1
masthead
12. dubna 1908. Císlo 102.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Výtvarné uměnl.
Výtvarné uměnl.
Dva zámky
5
article
= Svazky Soupisu vycházejí tak rychle z
sebou, jak jen nevšímavost k nim se strany
úřadův a osob, pro něž je jaksi v první řadě
vydáván, a nevalný stav finanční Archeologické
komise dovolují. Ba, při horlivosti práce, ještě
rychleji. Arci skoro každý z nich je jiný a pře-
mnohý nalézá se i v přímém rozporu s programem
Soupisu, otiskovaném na obálce každé knihy
Také soupis zámku roudnického vypadá svým
rozsahem zrovna tak ze zamýšlené řady, jako
před tím popis dómu pražského, nebo soupis
kapitulní knihovny, ale tak jak je proveden,
s velikou znalostí, přesností a vědeckostí, neradí
bychom jej postrádali, přes to, že má zámek
roudnický malou, ale výbornou a spolehlivou
literaturu se jmény Dvořáků v několika pokole-
ních. Poslední dvě knížata roudnická věru ne-
vynaložila své značné příspěvkové sumy na tuto
práci marně. Má zámek jejich nyní svojí histori
a inventář svého uměleckého bohatství v doko-
nalosti a úplnosti, jakými se žádný jeho soupel
v Čechách nemůže vykázati.
Zároveň vyšel Okres litomyšlský.*) Jeho stře-
dem je město a v něm zámek druhdy pernštejn-
ský. Leží mezi ním a roudnickým celé století
a přece patří k sobě. Jsou na pohled nanejvýše
rozdílné, a přece od jednoho ke druhému s
táhnou spojky. Ne tak ty, jež počinají ve stře-
dověku, kdy byl zámek roudnický hradem arei-
biskupů pražských a na místě litomyšlského stá-
vala residence biskupství už zase zaniklého.
Čechy
6
article
Zbytky stavby Jana Dražického v Roudnici jsou
nepatrně, jenom někde v mocných substrukcleh
uchované a v Litomyšli není po středověku nej
menší stopy. Spojky jsou renesanční. Zámel
v Litomyšli postavil si Vojtěch z Pernštýna o
roku 1568 do 1573 a roudnický začal Václav
Eurebius Lobkovic 1652 a Ferdinand August
1684 dokončil aspoň stavbu. Obojí však je
dílem vlašských mistrů. V Litomyšli jakýs
Giovanni Battista; v Roudnici Francesco Caratti,
Carlo Orsolini a hlavně Antonio Porta. Sotva
může být pochyby o tom, že všichni přišli
ze severních italských krajů, odkud šel sem do
Čech nepřetržitý proud dovedných stavitelů
štukaterů, po dvě století, jenom že mladší gene-
race byla více Římem dotčena nežli starší. Prvn
dílo této na české půdě, letohrad v královské
zahradě, je jako pohádkovou mocí přenesený
kus Italie na sever. Beze změny. Kdybyste jej.
i jako speciální znalci, nalezli někde v Lombar-
dii nebo v Benátsku, nic byste nebyli překva
peni, leda jeho půvabem: Je to dokonalý květ
tamější půdy. Účastníci první výpravy z Italie
do Čech, Giovanni Spazio a jeho soudruzi, kom-
ponovali, stavěli a tesali v Praze, jakoby byl
doma. Císař nežádal od nich nie jiného a sam
žili zde jak na oase. Druzí však, kteří přišliz
nimi, zlákáni výdělkem a nabízeli svoje mo
derní umění českým velmožům, jimž se staly
jejich staré domy a hrady nepohodlné a rozpí-
najícímu se životu nepřiměřené. Jim tedy stav
místo domů paláce a místo hradů zámky
Rožmberkové, Pernštejnové, Griespekové stá-
vají se v Čechách vlastními propagatory rene-
sance. Italské, toť se rozumí.
