2
masthead
V Praze, v neděli dne 30. dubna 1905.
Praha
4
article
Na rnuní a odpol. HIsty
přede l ácí sut
v Praze v admniniatrai
ps něsíe . . . . .
6 K —h
ns čtrri leta . . ..
s drojí čonáškou
na dtot teta. . . .
ve elislkác
2 K 30n
ra ni-še . . . . .
Poškon:
na nlar, . . . ..
s drojí zisino
ra pěalo . . . .
Praha
6
article
ävvtda . . . . 11 K so
7
article
Čnošní číslo pro Prahu je o 24 stranách.
Čnošní číslo pro Prahu je o 24 stranách.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v úterý dne
2. května t. r. v obvyklou
hodinu polední.
K užší volbě poslance zemského za okresy
Slaně, Velvary a Libochovice doporučuje se p
úradě pp. důvěrníků za kandidáta pan
dr. Josef Munzar,
ředitel hospodářské školy v Plzni.
Volba koná se dne 2. května 1905
Výkonný výbor národní strany
svobodomyslné.
L. Z Petrohradu, 29. dubna. V 7 hod
55 minut. (Pův. telgr. zvl. zpravodaje »Nár.
Listů«.) Přes chmurné předpovědi zdá
se být město klidno. Policie vykonává
poslední opatření k udržení pořádku.
Akce v Mandžursku zdá
se býti velmi vážná Ztráty páčí
se na osm tisíc mužů.
Veliké objednávky válečného ma-
teriálu byly nčiněny i v Anglii.
Z Poznaně, 29. dubna. Ve všecl
pruských pohraničných stanicích
dle vydaného rozkazu za nastávají-
cích raských velikonočních svátků
má vojsko v kasárnách pohotovost.
(Ostatní telegrafické a telefonické zprávy
viz na straně 5.)
doktor
Munzar
Praha
Velvary
Libochovice
Petrohrad
Anglie
Poznaň
hospodářský škola v Plzeň
národní strana
8
article
Velkostatkáři proti rozhojněn
poslanců lidových.
Velkostatkáři proti rozhojněn
poslanců lidových.
Zjistili jsme číselně, kterak ani zamýšle
nou vládní »opravou« volebního řádu českému
národu nemá se dostati spravedlivého zastoupení
na vlastním sněmu českém, nýbrž klerak při
všem rozmnožení počtu sněmovníků (o 43) zd-
slane i na dále na sněmu v menšině, ne-
maje než 128 poslanců mezi 285 sněmov-
níky. Upozorňujíce veškeru naši veřejnost na
nové hrozící nám zkrácení a bez-
práví neomluvitelně, ukázali jsme zároveň i na
příčinu jeho, záležející v tom, že chce vláda
Gautsehova slůj co stůj z achovati vel ko-
statkářské kurii neslýchaný ten privilej
70 hlasů, kterým ji německý ministr ryt. Ant.
Schmerling ve své oktrojírce ze dne 26. února
1861 štědře obmyslil, doufaje ve šlechtě míti
žível vždy vládě úslužný a vždy spíše německý
než český.
Jest přece samozřejmo, pokud tento 70hla-
sový privilegovaný klín velkostatkářský vězí na
sněmu mezi oběma národy v neztenčene
síle, že není pro nás naděje, aby národ náš
dosáhl zde náležející mu nadpoloviční většjny
proti Němcům i velkostatkářům, jakkoliv nemá
daleko do dvoutřetinové většinyv
zemi české.
Schmerling
Němec
9
article
Přirozeně žádá toho tedy spravedlivá naše
věc, aby ten ničím neodůvodněný
feudální nadpočet velkostatkář-
ských zástupeů byl náležitě zmen-
šen, ne-li úplně odstraněn. A kdyby naš
velkostatkáři byli opravdu těm
kavaliry a vlastenci, za jaké po-
kládáni býti chtějí, dávno by s a m
byli pohrdli tím svým smutným
privilejem a nadprávím z milosti
německého centralisty Ant. S chmer-
linga, dávno by sami byli následovali vzne-
šeného přikladu šlechty franeouzské, když ona
památné noci ze 4. srpna 1789 dobrovolně se
odřikala pro blaho vlasli všech svých feudálních
nadpráví a výsad, anebo té národní šlechty
uherské, která přinesla národu tutéž obět
již před r. 1848 na sněmu uherském. — Avšsk
český národ marně již přes 40 let čeká na ta-
kový vlastenecký krásný čin »naší« šlechty.
