně-
ných vojínů a že všechny školy a mnohé
jiné ústavy proměněny byly v prozatímní
nemocnice. Ohromné davy úskoků, zvláště
z jižní Makedonie, neustávají přicházeli; jest
jich tady již přes sto tisíc a většina z nich
nemá žádných prostředků. Činí se všemožná
opatření, aby se jim dostalo potravin a oděvu,
ale prostředky místní jsou již vyčerpánya
jest nalehavě nutná pomoc od-
jinud.
Stěhování řeckých příslušníků z bulharského
území.
Z Athén, 12. srpna. (K. k.) »Agence
d'Athénes« oznamuje: Král informoval vládu.
že velmi značná část řeckých a mohamedán-
skýchobyvatelů území, jež bukurešťským mírem
bylo přiřčeno Bulharsku, počíná se stěhovati
z měst a obcí tohoto území, aby se usadilo
na teritoriu, jež zůstane řeckým. Ministerská
rada usnesla se učiniti tato naléhavá opa-
tření: Řečtí a mohamedánští uprchlíci z Ma-
kedonie a Thrakie budou definitivně usazent
pod ochranou řecké vlády v různých krajích
Řecka a budou jim povoleny všechny pro-
středky, aby v pokoji mohli dále žíli. Mini-
sterská rada usnesla se dále poskytnouti jim
peněžní pomoc. Dále se oznamuje, že také
obyvatelstvo Strumice se usneslo uprchnouti
na řecké území a konečně i obyvatelstvo
Larigova, Petrice a Alcuturu.
Athénes
Larigův
Petrice
Alcutura
Londýn
Makedonie
Atény
Bulharsko
Ma
Řecko
Min
7
article
Vídeňský a peštský tísk o hnutí Albánců
proti Černé Hoře.
Z Vídně, 12. srpna. Se špatně tajenou
radostí zaznamenává zdejší tisk zprávy o vá-
lečných dobrodružstvích albán-
ských kmenů proti Srbům a Čer-
nohorcům. Informace o domnělém kva-
šení v Albánii, uváděné v korespondencích
přímo mezi řádky, nabádají divoké albánské
kmeny, aby nedbaly usnesení londýnské kon-
ference velmocí o severních hranicích a ne-
vydávaly cizímu panství krajů albánských
Nejen vídeňské, nýbrž i peštské listy kon-
statovaly aspoň tyto dny dvakrát podškrt-
nutě, že albánské kmeny do té doby si ne-
popřejí oddechu, dokud prý některá území
která mají připadnouti Černé Hoře, nebudou
přičleněna k Albánii. A skoro jedním de-
chem dodávaly vídeňské a peštské orgány
s obdivem a téměř hrdostí, že divoké
albánské kmeny jsou ozbrojeny nejmoder-
nějšími zbraněmi. Toto tvrzení není skutečně
bezdůvodné. Střední Evropa podporuje úsi-
lovně nové knížectví, ale bylo by záhodno,
aby tam dříve poslaly se slabikáře a ni-
koliv vražedné zbraně, které jsou v rukou
čet, žíjících od věků v tradicích krevní msty,
nebezpečnou hračkou, zejména když bylo
v intencích Evropy při nešťastné myšlence
založiti Albánii, aby na jihozápadě balkán-
ském vznikl neutrální stát, který by nesměl
býti napaden, ale také by nesměl napadati.
Není pochyby, že mezi šarvátkami na t. zv.
albánských hranicích a mezi jistými evrop-
skými centry je určitá souvislost. Bylo by
proto záhodno, aby zejména Rakousko, které
se vůči celému světu staví protektorem, za-
kročilo včasně proti dobrodruhům, kteří do-
tyčné agitace ke změně londýnské konfe-
rence vedou, ale zavčas, neboť později snad
by sotva bylo Rakousko s to, pohnouti své
divoké protegées k zachovávání pořádku
pokoje.
Albánec
Srba
Vídeň
Albánie
Evropa
Rakousko
8
article
Z cesty po osvobozených
zemích balkánských.
