3
masthead
12. dubna 1908
6
article
O významu vajee ve výživě člověka
zdravého i nemocného.
O významu vajee ve výživě člověka
zdravého i nemocného.
Počátek jara připáší vedle jiných změn
v životě člověka také důležitou a vitanou změnu
v jídelním lístku měšťáka i venkovana, boháče
i chuďasa. V hojnějším množství a v levnějš
ceně objevují se toliž na trhu vejce, takže si
jich dopřáti může každý, ano v podobě různě
barvených vajec a nádherných, umělecky prov
dených kraslie stávají se vejce o sváteích velko-
nočních pravou ozdobou stolu i v nejehudšíci
domácnostech. Poněvadž na počátek jara při
padá také církevní období postní, jsou vejeo zá-
roveň dokonalou postní náhradou masa, nebot
svou velkou výživností a ztravitelností úplně se
vyrovnávají masu, jehož stálé požívání, za
dnešní doby přiliš rozšířené a přeceňované, býva
příčinou některých chorob.
7
article
Ke své výživě používá člověk vajec teplo-
krevných ptáků i studenokrevných zvířat.
K požívání jsou způsobilými sice vejee
všech ptáků bez výjimky, ale poněvadž veřejný
prodej a požívání vajee plactva užitečného
zpěvného jest zakázán, požívají se u nás vše-
obecně vejce ptáků kurovitých a sice sleple,
v některých krajinách také vejce perliček
pávic, mnohem vzácněji pojídají se vejce pláků
vodních, totiž vejce husí, kachní, čejčí, na po-
břeží mořském také vejce ptáků mořských, jme-
novilě racků.
Oblíbeným jídlem nebo láhůdkou jsou
vejce některých zvířat studenokrevných, většinou
vejce rybí, tak zvané jikry, a sice vyzy, jesetera,
kapra, lososa, štiky, slanečka, pstruha, okoune
a jiných. Indiáni pojídají také vejce želví a kaj
maní (amerického krokodila).
Vejce všech ptáků mají v základě stejné
složení chemické a jsou stejně jako maso vydat-
nou, výživnou potravinou. Výživnou cenu každé
potraviny posuzujeme předně podle toho, kolik
potravina ta obsahuje živných látek, zvláště
bílkovin, tuků a uhlohydrátů, a za druhé podle
toho, kolik z těchto látek se ve střevě využitkuje
čili ztráví.
Indián
8
article
Chemickými rozbory vajec zjištěno, že
vejce slepičí (bez skořápky) obsahuje 73.67
vody, 12.55% bílkoviny, 12.11% tuku a 1.129
solí. Z těchto rozborů jest především vidno, že
podobně jako u masu téměř tři čtvrtiny vejee
slepičího tvoří voda, jednu čtvrtinu pak látky
pevné a sice z poloviny bílkovina a z poloviny
tuk. Za druhé jest z jiných rozborů chemických
patrným rozdíl ve skladbě bílku a žloutku.
Oproti bílku jeví se žloutek bohatším pevnými
látkami vůbec a sice nejvice tukem a značně
i bílkovinou; menší obsah vody ve žloutku jest
právě tak jako u tučného masa podmíněn vě-
ším bohatstvím tuku ve žloutku ...
Také solemi jest žloutek bohatší nad bílek;
ve žloutku převládají fosforečnany a solí že-
leza, kdežto v bílku má převahu chlorid sodnats
(sůl kuchyňská). Bílek liší se od žloutku dále
také jakostí bilkovité látky; bílkovina bílku, na-
zvaná dle něho bílkovinou vaječnou (ovalhumin)
jest rozpustna ve vodě a sráži se zahřáta n
60—70° C, kdežto bílkovitá látka žloutku se-
stává valnou většinou z vitellinu, který se roz
poušti jen v roztocích solných, a paranukleinu.
složité to látky bílkovité. Tuk žloutku sestává
z tristearinu, tripalmitinu a trioleinu; k nim se
řadí látky tukům podobné (leeithin, cholesterin.
kyselina glycerinofosforečná, cerebrin) a dvě
žlutá barviva (luteiny), dodávající žloutku jeho
žlutou barvu.
