1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v neděli 12. dubna 1909.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iist
předolácí se
v Prave v adufnistra
sa čivrt lel. . . .
s dvojí desáškou
. . . 7Kok
va fitalkáchi
skn
2K apj
na měsíc . .
Pešton:
. ... k e
ns čtrrt leia
s drojí z lesllken
a měsí
.. . ke
5
title
Dnešní číslo pra Prahu le o 22 stranácb.
Praha
6
article
Vůči chomůtovskému sjezdu
Němcův.
Vůči chomůtovskému sjezdu
Němcův.
»Všude lidé, v Chomútově Němci !« žer-
tuje prastaré české přísloví; nuže dn es
bude v Chomútově teprv nějaký ch
Němcův!
Neboť přes měsíc již víří buben cheb
ských a chomůtovských verbířův, svolávajíeí
a zvoucí »veškeré německé říšské i zemské
poslance v Čechách i s německými velko
statkáři, jakož i veškeré německé starosty
okresní a městské na sjezd nemeckých
zástupcův do Chomůtova ke dni
12 t. m. za tím účelem, »aby se v šechny
síly Němcův v Čechách pevně s po
jily ku společnému postupu ve
všech a zvláště v nalehavých důležito
stech národních
To znělo dosti mlhavě. Avšak již dne
4. dubna vtiskl chystanému sjezdu tomu
známý profesor a dvorní rada Bachma n
mnohem ostřejší pečeť V článku, za-
slaném »Bohemii«, zle se durdil na vládu
Beckovu, že nezkárala dosud co nejostřeji
těch českých soudcův, kteří se snaží »své
mocně zavádět češtinu do vnitřní služby
soudův.« Jediné, čeho prý němečtí poslane
svým dlouhým úsilím na Beckovi vymohli
jest slib jazykového zákona
Avšak slib ten prý dán »za vedlejších okol
ností svrchovaně povážlivých« a proto nechí
prý se Němci mají na pozoru, na vše strany.
nechť bdí na stráži a sbírajíce síly chovaj
zbraně připraveny i pro ten případ.
že by zřejmé, Čechům přející snahy
vlády () došly ve znění té jazy kov
předlohy svého výrazu. »Důležitá
rozhodnuti, nová doba těžkých bo
jův bezprostředně nás čekají!« bouřil pan
dvorní rada Bachmann. »V tomto oka
mžiku sluší apelovati na soubor sil něme
ckého lidu v Čechách a znovu položiti dů-
raz na to, co jeví se býti vůdcům německého
lidu ve shodě s rodáky jejich nutným ae
nikdy nesmí býti vydáno v šane.
Němcův
Němec
Bachmann
Čechy
Chomůtov
Chomútov Němec
Bohemia
7
article
Především však budiž prohlá
šeno, že němečtí úřadníci, kteři
dle svého národního smýšlení brání zákon,
blaho svého lidu (l) i veliký interes jednot
ného (h) státu, mohou se v tomto svém chva
litebném počínání povždy spolehnout na ne
zvratnou podporu se strany všech něme
ckých poslanců z Čech. To jest program ně
meckého Volkstagu !«
Čtyři dni potom sešli se ve Vídni ně
mečtí poslanci z Čech, aby sestavil
program chomůtovského sjezdu
poslanec Pacher však ho již měl poho
tově: 1. Německým soudcům budiž z
ručena ochrana se strany německých
poslanců. 2. Proti užívání češtiny
ve vnitřním úřadování budiž rázně
protestováno 3. Němečtí soudcové a němečt
obyvatelé buďtež vyzváni, aby nestrpěl
žádněho českého stání a žád
ného českého přelíčení. 4. Stre
mayrovo jazykové nařízení budiž
pro německé území zrušeno a jazyková
otázka v Čechách tudíž upravena záko
nem říšským. 5. Budiž vydáno heslo-
Německé Čechy — Němcům
(»Deutschböbmeh den Deutschen !«) Ustano
veni poslanci, kteří by k těmto bodům pro
Pacher
Němec
Čechy
Vídeň
Deutschböbmeh den Deutschen
8
article
gramu promluvili, načež přištího dne podána
o přípravách těch relace výboru devíti pře
dáků všech spojených německých stran
v parlamentě vídeňském.
