3
masthead
30. dubna 1905. Císlo 118.
4
article
šího ústředního parlamentu, již hotovou, ne-
měnitelnsu udáhostí. Toto vyrovnáni
musilo se přijati tak, jak bylo císařem za ostatní
země smluvenol
Státoprávně byly jim země koruny české
mediatisovány, vtěleny v úlvar beze-
jmenné formy „království a zemí v říšské radě
zastoupených“; země české zejmena zíratily
bezprostřední vliv na zahraniční záleži-
tosti, který zástupci sněmů jejich byli by mohli
v ústředním parlamentu celé říše vykonávati,a
bez svého svolení a proti své vůli sníženy byly
na úroveň sněmíku vorarlberského, neboť od t
doby mohou účastniti se jednání o zahraničních
záležitostech jen prostřednieteím eislij-
tánského parlamentu a delegací z něho, ne ze
sněmů zvolenýcli!
5
article
Tato povalia rakouského oktroj o va
něho státního převratu ovšem znamená vzhln-
dem ku poměru ulierského článku XII. k vyrov-
nacim ustanovením ústavy prosincové, že uher-
ský vyrovnací zákon jest originálem,, ra-
kouský jen jeho folií, kopií, kteráž pod-
statná slabina zajisté neposílí interpre-
tační význam rakouského textu
při čeitných rozporech stylisaec obou
zákonnl
Přicházíli se proto dhes s návrhem se
strany německé, aby na místě obou vyrovnacicli
zákonů uzavřena byla sml ouv a mezi oběma
polovicemi, jež by poměry nově upravila, pal
pozdě přichází pan posl. P'rade s toulo
smlivní deou! Za vylíčené státoprávní převaly
svého člänku XIIi nebudou Uhři as ochotn
sankcionovat s mllouvou vyrovnání i meri-
torně Předlitavsku prospěšnější. Smlouvu
vzájemně spravedlivou a státoprávnímu stavu
telidy odpovídajíeí; smlouvu mezi zeměmi uhier-
skými a státoprávními celky ostatních zemí J. v
měla německá levice žádat, když r. 1867 jed-
náno bylo o ulerské vyrovnání! Uhří dnes uzn-
vrou sotva vyrovnání in peius! Uhiří sotva vzdaj
se interpretační zbraně sporných ustanovení
či. XII., již Beustova povrehinost jim vydala
ledh by nové vyrovnání rozřešilo sporná mista ve
smyslu jejich výkladu!
Uher
Beustův
Předlitavsko
XII
6
article
Počne-li se na př. znova upravovat § 11.
s reservátním právem koruny ve věcech vojen-
sliých, není myslitelnc, že by Uliři přijali nové
jeho znění, pokud by passus o „uherském“
vojsku a „ůstavních vladařských právech Jeho
Veličenstva“ nebyl upraven se stanoviska, kter
by vliv uherského sněmu na správu a vnitřn
organisaci vojska uplatnilo dalokosáhlejším ješte
rezběhem, než učinilo usnesení 9člennéhio komi
tétu liberálni strany z r. 1903. Palk bylo by no-
pochybně veta po výhradné pravomoci panovní-
kově v tom směrul
Němocký navrhovatel zalhává tedy sám
sebě, když věři ve splnitelnost svého požadavku
o zachováni této absolutní kompetence vlada-
řovy, který současně v návrhu svém vyslovuje
Rovněž nelze věřit, že by při nové s ml u
ní úpravě udrželi se s byla kodifikována ny
nější povala správy zahraničníchi záležitostí a
existence dologaci.
Ti mají Mhďáři své odehylhé intorprotační
názory, prýštíci ze znění zák. čl. XII., jež ne-
mají jem povahu theoretickou, ale i aktuálni
účinnost politickou, protože staly se obsahem
politických hesel a postulátů.
(Dlokončein í.)
Uliř
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Fraze, 29. dubna. (Dr. Sy l v e s ten
o situaci.) Člen německé strany lidové; dr.
Sylvester, mluvil ve čtvrtek ve voličské schiůz
v Selhohradě o situaci. Vyličiv poměry v rakou-
ském parlamentě za vlády Gautschovy, přešel na
krisi uherskou, a projevil obavu, že ko-
runa, aby nemusila činiti ústupků v oboru vo-
jenstvi, odhodlá se poskylnouti Uhrám nové vý-
hody v oboru hospodářském a národnostním. Ra-
kouskému parlamentu nastává tedy povinnost
bditi nad tim, aby nebyl hotovými událostmi
překvapen, jako roku 1867. Nové vyrovnůní
s Uhrami nesmí býti příště uzavřeno jen mezi
korunou a Uherskem: Kdyby však došlo na kon-
flikt s Ulirami; pak i Rakousko musí vyžadovnti
důkladné revise vyrovnání. Při tum rakoušt
Němei nesmějí prý zapomenouti, že v Uhrách
žije na dva milliony jich soukmenoveů; těmto
uherským Němcům musí se dostati také aspoň
takové ochrany, jako Němeům v Čechnáích. P
připadě bude prý nutno zabývati se otázkou,
nebylo-li by účelno, provésti hranič n
čáru Uher jinak, než jak běží
nyní (?). V možnost osobní unie ve středu
Fraga
doktor
Sylvester
Gautschův
Němec
Uher
sa l
Uhry
Rakousko
8
article
Evropy dr. Sylvester nevěří. Potom mluvi
o Dalmaeii a prohlásil, že onen bod line-
ckého programu, v němž se žádalo odloučení
Dalmacie od Rakouska, nutno změniti, poněvadž
se změnily paměry v Bosně a Hernegovině
Němci mimu to v pesledních lětech se přesvěd-
čili, že mořský břeh má pro stát jiný význam,
než tušili, když byli na sjezdu v Linci. Dnes už
vědi i rakouští Němci, že odloučení Dalmacie
bylo by velikou škodou pro Rakousko, jež by
pestoupilo Uhrám polovinu svého přímořía
s ním na 50 výborných přistavů. Odstoupením
Dalmacie Terst by ziratil velikou čásť svého ob-
chodu a do Bosny nebylo by možno dostatí se
z Rakouska jinak, než přes území uherské. Dou-
fejme, že podobně, jako se změnily názory ra-
kouských Němců o Dalmacií, změní se opět po
několika létech také jich názory o jiných zemích
a národech rakouských.