Bílek
9
article
Uvážíme-li tedy, že vejce slepičí obsnhuje
ve 100 gramech (beze skořápky) průměrně vedle
73.67 gramů vody 12.55 gramů bílkoviny.
12.11 gramů tuku a 1.12 gramů soh a že jedni
vejce beze skořápky váží průměrně 45 gramů.
tu můžeme si vypočísti, kdyby dospělý človék
chtěl se živiti výhradně jen vejci, že by se sku-
tečně jen jimi uživil a že by k dokonalé výživě
své potřeboval denně asi 1700 gramů, čili téměk
40 kusů vajec; kdyby se člověk chtěl uživiti
jen libovým masem, potřeboval by ho k tomu
účelu skoro 3000 gramů; chtěl-li by se živiti
jen mlékem, potřeboval by ho přes 4000 gra-
mů (4 litry), tedy ještě více nežli vajce, kdežto
chleba k témuž účelu potřeboval by měně než
vajec, totiž něco přes 1100 gramů, jinými pak
druhy potravin by se člověk vůbec neudržei
v rovnovázě výživy. Není tedy zajisté žádné
pochyby o veliké výživnosti vajec. Člověk by
se sice skutečně uživil jedině vejci, ale taková
potrava byla by předně velmi objemná, takže
by činila žaludku obtíže při zažívání, za druhě
byla by nepřiměřeně složená, majíc značný nad-
bytek bilkovin, málo tuku a žádný uhlohydrát
(cukr, škrob). Nehodily by se tedy vejce za vý-
hradnou potravu dospělého člověka, jakou může
býti jedině chléb, jsou však pro svůj značný
obsah bilkoviny stejně jako maso vhodným při-
davkem k potravinám tučným a škrobovitým;
tak se jich také z pravidla v domácnosti správně
užívá.
gram
10
article
Vejee jsou velmi výživnou potravou člo
věka nejen proto, že obsahují hojně bílkoviny
a tuku, nýbrž také proto, že i bilkovina i tuk
ve vejeích obsažený se v zažívacím ústrojí (zu-
ludku a střevě) dokonale využitkují čili ztráví
to jest přemění se účinkem šťáv žaludečníel
a střevních tak, že se dostávají pak snadno do
drah mizních a krevních a odtud do celého těln
jež vyživují; pouze stopy bllkovin a něco tuku
odchází nepoužito z těla. To jest dokázáno přes-
nými chemickými rozbory obsahu žaludečníh
a střevního a pokusy výměny látek.
11
article
Vedle výživnosti rozeznáváme u potravin
také ztravifelnost, kterou se rozumí větší nebo
menší rychlost, s jakou se potravina některá
účikem zaživacích šťav stává způsobilou k
vniknuti (vstřebání) ze střeva do krve; ony po-
traviny, které brzy přecházejí ze žaludku do
střeva a odtud se vstřebávají do krve, nazývají
se lehko ztravitelnými, ostatní pak látky těžko
ztravitelnými. Není-li něklerá potravina sama
sebou již lehko ztravitelnou, může se čast-
vhodnou úpravou v kuchyni státi snáze ztravi
telnou. Všeobecně jest dosud rozšířeno mínění
že nejlépe ztravitelnými jsou vejce syrová, pak
vejce na měkko vařená a nejtíže vejce na tvrd-
vařená čili že kuchyňskou přípravou vajecse
vlastně ztravitelnost vajec zhoršuje oproti suro-
vině. Tento rozdíl ve ztravitelnosti vejce syro-
vého nebo na měkko vařeného a vejce na tvzdo
vařeného vykládává se takto: Přijde-li tekutá
bilkovina vejce syrového do žaludku, tu nejprre
se účinkem šťávy žaluďeční srazí a pak se te-
prve rozpouští právě tak, jako když již přišl
při požívání vejce na tvrdo vařeného sražena
do žaludku, ale bílkovina vejee syrového nebo
jen na měkko vařeného sráží se v zaludku v po-
debě velikého množství jemných vloček, ná-
sledkem čeho šťáva žaludeční, působíc na ve-
liký povreh bílkoviny, účinněji ztráví bllkovinu,