Jak viděti, stroji se tu se strany něme
cké dnešním sjezdem chomutovským opět
jedna z těch dobře promyšlených a dráhně
připravených demonstrací proti na
šemu dobrému právu, k jakým vy
sahují národní naši protivníci povždy ve
chvílích kritických, aby co možná největším
nářkem, nejvášnivějšími žalobami, nejprud-
šími výbuchy rozhořčení a nejsonornějšími
hrozbami »pobouřené německé duše« pole
kali rozhodující kruhy ve Vídni, budíce
nich obavy, že snad vskutku postaven
Němců v Čechách je námi krutě ohrožo-
váno, kdyžtě lidu německého takový hluboký
nepokoj se zmocňuje.
Tímto trikem němečtí političtí kome
dianti operovali proti nám již za Beleredia,
za Potockého, za Hohenwarta, Taalfa, B
dena, Gautsche i Thuna a pokaždé se jim
zdařil, pokaždé umělé jejich rozhořčenía
divadelní blesky jejich hněvných hrozeb vy
konaly ve vladních kruzích svůj vypočítany
dojem a efekt.
Němec
Hohenwart
Taalfa
Gautsch
Thun
Vídeň
B den
9
article
Chápou se ho tedy poznovu. Žádná po-
chybnost: Chomútovský sjezd má za účel
zakřiknout a zastrašit vládu Beckovu, aby ve
svou chystanou předlohu jazykového zákona
pro Čechy nepojala nařízení Stremayrovo.
dle něbož oběma jazykům zemským, českému
jako německému přiznáno rovné právov
zevnějším úřadování všech soudův
i politických úřadů v celém království
nýbrž vydědila a vyhnala jazyk český z celé
třetiny zněmčených Čech jako psance; za to
však němčině vyhradila rovné právo ve
vnějším i vnitřním úřadování všech c.k
úřadův i v nejčeštějších krajích naší oblasti
české. Pouze takový jazykový zá-
kon pro Čechy by se panstvu zamlouval
takového zmetka chtějí vystrašit z vlády
Beckovy svou chomůtovskou demonstrací. —
A vláda Beckova ? Hledí vstříc již dnesté
předvídané »ostré resoluci« chomútovského
sjezdu starostli vě úzkostně a roz
pačitě. Oficiosní tisk vídeňský bájí o ne-
libosti, jakou prý budí chomůtovský ten ra-
dikální sjezd u německých poslanců u mír
něných.
Beckův
Čechy
10
article
Mají prý dojem (ti vládní poslanci
němečti) jakoby Němci čeští chtěli už na-
před zmařit chystaný návrh
v ládní, ač ještě obsahu jeho ani neznaji
anebo aspoň nemile jeho zrození přerušit .
Utěšují se, že prý do Chomutova po-
slanců německých nepřijede valně, avšak
za to prý se asi dostaví hojně autonom-
ních i — — státních funkcionářů z ně-
meckých měst severozápadních Čech al .
Nuže, nás hlava Beckova nebolí, ale
za to rmoutí nás hluboce ta doča si na
netečnost a zamlklost naší vla-
stenecké veřejnosti v době tak pří-
kré, vůči takovému generálnímu útoku ně-
mecké dobývačnosti na náš rodný krb
naše odvěké dobré domovské právo ve
vlasti naší.
Možnoli, aby uprostřed nejtěžšího zá
pasu ochabnul český duch, který pokud pa-
mět dějin sahá, vždy ožil mohutnou křep
kostí a silou až heroismu schopnou, jakmile
ohrožen byl byt a budoucnost českého ná
roda! —
Němec
Chomutov
Čechy
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 11. dubna. (Z Wahrm un
dovy brožury.) Za rozpravy o ministerstvě
veřejných praci mluvil včera v poslanecké sně-
movně jako generální řečník proti sociálný
demokrat posl. Seltz. Charakterisoval ministra
Gessmanna jako klerikála, jenž nemůže být
dobrým vrchním správcem živnostenských škol
a liberálným Němeům vytknul, že se přes to
spojují s křesťanskými sociály, ba zdráhali se
podepsati dotaz posl. Hocka o konfiskaci Wabr-
mundovy brožury. A přece skonfiskovaná místa
neobsshují nie takového, co se v Rakousku ne-
řeklo a netisklo už mnohokrát. Na doklad toho
přečetl všechna skonfi skovaná místa z Wabr-
mundovy brožury, jež pojata do stenografického
zápisníku poslanecké sněmovny a tím jsou
immunisována.
