2
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 102. ze dne 12. dubna 1908.
3
masthead
stava v Praze r. 1908.
Praha
4
article
... Ačkoliv v celé veřejnosti a žurnálec
pro tu dobu významné události političké hrají
prim, nelze při povinnosti, jakou moderním
listům ukládá všestránfbst, přehlížeti současné
podnikání významu kulturně hospodářského. M
níme letošní jubilejní výstavu, která za měsie
a několik dnů stane se střediškem velkoměst
ského ruchu a života, jakého svědky jsme byl
v létech 1891 a 1895.
Rozsáhlejší, nová zevním rouchem, nová
pokrokem ducha lidského ve všech oborech prů-
myslu a obchodu, rozevře se foru veřejnosti
posudku světa domácího i ciziny. Na pět měsíeů
zaujme pozornost vzdělanstva, jemuž podá dů
kaz, že v dnešnímživotě kulturním i hospodář
ském, obchodním i sociálním dovadame udržet
krok se spěchající cizinou, přese všechny políže,
přese všechna opozdění, na nichž vinu měl
neútěšná minulost. Ve směru fom soustředís
všechny eíle výstavy, ve znamení tom vznikla.
Vyřízen je už také spor o její vhodnosi
či účelnosti. Takřka každě výstavě dán byl do
vínku a provázel i tuto námitkami, že po vel-
kých výstavách světových — Paříž, St. Louie,
Lutych, Milán — nedočká se výsledků, které
by byly v poměru s nákladem a prací na vý-
stavu vynaložených. Vytýkáno jí, že bude j en
výstavou komorní, tedy pouze malé část
království i národa. Než právě v tom se jeví
její síla, důkaz zdalnosti. Neboť, co dřive vy-
tvořila celá země, co dtive vytvořily veškery
větve našeho národa, vytvořuje nyní jediná auto
nomní korporace v měřítku větstm než
dříve, provádějíc důkaz o rozmachu « vzrůstu,
nepopíratelném od těch dob.
Paříž
St . Louie
Lutych
Milán
5
article
Až dosud se podeeňoval význam obchodu
a průmyslu pro dílo kulturního pokroku. Hledal
se do nedávna výhradně v tvorbě duševní
zapomínalo se na tvorbu rukou a dílo strojů
Únavné a málo ladné fronty továren, moře ko-
mínů, hukot strojů a lomoz dilen, čislice
kalkulace obchodní, pramálo lákaly pozorovatele
i průkopníky kultury, aby přiznali, že za ne-
vábnými stěnami, otřásajícími se jednotvárným
tempem strojových kolosů, nebo v dusných
dílnách a střízlivých kancelářích obchodních
vzniká rovněž kulturní dílo, pracuje-li člověk na
nových a nových vynálezech, vyrábí-li tovary,
usnadňující a zpřijemňující život, proniká-li
hranice úzkého trhu domácího a rozšiřuje-li
s výrobou odbyt. Teprve praktičnost a dnešní
rozhled po vlnobiti cizí soutéže uznávají tuto
snahu a význam její pro kulturni práci.
Než — ještě jiný momont mluví pro do-
spivajicí právě podnik! Známo, že dnešní svět
ví jen o tom, kdo dovede upozornit na sebe
imponujícím způsobem. Naše hudba vykonala
triumfalní pochod cizinou, naše umění výtvarné
ozdobilo nejedno místo zzhranični, nejeden
učenee vzbudil pracemi obdiv a uznání. Al
zisk toho byl jen idešiní a namnoze i bolestný.
neboť neinformovaná cizina začastě úspěchy na-
šeho člověka přičetla na velmi široký pojem
Rakušana nebo Nadara. A právě tak neinformo-
vanou byla a je až dosud, domnivajíc se, dle
starých a tradovaných zpráv, že průmysl
i obchod tohoto království je v rukou ně-
meckých . . . Tato verse právě letošní výstavou
má býti dementována, ale současně má výstavou
obou národností býti poskylnuta přiležitost
k soutěži, jaká na př. při výstavě liberecké
českému průmyslu poskyinuta nebyla.
Al
Rakušan
Nadar
6
article
Ale i kdyby těchto vůdčích bodů a pohnu-
tek k výstavě nebylo a kdyby nepřihliželo se
ani k prospěchům, jaký obchodu a průmyslu
přinese, ten dobrý účel miti bude, všem výsta-
vám společný: upozorní na město a zemi, kde
se pořádá. Každá výstava i dosti podružného
řádu z pravidla ocítá se na programu cestují
cích cizinců. Jejich příliv znamená vedle ofektu
hmotného i morálný, neboť řada nepředpojatých
pozorovatelů nejen z dila výstavního, ale i z ce-
lého života našeho pozná, že nejsme národem
inferiorním, za jaký slepé nepřátelsví nás roz-
křikuje, ale že jsme národem, jenž za poměrů
nejobtížnějších ve všech oborech pokroku lid-
ského snaží se jíti ku předu s ostatním civili-
sovaným svělem.