III. Pešter.
Profesor Cvijič a kartograf Lazič jeli na
koních, obstaraných ochotně náčelníkem
okresním, já na svém „zelenku“, starý Iljja.
hajduk z Dubnice s puškou na rameni, dva
četníci a starý Srb, pokorný, pravá „rája“ do-
sud neprobuzená, s nákladním koněm nás pro-
vázeli. Brzy byli jsme v nevysoké hornatíně
k jihu vystupující. Cesta byla dosti schůdná
a prozrazovala, byť i skromné stopy pokuse
o novou úpravu. Zastavili jsme se v mohame-
dánské vsi Raždagicích na černou kávu v ha-
nu, kde jest i skromná „občina“, obecní pí-
sárna. Tam uvítal nás starosta „predsjednik“
obecní i písař jeho, bosenský „muhadžir“, mo-
hamedán, který před několika lety vystěhoval
se z Bosny, aby byl přímým poddaným sultá-
na. Byl rodák z Bihače a prošel tamní obchod-
ní školou; stěžoval si, že příliš málo dbalo se
tam cyrillice a také rukopis jeho ukazoval
že psaní tímto písmem je mu dosti nezvyklé.
Se zatrpklým úsměvem podotkl, že netušil.
že jako muchadžir bude jednou písařem v srb-
ské obci.
Cvijič
Lazič
Srb
Dubnica
Bosna
Bihač
9
article
Popili jsme černé kávy, zatím naši četníc
sehnali ještě jednoho koně, na němž střídavě
jell, a dali jsme se na další pochod do vyso-
činy, kde brzo nad břidlicemi a serpentinou
nastoupil skrasovělý vápenec triasový. Na
hranici tohoto souvrství množství pramenů
vyvěrá, voda z části vedena jest umělými
struhámi tak, aby zavodňovala dobře louky
Za krátko byli jsme v pravé krasové hor-
natině s hojnými závrty a žleby, kde krátké
potůčky mizely v ponorech. Naše aneroidly
souhlasně ukazovaly výšku o 100 i 150 metrů
značnější nežli rakouská generální mapa a ne-
bylo nejmenší pochybnosti, že naše záznamy
jsou správnější. Hornatina ta zove se Giljevo
a pokryta je přes svůj krasový ráz velmí svě-
žími pastvinami, z nichž jen v úzkých pruzích
vystupují holá skaliska, hlavy vrstevní, n
příkrých svazích žlebů. Tu a tam pásla se
stáda ovcí a koz, i po několika kusech skotu
a koní. Postupovali jsme pomalu, věnujíce po-
zornost podrobnostem krasového rázu, pro-
jížděli žleby a stoupali na vrchole, z nichž
pouze nejjižnější poskytly nám žádaného roz-
hledu. Bylo to nad vesnicí Budževem, mylně
zvanou Budljevo na mapě rakouské, kteráv
malých skupinách nuzných chat porozseta jes
po okrajích hlubokých závrtů a úvalů kraso-
vých. Před námí k jihu kraj rychle se skláně
k široké rovině, vlastnímu Pešteru Albanců
jíž starší název slovanský „Ravna Sjenica
vyšel z obecného užívání. Poblíž jedné osady
poseděli jsme delší chvíli na svahu a kolem
nás skupili se obyvatelé, členové jedné „ku-
če“, rodiny v šírším smyslu. Prastará žena
s kůží jako z pergamentu, ale velmi živá.
Budžev
Ravn
10
article
s dobrýma očima i výborným sluchem vyprá-
věla s velkou chutí o násilích, „zulumech“
poarnautštěných „zlikovců“ z okolních ves-
nic pešterských a živě srovnávala s minulou
dobou bázně a útisku dnešní stav, kdy děti
bezpečně mohou pásti dobytek, daleko od
osady, a dívky bezstarostně vycházejí, aniž bv
jim hrozilo zavlečení do harému některého
násilníka. Tu ukrádli jim Albanci koně, který
vypadal trochu lépe nežli pod „samar“, tu
odnesli část sklizně, nebo dokonce přišlis
o výpalné, které musilo býti zaplaceno. A je-
ště rádi to vše snášeli z hrůzy před tělesným
násílím nebo i zabitím, neboť před tureckými
soudy nebylo ochrany pro ráju. Sem musí člo-
věk přijíti, slyšeti vlastníma ušima ty neko-
nečné výpočty násilí, páchaných na každé ro-
dině křesťanské, aby pochopíl ducha té středo-
věké anarchie, která pod záštitou turecké
„velmoci“ byla tu v plné platnosti až do srb-
ského výboje. Bába pamatovala živě vypravo-
vání svých rodičů o srbské výpravě pod Ka-
radžordžem do Pešteru, o zklamaných nadě-
jích a zostřeném útisku po ústupu Šrbů. Nej-
starší syn její, kterému přizvukovala jeho
statná žena s košilí na prsou široce rozhale-
nou, nebyl tak spokojen s novou vládou jako
matka jeho, přál si trestání mohamedánského
živlu, žádal, aby z nich Srbové nyní udělali
„ráju“, potrestali je za dlouhou dobu zpupno-
sti i ukazoval na Černohorce, kteří ovládli
kraj okolní hrůzou a krvavou vzalí odvetu za
stará i nedávná násilí.
