ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 24778270-78e8-11dc-b1c7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 28, person 53, org 4, work 2
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 30. dubna 1905.
Praha
3 masthead
Císlo 118.
4 article
Na rnuní a odpol. HIsty přede l ácí sut v Praze v admniniatrai ps něsíe . . . . . 6 K —h ns čtrri leta . . .. s drojí čonáškou na dtot teta. . . . ve elislkác 2 K 30n ra ni-še . . . . . Poškon: na nlar, . . . .. s drojí zisino ra pěalo . . . .
Praha
5 article
ta něs
6 article
ävvtda . . . . 11 K so
7 article Čnošní číslo pro Prahu je o 24 stranách.
Čnošní číslo pro Prahu je o 24 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v úterý dne 2. května t. r. v obvyklou hodinu polední. K užší volbě poslance zemského za okresy Slaně, Velvary a Libochovice doporučuje se p úradě pp. důvěrníků za kandidáta pan dr. Josef Munzar, ředitel hospodářské školy v Plzni. Volba koná se dne 2. května 1905 Výkonný výbor národní strany svobodomyslné. L. Z Petrohradu, 29. dubna. V 7 hod 55 minut. (Pův. telgr. zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Přes chmurné předpovědi zdá se být město klidno. Policie vykonává poslední opatření k udržení pořádku. Akce v Mandžursku zdá se býti velmi vážná Ztráty páčí se na osm tisíc mužů. Veliké objednávky válečného ma- teriálu byly nčiněny i v Anglii. Z Poznaně, 29. dubna. Ve všecl pruských pohraničných stanicích dle vydaného rozkazu za nastávají- cích raských velikonočních svátků má vojsko v kasárnách pohotovost. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy viz na straně 5.)
doktor Munzar Praha Velvary Libochovice Petrohrad Anglie Poznaň hospodářský škola v Plzeň národní strana
8 article Velkostatkáři proti rozhojněn poslanců lidových.
Velkostatkáři proti rozhojněn poslanců lidových. Zjistili jsme číselně, kterak ani zamýšle nou vládní »opravou« volebního řádu českému národu nemá se dostati spravedlivého zastoupení na vlastním sněmu českém, nýbrž klerak při všem rozmnožení počtu sněmovníků (o 43) zd- slane i na dále na sněmu v menšině, ne- maje než 128 poslanců mezi 285 sněmov- níky. Upozorňujíce veškeru naši veřejnost na nové hrozící nám zkrácení a bez- práví neomluvitelně, ukázali jsme zároveň i na příčinu jeho, záležející v tom, že chce vláda Gautsehova slůj co stůj z achovati vel ko- statkářské kurii neslýchaný ten privilej 70 hlasů, kterým ji německý ministr ryt. Ant. Schmerling ve své oktrojírce ze dne 26. února 1861 štědře obmyslil, doufaje ve šlechtě míti žível vždy vládě úslužný a vždy spíše německý než český. Jest přece samozřejmo, pokud tento 70hla- sový privilegovaný klín velkostatkářský vězí na sněmu mezi oběma národy v neztenčene síle, že není pro nás naděje, aby národ náš dosáhl zde náležející mu nadpoloviční většjny proti Němcům i velkostatkářům, jakkoliv nemá daleko do dvoutřetinové většinyv zemi české.
Schmerling Němec
9 article
Přirozeně žádá toho tedy spravedlivá naše věc, aby ten ničím neodůvodněný feudální nadpočet velkostatkář- ských zástupeů byl náležitě zmen- šen, ne-li úplně odstraněn. A kdyby naš velkostatkáři byli opravdu těm kavaliry a vlastenci, za jaké po- kládáni býti chtějí, dávno by s a m byli pohrdli tím svým smutným privilejem a nadprávím z milosti německého centralisty Ant. S chmer- linga, dávno by sami byli následovali vzne- šeného přikladu šlechty franeouzské, když ona památné noci ze 4. srpna 1789 dobrovolně se odřikala pro blaho vlasli všech svých feudálních nadpráví a výsad, anebo té národní šlechty uherské, která přinesla národu tutéž obět již před r. 1848 na sněmu uherském. — Avšsk český národ marně již přes 40 let čeká na ta- kový vlastenecký krásný čin »naší« šlechty.