Ve směru tom všem přichozím a zvláště
ze slovanských zemí půjde Praha s otevřenou
náručí vstříc, aby jako v dnech výstav zemské
a národopisné upevnila a rozšířila styky naše
s národy, jichž skutečná moc, síla hospodářská
i politická přinášeji nám významné a cenné
přátelství.
Dle obrazu, jaký dnešního dne výstava
skýtá, dle nesmírných rožměrů jejího obvodua
vzrůstu budov, čekajících svého zakončení, dle
obeslání její velikým počtem vystavovatelů a dle
řady kongresů a sjezdů, ohlášených v době tr-
vání, dá se usuzovati, že stane se skutečně oče-
kávaným shromaždištěm obyvatelstva domácího
i hostů cizích, že splní všechny předpoklady a
touhy pořadatelstva a že dokonale uspokoji ve-
škeren okruh návštěvníků i požadavky na mo-
derní výstavu kladené!
Praha
7
article
Z výstavního ruchu.
Z výstavního ruchu.
. Jak se vystavuje. Pokrok, pokrok! Ve všem
se řitíme mítovými kroky v před. Přirozeno, že po-
krok musí býti i v ukazování pokroku, který jest pod-
statou a účelem každé výstavy. Dnes neslačí prost
nahromaditi a přesně pod čísly a nápisy srovnati vý-
stavní předměty; v překotném shonu moderním dlužno
diváka přivábiti, zastavili v jeho prospěchu, přidržeti
ho vkusnou výpravou. A od ní teprve možno zájem
jeho odvěsti k předmětu samému. Moderní vystavo-
vatelství má celý arsenál triků. Jedním z mnohých
clou letošní výslavy na př. bude velikolepá výstava
oděvnictví, která se s výstavou českého spolku prů-
myslníků texlilních (80 vystavovatelů) bude děliti
o pravé křidlo průmyslového paláce a má neméně
než 100 přihlášek. Nemyslete, že zde uvidite šatstvo
rozvěšené na věšácích nebo rozložené ve skřfních.
Bůh uchovej! Průmyslník volá ve své služby umění.
Výtvory svými odívá elegantní figuriny, kleré v ne-
jednom případě budou podobiznami známých osob.
ností, zejmena ze světa uměleckého. A z nich se-
stavuje zase celé výjevy ze živola, Vidíte hlouček
turistů, který se sešel se všech koutů světa na Žalěm.
8
article
Jinde se octnete uprosiřed picknicku společnosti, klerá
automobilem si vyjela na výlet. Umění a průmy si se
spolčily, aby vám vykouzlily jezdeckou skupinu ve
Stromovce. Znáte Prahu v dešti? Nevytáčejle sel
Víte dobře, že se neptám, znát--li všechna dosud
nepojmenovaná jezera, jež nám nadělí každý liják
před Františkovým nádražím, u Poříčského sadu, na
Vaclavském náměstí. Vím, že jste vlastně tajně rád
tomu blátu, protože nutí naše dámy k tomu, oč pání
hygienikové se marně pokoušejí Tu musí sukně o ně-
jaký decimetr nad kolník a nožku pěkně ukázat.
Takový kus dlažby s tim, co bezprostředně nad ni,
ukazuje dokonalost výrohků obuvníckých. Průměrný
návštěvník sotva by se zajímal o pěstování chimele
ale nechá se rád upoutal dioramatem, které zná-
zorňuje česání chmele. Baví se a aniž by pozoroval,
už se poučil. Triomí názorného poučování! Ladný
dojem celku a přece rozmanitost, která chrání před
únavnou jednotvárností nebo opakováním jest pod-
mlněn lím, že celý štáb architektů pracuje na pod-
kladě jednotného plánu.