doktor
Sylvester
Němec
Evropa
Rakousko
Boseň
Dalmacie
Uhry
Terst
Bosna
9
article
V Praze, 29. dubna. (Uherská knis e.
V Pešti zavládlo úplné bozvětří. Pověsti o brz-
kém přijezdu panovnikově do Pešti ukázaly se
planými; dnes se tvrdi, že příjezd panovníkův
může se očekávati leda v polovině května. Co
bude do té doby, nikdo nevi. Sněmovna bude
projednávati adresu a teprve, až text adresy
bude schválen, možno se nadíti nějakých nových
kroků za účelem rozřešení krise. O něco živěji
jest nu venkově; tam opposiční strany čile agi-
tují a jedna stolice, jedno munieipium za druhým
přechází do tábora opposičního.
Z Vidhě, 29. dubna. (Haličské ren-
tové statky.) „W. Ztg.“ otískuje hlavní
ustanovení nedávno schváleného zákona o ha-
ličských rentových statcích. Účelem zákona jes
poskytovati za účelem zřizování a udržováni
statků prostředhí velikosti půjčky ze zvláště
k tomu zřízeného zemského fondu, kteréžto
půjčky se mají úrokovati a umořovatí roční re-
tou a na statcích mají býti hypotekárně zaji-
štěny. Půjčka může se poskytnouti 1. na spla-
ceni hypotečních dluhů, váznoucích na statku;
2. na splacení dědičných podílů; 3. na splacení
kupní ceny za celý statek neb přikoupené k němu
W Ztg
Praha
Pešť
Vidh
10
article
díly a různé pozemky; 4. na stavbu potřebných
hospodářských budov; 5. na meliorace; 6. na
opatřeni.žix inrontáře a.7. v případě potřeby na
epalření autného provozovacího kapsitálu. Ren-
tová půjčka smí se poskytnouti pouze osobám.
jež se zemědělsčvím skutečně prakticky zabý-
vají a jeví tolik sehopností, že půjčky užjí
opravdu ve prospěch statku. Půjčky má udileti
zvláštní „zemská komise rentových statků“, jež
má právo vyďúvatí dlužní úpisy, za něž ručí
jednak stntky dlužníků, jednak i celá země.
Místodržitelství vede prostřednictvím zvláštního
komisaře dozor nad činností komise rentových
statků a má právo zastaviti každé její usnesení.
příčí-lí se zákonným ustanovením,
Ze Lvava, 27. dubna. (Návštěva la-
ličských středních škol) Výkaz zem-
ské školní rady o návštěvě haličských středních
škol v roce 1903.—4 jest pro haličské Rusy ve-
lice nepřiznivý. Teho roku navštěvovale haličsk
stř školy 15.282Poláků, 5297 židů, hlásících se
většinou k jazyku polskému, menší části k ja
zyku německému a jen 4714 žáků národnost
ruské. Ještě nepřiznivější jest tem poměr n
roálkách.. Všech roalistů bylo v enem školním
roce 3339, z nichž bylo Puláků 2145, židlů
978 a Rusů pouze 216. Nepatrný počet ruských
žáků nm středních školách vysvětluje se jednak
tím, že města hnličská jsou obydlena skore vý-
hradně Poláky a židy, kdežto Rusové bydlí na
venkově a proto jest spojeno s většimi výlohami.
museji-li své synky posílati na studia do vzdlá-
loných měst; hlavně však menší intelligencí ru-
ského lidu haličského, jenž málo ještě chápe
potřebu vyššíha vzdělání.