Dražický
Vojtěch
Eurebius Lobkovic
Ferdinand August
Battista
Francesco Caratti
Orsolini
Port
Spazio
Jim
Rožmberk
Pernštejn
Griespeková
Roudnice
Litomyšl
Pernštýn
Čechy
Řím
Lombar
Benátsko
Italia
Praha
7
article
Litomyšlský zámek je vlastně knížecí dvůr
v městě. Roudnický takléž. Při vyjednávání
o plánech a stavbě s Lobkovici vždycky se
klade důraz na tuto stránku. Mají také pro ně
víc volného místa nežli by měli v sídelním
městě, a zámek v Litomyšli podobá se velmi
svým venkovským vrstevníkům v Nelahozevsi
Kacerově, leda že tyto nesetřely ještě dočista
karakter, ne-li tvrzo, tož aspoň pevného, vojen-
sky dosti bezpečného sídla. Měly své příkopy.
zdvižné mosty a jejich risality podobajíse
bastionům. Oproti starým domácím hradům,
stavbám velmi nepravidelným a konglomeratním.
jež po věky narůstaly, projektují Vlaši pravi-
delné budovy, symetrická založení, jednotné
stavby z jedné vůle panské a z jedné
hlavy umělecké vzniklé. V Litomyšli jako
v Roudnici. Na obou místech velké pravoúhlé
a skoro čtvercové dvory, obstoupené křídly. Typ
italského palazza přenesený na venek a zvětšený
Stále ještě v něm vězí rodokmen římského
domu s otevřeným atriem. I jeho loubí kolem,
staré impluvium, podržují; jenom že jeho pod-
pory spojují oblouky a staví je v několika pa-
trech nad sebou.. V šestnáctém století veskrze.
Lobkovic
Vlach
Litomyšl
Nelahozeves
Roudnice
8
article
Tyto arkády, pilířové v přízemí a sloupové
v patrech, v Litomyšli dosud otevřené, tvoří zá-
roveň komunikace. Do nich vstupuje se po vhod-
ných schodištích a z nich vstupuje se de
komnat a síní. Motiv arkádový trvá po celý
šestnáctý věk a ještě dále v našich stavbách,
v Litomyšli má ještě vyšší hodnotu. Celé přední
křídlo zámku tvoři jen jako přehradu: je užší
a svrchní patro jeho je na obě strany otevřené
loubí, dlouhý altan, spojovací chodba a vy
hlídka zároveň.
Ku podivu: celou tuto disposici má zá-
mek roudnický, počínaje tímto křídlem čelným
a přehradným. Jenom že chodby se vtáhly cele
do vnitř křídel a arkady, jež ve starších zám
cích brzo na to zazdívali, zmizely, ani nena-
značeny, ve velké jednotně a jednotvárné fa
sadě. Typ trvá, jenom časový dialekt je jiný.
Litomyšl už dávno nepatři Pernštejnům
zámek uvnitř nemá ničeho víc z toho, čím se
tam obklopovali. Roku 1612 vyvezli odtud n
dvě stě podobizen do Prahy, velikou rodinnou
rodovou galerii. V roudnickém zámku shledalo
se pomocí starých inventářů přes čtyřicet por-
tretů z pernštýnského majetku a mezi nim
zase nejlepší jsou španělského původu, Sanchen
Coello, Juand Pantoja de la Cruz, Andes Lo
pez, předchůdci a vrstevníci Velazquezovi, ma
lují pány a dámy rodu pernštýnského. Pan V j
těch z Pernštýna měl za manželku Marii Maxm
Manrique de Lara. Jejich erby tkví ještě leckde
na zámku. Její příbuzní posilaji do Čech své
podobizny a když její dcera Polyxena, vdova
Rožmberkova, provdala se za Lobkovice, mosty
z Moravy a Španěl na Roudnici byly zbudo
vány. Španělská přísada do české krve přinesla
Velazquez
Marie
Max
Manrique Laro
Polyxena
Rožmberkův
Lobkovic
Španěl
Litomyšl
Pernštejn
Praha
Čechy
Morava
Roudnice
Sanchen Coello
Pantoja jít le Cruz
Andes Lo
9
article
*) Soupis památek historických a uměleckých
v království českém. Sv. XXVII. Politický okres
roudnický. Díl II.: Zámek roudnický. Napsali Ma
Dvořák a Boh. Matějka.
Sv. XXIX. Politický okres litomyšlský. Napsal
Boh. Matějka a Jos. Štěpánek (venkovske
obce) a Zdeněk Wirtb (město Litomyší).,
V Praze. Archeolos komise 1908.
tuhou etiketu i přísný katolicismus; mrav i ná-
boženství, ne jenom kroje a řeč.
