ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 21 5263f2e0-78e8-11dc-b480-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 21
Chunky — 36 celkem · entity: place 58, person 47, work 4, org 10
1 masthead
30. dubna 1905
2 masthead
III. Příloha „Národmích Listů
3 masthead
K číslu 1fg.
4 masthead
Strana 21
5 title
List z Paříže.
Paříž
6 article
V dubnu 1905. (Korunovace císaře Františka Josefa za krále českého.) Uherská krise jest předmělem nejživějšíeh úrsh nejen ve vysokých sférách diplomatických, jež se zabývají v přední řadě politikou zahra- niční, nýbrž i v kruzích, kdež není zvyklosti věnovati příliš pozornosti otázkám vnějším A pro ty, kdož znají poněkud poměry rakousko- uherské, musí překvapovati zmatek, jenž zavládl v rázorech i těch, kdož jinak mívají zpravidla úsodek velmi náhlý, jasný a určitý. Dlouho již, jak víte, sleduje skromný do pisoratel Váš poměry rakouské a dlouho již také navštěvuje kruhy, jež napomáhati mohou mu by viděl jasně do vývoje budouenosti, do vý- voje, kterýž může býti dosti blízkým, poněvadž rozhodnuti nějaké jest věru nalehavý m.
František Josef
7 article
Toto mínění jest zpravidla výsledkem hovorův četných jež měl jsem s osobnostmi. způsobilými, aby 'mnoho znaly o věcech těch, avšak diplomatické poměry Evropy zdají se být tak spletité a nejisté, že se váhá s úsudkem sdělením určitě formulovaným. A přece někleré rozhovory zasluhují, aby byla podána o nich zpráva, třeba že mojí in- formatoři mne vyzývají k opatrnosti největšía mne žádají, abych nejmenoval jich, ano an nenaznačil z blízka, s kým jsem byl takto hovořil o záležitostech těch. Doznávám, že málem od dvou měsíců již váhám psáti »Národním Listům« o věcech, jež by ale Čechy přijaly se skutečným uspokojením. A když troufám si dnes konečně psáti o nich. činím tak přes reservu, jež mně byla doporu- čována. Vyhovuje doporučení tomu, neuvádím jmén, ale ujišťuji co nejurčitěji a co nejroz- hodněji, že hovory v tom směru se děly, že myšlenka ta si razila cestu a že ve sferách nej- povolanějších zabývali se otázkami takými a čim dále tím více počítají s možností aktu, jehož ohlášení bylo by ovšem způsobilé vzbuditi jisté vzrušení i ve světě diplomatickém.
Čecho Evropa
8 article
Nuže, k předmětu mých nahodilých roz hovorů! Běží o korunovaci efsaře Františka Josefa za krále českého, korunovaci své doby určitě již slibenou a jež dnes byla by i logickým rozřeše- ním krise nynější. V tom směru byla také otázka kladena několikrát v kruzích ofieialních neb oficiosních a stůjž zde mínění vyslovené osob- nostmi, jichž autorita ve věcech takých jest ne- popíratelna. Korunovace císaře Františka Josefa za krále českého byla by zajisté nejlepším rozřešením krise uherské. Korunovace ta byla přislibena a kdyby byla realisována, uspokojila by Čechy jichž loyalnost by byla posílena. Rakousko by jen ziskalo situací tak zjednodušenou. Toho ne- může zajisté popírati nikdo. Proto neváháme také s prohlášením zásadním, jež mělo by býti zá- chranným voditkem pro budouenost, jejiž neji- stolu a nebezpečí nevidí jedině ti, kdož ch t ěj býti slepými. Jak vidite, můj názor na věc jest zcela určitý.
František Josef Čecho Rakousko
9 article
Avšak při realisaci projektu tak důležitého třeba ovšem počítati i s těmi, kdož by se po- stavili na odpor, kteří mají zájem na tom, aby věci zůstaly tak zmatený a rozhárány, jak jsou, ano, aby se zapletly a stížily ještě vice. Válka ruskojaponská přesunula již diplomatickou osu Evropy a z tohoto stano viska situace jev se ovšem méně příznivou, by směřovala k udá- losti tak značné váhy, jakou jest korunovace elsaře Františka Josefa králem českým, císaře, jenž jest věku již přiliš pokručilého, nežli aby mohl míti dosti energie a pružnosti, by čeli těm neb tomu, kdož jistě by neopomenul ihned zabývati se velmi úsilně věcí tou Tato věc setkala by se s nejprudší oppo- sicí a, řekněme to přímo, Německo by to »nedovolilo«. Obávám se proto, že by to bylo záminkou ke komplikacím, kýženým a čekaným nepřáteli Rakouska. Kromě toho Čechy a jich poměr nejsou dosti známy, všude téměř se zkracují jich snahy a smýšlení, poněvadž jisté kruhy maj na tom zájem činiti tak a kruhy ty jsou dnes ješté převládajícími. A tyto kruhy, převládající dnes ještě v politice mezinárodní, hlásají, že korunovace císaře Františka Josefa za krále če- ského byla by novou abdikaci koruny, že by seslabila monarchii ještě více, že by pak v řiši bylo vlastně ještě o stát více a že k tomu špatně zvolen byl by právě okamžik, kdy Uhry jsou v plné krisi.
