ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 514c9f40-75a2-11dc-9633-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 62 celkem · entity: place 79, person 116, org 22, work 7
1 masthead
12. dubna 1908. Císlo 102.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 13.
4 article Výtvarné uměnl.
Výtvarné uměnl. Dva zámky
5 article
= Svazky Soupisu vycházejí tak rychle z sebou, jak jen nevšímavost k nim se strany úřadův a osob, pro něž je jaksi v první řadě vydáván, a nevalný stav finanční Archeologické komise dovolují. Ba, při horlivosti práce, ještě rychleji. Arci skoro každý z nich je jiný a pře- mnohý nalézá se i v přímém rozporu s programem Soupisu, otiskovaném na obálce každé knihy Také soupis zámku roudnického vypadá svým rozsahem zrovna tak ze zamýšlené řady, jako před tím popis dómu pražského, nebo soupis kapitulní knihovny, ale tak jak je proveden, s velikou znalostí, přesností a vědeckostí, neradí bychom jej postrádali, přes to, že má zámek roudnický malou, ale výbornou a spolehlivou literaturu se jmény Dvořáků v několika pokole- ních. Poslední dvě knížata roudnická věru ne- vynaložila své značné příspěvkové sumy na tuto práci marně. Má zámek jejich nyní svojí histori a inventář svého uměleckého bohatství v doko- nalosti a úplnosti, jakými se žádný jeho soupel v Čechách nemůže vykázati. Zároveň vyšel Okres litomyšlský.*) Jeho stře- dem je město a v něm zámek druhdy pernštejn- ský. Leží mezi ním a roudnickým celé století a přece patří k sobě. Jsou na pohled nanejvýše rozdílné, a přece od jednoho ke druhému s táhnou spojky. Ne tak ty, jež počinají ve stře- dověku, kdy byl zámek roudnický hradem arei- biskupů pražských a na místě litomyšlského stá- vala residence biskupství už zase zaniklého.
Čechy
6 article
Zbytky stavby Jana Dražického v Roudnici jsou nepatrně, jenom někde v mocných substrukcleh uchované a v Litomyšli není po středověku nej menší stopy. Spojky jsou renesanční. Zámel v Litomyšli postavil si Vojtěch z Pernštýna o roku 1568 do 1573 a roudnický začal Václav Eurebius Lobkovic 1652 a Ferdinand August 1684 dokončil aspoň stavbu. Obojí však je dílem vlašských mistrů. V Litomyšli jakýs Giovanni Battista; v Roudnici Francesco Caratti, Carlo Orsolini a hlavně Antonio Porta. Sotva může být pochyby o tom, že všichni přišli ze severních italských krajů, odkud šel sem do Čech nepřetržitý proud dovedných stavitelů štukaterů, po dvě století, jenom že mladší gene- race byla více Římem dotčena nežli starší. Prvn dílo této na české půdě, letohrad v královské zahradě, je jako pohádkovou mocí přenesený kus Italie na sever. Beze změny. Kdybyste jej. i jako speciální znalci, nalezli někde v Lombar- dii nebo v Benátsku, nic byste nebyli překva peni, leda jeho půvabem: Je to dokonalý květ tamější půdy. Účastníci první výpravy z Italie do Čech, Giovanni Spazio a jeho soudruzi, kom- ponovali, stavěli a tesali v Praze, jakoby byl doma. Císař nežádal od nich nie jiného a sam žili zde jak na oase. Druzí však, kteří přišliz nimi, zlákáni výdělkem a nabízeli svoje mo derní umění českým velmožům, jimž se staly jejich staré domy a hrady nepohodlné a rozpí- najícímu se životu nepřiměřené. Jim tedy stav místo domů paláce a místo hradů zámky Rožmberkové, Pernštejnové, Griespekové stá- vají se v Čechách vlastními propagatory rene- sance. Italské, toť se rozumí.
