ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 247c1650-78e8-11dc-9cf5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 105, place 56, work 11, org 8
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODMÍ LISTY
3 masthead
30. dubna 1905. Císlo 118.
4 article
šího ústředního parlamentu, již hotovou, ne- měnitelnsu udáhostí. Toto vyrovnáni musilo se přijati tak, jak bylo císařem za ostatní země smluvenol Státoprávně byly jim země koruny české mediatisovány, vtěleny v úlvar beze- jmenné formy „království a zemí v říšské radě zastoupených“; země české zejmena zíratily bezprostřední vliv na zahraniční záleži- tosti, který zástupci sněmů jejich byli by mohli v ústředním parlamentu celé říše vykonávati,a bez svého svolení a proti své vůli sníženy byly na úroveň sněmíku vorarlberského, neboť od t doby mohou účastniti se jednání o zahraničních záležitostech jen prostřednieteím eislij- tánského parlamentu a delegací z něho, ne ze sněmů zvolenýcli!
5 article
Tato povalia rakouského oktroj o va něho státního převratu ovšem znamená vzhln- dem ku poměru ulierského článku XII. k vyrov- nacim ustanovením ústavy prosincové, že uher- ský vyrovnací zákon jest originálem,, ra- kouský jen jeho folií, kopií, kteráž pod- statná slabina zajisté neposílí interpre- tační význam rakouského textu při čeitných rozporech stylisaec obou zákonnl Přicházíli se proto dhes s návrhem se strany německé, aby na místě obou vyrovnacicli zákonů uzavřena byla sml ouv a mezi oběma polovicemi, jež by poměry nově upravila, pal pozdě přichází pan posl. P'rade s toulo smlivní deou! Za vylíčené státoprávní převaly svého člänku XIIi nebudou Uhři as ochotn sankcionovat s mllouvou vyrovnání i meri- torně Předlitavsku prospěšnější. Smlouvu vzájemně spravedlivou a státoprávnímu stavu telidy odpovídajíeí; smlouvu mezi zeměmi uhier- skými a státoprávními celky ostatních zemí J. v měla německá levice žádat, když r. 1867 jed- náno bylo o ulerské vyrovnání! Uhří dnes uzn- vrou sotva vyrovnání in peius! Uhiří sotva vzdaj se interpretační zbraně sporných ustanovení či. XII., již Beustova povrehinost jim vydala ledh by nové vyrovnání rozřešilo sporná mista ve smyslu jejich výkladu!
Uher Beustův Předlitavsko XII
6 article
Počne-li se na př. znova upravovat § 11. s reservátním právem koruny ve věcech vojen- sliých, není myslitelnc, že by Uliři přijali nové jeho znění, pokud by passus o „uherském“ vojsku a „ůstavních vladařských právech Jeho Veličenstva“ nebyl upraven se stanoviska, kter by vliv uherského sněmu na správu a vnitřn organisaci vojska uplatnilo dalokosáhlejším ješte rezběhem, než učinilo usnesení 9člennéhio komi tétu liberálni strany z r. 1903. Palk bylo by no- pochybně veta po výhradné pravomoci panovní- kově v tom směrul Němocký navrhovatel zalhává tedy sám sebě, když věři ve splnitelnost svého požadavku o zachováni této absolutní kompetence vlada- řovy, který současně v návrhu svém vyslovuje Rovněž nelze věřit, že by při nové s ml u ní úpravě udrželi se s byla kodifikována ny nější povala správy zahraničníchi záležitostí a existence dologaci. Ti mají Mhďáři své odehylhé intorprotační názory, prýštíci ze znění zák. čl. XII., jež ne- mají jem povahu theoretickou, ale i aktuálni účinnost politickou, protože staly se obsahem politických hesel a postulátů. (Dlokončein í.)
Uliř
7 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Fraze, 29. dubna. (Dr. Sy l v e s ten o situaci.) Člen německé strany lidové; dr. Sylvester, mluvil ve čtvrtek ve voličské schiůz v Selhohradě o situaci. Vyličiv poměry v rakou- ském parlamentě za vlády Gautschovy, přešel na krisi uherskou, a projevil obavu, že ko- runa, aby nemusila činiti ústupků v oboru vo- jenstvi, odhodlá se poskylnouti Uhrám nové vý- hody v oboru hospodářském a národnostním. Ra- kouskému parlamentu nastává tedy povinnost bditi nad tim, aby nebyl hotovými událostmi překvapen, jako roku 1867. Nové vyrovnůní s Uhrami nesmí býti příště uzavřeno jen mezi korunou a Uherskem: Kdyby však došlo na kon- flikt s Ulirami; pak i Rakousko musí vyžadovnti důkladné revise vyrovnání. Při tum rakoušt Němei nesmějí prý zapomenouti, že v Uhrách žije na dva milliony jich soukmenoveů; těmto uherským Němcům musí se dostati také aspoň takové ochrany, jako Němeům v Čechnáích. P připadě bude prý nutno zabývati se otázkou, nebylo-li by účelno, provésti hranič n čáru Uher jinak, než jak běží nyní (?). V možnost osobní unie ve středu
Fraga doktor Sylvester Gautschův Němec Uher sa l Uhry Rakousko
8 article
Evropy dr. Sylvester nevěří. Potom mluvi o Dalmaeii a prohlásil, že onen bod line- ckého programu, v němž se žádalo odloučení Dalmacie od Rakouska, nutno změniti, poněvadž se změnily paměry v Bosně a Hernegovině Němci mimu to v pesledních lětech se přesvěd- čili, že mořský břeh má pro stát jiný význam, než tušili, když byli na sjezdu v Linci. Dnes už vědi i rakouští Němci, že odloučení Dalmacie bylo by velikou škodou pro Rakousko, jež by pestoupilo Uhrám polovinu svého přímořía s ním na 50 výborných přistavů. Odstoupením Dalmacie Terst by ziratil velikou čásť svého ob- chodu a do Bosny nebylo by možno dostatí se z Rakouska jinak, než přes území uherské. Dou- fejme, že podobně, jako se změnily názory ra- kouských Němců o Dalmacií, změní se opět po několika létech také jich názory o jiných zemích a národech rakouských.