Čecho František Josef Uher Evropa Německo Rakousko elsař František Josef král
10 article
Já však hledím jinak na věc. Pro mne naopak bylo by to rozřešení nejpřirozenější a dodalo by více síly monarchii rakouské, kterouž my Francouzové z vlastního zájmu můžemesi přáti silnou a velikou. Ale ode dvou měsíců, kdy hovořiváno o této eventualitě, myšlenka tato razila si pomalu, ale přece cestu i v kruzích diplomatických. Mluvím, mluvíváme o ní často, a budu ji uváděti na přetřes opět, ovšem s tou diskretností Francouze, jenž jest slyšán tak o věcech takých v hovorech neofficiálních, jenž ale nemá práva, starati se officiálně o vnitřní politiku státu spřáteleného. A neznavím se — i můžele říci, že nadejde okamžik, kdy bude třeba čeliti i přímo překážkám«. »Ve Francii — opakuji vám — snahy její, jež dobře znáte, jsou sympaticky projektu tomu a někteří státníci rakouští dnes již v sou- kromí soudí jako my.« »Bude třeba však voliti okamžik vhodný i s ohledem na poměry mezinárodní, aby věc uvedena byla v proud.« Podal jsem, pokud možno nejvěrněji, hovor, kterýž kryje se v podstatě i s rozbovory něko- lika osobností, jichž nemohu jmenovati, jež ale. až den vhodný by nadešel, mohl bych označit jmény i s daty přesnými, kdy hovory ty se konaly. A jestliže myšlenka ona razí si třeba po- zvolna cestu, my přispívati budeme zajisté dle možnosti své, aby klíčila ještě více; jestliže jsou okamžiky, kdy zdržena byla na postupu svém, okolnosti nynější nebyly na to bez vlivu leč přes to jiné současné okolnosti dodaly urči- tějšího tvaru koncepci, jejiž provedení bylo by prospěšné Čechům i Francii zároveň. A jiným národům rovněž. Čás jest velikým pánem a napomáhati mu mohou ti, kdož, jako Vy a my, nechtěj ne opustitn. Ernest Gay.
Francouz Čecho Ernest gay Francie
11 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z pražského trhu peněžního. Roku 1756 založil si v Hamburce bývalí lodní kapitán George Parish malý obchod s lod- ními potřebami. Okolnosti donutily ho k tomu. Až do té chvíle byl námořníkem tělem duš a jen úpadek firmy, pro kterou konal jízdy mezi Hamburkem a Anglií, přiměl ho k opuštění dosa- vadní životní dráhy. Parish pocházel z drobné anglické šlechty. Jeho rodina měla kdysi větší majetek pozemkový, ale v občanských válkách sedmnáctého stoleti přišla na mizinu a jedna odnož její usídlíla se ve Skotsku. Jejím posled- ním mužským potomkem byl právě George Pa- rish. Jeho angličti krajané v Hamburce, kteři tu tvořili zvláštní, samosprávnou obchodní čtvrt, vyloučili úplně ze svého středu starého kapitána, který ostatně dlouho již v obchodní činnosti ne- setrval. Po šesti létech od založení obchodu ze- mřel a zanechal svému synovi Johnovi, kterému bylo tenkráte 20 let, svůj malý obchůdek. Knih nevedl a jeho syn jen přibližně zjistil, že ob- chodní kapitál činil něco přes 4000 marek. Zvláštního obchodního vzdělání John neměla smýšlení, které chovala anglická kolonie ham- burská k otci, přeneslo se i na syna. Tento od- por krajanů hamburských potrval i nadále, a když již byl Parish později v nejlepších stycích s anglickou vládou a konal jí služby nezaplati- telné, zachovaly námořní úřady anglické část tchoto smýšlení. Teprve na přímé zakročen. vlády anglické nastal obrat.
Parish George John Hamburk Anglie Skotsko Hamburka
12 article
Prvá léta, ve kterých John Parish vedl svůj obchod a kdy přibral za společníka svého bratra Georga, přinesla oživení hamburskému obchodu. Bylo ho již nejvýše zapotřebí. Dů- sledky války (řicetileté a oslabení Německa tí žily neustále přístav tento, který zatlačován vy- trvalou soutěží holandskou. Sedmiletá válka při- nesla obrat. Veliké dodávkové obchody pro voj- ska šly přístavem tímto, zatím co následkem těžkých kontribucí, ukládaných Bedřichem Ve- likým Sasku a zhoršením mince v Německu, jakož i silnou emissí švédských papírových pe- něz vzbuzeno bylo silné směnkaření, kterého se Hamburk živě účastnil. Pád některých vůd- čích firem vzbudil krisi, která těžce dolohla i n Hamburk i na Johna Parishe. Svojí neobyčejnou energií a duchapřítomností vyvázl John Parish z tisně chvíle, aby založil svůj další postup na význačném, historickém momontu, jehož dů- sledky devedl plně pochopiti. Od r. 1765 stala se Anglie svým vývojem ku průmyslu ze země obilí vyvážející zemí obilí dovážející. Tato okolnost byla mocnou vzpruhou hamburskému obchodu obilnímu Hamburk stává se sběrnou německého obilía jeho obchodníci zmocňují se čím dále tím víco sprostředkování obchodníha mezi baltickými při- stavy a západní Evropou, Anglií v prvé řadě. Parish náleží mezi pionýry tohoto vývoje, který byl hlavním základem budoucího rozvoje a roz- machu hamburského. Události budoucna byly mu příznivy: boj o svobodu Severní Ameriky otevírá lodím s hamburskou vlajkou cestu přes Atlantický oceán a propuknutí veliké revoluee francouzské ohlašuje dobu, kdy Hamburk stane se rozhodujícím faktorem v obchodnímc i mocen- ském směru. John Parish tehdy prvními ranami, kter utrpěl, vyspěl. Nemaje obchodního vzdělání předchoziho, musil je nabývati praxí a životem. Ta škola jest sice velmi dobrá, ale i velmi drahá.