Dražický Vojtěch Eurebius Lobkovic Ferdinand August Battista Francesco Caratti Orsolini Port Spazio Jim Rožmberk Pernštejn Griespeková Roudnice Litomyšl Pernštýn Čechy Řím Lombar Benátsko Italia Praha
7 article
Litomyšlský zámek je vlastně knížecí dvůr v městě. Roudnický takléž. Při vyjednávání o plánech a stavbě s Lobkovici vždycky se klade důraz na tuto stránku. Mají také pro ně víc volného místa nežli by měli v sídelním městě, a zámek v Litomyšli podobá se velmi svým venkovským vrstevníkům v Nelahozevsi Kacerově, leda že tyto nesetřely ještě dočista karakter, ne-li tvrzo, tož aspoň pevného, vojen- sky dosti bezpečného sídla. Měly své příkopy. zdvižné mosty a jejich risality podobajíse bastionům. Oproti starým domácím hradům, stavbám velmi nepravidelným a konglomeratním. jež po věky narůstaly, projektují Vlaši pravi- delné budovy, symetrická založení, jednotné stavby z jedné vůle panské a z jedné hlavy umělecké vzniklé. V Litomyšli jako v Roudnici. Na obou místech velké pravoúhlé a skoro čtvercové dvory, obstoupené křídly. Typ italského palazza přenesený na venek a zvětšený Stále ještě v něm vězí rodokmen římského domu s otevřeným atriem. I jeho loubí kolem, staré impluvium, podržují; jenom že jeho pod- pory spojují oblouky a staví je v několika pa- trech nad sebou.. V šestnáctém století veskrze.
Lobkovic Vlach Litomyšl Nelahozeves Roudnice
8 article
Tyto arkády, pilířové v přízemí a sloupové v patrech, v Litomyšli dosud otevřené, tvoří zá- roveň komunikace. Do nich vstupuje se po vhod- ných schodištích a z nich vstupuje se de komnat a síní. Motiv arkádový trvá po celý šestnáctý věk a ještě dále v našich stavbách, v Litomyšli má ještě vyšší hodnotu. Celé přední křídlo zámku tvoři jen jako přehradu: je užší a svrchní patro jeho je na obě strany otevřené loubí, dlouhý altan, spojovací chodba a vy hlídka zároveň. Ku podivu: celou tuto disposici má zá- mek roudnický, počínaje tímto křídlem čelným a přehradným. Jenom že chodby se vtáhly cele do vnitř křídel a arkady, jež ve starších zám cích brzo na to zazdívali, zmizely, ani nena- značeny, ve velké jednotně a jednotvárné fa sadě. Typ trvá, jenom časový dialekt je jiný. Litomyšl už dávno nepatři Pernštejnům zámek uvnitř nemá ničeho víc z toho, čím se tam obklopovali. Roku 1612 vyvezli odtud n dvě stě podobizen do Prahy, velikou rodinnou rodovou galerii. V roudnickém zámku shledalo se pomocí starých inventářů přes čtyřicet por- tretů z pernštýnského majetku a mezi nim zase nejlepší jsou španělského původu, Sanchen Coello, Juand Pantoja de la Cruz, Andes Lo pez, předchůdci a vrstevníci Velazquezovi, ma lují pány a dámy rodu pernštýnského. Pan V j těch z Pernštýna měl za manželku Marii Maxm Manrique de Lara. Jejich erby tkví ještě leckde na zámku. Její příbuzní posilaji do Čech své podobizny a když její dcera Polyxena, vdova Rožmberkova, provdala se za Lobkovice, mosty z Moravy a Španěl na Roudnici byly zbudo vány. Španělská přísada do české krve přinesla
Velazquez Marie Max Manrique Laro Polyxena Rožmberkův Lobkovic Španěl Litomyšl Pernštejn Praha Čechy Morava Roudnice Sanchen Coello Pantoja jít le Cruz Andes Lo
9 article