Gessmann
Hocek
Praha
Wabr
Rakousko
poslanecký sněmovna
Wahrm uno
12
article
Posl. Seitz pravil v té věci: ». . . Po
slyšte, jak nevinné věci byly v brožuře Wabr-
mundově konfiskovány. Na str. 5. télo brožury
se praví: »Ale že v jednom a témž člověku
nemůže býti spojena božská všemohoucnost
lidská omezenost, jest přes to zcela jisté. Ne-
vime ovšem, co vlastně lidskému tvoru v živote
mateřském dává poslední impuls k životu,ž
však panny děti nerodi, můžeme přece klidne
tvrditi
Dále skonfiskováno toto: »Dnešní oficišln
katolický pánbůh jest nápadně podoben klerikál-
nému filistrovi, který slepě tančl, jak mu jeho
farář píská. — Bůh nenávidí modernistů. —
Bůh chce katolické university. — Bůh žádal.
aby se vydal účet z protikatolického hlasovacíh
lístku. — Bůh je rozhořčen chováním liberál-
ného tisku. — Slovem, bůh se zabývá politikou,
jako kandidát řišského poslanectví a bouři proti
osvětě jako zbrojnoš. A hlavně činí to všechno
dle přesných předpisů ultramontánního ducho
venstva.«
»Zatím úcta ostatků jeví se zrovna jak
fetišismus, oblečený v křesťanské roucho-
Mistopředseda Žáček přerušuje řečník
Pane poslanče, prosím, abyste nechal citáto
které rozhodně nepatří k věni.
Posl
Seitz
Wabr
13
article
Posl. Seitz: Budu hned hotov. (Čte)
„Pojem boha, vlastní dogmatikou za nepochopi
telný uznaný a v očích moderního světa prostí
nemožný, Dávno zastaralý, všem vědeckým v
moženostem nové doby se vysmívající obra
světa. Namnoze pověročný, pohansko-polythei
stický kul. Čistě formálná a vnější, v naděje
na odměnu a ve strnchu před trestem vrcholíe
morálka..“
Před závěrkem schůze v dotaze ku před
sedovi posl. Seitz praví, že zapomněl citoval
ještě jedno místo z Wahrmundovy brožury n
str. 31. (Čte): „A v této říši jsou zákony, která
spadly s nebe a jsou určeny pro věčnost. Ne
jsou pořízeny pro lidi, nýbrž lidé pro ně. Pro
krustovy zákony. Kdo nad ně vyční, tomu se
hlava narazí anebo se mu nohy uříznou, aby se
lépe hodil. A v této říši bytují andělé a ďáblové.
svatí a čarodějnice mezi sebou činí divy a různo
jiné kousky.
V Praze, 11. dubna. (Z uherské s ně
movny.) Zakončené včera druhé zasedán
uherské sněmovny bylo poměrně krátké. Zapo-
čalo v říjnu minulého roku a potrvalo tedy jen
půl leta. Ale vyřízeny v něm dvě důležité před
lohy: rakousko-uherské vyrovnán
jež ustálilo hospodářský poměr Uher k Rakou-
sku na celých dosot let, a zostření jedna-
ciho řádu sněmovního, které znemožn
napříště obstrukci malých oposičn, ch stran.
Posl
Seitz
Zapa
Wahrmundův
Praha
14
article
Ačkoli z pilnáho projednávání působením opo-
sice vyloučena řada věcí, týkajících se vojen
ských otázek a společných rakousko-uherských
potřeb, vláda dostala opravou jednacího řádu d
ruky přece vydatnou zbraň ustanovením, že sně
movní schůze se mohou protáhnouti až na 1
hodin, čímž oposice proti vládním předlohám
bude značně stížena. Nové zasedání počne 29
t. m. a lze očekávati, že vláda při nejbližší pří
ležitcsti použije už páva, poskytnutého jí n
vým jednacím řádem.