Bába
Srba
Pešter
samara
11
article
Již dosti pozdě po polední sešli jsme hla-
dovi k výstavné kamenné kule Rustenbega
Čorovíče, před nímž očekával nás bradatý
prošedivělý muž, pop Miljutin ze Suhodolu
s několika Srby i s mohamedány s hlavou p
albanském způsobu zahalenou. Usedli jsme
ve stínu před kulou a pojedli vajec, sýraa
mléka, zatím co naše koně pásli se na bujné
trávě, z níž rádi zabrousili i do vedlejšího jec-
ného pole, z něhož děti vyháněli je s velkým
úsilím. Pop Miljutin byl první z rázovitých
typů popovských v tomto divokém kraji stá-
lých bojů, tvář jeho svým schytralým výrazem
připomínala spíše prohnaného obchodníka a
vypravování jeho z let minulých docela da-
valo za pravdu tomuto dojmu. Více hajduk
nežli pop, lstí vyhýbající se divokým, násilným
sousedům Arnautašům, tu penězi a prosbami
chránil své ovečky a hlavně svůj církevní ma-
jetek proti vyděračům, tu ze zálohy pomstil
krvavě křivdy spáchané. S požitkem vyprá-
věl, jak v čele ráje, náhle probuzené k činu
blízkostí černohorských předvojů, spráskal
hlavní zbojníky arnautašské ve dnech osvobo-
zení a s nechutí, ale přece jen opatrně, vy-
jadřoval se o srbské stráži vojenské a zejména
o veliteli jejím „naredniku“ čili šikovateli.
který nikterak nechce trpěti, aby stará rája
dále mstila se na bezbranných nyní souse-
dech mohamedánských.
Rustenbego
Srba
Miljutin
Arnautaš
12
article
Vedeni popem, projížděli jsme pak po
svazích, porostlých bujnou travou úzkými pě-
šinkami až na šírou rovinu, kterou protéká
řeka Borovštica, nedaleko odtud mizící v po-
norech pod příkrým srázem vápencového
hřbetu. Tu a tam viděli jsme Albance kosic
louky, v bílém kroji černě oprýmovaném s ma-
lou bílou čepičkou na hlavě, jinde dobytek.
skot i brav pod dozorem dětí tu mohamedán-
ských, jinde křesťanských. Jeden z mohame-
dánských výrostků nesl několik bodláků hojně
tu rostoucích a okrajoval na jednom hlízu ko-
řennou, velikosti kedlubny. Na žádost profe-
sora Cvijiče očistil nám jednu; okusili jsme jí
a chutnala skoro jako „finocohi“, fenyklové
hlízy, které Vlaši rádi jako dessert kousají. í-
kají těmto bodlákům žertovně pešterská ja-
blka, albánský hoch zval je „uglo“ nebo
„ugrlo“, jménem jedné z vesnic nad jižním
okrajem Ravne Sjenice. Bodláky ty zejména
byly hojné na úhorech, pole vzdělaná poseta
byla převahou ječmenem, jen malé kusy půdy
pokrývaly konopí a brambory nebo zelenina.
Borovštica
Vlach
Ravn
Bodlák
13
article
Zaměřili jsme k ponorům, které tu zovou
uvory. Byla to celá skupina nálevkovitých
prohlubin, z nichž některé patrně bývají v čin-
nosti jen za velkých záplav. Na svahu skal-
natém bylo viděti až do značné výše více neb
méně zachované tvary podobných závrtů.
které patrně fungovaly jako ponory v dávné
době, když ještě úroveň polje krasového, kte-
rým rovina tato skutečně jest, byla ještě mno-
hem vyšší. Po hodném zdržení v tomto zají-
mavém místě, které stálo nás po několika
deskách fotografických, brali jsme se již za
soumraku jižní částí roviny k východu, k Su-
hodolu. Rovina v paprscích zapadajícího slun-
ce širokými pruhy byla modrá přečetnými
drobnými zvonkovitými květy, jinde zase byly
velké plochy, poseté bílými květy. Minuly
jsme hlubokou prohlubeň s několika skalna-
tými ponory, do nichž někdy Borovštica odvá-
děla část svých vod a vystupovali pak po ne-
vysokých vypnulinách k Suhodolu, který roz-
set je po okrajích jednoho z jihovýchodníeh
chobotů polje. Jednotlivé kuče jsou ohraženy
vysokým plotem, z části z prken, z části ple-
teným z proutí a sesíleným silnými koly, jedna
z největších ohrad je kuča popovská, která
byla naším cílem.