*) Soupis památek historických a uměleckých v království českém. Sv. XXVII. Politický okres roudnický. Díl II.: Zámek roudnický. Napsali Ma Dvořák a Boh. Matějka. Sv. XXIX. Politický okres litomyšlský. Napsal Boh. Matějka a Jos. Štěpánek (venkovske obce) a Zdeněk Wirtb (město Litomyší)., V Praze. Archeolos komise 1908. tuhou etiketu i přísný katolicismus; mrav i ná- boženství, ne jenom kroje a řeč. Procházíte-li se po chodbách a síněmi zámku v Roudnici, pravými alejemi malovaných mužů, žen a détí, čtete ze tváří a jmén nejen spletitou historii rodovou a historii osobností, jejich přátelských, příbuzenských, státnických vojenských styků; také mnohou poznámku náhle a příkře osvětlující osudy země. V Litomyšli sídlel nejvyšší kaneléř králov- ství českého, moravského rodu, v zámku ital- ského díla a měl pološpanělskou rodinu i dvůr- I dcery své provdával do Španěl. Upjaté držení a přímočaré stroje Pernštejnských paní objevo- valy se zde v rámci veselé jednoduchosti,v zámku o hladkých velkých plochách, z nich se s diskretní plastikou vynořují kamenná orámo- vání oken; ale na nich narýsovali sgrafitové r- miniscence italských rustik a celý humanistický atlas klasické mytologie a pověsti, tak subtilní látkou, že dnes ani nedovedeme uhodnouti, co by všechno to představovalo. A nad tím po zevním okraji sedí kolem do kola hotový věne štítů, ozdobných a monumentálních přeměn cimbuří. Není více hradu a pevnosti; je to zámek a paláe. Oproti Italii, jako mateři tohoto umění, je Litomyšl se svými českými a morav- skými sourozenci půlstaletým opozděním; sem však přinesly svěžest, aneb aspoň zdání svěžesti prvního mládí.
ma Dvořák Matějek Jos Štěpánek Wirtb Španěl Italia Litomyšet Praha Roudnice Litomyšl
10 article
Sto let potom zvedá se zámek roudnický těžce ze země. Hmota není překonána. Všadyji citíte. Zevné, na všech vysokých průčelích, n jejich jednotvárných vertikalách pilastrů, na ob- ložení oken, na vší té té schematicky vynale- zené a suše kreslené architektuře. Chce být živá a hlavně pompesní, ale živost zaměňuje mno- hosti a pompesnost vystupuje těžkopádně. Ploš- nou dekoraci stén přeměnili na plasticko archi- tektoniekou, kde každý článek tlačí se ven z plochy a tuto umenšuje, kde jen může. Třeba vstoupit do vnitř, abyste poznali po- krok. V pravo a v levo v předním křídle dvě sehodiště a nie víc. Imposantní vstupy, počíta- jící s malebností života zámeckého a panského ruchu. V Litomyšli nechali kapli domácí, ještě kus domácí středověké tradice. Gotika v ni do- konává. V Roudnici je kaple bohatá síň pod štukovaným stropem, který je sám celou ná- božnou galerií obrazů. Dvě jiná schodiště jsou široká, trojramenná o pohodlných schodech oproti příkrým a dvojramenným v Litomyšli Komnaty a síně v mladším zámku jsou navr- ženy a rozloženy s obmyslnou pravidelností; mohou se v nich vystřídat rody a staletí každý se v nich uvelebit a vyznat. Ve starším je očividně mistr Giovanni Battista rozvrhoval umísťoval přímo pro osobní potřebu a zvyk svého pána. Na Roudnici už promlouvá barok se svými živly malebnými, se svojí prostornosti, se svým rozkošnickým pohodlím; ohlašuje s zřetelně v schodištích, kori dorech a dlouhých enfiladách, kde, otevřenými dveřmi z jednoho konce křídla panstvo může prohlednouti neb proběhnouti rovnou čarou až na druhý. V šost- náctém věku měl český pán svoji domácnost v sedmnáctém měl svůj palác a svoji residenei Z rytíře stal se gran dseignour.
