ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 51480b60-75a2-11dc-8364-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 53 celkem · entity: person 82, work 25, place 18, org 16
1 masthead
Strana 10
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
12. dubna 1908
4 masthead
Číslo 102.
5 title
Lékařská hlídka.
6 article O významu vajee ve výživě člověka zdravého i nemocného.
O významu vajee ve výživě člověka zdravého i nemocného. Počátek jara připáší vedle jiných změn v životě člověka také důležitou a vitanou změnu v jídelním lístku měšťáka i venkovana, boháče i chuďasa. V hojnějším množství a v levnějš ceně objevují se toliž na trhu vejce, takže si jich dopřáti může každý, ano v podobě různě barvených vajec a nádherných, umělecky prov dených kraslie stávají se vejce o sváteích velko- nočních pravou ozdobou stolu i v nejehudšíci domácnostech. Poněvadž na počátek jara při padá také církevní období postní, jsou vejeo zá- roveň dokonalou postní náhradou masa, nebot svou velkou výživností a ztravitelností úplně se vyrovnávají masu, jehož stálé požívání, za dnešní doby přiliš rozšířené a přeceňované, býva příčinou některých chorob.
7 article
Ke své výživě používá člověk vajec teplo- krevných ptáků i studenokrevných zvířat. K požívání jsou způsobilými sice vejee všech ptáků bez výjimky, ale poněvadž veřejný prodej a požívání vajee plactva užitečného zpěvného jest zakázán, požívají se u nás vše- obecně vejce ptáků kurovitých a sice sleple, v některých krajinách také vejce perliček pávic, mnohem vzácněji pojídají se vejce pláků vodních, totiž vejce husí, kachní, čejčí, na po- břeží mořském také vejce ptáků mořských, jme- novilě racků. Oblíbeným jídlem nebo láhůdkou jsou vejce některých zvířat studenokrevných, většinou vejce rybí, tak zvané jikry, a sice vyzy, jesetera, kapra, lososa, štiky, slanečka, pstruha, okoune a jiných. Indiáni pojídají také vejce želví a kaj maní (amerického krokodila). Vejce všech ptáků mají v základě stejné složení chemické a jsou stejně jako maso vydat- nou, výživnou potravinou. Výživnou cenu každé potraviny posuzujeme předně podle toho, kolik potravina ta obsahuje živných látek, zvláště bílkovin, tuků a uhlohydrátů, a za druhé podle toho, kolik z těchto látek se ve střevě využitkuje čili ztráví.
Indián
8 article
Chemickými rozbory vajec zjištěno, že vejce slepičí (bez skořápky) obsahuje 73.67 vody, 12.55% bílkoviny, 12.11% tuku a 1.129 solí. Z těchto rozborů jest především vidno, že podobně jako u masu téměř tři čtvrtiny vejee slepičího tvoří voda, jednu čtvrtinu pak látky pevné a sice z poloviny bílkovina a z poloviny tuk. Za druhé jest z jiných rozborů chemických patrným rozdíl ve skladbě bílku a žloutku. Oproti bílku jeví se žloutek bohatším pevnými látkami vůbec a sice nejvice tukem a značně i bílkovinou; menší obsah vody ve žloutku jest právě tak jako u tučného masa podmíněn vě- ším bohatstvím tuku ve žloutku ... Také solemi jest žloutek bohatší nad bílek; ve žloutku převládají fosforečnany a solí že- leza, kdežto v bílku má převahu chlorid sodnats (sůl kuchyňská). Bílek liší se od žloutku dále také jakostí bilkovité látky; bílkovina bílku, na- zvaná dle něho bílkovinou vaječnou (ovalhumin) jest rozpustna ve vodě a sráži se zahřáta n 60—70° C, kdežto bílkovitá látka žloutku se- stává valnou většinou z vitellinu, který se roz poušti jen v roztocích solných, a paranukleinu. složité to látky bílkovité. Tuk žloutku sestává z tristearinu, tripalmitinu a trioleinu; k nim se řadí látky tukům podobné (leeithin, cholesterin. kyselina glycerinofosforečná, cerebrin) a dvě žlutá barviva (luteiny), dodávající žloutku jeho žlutou barvu.