Parish Georg Bedřich Německo Sasko Hamburk Anglie Evropa severní Amerika
13 article
Svého vlastního jmění neměl nadbytek — olcovský podíl se následkem úhon uvedených jen málo zvětšil. Ale vynikající schopnosti za- bezpečily mu úvěr a Parish dovedl chápati jeho význam. „Pro obchodníka jest úvěr vším a nutno ho všemi oběťmi udržovati. Kdo se jich leká, nebude nikdy velikým.“ Bylo mu ctí, do- státi přesně a v čas svým závazkům a při tom věděl, že jen touto cestou nabude důvěry, které vyžadovaly jeho plány a snahy. Nebyl veden vý- dělkářstvím, nehromadil peněz k vůli penězům, ale obchod byl mu živlem, životem, pýchou. „Tak poutavou jest činnost v úspěšném podni- kání pro rozeného obchodníka, který se snaž býti prvým ve svém povolání, že ve- škery moje choroby tělesné neměly naprosto žádného vhvu na mé obchodní záležitosti.“ Jeho snem jest býti prvým. Chápaje správně dosah obchodu obilního, vstupuje do styku s řadou baltických obilních obchodníků a pře- jímá jich obchody na západ. Platí směnkami a stará se o správnou úhradu. Maje značné kon- nexe na západě, zvětšuje velikou měrou svůj obchod a protože obraty byly veliké, dosahuje značného zisku. Parishovy akcepty byly ham- burskými bankéři ochotně přijímány, protože Parish vždy správně je honoroval. K obchodům na západ Evropy přidružily se v době americké války o neodvislost značné obilní obchody pro „vzbouřené kolonie“, které podnikány přes Francii, Španělsko a Holandsko. Operace tyto vyžadovaly ovšem značně peněz a poněvadž Hamburk tehdy neměl ještě moderních bank, ne- zbývalo Parishovi, než obraceti se jako ku po- slednímu útočišti, k židu Salomonu Benjaminu. které nikdy neselhalo. Roku 1779 dostupuje ob- chodní kapitál Parishův 156.439 marek.
Parish Parishův Salomon Maja Evropa Francie Španělsko Holandsko Hamburk
14 article
V tomto roco přibírá Parish, nucen chorobou, svého dosavadního pomocníka Thomsona za společníka a jich sdruženou prací zvýšen kapi- tál firmy G. Parish and Son r. 1782 na 203.000 marek. Úspěch firmy byl tedy nepopíratelný a pro- nikavý. A přece neměl r. 1783 daleko k úpadku Noní mu to k necti, Který veliký a silný podni- katel neměl ve své dráze chvíle, kdy stál téměř před zmarem svých snů a přání? Obchod nese sebou i risiko a velikých úspěchů dodělá se jen ten, kdo dovede se — ovšem po důkladné rozvaze — odvážiti. Z krise r. 1783 vyšel Pa- rish jen tím více posilněn. Důvod její nutno hledati v obchodech směnečných. Parish sámo tom vypravuje ve svých vzpomínkách. Největ- ším obchodním domem hamburským byla tohdy firma Peter Hiss und Sohn. Měla neobmezený úvěr a její chef byl Parishovým dobrým přitelem Proti všemu očekáváni upadla firma tato a to zrovna ve chvíli, kdy ji Parish „prodal směnky za 130.000 marek, které nebyly ještě zapla- ceny“. Ve vzrušení dovídá se Parish, že směnky zaslány do Londýna. Po dlouhém jednání vy- máhá si poukázku na vrácení směnek. „Akcep- toval jsem tehdy za značné obnosy směnek, zvláště za obilí, které jsem koupil pro anglickou vládu. Denně měl jsem veliké platy. Třetí den byl svátkem; na Londýn nebylo lze dostati pe- něz. Na Holandsko? Židé nemají peněz. Na Paříž? Není sebe menší poptávky. Krátce, vše- obecná nedůvěra. Židé, naši hlavní eskomptéři.
Parish Thomson G Parish Hiss Sohn Parishův Londýn Holandsko Paříž
15 article
neměli ani peněz, ani úvěru. Měl jsem ale dosti peněz, a šel jsem klidně domů. Přišel úterý. další směneční den — vědělo se o mých veli- kých povinnostech a šeptalo se: „Jak bude s Parishem?“ Situace nemění se stále a má hotovost se povážlivě zmenšuje. Směnky nikdo nehodlá eskomptovati, ač jsem měl papíry pr- vého řádu.“ Parish ocitá se v tísni. „Měl jsem za 100.000 zl. na Holandsko, jedinou to naději Dva makléři slíbili mi je umistiti, protože ne- důvěra oproti Holandsku počala mizeti.“ Naděje se ale nesplní a před delší dobou nelze směnel umístiti. „Věděl jsem, že vše na mne hledí, že budu ztracen, ztratím-li jen na hodinu mysl.