Z Lubl ně, 10. dubna. (Slovinské ná
pisy v Mariboru.) Mariborská a celsk
městská rada usnesly se svým časom, že veškory
nápisy na domech a zejména též obchodn
firmy smějí býti pouze německé. Usnesení cel
ské městské rady bylo na zakročení Slovinet
správním soudem zrušeno již loni. Nyní potk
týž zasloužený osud také usnesení rady mari
borské. Sulžnost podal Iv. Veras, zástupce banky
„Slavie“ a správní soud dne 8. (. m. zrušil zá
kaz mariborské městské rady jako neodůvod
něný.
Ze Lvova, 9. dubna. (Lipované se stě
hují do Ruska.) Ve východní Bukovině usa
dili se za císaře Josefa ruští staroobřadci, kte
v tu dobu prchali z Ruska přod pronásledová
ním. Založili v Bukovině několik osad, jichž
středem jest klášter v Bílé Krinici, ve kterén
v letech padesátých zřízena pro staroobřadee
zvané zde Lipovany, také biskupská stolice
Všech Lipovanů, mluvicích jazykem velko-
ruským, jest v Bukovině asi 4000. Poněvadz
staroobřadci v Rusku v posledních lelech srov
náni v právech s ostatními obyvateli, počínaj
se též staří vystěhovalci houfně stěhovati do
vlasti. Ruská vláda vyhlédla pro ně nová sídla
na Amuru a tam odjelo tyto dni také z Buko
viny 200 rodin Lipovanů.
Iva
Josef
Lipovan
Maribor
Lvov
Rusko
východní Bukovina
Bukovina
Amur
Buka
Slavia
15
title
Politické zprávy zahraničné.
16
article
V Praze, 11. dubna.
Praha
17
article
Černohorský kniže Nikola v Potrohradě.
Zdravice, pronesená carem Mikulášem Il
černohorskému jeho hostu při hostině, v Car-
ském Sele na jeho poetu dané, srdečností i vý-
znamem důstojně se řadí k slavné zdravici, kte
rou před dvaceti lety knížete černohorského po-
zdravil mohutný otec panujícího cara, Alex-
andr III., nazvav jej „jediným a nejlepším pří
telem Ruska
Kníže Nikola vždyeky byl i bude tím, čín
jej nazval Alexandr III. Bohužel synu jeho, ná-
slodníku Danilovi, bylo souzeno vrhnouti stl
na krášný a všemu Slovanstvu příkladný pomě
Černé Hory k Rusku. Jsou tomu tři léta, co hol
ruských srdcí dostoupilo vrcholu porážkou lod-
stva Rožestvenského u Cusimy. Tohdy se svě
tem rozlétla zpráva zarmucující i zahanbující.
že černohorský následník Danilo o hostině v Pod
gorici připil vítězi eusimskému, admirálu To
govi. Slovanstvo má více perversních synů, ktei
nad porážkami Rusů jásali, věříce svým nepřá
telům, že od nich nastane Slovanstvu pová éra
ale že by perversním Slovanům vévodil černo
horský následník, to přece bylo překvapující
Od té chvíle následník Danilo stal se oblíbencem
rakouského a německého tisku, jenž jej sou-
stavně vynášel na újmu jeho otce i bratra, prin
ce Mirka. Orgány perversních Slovanů převzaly
od rakouského a německého fisku tuto chválu
i hanu, jež se nejhlučněji rozléhala loni a stup-
ňovala se až k pověstem, že národ se proti kní
želi Nikolovi vzbouří a jej sesadí. Této intrie
perversní Slované i u nás neuvědoměle sloužili.
Českým čtenářům to zajisté utkvělo v pamět
a nyní, když se před nimi rozvinulo několik no
Mikuláš
Alex
Rusek
Nikola
Alexandr III
Danilov
Danila
Rus
Mirek
Slovan
Rusko
Slovan
18
article
V drobném prodejíi
ranní číslo o mobě . . . sa
odpslední . . . . . . . za 2h
Ve ciialkách na venkově:
rznní čísle. . . . . . . . 10h
odpplední . . . . . . . . 4k
Inserátv
plati se hotově rapřel.
Předplacení a inserty přijímá admisi-
sírace v Maslanské ulici č. a
Tam nachárojí se tel režskce
Hskárna a ezpodica „Národnich Llstá“
Eukopisy se novracsji
Národnich
Eukopisa
Maslanský ulice
19
article
vých událostí, ze souvislosti jejich rozumějí, o
loni štvanicí proti knížeti Nikolovi šlo.