Antonín
10
article
A jak je i dnešní generace šlechlická po-
dobné oběti pro vlast a národ daleka, toho
výmluvným důkazem dopis jednoho z nich ve
videňské »Konservative Korrespondenz« a Ne-
jmenovaný ten konservativec nemá ještě na tom
dosti, že vláda Gautschova chce pánům pone-
chat jejich 70 hlasův neztenčených: vy čítá
a z azlivá jI, že hodlá svou volební ref r-
mou rozmnožit počet lidových po-
slanců »o nových 45 až 60 míst«, čímž prý
je velkostatkářstvo ohroženo, jeli-
kož prý by mu poměrně ubylo na váze i čl-
selní síle. Až dosud (při 242) měli prý velko
statkáři se svými 70 hlasy v rukách svých
možnost zabrániti každékoliv změně Schmerlin-
govy oktrojírky (zřízení zemského i volebního řádu)
prostě svým odchodem ze sněmovny, poněvadž
dle zákona zemského (ze dne 24. března 1874)
nelze ani zemského zřízení ani volebního řádu
měnit jinak než za přítomnosti 1 všech po-
slancův a za schválení zákona 3/s většinou, to
jest při 242 sněmovnících musilo býti přítomno
182 poslanců. Potřebovalo tedy 70 velkostat-
kářů odejit ze sněmovny a nezbylo jich v ní než
172, scházelo tedy do 3/4 deset poslanců, čímž
každé usnášení se sněmu bylo zmařeno.
Gautschův
11
article
Kdyby ale nyní dle plánu vlády rozmnožen
byl počet poslancův lidových o 45, tedy ze
242 na 287, obnášela by čtvrtina již 713/4
a »ubohým« 70 velkostatkářům by nic nespo-
mohlo, třeba »až do posledního muže« se od-
straniti do restaurace, poněradž by ve sněmovně
zbylo vždy ještě 217 lidových poslancův, tedy
dobré tři čtvrtiny! A tak by se český a ni-
mecký národ mohl přes hlavy velkostatká
řův dohodnout o změně volebního řádu, ano
zřízení zemského! Toť hrozné. A neštěstí ne
dalo by se odvrátit leda tím, že by se musil
ti čtyři katoličii biskupové, kteří obyčejně ve
sněmu nebývají, zavolat ku pomoci a »expono-
vati«, aby svými virilními hlasy vůli obou ná-
rodů překazili. »Což by ovšem bylo začasté
oblížné a vždy svízelně«, kvili náš chrabrý kon-
servativec. Však což teprv, kdyby měl být počet
lidových poslancův zvláště k vůli té obmyšlené
nové všeobečně kurii ještě nad 45 rozhojněn.
»Pak by se (o hrůza) mohlo státi, že by ant
s přispěním 4 biskupův velkostatkáři dohromady
neměli již té pavezy, kterou jim zákon z 24.
března 1874 (N. B. německými ústaváky zdě
laný) poskytuje.
»Velkostatek byl by pak v zemském sněmu
jak proti městským a selským poslan-
cům, tak i proti českým a německým
zástupcům v nevýhodě, jelikož by tito
vždy i bez velkostatku ano i proli velkostatku
mohli se usnésti na změně voleb-
niho řádu. To není jen pouhá doktorská
otázka. I tak umírněný politik, jako je dr. Ep-
pinger, opětovně již o tom mluvil, že bude
zapotřebí zmenšiti počet mandáto
velkostatkářských. Neoddávejme se pak
(my konservativní velkostatkáři) žádnému klamu
o tom, že tento popud dojde v dané chvíli s ou-
hlasu na obou stranách (u Čechův i Němcův)
Však již dnes vystupují čeští radikálové s po-
žadavkem po odstranění velkostatkářské kurie.