Ren
Rus
Polák
Lvava
11
article
Z Pešti, 25. dubna. (Bosenský dle sá-
tek.) „Pest. Lloyd“ otiskuje nařízení losenské
vlády stran přeměny dosaradního naturálního
dosátku v dávku peněžitou. Změnou touto máse
bosenským rolníkům poskytnouti úleva, ježi bude
spočívati v tom, že obtížné a pro rolníky nevý-
hodné každoroční odhadování výtěžku z úrody
a stanovení desátku jakažto daně má se nahra-
diti pevně na delšít řadu lel stanovenou pozemko
vou daní nebo-li paušalováním dosátku. Nová
pozemková daň vypočítá se pro každou obec dle
průměrného výnosu desátku za posledních dese
let a podil, vypadající na jednotlivé rolníky, urči
se dle velikosti a jakosti jich pozemkového ma-
jotku. Rozvrh tento provodou zvláštní místn
komise, z nichž polovinu zvolí si občané, druhou
polovinu má vláda jmenovati ze středu mistníh
oběanstva; předsedou komise má býti okresn
komisnř bez hlasovacího práva. Paušalovaný do-
sátek nemá se platiti hned na podzim, jako se
desud platil dosátek, nýbrž rozvrhne se v něko-
lika lhůtách na celý rok. Obce, které si přejí,
aby se rofo.ma u nich zavedla již letos, mají te
oznámiti vládě nejdéle do 20. května. Reforma
hude se prováděti postupně. Sančnsně přípoušt
se podobná změna desátku v peněžitou paušalo-
vanou dávku také pro dědičné nájemce velko-
slatkářských pozemků (kmety), ale změna sm
nastati jen za souhlasu velkostatkáře (agy)
Lloyd
Pešť
12
article
Ze Zadru, 23. dubna. (Návštěv a mi
nistra financí.) Koncem zimy byla chlášen
návštěva2rakouských ministrů v Dalmacii. Me
v době velikohočních prázdnin přijeti minist
osvěty dn. Hartl, aby se přesvědčil o potřebáel
škol ve Splitu a v Dubrovníce, a s ním též mi-
nistr financi, aby poznal na vlastní oči hospo-
dářské potřeby zanedbané Dalmaeie. S návštěvy
Hartlovy sešlo, snad proto, že se vláda již dříve
rozhodla, vyhověti naléhavé potřebě a opatřit
nevými budovami střední školy ve Splitu a v Du
brovníce. Přijel jen ministr financi, dr. Kosel;
co asi v Dalmacii mohl na vlastní oči seznati,
vysvitne z náslodujících dat. Ve Splitu přistál
ped večer, vstoupil na břeh, půl hediny se pro-
cházel a zase odplaval; pak přistál v Kotoru,
kdež nepříjal ani návštěvu hojtmana, ani zá-
stupců obchodní komory, opět se půl hodiny pro-
chável na nábroží, vstoupil opět na loď a vráti
se do Vídně. Tvrdilo se, že dr. Kosel jede do
Dulmacie za účely služehnými. Dle toho, cosi
v Dalmacii prohlédl, dá se souditi, jaký užitek
pro Dalmacii bude míti tato úřadní ministerská
návštěva.
kmetů.
Hartl
Hartlův
doktor
Kosel
Dulmacie
Zadr
Dalmacie
Split
Kotor
Vídeň
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 28 dubna.
Sjozď ruských žuruglisli.
Tyto dni konal se v Petrohradě sjezd jedné
části ruské žurnalistiky. Sjnzd trval tři dni
v nichž konalo se pět scházi. Zvolen výbor pro
pořádání podohných sjezdů ve větších ještě roz-
měrech. Předpokládá se, že na sjezdy každý
list bude posílati jednoho svého redaktora.
Z Petrobradu bylo pozváno 48 orgánů,
Moskvy 11, z venkova 81 ruských, 16 pol
ských, 12. lhtyšských; arménskému, gruzínskému
a estonskému lisku nabídnuto, aby poslaly svýel
delegátů libovolný počet. Všech pozvání roze-
sláno 250, sjelo pak se 140 účastníků, mez
nimi 36 z Petrohradu, 7 z Moskvy, z venkova
43 Rusů, 6 Gruzínů, 5 Arménů, 4 Estové,2
Poláci, 2 Židé, 1 lotyš, 1 Fin. »Venkoveme
rozumí se tu celé Rusko mimo. Petrohrad,
evropské i asijské. Přijeli účastníci z Kavkazu,
ze Samarkandu, ano až od Amuru.
Sjnzd
Rus
Armén
Praha
28 duben
Petrohrad
Moskva
Finsko
Rusko
Kavkaz
Samarkand
Amur
polo ský
Gruzín
Est
Polák
14
article
Rakování ve schůzích bylo dilem stavovské.
dilem politické. Professor Miljukov dovozoval, že
je třeba vypracovati »určitou, politickou plat-
formu. Všichni řečníci se shodovali v tom, že
politická reforma musí vésti k národnímu před-
stavitelstvu, jež ňesmí miti pouze hlas poradný
nýbrž míti musí moc zákonodárnou. Také jedno-
hlasně bylo usneseno, aby příšti národní před-
stavitelstvo bylo demokratické, t. j. založené na
všeobecném, rovném, přímém a tajném hlasova-
cím právě.
Otázka, sluší-li dáti volební právo také žen-
ským, narazila na částečný odpor, ale vétšina
se rozhodla pro ně.
Ještě méně jednomyslnostir ukázalo se, když
šlo o »vypracování socišlného bodu platformy«,
ti j. o otázku selskou a dělnickou. Čásť účast-
níků byla pro zvelebování selských i dělnických
poměrů podle potřeby, aniž by hnuto bylo pa-
nujícím sociálně-hospodářským strojem, druzí ale
stáli na tom, aby v zásadě byla příjata naciona-
lisnce půdy a spolačenství prostředků výroby.
Protože každé z těchto dvou slanovisek mělo
pro sebe polovinu účastníků, nebylo možnu pro-
vésti usnesení a konstatováno, že sociálná otázka
nemůže sjednotiti žurnalisty v Rusku v jeden
spolek, pročež usneseno, aby sociálně- hospodářská
čásť byla vyloučena z »platformy«.
Miljukov
Rusko
15
article
Horké debaty vyvolala také národní otázka,
ale dosaženo jednomyslnosti v prohlášení sjezdu,
že je pro to, aby všem národům v Rusku dáno
bylo stejné právo národního rozvoje, kulturného
sebeurčení a široká samospráva.
