ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 24b81db0-75a2-11dc-8dc8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 61, person 84, org 11, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v neděli 12. dubna 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 102.
4 article
Na ranní a odpol. Iist předolácí se v Prave v adufnistra sa čivrt lel. . . . s dvojí desáškou . . . 7Kok va fitalkáchi skn 2K apj na měsíc . . Pešton: . ... k e ns čtrrt leia s drojí z lesllken a měsí .. . ke
5 title
Dnešní číslo pra Prahu le o 22 stranácb.
Praha
6 article Vůči chomůtovskému sjezdu Němcův.
Vůči chomůtovskému sjezdu Němcův. »Všude lidé, v Chomútově Němci !« žer- tuje prastaré české přísloví; nuže dn es bude v Chomútově teprv nějaký ch Němcův! Neboť přes měsíc již víří buben cheb ských a chomůtovských verbířův, svolávajíeí a zvoucí »veškeré německé říšské i zemské poslance v Čechách i s německými velko statkáři, jakož i veškeré německé starosty okresní a městské na sjezd nemeckých zástupcův do Chomůtova ke dni 12 t. m. za tím účelem, »aby se v šechny síly Němcův v Čechách pevně s po jily ku společnému postupu ve všech a zvláště v nalehavých důležito stech národních To znělo dosti mlhavě. Avšak již dne 4. dubna vtiskl chystanému sjezdu tomu známý profesor a dvorní rada Bachma n mnohem ostřejší pečeť V článku, za- slaném »Bohemii«, zle se durdil na vládu Beckovu, že nezkárala dosud co nejostřeji těch českých soudcův, kteří se snaží »své mocně zavádět češtinu do vnitřní služby soudův.« Jediné, čeho prý němečtí poslane svým dlouhým úsilím na Beckovi vymohli jest slib jazykového zákona Avšak slib ten prý dán »za vedlejších okol ností svrchovaně povážlivých« a proto nechí prý se Němci mají na pozoru, na vše strany. nechť bdí na stráži a sbírajíce síly chovaj zbraně připraveny i pro ten případ. že by zřejmé, Čechům přející snahy vlády () došly ve znění té jazy kov předlohy svého výrazu. »Důležitá rozhodnuti, nová doba těžkých bo jův bezprostředně nás čekají!« bouřil pan dvorní rada Bachmann. »V tomto oka mžiku sluší apelovati na soubor sil něme ckého lidu v Čechách a znovu položiti dů- raz na to, co jeví se býti vůdcům německého lidu ve shodě s rodáky jejich nutným ae nikdy nesmí býti vydáno v šane.
Němcův Němec Bachmann Čechy Chomůtov Chomútov Němec Bohemia
7 article
Především však budiž prohlá šeno, že němečtí úřadníci, kteři dle svého národního smýšlení brání zákon, blaho svého lidu (l) i veliký interes jednot ného (h) státu, mohou se v tomto svém chva litebném počínání povždy spolehnout na ne zvratnou podporu se strany všech něme ckých poslanců z Čech. To jest program ně meckého Volkstagu !« Čtyři dni potom sešli se ve Vídni ně mečtí poslanci z Čech, aby sestavil program chomůtovského sjezdu poslanec Pacher však ho již měl poho tově: 1. Německým soudcům budiž z ručena ochrana se strany německých poslanců. 2. Proti užívání češtiny ve vnitřním úřadování budiž rázně protestováno 3. Němečtí soudcové a němečt obyvatelé buďtež vyzváni, aby nestrpěl žádněho českého stání a žád ného českého přelíčení. 4. Stre mayrovo jazykové nařízení budiž pro německé území zrušeno a jazyková otázka v Čechách tudíž upravena záko nem říšským. 5. Budiž vydáno heslo- Německé Čechy — Němcům (»Deutschböbmeh den Deutschen !«) Ustano veni poslanci, kteří by k těmto bodům pro
Pacher Němec Čechy Vídeň Deutschböbmeh den Deutschen
8 article
gramu promluvili, načež přištího dne podána o přípravách těch relace výboru devíti pře dáků všech spojených německých stran v parlamentě vídeňském. Jak viděti, stroji se tu se strany něme cké dnešním sjezdem chomutovským opět jedna z těch dobře promyšlených a dráhně připravených demonstrací proti na šemu dobrému právu, k jakým vy sahují národní naši protivníci povždy ve chvílích kritických, aby co možná největším nářkem, nejvášnivějšími žalobami, nejprud- šími výbuchy rozhořčení a nejsonornějšími hrozbami »pobouřené německé duše« pole kali rozhodující kruhy ve Vídni, budíce nich obavy, že snad vskutku postaven Němců v Čechách je námi krutě ohrožo- váno, kdyžtě lidu německého takový hluboký nepokoj se zmocňuje. Tímto trikem němečtí političtí kome dianti operovali proti nám již za Beleredia, za Potockého, za Hohenwarta, Taalfa, B dena, Gautsche i Thuna a pokaždé se jim zdařil, pokaždé umělé jejich rozhořčenía divadelní blesky jejich hněvných hrozeb vy konaly ve vladních kruzích svůj vypočítany dojem a efekt.
