1
masthead
30. dubna 1905
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů
5
article
Výtvarné uměnl.
Výtvarné uměnl.
V Rudolíinu.
= Dezpočtukráte bylo pozorováno, čeho
nelze př hlédnouti, že v moderním malířství má
krajinářství vrch. Bylo také nejednou dovozeno
že právě jím zahájeno bylo pravé maliřství de
vzlenáctého věku a nejsou právě vzácné výklady
o tom, že názor krajinářský, který teď převahou
přijimá a do duše přináší vic zjevu barov, svě
lh a vzduchu, nežli zjevy forem a málo nebo
nie nedbá, či nemůže dbáti, psychologie objektu,
že lento názor zcela škodlivě rozšířil se i na
mailřské uchopování a předvádění člověka. Bye
by to nebylo generální pravdou, v mnohých při-
padech to není nepravdou. Také otázka po při-
činách, jež přivedly krajinu v umění k této pře
vaze a potom nadvládé, ozvala se často a do-
slalo se k ní odpovědi: život ve velkých mě-
stech, jejich tíseň, snah, nedostatek volnosti,
svěžesti a barev, nadbytek starostí v nich, to
vše přivodilo silnější a potom i zjemnělejší zá-
libu v otovřeném venkově, v širém kraji, se
svěží zelení a v tichém kouzlu přírodních feno-
menů. Je to možno, ačkoliv i starý Řím byl
millionovým městem a teprve z malýc h měst
holandských vyšli první velcí krajináři a všichni
čeští malíři dlouho žili v nejvělším městě če-
ském, aniž by to hned bylo zrodilo zvláštní
umění krajinářské. Zůstává tedy nejjistějším
pouhé faktum, opravdová preponderance kraji
nářství, také u nás, ne-li všady jakostná, aspoř
vždy číselná. V těchto dnech jistě. Živí ji sklon
umělců i zálibnost laiků tak, že užijeme-li v ho-
voru o umění slova příroda, v devadesáti při
padech rozumí se tím krajina. Doma a na uliei
mám lidi stále na očích, proto chci míti aspon
obraz milé krajíny před sebou na stěně, mysli
si mnohý, ani nevěda, že se tím poddává urči-
tému zákonu biologickému o doplňování a vy-
rovnávání dojmů.
Dezpočtukrat
Řím
6
article
Na všech stěnách rudolfinské výstavy na-
leznete doklady těchto poměrů v českém oddilu
právě tak jako u cizích. Ovšem: mnoho krajin
a málo obrazů, mnoho pohledů a málo
uměleckých výtvorů, ale ty první nesmí vadiu
druhým. Nemohou také, neboť nic snažšího
nežli je rozeznávati od sebe. První, ať nesou
jména jakákoli a kterákoli, nejsou vskutku
víc, než pouhé pohledy, věrné, s rozdilnou jen
dovedností malované krajiny, někdy takě podlo
matných nějakých reminiscencí komponované. Při
nejlepších zajímá nás na chvíli buď předmět
nebo technické provedení obrazu. Osobní po-
měr umělce, míra jeho ducha sebází, tedy právě
polovina uměleckého karskleru díla, jehož vý-
značnost uložena je, ne tak v materiálné před-
mětnosti anebo v jakostné povaze látky, nýbrž
v síle a způsobu, jak je umělec uchopil, vy-
čerpal a v obraz vtělil.
Přicházíte-li s takovou představou o umě-
leckém obraze krajiny, můžete se hned zasta-
viti blizko vehodu v kabinetu A. Kalvody. Není
pochyby, že tento umělec žije v určitém a velmi
legitimním poměru s krajinou. Připočitávám mu
na dobrý vrub, že spokojuje se při tom s do-
mácim krajem, že na něm dává vyrůstati své-
mu osobnímu slohu. Kalvoda totiž má svnj
osobní styl a přivádí jej stále k větší platnosti.
A Kalvoda
Kalvoda
7
article
Ponenáhlu jej upevňuje.