doktor Sylvester Němec Evropa Rakousko Boseň Dalmacie Uhry Terst Bosna
9 article
V Praze, 29. dubna. (Uherská knis e. V Pešti zavládlo úplné bozvětří. Pověsti o brz- kém přijezdu panovnikově do Pešti ukázaly se planými; dnes se tvrdi, že příjezd panovníkův může se očekávati leda v polovině května. Co bude do té doby, nikdo nevi. Sněmovna bude projednávati adresu a teprve, až text adresy bude schválen, možno se nadíti nějakých nových kroků za účelem rozřešení krise. O něco živěji jest nu venkově; tam opposiční strany čile agi- tují a jedna stolice, jedno munieipium za druhým přechází do tábora opposičního. Z Vidhě, 29. dubna. (Haličské ren- tové statky.) „W. Ztg.“ otískuje hlavní ustanovení nedávno schváleného zákona o ha- ličských rentových statcích. Účelem zákona jes poskytovati za účelem zřizování a udržováni statků prostředhí velikosti půjčky ze zvláště k tomu zřízeného zemského fondu, kteréžto půjčky se mají úrokovati a umořovatí roční re- tou a na statcích mají býti hypotekárně zaji- štěny. Půjčka může se poskytnouti 1. na spla- ceni hypotečních dluhů, váznoucích na statku; 2. na splacení dědičných podílů; 3. na splacení kupní ceny za celý statek neb přikoupené k němu
W Ztg Praha Pešť Vidh
10 article
díly a různé pozemky; 4. na stavbu potřebných hospodářských budov; 5. na meliorace; 6. na opatřeni.žix inrontáře a.7. v případě potřeby na epalření autného provozovacího kapsitálu. Ren- tová půjčka smí se poskytnouti pouze osobám. jež se zemědělsčvím skutečně prakticky zabý- vají a jeví tolik sehopností, že půjčky užjí opravdu ve prospěch statku. Půjčky má udileti zvláštní „zemská komise rentových statků“, jež má právo vyďúvatí dlužní úpisy, za něž ručí jednak stntky dlužníků, jednak i celá země. Místodržitelství vede prostřednictvím zvláštního komisaře dozor nad činností komise rentových statků a má právo zastaviti každé její usnesení. příčí-lí se zákonným ustanovením, Ze Lvava, 27. dubna. (Návštěva la- ličských středních škol) Výkaz zem- ské školní rady o návštěvě haličských středních škol v roce 1903.—4 jest pro haličské Rusy ve- lice nepřiznivý. Teho roku navštěvovale haličsk stř školy 15.282Poláků, 5297 židů, hlásících se většinou k jazyku polskému, menší části k ja zyku německému a jen 4714 žáků národnost ruské. Ještě nepřiznivější jest tem poměr n roálkách.. Všech roalistů bylo v enem školním roce 3339, z nichž bylo Puláků 2145, židlů 978 a Rusů pouze 216. Nepatrný počet ruských žáků nm středních školách vysvětluje se jednak tím, že města hnličská jsou obydlena skore vý- hradně Poláky a židy, kdežto Rusové bydlí na venkově a proto jest spojeno s většimi výlohami. museji-li své synky posílati na studia do vzdlá- loných měst; hlavně však menší intelligencí ru- ského lidu haličského, jenž málo ještě chápe potřebu vyššíha vzdělání.