Suhodol
14
article
Již od Budževa poslalí jsme napřed jed-
noho četníka a starce s nákladním koněm,
s příkazem, aby koupili a upeklí jehně, nežli
my přijedeme. K našemu zklamání ohlásil nám
nyní četník, že jehně právě teprve zabili a že
tedy si ještě pěkně počkáme na dobrou pe-
čínku. Rozumí se, že nedostalo se mu po-
chvaly, zvláště, když syn popův učitel Je-
vrem, který po léta působil ve vesnicích ma-
kedonských pro srbskou propagandu, přiznal,
že náš předvoj dlouho se bavil pitím kávy
kouřením, nežli přistoupil ke svému hlavnímu
úkolu. Četník těžce nesl výčitky a zejména
mně se polom vyhýbal, neboť před Budževem
velmí ostře vyjádřil se ke mně o neschopnosti
„ráje“. „Nestáli za to, abychom je osvoboza-
vali, jsou tupí jako dobytčata, líní a pokorní
nemají smyslu ani pro práci ani pro vzdělá-
vání sebe“ a jen by chtěli se mstít Turkům
(mohamedánům), tak je vylíčil a nyní neza-
choval se o nic lépe nežli oni.
Usedli jsme na židlích na dvorku mezí dře-
věnými kučami, z nichž nejlepší je zároveň
občinou i školou. Má malá okna, která ze
vnitřku dají se zašoupnouti pevnými dřevěný-
mi okenicemi; každá kuča má dva východya
celá ohrada několik vrat, aby při útoku s jed-
né strany bylo lze jinudy uniknouti. Mezi pi-
tím kávy přicházelí členové rodiny obojího
pohlaví, i sousedé, aby nás pozdravili. Ženy
vesměs líbaly popovi ruku a chtěly i nám, my
jsme se však spokojili upřímným stisknutím.
Budžev
Turek
15
article
Ve škole byla naše noclehárna, podél jedné
stěny prostřeli tam po několika „čilimech“
vlněných, pestrých kobercích nad sebou, ke
stěně jako polštáře dali úzké rovněž pestře
tkáné „jastuky“, a když nastalo venku chlad-
no, rozložili jsme se tu a čekali na večeři.
Srbský „naredník“, pravý typ energického
četníka, který po léta proháněl hajduky na
pohoří Kopaoniku, brzy vypudil starého popa
z naší společnosti svými ohnivými výklady.
Toužil na osvobozenou ráju, že nechce praco-
vat, jak se sluší, a že jen Arnautům by se
mstila, vykládal s humorem, jak křesťany
mohamedány honí na „kuluk“, práci na opra-
vě cest, jak se vymlouvají a skrývají, kdea
jak mohou, křesťané hůře nežli Arnauté, kteř
jsou velmi spokojení, že nepřišli pod „Kara-
dagh“, Černou Horu, jejíž jméno jen jim na-
hání hrůzy. Přísný „narednik“, před nímž
fřásl se i sám pop, je velký přítel dětí, vnuci
popovi jsou jeho nejlepšími kamarády a iv
arnautských vesnicích děti rády se k němu
uchylují.
Budževo i Suhodol jsou poslední zbytek
křesťanského srbského obyvatelstva v okoli
zaujatém mohamedány poarnautštělými. Tito
většinou ještě mluví i srbsky a jsou potom i
plemene Klimentů, kteří vystěhovali se sem
ještě jako katolíci počátkem 18. věku a brz
pak přijali islam. Obyvatelstvo pravoslavné
je též většinou přistěhovalé a to z východních
horských krajů Černé Hory.
