3
masthead
30. dubna 1905. Číslo 118.
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Z Brazilie...
(Pův. dopis »Nár. Listů«)
Včerejší ranní pošta tlumočila nám milý
krajanský pozdrav. Z dáli zámořských končin
z nejjižnějšího zákouti brazilské republiky, z ame-
rického měsla Jaguary, položeného ve státě Ri
Grande de Sull mezi 33° j. š. a 57° z. d.-
proniká k nám hlas českého hrdla. Pan Josei
Egert, rodák benešovského kraje, opustiv před
15 roky vlasť, nalezl své sídlo v dálných ze
mich, oblévaných dvojicí oceánů — Atlantického
a Tichého — i používá konečně příležitosti, aby
nás se svého prostého stanoviska obeznámi
s místními poměry. Obsah listu není nezajíma-
vým a neváháme dopřáti mu obšírnějšího místa
». .. V poslední době založen byl v J
guaře spolek rakousko-uherských národnosti, je-
hož předsedou jest pan Jindřich Ludwig. Členům
spolku skytá se na prvém místě poučení o vě
cech národohospodářských, any poměry země
dělské jsou v Brazilii na nejnižším stupni vý
voje. Příčiny toho spatřovati lze jednak ve slabé
populaci, jednak v naprosté nečinnosti domácího
obyvatelstva. Stát Rio Grande de Sull rovná se
rozlohou říši rakousko uherské, čítá však cel-
kem 1 million duší. Agrikultura pěstuje se n
půdě, pralesy zarostlé. Přistěhovalcům z. Italie,
Španělska, Rakousko Uherska, Pruska i odjinu
dostává se kus pralesa ke zpracování a hospo-
dářskému zvelebení. Plocha — ne zdarma udě-
lená — obnáši výměry 250 m. šíře a 1000 m.
zdéli. Za pozemek zaplatí přistěhovalec do 5
roků obnos 400 K. Vykázaný kus pralesa zbaví
osadník nejprve mladého podrostu, načež obrov-
ské stromy vyseká. Z ipé, glapaponů, kazerany
a jiného stromoví toho druhu, čítajícího stář
přes 1000 roků, možno zhotoviti stavební dříví,
najmě výborná prkna.
Sull
Josei Egert
Jindřich Ludwig
Prusek
Brazílie
Španělsko
Rakousko Uhersko
Jaguar
benešovský kraj
Rio Grand jít Sull
5
article
Hluboce zapuštěné kořeny tohoto stromoví
nelze odstraniti ani po době tři desítileti. Z toho
nejlépe lze seznati, k jaké výši dokonalosti vy-
spivají poměry zemědělské, pováží-li se, že zem
do té doby vypráhlou a vyžilou, nelze vůbec
zorati a nejvýš toliko zpracovati rýčem. Toliko
v nižinách, kde nerostou ipé, kazerány a glapa-
pony, možno orati už za dobu 10 roků. Prvého
»posílení« dostává se půdě tím, že se vysekané
pralesní stromoví, pokud ho užitečnějším smě-
rem využitkováno nebylo, zapálí a popel pone-
chává se na pospas dešťům. Kaše z toho vzniklá
zastává úkol »mrviva« pozemku, do něhož
prvním rokem seje se kukuřice. Druhý rok
hosti v sobě půda pšenici, žito, ječmen, hrách,
čočku, sladké (české) brambory, rýži, cukrovou
třtinu, tabák a pak výtečné krmivo vepřového
dobytka »maniak«.
Podnebí bývá v letních měsících nadmíru
horké, přímo nesnesitelné. Nejlépe snáší je při-
stěhovalci vlašti, slunečnímu palu uvyklí. Do-
morodei zabývají se hospodářskými, jako vůbec
těžšími pracemi v případech velmi vzáených,
skoro nikde. Braziliané pěstují toliko jízdu na
koních a věnují se náruživě pořádání »karére«,
čili dostihů. Dle vlastního jich přiznání stanou se
extrangéres — přistěhovalci — co nevidět pány
země a domorodcům nezbude, nežli snad že-
brácká hůl . —
V půdě daříse dobře ovocnému stromoví.
Kaše
6
article
Když jsme r. 1890 přibyli do Brazilie, rodily
se zde toliko pomoranče, citrony, banány a fiky.
Dnes již pěstují se jablka a ořechy, přinesené
zvláště českými přistěhovalci. Loňského roku
oštěpil jsem několik slív. Některé stromky vydaly
již lelos bohaté ovoce.