Antonín
10 article
A jak je i dnešní generace šlechlická po- dobné oběti pro vlast a národ daleka, toho výmluvným důkazem dopis jednoho z nich ve videňské »Konservative Korrespondenz« a Ne- jmenovaný ten konservativec nemá ještě na tom dosti, že vláda Gautschova chce pánům pone- chat jejich 70 hlasův neztenčených: vy čítá a z azlivá jI, že hodlá svou volební ref r- mou rozmnožit počet lidových po- slanců »o nových 45 až 60 míst«, čímž prý je velkostatkářstvo ohroženo, jeli- kož prý by mu poměrně ubylo na váze i čl- selní síle. Až dosud (při 242) měli prý velko statkáři se svými 70 hlasy v rukách svých možnost zabrániti každékoliv změně Schmerlin- govy oktrojírky (zřízení zemského i volebního řádu) prostě svým odchodem ze sněmovny, poněvadž dle zákona zemského (ze dne 24. března 1874) nelze ani zemského zřízení ani volebního řádu měnit jinak než za přítomnosti 1 všech po- slancův a za schválení zákona 3/s většinou, to jest při 242 sněmovnících musilo býti přítomno 182 poslanců. Potřebovalo tedy 70 velkostat- kářů odejit ze sněmovny a nezbylo jich v ní než 172, scházelo tedy do 3/4 deset poslanců, čímž každé usnášení se sněmu bylo zmařeno.
Gautschův
11 article
Kdyby ale nyní dle plánu vlády rozmnožen byl počet poslancův lidových o 45, tedy ze 242 na 287, obnášela by čtvrtina již 713/4 a »ubohým« 70 velkostatkářům by nic nespo- mohlo, třeba »až do posledního muže« se od- straniti do restaurace, poněradž by ve sněmovně zbylo vždy ještě 217 lidových poslancův, tedy dobré tři čtvrtiny! A tak by se český a ni- mecký národ mohl přes hlavy velkostatká řův dohodnout o změně volebního řádu, ano zřízení zemského! Toť hrozné. A neštěstí ne dalo by se odvrátit leda tím, že by se musil ti čtyři katoličii biskupové, kteří obyčejně ve sněmu nebývají, zavolat ku pomoci a »expono- vati«, aby svými virilními hlasy vůli obou ná- rodů překazili. »Což by ovšem bylo začasté oblížné a vždy svízelně«, kvili náš chrabrý kon- servativec. Však což teprv, kdyby měl být počet lidových poslancův zvláště k vůli té obmyšlené nové všeobečně kurii ještě nad 45 rozhojněn. »Pak by se (o hrůza) mohlo státi, že by ant s přispěním 4 biskupův velkostatkáři dohromady neměli již té pavezy, kterou jim zákon z 24. března 1874 (N. B. německými ústaváky zdě laný) poskytuje. »Velkostatek byl by pak v zemském sněmu jak proti městským a selským poslan- cům, tak i proti českým a německým zástupcům v nevýhodě, jelikož by tito vždy i bez velkostatku ano i proli velkostatku mohli se usnésti na změně voleb- niho řádu. To není jen pouhá doktorská otázka. I tak umírněný politik, jako je dr. Ep- pinger, opětovně již o tom mluvil, že bude zapotřebí zmenšiti počet mandáto velkostatkářských. Neoddávejme se pak (my konservativní velkostatkáři) žádnému klamu o tom, že tento popud dojde v dané chvíli s ou- hlasu na obou stranách (u Čechův i Němcův) Však již dnes vystupují čeští radikálové s po- žadavkem po odstranění velkostatkářské kurie.