Bílek
9 article
Uvážíme-li tedy, že vejce slepičí obsnhuje ve 100 gramech (beze skořápky) průměrně vedle 73.67 gramů vody 12.55 gramů bílkoviny. 12.11 gramů tuku a 1.12 gramů soh a že jedni vejce beze skořápky váží průměrně 45 gramů. tu můžeme si vypočísti, kdyby dospělý človék chtěl se živiti výhradně jen vejci, že by se sku- tečně jen jimi uživil a že by k dokonalé výživě své potřeboval denně asi 1700 gramů, čili téměk 40 kusů vajec; kdyby se člověk chtěl uživiti jen libovým masem, potřeboval by ho k tomu účelu skoro 3000 gramů; chtěl-li by se živiti jen mlékem, potřeboval by ho přes 4000 gra- mů (4 litry), tedy ještě více nežli vajce, kdežto chleba k témuž účelu potřeboval by měně než vajec, totiž něco přes 1100 gramů, jinými pak druhy potravin by se člověk vůbec neudržei v rovnovázě výživy. Není tedy zajisté žádné pochyby o veliké výživnosti vajec. Člověk by se sice skutečně uživil jedině vejci, ale taková potrava byla by předně velmi objemná, takže by činila žaludku obtíže při zažívání, za druhě byla by nepřiměřeně složená, majíc značný nad- bytek bilkovin, málo tuku a žádný uhlohydrát (cukr, škrob). Nehodily by se tedy vejce za vý- hradnou potravu dospělého člověka, jakou může býti jedině chléb, jsou však pro svůj značný obsah bilkoviny stejně jako maso vhodným při- davkem k potravinám tučným a škrobovitým; tak se jich také z pravidla v domácnosti správně užívá.
gram
10 article
Vejee jsou velmi výživnou potravou člo věka nejen proto, že obsahují hojně bílkoviny a tuku, nýbrž také proto, že i bilkovina i tuk ve vejeích obsažený se v zažívacím ústrojí (zu- ludku a střevě) dokonale využitkují čili ztráví to jest přemění se účinkem šťáv žaludečníel a střevních tak, že se dostávají pak snadno do drah mizních a krevních a odtud do celého těln jež vyživují; pouze stopy bllkovin a něco tuku odchází nepoužito z těla. To jest dokázáno přes- nými chemickými rozbory obsahu žaludečníh a střevního a pokusy výměny látek.
11 article
Vedle výživnosti rozeznáváme u potravin také ztravifelnost, kterou se rozumí větší nebo menší rychlost, s jakou se potravina některá účikem zaživacích šťav stává způsobilou k vniknuti (vstřebání) ze střeva do krve; ony po- traviny, které brzy přecházejí ze žaludku do střeva a odtud se vstřebávají do krve, nazývají se lehko ztravitelnými, ostatní pak látky těžko ztravitelnými. Není-li něklerá potravina sama sebou již lehko ztravitelnou, může se čast- vhodnou úpravou v kuchyni státi snáze ztravi telnou. Všeobecně jest dosud rozšířeno mínění že nejlépe ztravitelnými jsou vejce syrová, pak vejce na měkko vařená a nejtíže vejce na tvrd- vařená čili že kuchyňskou přípravou vajecse vlastně ztravitelnost vajec zhoršuje oproti suro- vině. Tento rozdíl ve ztravitelnosti vejce syro- vého nebo na měkko vařeného a vejce na tvzdo vařeného vykládává se takto: Přijde-li tekutá bilkovina vejce syrového do žaludku, tu nejprre se účinkem šťávy žaluďeční srazí a pak se te- prve rozpouští právě tak, jako když již přišl při požívání vejce na tvrdo vařeného sražena do žaludku, ale bílkovina vejee syrového nebo jen na měkko vařeného sráží se v zaludku v po- debě velikého množství jemných vloček, ná- sledkem čeho šťáva žaludeční, působíc na ve- liký povreh bílkoviny, účinněji ztráví bllkovinu, nbž když působí na menší povrch stejného množství, ale hustě sražené bílkoviny vejce na