Na jeho studijních kresbách a menšíeh
obrázeích, bezprostředně z přírody vzatých, po
znáte, oč mu jde. Na prvních vidlte rapidní vy-
stižení a zachycení nejpodstatnějších a nejspo-
řejšich rysů motivů s takovou vervou, s takým
smýslem pro dekorativní šířku, že i motivy nej-
prostší, nějaké chaloupky nebo náves, nabývají
zvláštní velikosti. Ve druhých obdobným způ-
sobem syntetisuje barevnost a osvětlení kraje.
V obou je prostý, při vší temperamentnosti
svojí; v obojím žije technické provedení s umě-
leckým zorem a povahou motivu v nerušené
shodě, kterou dovede udržeti, ano ve výrazno-
sti vystupňovati na př. ve »Vesničce ve slunci«,
pěkné plavosti. Podivno, kterak tento krovnatý
malíř seslábne při dramatu a je silný v ana-
kreontice. »Bouře«, ani jako perokresba, aniv
oleji, nedostupuje k illusi mocně pohinutého kraje,
kdežto »Podzim«, »Český kraj« a jiné poklidné
molivy, i ve velkých rozměrech vylíčené, mají
svůj šťavnatý nebo zářivý klid. První obraz po-
važuji přímo za nejlepší číslo celé kollekce pro
jeho jistotu komposiční, určitost a harmoničnost
barév, hebkost výhledu, pro jeho umělecky
účinný kontrast vertikal březových pňů v po-
předí a nízkých horizontal pozadí, v linilch
tonech. »Český kraj«, myslím, že zároveň uka-
zalelem směru Kalvodových zámyslů, poněvadž
obsahuje karakter terenových vln domáci půdy
její příznačnou žírnost, mírně se pestříci pod let-
ním nebem. »Vesnička v břízách« jde touže cestou
Kalvodův
Český kraj
8
article
Zde selkává se A. Kalvoda na mnohých míslech
s A. Slavíčkem. Oběma nejde jen o krajinovou
krásu, nýbrž speciálně o zvláštní krásu českého
kraje. A nejsou na štěstí sami. F. Kaván se
svojí zasněženou vesničkou, F. Engellmüiller se
»Zimním krajem«, velmi silným, jadrné bezpro-
střednosti, i se svými novými leply, také J. Pa-
nuška, poněkud suchý B. Holub, ti všichni vy-
dávaji se na maliřský výzkum vlasti. A tak je
to dobře. Ať chtějí či nechtějí, tento kraj je
jim blizký, ne pouze oku, také srdci a duši,a
spočine-li na něm oko umělcovo, vyšetří v něm
krásy, půvaby a rysy osobitosti, v plastice, ba-
revnosti i atmosféře, pro něž pak jejich díla
nás učiní vnímavějšími nežli dosud jsme. Zatím
se mi zdá, že tato karakternost vystupuje nej-
zřetelněji v širšich pohledech do kraje, u Kal-
vody zcela jistě. Jeho hled v intimním i roz-
lehlém molivu šťastně analysuje a energicky
synletisuje. Snad ještě se nevyslovuje v řeči tak
hebce vláčné, jak by si sám nepochybně přál,
dekorativní jeho tendence nikdy mu nedopřávaji
dojiti k chvějivějším nusneím a při hledání
účinných superposicí naní dost vybíravým —
jako v krajinách s empirovou stafáží — ale, co
má teď na srdci, poví zpříma a hned.
A Kalvoda
A Slavíček
F Kaván
F Engellmüiller
B Holub
Kala
9
article
Pro Kalvodu je kraj český kusem země
zvláštní tvářnosti a idyllického karakteru, tam,
kde má živý pohyb, je dále nádrží silných toná
ve světle a stinu a krajinou, která při vší pro-
stotě obsahuje v sobě prvky velké dekorativ-
nosti a A. Kalvoda staví se před ni jako synte-
tisující malíř pozoruhodného a osobitého smyslu
dekorativního, robustní a křepý ve svých proje-
vech. To je titul jeho individálného poměru
k přirodě.