Ep Čechův Němcův
12 article
Spoléhati snad na to, že by usnesení sněmu proti velkostatkářstvu nedošlo schválení koruny, znamenalo by neznati konstituční zásady. Usku- teční-li se kdysi Pradův sen o »ně- mecko-českém občanském mini- sterstvu«, pak je též nepochybno, že bude podebný zákon doporučen sankci koruny, kteráž chtějíe se urarovati konfliktu, sotva by ji mohla odepřiti. Předvidlati a zavčas opatření činit, tot podstata politiky. Tak musí učinit i nyní vel ko- stalkářstvo, jakmile otázka vo- lební opravy dostane se do proudu, poněvadž mohou potomci na něm požadovati aby jim dochovalo práva, klerá ob- drželo nezkrácena. Dosud může toho učinit, poněvadž svými 70 hlasy má ještěv rukou moc, aby škodlivým změnám volebníh řádu zabránilo. Tuto možnost nesmí s dát vyrvat. A dle toho bude mu posuze- vati návrh, jajž vláda sněmu zemskému před ležiti hodlá.« Tak doslovně nejmenovaný Perey našieh »ohrožených velkostatkářů«. Ani zákmitu nějakého soueitu pro trpi národ náš, nějakého šlechetného rozhorlení proti křivdě a bezprávi, jež on přes čtyřicet let již snášeti musí ve snému vlasti své, nýbrž jen nejsobečtější, stavovská starost o uhájení vlast- ního nespravedlivého nadpráví privileje feudálně zrezivělého, ničím nevysvětli- telného a neomluvitelného. Prosíme s bar- vou ven.
Pradův Předvidlat český občanský mini
13 article
Ať nám- pod sluncem dvacátého stoleti páni velkostatkáři přece jednou jako rozumni muži rozumným mužům vyloží a vysvětli éthický nabo vůbec slušný nějak důvod pro to své privileginm? Ať nám. poví, proč má 56 voličův (a více jich není ve fidei- komisních stateích), kteří plat úhrnem 1,340 000 zl. realných daní, miti právo voliti do sněmu 16 poslanců, takž přijde jeden poslanec na — 31% voliče a na 83.500 zl. daní, kdežto v kurii měst našich připadá jeden poslanec teprve na 15.850 obyvatelů a na 119 622 zl. dani? Proč má ve sboru nesvěřenských statků 507 voličů, třebas neplatili více. než po 250 zl. daně přímě — právo na volbu 54 poslanců, takže tu připadá jeden poslanec na 9 85 voličů a na 40.422 zl. daní, poněvadž celý ten sbor ne- svěřenských velkostatků neplati úhrnem více než 2,182.797 zl. daní reálných, kdežto r ol- nieký venkov, čitající 4,419.524 obyva- telů, platících 12,162.919 zl. daní přímých. nemá než 79 poslanců, takže tu případá jeden poslanec na 55 943 obyvatelů na 153.961 zl. daní.
14 article
Ani se stanoviska, které přiměřuje právo volební dle d aně, jakou voličstvo platí, nadá se tedy počet poslancův kurie velkostalkářské ospravedlnit a odůvodnit, nýbrž každý může snadno vypoělsti, že by náleželo i za daňo- vého toho principu velkostatkářům nav sněmu českém na nejvýš 35 mandátů, ale na- prosto nikdy 70. Dle téhož měřítka daňového příslušelo by pak národu našemu v nynějším sněmu o 249 poslancích spravedlivě 126, Němcům 77. man- dátů; kdežto za volebního řádu, založeného na všeobecném, rovném právu ob- čanův, bez ohledu na daň, náleželo by nám Čechům na sněmu pražském 161 poslancův, Němcům 81. Tyto momenty živé skutečnosti měl by konservativní advokát míti rozumně na zřeteli: pak by domlouval moudřeji svým stavov- ským kollegům, jak se mají k nastávající volebnt opravě postavit, než činí dnes!
Čecho Němec Němec 77
15 article Uherská krise.
Uherská krise. (Úvaha státoprávní a politická od dra. L adis ! av
16 article Dvořá ka.)