Battista Litomyšl Roudnice
11 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Učitelské akademie. Reforma průpravného vzdělání učitelského je jednou z nejdůležitějších kultur ních otázek národních, ne-li otázkou nej- přednější. Od Havlíčka do dnešní doby marně žádají nadšení a upřímní přátelé lidového vzdě- lání, aby učitel školy národní měl vzdělání, ja- kéhož se dostává jiným stavům vzdělaným, na příklad lékařům, právníkům a kněžím. Dosa vadní průprava nepostačuje a je daleko za zvý- šenými , kulturními požadavky přítomné doby To se uznává všeobecně a poznání o nedostačitel- nosti dosavadní průpravy došlo výrazu v trůnn řeči, která připověděla zcela zřejmě reformu učitelského vzdělání. K reformě této patří se s dvojího hlediska. Sjezd učitelstva na učitelských ústavech rakou- ských r. 1906 ve Vídni konaný a ve shodě s ním ovšem také paedagogové na dosavadních ústa vech učitelských působící konstruují reformu vzdělání učitelského opravou nynějšího útvaru ústavů učitelských, zvláště přidáním jednoho ročníku, takže by v budoucnosti měl ústav uči telský ročníků pět. V témž smyslu asi pojímaj dosud reformu i učitelé němečti.
Havlíček Vídeň učitel škola národní
12 article
Naproti tomu učitelstvo české shiodlo se ve- skrze na požadavku, aby vzdělání všeobecné dělo se na škole střední, vzdělání odborné pk na zvláštních paedagogických akade- demiích, jež ve studiu měly by p - vahu škol vysoký ch. O žádoucí organisaci těchto akademií byl v paedagogickém našem světě mnoho diskuto- váno a psáno. Aby docíleno bylo jednotného n zoru a sjednocenosti požadavku, uspořádal Jednota Komenského, spolek pro reformu škol anketu o učitelských akademiích. Anketa, jí zúčastnili se zástupci všech učitelských orga nisací, shodla se na konečném požadavku, kter přijat byl na valné hromadě J. K. minulou ne- Resoluce ta, která nyní bude všem učitel ským organisacím k schválení dodána, aby pak o uskutečnění její u zákonodárných činitelo mohlo býti zakročeno, zní takto: „Dosavadní vzdělání kandidátů učitelství n paedagogiích naprosto nedostačuje po stránce všeobecné i odborné; ústavy ty jsou přeplněny počtem předmětů, věnují přílišnou pozornost předmětům všeobeeně vzdělavacím i věcem ve- dlejším na újmu vlastního odborného vzdělání paedagogického, trpí vůbec přílišným mecha- nismem a metodikařením, konečně přijímají se do nich žáci ve věku, kdy nelze ještě rozhod- nout, hodí-li se vůbec k tomu povolání. Ústavů učitelských nelze reformovati, ani přidáním přípravky, ani ve smyslu návrhu, jejt učinili zástupci učitelských ústavů moravských v Přerově (11. února 1906) a obnovil ředitel Čihař, aby totiž úslavy rozšířeny byly na 5 roč- níků, a to tak, že by první čtyři podávaly ssi telik vzdělání vědeckého, kolik vyšší třídy středních škol, poslední ročník pak byl věnován pouze vzdělání odbornému. Nutno konstatovati neproti tomu že by pak první 4 ročníky byl děli.
Komenský Čihař spolek pro reforma učitelský ústav moravský v Přerov
13 article
zbytečnou reduplikací nynějších středních ško a že jediný poslední ročník naprosto by nestačil k řádnému vzdělání odbornému, theoretickému i praktiekému. Učitelstvo má vzhledem k osvětové, politi cké i sociální důležitosti svého povolání práv na vzdělání akademické jako kněží, právnien lékaři, technikové, i povinnost se ho dožadovat stejně jako o ně usilují stavy jiné (obchodní hospodářský, zvěrolékařský atd.), poněvadž uči telstvu jsou svěřeny stejně důležité zájmy ve- řejné, jako všem těmto stavům. Odborné vzdělání nechť se oddělí místen i časem od vzdělání všeobecného. Toto ať po- skytují střední školy, gymnasia neb reálky (v bu- dcucnesti reformované školy střední), při čemž zvláštními kursy bud postaráno o to, aby také absclventi středních škol odborných a dívčíeh mohli doplniti své vědomosti na míru pro od- berné vzdělání učitelské potřebnou.