Ren Rus Polák Lvava
11 article
Z Pešti, 25. dubna. (Bosenský dle sá- tek.) „Pest. Lloyd“ otiskuje nařízení losenské vlády stran přeměny dosaradního naturálního dosátku v dávku peněžitou. Změnou touto máse bosenským rolníkům poskytnouti úleva, ježi bude spočívati v tom, že obtížné a pro rolníky nevý- hodné každoroční odhadování výtěžku z úrody a stanovení desátku jakažto daně má se nahra- diti pevně na delšít řadu lel stanovenou pozemko vou daní nebo-li paušalováním dosátku. Nová pozemková daň vypočítá se pro každou obec dle průměrného výnosu desátku za posledních dese let a podil, vypadající na jednotlivé rolníky, urči se dle velikosti a jakosti jich pozemkového ma- jotku. Rozvrh tento provodou zvláštní místn komise, z nichž polovinu zvolí si občané, druhou polovinu má vláda jmenovati ze středu mistníh oběanstva; předsedou komise má býti okresn komisnř bez hlasovacího práva. Paušalovaný do- sátek nemá se platiti hned na podzim, jako se desud platil dosátek, nýbrž rozvrhne se v něko- lika lhůtách na celý rok. Obce, které si přejí, aby se rofo.ma u nich zavedla již letos, mají te oznámiti vládě nejdéle do 20. května. Reforma hude se prováděti postupně. Sančnsně přípoušt se podobná změna desátku v peněžitou paušalo- vanou dávku také pro dědičné nájemce velko- slatkářských pozemků (kmety), ale změna sm nastati jen za souhlasu velkostatkáře (agy)
Lloyd Pešť
12 article
Ze Zadru, 23. dubna. (Návštěv a mi nistra financí.) Koncem zimy byla chlášen návštěva2rakouských ministrů v Dalmacii. Me v době velikohočních prázdnin přijeti minist osvěty dn. Hartl, aby se přesvědčil o potřebáel škol ve Splitu a v Dubrovníce, a s ním též mi- nistr financi, aby poznal na vlastní oči hospo- dářské potřeby zanedbané Dalmaeie. S návštěvy Hartlovy sešlo, snad proto, že se vláda již dříve rozhodla, vyhověti naléhavé potřebě a opatřit nevými budovami střední školy ve Splitu a v Du brovníce. Přijel jen ministr financi, dr. Kosel; co asi v Dalmacii mohl na vlastní oči seznati, vysvitne z náslodujících dat. Ve Splitu přistál ped večer, vstoupil na břeh, půl hediny se pro- cházel a zase odplaval; pak přistál v Kotoru, kdež nepříjal ani návštěvu hojtmana, ani zá- stupců obchodní komory, opět se půl hodiny pro- chável na nábroží, vstoupil opět na loď a vráti se do Vídně. Tvrdilo se, že dr. Kosel jede do Dulmacie za účely služehnými. Dle toho, cosi v Dalmacii prohlédl, dá se souditi, jaký užitek pro Dalmacii bude míti tato úřadní ministerská návštěva. kmetů.
Hartl Hartlův doktor Kosel Dulmacie Zadr Dalmacie Split Kotor Vídeň
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 28 dubna. Sjozď ruských žuruglisli. Tyto dni konal se v Petrohradě sjezd jedné části ruské žurnalistiky. Sjnzd trval tři dni v nichž konalo se pět scházi. Zvolen výbor pro pořádání podohných sjezdů ve větších ještě roz- měrech. Předpokládá se, že na sjezdy každý list bude posílati jednoho svého redaktora. Z Petrobradu bylo pozváno 48 orgánů, Moskvy 11, z venkova 81 ruských, 16 pol ských, 12. lhtyšských; arménskému, gruzínskému a estonskému lisku nabídnuto, aby poslaly svýel delegátů libovolný počet. Všech pozvání roze- sláno 250, sjelo pak se 140 účastníků, mez nimi 36 z Petrohradu, 7 z Moskvy, z venkova 43 Rusů, 6 Gruzínů, 5 Arménů, 4 Estové,2 Poláci, 2 Židé, 1 lotyš, 1 Fin. »Venkoveme rozumí se tu celé Rusko mimo. Petrohrad, evropské i asijské. Přijeli účastníci z Kavkazu, ze Samarkandu, ano až od Amuru.
Sjnzd Rus Armén Praha 28 duben Petrohrad Moskva Finsko Rusko Kavkaz Samarkand Amur polo ský Gruzín Est Polák
14 article
Rakování ve schůzích bylo dilem stavovské. dilem politické. Professor Miljukov dovozoval, že je třeba vypracovati »určitou, politickou plat- formu. Všichni řečníci se shodovali v tom, že politická reforma musí vésti k národnímu před- stavitelstvu, jež ňesmí miti pouze hlas poradný nýbrž míti musí moc zákonodárnou. Také jedno- hlasně bylo usneseno, aby příšti národní před- stavitelstvo bylo demokratické, t. j. založené na všeobecném, rovném, přímém a tajném hlasova- cím právě. Otázka, sluší-li dáti volební právo také žen- ským, narazila na částečný odpor, ale vétšina se rozhodla pro ně. Ještě méně jednomyslnostir ukázalo se, když šlo o »vypracování socišlného bodu platformy«, ti j. o otázku selskou a dělnickou. Čásť účast- níků byla pro zvelebování selských i dělnických poměrů podle potřeby, aniž by hnuto bylo pa- nujícím sociálně-hospodářským strojem, druzí ale stáli na tom, aby v zásadě byla příjata naciona- lisnce půdy a spolačenství prostředků výroby. Protože každé z těchto dvou slanovisek mělo pro sebe polovinu účastníků, nebylo možnu pro- vésti usnesení a konstatováno, že sociálná otázka nemůže sjednotiti žurnalisty v Rusku v jeden spolek, pročež usneseno, aby sociálně- hospodářská čásť byla vyloučena z »platformy«.