Praha
Františkův nádraží
Vaclavský náměstí
9
article
.. Kdo výslavu stavěli? Plán výstavy jest dílem
chefarchitekta výstavy prof. Křížen ckého. Přednostou
technické kanceláře byl arch. Vyskočil a hlavními
jejich spolupracovníky inž. Svatoš a Viktora, Pavilon
města Prahy navrhl arch. Hrubý a uměleckou vý-
zdobu akad. malíři Jansa a Šetelik. Pavilon komorní
jest dílem arch. Klenky z Vlastimilů. Bankovnické
sídlo projektoval arch. Fanta, sochařskou výzdobu
Voborník, maliřskou Obrovský. Velikolepá strojovna
má autorem profesora Křiženeckého, její výzdoba
sochařká mistra Poppa, velikolepá sgrafita na
její facadě, zaujímající plochu 250 čtver. metrů,
navrhl akademický malíř Klusáček. Střed průmy slo-
vého paláce s překvapujícím účinem rekonstruoval
slavnostní síň arch. Fanta. Restaurace jeho vrcholí
v mohutné estrádě s přebohatou výzdobou architek-
tonickou. Svižná draperiová dekorace dokola nese
znaky komorních měst, která až na dvě (Lanškroun
a Štoky) jsou — česká. Levé křídlo (dopravnietvi
architektura, inženýrství a soc politika) této budovy,
která v sobě ztělesňuje vzpomínky krásných výsta
dosavadních, restauroval arch. Dlabač, jehož uměle
ckými spolupracovníky byli sochaři Saloun, Amort
Kofránek a Antoš. Pravé křídlo se presentovati bude
v úpravě arch. Klenky z Vlastimilu, Sieburgrově
Hübschmannově. — Pavilon školství jest výtvo
rem prof. Kotěry, jehož spolupracovníky byli pp. Go
profesor
Vyskočil
Ing
Svatoš
Viktor
Hrubá
Jansa
Šetelik
Klenk
Vlastimil
Fanta
Voborník
Křiženecký
Popp
Klusáček
Saloun
Amort Kofránek
Antoš
Sieburgrův Hübschmannův
Kotěra
Praha
Lanškroun
10
article
čár a Janák. — V pavilonu keramiky, který navrhl
stav, rada Polívka, ladné majolikové výplně dle ná-
vrhu prof. Beneše provedla rakovnická šamotka. Pa-
vilon měst, navržený arch. Justichem, obdržel svou
výzdobu ze štětců Liebscherova, Jansova a Jakšího.
Roztomilý pavilon klenotnictví projektoval prof. Kří-
ženecký, vnitřní jeho úpravu arch. Dolejš. Pavilon
grafiky arch. Dlabač. Budova průmyšlu železářského
kožného, chemického, dřevařského a pro vnitřní za-
řízení bytová má autorem prof. Kříženeckého a Val-
cháře; pokud vnitřní úpravy se týče arch. Hraběte
a Roitha. Blízký kostelík křesťanské akademie navrhl
arch. Hilbert. Pavilon obchodu jest dílem prof. Ko-
těry, sochařská výzdoba Štursovým. Budovu kon-
certní navrhl st. r. Zasche. Výstavní bránu překrásně
rekonstruoval její tvůrce arch. Wiehl. Soukromé pa-
vilony navrhli architekti Dlabač, Dolejš, Boreš, Křička.
Štěrba, Janák, Justich, Roith, Hübschmann, Klenka
z Vlastímilu, Valchář, Vejrych. — Jak vidno, jest vý-
stava i po této stránce dílem českých architektů,
umělců a dělníkůl
*. Několik číslic. Jak ohromného hospodář-
ského významu podnikem letošní výstava jest, ukáže
těchto několik číslic, jimiž jsou vyjádřeny stavební
náklady její a výstav předchozích. Tyto bylyu
jubilejní výstavy 1.200 000
320.000 K
národopisné
komorní . přes 2,000.000 K
Ostatní výdaje jsou ovšem úměrny nákladům staveb-
ním. Pojištění proti obni dostoupilo obnosu 10 mi-
lionů korun. Jak z poměru českých a německých
vystavovatelů (v úbrnném počtu 2300 vystavovatelů
necelých 300 jest německých) zřejmo, jest ve výstavě
investována ohromná vělšina českého kapitálu, kte-
rému kyne tu zúrodnění nejen na domácí, nýbrž i ciz
půdě.
Janák
Polívka
profesor
Beneš
Justich
Liebscherův
Jansův
Jakší
Dolejš
Kříženecký
Hrabě
Roith
Hilbert
ko
Štursův
Zasche
Wiehl
Dlabač
Boreš
Křiček
Štěrba
Justi
Hübschmann
Klenk
Vlastímil
Vejrych
Kří
Val
křesťanský akademie
11
article
„. Čtvrt milonu eizinců. Jednak náš rozvoj
sám, jednak jubilejní rok, který obrací pozornost
ciziny k tomulo mocnářství, zvláště však agitace pr
výstavu, která tentokráte provedena v rozměrechu
nás nacbvyklých, vzbudly v cizině kromobyčejný
zájem o výstavu. Výstavní výbor počítá, že z ciziny
se vystřídá na výslavě na čtvrt mlionu návštěvníko
čiti tolik cizinců, kolik jich Praha přilákala za poslod-
ních 15 roků.