Když došlo na to, aby na základě přijatých
zásad vypracovány byly stanovy svazu, skupina
účastníků socialistického smýšlení prohlásila, že
nemůže do svazu vstoupiti, protože svaz bude
umělým a skutků neschopným, nobude-li sloužiti
socialistickým cílům.
Skupina tato setrvala na svém, načež ostnt-
ních 73 účastníků sjezdu prohlásilo, že »Vše-
ruský svaz žurnalistů« na základě přijatých zásn
jest uskutečném.
Strossmayer o Rusku.
N Tolstoj v petrohradském »Slově« zazna
menává následující výrok Strossmayerův, který
k němu učinil, když ho pisatel před osmi léty
v Dakově navštívil. Pravil: »Véřím v budoucnost
Ruska a slovanského plemene. Ale Rusko prve
musí se obrodití v světla a pravdě, a všeck
Slovanstvo musí se semknouti jak možno nejůže
jednotou víry. Rusko jest povoláno učiniti po-
čátek a sjednotiti všecky církve křesťanské, na-
čež obrodí se Západ čerstvým proudem živo
víry, tekoucím ze slovanského východu, z Ru-
ska.«
Strossmayer
Tolstoj
Strossmayerův
Rusko
národní rozvoj
16
article
Schůzka ministra Goluohowského s Tiltonem
Význam benátské schůze rakousko-italsk
byl již na úvodním místě tak úplně vystíhnut
že bylo by zbytečno šičiti se o něm znovu
dříve, nežli bude svět politický postaven pře
resultáty schůzky této. Budou-li resultáty tyto
míru rozhosně příznivy, o tom ovšem dovoleny
jsou dostí silné pochybnosti. Ostatně z přípitků,
kteréž možná budou při některé ze slavnost-
ních hostin proneseny, bude lze souditi již
uspoů částečně, podařilo-li se neshody rakousko-
italské, zvláště v nazírání na otázku bzlkánskou.
uklidti. Ovšem i tu bude třeba čísti — tak
řikuje — mezi řádky, poněvadž mluva diplo-
matů dle prastarého ale po dnes upiatňovanéh
rčení není k tomu dělána, aby odhalovala
pravdu.
Z hlasů časopiseckých, jež ovšem pře
samým uskutečněním schůzky ukládají si rovněž
reservu nelze dnes nových momentů uvésti
Obmozují se částečně na fráse o polepšených a
srdeěnějších teď prý stycích mezi oběma spo-
jenci
Pravdou jest ovšem, že za. Forlise a Ti
tona Italie hledí udrželi poměr svůjk Rakouskn
na rozdil od ministerstva. Zsnardellova v non
málních aspoň kolejích, ale tam, kde interessy
dvou států sousedních a city národův se spolu
nijak nekryjí, tam dodržeti směr ten ne-
stačí někdy ani vláda geniálních státníků, tlm
méně vláda politiků tak prostředních, jake
Fortis i Tittoni jsou a byli.
Goluohowský
Tittoni
Fortis
17
article
Mimochodem zaznamenáváme, že dle ně
klerých hlasův německých Vilém II to byl.
jenž se o novou schůzku ohou státníků zvlástě
přičinil. Je pochopitelno, že, ježto Německo stále
více doznává zálusk na Terst a po nedávné dohodě
franko-itulské není ani j pomér Némecka
k Italii valně srdečný — tozdil v tónu obou
přípitků neapolských jasně to dokazoval — ale
stejně jest přirozeno, že Německo má zájem
aspoň dočasně Ralii na spolek němecho-rakouský
upoutati. A snad také tuto jako jinde a jindiy
jsou rakoušti státnici vyvoleni, obstarávati ně
mecké interassy-
U schůzku v Opatii uchystal prý Vilém Il.
ale od té doby se poměr rakouskoritašský tak
prý pohoršil, že schůzka nynější stala se nalé
havě nutnou.
Z formálnusti schůzky dlužno uvěstí:
Hrabě Goluchowskin přijel do Benáiteke o 10.
lrod. 30 min. dopoledne. Uvílán byl na nádrna
jménem ministra Tittona legačníine radou br.
Macchim di Cellere. Mmo něj bylý na nádruž
vyslanec hr. Lülzow a místokonsul svob. pán
Spons-Boden.
Hr. Goluchowaki odebral, se vi gondale, jejiž
gondoliéři byli ozduheni stuhami v barvách cí
sařské vlajky, do hotelu »Europe«. O 8. hod.
večer mánistr Tittoni pořádal hostinu na počes
Guluchowského.
Vilém II
il
Goluchowskin
Benáiteke
Uvílán
Titton
Macchi Celler
Tittoni
Německo
Terst
Hradec
SponBoden
18
article
»Gazella di Venezia« pojednává v delštn
úvodniku o stanovisku Italie k různým otázkám
jež v území Středozemního moře vyžadují po-
zornosti velmocí a nepochybuje, že Tiltoni oce
ňuje plně význam těchto dlázok. V příčině zem
balkánských jest prý jedné mysli s hr. Golu
chowským, jehož návštěva v Benátkách jes
prý nejlepší předzvěsti pro budoucnost. Vzble-
dem k nynější situaci v Makedonii jest návštěra
hr. Goluchowského tím cennější.
Lze tíci o těchto hlasech oſieiosních ovšen
totěž, co jsme nahoře byli řekli o mluvé diplo
matův.