Miljukov Rusko
15 article
Horké debaty vyvolala také národní otázka, ale dosaženo jednomyslnosti v prohlášení sjezdu, že je pro to, aby všem národům v Rusku dáno bylo stejné právo národního rozvoje, kulturného sebeurčení a široká samospráva. Když došlo na to, aby na základě přijatých zásad vypracovány byly stanovy svazu, skupina účastníků socialistického smýšlení prohlásila, že nemůže do svazu vstoupiti, protože svaz bude umělým a skutků neschopným, nobude-li sloužiti socialistickým cílům. Skupina tato setrvala na svém, načež ostnt- ních 73 účastníků sjezdu prohlásilo, že »Vše- ruský svaz žurnalistů« na základě přijatých zásn jest uskutečném. Strossmayer o Rusku. N Tolstoj v petrohradském »Slově« zazna menává následující výrok Strossmayerův, který k němu učinil, když ho pisatel před osmi léty v Dakově navštívil. Pravil: »Véřím v budoucnost Ruska a slovanského plemene. Ale Rusko prve musí se obrodití v světla a pravdě, a všeck Slovanstvo musí se semknouti jak možno nejůže jednotou víry. Rusko jest povoláno učiniti po- čátek a sjednotiti všecky církve křesťanské, na- čež obrodí se Západ čerstvým proudem živo víry, tekoucím ze slovanského východu, z Ru- ska.«
Strossmayer Tolstoj Strossmayerův Rusko národní rozvoj
16 article
Schůzka ministra Goluohowského s Tiltonem Význam benátské schůze rakousko-italsk byl již na úvodním místě tak úplně vystíhnut že bylo by zbytečno šičiti se o něm znovu dříve, nežli bude svět politický postaven pře resultáty schůzky této. Budou-li resultáty tyto míru rozhosně příznivy, o tom ovšem dovoleny jsou dostí silné pochybnosti. Ostatně z přípitků, kteréž možná budou při některé ze slavnost- ních hostin proneseny, bude lze souditi již uspoů částečně, podařilo-li se neshody rakousko- italské, zvláště v nazírání na otázku bzlkánskou. uklidti. Ovšem i tu bude třeba čísti — tak řikuje — mezi řádky, poněvadž mluva diplo- matů dle prastarého ale po dnes upiatňovanéh rčení není k tomu dělána, aby odhalovala pravdu. Z hlasů časopiseckých, jež ovšem pře samým uskutečněním schůzky ukládají si rovněž reservu nelze dnes nových momentů uvésti Obmozují se částečně na fráse o polepšených a srdeěnějších teď prý stycích mezi oběma spo- jenci Pravdou jest ovšem, že za. Forlise a Ti tona Italie hledí udrželi poměr svůjk Rakouskn na rozdil od ministerstva. Zsnardellova v non málních aspoň kolejích, ale tam, kde interessy dvou států sousedních a city národův se spolu nijak nekryjí, tam dodržeti směr ten ne- stačí někdy ani vláda geniálních státníků, tlm méně vláda politiků tak prostředních, jake Fortis i Tittoni jsou a byli.
Goluohowský Tittoni Fortis
17 article
Mimochodem zaznamenáváme, že dle ně klerých hlasův německých Vilém II to byl. jenž se o novou schůzku ohou státníků zvlástě přičinil. Je pochopitelno, že, ježto Německo stále více doznává zálusk na Terst a po nedávné dohodě franko-itulské není ani j pomér Némecka k Italii valně srdečný — tozdil v tónu obou přípitků neapolských jasně to dokazoval — ale stejně jest přirozeno, že Německo má zájem aspoň dočasně Ralii na spolek němecho-rakouský upoutati. A snad také tuto jako jinde a jindiy jsou rakoušti státnici vyvoleni, obstarávati ně mecké interassy- U schůzku v Opatii uchystal prý Vilém Il. ale od té doby se poměr rakouskoritašský tak prý pohoršil, že schůzka nynější stala se nalé havě nutnou. Z formálnusti schůzky dlužno uvěstí: Hrabě Goluchowskin přijel do Benáiteke o 10. lrod. 30 min. dopoledne. Uvílán byl na nádrna jménem ministra Tittona legačníine radou br. Macchim di Cellere. Mmo něj bylý na nádruž vyslanec hr. Lülzow a místokonsul svob. pán Spons-Boden. Hr. Goluchowaki odebral, se vi gondale, jejiž gondoliéři byli ozduheni stuhami v barvách cí sařské vlajky, do hotelu »Europe«. O 8. hod. večer mánistr Tittoni pořádal hostinu na počes Guluchowského.
Vilém II il Goluchowskin Benáiteke Uvílán Titton Macchi Celler Tittoni Německo Terst Hradec SponBoden
18 article
»Gazella di Venezia« pojednává v delštn úvodniku o stanovisku Italie k různým otázkám jež v území Středozemního moře vyžadují po- zornosti velmocí a nepochybuje, že Tiltoni oce ňuje plně význam těchto dlázok. V příčině zem balkánských jest prý jedné mysli s hr. Golu chowským, jehož návštěva v Benátkách jes prý nejlepší předzvěsti pro budoucnost. Vzble- dem k nynější situaci v Makedonii jest návštěra hr. Goluchowského tím cennější. Lze tíci o těchto hlasech oſieiosních ovšen totěž, co jsme nahoře byli řekli o mluvé diplo matův. Z Benálek, 29. dubna. (C -B.) Ministe hr. Goluchrowaki odebral se o 2. hod. odpoledníve společnosti vyslance hr. Lützowa do Grand- hotelu, kde ho u schodů přivítal vyslanee vé- voda Ararnu a br. Macehi di Cellere, již ho doprovodili do Tiltonových komnat. Ministr Titoni vyšel hosti vstříc a pozdravil se s ním srdečným potřesením ruky, ubezpečuje ho, že návštěva je mu velice milá. Oba ministří a oba vyslanci setrvali spolu v srdečné rozmluvě tří čtvrti hodiny. Tiltoni odvětil návštěvu hraběte Goluchowského o 5 hod. odpol.