Parish Holandsko
16 article
Platy tohoto dne byly posledními v týdnu. Pak již jsem stačil vlastními prostředky. Nyní mi ale chybělo 80.000 marek pro příští den; neopa- třím-li si je, budu ztracen. Ztratil jsem chut k jídlu a pil jen neustále vodu. Noc minula. strašné jitro nastalo. Sedl jsem si ve svém komploiru, abych zvěděl, kdo má splatné mě směnky; zaplatiti jsem je nemohl. V 10 hodin počali přicházeti. Větší obnos nebyl ohlášen. V 11 hodin přišel roztrhaný žid s celým balíkem směnek. „Dobře“, zněla odpověď a žid odešel. Byl to celý zbytek, vše v rukou ctihodného žida W. L. Poperta.“ V komploiru panuje dusné ticho — co bude dále? Parish bez váhání se vzchopí. „Dal jsem do kapsy své směnky n Holand a šel jsem ke svému bohatému židov- skému věřiteli.“ Je jediným, který mu vyhovuje směnky na Holand eskomptuje, obnosy splatnýcl směnek odpíše. „Srdce hrozilo mi puknouti ra- dostí; byl bych líbal starého muže a pokud budu živ, zachovám jeho památku. Bouře dobouřila.“ Jak patrno, byl Parish plně aktivním, ale co b bylo připravilo jeho pád, byl nedostatek eskomp ního velkého trhu, který je dnešnímu obchodníku k disposici. Přes to, že tébož roku Parish ztráci i na obchodu se západní Indií, končí rok 1783 proň s kapitálem obchodním 188.000 marek.
W L Popert Parish Indie
17 article
Úsudek obchodního světa o Parishovi se nyní jasní. „Nepříznivý úsudek loňský (z r. 1783) mění se nyní v sympatii.“ A co více: dostává se mu k disposici levného kapitálu. Roku 1790 dostupuje obchodní kapitál Parishův téměř půl millionu marek. Měl tedy dosti ke klidnému ži- votu. Ale když zří sílu obchodu, píše ve vzpo- mínkách: „Tuto velikou budovu, která mě stála tolik námahy a práce, mám nechati cizím? Máš přece sám tak krásný dorost; brzy vyspěje a vy- plní každý kout domu. Budeš přece ještě dosti dlouho žíti, abys mohl usaditi každého ze svých malých do vlastního hnízdečka.“ A tak jde Pa- rish dále v zápas. Silný rodinný smysl síli jeho rámě a nic ho neleká. Má jediný cíl — „býti millionářem“, býti prvým... Má příli vysoké mínění o významu a síle obchodu, než aby v něm zřel prostředek k bezduchému hro- madění peněz. — Na domácím trhu po svátcích bylo hojně života a hojně obchodů. Ukládací papíry — mezi nimi zase domácí v prvé řadě — stály v popředí zájmu, na doklad, jak značné emisse našich domácích ústavů bankovních ani v nej menším nemohly oslabiti pohotovosti trhu na šeho. Papír ukládací zvolna razí si porozumění a i menší kapilalisté počínají dávati mu před- nost při ukládání před stereotypní knížkou vkladní. Jest zdravým a slibným tento vývoj protože urovná cestu i porozumění pro dobré pa- píry dividendové. V tom směru jest zájem pro papíry bankovní u nás dosti probuzen a spo- ciálně akcie Živnostenské a České průmyslové banky byly v minulém týdnu předmtčem živé poptávky, která nenalezala vždy zboží. Spe- ciálně Živnostenským značně prospívaly zaru- čené zprávy o neobyčejném úspěchu nynějš nové emisse, která již nyní značně přepsána. Pa- píry strojírenské měly by hojně kupců, kdyby bylo prodavačů. Ale v tomto oboru zdrže livost udržuje se stále.
Parish Parishův Český průmyslový banka
18 article
Vídeňská bursa v týdnu minulém Ve Vídni, 29. dubna. (Páv. zpráva »Nár. Listů«.) Prvá léta tohoto století byla léty prudké depresse Nebyla způsobena příčinami náhlými, překvapu jícími nýbrž byla logickým důsledkem přílišného a příli optimistního rozběhu konce minulého stoleti. Věřilo se tenkráte v trvalost jasné konjunktury a přehlíželo se, co přechodných momentů tvoří vlastně její jas a zář. Zakladatelská činnost počítala s rovnoměrným, vzestupným rozvojem stálým a tak se budovaloa slavělo na potřebě, která se měla teprve dostaviti. A dostavilo se — zklamání. Bursy prvé se jím za- chvěly. Kolísáním kursů oznamováno zúčtování a úpadky byly jeho důsledkem. Ukázalo se, že optimism byl přílišný, polvrdila se opět stará pravda, že po létech rozběhu nutně následují léta zastavení se, kdy se udržuje jen to, co zdrávo a silno a co oprávněno. Tato zdravá korrektura stává se pak východiskem rozmachu dalšího. Loňský a ještě více lefošní rok přinesly plno zná- mek, že léta depresse zvolna jsou překonána. Želez- nice dosahují za r. 1904 značných zisků a kdyby ne- bylo loňského sucha, byl by býval úspěch ještě pro- nikavější a všestranný. Výkazy dopravních společnost za letošní rok dokazují, že rozvoj loňský neotřesen. Současně chystá se průmysl k značným investicím. V jich důsledcích jsou strojírny dobře zaměstnány a po lětech tísně jasní se konečně výhledy i pro ně.
Bursa Vídeň
19 article
Textilní průmysl prožívá jedno ze svých nejlepšíeh období, průmysl cementu přes to, že letošní rok bude nepříznivější loňského, není v situaci nijak neutěšené, průmysl cukrovarský loňské poruchy ucítil méně, než se bylo lze nadíti, zatím co válečně děje dálného Východu a zbrojení evropská přinášejí čelným obo- rům průmyslovým hojně zaměstnání. Známky obratu vyjasňují názory a v důsledcích silné pohotovosti pe- nězní zahostuje se optimism na všech stranách. Na peněžních trzích v prvé řadě. Byly vždy nej- více cillivy a libují si v extrémech. Staré zkušenosti nemají tu ceny žádné a nálada chvíle tu rozhoduje A ta tvoří se ze dne na den. Známky vzpružené pod- nikavosti a pohotovost peněžní v době válečné jsou mocnou vzpruhou oplimismu, který se zahostil všudy. Z Berlína, kde nabývá rozměrů povážlivých a kde ve shonu dne zanikají varovná slova velikých ústava bankovních, přenesl se k nám, kde tak poměrně málo proň oprávnění. Byť není pochyby, že výhledy iu nás se jasní: Kde jsou doklady, že žde o trvalý obrat který konečně přinese nám zdravý a mohutný rozvoji Nebuduje se i zde z valné části na sypké půdě pou- hých nadějí?