Výtečně daří se vínu.
Při tom však dlužno velmi důtklivě dbáti
jeho nejzuřivějších nepřátel: jsou to velcí mra-
venci, kteři přes noc ničí celé vinné keře. Z té
příčiny pořádají se na zhoubný ten hmyz z
noční doby výpravy, při nichž se hnízda mra-
venců opatrně vypaluji.
Velikolepě daří se ve zdejší půdě bavlně.
zázvoru a pak — českému zeli.
Ze země vyváží se nejvíce tabák, kůže
cukr, rum, sádlo, kukuřice a sušené maso.
Vzhledem však na neupravené cesty, po nichž
dopravu do čelných měst konati lze pomoci
soumarů, jest obchodní spojení primitivní a
velmi drahé. Pytel kukuřice o 60 kg prodává
se v Brazilii za 2 zl., za transport soumarem
do vzdálenosti 40 mil však dlužno zapraviti
5 zl., kromě toho pak platí se při tom na mu-
nieipální (okresní) dani 40 kr. z každého pytle.
Neděje-li se doprava soumary, rozesilá se
zboží po koních. Karavana koní spojena jest od
ohonů k ohlávkám provazy, aby transport ne
vybočil z dráhy, vyznačené mu pikadou (lesní
pestou).
Do městečka St. Borje, vzdáleného od Ja-
guary 40 amer. mil, potřebí jest doby tři neděl
tam a zpět.
O tom, že by v příčině dávek a poplatků
mělo občanstvo brasilské ustláno na růžích, ne-
lze mluviti ani ve snu.
Brazílie
St . Borja
kg
7
article
Sotva že osadník jen poněkud půdu zdělá
a povinnou tržní cenu 400 K do 5 roků za-
praví, vyměří mu municipál daně přímo bez-
ohledné, což právě v nesčetných případech při-
mělo mnohého z kolonistů, že zem opustil a še
si kamelie svého štěstí sázet jinam. Jakkoliv
platí osadník daň pozemkovou, vypisuje mu mu-
nicipál ještě zvláštní daň ze sázení a osetí půdy.
Vývozní clo platí se z okresu do okresu právě
tak, jako do země cizí atd.
Letošní jaro bylo velmi deštivým, takže se
obilí vesměs málo urodilo. Za to bramborů je
mnoho.
Deštěm vyhubeno značné množství včel
jichž se čítají zde tři druhy vesměs prosté ži
hadel. V Brasilii platí zásada: »Kvete- li bambus,
přicházivá nemoc na včely.« A letos jest bam-
bus v plném rozkvětu. Kvete jednou za sedm
roků a staří Brasiliané počítají dle něho své
stáří. Poněvadž pak květ bambusu jest neobv-
čejnou pochoutkou myším, bývá jich v dob
jeho květu strašná záplava.«
Krajan končí dopis vřelým pozdravem vlast
a pronáší touhu, jak se v duchu opět těší spatři
rodnou zem.
»Jakmile na ni vstoupím,« poznamenává
»zlíbám první hroudu její ornice.«
= Něco o spánku. Zajímavé věci o spánku vy-
pravuje Oskar Frichet v anglickém listě. Tvrdí se
že přílišným spanín mrháme lrahocenný život. Ne-
dávno pokoušel se professor přesvědčiti své posluchače
o tom, že pět hodin spánku člověku úplně stačí
Frichet
8
article
V Chicagu je dokonce „Klub nespavých“, kteří spi
jen čtyři hodiny. „Milliony lidi spí příliš dlouhoa
pevně. Spánek je důkazem lenosti,“ prohlásil zakla-
datel tohoto klubu. Ale lékaři nesouhlasí s timto odsu-
zováním spánku. Jak nebezpečno je zkracovati hodiny
nutné ke spaní, ukazuje případ millionáře Edvarda
Baina z Wisconsinu. Déle než šestnáct roků nespal
Bain v posteli; spánek naháněl mu strach, protože
se bál, že by mohl umříti. Jako mladý muž umínil
si zaopatřiti si velké jmění a věren tomuto předsevzetí
vzdal se všech zábav a radovánek. Pracoval dvacet
hodin denně a spal čtyři hodiny na pohovce ve své
pisárně. Poněvadž žil tak skoro dvacet let, nemohl
již vůbec ani spáti a nepomohla mu ani těžká polní
práce, k níž mu radili lékaři. Jednoho dne konečně
zemřel vysílením. Podobný případ udál se v Glasgově,
kde jistý účelní obmezil svůj spánek na 51/4 hod. denně
a rovněž záplatil to záhy životem. Jako škodí nespaní,
škodi i příliš dlouhý spánek. Tomáš Hitchens, ban-
kovní úředník v Londýně, spával 12 hodin denně;