Němec Hohenwart Taalfa Gautsch Thun Vídeň B den
9 article
Chápou se ho tedy poznovu. Žádná po- chybnost: Chomútovský sjezd má za účel zakřiknout a zastrašit vládu Beckovu, aby ve svou chystanou předlohu jazykového zákona pro Čechy nepojala nařízení Stremayrovo. dle něbož oběma jazykům zemským, českému jako německému přiznáno rovné právov zevnějším úřadování všech soudův i politických úřadů v celém království nýbrž vydědila a vyhnala jazyk český z celé třetiny zněmčených Čech jako psance; za to však němčině vyhradila rovné právo ve vnějším i vnitřním úřadování všech c.k úřadův i v nejčeštějších krajích naší oblasti české. Pouze takový jazykový zá- kon pro Čechy by se panstvu zamlouval takového zmetka chtějí vystrašit z vlády Beckovy svou chomůtovskou demonstrací. — A vláda Beckova ? Hledí vstříc již dnesté předvídané »ostré resoluci« chomútovského sjezdu starostli vě úzkostně a roz pačitě. Oficiosní tisk vídeňský bájí o ne- libosti, jakou prý budí chomůtovský ten ra- dikální sjezd u německých poslanců u mír něných.
Beckův Čechy
10 article
Mají prý dojem (ti vládní poslanci němečti) jakoby Němci čeští chtěli už na- před zmařit chystaný návrh v ládní, ač ještě obsahu jeho ani neznaji anebo aspoň nemile jeho zrození přerušit . Utěšují se, že prý do Chomutova po- slanců německých nepřijede valně, avšak za to prý se asi dostaví hojně autonom- ních i — — státních funkcionářů z ně- meckých měst severozápadních Čech al . Nuže, nás hlava Beckova nebolí, ale za to rmoutí nás hluboce ta doča si na netečnost a zamlklost naší vla- stenecké veřejnosti v době tak pří- kré, vůči takovému generálnímu útoku ně- mecké dobývačnosti na náš rodný krb naše odvěké dobré domovské právo ve vlasti naší. Možnoli, aby uprostřed nejtěžšího zá pasu ochabnul český duch, který pokud pa- mět dějin sahá, vždy ožil mohutnou křep kostí a silou až heroismu schopnou, jakmile ohrožen byl byt a budoucnost českého ná roda! —
Němec Chomutov Čechy
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 11. dubna. (Z Wahrm un dovy brožury.) Za rozpravy o ministerstvě veřejných praci mluvil včera v poslanecké sně- movně jako generální řečník proti sociálný demokrat posl. Seltz. Charakterisoval ministra Gessmanna jako klerikála, jenž nemůže být dobrým vrchním správcem živnostenských škol a liberálným Němeům vytknul, že se přes to spojují s křesťanskými sociály, ba zdráhali se podepsati dotaz posl. Hocka o konfiskaci Wabr- mundovy brožury. A přece skonfiskovaná místa neobsshují nie takového, co se v Rakousku ne- řeklo a netisklo už mnohokrát. Na doklad toho přečetl všechna skonfi skovaná místa z Wabr- mundovy brožury, jež pojata do stenografického zápisníku poslanecké sněmovny a tím jsou immunisována.