12 article
tvrdo vařeného. Výklad tento jest však pouze z části správným, neboť pokusy s umělým zaží- váním a přiležitostným pezorováním vyčerpa- ného obsahu žaludečního bylo naopak zjištěno, že čerstvý tekutý bílek vajec syrových v žaludku i ve střevě tížeji se zažívá, nežli sražený bílek vejce vařeného ne měkko nebo na tvrdo a dále že na tvrdo vařená vejce, jsou-li rozsekána na dostatečně drobně kousky Gjako se sekají na př do omáčky vajíčkové), takže šťáva žaludeční pů- sobí také na velkou plochu, rozpouštějí se ještě rychleji nežli vejce na měkko vařená nebo vejee syrová; přijdou-li však vejce na tvrdo vařená do žaludku v hrubých kusech, tu se ovšem po- maloji a méně dokonale využijí právě tak, jako větší kusy masa nebo každé jiné potraviny vůbec; u osob nemocných žaludkem působ vejce na tvrdo vařená v hrubých kusech přím bolestí. Dle Rubnera, který zkoušel využitko- vání vajec na tvrdo vařených ve střově člověk odchází stolicí nepoužito právě tolik, jako u masa, totiž málo (stopy bílkovin a asi 3 tuku), čili, jinak řečeno, vejce na tvrdo vařená se ve střevě téměř beze zbytku využitkují, stej- ně jako maso a stejně jako vejce syrová neb na měkko vařená. Zkrátka lze tedy říci, že není vlastně žád- ného zásadního rozdílu ve ztravilelnosti vajec různě připravených, jen když se požívají v nále- žitě drobných kouscích, nýbrž jest pouze věci osobního názoru a zvyku, dává-li někdo před- nost vejci na měkko, jiný vejci na tvrdo, jiný syrovému. Podobně dobře ztravitelna jsou vejce kapaná do horké vody (polévky) nebo míchaná na roztaveném máslo.
Rubner
13 article
Zajímavým jest zjev, že vejce, požilá již v menším nmožství, působí pocit sytosti, čeho není při požití masa nebo mléka o témže ob- sahu bílkoviny a tuku. Tento zjev si mnozí vy- světlují tím, že vejce mají zvláštní sílu a výživ- nost, zdá se však, že pravou příčinou toho jest to, že jednak celý pochod zažívání až ke vstře- bávání ve střevě trvá u vajec delší čes, nežli na př. u mnohých druhů mnsa, jednak to, že při požití vajec nastává silnější vývoj plynů ve střevech, jež působí větší plnost břicha. Pro svůj značný obsah živných látek, ze- jmén bílkoviny, a pro svou snadnnou ztravitel- nost jsou vejce důležitým pokrmem ve všech nemocech (i žaludečních), pouze při těžkých v- dách srdečních se těžko snášejí a to patrně proto že dávají podnět k živému troření se plynů ve střevech, následkem čeho se objem břicha zvět šuje a srdce v hrudníku utlačuje. Nemocným doporučují se vejce také v po- době některých nápojů a sice v podobě vody bilkové a v podobě piva vaječného. Voda bílková připravuje se tak, že k bílk jednoho vejce slepičího přidá se 200 cm' čer stvé, v případě potřeby svařené vody, promíchá se velmi opatrně a přidají se čtyři čajové lžičky roztlučeného cukru; k zlepšení jinak velm mdlé chuti možno u dospělých přidati trochu cognacu nebo vína sladkého. Vody bílkové užívá se s výhodou při prudkém kataru žaludečním a střevním u dětí uměle živených neb odstave- ných, při tukových průjmech dětí, při střevní úplavici dětí, u dospělých pak osob v některých prudkých nemocech horečnatýeh (na př: při tyfu), nesnášejí-li nemocní mléka a mléčné po- lévky.