Berlín
20 article
Týnto týden přinesl v tom směru vážnou výstrahu Do optimismu burs zapadlo z Paříže rozladění. „Matin“ přináší agressivní článek proti Německu, jehož půvoc hledán ve francouzském ministeriu zahraničném. Mi nisterský předseda francouzský uklidňuje sice trh. který se ale řití za svými kombinacemi. A tak nastává ve čtvrtek na trzích silné oslabení, které neušetřil ani trh náš. V tě chvíli bylo plně zřejmo, že jest hodně nezdravého ve vyhánění kursů, kterého byla naše bursa v posledních týdnech svědkem. Spekulace, klerá upírá své zraky v nejisté budoucno, zvedla úroveň kursovní některých papírů do výše, která neodpovídá naprosto poměrům výnosovosti jich. Vyhlídky pod- niků těchto (hirtenberské patronky, zbrojovky, wiener- berské cihlárenské společnosti a pod.) jsou na lčta předem eskomptovány dnešními kursy a třeba jes zlepšení obchodů jich nepopíratelno, jest jisto, že spekulace přeceňuje i zde. Nepřekvapuje tedy, že se hojně prodává v naději poklesů kursů. Žije se ze dne na den. A žije se často bez plánu a hez rozvahy.
Paříž Německo Matin
21 article
Uvedeně vyhánění kursů bylo speciálně ve čtvrtek zřejmo. Nejvice trpěly vzrušením, které se i k nám přeneslo, hirtenberské akcie, které ztratily o více než 50 K. Spekulace s tímto papírem účastní se násled- kem agitace četných bursovních komptolrů slabí ka- pitalisté, které ovšem prvý otřes nutí k prodejům za každou cenu. Všeobecně pozorováno, že při tomto poklesu hirtenberských ústav je patronisující neza- kročil: soudilo se z toho, že interessované kruhy po- kládaji kursovní úroveň za neodůvodněnou. K hirten- berským družily se akcie zbrojovky, wienerberské společnosti a j. Železářské papíry depressí čivrteční celkem po- stiženy nebyly. Zprávy o dobré zaměstnanosti závodů byly tu oporou. Alpinky a rýmavsko-muráňské utrpěly poměrně čtvrtkem nejvíce, aby druhého dne došl k reprise. Na trhu s ukládacími papíry zasluhuje pozor- nost dosti silná uherská poptávka po uherské koru- nové rentě. Soukromý diskont nezměněně 31/14—31/4 94.
22 article
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: Rak. korunová renta . . . Rak. zlatá renta . . . . . Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta . . Turecké losy . . . . .. Rak. kreditky . . . . .. Banka pro země rakouské. Uherské kreditky . . . .. Bankovní jednota . . .. Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . . .. Společnost státní dráhy .. Jižní dráha . . . . . . . Polabská dráha . . . .. Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol.. Rakouská továrna na zbroj. Alpinky . . . . . .. Rým.-muráňská společnost Pražská železářská společnost Česká báňská společnost. Mostecká uhlářská společnost Wienerberger . . . . .. Schodnica . . . . . .. Londýnská devisa . . .. Ríšské marky . . . . . . Uhelná produkce Němacka, jež v měsících lednu a únoru násiedkem stávek uhlokopů značně klesla, zvedla se v březnu t r. lou měrou, že převyšuje soudobnou loňskou. Die výkazů právě předložených činí produkce
živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost Český báňský společnost Wienerberger
23 article
t un 1905 1904 1905 v lednu 9,969.763 7,50.980 987.280 780.46! v ůnoru 9,718.268 7.795.013 957,473 655.548 v březnu 10,639.803 11,031.059 1,034.130 1,151.610 úhrnem 30,327.834 26,417.052 2,979.583 2,587.619 hnědého uhli briket tun 1904 1905 1904 1905 v lednu 4,152 658. 4,462.998 945 224 957.592 v únoru 3,932.048. 4.279.623 910.373 980.758 v březnu 4,263.505 4,405.759 972.551 1,099.221 úhrnem 12,348.211 13,148 380 2,828.148 3,037.571 Dle toho převýšila produkce ublí v březnu loňskou o 0.39 mill. tun, celkem však zůstala v celém prvním čivrtletí něměně než o 3.91 mill. tun za loňskou. Výroba kokšu v březnu převýšila loňskou okrouhle o 117.000 tun, ale přvní čtvrtletí 1905 vy- kazuje oproti soudobí loňskému úbytek 608.000 tun. Těžba hnědého uhlí vykazuje za březen dalšl stoupnutí, ale nikoliv už tak silné jako v obou před- cházejících měsících. Naproti tomu stoupla výroba briket z hnědého ublí. Zápas na americkém thu bavlnářském. Sully, který dlel po svém finaněním úpadku po nějakou dobu ve zdech věznice, objevil se záhy po nabyté opět svobodě znovu na trhu bavlnářském. Činnosti jeho přejí si však interessenti bavlnářští velice máloa dávný jeho protivník Brown z Nového Orleanu činí seč jest, aby obrození Sullyho zabránil. Trh bavlnář- ský jest následkem toho velice pohnutý. Smýšlení o bavlně je v poslední době dosti slabé. V Novém Yorku klesly ceny proti předešlému týdnu o 20—25 bodů. Prodeje podnikají se zvláště z Nov. Orleánu a jsou odůvodňovány silnými dovozy. Také Liverpool vystupuje však v poslední době převážně jako pro- davač. Počasí je prý pro bavlníky příznivé.