Návštěvou knížete Nikoly u cara a carovou
zdravicí je spraveno, co následník Danilo po
kazil. Od Ruska je daleko, aby svému „jedine-
mu a nejlepšímu“ příteli účtovalo, čím se pro-
vinil jeho syn.
Kníže přijel do Petrohradu, aby tam vyložil
potřebu stavby balkánské transversálky a žádai
za podporu tohoto projektu. Černé Hoře jde o to.
aby balkánská transversálka na Jaderském moi
začinala v černohorském přístavním městě Baru.
Velmi je želeti, že Srbsko, ucházejíe se u Porty
o koncesí ke stavbě transversálky, Černou Horn
pominulo a východiště dráhy položilo na pobřeži
albanské, do pustého sv. Jana Medvanského,
kde není nejon žádného obchodu a tudíž ani
skupu pasažerů, nýbrž ani zhola žádného do-
mu. V projektu srbském nelze neviděti nepřízen
k Černé Hoře, ale ono zajisté nebude v této
politice pokračovati. Vzala-li jedna vláda srbskt
do svého programu nepřízeň a poškozování Čer-
né Hory, odčiní to druhá.
Nikolov
Nikola
Danila
Kníže
Port
Horn
Medvanský
Rusko
Petrohrad
Srbsko
Černá hoře
20
article
Železničný projekt bar. Aehranthala jest.
pokud se týče Černé Hory, přímo úkladem o je
Obmýšlené bar. Aehrenthalem dvě trati —
mitrovická na východ od Čeré Hory a kolorsko-
barská na pomoří opjaly by malou Černou Horu
železným kruhem a vydaly by ji na milosta
nemilost Rakousko-Uherska, jež tento plán měl
již před 30 lety. Svatoštěpánský mir dával Černé
Hoře pomoři s přístavy Barem a Ulefnem boz
podmínky. Berlínský traktát uřízl značnou část
černohorského pobřeží, rozšířii rakousko-uher-
ské území až k barskému přistavu a dal Rakou-
sko-Uhersku právo policie a zdravotního dozoru
nad tímto přístavem. Podle svatoštěpánského
míru Černá Hora bezmála se hranicí stýkala se
Srbskem. Ale Rakousko-Uhersko prohlásilo na
berlínském kongrese, že nedovolí, aby oba srb-
ské státy byly si tak blízko, a kongres ocholně
posunul Srbsko na východ a Černou Horu n
západ. Stojíe po 30 let na stráži mezi Srbskem
a Černou Ilorou, Rakousko-Uhersko bránilo kaž-
dému pokusu zblížení obou srbských států
stíhalo jej politiekými i hospodářskými repre-
semi. Zvlášté Černá Hora tím trpěle, protože
za Milana v Srbsku takových pokusů nebylo.
Dunajsko-jaderská dráha musí spojiti srh
ský živel a osvoboditi jej od těžké hospodár-
ské závislosti. Trať Nis-Bar spojí Srbsko s Čer-
nou Horou a spraví, čím se na nich provinil ber
linský kongres. Dalším prodloužením trati da
Bulharska a k Černému moři Černé Hoře dostane
se spojeni s Bulharskem i Ruském a Černá Hor
bude povanesena na výši, která by jí jinak byla
nodostižna.
Srdečně se vyjadřuje petrohradské „Slo-
vo“: „Přejeme knižeti Nikolovi z té duše úplné-
ho zdaru. Vítězstvi Černé Hory bude vítězstvím
všeho Slovanstva.“
Milan
Nikolov
Čerý Hora
RakouskoUhersko
Barma
skoUhersko
Černá Hora
Srbsko
Rakousko
Uhersko
Černá Hora můj západ
Nisa
Čer
Bulharsko
kongres
22
article
Nový ruch v Slovanském spolku petrohradském.
V Petrohradě, 26. bř. (Pův. dop. „N. L.“-)
Není téměř vzdělaného Rusa, který by nyni,
v éře ruského obrodu, neuznával nutnost, ay
se Rusko věnovalo slovanské politice. Ale z těeh
„nových Slovanů“ ruských, kteří se nyní přihla-
šují k slovanskému praporu, málo Lterý co po-
řádného o Slovanstvu ví. Vědomosti o Slovan-
stvu pořád jsou a dlouho ještě budou soustře-
děny v kruzích slavjanofilů, k nimž „noví Sl-
vané“ musejí, jak se říká, chodit do školy, at
se jim chce nebo ne. Nedáť se rázem dohoniti,
co v poznání věcí slovanských ostatní ruská
společnost zanedbala.