Dvořá ka.) Když Deák dokončil dílo vyrovnací, slaven byl ve své vlasti jako „mudre národa“ a vděčné Uhry zasadily mu pomník s nápisem: „nekrva- vému vítězi!“
Deák Uher
17 article
Dualismus považován byl přovážnou vět- šinou národní za vrchol tužeb maďarských a za bezpečení bytu jeho na lidské věky. Jak se časy mění! Dnes většina téhož národa prohlásila po- sledními volbami dualismus za pouto, tísnící rozvoj národní, za pouhou — dnes již nedosta- tečnou etapu k suverenní, neobmezené svobodě národní. Věru, každá ústava jest v řetězu dějinných událostí jen pouhým provisoriem, na jehož troskách vyrostou nové ústavní řády, nové pro- visorium. Právo jest jen prostředkovatelem mezi ideami, ovládajícími jistou epochu a mezi prakti- ckým životem, jehož poměry upravuje. Jako právní norma neměla by životnosti, kdyby zfor- mována byla jen u zeleného stolu, tak živořía setlívá, když životorodý tok události opustí pra- men její motivů a řečiště její účelnosti. Od roku 1867 změnil se směr politi ky říše na celé čáře. Úmysl odvely za fIradee Králové a snah nabyti opět dominujícího místa ve spolku ně- meckých států, hnaly Beusta k vyrovnání se zeměmi uherskými; Rakousko mělo býti uvnitř uklidněno, aby mohlo tím rozhodněji vrhnouti se na Prusko.
Beust Rakousko Prusko
18 article
Uhři byli při tom nás šťastnějšími. Nedávno dokazoval dr. Jindřich Friedjung, že, když — dle publikace Schäfflovy — za ministerstva Hohenwartova byli všichni členové císařského domu, mimo jedinou císařovnu Alžbětu, přesvěd- čeni, že Rakousko s jeho dynastie udrží se jen, když Němci rakouští, vítězstvími z r. 1866a 1870 vzrušení, se rozdělí a při tom Němci su- detšti zařadí se v český stát, Rakousku jistotu skýtající, že Herbstovi a společníkům jeho maji Němci vděčiti za to, že r. 1871 podařilo se jim odvrátiti dvůr od zřízení českého státu. Uhři byli šťastnější, nejen že vyrovnání spadlo jim do klína, třeba k chystané revanch za Hradec Králové nedošlo, ale že i nová si- tuace politická hrnula přímo vodu na jejich mlýn. Když Rakousko z Německa vyhostěné za- hájilo politiku balkánskou, byly Uhry první zemi jež z této změny fronty těžila a dodnes těží. Tě- žisko bosenské politiky jest dnes v Uhrách. Současně mohutněl maďarský nacio na lismus i procesem vnitřním. Když Deákova strana r. 1875 učinila místo straně liberální, resp. Tiszově, nastala nová éra národnostní politiky, kterou národnostní zákon z r. 1868 doznal znamenitého provedeni! Pře- dáci nemaďarských národností viněni z pansla- vismu, dakoromanismu, odsuzováni a vězněni pro velezrádu, osvětová jich učiliště zavřena fondy konfiskovány, zalím co židé a hybný, vy- počítavý živel výrobeů i dorůstající intelligence přimykaly se z důvodů prospěchových ku postu- pujícímu maďarismu, měníce jména svác i pře- svědčení.
Friedjung Hohenwartův Alžběta Němec Herbst Uher Deákův Tiszův Uher Rakousko Hradec Králové Německo Uhry
19 article
Tomuto nacionalismu postupujícímu nesta- čilo již vyrovnání Deákovo; stečení náspů insti- tucí, s Rakouskem společných, stalo se heslem doby. Deák nebyl již zván mudrcem národa, byl mu i po smrti jeho r. 1876 vyčítáno, že neměl práva ničeho z práv národních zadat... Uhry jsou suverenní a všecky společně instituce musí prosáknout duch národní (který byl ovšem totožný s maďarským): to byla vlna, jež nese dodnes myšlenkový proud maďarského vlaste- nectví. Při tom parlament uherský, národně téměř jednolitý, s chauvinistickou parla- mentní vládou, podlamoval břehy společ- ných institucí nejsmělejším výkladem sporných míst zákonného článku XII., jichž dík Beustovi který patrně si zákonný článek XII. ani pořádně nepročetl — bylo při různých textech rakou- ského a uherského vyrovnacího zákona vždy s dostatek, a kořistě ze zásad nespravedlivého v drosnem prodejtí ransf či le o sobě . . . za Sh o polelnk . . . za 2 h Ve úlialkách na venkovš: ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 3b Inserat, plati se hotově epřeě. Předplacení a iuserty přäjímá sdmini- strace v Marianské elici č. 3 Tam nackázejí se těž rodskee tlskárna a ezpedice „Národnich Listá“ Rtukopisy so nevraceji.