Kara
Černá Hora
16
article
Nebyli to praví Černohorci, kteří pronikl
až do okolí, nýbrž ozbrojená rája, komiti z be-
ranské nahije, kteří krvavě se pomstili na ně-
kolika „kučích“ svých hlavních krevných ne-
přátel. Krev vyžádala si krve, byla to jen vel-
mi při.zená a pochopitelná odveta: že při
lom ještě něco chat zapálili a dobytek lepší
odvedli, je docela přirozeno. Brali jen to, co
jim po léta bez trestu se odnímalo, myslili, že
jsou v plném právu. Když po několika dnech
hrůzy přišla pravidelná černohorská správa.
nastal klid a Arnautaší stejně jako „Turci“
srbsky mluvící dostali zákonitou ochranu proti
svým ozbrojeným sousedům i křesťanským
„bašibozukům“. Pro massu mohamedánského
obyvatelstva ten zájezd mstivé ráje prošel
dosti nevinně, smrtí ztrestáni byli jen praví
„zlikovci“, ostatní nejvýše dostalí řádný vý-
prask a musili dáti řádné odškodné. že byl
připravení na více, o tom svědčí ten panický
strach před Karadaghem, před další pomstou
černohorskou.
Pozdě večer, když hladové naše žaludky
již kategoricky žádaly něco jiného než slaze-
nou vodu a černou kávu, dostalo se nám no-
vého zklamání: naší kuchaři teprve začali
s pečením tlustého jehněte a nebylo naděje na
chutnou večeři před půlnocí. Po nových pro-
jevech nevole pojedli jsme vajec, mladé ci-
bule, sýra a kyselého i sladkého mléka vaře-
ného, „varenika“, i rozložili se ke spaní, roz-
hodnuvše se ponechati jehněčí pečeni na oběd
druhého dne.
Turek
17
title
Prož. dr. J. V. Danek
Prož
doktor
Danka
18
title
Politický přehled.
19
article
Země české.
Země české.
Protí ašské resolucí.
Bývalý zemský poslanec německý, který
prý hrál úlohu také ve vyrovnacím jednání.
vyslovuje se v „Bohemii“ povážlivě nad ašskou
resolucí, vyzývající německé říšské poslance
k vystoupení z pracovní většíny. Toto stano-
visko bude prý na chomutovském sjezdu vřele
hájeno, avšak na druhé straně ví se, že zástup-
cové jiných volebních okresů pokládají tak ra-
dikální obrat za předčasný. Kdyby měl ašský
návrh dojíti v Chomutově většiny, obávají se.
že by tím ohroženobylo dalšítrváni
Nationalverbandu, neboť jest prý otáz-
kou, zdali by se němečtí alpští poslan-
ci mohli rozhodnouti pro takovou taktiku.
Ašská resoluce bude chomutovskému sjezdu
navržena ve změněné, nikoli však zmírněné
formě společně zástupci několika vol. okresů.
Zejména jsou prý to němečtí agrárníci, kteř
pokládají obrat v politice Nationalverbandu z
nutný. Není prý však jisto, zdali se tato strana
prohlásí na chomutovském sjezdu pro ašskou
resoluci.
Vítězství dra. Títty — porážka Verbandu.
Podle dosavadních zpráv mohlo se mysleti
že schválením Pacherova statutu pro stálí
sněm německých důvěrníků na valné hromadě
bývalých zemských poslanců německých po-
rážka německého Volksratu a jeho náčelníka
dra. Titty jest spečetěna a že se němečtí par-
lamentární zástupci zhostili na vždy svého
nepříjemného třebenického dozorce a kurá-
tora, zvláště když se sdělovalo, že nedělní do-
hovor dra. Titty s předsedou bývalého svazu
německých zemských poslanců skončil napro-
stou dohodou patrně na základě usnesení Ver-
bandu.
Pacherův
Chomutov
Vera
Bohemia
20
article
Avšak stalo se něco docela jiného, jak
sděluje zvláštní zpravodaj pražského orgánu
Volksratu „Bohemie“ z Lovosic. Dv. rada
Bachmann za Verband a dr. Titta za Volksrat
sjednotili se v Praze na tom, že chomutovský
sjezd důvěrníků má býti povahy pouze pro-
zatímné a v nejbližší době svolán bude no-
vý veliký Volskstag a sice ve srozumění s ve-
likými nacionálními organisacemi. Volksratem
a ústřednami německých měst a okresů. Tout
otázkou zabývala se předběžná porada něme-
ckých poslanců společně s výborem Volksratu
včera v Lovosicích konaná a usnesla se, že
plné schůzi Volksratu, jakož i nedělní schůz
německého důvěrnického sjezdu v Chomutově
podán bude návrh, podle kteréhož sjezd cho-
mutovský zvoliti má 25členný výbor, který
společně s Volksratem a velikými nacionální-
mi organisacemi vypracuje nový statut pro
stálý sněm důvěrníků německých. Na včerejší
valné schůzi Volksratu, která se tímto ná-
vrhem zabývala, a jejíž výsledek není dosu
znám, bylo celkem čtrnáct německých po-
slanců. Potvrdí-li se toto sdělení do poslední
písmeny a nabude-li návrh ten většiny také
na nedělním sjezdu chomutovském, stala se
veliká politická událost. Potom by chomu-
tovský sjezd důvěrnický, svolaný na základě
Pacherova statutu svazem bývalých zemských
poslanců německých, odsoudil politiku tohoto
svazu na celé čáře, a dopomohl Tittovi k vítěz-
ství v dějinách politických stran neslýchané-
mu a Titta, jejž chtěl Verband vysunoutí z po-
litické arény i s jeho Volksratem, sám by ta-
kový kousek provedl — Verbandu.