centimetr
14 article
Pivo vaječné připravuje se taklo: Rozbije se vejce, přidá se k němu čtvrt litru piva a 30 gramů roztlučeného cukru, dá se na plotnu, zpě- ňuje se šlehačkou silně tak dlouho, až tekutin již již se začíná vařiti; tu se odsteví z plotny a šlehá se ještě několik minut. Takto připravené pivo vaječné doporučuje se zvláště u vleklých nemoci horečnatých, kde se může střidati s po- lévkami moučnými nebo mléčnými; nemocní piva toho rádi uživají a dobře je snášejí. Jiny způsob přípravy piva vaječného jest ten, že jedno vejce se s 25 gramy tlučeného cukru nej- méně po čtvrt hodiny silně šlehá, až se celá tekutina zpění. Pak se rychle přídá čtvrt litru dobrého studeného piva, zamíchá se dobře ča- jovou lžičkou a ihned se nechá vypíti. Tento chutný nápoj osvědčuje se dobře při vleklýeh katarech žaludečních a střevních. Čerstvá vajíčka jedlých ryb čili jikry mají podobný sklad chemický a stejnou výživnost ztravitelnost, jako vejce ptačí. Častěji nežli čerstvé jikry požívají se jikry některých druhů ryb, konservované sušením nebo nasolením v po- době kaviáru. Pro svůj značný obsah bílkoviny a tuku a zároveň pro svou chutnost jest kaviár. zejména ruský, nejen vydatnou potravinou. nýbrž i prostředkem chuť povzbuzujícím, ale jsa drahým, slouží u nás spíše za lahůdku. Ztra- vitelnost jeho jest právě tak dobrá, jako vajee slepičích, takže i nemocní žaludkem a osoby zetavující se po těžkých nemocech, dobře sná šejí mírné množství jeho.
gram
15 article
Pro chudé malky.:. V poslední scházi městsk zdravolní komise v Praze (přodseda MUDr. Štych. referent MUDr. Záhoř. městský fysik) sděleno, že Přaha odhodlala se působiti preti vysoké úmrinost kojenců tím, že po předchozím ohlášení u otce chu- dých dostane se matce i kojenci vyšetření se strany městského lékaře a poukazu na mléko pro matk kojící, po případě poukazu na mléko Bachhausovo nemůže-li matka kojiti; poukaz vydaný platí na 1 tý- den, načež matka i kojenec mají opět býti okresnín lékařem vyčetřeny a po případě nový poukaz (d První české akc. miékárny) lékařem vyslaven. — Za- řízení toto uvítáno bylo všemi časopisy, jež neskrbl slovy uznání příkladné péči, věnované pražskou obc sociálním úkolům. A přece, myslím, že nebude tol zalízení, ač bude dosti nákladně, dosti vydstným aby snižilo únrtnosti kojenců. Uvalena tu byla nová velká práce na městské lékaře, za niž nebudou honorováni. Je obava, že bude práce ta vykonávána přiměřeně honoráři, jako je tomu na př. u nemocen- ských pokladen: bude-li za 1 týden více případů. nemůže se jim dobře věnovali lékař, jenž má mime tuto funkci ještě jiné, nezbylné. To akcentováno byle ostatně i na 14. internacionátním sjezdu pro hygienu a demographii, kdež po debatě odborníků stanoveny byly zásady, od nichž jedině zmenšení mortality ko- jenců lze očekávati. — Ostatně není dle mého mínění správno prováděti humanitu na účet městských l kařů, kleří jsou dlos a praxí chudinskou obtíženi
MUDr Štych Záhoř Přah Praha
16 article České vysoké školství.