Deákův Deák Beust Národnich Rtukopisa Rakousko Uhry
20 article
rozdělení břemen dualismu, docílil při trojím vždy po 10 létech opětovaném jednání o finanční a národohospodářské vyrovnání, že předlitavská polovice lvím podílem přispívala na společné zá- ležitosti za to, že ovoce jejich, zejmena balkán- ská politika a obchodní smlouvy s cizinou fedrovaly v první řadě zájmy Uher! Parlament uherský postupoval obratně, znenáhla, v eta- pách. Uhry na př. uznaly r. 1867 národní banku rakouskými úřady zřízenou; r. 1877 jest již banka rakousko-uherská dualistickou s předností Rakouska, r. 1897 jest v ní princip parity pro- veden a jednota zachována jen, pokud mohla by pomoci hospodářsky slabším Uhrám. Parlament postupoval však v celé šíři zá- ležitostí upravených vyrovnáním. Jen s jednou výjimkou.
Uhry Rakousko
21 article
Znamenitě líčí tyto poměry prof. Louis Eisenmann, rodem Elsasan, výchovou a smýšle- ním Francouz v Díjonu, dnešní politický náš zá- pas živě fedrující, ve svém díle „Le compromis Austro-Hongrois de 1867“. Paris, 1904.) Tento francouzský učenec v nedávné své před nášce o dualismu pravil: „Mezi všemi společnými institucemi jes jedna, se kterou všichni Uhři jsou srozuměni, ať patří kterékoli straně. Touto privilegovanou jest kvota. Uhry nechtějí a nemohou nésti útraty svého lesku a slávy, k tomu potřebují Ra- kouska a počítají také na spolučinnost Ra- kouska.“ Tomuto vzestupu Uher, vedenému cíle vě- domým parlamentem a národní, parlamentní vlá- dou, jež nikdy neopomenula o parlament proti Vídni se opírat, mělo by čeliti Rakousko, národ- nostními boji rozdrásané, proto, že výlučné pan- ství Němců uskutečniti nemohlo a rovno- právný rozvoj všech národů dopustiti ne- chtělo, mající parlament malomocný bez při- rozené většiny, vyšlé ze spravedlivých volebních řádů, jehož dočasná většina neněmecká od dob Taaffových musila se vždy chvěti, aby koruna druhého dne nevrátila se zase k panství levice!
profesor Eisenmann Elsasan Francouz Paris Uher Němec Taaffův Uher Uhry Vídeň Rakousko
22 article
Parlament, který ani není schopen parlamentní vládou vlásti svému státu, který stál a stojí pod kuratelou kabinetu byrokratického, jak mohl by vybojovati úspěchu na státu, nepoměrně politi- cky silnějším? Při tom nebylo na příslušných místech ani vůle, aby tento parlament se sesílii a svoji pravomoc rozvinul, úmyslně bylo opomíjeno podepříti vládu rakouskou votem odhodlaného sboru zákonodárného. Tento proud také vzbudil režím § 14., který i dnes byl by mu patrně nejvitanějším, protože protesty Uher proti společným institucím mohl by bez dloubých okolků umlčeti millionovými kongessemi hospodářskými z kapes poplatnictva rakouského! Který zákon vývoje byl tedy kdy přiroze- nější, než onen anabase Uher a deka- dence Předlitaví, přesunutí tě- žiska politiky říše do Pešti, jak to bylo posledním volebním heslem uherské strany liberální? Přesila Uher patrna byla ostatně již z právního základu celého vyrovnání, ze zákon. článku XII. s jedné a ústavy prosin- cové se strany druhél Uherské vyrovnání uzavřel uherský král s národem, representovaným uherským sně- mem; toto vyrovnání bylo však ostatním krá- levstvím a zemím, zejmena zemím koruny české prostě oktrojováno, neboť v osobě krále uherského uzavřel je za tyto ostatní země i císa rakouský jako jejich absolutní panovník, tak že vyrovnání toto bylo již v době, kdy přodloženo bylo nové, proti právu i dosavadnímu vývoji svo- lané říšské radě jako domnělé dědičce dřívěj- *) Z českých právních kritik rak.-uherského vy- rovnání vynikají úvahy p. prof. dra. Bohuše bar Riegra.