*. Rekord práce. Nechceme chváliti dne přod
večerem. Naskytne se zajisté ještě příležitost ocenit
dílo, které vykonal a ještě vykoná výslavní výbor
Ale už to, co dosud vykonáno, vynucuje hodně hlu-
bokou pollonu, na niž mají právo předseda výkon-
ného výboru p. cís, rada Leon Bondy, ředítel výstavy
p. vl. r. dr. Hotowetz, sekretáť její p. F. Hlaváčele-
pp cís rada dr. Piilbauer, dr Schuster, dr. Živanský
a řada jiných neúnavných pracovníků. Výstavní kan-
celář byla aktivována v řijnu r. 1906 a zaměstnávé
dnes pod vedním sekretáře výslavy p. Hlaváčka.
jenž jest duší její a vzorem neúmorné píle svým
podřízeným, 22 sily. Odměřené úřadní hodiny jsou
zdo už po dlouhou řudu měsíců pojmem neznámým.
Zde projde na sta návštěv denně a většinou kažllá
z nich musí jednali „jen“ s panem sekretářem. Ne-
zbývá ovšem, než začínati práci s úsvitem a končii
s půlnocí. A bez oddechu, bez zastávky, bez oka-
mžiku odpočinku! Dny se stíhají, ale není v nich
svátků ani neděl. Jen lak bylo možno vyexpedovat
na 16.000 dopisů, rozeslati dema i do ciziny 500.00
brožur a tiskopisů, k nimž už dnes se dovršuje druhý
půl milionu výslavní brožury v 12 světových j
zycích sepsané. Plakátů v různých formátech a řečech
rozesláno 100.000. Výslavní nálepky pořízeny v ná-
kladu 2 milionů. Schůzí různých komisí a skupino-
vých výborů bylo konáno hodně přes 500.
Bond
doktor
Hotowetz
F Hlaváčele
Piilbauer
Schuster
Živanský
Hlaváček
Praha
východ výbor
12
article
.. Francouzský hlas o výslavě. G. Blonde
profesor na vysoké obchodní škole v Paříži, který
před nedávnem dlel v Praze a navštívil také výsla-
viště, uveřejňuje právě v měsíčníku „Bulletin
Mensuel de la fédéralion des industrieles et des Com-
mereants francais“ sympaticky psaný článek o praž-
ské jubilejní výslavě, v němž poukazuje na význam
a důležitost hospodářského a průmyslového rozvoje
Prahy, a vybízí své krajany k návštěvě jubilejní
výstavy.
.. Návštáva výstevy z Dánska. Svaz dánskýcl
průmyslníků „Industrieforeningen“ v Kodani sdělií
přípisem pražské obchodní a živnostenské komoře
že větší počet jeho členů zavitá k návštěvě pražské
jubilejní výstavy.
. Exposice učebných pomůcek, nástrojů a př-
strojů. Obě galerie v ústřední siní průmyslového p
láce zaujmou exposice učebných pomůcek, kterým
znázorněna bude jejich výroba, pokud se vztahuje
na pražský komorní obvod. Budou zde bohalé kolek-
ce učebnic, mop, globů, modelů různých strojů
nástrojů, přírodovědeckých pomůcek a pod. S expo-
sicí touto souvisí výstava přístrojů fysíkálních, mě-
řických, různých vah a pod., umíslěna v kojich pod
galeriemi, jejíž jednotnou úpravu projektoval arch.
Fanta. Zájem návštěvníků vzbudí zajisté exposice
hudebních nástrojů, umistěná v pravém křídle prů-
myslového paláce, ke které se přihlásilo přes 40 fi-
rem. Koncertní klavíry, pianina, varhany, jakož
všecky druhy smyčcových a dechových nástrojů za-
sloupeny budou v tomto oddělení, jehož celkovou
úpravu projektoval arch. prof. Klenka. Zejména vzbuí
pozornost návštěvníků dvoje obrovské varhany; jedny
paslaveny budou na galerii v ústřední síni průmyslo
vého paláce, druhé pak v koncertní síni. Hodinářský
průmysl zastoupon bude rovněž nevelkou, ale dů-
stojnou exposicí v tomlo odkdlělení.