nbž když působí na menší povrch stejného
množství, ale hustě sražené bílkoviny vejce na
12
article
tvrdo vařeného. Výklad tento jest však pouze
z části správným, neboť pokusy s umělým zaží-
váním a přiležitostným pezorováním vyčerpa-
ného obsahu žaludečního bylo naopak zjištěno,
že čerstvý tekutý bílek vajec syrových v žaludku
i ve střevě tížeji se zažívá, nežli sražený bílek
vejce vařeného ne měkko nebo na tvrdo a dále
že na tvrdo vařená vejce, jsou-li rozsekána na
dostatečně drobně kousky Gjako se sekají na př
do omáčky vajíčkové), takže šťáva žaludeční pů-
sobí také na velkou plochu, rozpouštějí se ještě
rychleji nežli vejce na měkko vařená nebo vejee
syrová; přijdou-li však vejce na tvrdo vařená
do žaludku v hrubých kusech, tu se ovšem po-
maloji a méně dokonale využijí právě tak, jako
větší kusy masa nebo každé jiné potraviny
vůbec; u osob nemocných žaludkem působ
vejce na tvrdo vařená v hrubých kusech přím
bolestí. Dle Rubnera, který zkoušel využitko-
vání vajec na tvrdo vařených ve střově člověk
odchází stolicí nepoužito právě tolik, jako
u masa, totiž málo (stopy bílkovin a asi 3
tuku), čili, jinak řečeno, vejce na tvrdo vařená
se ve střevě téměř beze zbytku využitkují, stej-
ně jako maso a stejně jako vejce syrová neb
na měkko vařená.
Zkrátka lze tedy říci, že není vlastně žád-
ného zásadního rozdílu ve ztravilelnosti vajec
různě připravených, jen když se požívají v nále-
žitě drobných kouscích, nýbrž jest pouze věci
osobního názoru a zvyku, dává-li někdo před-
nost vejci na měkko, jiný vejci na tvrdo, jiný
syrovému. Podobně dobře ztravitelna jsou vejce
kapaná do horké vody (polévky) nebo míchaná
na roztaveném máslo.
Rubner
13
article
Zajímavým jest zjev, že vejce, požilá již
v menším nmožství, působí pocit sytosti, čeho
není při požití masa nebo mléka o témže ob-
sahu bílkoviny a tuku. Tento zjev si mnozí vy-
světlují tím, že vejce mají zvláštní sílu a výživ-
nost, zdá se však, že pravou příčinou toho jest
to, že jednak celý pochod zažívání až ke vstře-
bávání ve střevě trvá u vajec delší čes, nežli
na př. u mnohých druhů mnsa, jednak to, že
při požití vajec nastává silnější vývoj plynů ve
střevech, jež působí větší plnost břicha.
Pro svůj značný obsah živných látek, ze-
jmén bílkoviny, a pro svou snadnnou ztravitel-
nost jsou vejce důležitým pokrmem ve všech
nemocech (i žaludečních), pouze při těžkých v-
dách srdečních se těžko snášejí a to patrně proto
že dávají podnět k živému troření se plynů ve
střevech, následkem čeho se objem břicha zvět
šuje a srdce v hrudníku utlačuje.
Nemocným doporučují se vejce také v po-
době některých nápojů a sice v podobě vody
bilkové a v podobě piva vaječného.
Voda bílková připravuje se tak, že k bílk
jednoho vejce slepičího přidá se 200 cm' čer
stvé, v případě potřeby svařené vody, promíchá
se velmi opatrně a přidají se čtyři čajové lžičky
roztlučeného cukru; k zlepšení jinak velm
mdlé chuti možno u dospělých přidati trochu
cognacu nebo vína sladkého. Vody bílkové užívá
se s výhodou při prudkém kataru žaludečním
a střevním u dětí uměle živených neb odstave-
ných, při tukových průjmech dětí, při střevní
úplavici dětí, u dospělých pak osob v některých
prudkých nemocech horečnatýeh (na př: při
tyfu), nesnášejí-li nemocní mléka a mléčné po-
lévky.