Uher profesor doktor bar Riegr Uhry Pešť
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 29. dubna. 5— (Kronika.) Ve Francii oslavili st padesáté narozeniny proslulého skladatele knihy »0 fysiologii chuti«, Brillata Savarina. Břichaté dílo o pěti stech stranách,*) jakási směs vědy, flosefie a poesie stolu i kuchyně, podnes klas- sické svého rodu. Proti otázkám chuti ve věcech stravy a výživy, vlivem jistého názoru světa, utkvěl ve společnosti tak zvané vzdělané zvláštní předsudek. Mluviti o věcech jídla, o pří- slušném požitku smyslovém a vůbec o záleži toslech, jež spadají jakkoli v obor říše kuchyů ské, chýlilo se velmi povážlivě mezi liché para- grafy zákonníku o dobrém tónu. Brillat-Savarin vyvrátil skvěle předsudek. Knihu, věnovanou »ga stronomům pařížským«, hliali nejen odborníci sto lového umění, nejen dámy hostitelky a ctitelé dobré »hmoty a šťávy«, ale i vážní učenci, li- teráti a milovníci krásného čtení. Sám Balsa nazval autora mužem velikého ducha a v moe- něm dojmu díla o »Fysiologii chuti« složil svoj »Fysiologii manželství« ač nikterak mistra svého úspěchem nedostihl. Známý přírodozpytec Karel Vogt přeložil dílo do němčiny. Také náš Neruda měl svého Brillata Savarina už v maliku, usedaje ke svým »masopustním studiím« o kobližkách, jaterničkách a píše své »rozjímání« o svatová- clavské huse. Nejednou český humorista-gastro- nom výslovně se dovolává francouzského fysio- loga chuti. Gastronomické aforismy Brillat Savarinovy mají tep mudroslovný. — Vesmir nebyl by ničím bez života, vše co žije, živí se! Zvěř se pase, lidé jedí, však *) Physiologie du Goüt ou Méditations de Ga- stronomie transcendante. Dědié aux gastronoms pa fisiens par Brilla t- Savari n. Paris, Giarnie rorees.
Brillata Savarin Savarin Vogt Savarinův Goüt Brill Paris Praha Francie Méditation jít galium
24 article
jen člověk vzdělaný »umí« jísti. Osud národů na tom je závislý, jakým způsobem se stravují. Pověz mi, co jídáš, povím Ti, kdo jsi. Tvůrce, uloživ člověku jísti, aby byl živ, zve jej chutí a od- měňuje požitkem. Stůl je jediné místo, kdev první hodině nikdo se nenudí. Objev nového jídla přináší lidskému pokolení více blaha, nežli objev nové planety. Kdo se přecpává nebo opijí, nezná ani jísti ani píti. Nejnutnější vlastnost dobrého kuchaře, přesnost, je zároveň přední povinností pozvaného. Čekati dlouho na hosta, který se opozdil, je nezdvořilost vůči ostatním, kteří se dostavili v čas . .. Co výrok, to ražený peníz! Mluví tu zna- lec i umělec života, muž svrchovaného rozhledu. Skutečný »professor transcendentní gastrono- mie«. Muž, který se neleká paradoxů vědění poznání, je lékař, anatom, fysiolog, lučebník, astronom, archaeolog. literál, estět v jedné osobě. Vyzná se v hudbě i ve verších, v dějinách vzdělanosti i ve vědách státních. O úpravě mísy a pekáče, o pečeném krocanu a rybě, o zvě- řině, o lanýžích, o brossánském kapounu neboo bažantu ala Sainte Alliance zná vykládati s rozbí ravou hlubokomyslností moderního krilika umění, s delikátnou výmluvnosti proslulého zástupce učené stolice.