Gazella di Venezia Tiltoni Gola Macehi Celler Tiltonový Titoni Goluchowský Benátky Makedonie Benálek Grandhotel
19 article
Eduarď VII. v Paříži. Dnes večer přibude král Velké Britanied mefropole nad Sekvanou. Rovněž hlasy a vý- znamu této návštěvy podstatně se liší, kdežt mnohé kruhy francouzské oddávají se až zjevně optimisticky naději, že krátký rozhovor Lou belův s Eduardem zjedná Franeii silnější než dosud, oporu i oficiální Auglie v otázce mara- cké, zahraničný tisk namnoze Francii varuje před touto nadějí a před touto důvěrou. A to netoliko lisk ruský. A dodává se zvláště, že skutečné kroky britského zástupce Lowthera u sullána egyptského zrovna ve Franeii zklamou. Odiud snad, z předpokladu, že vláda angli cká není nijak odhodlána páliti si praty proti Némecku za interesy francouzské, plyne asi, že Německo trvá v naprosté neústup- nosti vůči franeouzskému stan- visku v otá zee marocké. Tak na do- taz dopisovatele »Standardu« v Tangeru, zda Německo po ochotných projevech Deleasséavých své stanovisko v otázce marocké změnilo, dal německý zástupce Tolienbach odpověď rozhodně zápornou. Německo nepřizná prý žád- nému státu v Marokku zvláštních práv a bude prý trvati na rozdíl od nemno- hých ujištění Francie na tom, aby zásada »ote vřených dveří« zplna byla uhájena. Berlínský dopisovatel »Tempsu« ujišťuje, že celou kampaň protifraneouzskou v otázc marocké vede důvěrník Viléma II. Holstein s kreaturami svými Tollenbachem a Rosenem přes hlavu Bülowa. Tento hledí prý se do záležitosti té co nejméně mísiti. Ale to nezaa- mená žádného zisku pro Francii, nehoť Vilém II právě dokázal opětné, že jest an sám sobě kaneléřem.
VII Velký Britanied mefropole Lou Eduard Deleasséavý Vilém II Holstein Rosen Bülow Paříž Francie Německo Tanger Maroko Lowther
20 article
Změna v následnictví belgickém Následník krále Loopolda II., bratr jeho hrabě Flanderský, jest starcem tělesně úplně sešlým a nad to i hluchým. Proto agituje se nyní v Belgii silně proto, aby ještě za života krále Leopolda zřekl se náro tu na trůn ve pro- spěch syna svého Alherta. Valná hromada České společnosti pro veřejné zdravotnictví v Praze konala se v místnostech Ženského klubu českého P dubna večer za předsednictví pana dra. Záhoře,u přítomnosti zástupců městské rady pp. dra. Boučka a dra. Štycha a pí. Hovorkové, zástupkyně Ústředního spolku českých žen. Předseda sdělil, že prof. Maixner přednášku svou o dispensáři pro nemocné tuberku- lesou odkládá do příští schůze a prohlásil, že pod svoje vyjádření o nynějším stavu zdravotnicíví praž- ského v odpověď na přednášku prof. Hueppa 16. listo- padu 1904 v německém spolku pro záležitosti měst- ské. Pravil, že přednáška prof. Hueppa pchybuje se v rámci článku uveřejněného v týdenníku „Zeil“ ze 17. května 1902 s názvem „Die Assanierungssorgen“ a že ji třeba posouditi po stránce formální a věcné.