Procházíte-li se po chodbách a síněmi
zámku v Roudnici, pravými alejemi malovaných
mužů, žen a détí, čtete ze tváří a jmén nejen
spletitou historii rodovou a historii osobností,
jejich přátelských, příbuzenských, státnických
vojenských styků; také mnohou poznámku
náhle a příkře osvětlující osudy země.
V Litomyšli sídlel nejvyšší kaneléř králov-
ství českého, moravského rodu, v zámku ital-
ského díla a měl pološpanělskou rodinu i dvůr-
I dcery své provdával do Španěl. Upjaté držení
a přímočaré stroje Pernštejnských paní objevo-
valy se zde v rámci veselé jednoduchosti,v
zámku o hladkých velkých plochách, z nich se
s diskretní plastikou vynořují kamenná orámo-
vání oken; ale na nich narýsovali sgrafitové r-
miniscence italských rustik a celý humanistický
atlas klasické mytologie a pověsti, tak subtilní
látkou, že dnes ani nedovedeme uhodnouti, co
by všechno to představovalo. A nad tím po
zevním okraji sedí kolem do kola hotový věne
štítů, ozdobných a monumentálních přeměn
cimbuří. Není více hradu a pevnosti; je to
zámek a paláe. Oproti Italii, jako mateři tohoto
umění, je Litomyšl se svými českými a morav-
skými sourozenci půlstaletým opozděním; sem
však přinesly svěžest, aneb aspoň zdání svěžesti
prvního mládí.
ma Dvořák
Matějek
Jos
Štěpánek
Wirtb
Španěl
Italia
Litomyšet
Praha
Roudnice
Litomyšl
10
article
Sto let potom zvedá se zámek roudnický
těžce ze země. Hmota není překonána. Všadyji
citíte. Zevné, na všech vysokých průčelích, n
jejich jednotvárných vertikalách pilastrů, na ob-
ložení oken, na vší té té schematicky vynale-
zené a suše kreslené architektuře. Chce být živá
a hlavně pompesní, ale živost zaměňuje mno-
hosti a pompesnost vystupuje těžkopádně. Ploš-
nou dekoraci stén přeměnili na plasticko archi-
tektoniekou, kde každý článek tlačí se ven
z plochy a tuto umenšuje, kde jen může.
Třeba vstoupit do vnitř, abyste poznali po-
krok. V pravo a v levo v předním křídle dvě
sehodiště a nie víc. Imposantní vstupy, počíta-
jící s malebností života zámeckého a panského
ruchu. V Litomyšli nechali kapli domácí, ještě
kus domácí středověké tradice. Gotika v ni do-
konává. V Roudnici je kaple bohatá síň pod
štukovaným stropem, který je sám celou ná-
božnou galerií obrazů. Dvě jiná schodiště jsou
široká, trojramenná o pohodlných schodech
oproti příkrým a dvojramenným v Litomyšli
Komnaty a síně v mladším zámku jsou navr-
ženy a rozloženy s obmyslnou pravidelností;
mohou se v nich vystřídat rody a staletí
každý se v nich uvelebit a vyznat. Ve starším
je očividně mistr Giovanni Battista rozvrhoval
umísťoval přímo pro osobní potřebu a zvyk
svého pána. Na Roudnici už promlouvá barok
se svými živly malebnými, se svojí prostornosti,
se svým rozkošnickým pohodlím; ohlašuje s
zřetelně v schodištích, kori dorech a dlouhých
enfiladách, kde, otevřenými dveřmi z jednoho
konce křídla panstvo může prohlednouti neb
proběhnouti rovnou čarou až na druhý. V šost-
náctém věku měl český pán svoji domácnost
v sedmnáctém měl svůj palác a svoji residenei
Z rytíře stal se gran dseignour.
Battista
Litomyšl
Roudnice
11
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Učitelské akademie.