centimetr
14
article
Pivo vaječné připravuje se taklo: Rozbije
se vejce, přidá se k němu čtvrt litru piva a 30
gramů roztlučeného cukru, dá se na plotnu, zpě-
ňuje se šlehačkou silně tak dlouho, až tekutin
již již se začíná vařiti; tu se odsteví z plotny
a šlehá se ještě několik minut. Takto připravené
pivo vaječné doporučuje se zvláště u vleklých
nemoci horečnatých, kde se může střidati s po-
lévkami moučnými nebo mléčnými; nemocní
piva toho rádi uživají a dobře je snášejí. Jiny
způsob přípravy piva vaječného jest ten, že
jedno vejce se s 25 gramy tlučeného cukru nej-
méně po čtvrt hodiny silně šlehá, až se celá
tekutina zpění. Pak se rychle přídá čtvrt litru
dobrého studeného piva, zamíchá se dobře ča-
jovou lžičkou a ihned se nechá vypíti. Tento
chutný nápoj osvědčuje se dobře při vleklýeh
katarech žaludečních a střevních.
Čerstvá vajíčka jedlých ryb čili jikry mají
podobný sklad chemický a stejnou výživnost
ztravitelnost, jako vejce ptačí. Častěji nežli
čerstvé jikry požívají se jikry některých druhů
ryb, konservované sušením nebo nasolením v po-
době kaviáru. Pro svůj značný obsah bílkoviny
a tuku a zároveň pro svou chutnost jest kaviár.
zejména ruský, nejen vydatnou potravinou.
nýbrž i prostředkem chuť povzbuzujícím, ale
jsa drahým, slouží u nás spíše za lahůdku. Ztra-
vitelnost jeho jest právě tak dobrá, jako vajee
slepičích, takže i nemocní žaludkem a osoby
zetavující se po těžkých nemocech, dobře sná
šejí mírné množství jeho.
gram
15
article
Pro chudé malky.:. V poslední scházi městsk
zdravolní komise v Praze (přodseda MUDr. Štych.
referent MUDr. Záhoř. městský fysik) sděleno, že
Přaha odhodlala se působiti preti vysoké úmrinost
kojenců tím, že po předchozím ohlášení u otce chu-
dých dostane se matce i kojenci vyšetření se strany
městského lékaře a poukazu na mléko pro matk
kojící, po případě poukazu na mléko Bachhausovo
nemůže-li matka kojiti; poukaz vydaný platí na 1 tý-
den, načež matka i kojenec mají opět býti okresnín
lékařem vyčetřeny a po případě nový poukaz (d
První české akc. miékárny) lékařem vyslaven. — Za-
řízení toto uvítáno bylo všemi časopisy, jež neskrbl
slovy uznání příkladné péči, věnované pražskou obc
sociálním úkolům. A přece, myslím, že nebude tol
zalízení, ač bude dosti nákladně, dosti vydstným
aby snižilo únrtnosti kojenců. Uvalena tu byla
nová velká práce na městské lékaře, za niž nebudou
honorováni. Je obava, že bude práce ta vykonávána
přiměřeně honoráři, jako je tomu na př. u nemocen-
ských pokladen: bude-li za 1 týden více případů.
nemůže se jim dobře věnovali lékař, jenž má mime
tuto funkci ještě jiné, nezbylné. To akcentováno byle
ostatně i na 14. internacionátním sjezdu pro hygienu
a demographii, kdež po debatě odborníků stanoveny
byly zásady, od nichž jedině zmenšení mortality ko-
jenců lze očekávati. — Ostatně není dle mého mínění
správno prováděti humanitu na účet městských l
kařů, kleří jsou dlos
a praxí chudinskou obtíženi
MUDr
Štych
Záhoř
Přah
Praha
16
article
České vysoké školství.
České vysoké školství.