Loopold Leopold Bouček Štych Hovorka profesor Maixner Hueppa Zeil Belgie Praha die Assanierungssorgen
21 article
V ohledu formálním jest pochybena, poněvadž vyzýv a nepoučuje, což by lépe slušelo professoru zdravol- nictví. Pan prefessor uznává, že v době 16 reků lze zpamenati pokrok zdravotní a uvádí, co vše bylo vykonáno; byly zřízeny jatky, spojovaef silnice pod Letnou, tržnice, spojení předměstí drahami, osvětlo- vání města i dlažha se zlepšila, chodníky byly roz- šiřeny, kanalisace města se chválí. Nyní následují ne- dostatky: primitivní čištění ulic, odvoz smetí, nedosta- tek desinfekční stanice, nepochopené assanování mě- sta, špalný stavební lád, nedostaícčné zakládání vill a bytů pro dělníky, parků, hřišť pro mládež u škol, opatřování pitné vody; Praha jest hnízdem tyfovým celkem jeví Praha v malých úkonech assanačních po- krok, veliká assanační opatření byla svedena do pra- vých kolejí neb se částečně provádějí. Vždycky roz- hoduje způsob, jakým se hájí pokrok zdravotní a vše- obecný, p. prof. Hueppe toho způsobu nezná. Na radnici se uznávů, že způsob čištöní ulic není správný. ani odvoz smetí, rovněž i nedostatečnost nynějšího desinfekčního zařízení, kteréž bude doplněno de- sinfekění stanicí v VIII. části pro levý břeh vltavský; změna stavebního řádu, který byl v období sně- movním 1895 zvláště zpracován a odevzdán, závisí na sněmu a ne na obci a třeba lilovati, že nebyl dosud pleném projednán, s čímž rovněž souvisí za- kládání vill a cottagí i sadů — hříšť ovšem pro mládež u škol jesť velmi mále, postup assanace nevybovuje zásadám hygienickým, velikým nedostatkem bud ovšem stálé nerozřešení otázky vody pitné. Projekl, který se bude prováděti, jest starý projekt spořitelny a dlužno jenom litovati, že dosud proveden není;
profesor Hueppe Projekl Letná Praha
22 article
7 roků uplynulo od r. 1898 a dosud vody není: po- slední tyfus byl koncem r. 1903 a počálkem r. 1904 zavlečení cholery z Huska jest velice možno: nedo- statek vody bezvadné bude v takové době pro oby- vatelstvo pražské ostdným a zodpovědnosť padá na ty, kteří provedení vodovodu do dálky požinuli, za- jisté pánavé dolyční mají o tom vědomost, že se vodn ve voznicích rozváží, což obci neslouží ka cti — v tom ohledu jest rozhofčení prof. Hueppe odůvodněno měli by sobě p. předseda správní rady vodárny spo- lečné jakož i p. přednosta referátu oprávněné ža- loby p. prof. Hueppa častěji přečísti; zde se staly veliké chyby neodpustitelné, o kterých se příležitostn v zájmu věci zmíniti třeba: Ingerence na opatření vedy pitné nebyla Iídícímu lékaři města poskytnuta, což také platí o jatkách; proto však přese všechno, v poslední hodině pravím, by všechny otázky až na kanalisaci usfoupily do pozadí, aby olázka vody pitné s největším urychlením byla řešena, by záhubě oby- vatelstva bylo zabráněno při blížici s katastrofě. Ce- kem uznává prof. Hueppe, že pokrok zdravolnický postupuje. Ohledně názvu „Praha město tylové nutno všímnoutí si všeobecné úmrtnosti a úmrtnosti lyfové a tuberkulosní. Z číslic níže uvedených jasno. že se přece za 16 roků, já počítám za 20 roků, slal veliký, nepopíralelný pokrok, neb průměrná všeobecná úmrtnost byla za desetiletí: 1884 1893 1894—1903 nemocností in- 21.50 = — 5.82 fekčními ne- 15.12 = — 1 91 % mocemi . .. úmrtnost in- fekčníini ne- 1.24 = — 1.61% 2 85 mocemi . .. nemocnost na 279 = + 007 tyf .. . . . 2.72 úmrtnost na
profesor Hueppe Hueppa Praha město
23 article
0 32 = — 0.02 tyf...... 034 Z číslic těchfo plyne, že ve 2. desetiletí klesá úmrtnost všcobečná o 5.82no, úmrtnost nemocemi infekčními o 1.61%o, úmrtnost od tyfu o 0.02° /ee. úmrtnost od tuberkulosy o 0.75%e, nemocnost od ne- mocí infckč, o 1.91co, nemcenost od tyfu břišního stoupla o 007cs. Klesání všeobecné úmrtnosti i o nemocí infekěních i klesání nemocnosti od nemo infekčních jest indikátorem zdravolnictví města. Čís- lice tyto jsou podmíněny různými faktory, které maji vliv na stoupání a klesání úmrtnosti: faktorové tito jsou: Zřízení městské zdravotní rady r. 1881; jmeno- vání fysika města r. 1882; zostřená kontrola in- fekčních nemocí; důsledné provádění desinfekce; zří- zení dozorců zdravotních: zřízení školních láznír 1894; zřízení ústředních jatek a trhu r. 1895; počátel provádění kanalisace dle soustavy Lindleyovy r. 1804 tržnice r. 1897; městské zkušebné stanice pro potra- viny r. 1897; lázní lidových r. 1900; odstraňován živností obtěžujících zápachem a kouřem z vnitřku města; energické provádění očkování; soustavné od- straňování závad zdravotních; koncem r. 1904 při- stcupilo zásluhou primátora dra. Srba jmenování škol- ních lékařů. Instituce uvedené potřebovaly mnohoa mnoho času a mohly jenom postupně zřízovány býti.