G Blond
Fanta
profesor
Klenk
Paříž
Praha
Como
Dánsko
Kodaň
Mensuel jít le
myslový palác
13
article
*. Umění na výslavě nevystupuje v „sevlenýcl
řadách“. Nemná vlastního útulku, ale jest hosten
všude. Pohledte na celkový obraz výslavy, pohléd-
něte na kterýkoli pavilon, vejděte do kteréhokol
z nich, zastovte se před kteroukoli exposicí, všude
naleznete výlvory umělecké. Na jiném místě uká-
záno vynikající účastenství umění sochařského a ma-
lířského na výstavhě jednollivých pavilonů. Dí
umění výtvarného jsou na mnoze podslatnou čás
i jednotlivých výstav. Tak ve výslavě měst naleznem
celou řadu pohledů na jednnollivá z nich, jejichž tvůr
ci jsou Šetelík, Jansa, Klusáček, Liebscher. Jaks
a j. v. — Po čas výstavy budou nad to otevřeny
sbírky moderní galerie, která s výslavou přímo sou
sedí. Tudíž i po této stránce výstava splní všechny
nároky.
Šetelík
Jansa
Klusáček
Liebscher
14
article
Výstavní alrakce Že se také-ehesto bavii
na výslavě? Nemějte strachu! Zábavy bude,že
často se oetnete na rozpacích, kam jíti, kterou zá
bavu zvoliti. Tam, kde trůnila fontána, zbudován“
budou terasy, nádherné svou architektonickou i kvě
tinovou výzdobou a korunované pergolou, která
večer zazáří v pohádkovém osvětlení elektrických
světel a skvělých ohňostrojů. A nedosti na tom. Do
lejší výstavní náměstí bude míti svůj vodní zámek
jehož šumné kaskády budou zbarveny odleskem ba
revných elektrických žárovek. Vodní zámek bude ne-
pochybně důstojným dědicem slávy a přízně popu
lární fontány. Celá výstava pak za večera bude nej
skvělejší iluminací, jakou jsme kdy v Praze měli
Obrysy význačných budov budou v tmavé pozad
večerní oblohy okresleny planoucími liniemi elektri
ckých žárovek, jichž zvláštní použití dodá obrazům
reliefnosti. Nová skluzavka, jízdárna, kolotoč se ži-
vými koníky, zakletý hrad, akvarium, znázorňující
život na dně moře, denní i večerní divadlo kinemato-
grafické, které večer už bude ukazovati výjevy, pře
několika hodinami na výstavišti se sběhnuvší, a tím
konkurovati všemu slovnímu i obrázkovému zpravo-
dajství, Habešané, japonské čajovny a jiné a jin
bude závoditi o přízeň návštěvníků a činiti z výstavy
vedle kulturního a hospodářského i velikolepý pod-
nik zábavní, který bude třeba navštěvovali znovu
znovu, který si vytvoří svůj vlastní rušný, vešelý
bezstarostný živol, v němž se bude tak pěkně zapo-
mínati na všední starosti, jež nebudou propuštěny
turnikelem . ..
Habešan
Praha
15
article
Pavilen města Prahy.
Praha
16
article
„. Výstavá slřediskem sjezdů. Výslavní doba
jest nad jiné příhodna pro sjezdy a kongresy, v nichž
jsme už šťastně překročili číslici 80. Naděje výstav-
ního výboru, že jich bude před zahájením ohlášeno
100, není podle dosavadních zkušeností nikterak hor-
kokrevna. Jsou dosud oznámeny sjezdy národní, r-
kouské i mezinárodní.
Na květen ve dnech svalojanských sjezd ho-
spodářský, který pořádá zemědělská rada a Ústřední
hospodářská společnost. 28.—31. května sjezd Zem-
ského spolku věelařského, Ústřední jednoty českých
šachistů, 23.—25. května antialkoholický kongres tra-
kouský).
17. května—17. června pořádá výstavní výbor
mezinárodní turnaj šachový. 28.—31. kvělna se
koná mezinárodní kongres průmyslu lihovarnického.
V druhé polovici kvěšna pořádá Český šormíhkcý kluh
mezinárodní turnaj šermiřský
Na červen stanoveny: Sjezd samostatných ho-
dinářů 30. hvětna—1. června. 7. června sjezd vyslou-
žilých vejínů 13. praporu mysliveckého, sjezd ob-
chodního pomocniciva českoslovanského 7.—8., 12
a 13. června sjezd rakouských vývozních spolků,
28.—29. června jest sjazd ozbroj, měšťanských sborů
z král. českého, sjezd českých kovářů, den vídeňských
Čechů, sjezd České obce střelecké, spojený s veřej-
ným cvíčením na výstavě; sjezd rakouských drogistů,
VI. rakouský sjezd architektův a inženýrů, sjez
mistních odborů rakouského svazu cestujících ob-
chodníků, 29. a. 30. června sjezd všebaráčnický
Sjezd českých lékařů a přírodozpytců 7. a 8. června.