Reforma průpravného vzdělání učitelského
je jednou z nejdůležitějších kultur
ních otázek národních, ne-li otázkou nej-
přednější. Od Havlíčka do dnešní doby marně
žádají nadšení a upřímní přátelé lidového vzdě-
lání, aby učitel školy národní měl vzdělání, ja-
kéhož se dostává jiným stavům vzdělaným, na
příklad lékařům, právníkům a kněžím. Dosa
vadní průprava nepostačuje a je daleko za zvý-
šenými , kulturními požadavky přítomné doby
To se uznává všeobecně a poznání o nedostačitel-
nosti dosavadní průpravy došlo výrazu v trůnn
řeči, která připověděla zcela zřejmě reformu
učitelského vzdělání.
K reformě této patří se s dvojího hlediska.
Sjezd učitelstva na učitelských ústavech rakou-
ských r. 1906 ve Vídni konaný a ve shodě s ním
ovšem také paedagogové na dosavadních ústa
vech učitelských působící konstruují reformu
vzdělání učitelského opravou nynějšího útvaru
ústavů učitelských, zvláště přidáním jednoho
ročníku, takže by v budoucnosti měl ústav uči
telský ročníků pět. V témž smyslu asi pojímaj
dosud reformu i učitelé němečti.
Havlíček
Vídeň
učitel škola národní
12
article
Naproti tomu učitelstvo české shiodlo se ve-
skrze na požadavku, aby vzdělání všeobecné
dělo se na škole střední, vzdělání odborné pk
na zvláštních paedagogických akade-
demiích, jež ve studiu měly by p -
vahu škol vysoký ch.
O žádoucí organisaci těchto akademií byl
v paedagogickém našem světě mnoho diskuto-
váno a psáno. Aby docíleno bylo jednotného n
zoru a sjednocenosti požadavku, uspořádal
Jednota Komenského, spolek pro reformu škol
anketu o učitelských akademiích. Anketa, jí
zúčastnili se zástupci všech učitelských orga
nisací, shodla se na konečném požadavku, kter
přijat byl na valné hromadě J. K. minulou ne-
Resoluce ta, která nyní bude všem učitel
ským organisacím k schválení dodána, aby pak
o uskutečnění její u zákonodárných činitelo
mohlo býti zakročeno, zní takto:
„Dosavadní vzdělání kandidátů učitelství n
paedagogiích naprosto nedostačuje po stránce
všeobecné i odborné; ústavy ty jsou přeplněny
počtem předmětů, věnují přílišnou pozornost
předmětům všeobeeně vzdělavacím i věcem ve-
dlejším na újmu vlastního odborného vzdělání
paedagogického, trpí vůbec přílišným mecha-
nismem a metodikařením, konečně přijímají se
do nich žáci ve věku, kdy nelze ještě rozhod-
nout, hodí-li se vůbec k tomu povolání.
Ústavů učitelských nelze reformovati, ani
přidáním přípravky, ani ve smyslu návrhu, jejt
učinili zástupci učitelských ústavů moravských
v Přerově (11. února 1906) a obnovil ředitel
Čihař, aby totiž úslavy rozšířeny byly na 5 roč-
níků, a to tak, že by první čtyři podávaly ssi
telik vzdělání vědeckého, kolik vyšší třídy
středních škol, poslední ročník pak byl věnován
pouze vzdělání odbornému. Nutno konstatovati
neproti tomu že by pak první 4 ročníky byl
děli.
Komenský
Čihař
spolek pro reforma
učitelský ústav moravský v Přerov
13
article
zbytečnou reduplikací nynějších středních ško
a že jediný poslední ročník naprosto by nestačil
k řádnému vzdělání odbornému, theoretickému
i praktiekému.
Učitelstvo má vzhledem k osvětové, politi
cké i sociální důležitosti svého povolání práv
na vzdělání akademické jako kněží, právnien
lékaři, technikové, i povinnost se ho dožadovat
stejně jako o ně usilují stavy jiné (obchodní
hospodářský, zvěrolékařský atd.), poněvadž uči
telstvu jsou svěřeny stejně důležité zájmy ve-
řejné, jako všem těmto stavům.
Odborné vzdělání nechť se oddělí místen
i časem od vzdělání všeobecného. Toto ať po-
skytují střední školy, gymnasia neb reálky (v bu-
dcucnesti reformované školy střední), při čemž
zvláštními kursy bud postaráno o to, aby také
absclventi středních škol odborných a dívčíeh
mohli doplniti své vědomosti na míru pro od-
berné vzdělání učitelské potřebnou.