14 article
Odborné vzdělání paedagogické ať se po- skytuje na dvouletých koedukačních vysokých školách paedagogických s vlastní samosprávou. svobodou učení, knihovnou i vědeckými ústavy Vedle dějin paedagogiky i filosofie budiž tu vědecky podrobně i důkladně vykládáno o všech oborech výchovy tělesné i duševní, o psycho logii, paedopsychologii i paedopatologii, paeda- gegice všeobecné i didaktice jednotlivých před mětů, základních poznatcích biologických, práv nických i národohospodářských, konečně o na- uce o školské organisaci, zákonodárství i správě školní. Pro praktický výcvik Eandidátů Buďte s v sokými školami paedagogickými spojeny cviční škely pokud možná různých kategorií s nepře braným žactvem obého pohlaví, na nichž by působili pouze učitelé vynikající a kde by umož něnc bylo i konati pokusy nových učebnýel method; mimo to buďtež konány pravidelné ná vštěvy a pokusy kandidátů na školách různýeh Tělesněmu výcviku Budiž věnována zvláštn péče. Vedením zkušených odborníků ať se v tělocvičnách zimních i letních, hříštích a p pěstují všechny obory tělesné výchovy, tělocvik hry, plování, koupání, bruslení, veslování i vy- cházky.
Eandidát
15 article
Učiteli na vysokých školách paedagogickýeh buďiež vynikající odbornici s akademickým vzděláním, s doktorátem filosofickým, resp. me- dicinským a právnickým, znalí školství obee- ného i středního z vlastní praxe a vykazujíeí odbornou činnost literární. Pro učitele škol měšťanských zřiďtež se vedle dvouletých vysokých škol paedagogických ještě roční kursy na fakultě filosofické, tech- nice neb akademii umění; kandidátky učitelství. ručních prací i pěstounky vzdělávejtež se n samostatných kursech, sloučených s vysokou školou paedagogickou. Vysoké školy paedagogické buďtež zřizo- vány jen v sídle university a techniky i velkýel měst venkovských (v Čechách na př. v Plzni Budějovicích, Hradci Králové, na Moravě v Olo mouci, Ostravě atd.); v místech university učitelské školy tvoři samostatnou fakultu škol skou, přiřaděnou k universitě. Toť výsledek jednání anketního. Poněvadž resoluce tato vyšla ze vzájemné dohody, k právem očekávati, že bude veškerou učitelskou obcí jednomyslně uznána. Nyní nastane ovšem druhý, velice obtížný díl práce, t. j. staratí se aby krásná resoluce byla také uskutečněna. O tom jindy více! typů.
Čechy Plzeň Budějovice Hradec Králové Morava Ola Ostrava
16 article Karel B. Mádl.
Karel B. Mádl. sesc
Mádl
17 article Společnost českého musea paeda- gogického v Praze.
Společnost českého musea paeda- gogického v Praze. Když před dvěma roky přišla na veřejnost Erásná myšlenka: zříditi veliké paedagogické museum české v Praze, ozvalo se tolik sympa- thií a tolik souhlasu s projektem, že musí do jisté míry nyní zaraziti jakási schladlost, s js- kou Společnost se při svých uznání hodných a obětovných snahách setkává. Ovšem jsme pře- tíženi současným zařízením několika novýel velikých institucí kulturních a nedostává se pak dosti hmotné pomoci žádné z nich, leč zři zení paedagogického musea nedá se nikteral vyřaditi na lepší doby, tu není možno odkládati poněvadž této instituce, jakouž již jiní kultur národové dávno mají, nutně potřebuje národ — Komenského. A čím upjatěji budeme se sam chovati ku podniku tak důležitému a nezbytné mu, čím menší bude náš zájem o paedagogické museum, tím dále do budoucna posunujeme, o vlastně bychom měli vší vehemencí se zasaze vati, aby totiž instituce tak obecně potřebnt byla nadána z prostředků veřejných, zvláště státních a zemských, neboť subveneí se dostává z pravidla českým podnikům až tehdy, kdy si jich silný zájem a veliká účast veřejnosti vynuti.