Lindleyův Srba tyf
24 article
Ovšem tyfus stoupl v nemocnosti jak v číslici rela- tivné tak absolutní, při úmrtnosti v číslici pouze abse- lutní, nikoli však v číslici relalivné. Pozvolné klesání nemocnosti tyfové lze při postupu kanalisace cče- kávati a po zavedení dobré pitné vody se také tyfus ztratí, jako se ztratily pravé neštovice od r. 1894. Není žádným tajemstvím, že se jmenoval Mnichov bnízdem tyžovým a zavedením soustavné kanalisacea dobré vody pilné a četných jiných zdravotnických děl stal se městem zdravým. Ostatně Praha není sama rakouském státě tyfem stižena, nýbrž také jsou jiná města; nedávno množil se tylus ve Vídni a zuřil v Berlíně, v Těštně a v Pulji: tedy v tomic ohledu třeba býti spravedlivým. V Praze se nyní služba zdravolní zdokonaluje, poněvadž se nekladou roz- veji zdravotnických děl překážky a lze v dozírné době další jeho rozvoj očekávati. Nedostatky jsou Nesostatek dobré vody pitné; odstraňování smetků z ulic jest nepříznivou stránkou zdravotnickou: lz řešiti obcí neb společností; nedostatek zdravých, laci- ných příbytků: lze opatliti zámožnými jednotlivcí slátem, zemí, obeí z ohledu na tuberkulosu; nedo- statek isolačních nemocnic: vydání říšského zákona zdravotního proti nemocem infekčním: což nálež státu. Zapomněl také p. prof. Hueppe, že máme i sou- kromé společnosti pro pěstování zdravotniciví veřei ného. Klub přátel veřejného zdravotnictví konal mno ho, rovněž Česká společnost pro veřejné zdravot nictví. Za 9 roků trvání svého pořádala společnost5 přednášek a hygienický kurs pro ženy a podala pe
profesor Hueppe Mnichov Praha Vídeň Berlín 5 přednáška
25 article
tice na patřičná místa o rezmnožení nemocnic, reso soluce o prohloubení studia porodních bab, o řádu zdravolním pro holírny, o poučevání dělí školních o zhoubném účinku alkcholu, o zřízení lázní školních a zavedení přestávek mezi vyučováním, petice o zí- zení ministerstva pro veřejné zdravotnictví, o zákazu prodeje tabáku mládeži do 16 roků V témž směru pracuje zdravotní odbor Ústlel- níbo spolku českých žen a v poslední době Spolek architektů a inženýrů a Společnost pro spalován mrtvých. Po přednášce p. dra. Záhoře byl schválen pro- tokoli minulé valné hromady. Zpráva jednatelski schválena byla jednomyslně, rovněž i zpráva po- kladní. Jmění společnosti ohnáší 2812 K. 22 h. fond Preiningerův 82 K 19 h. Členů čítá společnost 150 Při, volbě zvoleni byli: za předsedu p. MUDr. Jindřich Záhoř, měst. fysik, za místopředsedu p. Lud:. Čížek. městský vrchní inženýr; do výboru: p. MUDr. Oe Janota, měst, okr. lékař, Ph. dr. Boh. Kraft, měst chemik, pí. Anna Kuklová-Bezděková, p. MUDr. Ja Lenz, c. k. policejní lékař, primář nemocnice, p. MUD J. Vrat. Novák, assistent české polikliniky, p. MUpr Duchoslav Panýrek, měst. školní a odborný lékař,p Václav Procházka, učitel na paedagogiu, p. Ph. Me Heřman Rüdiger, lékárník, p. MUDr. Jiří Turinský měst. okr. lékař; za náhradníky pp.: Lad. Baudš, ing chem,, měst. chemik, MUDr. Čeněk Klika, měst. okr lékař, Jos. Polívka, stavební akcessista, MUIDr. La
Preiningerův MUDr Jindřich Záhoř Janota doktor Boh Kraft Kuklová Bezděková Lenz Novák MUpr Duchoslav Panýrek Procházka Heřman Rüdiger Jiří turinský Baudš ch Klik Polívka Muidr Jos Ústlet MUD J
26 article
Procházka, měst. okr. lékař, Stan. Zungl, ing, měst. inženýr a arehitekt: za revisory účtů ppa: Skřiva Otakar, továrník, Karel Škvára, učitel Po volbách byla projednávána otázka sloučen se společnosti s klubem přátel veřejného zdravolni- ctví. Předseda líčí vznik, vývoj i důvody této otázky a předkládá jménem výboru valné hromadě návrhy: Česká společnost pro veřejné zdravetnictví Praze sloučí se s Klubem přátel veřejného zdravol- nictví v jeden spolek Spolek sloučením vzniklý bude se nazývati: Spo- lečnost přátel veřejného zdravotnictví. Stanovy jeho buďlež vypracovány na základě stanov obou spolk nynějších ve formě nejširší. Formální provedení sloučení svěřuje se výboru, klerý se zplnomocňuje, aby příslušné kroky u poli- tického úřadu podnikl Pro případ, že by § 9. stanov záležitost znesnad- ňoval, usnáší se valná hromada na event. změně lo- hoto paragrafu v lomto znění: Spolek přestává, má-li méně než 30 členů, aneb usnese-li se tak valná schůze za přítomnosti nejméně třetiny členů v Praze bydlicích. Rozejde-li se spolek dobrovolně, rozho- duje poslední valná hromada o tom, jak se jměním naložiti se má, byl-li spolek rozpuštěn, připadne jinění jeho fondu prc vydržování české dětské nemoc- nice. Výbor se zplnomocňuje, aby dle potřeby o lul změnu stanov zadal Volných návrhů nebylo. Předsedn zakoněil schůzi kritkým dosloven.