Z Benálek, 29. dubna. (C -B.) Ministe hr.
Goluchrowaki odebral se o 2. hod. odpoledníve
společnosti vyslance hr. Lützowa do Grand-
hotelu, kde ho u schodů přivítal vyslanee vé-
voda Ararnu a br. Macehi di Cellere, již ho
doprovodili do Tiltonových komnat. Ministr
Titoni vyšel hosti vstříc a pozdravil se s ním
srdečným potřesením ruky, ubezpečuje ho, že
návštěva je mu velice milá. Oba ministří a oba
vyslanci setrvali spolu v srdečné rozmluvě tří
čtvrti hodiny. Tiltoni odvětil návštěvu hraběte
Goluchowského o 5 hod. odpol.
Gazella di Venezia
Tiltoni
Gola
Macehi Celler
Tiltonový
Titoni
Goluchowský
Benátky
Makedonie
Benálek
Grandhotel
19
article
Eduarď VII. v Paříži.
Dnes večer přibude král Velké Britanied
mefropole nad Sekvanou. Rovněž hlasy a vý-
znamu této návštěvy podstatně se liší, kdežt
mnohé kruhy francouzské oddávají se až zjevně
optimisticky naději, že krátký rozhovor Lou
belův s Eduardem zjedná Franeii silnější než
dosud, oporu i oficiální Auglie v otázce mara-
cké, zahraničný tisk namnoze Francii varuje
před touto nadějí a před touto důvěrou. A to
netoliko lisk ruský. A dodává se zvláště, že
skutečné kroky britského zástupce Lowthera u
sullána egyptského zrovna ve Franeii zklamou.
Odiud snad, z předpokladu, že vláda angli
cká není nijak odhodlána páliti si praty proti
Némecku za interesy francouzské, plyne asi, že
Německo trvá v naprosté neústup-
nosti vůči franeouzskému stan-
visku v otá zee marocké. Tak na do-
taz dopisovatele »Standardu« v Tangeru, zda
Německo po ochotných projevech Deleasséavých
své stanovisko v otázce marocké změnilo, dal
německý zástupce Tolienbach odpověď rozhodně
zápornou. Německo nepřizná prý žád-
nému státu v Marokku zvláštních
práv a bude prý trvati na rozdíl od nemno-
hých ujištění Francie na tom, aby zásada »ote
vřených dveří« zplna byla uhájena.
Berlínský dopisovatel »Tempsu« ujišťuje,
že celou kampaň protifraneouzskou v otázc
marocké vede důvěrník Viléma II. Holstein
s kreaturami svými Tollenbachem a Rosenem
přes hlavu Bülowa. Tento hledí prý se do
záležitosti té co nejméně mísiti. Ale to nezaa-
mená žádného zisku pro Francii, nehoť Vilém II
právě dokázal opětné, že jest an sám sobě
kaneléřem.
VII
Velký Britanied mefropole
Lou
Eduard
Deleasséavý
Vilém II
Holstein
Rosen
Bülow
Paříž
Francie
Německo
Tanger
Maroko
Lowther
20
article
Změna v následnictví belgickém
Následník krále Loopolda II., bratr jeho
hrabě Flanderský, jest starcem tělesně úplně
sešlým a nad to i hluchým. Proto agituje se
nyní v Belgii silně proto, aby ještě za života
krále Leopolda zřekl se náro tu na trůn ve pro-
spěch syna svého Alherta.
Valná hromada České společnosti
pro veřejné zdravotnictví v Praze
konala se v místnostech Ženského klubu českého P
dubna večer za předsednictví pana dra. Záhoře,u
přítomnosti zástupců městské rady pp. dra. Boučka
a dra. Štycha a pí. Hovorkové, zástupkyně Ústředního
spolku českých žen. Předseda sdělil, že prof. Maixner
přednášku svou o dispensáři pro nemocné tuberku-
lesou odkládá do příští schůze a prohlásil, že pod
svoje vyjádření o nynějším stavu zdravotnicíví praž-
ského v odpověď na přednášku prof. Hueppa 16. listo-
padu 1904 v německém spolku pro záležitosti měst-
ské. Pravil, že přednáška prof. Hueppa pchybuje se
v rámci článku uveřejněného v týdenníku „Zeil“ ze
17. května 1902 s názvem „Die Assanierungssorgen“
a že ji třeba posouditi po stránce formální a věcné.
Loopold
Leopold
Bouček
Štych
Hovorka
profesor
Maixner
Hueppa
Zeil
Belgie
Praha
die Assanierungssorgen
21
article
V ohledu formálním jest pochybena, poněvadž vyzýv
a nepoučuje, což by lépe slušelo professoru zdravol-
nictví. Pan prefessor uznává, že v době 16 reků lze
zpamenati pokrok zdravotní a uvádí, co vše bylo
vykonáno; byly zřízeny jatky, spojovaef silnice pod
Letnou, tržnice, spojení předměstí drahami, osvětlo-
vání města i dlažha se zlepšila, chodníky byly roz-
šiřeny, kanalisace města se chválí. Nyní následují ne-
dostatky: primitivní čištění ulic, odvoz smetí, nedosta-
tek desinfekční stanice, nepochopené assanování mě-
sta, špalný stavební lád, nedostaícčné zakládání vill
a bytů pro dělníky, parků, hřišť pro mládež u škol,
opatřování pitné vody; Praha jest hnízdem tyfovým
celkem jeví Praha v malých úkonech assanačních po-
krok, veliká assanační opatření byla svedena do pra-
vých kolejí neb se částečně provádějí. Vždycky roz-
hoduje způsob, jakým se hájí pokrok zdravotní a vše-
obecný, p. prof. Hueppe toho způsobu nezná. Na
radnici se uznávů, že způsob čištöní ulic není správný.