Sainte Alliance
25 article
Úprava stolu hraje svoji roli v kultuře historii. Přijímání potravy je důležitý akt života. Člověk záhy odhadl jeho váhu a význam. Nej důležitější výkony veřejného žívota u národ přirodních vyřizovány za stolového požitku. Uprostřed slavnostních hodů rozhodováno o míru a válce. Na vesnici podnes nejvážnější záleži- tosti umlouvají se namnoze — v hospodě. Záhy objeven zákon podivné souvislosti zjevů! Člověk sytý a člověk hladový není jedna bytost. Společným hodem vzniká zvláštní ná- klonnost mezi jednajícími stranami. Host u stolu snáze podlehne dojmu, přistoupí na hiledisko, překoná obulž chápavosti. Nejen v kruzieh vysoké diplomacie znám je dobře pojem »ta- bulové politiky«. Za dobrým stolem snáze je získávati mysli, přemlouvati, dobývati srdce svědomi. Tím způsobem dostal se »oběd« do kulturné historie. Obědy všeho druhu nejrozma- nitějších účelů a zájmů staly se skutečnou insti- tuci. Jsou obědy representační, záležitostní, po- litické, obchodní, smířovací, zahajovací, všelijak náladové, podnikové, úřadní, obřadně, usnávacl, oslavné a pod. Oběd má nejen společenskou, ale i svoji psychologiekou a etickou stránku Všichni vyřizovači obtížných poslání spolehajív čaromoc prostředku. Ne marně zve ministr ke své tabuli zástupce nejen vládní strany, ale i — opposice. Je víc než pouhý akt kurtoasie, vídají li proslavené divy u svého stolu občaa kruh svých elitelů nebo pozve-li dramatický autor po šťastné premiéře své literární přátele k veselé večeři. V dějinách lze se dočístio bankelech, za kterých rozhodovány otázky státnl a osudy národů. Od Herodota až na naše časy sdělují historikové, jak události dějin se chystaly, připravovaly, »zavařovaly« při slavnostním ho- dování. A teprve tisicero drobných aktů ze ži- vota soukromého, osobního, rodinného!
26 article
Má umění stolové svoje tradice, svoje pra- vidla skladby, svoji dietetiku i svoji estetiku Jaký má význam národohospodářský, netřeba tepry dokládati. Stále stěhují se ze zemí do zemí, od severu na jih, z jihu na sever. po suchu i po moři, zásoby látek; suro vin, plodin, výrobků nevyhnutných stolovému požitku. Millionové jsou číslice dovozu a vý- vozu. Nepřehledná souvislost odvětví průmyslu, obchodů a živnosti illustruje kulturní význam děje denního stolu. Jako ve všech oborech je tu zřetelný zákon vývoje a pokroku. Ve stavu prvotném člověk nerozeznával ještě chuti a choutky, živil se jen proto, že musil býti živ. S poznáním a zkušeností dostavovala se teprv schopnost rozeznávati a ceniti. Dávno už není národa, aby žil výhradně chlebem rostlinami. A je-li jaký, je jisté podroben jiním vybíravějším. Špatně živený, neschopen odporu upadal z poddanství do poddanství. Sto lisíc Angličanů, živených b fsleky, vládne stům millionů hladomřivých Hindů, kteří stěž shánějí denně svoji porci rýže. Občas porobený národ se vzehopí. Pochyti od souseda lepší způsob kuchyně a ostatní po- třebné stránky mravní a intell gentní se už do- staví! Tak prý kdysi Beolové po bitvě u Leuktry přišli kultuře doslova »na chuť«, stali se gour mandy a časem — vítězi.