Hned od prvopočátku udeřil na vlastní
strunu a tak jeho evolnce neděje se měněním
šatů a v pobihavém hledání, nýbrž v sesilování
se v kruhu jednou narýsovaném, aneb aspoň
udomácňováním se v něm. Zcela jinak Václav
Jansa. Mezi jeho výstavou zde v Rudolfinu
přede dvěma lety a letošní malou kollekci je veliký
rozdíl. Tak velký a radostný, že jsem snad stále
v nebezpeči jej dokonce přeceňovati, jako druhdy
přeceňovali jeho první manýru, docela zevnějšía
povrehní pojímání a podávání věci. Najednou
sice v letech, kdy jiní dávno bývají ustáleni,
počal Jansa vycifovati v přírodě zvučivé tony
barvově, jejich zvláštní syfost a co hlavního,
jejich organické spojení s hmotou, která je nese
a jakmile se toto poznání u něho dostavilo, na
stala změna i v zevnější tvářnosti jeho obrazů.
Kalvoda
A Kalvoda
Jansa
Rudolfinum
10
article
Z mnohosti a všední zálibnosti pohledové do
spival k prostotě, intensitě a shrnutosti. Vyrostla
z toho určitá hudebnost, jisté náladové zabar
vení a podivno dost, že V. Jansa při tom zabírá
se do dumavosti ano i melaneholií opředené sni-
vosti, on, kdysi pouhý positivista. Jansa sám
sobě zodpoví, pokud se tyto změny udály v něm
z vlastních hnutí anebo pokud byly přivoděny
cizími vlivy a vzory, tolik však je jisto, že ny-
nější jeho obrazy umělecky stojí výše nad jeho
prvním obdobím a zapadají lépe do dnešního
rámce českého krajinářství, do jeho cilovosti,
barvou vyjadřované, a také do jeho zvukového
rozněžnění, které se rozprostírá v nuancích od
Hudečka až po Engelmüllera. V. Jansa přichází
teď s kontemplacemi zralého a nikterak ne ne-
spokojeného člověka. Jeho melancholie nevznikla
rozrodem nespokojenosti, rozháranosti a nervos-
ního neklidu, nýbrž usazováním se mysli. Proto
je spíše přívětivá a příjemná, ne vzrušující;
proto také má v sobě víc domáckého nežli
umělecky subtilního; je hezká spíš nežli nové
a vzrušené krásy. I štětec, kterým ji po-
dává, je při tom zeela způsobný, bez návalu
originality a záchvatů technických problémů. Za-
stavíte-li se u jeho »Večera« s temnící se
pěkně vybudovanou širokou silhouetou stromů,
u tichého a milého »Západu slunce« nad hla-
dinou moře, při temné »Staré hájovně«, vypo-
zorujete sami ony vlastnosti a změny v Jansově
umění a při tom naleznete, že první obraz ve
své klidné jednotnosti, ve spojitosti linií a tonů
jest asi nejlepší a nejrovnovážnější celé sbírky.
V Jansa
Jansa
Hudeček
Engelmüller
Jansův
11
article
Mimo kruh Jednoty výtvarných uměleů,
v jehož rámci Jansa vystavuje, naleznete krajin
českými štětci malovaných dost a dost. Známá,
nebo už i běžná jména vedle docela nových
debutantních. R. Havelka opakuje svůj už
běžný motiv rudého záblesku na střechách,
St. Lolek, Jos. Ullmann rovněž zručně pro-
dukují, co jsme od nich již často viděli,
O. Nejedlý je mnohem jemnější a intimnější v »Ma-
nesu« nežli zde. Z nových napadá tentokráte F.