V červenci bude výslava hostili od 26.—29
sjezů zahraničných pokrok. spolků českoslovanských
V srpnu se koná 15. a 16. sjezd českoslovan-
sbka řemeslniciva a živnostnictva a sjezd obchod-
níků s kožemi.
Čecho
28
kongres
17
article
V září 5.—10. mezinároou tangres obchodních
komor. Závěrečná konference mezinárodka sjezdu
žurnalislických spolků.
Na řljen stanoven na první polovici mezinár.
kongres pivovarský, spojený s výstuvou ječmene,
sladu a chmele a sjezd rakouských sládků
Mimo to budou konány tyto sjezdy, jichž data
zbývá stanoviti: Sjezd absolventů obchodních akade-
mil, Svazu zahraničných spolků českoslovanských.
českých měst, úřadnictva českoslovanských ústavů
peněžních, okresních zastupitelstev, českoslovanské-
ho obchodniciva, českoslovanských žen, českého
úřadnictva veřejného, soukromých úřadníků, techniků
z vyšších průmysl. škol, starožitníků, českoslovan-
ského sludentstva, spolku Pražské děti č. 28. hasič-
sk, den spojený s veřejným cvičením na výslavišti,
kamenníků, stavitelů, truhlářských mistrů. Ústfodní
jednoty českoslovanského herectva, českého hostin-
stva, českoslovanských spolků okrušlovacích, ob-
chodníků se železem, den Čechů ruských (pořádlá
spolek „Komenský“ v Kyjevě), mistrů pekařských,
den Čechů amerických (pořádají české spolky v Ame-
rice), spolků tamburašských, den Čechů chorvatských,
moravského kupectva v Praze (pořádá Obchodnická
jednola pro Moravu), konference rakouských svazů
ku povznesení návštěvy cizinců, sjezd rakouských
hostinských a holelierů, exkurse Středostavovského
kongresu, sjezd rakouských ústavů pro zvelebení živ-
Čecho
Komenský
Kyjev
Praha
Morava
svaz zahraničný spolek českoslovanský
spolek pražský dítě
českoslovanský herectvo
18
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Procházky po výstavišti.
Zní to sic dosud trochu eufemisticky, když
se mluví o procházce výstavou. Horlivý vý
stavní výbor, pokud se odhodlal prozraditi leceos
z bohatství výstavních krás, které mají v polo-
vici května otevřiti dokořán svoje brány prou-
dům návštěvníků, vzbudil mnoho zvědavosti již
předem a lákal tak přímo k návštěvě ty, kdož
rádi přihlédají, jak povstává a roste pomalu
volké, skvělé výstavní město. V zápětí však, ba
skoro současně, varoval před příliš častými
hojnými návštěvami, upozorňuje na nebezpečí.
jaké je s tím spojeno. Na všech stranách pracuj
armády dělnictva všeho druhu — tesaři, zed-
níci, montéři, zahradníci, zámečníci, modelář
obracejí tou dobou všeehno vzhůru nohama.
V horečném chvatu práce nelze bráti příliš mno
ho zřetelů na zvědavce a všetečky, kteří se ple
tou všude do cesty. Ale jsou i stateční a ne-
bojácní zvědavci, kteří přes všechny výstrahy
neodolají pokušení, aby na vlastní oči spatřili
všechno, o čem jim lákavé obrázky v ilustrao
vaných listech již řadu týdnů tolik slibného na-
povídají. 2.
Letošní zima, celkem velmi nudná, přišl
velmi vhod postupu stavebních prací. A ted
k jaru, přes všechen déšť a plískanice, jde to
plnou parou. Však je také nejvyšší čas, ode
dneška za měsíc a za tři dny, ujišťují pánov
z výstavního výboru, musí býti výstava otevřenn
stůj co stůj. A poněvadž to bude největší, nej-
bohatší a nejkrásnější výstava ze všech dosa-
vadních, poněvadž si umínili, že musí býti v
všem všudy nejdokenalejší a první, bude prý
prvni také v tom směru, že bude v den svého
zahájení 14. května — nejhotovější ze všech
Hosavadních. Bývá tak na celém světě, že vý-
stavy při svém zahajování jsou teprve v nejlepš
práci s přípravami, ba čím světovější výstavy
19
article
tím světovější nepořádek na nich vládne v prv
ních měsících trvání, však v tétě vlastnosti le
tošní naše jubilejní výstava nechce se prý pe
světových výstavách opičit.