Sulla Brown Sully Nový York Liverpool uno 1905 2,828
24 article
Zahraniční obchod německý v prvním čtvriletí 1905. Z úřadních číslic o dovozu a vývozu Německa za prvních 3 měsíců t. r. jest patrný ještě stále velký vliv stávky uhlokopů. Dovoz za březen 1905 ob- nášel 39,733.981 q. vývoz 341,811.626 q. Dovoz stoupl v březnu o 1,791.533 q proti loňsku a vývoz o 2,490244 q. Celkový dovoz v prvním čtvrtletí 1905 obnášel 118,902.602 q a převýšil onen z r. 1904 16.805.514 q a z r. 1903 o 21.207.754 q. Celkový vý- voz v prvním čtvrtletí 1905 zůstal s 88,758.864 a. o 1,207.570 q proti r. 1904 a o 2,761.394 q proti r. 1903 pozadu. Další vzestup dovozu způsoben byl zvláště též v měsíci březnu zvýšeným dovozem pali va. Celkem bylo za první tři měsíce t. r. dovezeno uhlí kamenného, hnědého atd. 48,166.755 q, což jesto 15,026.529 q více než v r. 1904 a o 14,601.244 q více než roku 1903. Vývoz paliva činil v témž obdobl 49,195.598 q, t. j. o 3,812.512 q proti r. 1904 ao 3,141.489 q proti r. 1903 réně.
Německo
25 article
Turecká půjéka ve Francii. Sankcionovaná tu- recká půjčka francouzská zní stejně jako německá na 2,640.000 liber. 700.000 liber z ni bude použito na opatření válečného materiálu ve Francii. Hnědouhelná doprava labská. V posledním týdnu se poměry dopravní v ničem nezměnily. Po svátcích slálo Labe v Ústí na 143 cm. nad norm. a kleslo do soboty na 111 cm. Ježto se dá další opadávání vody čekali, bude doprava ve dnech nejbližších asi hodně živá, aby se plné splavnosti ještě využitkovalo Na trhu sazeb dopravních nenastalo žádně změny. Do- savadní sazby: M 20.— pro Magdeburk a MI 25.— za 10 tun = 100 mctů pro Hamburk zůstaly v plat nosti až do 55 cm. nad norm,, odtud stanoveno zvý- šení v celku jen o M 1.— za 10 tun. V posledním týdnu byla doprava labská dosti živou, obnášela 3529 vagonů za 5 dní, tody 706 vagonů denně. Kromě sla nice labské bylo jen málo ujednání na burse zazna- menáno.
Francie Ústí Magdeburk Hamburk centimetr
26 article
Kontrolní poplatek z ruského vývozu obilí. Jak známo, došlo v r, 1903 následkem falšování vývoz ního obilí přimísením cizích těles, písku atd., mez ruskými vývozci a německými, anglickými a holand skými obchodníky k různicím, jež měly za následek že zahraniční obchodní kruhy stanovily tísnivé pod- mínky a tím způsobily znehodnocení ruských obilnin Tomuto zlu má se odpomoci novým zákonem, jímě se splnomocňuje ministr financí, aby po dobu pěti let na požádání bursovních společností dovolil, aby se v přístavech a v zahraničních dovozných místech zavedla nad ruským obilím dočasná bursovní kon- trola. Za účelem provádění této kontroly je bursov- ním společnostem dovoleno každou, pro vývoz ur- čenou partii obilí prohlédnouti, vzlti z ní vzorky odesílateli vystaviti certifikát o kvantitě i kvalitě prohlédnutého zboží. Kontrolní náklady hradí se po- platkem, kterýž nesmí 1/2, kopejky za pud vyveze- ného obilí převyšovati. Účet příjmů a vydání těchto bude zvláště veden bursovními komitéty a bude každoročně předkládán ministerstvu financí ke kon- trole. Eventuální přebytky přenesou se na účet roku příštího, pli čemž bude výše této sazby poplatkové pro tento příští rok pliměřeně snížena.
27 article
Vystěhovalcům do zemi jihoslovanských. Po- slední dobou jeví se potřeba zdatných, řádných i spo- lehlivých odborníků z různých odvětví průmyslových ve státech balkánských, zvláště v zemích jihoslovan- ských. Ježto se vyskytují četní ucházeči o místa uvedených zemích vypsaná, jeví se Vývoznímu spolku pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze, který léž zá- znamy čelných míst do jihoslovanských zemí má, aby ucházeče o místa ta se hlásící a tam vystěhovati se odhodlané, na důležité okolnosti v jich vlastním pro- spěchu upozornil. Každému vystěhovalci jde přede- vším, aby své existenční poměry polepšíl a nikol
Morava Slezsko Praha spolek pro Čechy
28 article
zhoršil, proto třeba, aby se na nově své působiště. kdež hodlá založiti si novou existenci, vypravil ná- ležitě připraven, by tak ušetřil si zbytečného a trp- kého zklamání, jež jest údělem lidí nepřipravených, vydavších se nazdařbůh do ciziny, jejíž poměry jsou povrchně, nebo vůbec kuse jim známy. Kdož tudiž z našich lidí usaditi se míní v zemních jihoslovan- ských, mějž za svou svatou povinnost osvojiti si zna- lost poměrů místních svého nového působiště, nové své vlasli Oviádati plynně jazyk jak v písmě taki slově, tudiž předem dokopale se mu naučiti, jak toho Uřeba při vystěhovalcích na Rus, chtějí-li jako žádní odborníci dosíci vynikajících míst tam, nepadá v ze- mích jihoslovanských, zvláště, kde jazyk svobodný je domovem, tak na váhu. Čech také velice snadno se srbětině v místě naučí a tak prakticky s nějakou zna- lostí srbštiny záhy jazyk nové své doroviny osvojí. Nemalou však za to důležitost tu má, by nešel s prázd- nýma rukama, neboť hodlá-li se samostatně zavésti, třeba by měl nějaké jmění, by pro začátek mohl již prospívati. Poměry pro usazení se řádných od- horníků všech takřka odvětví průmyslových jsou ve- lice výhodné. Dále doporučuje se též našim vývoz- cům, obchodníkům i výrobcům, by více si všimali zemí slovanských a častěji zavítali do krajů těcha snažili se svým tovarům nalézti tam odbyt. Veškers dotazy zodpoví jakož i místa vhodná pro zdatné od- borníky Čechy s interesenty sdělí ochotně Vývozní spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze—1I., ve Spálené ulici č. 24, I. posch.