14
article
Odborné vzdělání paedagogické ať se po-
skytuje na dvouletých koedukačních vysokých
školách paedagogických s vlastní samosprávou.
svobodou učení, knihovnou i vědeckými ústavy
Vedle dějin paedagogiky i filosofie budiž tu
vědecky podrobně i důkladně vykládáno o všech
oborech výchovy tělesné i duševní, o psycho
logii, paedopsychologii i paedopatologii, paeda-
gegice všeobecné i didaktice jednotlivých před
mětů, základních poznatcích biologických, práv
nických i národohospodářských, konečně o na-
uce o školské organisaci, zákonodárství i správě
školní.
Pro praktický výcvik Eandidátů Buďte s v
sokými školami paedagogickými spojeny cviční
škely pokud možná různých kategorií s nepře
braným žactvem obého pohlaví, na nichž by
působili pouze učitelé vynikající a kde by umož
něnc bylo i konati pokusy nových učebnýel
method; mimo to buďtež konány pravidelné ná
vštěvy a pokusy kandidátů na školách různýeh
Tělesněmu výcviku Budiž věnována zvláštn
péče. Vedením zkušených odborníků ať se
v tělocvičnách zimních i letních, hříštích a p
pěstují všechny obory tělesné výchovy, tělocvik
hry, plování, koupání, bruslení, veslování i vy-
cházky.
Eandidát
15
article
Učiteli na vysokých školách paedagogickýeh
buďiež vynikající odbornici s akademickým
vzděláním, s doktorátem filosofickým, resp. me-
dicinským a právnickým, znalí školství obee-
ného i středního z vlastní praxe a vykazujíeí
odbornou činnost literární.
Pro učitele škol měšťanských zřiďtež se
vedle dvouletých vysokých škol paedagogických
ještě roční kursy na fakultě filosofické, tech-
nice neb akademii umění; kandidátky učitelství.
ručních prací i pěstounky vzdělávejtež se n
samostatných kursech, sloučených s vysokou
školou paedagogickou.
Vysoké školy paedagogické buďtež zřizo-
vány jen v sídle university a techniky i velkýel
měst venkovských (v Čechách na př. v Plzni
Budějovicích, Hradci Králové, na Moravě v Olo
mouci, Ostravě atd.); v místech university
učitelské školy tvoři samostatnou fakultu škol
skou, přiřaděnou k universitě.
Toť výsledek jednání anketního. Poněvadž
resoluce tato vyšla ze vzájemné dohody, k
právem očekávati, že bude veškerou učitelskou
obcí jednomyslně uznána. Nyní nastane ovšem
druhý, velice obtížný díl práce, t. j. staratí se
aby krásná resoluce byla také uskutečněna.
O tom jindy více!
typů.
Čechy
Plzeň Budějovice
Hradec Králové
Morava
Ola
Ostrava
16
article
Karel B. Mádl.
Karel B. Mádl.
sesc
Mádl
17
article
Společnost českého musea paeda-
gogického v Praze.
Společnost českého musea paeda-
gogického v Praze.
Když před dvěma roky přišla na veřejnost
Erásná myšlenka: zříditi veliké paedagogické
museum české v Praze, ozvalo se tolik sympa-
thií a tolik souhlasu s projektem, že musí do
jisté míry nyní zaraziti jakási schladlost, s js-
kou Společnost se při svých uznání hodných
a obětovných snahách setkává. Ovšem jsme pře-
tíženi současným zařízením několika novýel
velikých institucí kulturních a nedostává se
pak dosti hmotné pomoci žádné z nich, leč zři
zení paedagogického musea nedá se nikteral
vyřaditi na lepší doby, tu není možno odkládati
poněvadž této instituce, jakouž již jiní kultur
národové dávno mají, nutně potřebuje národ —
Komenského. A čím upjatěji budeme se sam
chovati ku podniku tak důležitému a nezbytné
mu, čím menší bude náš zájem o paedagogické
museum, tím dále do budoucna posunujeme, o
vlastně bychom měli vší vehemencí se zasaze
vati, aby totiž instituce tak obecně potřebnt
byla nadána z prostředků veřejných, zvláště
státních a zemských, neboť subveneí se dostává
z pravidla českým podnikům až tehdy, kdy si
jich silný zájem a veliká účast veřejnosti vynuti.