Skoro byste tomu uvěřili, když tak půl dne
probloudite tím ohromným mraveništém práce
jaké představuje v těchto dnech celé výstaviště
a pozorujete, jak krásné a ladné formy jednotli
vých pavilonů rostou vám téměř před očima. Št
jste dopoledne kolem dřověné kostry lehkéhe
vesele a vzdušně se do výše poucího pavilonu
pro klenotnictví, který tu na dolním velkém ná-
městí výstavním se zvedá, sám jako ohromná
klenotnice, mohutná ve svých celkových obry
sech, zdobná v detailech. Zastavili jste se n
chvíli a se zájmem přihlíželi, jak tu několik
dělníků zručně ovíjí a obepiná trámovoua
prkennou kostru režnou pytlovinou, docilujíe
krásně hladkých a oblých forem. K poledni jdete
znova kolem a režná látka, pokrytá tenkou vrsl-
vou sádry, usýchá a bělá se před vámi, vzbu-
zujíe dojem bezvadných forem, které jakoby
měly vydržeti staletí. A zatím, co na jednom
konci ještě chvatem pracuje skupina dělníků, n
druhém konei již k večoru rýsují se zdobn
ornamenty, dávající představu hotovéhov díla.
20
article
Taková procházka výstavou již nyní p-
skytuje mnoho zajímavého, a jste-li nadáni je
num trochou fantasie, vyvstane vám před očima
v jednotlivých partiích aspoň krásný a pest
obraz příštího vzhledu „Při prvním vkročení u
výstaviště, k němuž upiná se tolik příjemných
náhlých a vzácných vzpominek, nejvíc váš
ovšem zajímá, co je tu nového, co nejnápadněj
šího, nejpyšnějšího, co hejdřív a nejintensivněj
upoutá vaši pozornost, co zůstalo z výstav dři
vějších, a jaké změny podniknuty na osvěžen
a zkrásnění prvního dojmu. Po té stránce ny
nější nová úprava vstupuna výstavu jistě kat
dého překvapí a zaujme.
Stará, roztomilá dřevěná brána výstavn
zůstává nedotčena, neboť byla by jí věru věčna
škoda. A přece celý vstup šťastnou a architek-
tonicky neobyčejně vkusně řešenou úpravou —
spojením staré brány s polokruhovitými pergi
lami — s obou stran získává na šíři a mohut
nosti. Obě sloupové pergely s obou stran tvoři
jakésí arkády, vzdušnou a slavnostní vnitřn
bránu, z pod níž již nyní naskýtá se malebný
pohled na celkový ráz přední části výstaviště.
Uprostřed tohoto přístavku snižuje se terrain
povlovně ke květinovému parteru, táhnoucímu e
směrem ku průčelí průmyslového paláce, až ke
známému hudebnímu pavilonu. Tady pracuje již
celá družina zahradníků, upravujíe mezi trávní-
kovými polmi květinovou dekoraci. Cesty po
obou stranách, hlavní komunikační tepne, ve-
doucí k oběma křídlům průmyslového paláce
byly značně rozšířeny, jak toho potřebu proká-
zala zkušenost z výstav minulých.
21
article
Po pravé straně vzpíná se representační p-
vilon města Prahy, první, z brusu nový objek
výstavní, který vám padne do oka. Je téměr he-
tov již a jenom ještě k vůli skulpturální a ma
lířské výzdobě, která se na něm provádí, zn
bedněn je téměř kol do kola lešením. Za ním v
soko se týčí věž veliké strojovny, největší, nej
nápadnější a nejnákladnější z nových výstavních
staveb. Nejenom stavba sama, ale i exposiee
uvnitř této strojovny budou patřiti k nejpyšněj
šímu, čím se jubilejní výstava bude moci po-
chlubiti i cizině, v níž práce českých inženýrů
a českých strojníků už dávno se vysoko ceni.
Na celé ohromné stavbě i uvnitř budovy kypí t
přímo prací. Všude se hemží plno dělníků, v ně-
kterých partiích zdají se jich býti celá mračna.
Přes to se odvažujeme vklouznouti aspoň ny
chvíli dovnitř; mnoho tu dosud nevidět, jenon
mohutné podezdívky, některé kolosálních roz
měrů, jsou tu již připraveny, aby se na nicl
v nejbližších dnech začala montovati ohromn
tělesa strojevá. asbel
Šťastně a bez úrazu vyklouzli jsme zase
ven druhým vchodem přímo na terasu mohut-
ného schodiště, které spojuje hořejší čásť vý
staviště s dolejší. Kolos ústředního paláce (prů
myslového) stojí tu zdánlivě nehybně, nově na-
třen, a teprve, když se upřeně zadíváte k jeh
kopuli, spozorujete, že tam nahoře v závraln
výši pohybuje se několik temných postav. N
silném laně uvázáni, na malých sedacích stolič-
kách montují tam strojníci žárovky — spoustu
žárovek, které lemovati budou celou železnou
kostru paláce. Světelné efekty, jimiž bude pů-
sobiti úplné osvětlení výstaviště, budou jistě jed-
nou z největších atrakcí výstavy. Výstavní kan
celář již vypočítala, že na celé ploše exposiční
bude hořeti 40 tisíc žárovek — záplava světeln
tak mohutná, o jaké těžko si předem učiniti
dujem.