ani odvoz smetí, rovněž i nedostatečnost nynějšího
desinfekčního zařízení, kteréž bude doplněno de-
sinfekění stanicí v VIII. části pro levý břeh vltavský;
změna stavebního řádu, který byl v období sně-
movním 1895 zvláště zpracován a odevzdán, závisí
na sněmu a ne na obci a třeba lilovati, že nebyl
dosud pleném projednán, s čímž rovněž souvisí za-
kládání vill a cottagí i sadů — hříšť ovšem pro mládež
u škol jesť velmi mále, postup assanace nevybovuje
zásadám hygienickým, velikým nedostatkem bud
ovšem stálé nerozřešení otázky vody pitné. Projekl,
který se bude prováděti, jest starý projekt spořitelny
a dlužno jenom litovati, že dosud proveden není;
profesor
Hueppe
Projekl
Letná
Praha
22
article
7 roků uplynulo od r. 1898 a dosud vody není: po-
slední tyfus byl koncem r. 1903 a počálkem r. 1904
zavlečení cholery z Huska jest velice možno: nedo-
statek vody bezvadné bude v takové době pro oby-
vatelstvo pražské ostdným a zodpovědnosť padá na
ty, kteří provedení vodovodu do dálky požinuli, za-
jisté pánavé dolyční mají o tom vědomost, že se vodn
ve voznicích rozváží, což obci neslouží ka cti — v tom
ohledu jest rozhofčení prof. Hueppe odůvodněno
měli by sobě p. předseda správní rady vodárny spo-
lečné jakož i p. přednosta referátu oprávněné ža-
loby p. prof. Hueppa častěji přečísti; zde se staly
veliké chyby neodpustitelné, o kterých se příležitostn
v zájmu věci zmíniti třeba: Ingerence na opatření
vedy pitné nebyla Iídícímu lékaři města poskytnuta,
což také platí o jatkách; proto však přese všechno,
v poslední hodině pravím, by všechny otázky až na
kanalisaci usfoupily do pozadí, aby olázka vody pitné
s největším urychlením byla řešena, by záhubě oby-
vatelstva bylo zabráněno při blížici s katastrofě. Ce-
kem uznává prof. Hueppe, že pokrok zdravolnický
postupuje. Ohledně názvu „Praha město tylové
nutno všímnoutí si všeobecné úmrtnosti a úmrtnosti
lyfové a tuberkulosní. Z číslic níže uvedených jasno.
že se přece za 16 roků, já počítám za 20 roků, slal
veliký, nepopíralelný pokrok, neb průměrná všeobecná
úmrtnost byla za desetiletí:
1884 1893 1894—1903
nemocností in-
21.50 = — 5.82
fekčními ne-
15.12 = — 1 91 %
mocemi . ..
úmrtnost in-
fekčníini ne-
1.24 = — 1.61%
2 85
mocemi . ..
nemocnost na
279 = + 007
tyf .. . . . 2.72
úmrtnost na
profesor
Hueppe
Hueppa
Praha město
23
article
0 32 = — 0.02
tyf...... 034
Z číslic těchfo plyne, že ve 2. desetiletí klesá
úmrtnost všcobečná o 5.82no, úmrtnost nemocemi
infekčními o 1.61%o, úmrtnost od tyfu o 0.02° /ee.
úmrtnost od tuberkulosy o 0.75%e, nemocnost od ne-
mocí infckč, o 1.91co, nemcenost od tyfu břišního
stoupla o 007cs. Klesání všeobecné úmrtnosti i o
nemocí infekěních i klesání nemocnosti od nemo
infekčních jest indikátorem zdravolnictví města. Čís-
lice tyto jsou podmíněny různými faktory, které maji
vliv na stoupání a klesání úmrtnosti: faktorové tito
jsou: Zřízení městské zdravotní rady r. 1881; jmeno-
vání fysika města r. 1882; zostřená kontrola in-
fekčních nemocí; důsledné provádění desinfekce; zří-
zení dozorců zdravotních: zřízení školních láznír
1894; zřízení ústředních jatek a trhu r. 1895; počátel
provádění kanalisace dle soustavy Lindleyovy r. 1804
tržnice r. 1897; městské zkušebné stanice pro potra-
viny r. 1897; lázní lidových r. 1900; odstraňován
živností obtěžujících zápachem a kouřem z vnitřku
města; energické provádění očkování; soustavné od-
straňování závad zdravotních; koncem r. 1904 při-
stcupilo zásluhou primátora dra. Srba jmenování škol-
ních lékařů. Instituce uvedené potřebovaly mnohoa
mnoho času a mohly jenom postupně zřízovány býti.
Lindleyův
Srba
tyf
24
article
Ovšem tyfus stoupl v nemocnosti jak v číslici rela-
tivné tak absolutní, při úmrtnosti v číslici pouze abse-
lutní, nikoli však v číslici relalivné. Pozvolné klesání
nemocnosti tyfové lze při postupu kanalisace cče-
kávati a po zavedení dobré pitné vody se také tyfus
ztratí, jako se ztratily pravé neštovice od r. 1894.