dne 29. května 1904 šel jako obyčejně na lůžko a
dosud se neprobudil. Lékaři doufají, že jej vyléčí. Že
je možno po léta spáti, je známá věc. Ve Varšavě spí
mladá dáma od 21. prosince 1904 a jen občas se pro-
budí. V těch chvílích trpí tolik tělesně i duševně, že
jsou lidé z jejího okoli rádi, usne-li zase. Na živu
ji udržují pouze mlékem a odvary. Když se jednou
probudila u přítomnosti lékaře, odpověděla na jeho
otázku, co cítí ve spánku: „Ve spaní odloučí se má
duše od těla a vchází do jiných světů. Procházím ne-
konečností, nebeské světlo mě obklopuje a slyším
andělskou hudbu
Bain
Hitchens
Chicago
Wisconsin
Glasgov
Londýn
Varšava
9
article
= O amerických trestnicích uveřejni! zajímavý
článek dr. A. z Overbecků ve švýcarském časopise
pro trestní právo. Nejprve popisuje se v něm denní
život treslance. Trestanci vslávají v létě o 1/2 6. hodině.
v zimě o 147. hodině ráno. Když posnídali — k snídani
podává se jim sekanina, káva a chléb — vedou je
dozorci do dílen, kde pak trestanci pracují až do
čtyř hodin nepřetržitě, vyjma dobu poledního odpo-
činku, kdy dostávají stravu sice jednoduchou, avšak
dobrou a výživnou. Po čtvrté hodině odeberou se
trestanci opět do svých cel, z nichž pak od té chvíle
nesmějí se vzdáliti. Proli trestancům v trestnicích
zdejších požívají trestanci američtí té výhody, že
mají dovoleno kouřiti — ba trestanci američtí dokonce
též dostávají týdně balíček tabáku. Kromě toho jes
dovoleno trestancům nakoupiti si každé dva měsíce
35 liber potravin, nebo si je dáti poslati. Lihoviny
jsou ovšem zakázány a smějí jich trestanci užiti jen
na lékařský předpis. Za práci svou dostává trestanec
mzdu 6 pencí denně. Věci, trestanci vyrobené, stanou
se majelkem trestnice, jež je na vlastní účet prodává.
doktor
Overbeck
pence
10
article
Podobně jako v trestnicích zdejších jsou trestanci roz-
děleni na třídy, a ředitelství trestnice přísluší právo.
trestance do jednotlivých tříd přidělovati. Třídu, k níž
ten který trestanec patří, seznati lze na oděvu a na
prádle jeho. Má-li jeho šat z hnědě látky jeden pruh
černý, patří trestanec do třídy první; dva pruhy nebo
tři pruhy označují třídu druhou nebo třetí. Do tříd
přiděluje trestance ředitelství trestnice dle jich cho-
vání a dle schopnosti jejich k polepšení. Na vešker
poklesky proti disciplinárnímu řádu trestnice existuje
v trestnicích amerických pouze jeden disciplinární
trest — tmavá komůrka, v níž dostane trestanec pouze
kus chleba a nepatrně kvantum vody. V trestnici
v Sing-Singu u Nov. Yorku, založené r. 1825, jsou
pro trestance určeny velke lázně, a prádlo jich se
pere v obrovské prádelně. Onemocnělí trestanci jsou
léčení ve velice vzdušné a prostranné nemocnici. Tre-
stanec dostane při odchodu svém z trestnice úplný
Sing
Sing u Nova
York
11
article
oblek, klobouk, boly ald. — v zimě též svrchník —
jakož i peníze na cestu do místa, v němž byl odsouzen
— kromě své mzdy. Trestanci, kterýž se dobře chová,
pomijí se v prvních dvou létech jeho trestu vždy 2
měsíce, v třetím a čtvrtém člyři, v létech dalších pal
pět. Pokusí-li se však o útěk, ztrácí tím nárok na
odečtení buď polovice neb celé doby, jež by mu jinak
byla prominuta. Dr. Overbeck zmiňuje se ke konci
své studie též o popravní sini, kdež trestanci, k smrti
odsouzení, bývají elektřinou popravováni. K smrti
odsouzeného trestance dopravují nejprve do sing-sing-
ské trestnice, kde týž vyčkává doby, kdy rozsudek
nad ním vynesený vejde v moc práva, nebo kdy mu
bude udělena milost, po případě vyřízena jeho stížnost
zmateční nebo jiný opravný prostředek. Selhou-li
všechny tyto prostředky, koná se poprava v síni dosti
prostranné, v níž jediným kusem nábytku jest židle.