Komenský Praha český muzeum paeda
18 article
Kdo pozoruje, jak Společnost pracně musi teprve sháněti nejpotřebnější místnosti, jak do konce musila odmítati vzácné a památné před- měty jen proto, že nebylo kam je umístiti, kd pozoruje, jak celkem nepatrné jsou příspěvky dosud sebrané, ač Společnost čile a vhodným prostředky o sebrání aspoň nejnutnějšího zá kladu se starala, kdo vidí, jak nutno Společnost překonávati všeliká nedorozumění v samýel kruzích paedagogických, ač přece vysoký úče musea je samozřejmým, ten musí povzdychnouti nad našími poměry kulturními a přáti si, aby brzy, hodně brzy překonali jsme všechny ty ne- zbytné naše zařizovací obtíže. Společnost p. m. konala 25. m. m. valnou hromadu za předsednictví říšského posl. prok dr. Fr. Drtiny. Z jednatelské zprávy patrno, že konečně podařilo se Společnosti získati od města Prahy prozatímní místnosti pro uschování sebra ných předmětů, mezi nimiž již nyní je 3500 knih a rukopisův. Propagační a sběratelskou akci vede organisace důvěrníků, jichž je sta noveno dosud 500. Odbor zřizuje se v Plzni Velmi se zasloužil o spořádání sbírek knihovník prof. Jan Kabelík, jemuž se podařilo již nyní předvésti obraz prvků musea, z nichž dá se již tušiti, jak vysoce významným ústavem kultur- ním stane se museum paedegogické. Přejeme Společnosti paed. musea plného zdaru, vyslovujíce oprávněnou naději, že bude ve svých počinech hojně podporována veřejnost českou růbec a českým světem paedagogickým zvláště.
doktor František Drtina profesor Kabelík Praha Plzeň
19 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Olympijské hry- *e Čeští šermtři se připravují ku Olympiadě. Šavlová poule, dnes v šermirně Č. Š K. Riegel zahájená, soustřeďuje nejživější zájem šermířů i ostatních kruhů sportovních. A právem Po dlouhých letech poprvé zase utkají se spolu všichni češti šermíři, takže tu nepřímo bude uskutečněn toužený championat. Největší čáku maji v šavli Rřegel a Pražský šermířský klub, kdežto Český šermiřský klub a Slavia jsou znnčně handi- kapovány tím, že více péče věnují fleuretu a kordu.
K Riegel Rřegel pražský šermířský klub Český šermiřský klub Slavia
20 article
Že ovšem i za měně příznivých okolností jejich repraesentanti učiní vše pro čest svého praporu. o tom nelze pochybovati. Favoritem jest výborný mistr-amateur p. Goppold z Lobadorfů, kterého ne- přehledná řada úspěchů v mezinárodních turnajíci proti soutěži první třídy ataví v čelo našich čepelí O místa ostatní budou svedeny tuhé boje, jichž vý- sledku nelze s pravděpodobností předpovídati. Jury sestává z pp. dra. L. Pinkase, dra. Musila. Zd Vávry, nadp. Schuberta, por. Mikaly, inž. Kulicha dra. Žedricha, ** Šerm na olympijských hrách. Pro- posice šermiřské obsahují: 1. závod jednotliveů v kordu; 2. závod mužstev v kordu (mužstva po8 šermířích); 3. závod jednotlivců v šavli; 4. závod mužstev v šavli (mužstva 8čienná); 5. čestná aka- demie fleuretová. K ní může každá země vyslati dvojicí fleuretistů, pokud možno jedné školy, kteti šermují pouze jeden assaut spolu. Sermíři tito se nemohou zúčastniti žádného ze závodů před cházejících. K zápasům jednotlivců může každá země hlá- siti nejvýše 12 účastníků, Z osmičlenoých mužstev sestavována budou pro jednotlivé matche mužstv čtyřělenná. Zavody mužstev v šavli i v kordu odšermujl v terrainu na 1 touché. ** Olympijská akademie šermířská. Zvací odbor výboru pro pořádání šermířské akademie na Žofíně ve prospěch vyslání českých šermířů do Londýna má IV. řádnou schůzi 15. t. m. o 1/29. hod več. v Choděrově rest. v čísle4.