Ep
Čechův
Němcův
12
article
Spoléhati snad na to, že by usnesení sněmu
proti velkostatkářstvu nedošlo schválení koruny,
znamenalo by neznati konstituční zásady. Usku-
teční-li se kdysi Pradův sen o »ně-
mecko-českém občanském mini-
sterstvu«, pak je též nepochybno, že bude
podebný zákon doporučen sankci koruny, kteráž
chtějíe se urarovati konfliktu, sotva by ji mohla
odepřiti. Předvidlati a zavčas opatření činit, tot
podstata politiky. Tak musí učinit i nyní vel ko-
stalkářstvo, jakmile otázka vo-
lební opravy dostane se do proudu,
poněvadž mohou potomci na něm požadovati
aby jim dochovalo práva, klerá ob-
drželo nezkrácena. Dosud může toho
učinit, poněvadž svými 70 hlasy má ještěv
rukou moc, aby škodlivým změnám volebníh
řádu zabránilo. Tuto možnost nesmí s
dát vyrvat. A dle toho bude mu posuze-
vati návrh, jajž vláda sněmu zemskému před
ležiti hodlá.«
Tak doslovně nejmenovaný Perey našieh
»ohrožených velkostatkářů«.
Ani zákmitu nějakého soueitu pro trpi
národ náš, nějakého šlechetného rozhorlení proti
křivdě a bezprávi, jež on přes čtyřicet let již
snášeti musí ve snému vlasti své, nýbrž jen
nejsobečtější, stavovská starost o uhájení vlast-
ního nespravedlivého nadpráví
privileje feudálně zrezivělého, ničím nevysvětli-
telného a neomluvitelného. Prosíme s bar-
vou ven.
Pradův
Předvidlat
český občanský mini
13
article
Ať nám- pod sluncem dvacátého stoleti
páni velkostatkáři přece jednou jako rozumni
muži rozumným mužům vyloží a vysvětli
éthický nabo vůbec slušný nějak důvod
pro to své privileginm? Ať nám. poví, proč
má 56 voličův (a více jich není ve fidei-
komisních stateích), kteří plat
úhrnem 1,340 000 zl. realných daní, miti
právo voliti do sněmu 16 poslanců, takž
přijde jeden poslanec na — 31% voliče
a na 83.500 zl. daní, kdežto v kurii měst
našich připadá jeden poslanec teprve na 15.850
obyvatelů a na 119 622 zl. dani? Proč má ve
sboru nesvěřenských statků 507 voličů,
třebas neplatili více. než po 250 zl. daně
přímě — právo na volbu 54 poslanců, takže
tu připadá jeden poslanec na 9 85 voličů a na
40.422 zl. daní, poněvadž celý ten sbor ne-
svěřenských velkostatků neplati úhrnem více
než 2,182.797 zl. daní reálných, kdežto r ol-
nieký venkov, čitající 4,419.524 obyva-
telů, platících 12,162.919 zl. daní přímých.
nemá než 79 poslanců, takže tu případá jeden
poslanec na 55 943 obyvatelů na 153.961 zl. daní.
14
article
Ani se stanoviska, které přiměřuje právo
volební dle d aně, jakou voličstvo platí, nadá
se tedy počet poslancův kurie velkostalkářské
ospravedlnit a odůvodnit, nýbrž každý může
snadno vypoělsti, že by náleželo i za daňo-
vého toho principu velkostatkářům nav sněmu
českém na nejvýš 35 mandátů, ale na-
prosto nikdy 70.
Dle téhož měřítka daňového příslušelo
by pak národu našemu v nynějším sněmu o 249
poslancích spravedlivě 126, Němcům 77. man-
dátů; kdežto za volebního řádu, založeného na
všeobecném, rovném právu ob-
čanův, bez ohledu na daň, náleželo by nám
Čechům na sněmu pražském 161 poslancův,
Němcům 81.
Tyto momenty živé skutečnosti měl by
konservativní advokát míti rozumně na zřeteli:
pak by domlouval moudřeji svým stavov-
ským kollegům, jak se mají k nastávající volebnt
opravě postavit, než činí dnes!
Čecho
Němec
Němec 77
15
article
Uherská krise.
Uherská krise.
(Úvaha státoprávní a politická od dra. L adis ! av
16
article
Dvořá ka.)
Dvořá ka.)