doktor
Overbeck
12
article
Odsouzence posadí na luto židli, uvážou ho ře-
meny, aby se nemohl pohnouti. Na hlavu nasadí mu
plechovou přílbu, v níž jest zasazena houba, namo-
čená ve slané vodě. Také na lýlko odsouzencovo při-
váže se kus plechu. Přilba s plechem na lýtku odsou
zencově uvázaným spojí se pak drátem s batterií, jež
umístěna jest v cele za popravní síní. Kat na daně
znamení pohne pakou, uvede balterii v činnost —
a za půl minuty odvazuje již mrtvolu odsouzencovu.
Mrtvolu pak položí na stůl, umístěný v předsíni po-
pravny, a tam ji ohledá všech 22 (!) lékařů, již dle
předpisů amerických musí býti při popravě přítomni.
= Zatčené účastnice tanečního veseli. e b
barva plesového úboru mohla býti považována za
politickou provokaci, nedalo se až dosud ani ve snu
myslití. Za to však před soudem terstským jednalo
se o této otázce při líčení, těchto dnů konaném.
13
article
Kteréhosi večera letošního masopustu objevily sev
plesové zábavě tři dívky, jež policie neprodleně po
jich příchodu do sálu prohlásila zatčenými. Jedna
oděna byla šatem jako sníh bílým, druhá červeným
a třetí zeleným. Ani bilý, ani červený, ani zelený
úbor sám v sobě nebylo by možná považovati za zá-
vadný. Avšak trojice dam stala se podezřelou prýz
té příčiny, že barvami svých úborů znázorňovala —
— italskou trikoloru ... V tom, jakož i v okolnosti,
že se všechny tři masky stále společně procházely,
spatřovala policie — irredentistickou provokaci . ..
Strážník, konající službu, dal dámy zatknouti a od-
vésti na komisařství. Událost vzbudila netoliko na
plesu, nýbrž i v širší veřejnosti neobyčejné vzrušení
a značný počet masek mužských i damských připojil
se k průvodu, strážníky vedenému a odebral se do
policejní úřadovny. Na komisařství byla totožnost
zatčených zjištěna. Dvě z dam byly občanské dcery
z předních rodin terstských, třetí byla jich společnicí.
14
article
Po sepsání úřadního protokolu byla sice trojice opět
propuštěna, avšak dodalečně byly všechny tři dívky
žalovány z »pobuřování k nezákonným činům«i
pohnány k zodpovědnosti před senát krajského soudu.
Státní zástupce vyvozoval v žalobě, že prý ze složi-
tosti barev jejich toiletty možno zcela určilě souditi
na protirakouskou demonstraci !). Líčení však kon-
čilo — jak ani jinak býti nemohlo — sproště-
uím. Ale věc ještě nebyla u konce. Při zatčení dam
pronesli dva tanečníci poněkud ostřejší posudeko
jednání terstské policie. Byli to: Renato Veronese a
Giuseppe Lupetino. Následkem toho octli se oba
před okresním soudem, obviněni z přestupku nedo-
voleného mísení se v úřadní výkon. Soudce uznal
toliko prvého z nich vinným a vyměřil mu za trest
peněžní pokutu 10 K, druhého z obžaloby propustil.
Teprve tím byla afféra politického plesu po soudní
stránce právoplatně skončena
= Dělil se o nálezy. V Berlíně zatkla polici
těehto dnů pouličního tuláka a prohnané ho darebu.