Goppold Lobadorf Jura L Pinkas Musil Vávra Schubert Mikala Ing Kulich Choděrův Žofín Londýn
23 article
naproti „Národnímu divadlu“ v Praze. Pojlšůje ve všech možných kombinacich za pevnou premii = Žádejte prospekt. = ** Z českého výboru pro hry olym- pijské. V programu ber olympijských v Londýně nastaly některé změny, z nichž uvádíme tyto pro nás nejdůležitější: V tělocviku konči přihláška 19. června, jen pro »parades bors concours« zůstává 30. duben: pro lyto stačí ohláška hromadná. Běh marathonský bude 24. července, nikohy 25., jak bylo ohlášeno, Také pro střelbu nastanou některé změny. zdá se však, že herci čeští nechtějí se her zúčast- niti. Rozšíření programu nastává v závodech jezde- ckých a boxu. — Přihlášky nesmí díti se telegra- ficky, leda že by před tím byly učiněny přihlášky nezávazné a z těch telegraficky učiněn výběr. Opravy pravidel šermířských a tělocvičných nejnověji došlé budou oznámeny dotyčným referentům.
Praha Londýn národní divadlo
29 article Sklad: Praha, Josefské nám.
Sklad: Praha, Josefské nám. Automobilism. ** Pryní automobilové drožky ve Švýcarsku. K naší zprávě sděluje p. dr. Ota Haněl, že na podzim r. 1898 byly v Curychu za- vedeny 2 nebo 3 drožky. Zdali se tehda v kopco- vitém terrainu curyšském osvědčily, pan doktor neví ale v dubnu 1899 ještě jezdily a byly »divem Cu rychu«. MIercédes Auto Palace Halphen a spol. spol. s obm. ruč ve Vídni-l., Augustinerstrasse č. B. Telefon č. 10625. Dílna pro správky Mer- céděs ve Vídni-II., Engerthstrasse čís. 202. Te- lefon 12707. Garáž Mercéděs ve Vídni. Bchlickgasse čís. 3. Telefon č. 15337. ** Soutěž elastických kol. Druhou etapu z Dijonu do Lyonu za předepsaných podmínek ura- zilo 16 účastníků, z nichž první dva ji projeli v bo- dinovém průměru 50 km.
doktor Haněl Praha josefský já Švýcarsko Curych Vídeň Engerthstrass Dijon Lyon Mercéděs Palace Halphen a společenský Augustinerstrasse č . B km
32 article Panská ulice číslo 14 n.,
Panská ulice číslo 14 n., klade si ctí oznámiti, že ceny pneumatik „Michelin“ opět značně byly sníženy. Persan, Michelin. Antldera- Auto-phěl, panty: Samnson, Michellu a Semelle. Justin Löschner, Praha, Panská ul. 14. ** Velké moderní dobrodružství Nyní i Dionův vůz dorazil do San Francisca.