Čechy Morava Slezsko Praha spolek pro Čechy 1 I
29 article
Podpůrná jednota obchodnictva konala druhou řádnou valnou hromadu za předsednictví p. H. Vo- pálky. Dle výročn zprávy daří se spolku za daných poměrů dobře a konstatováno, že jeho důležitost se v kruzích obchodních uznává. Svědčí o tom také skvělý dar bývalého kupce pana Jana Bradáče na Smi- chově, který dovedl plně oceniti čistě humanní cíl jednoty, věnovav pokladně její K 1000 —. Výbor po- kládal za zcela mistné vyznačiti dar tento jako světlý bod krátkého trvání spolku a navrhl valné hromadé, aby p. Jan Bradáč jmenován byl prvním čestným čle- nem, což jednomyslně schváleno. Kromě těchto 1000 dostalo se spolku ještě od jiných příznivců darů v ob- nosu 294 K. Celkový příjem za rok 1904 obnášel K 2608.10; k tomu zůstatek z 1903 K 1835.37, dohro- mady K 4443.47; vydání bylo K 203.30, jeví se tedy zůstatek na r. 1905 4240 K 17 h, jenž jest uložen na pupilární jistotu u Zemské banky. Příspěvek členů skutečných stanoven jest opět na 12 K ročně. Volby vykonány dle změněných stanov a zvolen za předsedu opětně p. H. Vopálka, do výboru pp. Em. Bino- vec, Fr. Liška a L. Strimpl, za náhradníky pp. Jos. Navrátil a Fr. Skrčený a za revisory pp. St. Bartoš a Ant. Wízek. Při volných návrzích vedla se čilá debata o doplnění stanov v tom směru, aby pozůstal po členech dostali tolik korun nebo zlatých, kolik spolek čítá členův a usneseno přibrat do komise, jež vypracuje celý elaborát, ještě jednoho člena, který jest v podobném spolku již engažován.
Bradáč H Vopálka Bina Liška L Strimpl Navrátil Stanislav Bartoš Antonín Wízek Francie
30 article
Hospodářská výstava v Praze roku 1905. Na vý- stavišti počal již přípravný ruch a chvat, který v ná- sledujících dnech ještě poroste. Přihlášky došly v ta- kověm množství, že již z pouhého jich přehledu vidno, jak každoroční tyto hospodářské výstavy zapustily hluboké kořeny a staly se důležitou institucí v našem hospodářském životě. Mimo jiné poskytne letos ho- spodářsko-průmyslová čásí výstavy tolik vzácné podívané a podá tolik novinek, že sama o sobě upoutá největší pozornost návštěvníků. Demácí firmy budou znamenitě representovány, ale i cizina bude dobře zastoupena a to právě svými nejnovějšími a nejlepšími výrobky. Ač ve skupině chovného skolu přihlášky jsou čelně, přece budou ještě rozmnoženy, poněvadž výstavní výbor na žádost mnohých hospo- dářů lhůtu přihlašovací prodloužil do 8. května. Družstvo pro zvelebení chovného skotu v Domažlicích přihlásilo 45 kusů svého dobytka. Pan
Praha Domažlice
31 article
J. Košerák, nájemce dvora v Tlustovousech, přihlásil 20 kusů skotu plemene montupenského, zanešeného v plemenné knize Ústřední hospodářské společnosti, a 3 klisny s hříbaly a mladého hřebce. Císařský hřebčinec v Kladrubech vystaví jako obyčejně 1 hřeb- ce a 7 tříletých hříbat. Zemský ústřední spolek včelař- ský pro král. české se sídlem v Příbrami zúčastní se lelos krásnou výstavkou odbornou. Na výslavišti bude opět v době výstavy každého dne koncertovati vojen- ská budba. — Dělnickě listky budou se opěí vydkvati po 30 haléřích a upozorňují se pp. továrníci, aby této výhody pro své dělnictvo v hojné míře použili. Čle- nevé Ústřední hospodářské společnosti mají vstup na výstavu volný a slouží jich členský lístek za vstu- penku. Členové dostávají kromě, toho zdarma spol- kový časopis „České listy hospodářské“. Za člena 1ze se přihlásiti korrespondenčním lístkem neb poštovní poukázkou v kanceláři Ústřední hospod. společnosti v Praze, ve Vodičkově ulici č. 38. Členský příspěvek činí ročně 10 K.