Veronese
Lupetino
Berlín
15
article
64letého Viléma Kachla, rodem z Magdeburku. Před
šesti týdny vyšel z věznice, odkudž jej první kroky
vedly k nádraží, kde si starý potměšilec od jakživa
vyhledával předměty svých oběti, z jichž prostomysl-
nosti pak dobře těžil. Nabízel se totiž venkovanům
do města přijíždějícím za průvodce městem a když
se mu svěřili, vodil je zbůhdarma ulicemi, ač jim sli-
boval, že jim buď ukáže památnosti berlínské, nebo že
jim zaopatří práci. Využitkovav příhodné chvile, po-
hodil nepozorovaně na ulici tobolku, jejíž obsahem
byla zlatá dvacetimarka. Dareba dovedl se šikovně
přetvařovati i narafičil věc tak, jakoby byl tobolku
našel a rozevřev ji, pochlubil se venkovanům cen
ným nálezem. Aby prý si se svěřencem nerozlil ocet
prohlašoval, že se s ním hodlá »poctivě« rozděliti
nabídl mu polovici nalezených peněz. Venkovan
radostí vsáhl do kapsy a podal šťastnému nálezc
deset marek, začež se mu dostalo nalezené zlaté
mince . . . Za nedlouho potom dareba rychlost
blesku zmizel a když pak venkovan blíže prohliže
zlatý peníz, pohříchu shledal, jak hanebně byl dare-
bákem napálen. Zlatý dvacetimark byl pouhým bez-
cenným plíškem a lehkověrný venkovánek byl o de
set marek lehčím. Dareba zatčen byl právě v kriti
cké chvíli, když opět učinil šťastný lov a »náleze
Jenom že tentokráte přidal mu soud k tomu dvanác
měsíců zaslouženého odpočinku v berlínském kri-
minále.
Kachl
Magdeburk
16
article
= Hrozný čin šílencův. V pařížském předměstí
aubervillierském odehrálo se o velikonočním pondělku
přišerné drama. Truhlář Jih Thauvin, stižen náhlým
šílenstvím, vrhl se na ženu, kteráž churavic, odpo-
čivala na loži a chtěl jí pilou uříznouti nohy. Ohro-
žené poštěstilo se utéci k sousedům, ač ji z několika
ran proudila krev. Brzy na to bylo slyšeti z bytu
truhlářova ohlušující křik a hřmol. Jakmile dvéře vy-
páčeny násilím, skýtala se zrakům příchozích strašná
podívaná: šílenec, jehož obličej, rámě i ruce byly
tak prokousány, že mu z kostí visely kusy masu.
držel v ruce pilu, jíž právě přeřízl v půli velikého
psa. Nebohé zvíře asi bránilo se v pekeiných bole
stech, následkem jichž, jak se zdá, se vzteklo.
Číslo 79.
Truhlář
Thauvin
19
article
Úloha čís. 153. od J. Volfa jest po 1. . . Vac
Úloha čís. 153. od J. Volfa jest po 1. . . Vac
g6+ nemožná. Opravujeme ji prozatímné následovně
Bílého krále jest přestaviti z g2 na c4, přidati bílého
pěšce na d5 a černého na c5. Cerného pěšce e4 možno
pak vynechati. Korrcktní posice jest tedy tato:
Bilý: Kc4. De5, Sf7, Jf2. f5, Pf4, d5, g6 (8).
Černý: Kh5, Des, Va6, Jb4, Pe5, e7, e3 (7).
Mat ve 2 tazích.
Partie čís. 123. a 124.
Hrána v Riceově turnaji v Petrohradě 27. března 1905
— Riceův gambit. —
Bilý: B. E. Maljutin
Černý: B. M. Kojalovi
e7—e5
121. Dg5—g7
Ve8—f8
1. e2—e4
Scs—d7
2. f2—f4
e5xf4
22. Ve3xk«g3
3. Jg1—f
Jh8—a6
23. Vg3—1
g7—g5
Va8 e9
4. 52—h4
g5—g4
24. Vf3—. fe
Sd6—g3
5. Jí3— e5
Jgs—f6
25. Dg7xch7
f7—f
6. Sfi—ct
d7— d5
26. Vf6—f1
Kc7—es
Sf8—de
7. e4xd5
27. h4—h5
8. 0—0
Jac—cz
Sd6xKe5-
28. h5—h6
9. Víl.—eí
f5— f4
Dd8 —c7
29. Dh7—g7
Je7—d5
10. c2— c3
30. d5—ds
g4—g3
Jd5—e
11. d2— da
Jf6—gl
31. Dg7—g5
Sd7—c6
12. Jb1—de
Jg1—e3a
32. Dg5—c5-
13. Dd1—h5
8e5—d6
33. h6—h7
Je3xfl
Ve8—e1
14. Sc4—b5-- b) c7—c6
34. d4—d5
Kesxd7
15. Jd2—c4
cůxKb5
35. d6—d7-4
b7xc6
16. Se1xe3
f4XKe3 te
36. d5xk c6
37. De5)a7+- Kd7—e6
17. Vetxe3 b5xkKc4
18. Va1—01 De7)ce3
38. Da7—
Jfixes-
19. Ve1xe3-+- Ke8—ds
Mat.