Jakub se svými pobřežními pohledy prostřed mě-
sta, poněkud ponuře a těžce v temnu drženými.
ale, třeba těžkopádně, přece jen dobře zamýšlené
tónovosti. Živě barevný je podzimní motiv za-
hradní besídky Loly Kropfové; Boh. Jaroněk
pohledech na Stramberk nabývá šířky a celist-
vosti, jaké neměl ve svých skvarelech egypt-
ských; V. Radimského bledé »Jitro v ovoeném
sadě«, delikátního tónu, zasloužilo si jiné místo
nežli ztracené zákoutí, kde visí. Karel Langer se
představuje malou kollekel. Beze vší pochyby
ocitá se tento mladý umělec na prahu své první
výzkumné cesty. Dosud byl prostým realistním
malířem sadů a květnatých travín, které dobře
mohly platit víc za nutné studie nežli za umě-
Jecké výtvory pevně vybudované. Teď od de-
tailní práce postupuje k širšímu pojímání kraje
Beze všeho úrazu se to neděje a »V soumraku
léta« nebo »Po lijáku« jsou opravdu obrazy bez
pevné páteře a vnitřní rovnováhy; za to »Pře-
háňky« a »Pece« jsou šťastněji uchopené v ši-
rokosti motivu a jisté lapidárnosti tónu. Sklon
ke stylisováné koncepci je patrný.
Karel B. Mádl.
Jansa
R Havelka
Lolek
Jos
Ullmann
Nejedlá
Lolo Kropfová
Boh
Jaroněk
V Radimský
Langer
Mádl
Ma
12
article
Nové publikace redakci této rubriky zaslané;
Krása našeho domova. Čís. 6. (Lub. Je
řábek: Jak málo známe a milujeme Prahu. — K. D.
Mráz: Praha malířů. — Zprávy z klubu za Starou
Prahu a Svazu okrašl. spolků a j.)
Časopis Společnosti přátel staro-
žitností českých v Praze. Roč. XII. Čís.4
Jos. Teige dokončuje zprávy o osadě sv. Petra v Ry-
bářích N. M. Pražského; J. Herain předkládá repro-
dukci dřevořezby »Večeře Páně« z býv. kaple Betlém-
ské, před několika lety už ve »Světozoru« publiko-
vaně; V. Diviš Čistecký reprodukce zlomků nepoléva-
ných kachlíků středověkých z Čívic aj.
Sešitem tím zavírá se XII ročník, neméně bohatý
dobrými a drobnými příspěvky k dějinám umění, to-
pografie a genealogie, jako byly předchozí.
Krása
Mráz
Teige
Petro
J Herain
Páně
Luba
Praha
Jos
Betlém
Čívice
Světozor
13
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na neděli, dne 30. dubna. Den od začátku roku 120.
do konce roku 246. — Východ slunce o 4. hodině
41 min. ráno, západ slunce o 7. hod. 14 minut večer.
— Východ měsíce o 3. hod. 20 min. ráno, západ
měsíce o 2. hod. 55 min. odpol.
Katolíků svátky: Peregrina
Evangelíků památné dni: Kleofáše
Pravoslavných (17. dubna): Velikonoce.
Starokatolíků: Drahomíry.
Na pondělí dne 1. května. Den od začátku roku
121., do konce roku 245. — Východ slunce o 4. hod.
39 min. ráno, západ slunce o 7. hodině 16 minut
večer. — Východ měsíce o 3. hod. 44 min. ráno,
západ měsíce o 3. hod. 57 min. odpol.
Katolíků svátky: Filipa a Jakuba.
Evangelíků památné dni: Fllipa a Jakuba.
Pravoslavných (18. dubna): Ponděli velikonoční
Starokatollků: Filipa ap.
pravoslavný
Drahomír
Filip
Jakub
Velikonoce
Pondět velikonoční Starokatollek
20
article
Ve ňllálkách pražských:
Ve ňllálkách pražských:
. . . . 2 K 30h
na měsíc
Jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 8h
„ odpolední „ . . . . 2h
Ve fllálkách venkovských:
s dvojí zásilkou:
s jednou zásilkou:
na měsíc . . . 3 k 20h . . . 3 K 80h
na čtvrt leta . 9K 60h . . . 11 K 40h
jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 10h
.. odpolední „ . . . . 3h
Na venek poštou:
v Itakousko-Uhersku:
na měsíc . . . . . . . . . 3 K 20h
na čtvrt leta . . . . . . . . 9 K 60
s dvojí zásllkoui
na měsíe
. . . 3 K 80h
na čtvrt leta . . . . . . . . 11 K 40h
Dále předplácí se čtvrtletně s jednou
zásilkou:
do Německa a Srbska
do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Rtalie,
Belgie, Turecka, An-
glie, na Černou Ho-
ru, do Bulhnuurska,
Rumunska a do ktu-
ska . . . .