Když Deák dokončil dílo vyrovnací, slaven
byl ve své vlasti jako „mudre národa“ a vděčné
Uhry zasadily mu pomník s nápisem: „nekrva-
vému vítězi!“
Deák
Uher
17
article
Dualismus považován byl přovážnou vět-
šinou národní za vrchol tužeb maďarských a za
bezpečení bytu jeho na lidské věky.
Jak se časy mění!
Dnes většina téhož národa prohlásila po-
sledními volbami dualismus za pouto, tísnící
rozvoj národní, za pouhou — dnes již nedosta-
tečnou etapu k suverenní, neobmezené svobodě
národní.
Věru, každá ústava jest v řetězu dějinných
událostí jen pouhým provisoriem, na jehož
troskách vyrostou nové ústavní řády, nové pro-
visorium. Právo jest jen prostředkovatelem mezi
ideami, ovládajícími jistou epochu a mezi prakti-
ckým životem, jehož poměry upravuje. Jako
právní norma neměla by životnosti, kdyby zfor-
mována byla jen u zeleného stolu, tak živořía
setlívá, když životorodý tok události opustí pra-
men její motivů a řečiště její účelnosti.
Od roku 1867 změnil se směr politi ky
říše na celé čáře.
Úmysl odvely za fIradee Králové a snah
nabyti opět dominujícího místa ve spolku ně-
meckých států, hnaly Beusta k vyrovnání se
zeměmi uherskými; Rakousko mělo býti uvnitř
uklidněno, aby mohlo tím rozhodněji vrhnouti
se na Prusko.
Beust
Rakousko
Prusko
18
article
Uhři byli při tom nás šťastnějšími. Nedávno
dokazoval dr. Jindřich Friedjung, že, když —
dle publikace Schäfflovy — za ministerstva
Hohenwartova byli všichni členové císařského
domu, mimo jedinou císařovnu Alžbětu, přesvěd-
čeni, že Rakousko s jeho dynastie udrží se jen,
když Němci rakouští, vítězstvími z r. 1866a
1870 vzrušení, se rozdělí a při tom Němci su-
detšti zařadí se v český stát, Rakousku jistotu
skýtající, že Herbstovi a společníkům jeho maji
Němci vděčiti za to, že r. 1871 podařilo se jim
odvrátiti dvůr od zřízení českého státu.
Uhři byli šťastnější, nejen že vyrovnání
spadlo jim do klína, třeba k chystané revanch
za Hradec Králové nedošlo, ale že i nová si-
tuace politická hrnula přímo vodu na jejich
mlýn.
Když Rakousko z Německa vyhostěné za-
hájilo politiku balkánskou, byly Uhry první zemi
jež z této změny fronty těžila a dodnes těží. Tě-
žisko bosenské politiky jest dnes v Uhrách.
Současně mohutněl maďarský nacio na
lismus i procesem vnitřním.
Když Deákova strana r. 1875 učinila místo
straně liberální, resp. Tiszově, nastala nová éra
národnostní politiky, kterou národnostní zákon
z r. 1868 doznal znamenitého provedeni! Pře-
dáci nemaďarských národností viněni z pansla-
vismu, dakoromanismu, odsuzováni a vězněni
pro velezrádu, osvětová jich učiliště zavřena
fondy konfiskovány, zalím co židé a hybný, vy-
počítavý živel výrobeů i dorůstající intelligence
přimykaly se z důvodů prospěchových ku postu-
pujícímu maďarismu, měníce jména svác i pře-
svědčení.
Friedjung
Hohenwartův
Alžběta
Němec
Herbst
Uher
Deákův
Tiszův
Uher
Rakousko
Hradec Králové
Německo
Uhry
19
article
Tomuto nacionalismu postupujícímu nesta-
čilo již vyrovnání Deákovo; stečení náspů insti-
tucí, s Rakouskem společných, stalo se heslem
doby.
Deák nebyl již zván mudrcem národa, byl
mu i po smrti jeho r. 1876 vyčítáno, že neměl
práva ničeho z práv národních zadat... Uhry
jsou suverenní a všecky společně instituce musí
prosáknout duch národní (který byl ovšem
totožný s maďarským): to byla vlna, jež nese
dodnes myšlenkový proud maďarského vlaste-
nectví.