(Fakulta právnická.) Obrázek sta
vu, v jakém nalézá se tou dobou, kdy delegace
česká marně zápasí ve Vídni aspoň o platonické
uznání, že potřebujeme druhé české university
právnická fakulia jediné dosud university české.
není ničím jiným, než jediným výpočtem
nedostatků, jimiž po léta trpí tato fokulta.
pro stát vlastně nejdůležitější a nejpotřebnější.
Její vady a mezery jsou hříchy dlouhých let.
ba některé z nich dotují se od samého začátku
obnovení české university Karlo-Ferdinandovy
před čtvrt stolefím.
Státní rozpočet na rok 1908 vypočítává
pro českou právnickou fakultu 15. řádných
5 mimořádných profesur, dále honorované (re-
muneracemi) přednášky z účetnictví, soudní
mediciny, práva mezinárodního, právní filosofie
a remunorované paralelní přednášky o průvních
dějinách českých, právu německém a říšských
dějinách rakouských. To všechno je však
pouze na papíře. Ve skutečnosti máme
dnes (koncem března 1908) pouze 10 řádných
profesorů a 6 mimořádných. Vede se tudíž
v rozpočtu 5 (slovy: pěl) řádných profesur, které
vůbec obsazeny nejsou!
Z řádných předmětů vůbec nejsou obsazeny
následující: právo ústavní a správn
(po prof. dru. F. Fiedlerovi, nynějším mi-
nistru obchodu), a říšské dějiny rakou-
s ké (po prof. dru. Boh. Riegrovi, zemřelém
v květnu 1907). Soukromými docenty jsou před-
nášeny: právo státní, právo správnt.
právní filosofie, právo mezinárod-
ní, právo finapční, české právní dějiny,
státní účetnictví a statistika.
Z uvedených v rozpočtu stálním čtoní pa-
ralelních (souběžných) konají se skutečně para-
lelní přednášky pouze v právu německém (vedle
prof. dra. Hanela dr. Stieber); mimo t
jsou tu čtení paralelní z práva římského (prof.
Ferdinandův
doktor
F Fiedler
Riegr
profesor
Hanel
Stieber
Vídeň
český univerzita Karla
český právnický fakulta
český právní dějiny
17
article
Heyrovský a Vaněura), z práva trestního
(prof. Storeh, Miřička a Prušák), z ná-
rodního hospodářství (prof. Bráf a Horá-
ček.) Naproti tomu neexistují vůbec par-
lelní čtení v rozpočtu uvedená z tčchto disciplin:
z říšských dějin rakouských (prof. dr. Kadlee
čte tu sám na místě téměř rok již mrtvého pro-
fesoru Boh. Riegra) a z českých dějin práv-
ních (čte tu doc. dr. J. Kapra s na místě prof.
dra. Jar. Čelakovského, zaneprázdněného
trvale činností politickou, vykonáváním říšského
inandátu) .
Takovým způsobem tedy nemluví
pravdu státní rozpočet. K vůli srovnání a
lepšímu vyniknuti mizerie na české fakultě
právnické poslouží snad několik dat z jiných
universit: právnická fakulta německé uni-
versity pražské má 12 profesur řádných.
3 mimořádně; štyrsko-hradecká 13 řád-
ných, 2 mimořádně; lvovská 15 řádných,
4 mimořádné; krakovská 13 řádných,4
mimořádné; černovická 9 řádných, 3 mimo-
řádné. Netřeba snad připomínati, že ty všechny
počtem posluchačstva stojí daleko za frekvenci
české univerity pražské. Co do počtu stolie
však česká universita, stojící hned na prvním
místě za universitou vídeňskou, rovná se bez-
mála bezvýznamné a zbytečné universitě černo-
vické.
Kromě toho na těchto cizích fakulách práv-
nických konají se honorované přednášky o ná-
sledujících důležitých předmětech, o nichž
u nás vůnec anizminka se neděje: prá-
vo horní, vězeňství, a rakouské prá-
vo agrární.