České vysoké školství. (Fakulta právnická.) Obrázek sta vu, v jakém nalézá se tou dobou, kdy delegace česká marně zápasí ve Vídni aspoň o platonické uznání, že potřebujeme druhé české university právnická fakulia jediné dosud university české. není ničím jiným, než jediným výpočtem nedostatků, jimiž po léta trpí tato fokulta. pro stát vlastně nejdůležitější a nejpotřebnější. Její vady a mezery jsou hříchy dlouhých let. ba některé z nich dotují se od samého začátku obnovení české university Karlo-Ferdinandovy před čtvrt stolefím. Státní rozpočet na rok 1908 vypočítává pro českou právnickou fakultu 15. řádných 5 mimořádných profesur, dále honorované (re- muneracemi) přednášky z účetnictví, soudní mediciny, práva mezinárodního, právní filosofie a remunorované paralelní přednášky o průvních dějinách českých, právu německém a říšských dějinách rakouských. To všechno je však pouze na papíře. Ve skutečnosti máme dnes (koncem března 1908) pouze 10 řádných profesorů a 6 mimořádných. Vede se tudíž v rozpočtu 5 (slovy: pěl) řádných profesur, které vůbec obsazeny nejsou! Z řádných předmětů vůbec nejsou obsazeny následující: právo ústavní a správn (po prof. dru. F. Fiedlerovi, nynějším mi- nistru obchodu), a říšské dějiny rakou- s ké (po prof. dru. Boh. Riegrovi, zemřelém v květnu 1907). Soukromými docenty jsou před- nášeny: právo státní, právo správnt. právní filosofie, právo mezinárod- ní, právo finapční, české právní dějiny, státní účetnictví a statistika. Z uvedených v rozpočtu stálním čtoní pa- ralelních (souběžných) konají se skutečně para- lelní přednášky pouze v právu německém (vedle prof. dra. Hanela dr. Stieber); mimo t jsou tu čtení paralelní z práva římského (prof.
Ferdinandův doktor F Fiedler Riegr profesor Hanel Stieber Vídeň český univerzita Karla český právnický fakulta český právní dějiny
17 article
Heyrovský a Vaněura), z práva trestního (prof. Storeh, Miřička a Prušák), z ná- rodního hospodářství (prof. Bráf a Horá- ček.) Naproti tomu neexistují vůbec par- lelní čtení v rozpočtu uvedená z tčchto disciplin: z říšských dějin rakouských (prof. dr. Kadlee čte tu sám na místě téměř rok již mrtvého pro- fesoru Boh. Riegra) a z českých dějin práv- ních (čte tu doc. dr. J. Kapra s na místě prof. dra. Jar. Čelakovského, zaneprázdněného trvale činností politickou, vykonáváním říšského inandátu) . Takovým způsobem tedy nemluví pravdu státní rozpočet. K vůli srovnání a lepšímu vyniknuti mizerie na české fakultě právnické poslouží snad několik dat z jiných universit: právnická fakulta německé uni- versity pražské má 12 profesur řádných. 3 mimořádně; štyrsko-hradecká 13 řád- ných, 2 mimořádně; lvovská 15 řádných, 4 mimořádné; krakovská 13 řádných,4 mimořádné; černovická 9 řádných, 3 mimo- řádné. Netřeba snad připomínati, že ty všechny počtem posluchačstva stojí daleko za frekvenci české univerity pražské. Co do počtu stolie však česká universita, stojící hned na prvním místě za universitou vídeňskou, rovná se bez- mála bezvýznamné a zbytečné universitě černo- vické. Kromě toho na těchto cizích fakulách práv- nických konají se honorované přednášky o ná- sledujících důležitých předmětech, o nichž u nás vůnec anizminka se neděje: prá- vo horní, vězeňství, a rakouské prá- vo agrární.