doktor
Titt
Volksrat
Volksra
Pacherův
Verband
Lovosice
Praha
Chomutov
Volksra
Bohemia
Volksrat
21
article
Ze Slezska.
Slezsko
22
article
(K boji o opravu volebního řádu n
sněm. — Příspěvek k národnostní rov-
noprávnosti. — Stát a jeho péče
Ikolství jednotlivých národností.)
Polská sociální demokracie opětovně zahajuje
boj o spravedlivou, demokratickou opravu voleb-
ního řádu na sněm slezský. Již započato bylo s ve-
likou řadou schůzi, kterými bude podepřeno úsil
sněmovních poslanců slovanských, vynutiti na ně-
mecké majoritě volební opravu, která by
alespoň poněkud odpovídala skutečným poměrům
obyvatelstva v zemi. Národní strany polské své
schůze již skončily. Byla jich slušná řada a tak
možno říci, že polský tábor slezský v této věci již
z velké části svou povinnost vykonal. Nelze však
totéž říci o nás. S občanské strany signál k mani-
festačním schůzím dán nebyl. Snad se tak stane
na podzim. bezprostředně před zahájením sněmov-
ního zasedání. Na tu dobu chystá svou akci také
českoslovanská strana sociálně-demokratická. Věc
rozhodně by neuškodilo, kdyby i německá sociální
demokracie vykonala svou povinnost. Za dnešní
situace však sotva lze čekati na této straně inten-
sivnější ruch, neboť po porážce soudruha Elder-
sche v říšské skupině volební Frýdek-Klimkovice
při posledních říšských volbách německá sociální
demokracie na Slezsku ve své činnosti nápadně
polevila. Z jakých asi důvodů?
Elder
Frýdek
Klimkovice
Slezsko
23
article
Jak bezohledně dovedou vůči nám využíti
Němci dočasné převahy, o tom svědčí data o slo-
žení úřadnictva zemského výboru slezského. Ze
12 vyšších úřadníků právnických není ani jediný
Čech, ani Polák. Naopak všichni jsou Němci, po-
sbíraní z celého Rakouska, jen aby zemský výbor
nemusil vzíti do svých služeb některého slovan-
ského právníka. Z 22 stavebních úřadníků jest
všech 22 Němců! Ze 43 úřadníků účetních a kan-
celářských opět není ani jediný Čech anebo Polákl
V budově zemského výboru není ani jediného slo-
vanského nápisu, všude samá němčina. Úřadnictvo
z části česky vůbec nezná, ani polsky, z části tě-
mito jazyky mluviti odpírá. Nejvíce pobuřuje, že
Němci pro svůj zemský výbor slezský sbírají
úřadníky v Tyrolích a j. alpských zemich. Slezský
rodák se do zemských služeb nedostane, není-l
Němcem. A pak jejich renegátské stvůry na slez-
ském venkově proti nám i proti Polákům dovoluj
si ještě agitovati heslem „Slezsko Slezanům“i Ta-
to fakta měla by se častěji připomenouti Němcům
v Čechách, budou-li zase mluviti o ignorování „sy-
nů jedné třetiny obyvatelstva země (ve Slezsku
jak známo, jest Němců jen 443% všeho obyvatel-
stva) a o „mízerném českém hospodářství
Němec
Polák
Slezan
Čechy
Rakousko
Němec
Tyroly
Slezsko
24
article
Ostatně o nic slušněji než zemský výbor ne-
chová se k nám vláda. Také ta, zejména na pol
školství středního, odbývá slovanské obyvatelstve
přesně dle receptu zemského výboru, nadržují
všemožně obyvatelstvu německému. Zde doklady.