Při tom parlament uherský, národně
téměř jednolitý, s chauvinistickou parla-
mentní vládou, podlamoval břehy společ-
ných institucí nejsmělejším výkladem sporných
míst zákonného článku XII., jichž dík Beustovi
který patrně si zákonný článek XII. ani pořádně
nepročetl — bylo při různých textech rakou-
ského a uherského vyrovnacího zákona vždy
s dostatek, a kořistě ze zásad nespravedlivého
v drosnem prodejtí
ransf či le o sobě . . . za Sh
o polelnk
. . . za 2 h
Ve úlialkách na venkovš:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 3b
Inserat,
plati se hotově epřeě.
Předplacení a iuserty přäjímá sdmini-
strace v Marianské elici č. 3
Tam nackázejí se těž rodskee
tlskárna a ezpedice „Národnich Listá“
Rtukopisy so nevraceji.
Deákův
Deák
Beust
Národnich
Rtukopisa
Rakousko
Uhry
20
article
rozdělení břemen dualismu, docílil při trojím
vždy po 10 létech opětovaném jednání o finanční
a národohospodářské vyrovnání, že předlitavská
polovice lvím podílem přispívala na společné zá-
ležitosti za to, že ovoce jejich, zejmena balkán-
ská politika a obchodní smlouvy s cizinou
fedrovaly v první řadě zájmy Uher! Parlament
uherský postupoval obratně, znenáhla, v eta-
pách.
Uhry na př. uznaly r. 1867 národní banku
rakouskými úřady zřízenou; r. 1877 jest již
banka rakousko-uherská dualistickou s předností
Rakouska, r. 1897 jest v ní princip parity pro-
veden a jednota zachována jen, pokud mohla
by pomoci hospodářsky slabším Uhrám.
Parlament postupoval však v celé šíři zá-
ležitostí upravených vyrovnáním.
Jen s jednou výjimkou.
Uhry
Rakousko
21
article
Znamenitě líčí tyto poměry prof. Louis
Eisenmann, rodem Elsasan, výchovou a smýšle-
ním Francouz v Díjonu, dnešní politický náš zá-
pas živě fedrující, ve svém díle „Le compromis
Austro-Hongrois de 1867“. Paris, 1904.)
Tento francouzský učenec v nedávné své před
nášce o dualismu pravil:
„Mezi všemi společnými institucemi jes
jedna, se kterou všichni Uhři jsou srozuměni,
ať patří kterékoli straně. Touto privilegovanou
jest kvota. Uhry nechtějí a nemohou nésti
útraty svého lesku a slávy, k tomu potřebují Ra-
kouska a počítají také na spolučinnost Ra-
kouska.“
Tomuto vzestupu Uher, vedenému cíle vě-
domým parlamentem a národní, parlamentní vlá-
dou, jež nikdy neopomenula o parlament proti
Vídni se opírat, mělo by čeliti Rakousko, národ-
nostními boji rozdrásané, proto, že výlučné pan-
ství Němců uskutečniti nemohlo a rovno-
právný rozvoj všech národů dopustiti ne-
chtělo, mající parlament malomocný bez při-
rozené většiny, vyšlé ze spravedlivých volebních
řádů, jehož dočasná většina neněmecká od dob
Taaffových musila se vždy chvěti, aby koruna
druhého dne nevrátila se zase k panství levice!
profesor
Eisenmann
Elsasan
Francouz
Paris
Uher
Němec
Taaffův
Uher
Uhry
Vídeň
Rakousko
22
article
Parlament, který ani není schopen parlamentní
vládou vlásti svému státu, který stál a stojí pod
kuratelou kabinetu byrokratického, jak mohl by
vybojovati úspěchu na státu, nepoměrně politi-
cky silnějším?
Při tom nebylo na příslušných místech ani
vůle, aby tento parlament se sesílii a svoji
pravomoc rozvinul, úmyslně bylo opomíjeno
podepříti vládu rakouskou votem odhodlaného
sboru zákonodárného.
Tento proud také vzbudil režím § 14., který
i dnes byl by mu patrně nejvitanějším, protože
protesty Uher proti společným institucím mohl
by bez dloubých okolků umlčeti millionovými
kongessemi hospodářskými z kapes poplatnictva
rakouského!
Který zákon vývoje byl tedy kdy přiroze-
nější, než onen anabase Uher a deka-
dence Předlitaví, přesunutí tě-
žiska politiky říše do Pešti, jak to
bylo posledním volebním heslem uherské strany
liberální?