Heyrovský Vaněura profesor Storeh Prušák Bráf Horý doktor Kadlee Riegr docent J Kapr Čelakovský
18 article
Vinu tohoto bídného stavu naší právnické fakulty nese především vláda, která sy- stematicky snaží se ubíjeti českou universitu nepovolujíc potřebného nákladu, protahujíc vše- chno jednání a nechávajíc zůmyslně ležet vše- chny české návrhy, takže, jak jsme dobře i- formováni, nejkratši lhůta nějakého personálního vyřízení dosahuje tu 11/4 roku, kdežto pro německé university se vyřizuje všechno z pravidla ihned, aneb aspoň s největším urychlením. Vedle toho však část viny nese nesporně sbor profesorský sám, poněvadž, znaje necbyčejné okolky vlády při obsazování, nečiní návrhů v čas, takže se stává, že na příklad nyní při ubohém přímo číselném personálním stavu fakulty jme- nováním prof. dra. Stiebra vyřízen jest po- slední starý návrh — nových vůbec není! Vláda takovým způsobem má necbyčejně usnadněný úkol, chtěla-li by vinui se sebe svalo vatí: sami nečiníte návrhů, nepotřebujete patrmě pranic, jste plně spokojenil Následkem tohoto systému na fakultě vlád- noucího jest, že čtou se pouze přednášky ne zbytně putné, a že na speciální přednášky není vůbec času. Docenti pak buďto musí čísti před- měty povinné, pokud zde není ordináře (řádného profesora), anebo čtou pouze jednu hodinu v týdnu, protože nároky jejich na mimořádnou profesuru nepotvrzují se podle konaných před- nášek či podle jiné činnosti vědecké a kvalily této činnosti, nýbrž zcela mechanicky podle počtu semestrů na fakultě vysezených. Tento systém má pak v dalším důsledku u studentstva za následek naprosté nevšímání si všech těch předmětů, které nejsou předmě- tem zkoušek. Takovým způsobem fakulta pře- stává býti ústavem vědeckým a vědecky vzdělá- vacím a stává se fabrikou jakž takž připravujíeí posluchačstvo k nezbytným státním zkouškám a vyrábějící nadbytek úřadnictva s dosti obme- zeným rozhledem právním.
doktor
20 article
Náklad na seminář je na všech shora již uvedených universitách a také na české fakultě právnické stejný; obnáší dle rozpočtu 1100 K, sumu naprosto nepostačitelnou, směšně malou. Při tom je zajímavo, že zdejší fakulta něme- cká má mimo tento příspěvek normální ještě jeden zvláštní: na státovědecký seminář totiž dostává roční příspěvek 3500 K (na knihy 1403 korun, na byt 1277 K, na sluhu 720); příspě- vek to, který nemá žádná jiná universita, ani zdejší česká, ačkoli vláda ústy vždycky hlásá zásadu rovnoprávnosti, podle níž obě zdejší university bez ohledu na počet poslu- chačstva mají míti všechna zřízení stejná. Pa- trně to platí pouze jednostranně — česká uni- *) Viz „Nár. L.“ z 23. února (Úvodem), z 8 března (Mstnosti fakulty filosoficke) 5. dubna (Personalia fakulty filo so fické) versita nesmí dostat v ničem a o nic víc, než německá, naopak však to platí pouze na papíře skutečnost poučuje o jiném. Hlavní závadou českého semináře jest jeho špatná přístupnost, mistnosti jsou naprosto ne dostatečné, zvláště v Karolinu; při nejmenším bylo by potřebí placeného knihovníka, neboť do- kud tuto funkci obstarává z ochoty některý ze studentů, nelze od něho samozřejmě požadovat denního úřadování. O místnostoch fakulty všeobecná zmínk stala se již v našem úvodě k těmto statím. O té doby, co třetí a čtvrtý ročník dostal provi- sorně svoje místnosti ve staré budově maliřské akademie (naproti Rudolfinu), dostačují jakž takž. Ale posluchárny v Karolinu pro prvnía druhý ročník jsou temné, špinavé a university vůbec nedůstojné.