Heyrovský
Vaněura
profesor
Storeh
Prušák
Bráf
Horý
doktor
Kadlee
Riegr
docent
J Kapr
Čelakovský
18
article
Vinu tohoto bídného stavu naší právnické
fakulty nese především vláda, která sy-
stematicky snaží se ubíjeti českou universitu
nepovolujíc potřebného nákladu, protahujíc vše-
chno jednání a nechávajíc zůmyslně ležet vše-
chny české návrhy, takže, jak jsme dobře i-
formováni, nejkratši lhůta nějakého
personálního vyřízení dosahuje
tu 11/4 roku, kdežto pro německé university
se vyřizuje všechno z pravidla ihned, aneb
aspoň s největším urychlením. Vedle toho však
část viny nese nesporně sbor profesorský
sám, poněvadž, znaje necbyčejné okolky vlády
při obsazování, nečiní návrhů v čas,
takže se stává, že na příklad nyní při ubohém
přímo číselném personálním stavu fakulty jme-
nováním prof. dra. Stiebra vyřízen jest po-
slední starý návrh — nových vůbec
není! Vláda takovým způsobem má necbyčejně
usnadněný úkol, chtěla-li by vinui se sebe svalo
vatí: sami nečiníte návrhů, nepotřebujete patrmě
pranic, jste plně spokojenil
Následkem tohoto systému na fakultě vlád-
noucího jest, že čtou se pouze přednášky ne
zbytně putné, a že na speciální přednášky není
vůbec času. Docenti pak buďto musí čísti před-
měty povinné, pokud zde není ordináře (řádného
profesora), anebo čtou pouze jednu hodinu
v týdnu, protože nároky jejich na mimořádnou
profesuru nepotvrzují se podle konaných před-
nášek či podle jiné činnosti vědecké a kvalily
této činnosti, nýbrž zcela mechanicky podle
počtu semestrů na fakultě vysezených.
Tento systém má pak v dalším důsledku
u studentstva za následek naprosté nevšímání
si všech těch předmětů, které nejsou předmě-
tem zkoušek. Takovým způsobem fakulta pře-
stává býti ústavem vědeckým a vědecky vzdělá-
vacím a stává se fabrikou jakž takž připravujíeí
posluchačstvo k nezbytným státním zkouškám
a vyrábějící nadbytek úřadnictva s dosti obme-
zeným rozhledem právním.
doktor
20
article
Náklad na seminář je na všech shora již
uvedených universitách a také na české fakultě
právnické stejný; obnáší dle rozpočtu 1100 K,
sumu naprosto nepostačitelnou, směšně malou.
Při tom je zajímavo, že zdejší fakulta něme-
cká má mimo tento příspěvek normální ještě
jeden zvláštní: na státovědecký seminář totiž
dostává roční příspěvek 3500 K (na knihy 1403
korun, na byt 1277 K, na sluhu 720); příspě-
vek to, který nemá žádná jiná universita, ani
zdejší česká, ačkoli vláda ústy vždycky hlásá
zásadu rovnoprávnosti, podle níž obě
zdejší university bez ohledu na počet poslu-
chačstva mají míti všechna zřízení stejná. Pa-
trně to platí pouze jednostranně — česká uni-
*) Viz „Nár. L.“ z 23. února (Úvodem), z 8
března (Mstnosti fakulty filosoficke)
5. dubna (Personalia fakulty filo so fické)
versita nesmí dostat v ničem a o nic víc, než
německá, naopak však to platí pouze na papíře
skutečnost poučuje o jiném.
Hlavní závadou českého semináře jest jeho
špatná přístupnost, mistnosti jsou naprosto ne
dostatečné, zvláště v Karolinu; při nejmenším
bylo by potřebí placeného knihovníka, neboť do-
kud tuto funkci obstarává z ochoty některý ze
studentů, nelze od něho samozřejmě požadovat
denního úřadování.
O místnostoch fakulty všeobecná zmínk
stala se již v našem úvodě k těmto statím. O
té doby, co třetí a čtvrtý ročník dostal provi-
sorně svoje místnosti ve staré budově maliřské
akademie (naproti Rudolfinu), dostačují jakž
takž. Ale posluchárny v Karolinu pro prvnía
druhý ročník jsou temné, špinavé a university
vůbec nedůstojné.