Rus
Petrohrad
Rusko
Slovan
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 11. dubna.
Praha
24
article
6— (Kronika) Potěšné zprávy, z
Slezska! Naši se tam začinají-jak náleží tužit
Plamen uvědomělosti vyšlehl! A mocně se ši
v městech i po venkově! Jarý duch probuze
necký, jaký jsme znali v Čechách v letech še
desátých, věje dnes nivami ve stínu Praděda. Naše
Slezsko se hlásl do řady! A jisto je, už ne
vpustíl
Spolek »Slezan« v Praze, Benjaminek
našich vlasteneckých korporací, chce být pro
siřednikem idejného ruchu mezi VItavou
horní Odrou. Pěkný úkol ! Velká práce ! Třeba
dohánět, co zameškáno, Uřeba napravovat, co
minulost pohmoždila. Dyly doby, kdy Slezané
vysoko týčili své vědomi národní! A bohdá
zas se vráti ty pyšné doby
A je-li řeč o minulosti Slezska, vzpomínáme
hned bolestných ran, jež dolehly na krásnou
zemi. Na jazyk se tlači jméno »velikého škůdces
A z paměti se vynořuje, co jsme jako žáčkové
školského dějepisu slýchali nepěkného o velikém
»lupiči«, který přitrhl, aby z »diadému krá
lovské koruny« vytrhl »nejvzácnější perlu«!
Dnešní Slezsko je nepatrný zbyteček někdej-
šího českého majetku. Daleko větší část země
Bedřich »urval« a založil tak dnešní moc
slávu našich ohrožovatelů ! A pyšné kdysi Kladsko
a Vratislavsko jsou dnes »kvetoucí německé
provincie« ! Jméno Bodřichovo za to po všechen
čas bylo v klatbě v našich myslech, černým
plsmem zůstávalo nám zaznamenáno v deskách
Neškodí občas revidovati svoji vědomost
dějinných procesů! Obracime zvědavi zažloutlé
listy. Kdo ví, nebude-li výsledek revise pro nás
— překvapující?
ději
Slezan
Bedřich
Slezsko
Čechy
Praha
Kladsko
VItava horní Odra
25
article
— Libí se mi život v malém městečku
píše r. 1731 sotva dvacetiletý korunní prino
Bedřich svému příteli... Duch je tu prázden ne-
pokojů, jakých zakouší ve společnosti u dvora
Nemáš obavy, že se opozdíš, jsi pánem svého
času a nejsí vázán nikomu se klanět a mluvit, ee
ti jde proti mysli . . . Mohu zde studovat, po
zorovat, uvažovat a vzpamatovávat se z omam
marného lesku . . .
Jaká opravdovost mysli! U dědice trůnu
dvojnásob pozoruhodná! A v první třetině osm-
náctého věku zvlášt
Arci měl prine Bedřich krutou školuži-
vota za sebou. Král-otec nemazlil se nikteral
se svým synkem. Vychován byl od malička na
králké uzdě. Mladík naučil se samostatně mysli
a cítit. Později docházelo na zlé srážky. Jednou
prine pro maličkost už byl odsouzen k smrti
Trest zmírněn na vězení v pevnosti, po roce
nucený pobyt v malém městečku. Mladý muž
naučil se tak záhy poznávat a rozeznávat lidi.
A když smrti oteovou povolán na trůn, nastu
puje svůj velký úkol důkladně připraven, jako
mudre, nikterak neoslněn třpytem světské slávy.
spolehaje na svou pevnou vůli, dobré slove
přátel a dobré svědomí. A přátele si volil nikoli
dle rodu a zevní hodnosti! Filosof naj trůně !
Bedřich
Král
26
article
Však už vás něco dráždí k odporu
— A loupeže zemí? Cizl právo sousedů
potírané mečem a ohněm? Jak se to shoduje
s — filosofií na trůně?