20. Dh5—g5+- Kd8—c
V témž turnaji sehrána byla násl. partie:
Bílý: M. Čigorin
Černý: Rosenkran
f1—f3.
10. c2—c
25. Va1—dí d) Ve5—h5
11. d2— d4
Jf6—e4
26. Jd4—f5
Sesxf5
12. Ve1xke4
Sd6—h2-
27. Vdlxkds
Vh5xh6
28. Vd5xí5
Vh6—ce
De7xKe4
J Volf
jít 5
Černá
Ricův
Bilá
E Maljutin Černá
M Kojal
jít 7
Sd
dh
Jf
Jfixes
Mat
M Čigorin Černá
vh
Vd
c 5
Virginie
jb
pe
Petrohrad
Virginie 8 e 9 4
Kd 7
4 26
Sf 7
Jf 2
Kh 5
e 5 Jg
f 6 25
c 7
d 5 10
c 6
Jg 1
c 6 34
Rosenkran f 1
Sd
20
article
13. Kgixh2
13. Kgixh2
14. g2—g3
29. Ví5—g5- Kg8—f
15. Sc1—ofi
b7—b5
Ve6—fe
30. V g5xk gt
16. Sc4—d3
DelXKd5
c7—c5.
31. Vg4——g5
17. Jb1—a3
Ví8—eů
32. Kh2—gt
VfG—c6
18. Ja3x b5
Jb8—a6
33. Kg1—f2 Ja6—c7
19. Dd1—d2
Sc8—f5
34. Kf2xf3 Jc7—e6
Ve8—c4
35. Vg5—h5 Kf8—g7
20. Sd3—fr
Va8—e8
36. Sř1—c4 Je6 —i
21. Sf4— e5 .
22. Dd2—h6
Ve8xce5
37. Vh5—g5++ a černý
23. d4xke5
Ve4XKe5
se vzdal.
24. Jb5—d4! Sí5—es
Poznámky M. J. Čigorina v „Novém Vremeni“:
a) V konsultační partii Laskera s Riceem proti Maro-
czymu a Hofferovi r. 1900 hráli černí: 12. . . Dev
—h4 13. Jd2—f3; Dh4—h6 14. Ddl—a4; c7— c6
15. Da4—a3; b7—b5; 16. Vel—e4: Sc8—e6 (?)a
prohráli. Místo posledního tahu měli táhnouti 16..
b5xc4! a na 17. Sc1Xf4 Dh6xfi a vydrželi b
silný útok bílého a mohli, jak se domnívám, v kon-
čící hře vyhrát.
Proč jest výhodno dáti tento šach a ne táhnouti
jezdcem na fl, není v brožuře o Riceově gambitu
uvedeno.
Ve zmíněné brožuře jest uvedeno pokračování : 16..
b5xc4 17. Se3—d2 a bílý docili materiálního vy-
rovnání. Jednoduchým, na snadé ležícím tahem
partii učiněným, získává černý o figuru více. Zají-
mavo jest, že spisovatelé brožury, nejsilnější hrači
novoyorského klubu, na toto pokračování nepřišli.
d) Totéž následovalo by na 24. . . c7—c5.
e) Zabraňuje 29. St1—c4.
Zprávy šachově.
Praha. Dne 3. května 1905 o 8 hod. večern
konán bude ve Vídeňské kavárně Na příkopě hro-
madný zápas »Dělnického klubu šachistů« proti Il
třídě šachovního klubu »Dobruský«.