Angličan
27 article
Není sporu, čím vyšší stupeň vzdělanosti tím dokonalejší i kuchyně. Brillat Savarin shledal i u některých stavů zvláštní disposice pro gourmanderii. Pojednává o lidech finančního nadání, kteří snadno a rychle hromadí peníze, jsouce téměř nevyhnutně vedeni státi se gour- mandy. Rovněž lékařství pokládá za mlsný me- lier, ač z jiných přičm. A spisovatelé a umělci jsou prý z povolání gourmandy. Jako dobří spo- lečníci bývají často hosty dobrých stolů a rychle vyvinou svoji schopnost. Za Ludvíka XIV. spi sovatelé byli opilci. Přizpůsobili se však doběa jsou teď libochoutkáři, což je rozhodný pokrok Brillat Savarin byl už velmi pokročilého věku, když se odhodlal, bohaté zkušenosti svého života shrnouti v obsažný svazek příjemné čelby. Byl povoláním právník a soudee. Před velkou Revolucí stal se i členem Národního shromá- ždění. Za vlády Jakobinů ohrožen životem, preh ze země a dlouho bloudil světem jako ubohý psanec. Po Revoluci vrátil se do vlasti a vě- noval se opět svému povolání s klidem úsměv- něho filosofa, který poznal život i se stránky trpké, znaje tím lépe ocenit stránku sladkou. Dilu jeho sluší rozuměti jako návodu pra- vého umění života, jež založeno na poznání jeho zákonů. Muž je si jist svých vědomostí a dovede přesvědčiti. — Ne na tom sejde, co požiješ, ale co — strávíš! je základní pravídlo. Stravnost je první podmínka dobré kuchyně. Duch je v nejtěsnější
Savarin Ludvík
28 article
souvislosti s funkcemi těla, stav duševní i mravní člověka namnoze závisí na dobrém či špat- ném trávení. Projevy letory, nálady, často nevy- světlitelná záduměivost, veselost, mičelivost, po- vídavost, mrzutost neb unylost bývají přivoděny pochodem trávení, těžkým či snadným. Autor do- konce vyslovuje přesvědčení, že rozhoduje ža- ludek i při volbě a druhu —— literární a umělecké produkce. Nemálo si zakládá na receptu vlastní komposice pro silnou hovězí polévku, jež v tom směru konala divy. Básník, který ji užival, stal se z elegika romantikem. Dáma spisovatelka psala dříve pochmurné romány, plné nešťastných zamilovaných párků. Později seznámivši se s receptem, napsala dílo plné nálady nejjasnější, zakončené šťastným sňatkem. Na všechen způ- sob hraje dieta, obsah i úprava stolu při du- ševní práci důležitější roli, než se v dotýčných kruzích z pravidla připouští.
29 article
Brillat-Savarin byl po svém vkusu i své filosofii pravý světák z druhé polovice osmná- ctého věku. O politiku jako úřadník tuze ne- dbal. Nedal se vyrušiti z rovnováhy ani pádem Napoleona ani návratem Bourbonů. Byl vysoké, silné postavy, nosil se po starosvétsku a zůslal svobodný až do smrti. V den výročí popravy Ludvika XVI. dne 21. ledna konána v době Restaurace vždy slav- nostní smutečná mše za přitomnosti obvyklé re- presentace. Brillat-Savarin pokaždé se vyhnul své representační povinnosti. Roku 1826 donlal úřadní pozvánku k obřadu. Předseda kasačního soudu, jeho představený, vlastnoručně připsal: — Vaše přítomnost, milý soudruhu, bude nám tím milejší, že vás budeme míti poprvé mezi seboul Brillat-Savarin porozuměl pokynu, vyhověl tentokráte úřadní formalitě, dostavil se do ko- stela, ale draze zaplatil svojí pozdní horlivost. Jako sumělec-života« dopustil se poprvé nepro- zřetelnosti. Nastudil se v kostele a zemřel stán 71 let.
Savarin Bourbon Ludvik