Není žádným tajemstvím, že se jmenoval Mnichov
bnízdem tyžovým a zavedením soustavné kanalisacea
dobré vody pilné a četných jiných zdravotnických děl
stal se městem zdravým. Ostatně Praha není sama
rakouském státě tyfem stižena, nýbrž také jsou jiná
města; nedávno množil se tylus ve Vídni a zuřil v
Berlíně, v Těštně a v Pulji: tedy v tomic ohledu
třeba býti spravedlivým. V Praze se nyní služba
zdravolní zdokonaluje, poněvadž se nekladou roz-
veji zdravotnických děl překážky a lze v dozírné
době další jeho rozvoj očekávati. Nedostatky jsou
Nesostatek dobré vody pitné; odstraňování smetků
z ulic jest nepříznivou stránkou zdravotnickou: lz
řešiti obcí neb společností; nedostatek zdravých, laci-
ných příbytků: lze opatliti zámožnými jednotlivcí
slátem, zemí, obeí z ohledu na tuberkulosu; nedo-
statek isolačních nemocnic: vydání říšského zákona
zdravotního proti nemocem infekčním: což nálež
státu. Zapomněl také p. prof. Hueppe, že máme i sou-
kromé společnosti pro pěstování zdravotniciví veřei
ného. Klub přátel veřejného zdravotnictví konal mno
ho, rovněž Česká společnost pro veřejné zdravot
nictví.
Za 9 roků trvání svého pořádala společnost5
přednášek a hygienický kurs pro ženy a podala pe
profesor
Hueppe
Mnichov
Praha
Vídeň
Berlín
5 přednáška
25
article
tice na patřičná místa o rezmnožení nemocnic, reso
soluce o prohloubení studia porodních bab, o řádu
zdravolním pro holírny, o poučevání dělí školních
o zhoubném účinku alkcholu, o zřízení lázní školních
a zavedení přestávek mezi vyučováním, petice o zí-
zení ministerstva pro veřejné zdravotnictví, o zákazu
prodeje tabáku mládeži do 16 roků
V témž směru pracuje zdravotní odbor Ústlel-
níbo spolku českých žen a v poslední době Spolek
architektů a inženýrů a Společnost pro spalován
mrtvých.
Po přednášce p. dra. Záhoře byl schválen pro-
tokoli minulé valné hromady. Zpráva jednatelski
schválena byla jednomyslně, rovněž i zpráva po-
kladní. Jmění společnosti ohnáší 2812 K. 22 h. fond
Preiningerův 82 K 19 h. Členů čítá společnost 150
Při, volbě zvoleni byli: za předsedu p. MUDr. Jindřich
Záhoř, měst. fysik, za místopředsedu p. Lud:. Čížek.
městský vrchní inženýr; do výboru: p. MUDr. Oe
Janota, měst, okr. lékař, Ph. dr. Boh. Kraft, měst
chemik, pí. Anna Kuklová-Bezděková, p. MUDr. Ja
Lenz, c. k. policejní lékař, primář nemocnice, p. MUD
J. Vrat. Novák, assistent české polikliniky, p. MUpr
Duchoslav Panýrek, měst. školní a odborný lékař,p
Václav Procházka, učitel na paedagogiu, p. Ph. Me
Heřman Rüdiger, lékárník, p. MUDr. Jiří Turinský
měst. okr. lékař; za náhradníky pp.: Lad. Baudš, ing
chem,, měst. chemik, MUDr. Čeněk Klika, měst. okr
lékař, Jos. Polívka, stavební akcessista, MUIDr. La
Preiningerův
MUDr
Jindřich Záhoř
Janota
doktor
Boh
Kraft
Kuklová
Bezděková
Lenz
Novák
MUpr Duchoslav Panýrek
Procházka
Heřman Rüdiger
Jiří turinský
Baudš
ch
Klik
Polívka
Muidr
Jos
Ústlet
MUD J
26
article
Procházka, měst. okr. lékař, Stan. Zungl, ing, měst.
inženýr a arehitekt: za revisory účtů ppa: Skřiva
Otakar, továrník, Karel Škvára, učitel
Po volbách byla projednávána otázka sloučen
se společnosti s klubem přátel veřejného zdravolni-
ctví. Předseda líčí vznik, vývoj i důvody této otázky
a předkládá jménem výboru valné hromadě návrhy:
Česká společnost pro veřejné zdravetnictví
Praze sloučí se s Klubem přátel veřejného zdravol-
nictví v jeden spolek
Spolek sloučením vzniklý bude se nazývati: Spo-
lečnost přátel veřejného zdravotnictví. Stanovy jeho
buďlež vypracovány na základě stanov obou spolk
nynějších ve formě nejširší.
Formální provedení sloučení svěřuje se výboru,
klerý se zplnomocňuje, aby příslušné kroky u poli-
tického úřadu podnikl
Pro případ, že by § 9. stanov záležitost znesnad-
ňoval, usnáší se valná hromada na event. změně lo-
hoto paragrafu v lomto znění: Spolek přestává, má-li
méně než 30 členů, aneb usnese-li se tak valná
schůze za přítomnosti nejméně třetiny členů v Praze
bydlicích. Rozejde-li se spolek dobrovolně, rozho-
duje poslední valná hromada o tom, jak se jměním
naložiti se má, byl-li spolek rozpuštěn, připadne
jinění jeho fondu prc vydržování české dětské nemoc-
nice. Výbor se zplnomocňuje, aby dle potřeby o lul
změnu stanov zadal
Volných návrhů nebylo. Předsedn zakoněil schůzi
kritkým dosloven.