Praha
ústřední palác
22
article
Ústřední palác podél obou stran budou
vroubiti ochutnávárny, jejichž dřevěné kostry
svěží bělostí tu již svítí. Budou architektonick
mnohem vkusnější a i prostornější, než bývaly
ochutnavárny staré. Se schodiště zadního traktu
průmyslového paláce naskýtá se pestrý a živý
obraz na celou dolejší čásť výstaviště, kam tento-
krát soustředěn bude asi hlavní zájem návštěv-
níků, a kde na velikém náměstí, obklopenén
řadou výstavných pavilonů, prouditi bude dojista
nejšumnější život výstavní.
Pohled, jaký poskytuje nyní tato čásť výsta
viště, rozměrů mnohem větších, než bylo za ju
bilejní výstavy z r. 1891 a za národopisné, je
trochu bizarrní. Připadá vám asi jako kapitola
z fantastického románu, popisujícího vznik ame-
rického města v osmačtyřiceti hodinách. Celek
vypadá jako jedno ohromné, na ruhy zpřevrá-
cené staveniště, z něhož vynikají skupiny pra-
covníků, těžké nákladní vozy, plné klád, staveb-
ního kamene, cihel, písku; místy kupí se celé
hory klád a hladce přitesaných trámů, vedle
nich zase zejí hluboké jámy, hotové zásobárny
písku. A ze všeho toho chaosu tu a tam vynik
křehká, lesklá krása jednotlivých budov a pa-
vilonů téměř hotových, jakoby už jenom slupku
dřevěného lešení potřebovaly odhodit, aby se
zaskvěly v celé svěží a vábivé své novoté.
Po monumentálním dvojitém betonovém
sehodišti, které obstarává komunikaci mezi obě-
ma částmi výstaviště, scházíme dolů a nastupa-
jeme aspoň letmou procházku labyrintem ulie
bohatého výstavního města. Pokud lze tu ovšem
23
article
mluviti o procházce a ulieích — prozatím jsou
to pouze potulky po hluboce rozježděných, blá-
tivých cestách mezi spoustami stavebního ma-
teriálu, který na mnoha místech jenom nazna-
čuje, že tu ještě k bohatství hotového již při-
bude spousta nového. Avšak i v tom zdánlivém
chnosu panuje určitý rythmus, při všem chvatu
překotné píle bezděky, takřka mimovolné začí-
náte pociťovati vzorný, zkázněný pořádek, ři-
zený jakousi neviditelnou silou. Se všech stran
doléhá k vám ohlas všemožných zvuků, hukot
práce, ani na chvilku neustávající, slévající se
v mohutnou symfonii, z níž do měsíce má vy-
růsti všechno kolem v dokonalé, scelené, mnohe-
tvárné dílo českého ducha a české práce.
24
article
Vysoký násep trati buštěhradské dráhy tvořt
s pravé strany přirozenou hranici dolejší části
výstaviště. Ale jedním cípem svým zabírá ještě
kus prostory za timto náspem, a zde právě bude
originální koutek výstavy, který osvědčí jistě
mnoho přitažlivosti pro její návštěvníky. V tomte
zákouti, stranou ode všeho výstavního šumu,
rozbije svoje sidla habešská vesnice. Vhod do
ní povede tunelem pod tratí dráhy, a tento kou-
tek cizího světa je dnes vlastně nejhotovějšt
částí výstavy. Stojí tu již řada chýží se slamě-
nými homolovitými čepicemi, jak je znám
z obrázků cestopisů Holubových a Vrázových,
úplně připravená přijmouti svoje hnědé oby-
vatele. I modlitebna, zdobená na čtyřech rozích
půlměsícem, připravena je pro náboženské obřa-
dy vyznavačů prorokových. Mnoho příprav ne-
bylo věru potřebí pro exotické hosty, zvyklé na
primitivní zařízení, proto s ním také byli nej-
dříve hotovi.
Procházka po výstavišti, jak viděti, posky-
tuje již nyní spoustu nového a zajímavého —a
obraz její mění se a doplňuje každým dnem.
Do týdne jistě naroste nám výstava zase o ně-
vč.
kolik mílových kroků.
Holubův
Vrázův