Komenský
Praha
český muzeum paeda
18
article
Kdo pozoruje, jak Společnost pracně musi
teprve sháněti nejpotřebnější místnosti, jak do
konce musila odmítati vzácné a památné před-
měty jen proto, že nebylo kam je umístiti, kd
pozoruje, jak celkem nepatrné jsou příspěvky
dosud sebrané, ač Společnost čile a vhodným
prostředky o sebrání aspoň nejnutnějšího zá
kladu se starala, kdo vidí, jak nutno Společnost
překonávati všeliká nedorozumění v samýel
kruzích paedagogických, ač přece vysoký úče
musea je samozřejmým, ten musí povzdychnouti
nad našími poměry kulturními a přáti si, aby
brzy, hodně brzy překonali jsme všechny ty ne-
zbytné naše zařizovací obtíže.
Společnost p. m. konala 25. m. m. valnou
hromadu za předsednictví říšského posl. prok
dr. Fr. Drtiny. Z jednatelské zprávy patrno, že
konečně podařilo se Společnosti získati od města
Prahy prozatímní místnosti pro uschování sebra
ných předmětů, mezi nimiž již nyní je 3500
knih a rukopisův. Propagační a sběratelskou
akci vede organisace důvěrníků, jichž je sta
noveno dosud 500. Odbor zřizuje se v Plzni
Velmi se zasloužil o spořádání sbírek knihovník
prof. Jan Kabelík, jemuž se podařilo již nyní
předvésti obraz prvků musea, z nichž dá se již
tušiti, jak vysoce významným ústavem kultur-
ním stane se museum paedegogické.
Přejeme Společnosti paed. musea plného
zdaru, vyslovujíce oprávněnou naději, že bude
ve svých počinech hojně podporována veřejnost
českou růbec a českým světem paedagogickým
zvláště.
doktor
František
Drtina
profesor
Kabelík
Praha
Plzeň
19
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Olympijské hry-
*e Čeští šermtři se připravují ku
Olympiadě. Šavlová poule, dnes v šermirně
Č. Š K. Riegel zahájená, soustřeďuje nejživější zájem
šermířů i ostatních kruhů sportovních. A právem
Po dlouhých letech poprvé zase utkají se spolu
všichni češti šermíři, takže tu nepřímo bude
uskutečněn toužený championat. Největší čáku maji
v šavli Rřegel a Pražský šermířský klub, kdežto
Český šermiřský klub a Slavia jsou znnčně handi-
kapovány tím, že více péče věnují fleuretu a kordu.
K Riegel
Rřegel
pražský šermířský klub
Český šermiřský klub
Slavia
20
article
Že ovšem i za měně příznivých okolností jejich
repraesentanti učiní vše pro čest svého praporu.
o tom nelze pochybovati. Favoritem jest výborný
mistr-amateur p. Goppold z Lobadorfů, kterého ne-
přehledná řada úspěchů v mezinárodních turnajíci
proti soutěži první třídy ataví v čelo našich čepelí
O místa ostatní budou svedeny tuhé boje, jichž vý-
sledku nelze s pravděpodobností předpovídati. Jury
sestává z pp. dra. L. Pinkase, dra. Musila. Zd
Vávry, nadp. Schuberta, por. Mikaly, inž. Kulicha
dra. Žedricha,
** Šerm na olympijských hrách. Pro-
posice šermiřské obsahují: 1. závod jednotliveů
v kordu; 2. závod mužstev v kordu (mužstva po8
šermířích); 3. závod jednotlivců v šavli; 4. závod
mužstev v šavli (mužstva 8čienná); 5. čestná aka-
demie fleuretová. K ní může každá země vyslati
dvojicí fleuretistů, pokud možno jedné školy, kteti
šermují pouze jeden assaut spolu. Sermíři tito se
nemohou zúčastniti žádného ze závodů před
cházejících.
K zápasům jednotlivců může každá země hlá-
siti nejvýše 12 účastníků, Z osmičlenoých mužstev
sestavována budou pro jednotlivé matche mužstv
čtyřělenná. Zavody mužstev v šavli i v kordu
odšermujl v terrainu na 1 touché.