Vg
vh
Jb
Sí
M J Čigorin
Lasker
Riceus
Hoffer
Deva
dh
Riceův
Virginie
Nový Vremit
Vela
Praha
Dobruský
Sf 4
c 5
Kh 2
c 6
b 5 Jb 8
c 7
c 6 15
21
article
Marshall po ukončení matche s Janowskím v-
dal se na šachovou cestu po Německu. Navštívil dne
1. dubna Frankfurt, kdež sehrál 29 partií simultánně.
z nichž 15 vyhrál, 9 prohrál a 5 remisoval. Ze2
konsultačních partií 1 vyhrál a 1 remisoval. Dne4.
dubna sehrál v berlínské »Schachgesellschaft« simul-
tánně 32 partií, z nichž 22 vyhrál, 4 prohrál a 6 re-
misoval. Ze 6 konsultačních partií proti silným hrá-
čům vyhrál 1, prohrál 2 a remisoval 3. Dne 7. t. m.
sehrál v Augsburgu 29 partií simultánně, z nichž 2e
vybrál a 3 prohrál. Ze 2 konsultačních partil 1 remi-
soval a 1 prohrál. Dne 8. t. m. sehrál v Mannheimu
32 partií simultánně, z nichž 15 vyhrál, 11 prohrál
6 remisoval. Dne 12. t. m. hrál Marshall v Londýně
v »City of London Club« 20 partií simuitánně, z nichž
4 vyhrál a 7 remisoval. Marshall mohl v simullan-
ních produkcích docíliti mnohem lepšího výsledku
kdyby byl pomaleji hrál. Tak na př. produkce v Augs-
burku trvala 21/4 hodiny. Kdyby každá partie měla
průměrně jen 25 tahů, potřeboval Marshall na každý
tah 10 vřeřin. V nejbližší době uskutečněn bude
snad match Marshall — dr. Tarrasch. Bližší pod-
mínky jsou dosud neznámy.
O mezinárodním turnaji v Ostende, který má za-
počíti 10. června 1905, prohleskují první zprávy
Turnaj říditi bude mistr J. Gunsberg. Fond obnášt
15.000 fr., z nichž na první cenu věnováno bude
4—5000 fr. Účastníci budou hosty pořadatelstva.
Marshall
doktor
Tarrasch
J Gunsberg
Německo
Frankfurt
Augsburg
Mannheim
Londýn
Augs
Ostende
Cita of London klub
22
article
Ve dnech 24.—28. dubna byl mistr C. Schlechte
hostem šachového klubu v Rábu v Uhrách. Dne 24
t. m. hrál konsultační partii proti Chalupetzkymu, dr.
Faragóvi a Szekelymu, kterou prohrál. Dne 25. t. m.
sehrál 21 partií simultánně, z nichž během 31/2 hod
18 vyhrál, 2 prohrál a 1 remisoval. Dne 26. t. m.
hrál B partie na slepo. Ostatní čas věnoval volným
partiím proti členům klubu, při nichž tito se statečně
drželi. (Dr. Foragó vyhrál z 5 partií 1, 2 remisoval
Szekely 2 remisoval.)
C Schlechte
doktor
Faragóvi
Szekely
Foragó
Rába
Uhry
29
article
Zádná zácpa vých Husových kolacu
Zádná zácpa vých Husových kolacu
Sklad: Videň. I., Habsburgergasse la. Prospelty zdarma
12 kusů K 3.—, 24 kusů K 5.— franko na dobirku.
Ústav k léčení vodou v městě Schär-
dingu v Horních Rakousích (dříve Aistersheim) pane
Otty Ebenhechta, praktického lékaře, těší se stále vzrů-
stající oblibě trpícího obecenstva. Ačkoli se zvláště
soustavy faráře Kueippa používá, jest ústav všemi vy
moženostmi moderní léčebné vědy opatřen; nalezneme
zde uhličito-kysličnaté lázně, lázně horkým vzduchem
a parní, slunečné a písečnaté lázně, jakož i elektrick
lohtamimové lázně soustavy Zwiebelovy, jež se zejmena
proti dne a ischiasi výtečně osvědčují; dále vyšetřen
Röntgenovými paprsky, léčení světlem, Bullingovým
inhalacemi a masáží, čímž se ústav ten v nejpřednější
řadu podobných ústavů zařaďuje. Léčebný ústav těs
se tím chvalnější pověsti, že farář Kueipp ve svých
knihách „Moje léčha vodou“ a „Tak byste měli žíti
majitele a ředitele téhož ústavu pana Ottu Ebenhechta
na všech místech co nejlépe doporučuje. Počet lázeň-
ských hostí činí od založení ústavu (1890) do dnešního
dne daleko přes 14.000. Ceny bytů a zaopatření v ho-
telu Ehenhechtově (kuchyň velmi dobrá, řízená zdatnou
vyzkoušenou kučhařkou, vína jen přírodní) jsou velice
mírné a požadavkům lázeňských hostí vyhovující. Ve-
škeré místnosti jsou výtopné, telegrafem opatřené
elektricky osvětlované. Krásná, s volným rozhledem,
před větry chráněná prostorná procházka, chladná
větru prostá, stinná místa odpočinku v dostatečném
počtu. Rovnéž jest tělocvičné nářadí k léčebnému cvi-
čení gymnastickému k disposici. Doba sezonní od 1.