Suggesce historických představ! Odnesl
jste si je tak ze školní škamnyl
Radno občas znovu přehlédnout a srovna
svoji zásobu — suggescíl
Byl starý nerozřešený vrub v rodě. Předel
Bedřichův, Jiří Braniborský, roku 1525 koup
získal nějakou část slezského panství. Potomel
Jan Jiří roku 1621 bojoval po boku Čechů na
Bílé Hoře. Vítěz pokutou zabral slezské statky
a udělil je v léno Liehtensteinům. Knížata bra-
niborská později marně se ucházela, aby vrá
ceno jim bylo, co za své považovala.
— Však jednou z mého prachu vyvstane
muž, který mne pomstí! zvolal jednou v kriti
cké chvili »veliký kurfirst«, Bedřich Vílém.
Předel
Jiří braniborský
Jan Jiří
Čecho
Bedřich Vílý
Bílá hoře
27
article
*) Leben und Thaten Friedrich des
Grossen. Von Friedrich Foerster. Leipzig. 1845
A Bedřich druhý, nastupuje vládu, cítil zá
vaznost předpovědí svého slavného předka. Cíi
se v právu i — v povinnosti. Moci bylo právo
ve Slezsku kdysi porušeno, mocí bylo třebaje
opět napraviti. I kázala mu povinnost, sáhnou
k moci
A Bedřichovo němectví?
Nestálo za řeč Vzděláním byl Francouz.
smýšlením kosmopolita. Idea národnostní nevy
tvářena spala ještě v lůně věků. Vědomí ná-
rodní v osmnáctém věku v Německu nebylo
výše vyvinuto nežli v Čechách. Bedřich mysl l
po francouzsku, pěstoval umění a literaturu
miloval duchaplnou zábavu, skládal verše, hrš
divadlo, všecko po francouzsku. Se svými dů-
stojníky mluvil francouzsky. Německy, kde
bylo třeba, mluvil a psal jen tuze nerad.
A tuze nemotorně, jak svědčí málo zachova-
ných německy psaných jeho listů! Do smrtis
plell třelí pád se čtvrtým, mir a mich ! Sl -
se, pravda, zakladatelem dnešní velmoci něme
cké, ale takřka — nevědomky.
Foerster
Leipzig
Bedřich
Moc
Bedřichův
Francouz
Bedřich mysl
Slezsko
Německo
Čechy
Leben und Thaten Friedrich desátník Grossen
hrš divadlo
28
article
— Jakkoli byl veliký pro svou osobu, ne-
měl ani tušení o vznešeném pojmu národnosti
Dovedl vybudovat stát, ale nedovedl založit
něm národ !... napsal o Bedřichovi Fr. Ludvi
Jahn, první hlasatel idey velkonémecké, aulo
dila o německé národnosti, jež vyšlo půl stolet
před výstupem Bismarka v)
Vojsko měl Bedřich ze všech končin sme
teno. Bylo Slovanů jistě ne méně, než Němeů
A není nepodobno pravdě, že se Slovany do
vedl se Bedřich dohovořit tak dobře anebo lép
tak špatně jako s Němci. V panovnické rodině byly
ostalně jisté — slovanské tradice. Bedřich měld
jista dobře uchovánu v paměti památnou odpověd
kterou jeho předku »velikému kurfiřtu« přines
v rozhodné chvíli vyslanec od elsařského dvora
Bylo po bitvě u Vrblina (Fehrbellin 1675)
Švědové byli poraženi. Vévoda Braniborský
chystal se připojit Pomořany ke svému panství
Leč, pyšný záměr se zhatil. Císařská diplomacie
jej zmařila.
**) Deutsches Volksthum. Von Ludw g
Fr. Jahn. Lubeck 1810. Burcovač národního vě-
domí Němců, prorok idey velkého Německa, Jahn, by
potomek české vystěhovalecké rodiny.
Bedřich František
Jahn
Bedřich
Slovan
Bedřich dohovořit
Němec
měld
Švědová
Pomořan
Volksthum
Německo
Vrblina
29
article
— Nemůžeme přece dopustit, aby na s
veru se usídlil nový — slovanský král ! (ein
neuer Wendenkönig) . . . zněla odpověď Vídně
Slavnému předkovi Bedřichovu nebylo do
přáno, aby se stal »novým králem severníeh
Slovanů«. Proč by nemohl být k úkolu tomu
předurčen šťastný jeho polomek? Kdož vl, e
psáno stojí ve hvězdách? Bedřich byl Voltei
rian a skeptik, pohrdal zevním leskem, ale věři
v úkoly historického poslání! Byl proniknu
vědomím jeho povinnosti.