** Olympijská akademie šermířská.
Zvací odbor výboru pro pořádání šermířské akademie
na Žofíně ve prospěch vyslání českých šermířů do
Londýna má IV. řádnou schůzi 15. t. m. o 1/29. hod
več. v Choděrově rest. v čísle4.
Goppold
Lobadorf
Jura
L Pinkas
Musil
Vávra
Schubert
Mikala
Ing
Kulich
Choděrův
Žofín
Londýn
23
article
naproti „Národnímu divadlu“ v Praze.
Pojlšůje ve všech možných kombinacich za pevnou premii
= Žádejte prospekt. =
** Z českého výboru pro hry olym-
pijské. V programu ber olympijských v Londýně
nastaly některé změny, z nichž uvádíme tyto pro
nás nejdůležitější: V tělocviku konči přihláška 19.
června, jen pro »parades bors concours« zůstává
30. duben: pro lyto stačí ohláška hromadná. Běh
marathonský bude 24. července, nikohy 25., jak bylo
ohlášeno, Také pro střelbu nastanou některé změny.
zdá se však, že herci čeští nechtějí se her zúčast-
niti. Rozšíření programu nastává v závodech jezde-
ckých a boxu. — Přihlášky nesmí díti se telegra-
ficky, leda že by před tím byly učiněny přihlášky
nezávazné a z těch telegraficky učiněn výběr.
Opravy pravidel šermířských a tělocvičných nejnověji
došlé budou oznámeny dotyčným referentům.
Praha
Londýn
národní divadlo
29
article
Sklad: Praha, Josefské nám.
Sklad: Praha, Josefské nám.
Automobilism.
** Pryní automobilové drožky ve
Švýcarsku. K naší zprávě sděluje p. dr. Ota
Haněl, že na podzim r. 1898 byly v Curychu za-
vedeny 2 nebo 3 drožky. Zdali se tehda v kopco-
vitém terrainu curyšském osvědčily, pan doktor neví
ale v dubnu 1899 ještě jezdily a byly »divem Cu
rychu«.
MIercédes
Auto Palace Halphen a spol.
spol. s obm. ruč
ve Vídni-l., Augustinerstrasse č. B.
Telefon č. 10625. Dílna pro správky Mer-
céděs ve Vídni-II., Engerthstrasse čís. 202. Te-
lefon 12707. Garáž Mercéděs ve Vídni.
Bchlickgasse čís. 3. Telefon č. 15337.
** Soutěž elastických kol. Druhou etapu
z Dijonu do Lyonu za předepsaných podmínek ura-
zilo 16 účastníků, z nichž první dva ji projeli v bo-
dinovém průměru 50 km.
doktor
Haněl
Praha
josefský já
Švýcarsko
Curych
Vídeň
Engerthstrass
Dijon
Lyon
Mercéděs
Palace Halphen a společenský
Augustinerstrasse č . B
km
32
article
Panská ulice číslo 14 n.,
Panská ulice číslo 14 n.,
klade si ctí oznámiti, že ceny
pneumatik „Michelin“
opět značně byly sníženy.
Persan, Michelin. Antldera-
Auto-phěl, panty: Samnson, Michellu a Semelle.
Justin Löschner, Praha, Panská ul. 14.
** Velké moderní dobrodružství
Nyní i Dionův vůz dorazil do San Francisca.
Michell
Semelle
Löschner
Dionův
Praha
panská ulice
San Francisko
Michelin
35
article
„Herkules“ a „St. Christophe
„Herkules“ a „St. Christophe
jsou nejlepší antidérapanty.
Autonín Piskáčak, Vídeň, VI 2, Stumpergassa 2sb.
Odborník ve správkách hadie a plášta. Přiležitostn
koupené pneumatiky stále na skladě, 6753
Athletika a sportovní hry.
** Budapasti T. C. v. Novoměstský
4: 1 (2:0). Novo s Hejdou v bráně. Uhři ovládali
situaci úplně. Soudce p. Slánský. Návštéva 500 osoh.
Počasí nepřiznivé.
Dnešní zápasy.