jež mluví: Na gymnasia ve Slezsku vydává stát
ročně 624.000 korun. Z tohoto obnosu na gymnasia
německá připadá 465.000 K, na gymnasium české
81.000, na polské 77.000 K. Na německé reálky
vydává stát ročně 402.000 K, na reálky slovanské
ani haléře! Němci mají již ve Slezsku jedenáct
středních státních škol, v tomto roce otevírá jim
stát dvanáctou, gymnasium pro Frýštál. Náma
Polákům odpírá však zveřejniti střední školy
Orlovél Jestliže připomeneme, že Slezsko má 569
Slovanů a jen 44% Němců, tu jsme zbaveni doka-
zovat, že vládní loket, jímž měří se těmto a oněm
jest opravdu křiklavě rozdílný.
Němec
Polák
Slovan
Slezsko
25
article
Rakousko-Uhersko.
Přípravy k haličskému sněmu.
V Marianských Lázních mešká nyní mi-
stodržitel, ryt. Korytowski, předseda Kola
polského, dr. Leo, předseda ukrajinského
klubu, dr. Konst. Levický a četní jiní poli-
tikové polští a maloruští. Dle zpráv halič-
ských listů konají se v Marianských Lázních
mezi zástupci obou národních táborů nezá-
vazné konference, jak by bylo možno dojít
v Haliči k dohodě o volební opravu a tím
zabezpečiti dělnost nově zvoleného zemského
sněmu.
Podle zprávy „GL. Nar.“ porady v Ma-
rianských Lázních měly dosud příznivý prů-
běh, takže místodržitel Korytowski, jenž
15. srpna odjede přes Vídeň zase do Lvova,
chce už v druhé polovině srpna zahájiti po-
rady s vůdcí různých sněmovních stran, po-
kud se do té doby vrátí z letovišť do Lvova.
Zemský sněm haličský má býti svolánv
polovině září, aby vyřídil některé předloby.
týkající se pohrom, způsobených letošními po-
vodněmi. Ukrajinci, ač se dříve zdráhali při-
pustiti jakoukoli sněmovní práci, dokud ne-
bude vyřízena volební oprava, svolili prý již,
aby nouzovým předlohám byla dána na sněmě
přednost před volební opravou. Kdyby se
konference, týkající se volební opravy, ne-
mohly ukončiti před svoláním sněmu, má se
v nich pokračovati během sněmování.
„Glos Nar.“, který je orgánem oposice
proti staré smluvené předloze o volební re-
formě, dovídá se dále, že skupina, přející
opravě, jest ochotna učiniti oposicí některé
ústupky, jež by také této oposicí umožnily
hlasovati pro změnu zemského zřízení a vo-
lební reformy.
doktor
Lea
Konst
Korytowski
Ukrajinec
Glos
RakouskoUhersko
Halič
Nara
Ma
Vídeň
Lvov
GL
26
article
Bosenští mohamedáné pro dohodu srbsko-
chorvatskou.
V Bosně a Hercegovině množí se pří-
vrženci dohody Chorvatů se Srby, jakási nová
srbsko-chorvatská koalice na způsob podobné
koalice v Chorvatsku. Myšlenka koaličná šíří
se hlavně od schůze v Tuzle, v níž se zá-
stupci Chorvatů vyslovili pro společný po-
stup se Srby na sněmě. Nyní přimlouvá se z
srbsko-chorvatskou dohodu v Bosně také
orgán mohamedánské strany, „Novi Vakat“
který v dohodě takové spatřuje přímý zájem
bosenských mohamedánů. Jeho vývody jsou
prosté a přesvědčivé. Bosenští mohamedáné
jsou národností Srbové neb Chorvaté, jak je
komu libo. Liší se od nich jen vyznáním; vším
ostatním jsou s nimi jeden národ. Kdyby po-
trvaly spory mezí bosenskými Srby a Chor-
vaty, mohamedáné v otázkách národních byli
by nucení přípojití se k té neb oné straně, a,
jak zkušenost již ukázala, šli by částečně s
Srby, částečně s Chorvaty, čímž by se sami
rozdělili ve dva, navzájem se potírající tá-
bory. To by nemohlo býti na prospěch ani
jich zájmům náboženským. Sejdou-li se však
Srbové s Chorvaty v jednom společném tá-
boře, připojí se k nim i mohamedáni jako ce-
lek, čímž nejlépe poslouží svým vlastním zá-
jmům. Z toho důvodu přimlouvá se i „Novi
Vakat“ za srbsko-chorvatskou koalici v Bosně.