jakož i do zemí nále-
žejících světovému
spolku pošt. pddle B
.. . 21 K
Předplatiti se
lze každým dnem,
avšak předplatné zakoněiti musí po-
sledním dnem v měsici.
ItakouskoUhersko
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Rtalie
Belgie
Turecko
an
Černá
Rumunsko
25
article
stojí pouhých 10 kr. čill 20h
Každý svazek je ukončen. Žádné pokračo-
vání v sešitech. Kdo si koupí nebo odbírá Svě-
tovou knihovnu, má obsáhlou a zname-
nitou domácí knihovnu a co zvláště je
důležito: neobyčejně lacinou
Nejnovější čísla Světové knihovny obsahují:
Č. 401—402. Carducci, Nový výbor básní 40 h
403—405. Björnson, Nad naši sílu II.
406—408. Koubek, Básníkova cesta do
pekel . . . . . . . .
409—411.
Vlček, I novému pokolení.
Lěskov. Nesmrtelný Golovan
Perez Galdoz, Marianella.
413—415.
Vereščagin, Na vojně v Asii
416—419.
a v Evropě
Hálek, V přírodě
Mackay, Alb. Schnella za-
niknutí
Alarcón, Třírohý klobouk.
Bělinskii, Puškiu . . ..
Verne, Krištof Columbus
Andersen, Pohádky a po-
vídky, 3
434. Čechov, Nudná historie ..
435. Hálek, Alfred
„ Muzikantská Liduška
„ Pohádky z naší ve-
snice
Ballady a romance
439—441.
„ Tři povídky
Večerní písně
443—444.
Voltnire, Některé pověsti
445—440.
Gobineau, Asijské novelly. I
447—449.
Michelet, Pták . . ..
Wilde, Salome
450—451.
452—453.
Gobineau, Asijské novelly, II.
454—455.
Vivanti, Lyrika
Carducci
Björnson
Koubek
Golovan Perez Galdoz
Marianell
Vereščagin
Hálek
Schnell
Alarcón
Verne
Krištof
Columbus Andersen
Čechov
Alfréd
Gobineau
Michelet
Pták
Wild
Salome
450
Asie
Evropa
muzikantský Liduška
27
article
Zaponsko, země i lid.
Zaponsko, země i lid.
Napsal GRIGORIJ de-VOLLAN.
Nejlepším až dosud ruským spisem o Japonsku
jest dilo býv. ruského konsula v Nagasaki de-Vollana.
De-Vollan vynikl také jako belletrista, ztrávil v Ja-
ponsku několik roků a procestoval všechny jeho ostrovy
křížem krážem. Píše nestranně; haní, co hany zaslu-
hnje a neskrblí chválou, kde jest něco chvály hodného.
Vollan
Nagasaki
28
article
Zaponsko, země ilia
Zaponsko, země ilia
s četnými vyobrazeními a mapkou nevázané K 5.04,
váz. K 6.40 neb v 14 sešitech po 36 h.
od dra. V. K. Korsakova. Bro
Pel le! V Pekine K 2.40, váz. K 3.60.
od dra. V. K. Korsakova. Brož
PBKIsKé Udalosll K 2.60, váz. K 3. so.
od J. P. Juvačeva. Brož
Usm let na Sachalinů K 5.40, váz. K 8. 40.
Črty a obrazy ze života Peršan
Neznama Zeni8. od S. Lomnického-Redžepa. —
Brož. K 5.40, váz. K 6.40.
napsal P. Krasnov.