Karolina
Mstnost fakulta filosoficke
Personalia fakulta
Rudolfinum
26
article
Bílý vyhrál partii násl. pěkným způsobem :1.
c4—c5 b6xc5, 2. Ke3—d3 g5—g4, 3. h3Xg4 h5)g4,
4. Jd2—c4 Jd6—b7, 5. Kd3—e3 Jb7—d8, 6. Jc4xa5
Kf6—e7. 7. Ke3—d3 Ke7—d7, 8. Kd3—c4 Jd8—f7, 9.
Ja5—b7 Jf7—g5, 10. Jb74e5— Kd7—d6, 11. Kc4xcbo
Jg5—b3, 12. Kb4—b5 vzdal.
Partie číslo 323.
Hrána v mistrovském turnaji ve Vídni 27. března 1908
Francouzská hra.
Černý: Marshal
Bílý: dr. Perlis.
119. Dd2—p
1. e2—et.
e7—66
Vas—co
c7—05
20. Sd3—btd
Sc6—a8
2. c2—c4a)
Jb8—ce
21. e5xkde-
DeTxKdů
3. Jg1—f
4. d2—d4
c5)dá
22. Vb3—b5
a7—a0
5. Jfsxcda
Jg8—fe
23. V b5 xKc5
Vcsxcch
6. Jb1—ee.
Sí8—b4
24. Se3xách
Dd8—cz
7. Jd4 xkcce
b7XKcsb
25. Vf1—dí
26. Sc5—de
Dc7—bre
8. Sf1—ds
Dds—e7
Ví8—ds
27. c4—c5
h7—h5
9. 0—0
Je7—65
28. Vdl—e1
10. h2—hs
Sc8—b7
Db7—b5
29. Sd6—e5
11. Sc1—e3
Sb4Xk c cs
c6—c5
30. Kg1—h2
Db5—c4
12. b2x«c3
De7—a5
31. Sb1xf5
e6xcf5
13. f2—
Sb7— c6.
32. Dí2—gs
g7—g6
14. Vat —bi
33. Se5—dt
Do4xan
15. e4—e5
Jf6—gs
34. Dg3—g5
Kg8—h7
Jg8—e7
16. Ddl—dz
Da5—e7
35. Ve1—e7
Vd8—ps
17. Vb1—bs
d7— de
36. Ve7—dz
Sa8—d5
18. f3—f
Černá
Marshal
Perlis
Dd
Dc
Sd
jít 7
jít 36
Kb
Vídeň
66 Vasa
DeTxKd
d 7
Kd 7
e 7 vědět 8
Sb 7
b 6 xc
Jd
c 7
c 4 a
Sf 1
Sb 4
Xk c cs c
c 5 30
Sb 1 xf 5 e 6 xcf
Jg 8
27
article
f7— fe
141. Vd7—dst
37. c3—es
Da2xkkck
Dc4—a2 42. De5—c7+- Vg8—g7
38. Dg5—f6
Da2—c4 43. Sb2xfellř) a černý s
39. Sd4 —ba.
vzdal.
40. Dí6—e5 Sd5—e6
a) Vyhýbá se d2—d4 a tím obvyklým vyšlapaným ce-
stičkám a Marshallově oblíbené Mac- Cutcheonově
variantě.
b) 7..d7xc6 s úmyslem e6—e5 bylo asi lepší. Bíý
mohl by však měniti dámy a to nebylo černémn
po chuti.
c) Nezdravé, neboť seslabuje příliš královské křídlo.
Sc8—b7 s násl. d7—d5 bylo na místě.
d) Hráti ihned na výhru pěšce tahem e5)de nelze
ježto by Sdy po De7xc6 byl nekryt.
e) Černý nyní hrozí téměř stále matem na g2: bílý
však klidně provádí svůj mobilisační plán dále. Pře-
krásným 37. tahem zbaví se na okamžik této
hrozby a využitkuje ho k rozhodné ráně
f) Perlis sehrál partii — zvláště konec — skvěle.
Partie č. 324.
Hrána v témž turnaji 6. dubna 1908.
Hra čtyř jez deů.