Karolina Mstnost fakulta filosoficke Personalia fakulta Rudolfinum
26 article
Bílý vyhrál partii násl. pěkným způsobem :1. c4—c5 b6xc5, 2. Ke3—d3 g5—g4, 3. h3Xg4 h5)g4, 4. Jd2—c4 Jd6—b7, 5. Kd3—e3 Jb7—d8, 6. Jc4xa5 Kf6—e7. 7. Ke3—d3 Ke7—d7, 8. Kd3—c4 Jd8—f7, 9. Ja5—b7 Jf7—g5, 10. Jb74e5— Kd7—d6, 11. Kc4xcbo Jg5—b3, 12. Kb4—b5 vzdal. Partie číslo 323. Hrána v mistrovském turnaji ve Vídni 27. března 1908 Francouzská hra. Černý: Marshal Bílý: dr. Perlis. 119. Dd2—p 1. e2—et. e7—66 Vas—co c7—05 20. Sd3—btd Sc6—a8 2. c2—c4a) Jb8—ce 21. e5xkde- DeTxKdů 3. Jg1—f 4. d2—d4 c5)dá 22. Vb3—b5 a7—a0 5. Jfsxcda Jg8—fe 23. V b5 xKc5 Vcsxcch 6. Jb1—ee. Sí8—b4 24. Se3xách Dd8—cz 7. Jd4 xkcce b7XKcsb 25. Vf1—dí 26. Sc5—de Dc7—bre 8. Sf1—ds Dds—e7 Ví8—ds 27. c4—c5 h7—h5 9. 0—0 Je7—65 28. Vdl—e1 10. h2—hs Sc8—b7 Db7—b5 29. Sd6—e5 11. Sc1—e3 Sb4Xk c cs c6—c5 30. Kg1—h2 Db5—c4 12. b2x«c3 De7—a5 31. Sb1xf5 e6xcf5 13. f2— Sb7— c6. 32. Dí2—gs g7—g6 14. Vat —bi 33. Se5—dt Do4xan 15. e4—e5 Jf6—gs 34. Dg3—g5 Kg8—h7 Jg8—e7 16. Ddl—dz Da5—e7 35. Ve1—e7 Vd8—ps 17. Vb1—bs d7— de 36. Ve7—dz Sa8—d5 18. f3—f
Černá Marshal Perlis Dd Dc Sd jít 7 jít 36 Kb Vídeň 66 Vasa DeTxKd d 7 Kd 7 e 7 vědět 8 Sb 7 b 6 xc Jd c 7 c 4 a Sf 1 Sb 4 Xk c cs c c 5 30 Sb 1 xf 5 e 6 xcf Jg 8
27 article
f7— fe 141. Vd7—dst 37. c3—es Da2xkkck Dc4—a2 42. De5—c7+- Vg8—g7 38. Dg5—f6 Da2—c4 43. Sb2xfellř) a černý s 39. Sd4 —ba. vzdal. 40. Dí6—e5 Sd5—e6 a) Vyhýbá se d2—d4 a tím obvyklým vyšlapaným ce- stičkám a Marshallově oblíbené Mac- Cutcheonově variantě. b) 7..d7xc6 s úmyslem e6—e5 bylo asi lepší. Bíý mohl by však měniti dámy a to nebylo černémn po chuti. c) Nezdravé, neboť seslabuje příliš královské křídlo. Sc8—b7 s násl. d7—d5 bylo na místě. d) Hráti ihned na výhru pěšce tahem e5)de nelze ježto by Sdy po De7xc6 byl nekryt. e) Černý nyní hrozí téměř stále matem na g2: bílý však klidně provádí svůj mobilisační plán dále. Pře- krásným 37. tahem zbaví se na okamžik této hrozby a využitkuje ho k rozhodné ráně f) Perlis sehrál partii — zvláště konec — skvěle. Partie č. 324. Hrána v témž turnaji 6. dubna 1908. Hra čtyř jez deů. Černý: E. Cohn Ve8—e7 121. Sc1—d2 Jí7—h8 22. Val—am g7—g5 23. Jh4—g Jh8—f 24. Jg2—e3 Kg8—g7 25. Je3—gl Ve7—es 26. Jg4— es De7—ds 27. Dl1—h5 Sd7—c8 28. Je3 — gt g5xc h4 29. h2—h4 30. g3xh4 Ji8—dr 31. Vas—g3 a černý s vzdal, neboť mohlo následovati Kg7—f 32. Dh5xf7+- Ktexf 33. Jg4—h6+ Kf7—f Kf8—e7 34. Vg3—g8- Ke7—ís 35. Vg8—g7— 36. Vg7—fr mat.