— Tak jsem tedy ve třinácti měslcích
po druhé vítězem! píše svému příteli, učene
Jordánovi, r. 1741 z českého bojiště. Kdo by
byl řekl před několika jen lely, že vychovanee
Jordanův ve filosofii, Ciceronův v řečnictn
Baylův v logice bude povolán sehráti — vojen-
skou roli! Kdo by byl uvěřil, že Prozřetelnos
zvoli si veršovee, aby zpřevracel soustavu
evropských státův a seškrtal pohitické výpočty
panujících králů ! . ..
A svoji výpravu proli »soustavě evropských
států« bral autor »Antimacchievella« vskutku
do opravdy. Svým vrstevníkům na evropských
trůnech pověděl perné pravdy a sám dědičný
vládce absolutní, dávno před Velikou Revolu
bez ostychu rozumoval o právu národů — n
sebeurčeníl
A veršovec byl vskutku vášnivý. Večer po
bitvě, když starosti vojevůdeovské byly vyřízeny
skládal svoje nálady do lehkých francouzskýeh
rytmů a přátelům do všech končin posilal ver
šované zprávy.
Z české výpravy z vesnice nedaleko Pardu-
bic, ze dne 8. dubna 1742 datovány jsou verše
Ty končiny jsem jednou sobě shlédl,
kde Valdštýn kdysi pyšně sobě vedl,
kde v polích slavných, odmitaje mír,
kdys Žižka, Čechů první bohatýr,
bil nepřítele jehož dav vždy nový.
zem celou obracet chtěl na hřbitovy ...
Bedřich
Voltei
Jordanův
Ciceronův
Baylův
Prozřetelnos
Žižek
Čecho
Vídeň
Bedřichov
učen Jordán
30
article
Necítil se Bedřich v Čechách »nepřítelem«
Znal dějiny země a národa a měl k nim své
sympalie. Necítil se »Němcem« naproti Čechům
Slovanům. Z vojska byli mu nejmilejší »sta
teční Pomořané«. A ti byli tehdy iešté Slovany
Ve své »politické závěti« zvlášť důtkliv ě dopo-
ručuje Bedřich svému nástupci »národ Pomo
fanů«.
Běhy dějin jsou nevýzpylny.
Kdo vl, jak by se věci byly utvářily, kdyby
Bedřich na bojištích slezských a jinde nebyl
zvítězil, ale — podlehl? Co by as bylo násle-
dovalo, kdyby revoluce francouzská byla pro-
pukla, kdyby idea národní v proudčal duchů
byla nabyla vrchu o — půl stoleu dříve, než
se vskutku stalo?
Kdo může říci, že Bedřich, zakladate
dnešní moci velkoněmecké, nebyl by dnes sla-
ven snad jako zakladatel — moci slovanské
Má tak svoji zajímavost, zrevidovat občas
smysl a obsah dávných suggescí školskýchl
Dnes je nám Bedřich představitelem idey
— nepřátelské.
Podávaje svým přátelům zprávy z růz-
ných bojišť, tu nesené žertovnou náladou, jindy
melancholické, neviděl se nikterak zakladatelem
budoucího velkého Německa. Věděl jen, že
doba a chvile ukládá svoji — povinnost. A svoji
povinnost konul.
Než nastoupeno k bitvě u slezské Litně
dne 4. listopadu r. 1757 proti přesile trojnásob
mocnějií, shromáždil své důstojnictvo a vyložil,
jak stojí věci.
— Jsem nucen krok ten podniknout, jinak
je vše ztraceno! pravil. Buď svého protivnik
porazíme anebo všichni padneme. Tak my-
slím, tak budu jedna t..
Jednou nepřilel, od jakého třeba se učit!
Znát svoji povinnost a podle povinnosti vždy
jednat!
Naši Slezané mohou vyzvednout zásadu
přímo ze životopisu slavného podmanitele od-
půrce a vetkat ji do vlasiního praporu. J
skvostná! Ať vysoko zavlaje nad hlavou v tá-
boru na horní Odře
Bedřich
Němec
Čecho
Slovan
Poma
Slezan
Čechy
Německo
Liteň
Odra