dubna do 15. října; po případě zůstane ústav též po
dobu zimní otevřen.
Husův
Ott
Röntgenův
Kueipp
Schär
Horní Rakousy
40
article
Další sešity
Další sešity
každého románu budou vycházeti týdně a lze odebírati
kterýkoli. Předplácí se na 10 sešitů s poštovní zásilkou
4 K. Též úplné romány ty za
cenun níženou
lze zakoupiti v každém knihkupectví; vyšlyť dříve
sešitech třiarchových po 40 h, kdežto nyní vychá-
zejí v nešitech čtyřarchových, proto bylo
třeba cenu prvých čtyř úplných románů
snížiti; a jsou nyní:
Tajnosti pražské za 4 K 70 h místo 6 K 40h
skv. váz. 6 K 20 h. — Praha a Řím za 6 K 40b
místo 8 K 40 h, skv. váz. ve dvou svazcích za 9K
40 h. — Sedláci u Chlumce za 3 K 30 h místo
4 K 40 h, skv. váz. 4 K 80 h. — Pasovští v Praz
za 3 K 20 h místo 4 K 40 h, skv. váz. 4 K 70 h. —
Bitva bělohorská za 8 K 50 h, sky. váz. ve
svazcích za 11 K 50h.
Sedlák
Praha
Řím
Chlumec
47
article
Emma Erünfeldová
Emma Erünfeldová
v Praze, nároží Ferdinandovy třídy, Jungman-
9355
nova třída, 41.
V Praze r. 1896 stříbr. mednillí, ve Vídni r. 1903 velkou
zlatou medaillí a čest. odznakem vyznamenány.
Slatinné koupele s příp. masáží, elektrosáží. II.
Koupele rapo-sirnaté, železité, jehličnaté, uhlič-
naté, indikace: Hostec, rheumatism, ischl as,
neuralg., neurasth., slabost, veškeré ženské nemoci, ex-
sudáty, ochromeniny (tox. a rhenm.). Krtičnatost,
9396
chronické kožní nemoci a t. d
5989
Erünfeldová
Ferdinandův třída
Praha
Jungman
Vídeň
49
article
AAl.
AAl.
Překrásné letní sídlo. Koupele rybničné, též pro
dítky. Loďky. Jehiičnatý a listnatý les blízko. 600.000
m2 velký park lázeňský s restauraci, verandou při my-
slivně. Tennis, rus. kuželková hra. Ordin. lázeňští lé-
kaři: MUDři. Al. Mindl. Jos. Lelek. Jos. Peluněk (ženský
lékař). Prospekty zašlou se na přání ihned franko.
* důstojnici, vojenští úřadníci, šták.
Snížené ceny obdrzi: gradnici a sluhové, zemšti úřad-
nici a sluhové (z Čech, Moravy a Slezska), důst. svět.
kněžstvo (z Čech, Moravy a Slezska), členstvo spolku
učitelů z Čech, Moravy a Slezska, všeobecného úřadnl-
ckého spolku a spolku železničních úřadníků ve Vídni.
Mindl
Lelek
Peluněk
Čechy
Morava
Slezsko
Vídeň
členstvo spolek učitel z Čechy
52
article
Lázné Roncegno sss m. n. mo
Minerální a veškeré moderní lázně a 14-
čebné přístroje
Grand-Hotel des Balas, prvé třidy. 200 pokojá
a salonů se všim pohodlim. Stinný, velký park. Ko-
řoněný, prachu prostý vaduch. Lázeňska hudba.
Všechny letní sporty. Letní teplota prům. 18—22 stup.
O Lázeňská sezona: 20. květen nž 15. říjen.
Prospekty zašle ředitelství lázní Roneegna.
s5le
jižní Tyroly
ko
Tyroly
Roneegno . s 5
Grandhotel desátník Balas