S. K. Smíchov v. Budapesti Torna Ciob o 4. hod.
na hřišti Slavie, s. pan Charles. S. K. Slavua
v. W. A. C. ve Vídni. A. C. Sparta v. M. T. K
v Pešti. S. K. Slavia Reserves v. S. K. Me-
teor VIII. o 2. hodině na hřišti Slavie, s. p. Pekat.
A. C. Sparta I. B v. S. K. Čechie Smíchov na ht.
Sparly, s. p. Černý. S. K. Vinohradský v. S. K. Vil-
toria Žižkov o půl 3. h. na Maninách, s. p. Slanička.
S. K Čechie Karlín v. S. K. Čechie III. v Karlíně,
s. p. Neubert. Čechie Karlín I. B v. Čechie I.B
v Karlíně, s. p. Kostar. S. K. Slavia Jun v. S. K. Novo-
městský I. B, s. p. Schmoranz. S. K. Smichov II. v.
S. K. Karlín o 3. hod. na Letné, s. p. Hořčička. S.
K. Olympia I. B v. S. K. Vinohradský I. B s. p. He-
rejk. Š. K. Hlubočeny v. S. K. Radlice v Hiubočepích,
s. p. Kratina. A. F. K. Břevnov v. D. F. C. I. B. s.
p. Hradecký. S. K. Nusle v. S. K. Prahn-II., s. pan
Svarc. S. K. Brvoj v. D. B. C. Sturm II., s. p. Heindl.
— V Plzni: S. K. Plzeň v. A. F. K. Vršovice, s. p.
Kratochvil. V Kladně: S. K. Kladno v. D. Sport-
brůder, s p. Fišer. V Kolíně: A. F. K. Kolfn v. S. K.
Pardubice, a. p. Jaroš V Pardubicích: S. K. Pardu-
bice Reserves v. Žižkovský Team, s. p. Pleskot.
V Hradci Král.: S. K. Hradec Král. v. Vinohradský
Team, s. p. Markalous
Herkules
Stanislav
Christoph
T C
Hejda
Uher
Slánský
Charles
Slavu
A C
M T
S K teor
Pekat
Černá
S K
Slanička
Neubert
Kostar
Schmoranz
Hořčička
rejk
Kratina
D F C
Hradecký
K Nusl
Prahn
Svarc
Brvoj
Heindl
A F K
Kratochvil
D brůder
Fišer
A F K Kolfn
Jaroš
Pleskot
K Hradec
Král
Markalous
Vídeň
Pešť
Čechie Smíchov
Žižkov
Maniny
Karlín
Letná
Hiubočepe
Plzeň
Vršovice
Kladno
Kolín
Pardubice
Hradec Královský
Autonín Piskáčak
Nova
Slavia
Sparta
Slavia Reserves
Čechie Karlín
Čechie
Čechie I . B
Slavia Juna
Olympia
Sturm II
42
article
tvrdého smaltu, aviak poro-itá — jen jedlný nátie
— lepii než olejová barva. — Nejlevnějáí nátě rov
barvy na fapsdy, vnitění místnosti a předměty věieka
drahu. Výlohy za každý čbvereční metr 5 hal. Výsla-
dek překvapuksl. — Počatí vzdarujini fapadui barva,
ve vápně rožpustně, rovnajíci ne mátěru olejovéma,
v 49 odstinech, 1 kilo od 24 hal. výšo.
žideite vaorok zddar- (lapl Vronořojnous Vídeňi, Ii.
ma, vnerník std. Ul UISl, Hanptatr. k
120. — Hlavní sklad v Praze u E Koweza, 935—l
5943
UISl
Hanptatr
Praha
E Koweza
47
article
Zařízení podomních telegrafů, telefonů
Zařízení podomních telegrafů, telefonů
Pro elektrotechniky i laiky.
a iromOSVoUU. Se 400 obr. Cena 2 zl. 6o,
váz. 2 zl. 90. Návod snadno srozumitelný.
Elektr. pokovování, barvení.
alVánotecnniKd. ozydace, bronzování a výrob
kovů. S četnými obrazy. Cena 5 K, váz. 5 K so.
Napsal V. L-
Elektřina a její upotřebení. snkr. ssl sra
se 275 obr. Cena 3 zl., váz. 3 zl. 70 kr. 608
tavba i vedení. Pro montěry, ří-
V L