Michell Semelle Löschner Dionův Praha panská ulice San Francisko Michelin
35 article „Herkules“ a „St. Christophe
„Herkules“ a „St. Christophe jsou nejlepší antidérapanty. Autonín Piskáčak, Vídeň, VI 2, Stumpergassa 2sb. Odborník ve správkách hadie a plášta. Přiležitostn koupené pneumatiky stále na skladě, 6753 Athletika a sportovní hry. ** Budapasti T. C. v. Novoměstský 4: 1 (2:0). Novo s Hejdou v bráně. Uhři ovládali situaci úplně. Soudce p. Slánský. Návštéva 500 osoh. Počasí nepřiznivé. Dnešní zápasy. S. K. Smíchov v. Budapesti Torna Ciob o 4. hod. na hřišti Slavie, s. pan Charles. S. K. Slavua v. W. A. C. ve Vídni. A. C. Sparta v. M. T. K v Pešti. S. K. Slavia Reserves v. S. K. Me- teor VIII. o 2. hodině na hřišti Slavie, s. p. Pekat. A. C. Sparta I. B v. S. K. Čechie Smíchov na ht. Sparly, s. p. Černý. S. K. Vinohradský v. S. K. Vil- toria Žižkov o půl 3. h. na Maninách, s. p. Slanička. S. K Čechie Karlín v. S. K. Čechie III. v Karlíně, s. p. Neubert. Čechie Karlín I. B v. Čechie I.B v Karlíně, s. p. Kostar. S. K. Slavia Jun v. S. K. Novo- městský I. B, s. p. Schmoranz. S. K. Smichov II. v. S. K. Karlín o 3. hod. na Letné, s. p. Hořčička. S. K. Olympia I. B v. S. K. Vinohradský I. B s. p. He- rejk. Š. K. Hlubočeny v. S. K. Radlice v Hiubočepích, s. p. Kratina. A. F. K. Břevnov v. D. F. C. I. B. s. p. Hradecký. S. K. Nusle v. S. K. Prahn-II., s. pan Svarc. S. K. Brvoj v. D. B. C. Sturm II., s. p. Heindl. — V Plzni: S. K. Plzeň v. A. F. K. Vršovice, s. p. Kratochvil. V Kladně: S. K. Kladno v. D. Sport- brůder, s p. Fišer. V Kolíně: A. F. K. Kolfn v. S. K. Pardubice, a. p. Jaroš V Pardubicích: S. K. Pardu- bice Reserves v. Žižkovský Team, s. p. Pleskot. V Hradci Král.: S. K. Hradec Král. v. Vinohradský Team, s. p. Markalous
Herkules Stanislav Christoph T C Hejda Uher Slánský Charles Slavu A C M T S K teor Pekat Černá S K Slanička Neubert Kostar Schmoranz Hořčička rejk Kratina D F C Hradecký K Nusl Prahn Svarc Brvoj Heindl A F K Kratochvil D brůder Fišer A F K Kolfn Jaroš Pleskot K Hradec Král Markalous Vídeň Pešť Čechie Smíchov Žižkov Maniny Karlín Letná Hiubočepe Plzeň Vršovice Kladno Kolín Pardubice Hradec Královský Autonín Piskáčak Nova Slavia Sparta Slavia Reserves Čechie Karlín Čechie Čechie I . B Slavia Juna Olympia Sturm II
42 article
tvrdého smaltu, aviak poro-itá — jen jedlný nátie — lepii než olejová barva. — Nejlevnějáí nátě rov barvy na fapsdy, vnitění místnosti a předměty věieka drahu. Výlohy za každý čbvereční metr 5 hal. Výsla- dek překvapuksl. — Počatí vzdarujini fapadui barva, ve vápně rožpustně, rovnajíci ne mátěru olejovéma, v 49 odstinech, 1 kilo od 24 hal. výšo. žideite vaorok zddar- (lapl Vronořojnous Vídeňi, Ii. ma, vnerník std. Ul UISl, Hanptatr. k 120. — Hlavní sklad v Praze u E Koweza, 935—l 5943
UISl Hanptatr Praha E Koweza
47 article Zařízení podomních telegrafů, telefonů
Zařízení podomních telegrafů, telefonů Pro elektrotechniky i laiky. a iromOSVoUU. Se 400 obr. Cena 2 zl. 6o, váz. 2 zl. 90. Návod snadno srozumitelný. Elektr. pokovování, barvení. alVánotecnniKd. ozydace, bronzování a výrob kovů. S četnými obrazy. Cena 5 K, váz. 5 K so. Napsal V. L- Elektřina a její upotřebení. snkr. ssl sra se 275 obr. Cena 3 zl., váz. 3 zl. 70 kr. 608 tavba i vedení. Pro montěry, ří-
V L