Přesila Uher patrna byla ostatně již
z právního základu celého vyrovnání, ze
zákon. článku XII. s jedné a ústavy prosin-
cové se strany druhél
Uherské vyrovnání uzavřel uherský král
s národem, representovaným uherským sně-
mem; toto vyrovnání bylo však ostatním krá-
levstvím a zemím, zejmena zemím koruny české
prostě oktrojováno, neboť v osobě krále
uherského uzavřel je za tyto ostatní země i císa
rakouský jako jejich absolutní panovník, tak že
vyrovnání toto bylo již v době, kdy přodloženo
bylo nové, proti právu i dosavadnímu vývoji svo-
lané říšské radě jako domnělé dědičce dřívěj-
*) Z českých právních kritik rak.-uherského vy-
rovnání vynikají úvahy p. prof. dra. Bohuše bar
Riegra.
Uher
profesor
doktor
bar Riegr
Uhry
Pešť
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 29. dubna.
5— (Kronika.) Ve Francii oslavili st
padesáté narozeniny proslulého skladatele knihy
»0 fysiologii chuti«, Brillata Savarina. Břichaté
dílo o pěti stech stranách,*) jakási směs vědy,
flosefie a poesie stolu i kuchyně, podnes klas-
sické svého rodu. Proti otázkám chuti ve
věcech stravy a výživy, vlivem jistého názoru
světa, utkvěl ve společnosti tak zvané vzdělané
zvláštní předsudek. Mluviti o věcech jídla, o pří-
slušném požitku smyslovém a vůbec o záleži
toslech, jež spadají jakkoli v obor říše kuchyů
ské, chýlilo se velmi povážlivě mezi liché para-
grafy zákonníku o dobrém tónu. Brillat-Savarin
vyvrátil skvěle předsudek. Knihu, věnovanou »ga
stronomům pařížským«, hliali nejen odborníci sto
lového umění, nejen dámy hostitelky a ctitelé
dobré »hmoty a šťávy«, ale i vážní učenci, li-
teráti a milovníci krásného čtení. Sám Balsa
nazval autora mužem velikého ducha a v moe-
něm dojmu díla o »Fysiologii chuti« složil svoj
»Fysiologii manželství« ač nikterak mistra svého
úspěchem nedostihl. Známý přírodozpytec Karel
Vogt přeložil dílo do němčiny. Také náš Neruda
měl svého Brillata Savarina už v maliku, usedaje
ke svým »masopustním studiím« o kobližkách,
jaterničkách a píše své »rozjímání« o svatová-
clavské huse. Nejednou český humorista-gastro-
nom výslovně se dovolává francouzského fysio-
loga chuti.
Gastronomické aforismy Brillat Savarinovy
mají tep mudroslovný.
— Vesmir nebyl by ničím bez života, vše
co žije, živí se! Zvěř se pase, lidé jedí, však
*) Physiologie du Goüt ou Méditations de Ga-
stronomie transcendante. Dědié aux gastronoms pa
fisiens par Brilla t- Savari n. Paris, Giarnie
rorees.
Brillata Savarin
Savarin
Vogt
Savarinův
Goüt
Brill
Paris
Praha
Francie
Méditation jít galium
24
article
jen člověk vzdělaný »umí« jísti. Osud národů na
tom je závislý, jakým způsobem se stravují. Pověz
mi, co jídáš, povím Ti, kdo jsi. Tvůrce, uloživ
člověku jísti, aby byl živ, zve jej chutí a od-
měňuje požitkem. Stůl je jediné místo, kdev
první hodině nikdo se nenudí. Objev nového
jídla přináší lidskému pokolení více blaha, nežli
objev nové planety. Kdo se přecpává nebo opijí,
nezná ani jísti ani píti. Nejnutnější vlastnost
dobrého kuchaře, přesnost, je zároveň přední
povinností pozvaného. Čekati dlouho na hosta,
který se opozdil, je nezdvořilost vůči ostatním,
kteří se dostavili v čas . ..
Co výrok, to ražený peníz! Mluví tu zna-
lec i umělec života, muž svrchovaného rozhledu.