Korsakův
Bro
Brož
Juvačev
Peršan
Krasnov
Peking
Sachalin
37
article
Skladby instruktivní
Skladby instruktivní
a pomůcky při vyučování klavíru
Edm. Ondř. Cimra,
klavírního paedagoga.
Op. 1. Album pro mládež. 20 me-
lodických klavírních skladeb. Sešit I. 1.
Probuzení. 2. Malý jezdec. 3. V kostele, 4.
V dobré náladě, 5. Ukolébavka. 6. Žal. 7.
Veselá vycházka. 8. Pohádka. 9. Klid. 10.
V lodce. — Sešit II. 11. U večer. 12. Za-
staveníčko. 13. Sokolka. 14. V kovárně. 15.
Mezi sousedy. 16. Spěch. 17. V aréně. 18.
Smnteční pochod. 19. Věrné přátelství. 20.
Pestrý motýl. Každý sešit za 2 K.
Op. 2. Dvanácí etud k docílení správ-
ného prstokladu a dynamických odstínů při
chodech stupnicových. 2 K.
Op. 3. Rej mládeže. 7 tancův na
klavir pro 2 ruce (bez oktáv). Sešit I. 1.
Skotská. 2. Furiant. 3. Mazurka. 4. Polka.
— Sešit II. 5. Sousedská. 6. Valčík. 7. Ma-
zurka. Každý sešit 2 K.
Op. 4. 14 elementárních etudv
rozsahu kvintovém. 2 K 50 h.
Op. 5. 24 elementárních etudv
rozsahu sextovém. Sešit I. a II. po 2 K
Op. 6. 16 elementárních etud
rozsahu septimovém. 3 K
Op. 7. Základové hry akkordo-
vě. 12 elementárních etud v rozsahu oktá-
vovém. 2 K 50 h.
Op. 8. 12 speciálních etud v roz-
sahu oktávovém. 2 K 50h
Op. 9. TTrio instruktivní pro klavír,
housle (nebo klarinet) a violoncello (nebo
fagot). 6 K
Op. 10. 12 akkordických etud (ben
podkladu). 3 K.
Op. 11. 12 akkordických otud
podkladem). 2 K 50 h.
Op. 12. Škola hry sonatinové. 24
studie ve formě sonatin. Sešit I.—IV. po
2 K 50 h. sešit V. za 1 K 30h
Op. 13. Praktičtí základové hr
klavírní. Sešit 1.—10. po 1 K.
Op. 14. Šest fantasií na Sme-
tanův cyklus symfon. básní „Má Vlasť“ pro
klavír na 2 ruce ve snadném slohu. I. Vy-
šehrad. II. Vltava. III. Šárka. IV. Z če-
ských luhův a hájův. V. Tábor. VI. Blaník.
Každé číslo za 2 K.
Cimr
Mazurek
Šárek
Ma
Vltava
Tábor
K op . 6
Sme
47
article
RylcKa nUmOrU čas. 72 str. 80 hal.
RylcKa nUmOrU čas. 72 str. 80 hal.
Krámská cena veškerých tuto uvedených knil
činí
korun45.ec
a zašlu vše, pokud nejdéle do 31. května t. r. ob-
jednáno,
pouze za korun 15.—,
též na splátky po 5 K, splatných ve 3 měsících. První
splátku nutno připojiti k objednávce.
9404
Po uplynulé lhůtě zůstanou v plat-
nosti zase původní krámské ceny.
Wáelav raus,
nakladatelství v Táboře.
(9510)
Tábor
58
article
Kosmetická
Kosmetická
odborná lnboratoř lékařská,
odstraňování veškerých vad pleti: bra-
davic, mozolů, zatvrdlin, jizev, pih, uhrů,
chloupků (trvale) atd. Léčení tvrdošijných
zastaralých lišejů, červenosti, nemocí
vlasových. Ordinuje 11—12, 4—5. Praha,
ulice Karoliny Světlé č. 4. „U zlaté váhy“.
Kosmet. praeparaty. Informace a pro-
spekty na požádání. (Znám. na odpov.
Praha
ulice Karolina Světlá