Procházka Stan Zungl Ing Karel škvára Praha Skřiva Otakar
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Výkenný výbor národní strany svobe- domyslné konal včera schůzi za četné účast svých členů. Předseda říšského klubu poslane- ckého dr. B. Pacák podal zprávu o jednání ve Vidni. Zpráva jeho byla po obšírné dehat vzata se souhlasem na vědomí. — K užší volhě na Slánsku, Velvarsku Lihochovicku! Způsob, kterým orgán sdru žení českých zemědělců v pátečním svém čísle při- pravuje volehní štěstí agrárnímu kandidátu p. Frant. Landovi pro úterní konečné rozhodnutí volehní, zasluhuje několik slov klidného odmit. nutí, klidného přes všechnu nezřízenou buráci- vest náruživého výbuchu, vypočteného na omrá- čení a vášnivý strannřeký vír uvedeného úsudku voličova. Hlavním materiálem štvavého vý- padu, od jelož silných slov slibuje si vedení agrárnické úspěch posledního okamžiku, jest velební plakát, v den druhě volby v okrese na- lepovaný, jejž ergán sdružení de slova otiskuje.
Pacák František Slánsko Výkenný výbor národní strana svobe Velvarsko Lihochovicko
28 article
Obsahu plakátu toho, jejž nazývá list pané Práškův „nejpodlejší a nejhanebnější zbraní volební“, věličstvu známého, nedotýkáme se blíže, odpovědnost za obsah ten odmitaji činitel národní struny svobodomyslné v okrese voleb- ním, z jednoduchého toho důvodu, že nemají a neměli s ním ani „domnělí náhoněí““ kandidáta p. dra. Munzara nižádného spojení. Jak ze- vrubně zjištěno, byl citovaný plakát napsána objednán jedním z nejzarytějších odpůrců ná- rodní strany svebodomyslné, proti níž ostatně také výslevně namířen, i jest plakát tento dí- lem v okresu známého realisty. Znění i obsah plakátu odsoudili v první řadě všichni stoupenei národní strany svobodomyslné, a všichní stou- pencř kandidatury dra. Munzara, kterýž sám vý- slovně profestoval proti slovným obratům i ten- denei průhledné této intriky, kteráž přišla, jak vidno, vhod právě agrární agitaci. Očisťovati stranu, její stoupence a vedení z nářků a sečení, obsaženého ve včerejším článku agrárnického časopisu, pokládáme za zbytečno, naším výkla- dem o původu plakátu, stávají se ostatně bez- předmětnými. Tolik byle nutno prohlásiti oproti nejapnému výpadu agrürnickému, k jehož oce- nění a odsouzení předpokládáme dosti zdrav mysli ve volebním okrese. Voličstvo jeho při stupuje k volebnímu rozhodnuti mezi předsta- vitelem intelligence, vyzbrojené nejvybroušenější zbrojí, odborného vzdělání, uschopňujícíhe k há- jení zájmů rolnictva i v nejsložitějších problé- mech zákanodárných na každém místě, mezi mužem, dosáhnuvším ve vědě agronomické
Práškův Munzar
29 article
stupně vůhec dosažitelného, mezi drem. p. Mun- zarem a kandidátem stavovského tříštění sil ná- rodních stůj co stůj, nemajícího jiné kvalifi- kace, než jaké mu dodává bezmezně štvavý,a bohužel, že říci musíme i nizký, k stejným pu- dům se obracející, způsob štváčského ohromo- vání jasného politického svéurčení. Zůstavu- jeme všechny ostatní nájezdy agrárního listu, který uchyluje se dokonce i ke klepům, stejně směšného jako nejapného druhu, a klidně zůsta- vujeme jich právoplatně odmitnutí voličstvu, kte- réž v den úterní promluví své závěrečné slove ve výmluvné řeči, kterouž tak neklamně prohlá- silo se již při druhé volhě pro kandidáta národní strany svobodomyslné, p. dra. Josefa Mun zara! — Jak hrabě Šternberk sám sebe cha- rakterisuje. Zmínili jsme se již o tom, že český poslanec hrabě Vojtěch Šternberk vy- dal ve Vídni u Bensingra knížku německých novell a básni. Zde nent míssta ku posouzení těchto literárních plodů zajímavého zástupee českého lidu, o němž dovolili bychom si tvrdíti, že kdyby nebyl rozeným hrabětem, měl jiné vychování a byl prodělal normální školu živots, mohlo se z něho při nepopíratelných vlohách neobyčejně »silném« temperamentu státi sna cosi kloudnějšího, chceme pouze reprodukovati některá zajímavá místa z jeho konfessi, neb t niěím jiným nejsou povídačky a rýmovačky, jež byl shrnul pod ne zrovna chutným, sl pro hraběte Šternherka charakteristickým nápi- sem: »Kde není jidla a pití.« Nehledě k do- znání, že v jedné noci prohrál 150.000 zl.z zlosti nad tím, že děvče, které zbožňoval jež se válelo kdesi na Iouce, pokrylos obličej hrstí sena, jest nejinteressantnějš »novella«, nadepsaná »Po vítězství«, v níž lld
Mun Šternberk Šternberk Vídeň