Procházka
Stan
Zungl
Ing
Karel škvára
Praha
Skřiva Otakar
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Výkenný výbor národní strany svobe-
domyslné konal včera schůzi za četné účast
svých členů. Předseda říšského klubu poslane-
ckého dr. B. Pacák podal zprávu o jednání
ve Vidni. Zpráva jeho byla po obšírné dehat
vzata se souhlasem na vědomí.
— K užší volhě na Slánsku, Velvarsku
Lihochovicku! Způsob, kterým orgán sdru žení
českých zemědělců v pátečním svém čísle při-
pravuje volehní štěstí agrárnímu kandidátu p.
Frant. Landovi pro úterní konečné rozhodnutí
volehní, zasluhuje několik slov klidného odmit.
nutí, klidného přes všechnu nezřízenou buráci-
vest náruživého výbuchu, vypočteného na omrá-
čení a vášnivý strannřeký vír uvedeného úsudku
voličova. Hlavním materiálem štvavého vý-
padu, od jelož silných slov slibuje si vedení
agrárnické úspěch posledního okamžiku, jest
velební plakát, v den druhě volby v okrese na-
lepovaný, jejž ergán sdružení de slova otiskuje.
Pacák
František
Slánsko
Výkenný výbor národní strana svobe
Velvarsko Lihochovicko
28
article
Obsahu plakátu toho, jejž nazývá list pané
Práškův „nejpodlejší a nejhanebnější zbraní
volební“, věličstvu známého, nedotýkáme se
blíže, odpovědnost za obsah ten odmitaji činitel
národní struny svobodomyslné v okrese voleb-
ním, z jednoduchého toho důvodu, že nemají a
neměli s ním ani „domnělí náhoněí““ kandidáta
p. dra. Munzara nižádného spojení. Jak ze-
vrubně zjištěno, byl citovaný plakát napsána
objednán jedním z nejzarytějších odpůrců ná-
rodní strany svebodomyslné, proti níž ostatně
také výslevně namířen, i jest plakát tento dí-
lem v okresu známého realisty. Znění i obsah
plakátu odsoudili v první řadě všichni stoupenei
národní strany svobodomyslné, a všichní stou-
pencř kandidatury dra. Munzara, kterýž sám vý-
slovně profestoval proti slovným obratům i ten-
denei průhledné této intriky, kteráž přišla, jak
vidno, vhod právě agrární agitaci. Očisťovati
stranu, její stoupence a vedení z nářků a sečení,
obsaženého ve včerejším článku agrárnického
časopisu, pokládáme za zbytečno, naším výkla-
dem o původu plakátu, stávají se ostatně bez-
předmětnými. Tolik byle nutno prohlásiti oproti
nejapnému výpadu agrürnickému, k jehož oce-
nění a odsouzení předpokládáme dosti zdrav
mysli ve volebním okrese. Voličstvo jeho při
stupuje k volebnímu rozhodnuti mezi předsta-
vitelem intelligence, vyzbrojené nejvybroušenější
zbrojí, odborného vzdělání, uschopňujícíhe k há-
jení zájmů rolnictva i v nejsložitějších problé-
mech zákanodárných na každém místě, mezi
mužem, dosáhnuvším ve vědě agronomické
Práškův
Munzar
29
article
stupně vůhec dosažitelného, mezi drem. p. Mun-
zarem a kandidátem stavovského tříštění sil ná-
rodních stůj co stůj, nemajícího jiné kvalifi-
kace, než jaké mu dodává bezmezně štvavý,a
bohužel, že říci musíme i nizký, k stejným pu-
dům se obracející, způsob štváčského ohromo-
vání jasného politického svéurčení. Zůstavu-
jeme všechny ostatní nájezdy agrárního listu,
který uchyluje se dokonce i ke klepům, stejně
směšného jako nejapného druhu, a klidně zůsta-
vujeme jich právoplatně odmitnutí voličstvu, kte-
réž v den úterní promluví své závěrečné slove
ve výmluvné řeči, kterouž tak neklamně prohlá-
silo se již při druhé volhě pro kandidáta národní
strany svobodomyslné, p. dra. Josefa Mun
zara!
— Jak hrabě Šternberk sám sebe cha-
rakterisuje. Zmínili jsme se již o tom, že
český poslanec hrabě Vojtěch Šternberk vy-
dal ve Vídni u Bensingra knížku německých
novell a básni. Zde nent míssta ku posouzení
těchto literárních plodů zajímavého zástupee
českého lidu, o němž dovolili bychom si tvrdíti,
že kdyby nebyl rozeným hrabětem, měl jiné
vychování a byl prodělal normální školu živots,
mohlo se z něho při nepopíratelných vlohách
neobyčejně »silném« temperamentu státi sna
cosi kloudnějšího, chceme pouze reprodukovati
některá zajímavá místa z jeho konfessi, neb t
niěím jiným nejsou povídačky a rýmovačky,
jež byl shrnul pod ne zrovna chutným, sl
pro hraběte Šternherka charakteristickým nápi-
sem: »Kde není jidla a pití.« Nehledě k do-
znání, že v jedné noci prohrál 150.000 zl.z
zlosti nad tím, že děvče, které zbožňoval
jež se válelo kdesi na Iouce, pokrylos
obličej hrstí sena, jest nejinteressantnějš
»novella«, nadepsaná »Po vítězství«, v níž lld
Mun
Šternberk
Šternberk
Vídeň