Skutečný »professor transcendentní gastrono-
mie«. Muž, který se neleká paradoxů vědění
poznání, je lékař, anatom, fysiolog, lučebník,
astronom, archaeolog. literál, estět v jedné osobě.
Vyzná se v hudbě i ve verších, v dějinách
vzdělanosti i ve vědách státních. O úpravě mísy
a pekáče, o pečeném krocanu a rybě, o zvě-
řině, o lanýžích, o brossánském kapounu neboo
bažantu ala Sainte Alliance zná vykládati s rozbí
ravou hlubokomyslností moderního krilika umění,
s delikátnou výmluvnosti proslulého zástupce
učené stolice.
Sainte Alliance
25
article
Úprava stolu hraje svoji roli v kultuře
historii. Přijímání potravy je důležitý akt života.
Člověk záhy odhadl jeho váhu a význam. Nej
důležitější výkony veřejného žívota u národ
přirodních vyřizovány za stolového požitku.
Uprostřed slavnostních hodů rozhodováno o míru
a válce. Na vesnici podnes nejvážnější záleži-
tosti umlouvají se namnoze — v hospodě.
Záhy objeven zákon podivné souvislosti
zjevů! Člověk sytý a člověk hladový není jedna
bytost. Společným hodem vzniká zvláštní ná-
klonnost mezi jednajícími stranami. Host u stolu
snáze podlehne dojmu, přistoupí na hiledisko,
překoná obulž chápavosti. Nejen v kruzieh
vysoké diplomacie znám je dobře pojem »ta-
bulové politiky«. Za dobrým stolem snáze je
získávati mysli, přemlouvati, dobývati srdce
svědomi. Tím způsobem dostal se »oběd« do
kulturné historie. Obědy všeho druhu nejrozma-
nitějších účelů a zájmů staly se skutečnou insti-
tuci. Jsou obědy representační, záležitostní, po-
litické, obchodní, smířovací, zahajovací, všelijak
náladové, podnikové, úřadní, obřadně, usnávacl,
oslavné a pod. Oběd má nejen společenskou,
ale i svoji psychologiekou a etickou stránku
Všichni vyřizovači obtížných poslání spolehajív
čaromoc prostředku. Ne marně zve ministr ke
své tabuli zástupce nejen vládní strany, ale i —
opposice. Je víc než pouhý akt kurtoasie,
vídají li proslavené divy u svého stolu občaa
kruh svých elitelů nebo pozve-li dramatický
autor po šťastné premiéře své literární přátele
k veselé večeři. V dějinách lze se dočístio
bankelech, za kterých rozhodovány otázky státnl
a osudy národů. Od Herodota až na naše časy
sdělují historikové, jak události dějin se chystaly,
připravovaly, »zavařovaly« při slavnostním ho-
dování. A teprve tisicero drobných aktů ze ži-
vota soukromého, osobního, rodinného!
26
article
Má umění stolové svoje tradice, svoje pra-
vidla skladby, svoji dietetiku i svoji estetiku
Jaký má význam národohospodářský, netřeba
tepry dokládati. Stále stěhují se ze zemí do
zemí, od severu na jih, z jihu na sever.
po suchu i po moři, zásoby látek; suro
vin, plodin, výrobků nevyhnutných stolovému
požitku. Millionové jsou číslice dovozu a vý-
vozu. Nepřehledná souvislost odvětví průmyslu,
obchodů a živnosti illustruje kulturní význam
děje denního stolu. Jako ve všech oborech je
tu zřetelný zákon vývoje a pokroku. Ve
stavu prvotném člověk nerozeznával ještě
chuti a choutky, živil se jen proto, že musil
býti živ. S poznáním a zkušeností dostavovala
se teprv schopnost rozeznávati a ceniti. Dávno
už není národa, aby žil výhradně chlebem
rostlinami. A je-li jaký, je jisté podroben jiním
vybíravějším. Špatně živený, neschopen odporu
upadal z poddanství do poddanství.
Sto lisíc Angličanů, živených b fsleky, vládne
stům millionů hladomřivých Hindů, kteří stěž
shánějí denně svoji porci rýže.
Občas porobený národ se vzehopí. Pochyti
od souseda lepší způsob kuchyně a ostatní po-
třebné stránky mravní a intell gentní se už do-
staví! Tak prý kdysi Beolové po bitvě u Leuktry
přišli kultuře doslova »na chuť«, stali se gour
mandy a časem — vítězi.