Vd jít 5 Marshallův Mac Cutcheonův Sda Černá E Cohn jít 7 Vasa Kf Val Vg 7 c 7 +Vg 8 c 4 43 Sb 2 čtyři jez de kg 28 Ktexf 33
51 article Na cestách životen.
Na cestách životen. Sbírka humoresek, povídek a veselých črt. Napsal Fr. Flos, illustr. akad. malíř M. Slovák Cena brož. výtisku K 3.—, oleg. váz. K 4.50, poštou o 30 hal. více. Tento II. díl, tvořící ukončený celek, ma — následujíci obsah: = Harfeník. Šibraváčkovy drobné starosti. Tatik Chudoba. Jak nan prof. M. Hattala chytal ryby- Z říše thnlie. Šibraváček občan. politik a vlastenec. Komedianti- Povidka u krbu. Šibraváčkův Jažišek. Otec a syn. Bořivoj Svatopluk Šmelhaus. Když jsme byli páni. Detektivova vapo- mínka. Šibraváčkova výhra. Ji- kavec. Přehmat. Pro sál. Nlá- zorné vyučování- Obdržeti lze v každém knihku- pectvi, zvlášté aleu nakladatele A na, nhkupee v Praze, na Smíchově.
Flos Slovák Šibraváčkův Chudoba M Hattala Šmelhaus Francie Praha Smíchov Šibraváčkův Jažišek
52 article Malou knihovnu
Malou knihovnu opatřiti nůže sobě každy za 5 korun v expedici „Národních Listů“. 10 poutavých knih a románů: PŘESTĚHOVALCI. Román. Napsal Di- mitrij Vasiljevič Grigorovič. Cena 1 kor. ZÁHADA. Román. Napsal Henry Gréville. Cena 30 hal. STATKY POZEMSKÉ. Romáín. Napsala Mary Cholmondeley. Cena 30 haléřů. SLUHA BOží. Historický román. Napsal hrabě Eugen Andrejevič Salias. Cena 70 hal. VELEZRÁDKYNĚ. Román. Napsal Henry Seton Merriman. Cena 70 h. V BÍLÉN MLÝNĚ. Napsala Matilda Ala- nicová. Cena 40 hal. ZÁPAS S OBRY. Román. Napsal G. H Wels. Cena 60 hal. ZAPRODÁNI NEPŘÍTELI. Román. Na psal Theodor Cahu. Cena 1 K 40 hal VIRGIŘAN. Román. Napsal Owen Wister. Cena 80 hal. KALENDÁŘ „NÁRODNÍCH LISTů NA ROK 190B, s důležitými články po- litickými, národohospod., statistickými pře- hledy, články s přehledy za rok minulý atd., s nejnovější mapou království če- za K 1.60, ského, Úhrnem knih za K 8.10, nyní za K 5.— Všech 10 knih za K 5.— zasílá, pokud zásoba stačí, franko expedice „Národních Listů“ v Praze—II., Marianská ul. č. 3. Při objednávkách jednotlivých knih třeba připlatiti 45 hal. na porto rekom.
Vasiljevič Grigorovič Gréville Maro Cholmondeley Andrejevič Salias Seton Merriman Matilda Al Obr Caha Wister List Praha K 5 II