Tlustovousy Kladruby Příbram Praha Vodičkův ulice
32 article
Petrohradská bursa. Smýšlení na burse mohlo se v minulém týdnu valně zlepšiti. Realisace různých bojácných bursovních živlů, které za dobré uznaly Petrohrad před svátky opustili, byly již v prvních dnech ukončeny a znenáhla poptávka přispěla značně k lepší všeobecné náladě. Obavy před velikonočními výtržnostmi valně ubyly, poněvadž učiněny rozsáhlé vojenské přípravy a obecenstvo spíše debatuje o vy- hlídkách ruského loďstva a oddává se nadějím, které srad po politických zklamáních budou prová zeny příznivým výsledkem. Trh bankovní trpěl jen v prv- ních dvou dnech realismem z opatrnosti před obáva- nými výtržnostmi o nastávajících svátcích. V posled- ních dnech důvěra nabyla převahy, realisace přestaly a kursy se spíše mírně zotavily. Akcie diskontní banky ustoupily přechodně až na 368.— a vzpružily se po- sléze vydatněji až na 374.—. Akcie ruské banky se- trvaly na stejné kursovní úrovni a zlepšily se konečně na 320.—. Akcie mezinárodní banky obchodovaly se po 344.— až 345.— a stejně i akcie ruské průmyslové banky se v kursu nezměnily. Akcie volžsko-kamské banky silně poklesly, poněvadž dividenda ve výši 55 rub. proti loňské dividendě 62 r. neuspokojila a kurs po srážce klesl se 750.— na 715.—. Akcie rusko- čínské banky obchodovaly se po 174.— a akcie pri- vátní banky na 218—, Pro tyto poslední panuje
Petrohrad
33 article
zvláště dobré mínění. Z bank zemelných došlo k ob- chodu v akciích donské banky po 492.—, kyjevské benky po 515.—, tulské banky po 298.— a charkovsk banky po 237.—. Z pojišťovacích akcií brány byly z trhu akcie druhé pojišťovny po 165.—. Z drah ko- naly se mírně obraty v akciích jihovýchodní-dráhy, které byly placeny po 127.— až 129.—. Akcie mo- skevsko-vindavsko-rybinské dráhy obchodovaly se po 9150.—. Hodnoty železářské vykazují dosti pevnou náladu a zejmena v posledních dnech mohly se zá- znamy zlepšiti. Akcie sormoovských železáren zvedly svůj záznam ze 211.— na 213.54 a akcie hartman- ských strojíren získaly 4 ruble a končí 221.—. Značná poptávka panovala po akciích Putilovských železáren na ukončení stávky a kurs vzpružil se o 6 rublů na 119.—. Akcie Brjanských železáren zlepšily se mírně na 164.— a Nikopolské zolavily se na 83.—. Z ostatních jednotlivých hodnot obchodovaly se Ko- lomenské po 381.— až 382.—, akcie ruských jokomo- tiv (Bonhey) po 217.50 a Doněc-Jurjevské po 113.— V akciich vagonek převládal klidný obchod při mír- ných realisacích. Akcie Ballických vagonek byly umí- stěny po 900.—, Fénix kolísaly mezi 289.— a 292.— a Dvigatěl znamenaly 78.— až 78.50. Hodnoty petro- lejové měly celkem velmi pevný trh a při dobré po- ptávce nedostávalo se kulantního zboží. Akcie spol.
ko Fénix
34 article
Baku, které zvláště považují se za levné, vzpružily se ze 400.— na 407.—. Společnost rozmnožuje akciový kapitál o 770.000 rublů vydáním nových 7700 akcií po 100 rublech nominále v ceně 275 rublů za kus. Na tři staré akcie připadne jedna nová, která má již právo na dividendu za rok 1905—6. Termin k po- užití práva upisovacího končí 15. května t. r. dle star. kalendáře. Dividenda za poslední léta byla vyplácena ve výši 20 rublů. Akcie kaspijské spol. znamenaly v prvních dnech 4900.— a stouply poslěze na 5050. — Akcie mantaševské spol. vzpružily se o 5 r. na 216.—. Podily Nobelovy zlepšíly svůj kurs z 9850. — na 9950.—. Papíry důchodové zachovaly celkem ne- změněné vzezření a realisace bojácných kapitalistů byly lehce absorhovány. Nová 52% ruská renta udr- žela kurs 962%, 5% bony zlepšily dokonce svůj kurs na 100.— a 4% unifikovaná renta obchodována po 3250.—. Ruské losy z r. 1864 zlepšily se poslézeo 2 ruble na 378.— a losy z roku 1866 docílily 293.—. Za příčinou výročního trhu v Roudnici na den 3. května t. r. připadajícího, vypraven bude na týž den zvláštní vlak osobní z Kralup do Roudnice a zpět, který na všech stanicícha zastávkách osobních zastaví. Odjezd z Kralup v6 hod. 55 min. ráno, příjezd do Roudnice v 8 hod. 40 min. ráno. Zpět odjezd z Roudnice ve 3 hod 10 min. odpol., příjezd do Kralup ve 4 hod. 55 odpol. Bližší uvedeno v dolyčných vyhláškách.
Nobelův Bak Roudnice Kralupy
35 article
22. dubna 29. dubna 100.45 100.45 119.65 119.4 118.40 118.15 97.90 97.85 143 60 143. 45 664.— 663 75 456.— 456.75 771.— 778 50 556 25. 553.25 1014.— 1018.— 247.— 656.50 661 .75 90 50 420.— 427 50 1100.— 1107. 944.— 943.— 617.— 625.— 5441.— 538.50 547 25 554 75 2672.— 2679.— 1610.— 1618.— 656.— 651.— 876.— 884.— 638 — 616.— 239 82 240 — 117. 17 117 21