Chorvat
Srba
Boseň a Hercegovina
Chorvatsko
Tuzla
Boseň
Novi
27
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Balkánský pětispolek.
Dopisovatel bělehradského „Odjeku“, jeni
byl v Bukurešti při mírové konferenci, ozna-
muje odtud, že předsedové balkánských vlád
vyslovili si tam na vzájem tužbu, aby balkán-
ský spolek nejen trval, nýbrž i byl rozmnožen
o pátého člena, Rumunsko. Budeme tedy míti
na Balkáně brzy pětispolek, místo čtyrspolku
Jednání Rumunska — píše zmíněný dopi-
sovatel — na konferenci bylo správné, upřím-
né a vyneslo mu důvěru balkánských států
Rumunsko do jisté míry ochránilo Balkánce od
intervence Evropy. Bulharsko, jež na cizí in-
tervenci založilo celý systém své politické tak-
tiky a na ni spoléhalo do poslední chvíle, jest
ovšem uvedeno v položení, ve kterém je mu
těžko a nezvyklo; ale i ono záhy pozná, že
jeho místo je ve spolku s ostatními a přistoup
k němu, nemajíc jiné možnosti; jen že v tom
spolku nebude míti ani hegemonii, k níž se
nesly nešťastné jeho sny, ani prvenství, s nímk
se nechtělo spokojiti.
Rumunsko — píše „Odjek“ — učinilo ko-
nec bulharským nadějím na cizí intervencia
tím zabezpečilo Balkán balkánským
národům, čímž se rozumí, že balkánské
otázky přísluší řešiti jen balkánským národům,
k nimž se Rumunsko připojuje. Bulharskoje
zredukováno do hranic, které odpovídají i spo-
lečnému zájmu rovnováhy i jeho reálným si-
lám; přiště bude nuceno voditi loyálnou bal-
kánskou politiku a státi se milým a užiteč-
ným členem balkánského svazu.
Bukurešť
Rumunsko
Balkán
Evropa
Bulharsko
balkánský svaz
28
article
Bukureštská konference jasně ukázala, že
mezi velmocemi není jednotného hlediska n
věci balkánské, ano že jejich názory nejednou
diametrálně si odporují. Není jednoty mezi
Rakousko-Uherskem a Německem, mezi Fran-
cií a Ruskem a Anglie jde v části otázek s Ra-
kouskem, Německo s Francií. Tento stav ve-
lice usnadňuje samostatné položení Balkánu
a vede k tomu, že balkánský spolek se etabluje
jako samostatný a nezávislý činitel v evropské
politice.
Pětispolek bude nejprve obchodně poli-
tickou dohodou. Obchodní smlouvy ve spojení
s jadranskou železnicí budou prvým věcným
výrazem tohoto spolku.
Balkánští státníci za pobytu v Bukureštl
se dohodli o podřízených otázkách, za něl
dlužno považovati také ochranu národnícl
zlomků, které po novém rozdělení Balkánu
zůstanou v některých státech jako cízí a ne-
pohodlný živel. Venizelos slíbil, že Kucovlaši
budou v Řecku chráněni a že on sám bude
bdít nad nimi.
Jakmile budou nové hranice vymezeny.
balkánské státy učiní smlouvu o vzájemné zá-
ruce za nedotknutelnost těchto hranic,a
smlouva ta bude již základem pětispolku, jehož
povaha bude z počátku obranná a konserva-
tivná.
Mnozí si loni představovali, že balkánský
čtyřspolek dává Slovanům na Balkáně pře-
vahu a že neslovanské státy budou přinuceny
ji uznat a se podrobit. V čtyrspolku by Slo-
vané byli měli 3 hlasy proti 1 a kdyby se byli
jednak spolu pohodli, jednak čtvrtému členu
(Řecku) dali jistotu, že se mu od nich nestane
žádná křivda ani ujma, bylo by možno na tom
základě Balkán organisovatí i bez Rumunsla
ale myšlenka o slovanské převaze byla zabita,
jakmile Bulharsko začalo volati, že chce hege-
monii a ničím menším nevezme zavděk. Pětl-
spolek zabezpečí i neslovanské národy Bl-
kánu, avšak toho právě bylo zapotřebí, aby
tam jednou přestalo věčné štvaní jednoho pro
Fran
Venizelos
Kucovlaši
Slovan
Rakousko
Uhersko
Německo
Rusko
Anglie
Francie
Balkán
Řecko
Bulharsko
Pětl