Angličan
27
article
Není sporu, čím vyšší stupeň vzdělanosti
tím dokonalejší i kuchyně. Brillat Savarin shledal
i u některých stavů zvláštní disposice pro
gourmanderii. Pojednává o lidech finančního
nadání, kteří snadno a rychle hromadí peníze,
jsouce téměř nevyhnutně vedeni státi se gour-
mandy. Rovněž lékařství pokládá za mlsný me-
lier, ač z jiných přičm. A spisovatelé a umělci
jsou prý z povolání gourmandy. Jako dobří spo-
lečníci bývají často hosty dobrých stolů a rychle
vyvinou svoji schopnost. Za Ludvíka XIV. spi
sovatelé byli opilci. Přizpůsobili se však doběa
jsou teď libochoutkáři, což je rozhodný pokrok
Brillat Savarin byl už velmi pokročilého
věku, když se odhodlal, bohaté zkušenosti svého
života shrnouti v obsažný svazek příjemné čelby.
Byl povoláním právník a soudee. Před velkou
Revolucí stal se i členem Národního shromá-
ždění. Za vlády Jakobinů ohrožen životem, preh
ze země a dlouho bloudil světem jako ubohý
psanec. Po Revoluci vrátil se do vlasti a vě-
noval se opět svému povolání s klidem úsměv-
něho filosofa, který poznal život i se stránky
trpké, znaje tím lépe ocenit stránku sladkou.
Dilu jeho sluší rozuměti jako návodu pra-
vého umění života, jež založeno na poznání jeho
zákonů. Muž je si jist svých vědomostí a dovede
přesvědčiti.
— Ne na tom sejde, co požiješ, ale co —
strávíš! je základní pravídlo. Stravnost je první
podmínka dobré kuchyně. Duch je v nejtěsnější
Savarin
Ludvík
28
article
souvislosti s funkcemi těla, stav duševní i mravní
člověka namnoze závisí na dobrém či špat-
ném trávení. Projevy letory, nálady, často nevy-
světlitelná záduměivost, veselost, mičelivost, po-
vídavost, mrzutost neb unylost bývají přivoděny
pochodem trávení, těžkým či snadným. Autor do-
konce vyslovuje přesvědčení, že rozhoduje ža-
ludek i při volbě a druhu —— literární a umělecké
produkce. Nemálo si zakládá na receptu vlastní
komposice pro silnou hovězí polévku, jež v tom
směru konala divy. Básník, který ji užival, stal
se z elegika romantikem. Dáma spisovatelka
psala dříve pochmurné romány, plné nešťastných
zamilovaných párků. Později seznámivši se
s receptem, napsala dílo plné nálady nejjasnější,
zakončené šťastným sňatkem. Na všechen způ-
sob hraje dieta, obsah i úprava stolu při du-
ševní práci důležitější roli, než se v dotýčných
kruzích z pravidla připouští.
29
article
Brillat-Savarin byl po svém vkusu i své
filosofii pravý světák z druhé polovice osmná-
ctého věku. O politiku jako úřadník tuze ne-
dbal. Nedal se vyrušiti z rovnováhy ani pádem
Napoleona ani návratem Bourbonů. Byl vysoké,
silné postavy, nosil se po starosvétsku a zůslal
svobodný až do smrti.
V den výročí popravy Ludvika XVI. dne
21. ledna konána v době Restaurace vždy slav-
nostní smutečná mše za přitomnosti obvyklé re-
presentace. Brillat-Savarin pokaždé se vyhnul své
representační povinnosti. Roku 1826 donlal
úřadní pozvánku k obřadu. Předseda kasačního
soudu, jeho představený, vlastnoručně připsal:
— Vaše přítomnost, milý soudruhu, bude
nám tím milejší, že vás budeme míti poprvé
mezi seboul
Brillat-Savarin porozuměl pokynu, vyhověl
tentokráte úřadní formalitě, dostavil se do ko-
stela, ale draze zaplatil svojí pozdní horlivost.
Jako sumělec-života« dopustil se poprvé nepro-
zřetelnosti. Nastudil se v kostele a zemřel stán
71 let.
Savarin
Bourbon
Ludvik