Černý: E. Cohn
Ve8—e7
121. Sc1—d2
Jí7—h8
22. Val—am
g7—g5
23. Jh4—g
Jh8—f
24. Jg2—e3
Kg8—g7
25. Je3—gl
Ve7—es
26. Jg4— es
De7—ds
27. Dl1—h5
Sd7—c8
28. Je3 — gt
g5xc h4
29. h2—h4
30. g3xh4 Ji8—dr
31. Vas—g3 a černý s
vzdal, neboť mohlo
následovati
Kg7—f
32. Dh5xf7+- Ktexf
33. Jg4—h6+ Kf7—f
Kf8—e7
34. Vg3—g8-
Ke7—ís
35. Vg8—g7—
36. Vg7—fr
mat.
Vd
jít 5
Marshallův
Mac
Cutcheonův
Sda
Černá
E Cohn
jít 7
Vasa
Kf
Val
Vg 7
c 7 +Vg 8
c 4 43
Sb 2
čtyři jez de
kg
28
Ktexf 33
51
article
Na cestách životen.
Na cestách životen.
Sbírka humoresek, povídek a veselých črt.
Napsal Fr. Flos, illustr. akad. malíř M. Slovák
Cena brož. výtisku K 3.—, oleg. váz. K 4.50,
poštou o 30 hal. více.
Tento II. díl, tvořící ukončený celek, ma
— následujíci obsah: =
Harfeník. Šibraváčkovy drobné
starosti. Tatik Chudoba. Jak
nan prof. M. Hattala chytal ryby-
Z říše thnlie. Šibraváček občan.
politik a vlastenec. Komedianti-
Povidka u krbu. Šibraváčkův
Jažišek. Otec a syn. Bořivoj
Svatopluk Šmelhaus. Když jsme
byli páni. Detektivova vapo-
mínka. Šibraváčkova výhra. Ji-
kavec. Přehmat. Pro sál. Nlá-
zorné vyučování-
Obdržeti lze v každém knihku-
pectvi, zvlášté aleu
nakladatele A na, nhkupee
v Praze, na Smíchově.
Flos
Slovák
Šibraváčkův
Chudoba
M Hattala
Šmelhaus
Francie
Praha
Smíchov
Šibraváčkův Jažišek
52
article
Malou knihovnu
Malou knihovnu
opatřiti nůže sobě každy
za 5 korun
v expedici „Národních Listů“. 10 poutavých
knih a románů:
PŘESTĚHOVALCI. Román. Napsal Di-
mitrij Vasiljevič Grigorovič. Cena 1 kor.
ZÁHADA. Román. Napsal Henry Gréville.
Cena 30 hal.
STATKY POZEMSKÉ. Romáín. Napsala
Mary Cholmondeley. Cena 30 haléřů.
SLUHA BOží. Historický román. Napsal
hrabě Eugen Andrejevič Salias. Cena 70
hal.
VELEZRÁDKYNĚ. Román. Napsal Henry
Seton Merriman. Cena 70 h.
V BÍLÉN MLÝNĚ. Napsala Matilda Ala-
nicová. Cena 40 hal.
ZÁPAS S OBRY. Román. Napsal G. H
Wels. Cena 60 hal.
ZAPRODÁNI NEPŘÍTELI. Román. Na
psal Theodor Cahu. Cena 1 K 40 hal
VIRGIŘAN. Román. Napsal Owen Wister.
Cena 80 hal.
KALENDÁŘ „NÁRODNÍCH LISTů
NA ROK 190B, s důležitými články po-
litickými, národohospod., statistickými pře-
hledy, články s přehledy za rok minulý
atd., s nejnovější mapou království če-
za K 1.60,
ského,
Úhrnem knih za K 8.10, nyní za K 5.—
Všech 10 knih za K 5.— zasílá, pokud
zásoba stačí, franko expedice „Národních
Listů“ v Praze—II., Marianská ul. č. 3.
Při objednávkách jednotlivých knih
třeba připlatiti 45 hal. na porto rekom.
Vasiljevič Grigorovič
Gréville
Maro Cholmondeley
Andrejevič Salias
Seton Merriman
Matilda Al
Obr
Caha
Wister
List
Praha
K 5
II