Gessmann Hocek Praha Wabr Rakousko poslanecký sněmovna Wahrm uno
12 article
Posl. Seitz pravil v té věci: ». . . Po slyšte, jak nevinné věci byly v brožuře Wabr- mundově konfiskovány. Na str. 5. télo brožury se praví: »Ale že v jednom a témž člověku nemůže býti spojena božská všemohoucnost lidská omezenost, jest přes to zcela jisté. Ne- vime ovšem, co vlastně lidskému tvoru v živote mateřském dává poslední impuls k životu,ž však panny děti nerodi, můžeme přece klidne tvrditi Dále skonfiskováno toto: »Dnešní oficišln katolický pánbůh jest nápadně podoben klerikál- nému filistrovi, který slepě tančl, jak mu jeho farář píská. — Bůh nenávidí modernistů. — Bůh chce katolické university. — Bůh žádal. aby se vydal účet z protikatolického hlasovacíh lístku. — Bůh je rozhořčen chováním liberál- ného tisku. — Slovem, bůh se zabývá politikou, jako kandidát řišského poslanectví a bouři proti osvětě jako zbrojnoš. A hlavně činí to všechno dle přesných předpisů ultramontánního ducho venstva.« »Zatím úcta ostatků jeví se zrovna jak fetišismus, oblečený v křesťanské roucho- Mistopředseda Žáček přerušuje řečník Pane poslanče, prosím, abyste nechal citáto které rozhodně nepatří k věni.
Posl Seitz Wabr
13 article
Posl. Seitz: Budu hned hotov. (Čte) „Pojem boha, vlastní dogmatikou za nepochopi telný uznaný a v očích moderního světa prostí nemožný, Dávno zastaralý, všem vědeckým v moženostem nové doby se vysmívající obra světa. Namnoze pověročný, pohansko-polythei stický kul. Čistě formálná a vnější, v naděje na odměnu a ve strnchu před trestem vrcholíe morálka..“ Před závěrkem schůze v dotaze ku před sedovi posl. Seitz praví, že zapomněl citoval ještě jedno místo z Wahrmundovy brožury n str. 31. (Čte): „A v této říši jsou zákony, která spadly s nebe a jsou určeny pro věčnost. Ne jsou pořízeny pro lidi, nýbrž lidé pro ně. Pro krustovy zákony. Kdo nad ně vyční, tomu se hlava narazí anebo se mu nohy uříznou, aby se lépe hodil. A v této říši bytují andělé a ďáblové. svatí a čarodějnice mezi sebou činí divy a různo jiné kousky. V Praze, 11. dubna. (Z uherské s ně movny.) Zakončené včera druhé zasedán uherské sněmovny bylo poměrně krátké. Zapo- čalo v říjnu minulého roku a potrvalo tedy jen půl leta. Ale vyřízeny v něm dvě důležité před lohy: rakousko-uherské vyrovnán jež ustálilo hospodářský poměr Uher k Rakou- sku na celých dosot let, a zostření jedna- ciho řádu sněmovního, které znemožn napříště obstrukci malých oposičn, ch stran.
Posl Seitz Zapa Wahrmundův Praha
14 article
Ačkoli z pilnáho projednávání působením opo- sice vyloučena řada věcí, týkajících se vojen ských otázek a společných rakousko-uherských potřeb, vláda dostala opravou jednacího řádu d ruky přece vydatnou zbraň ustanovením, že sně movní schůze se mohou protáhnouti až na 1 hodin, čímž oposice proti vládním předlohám bude značně stížena. Nové zasedání počne 29 t. m. a lze očekávati, že vláda při nejbližší pří ležitcsti použije už páva, poskytnutého jí n vým jednacím řádem. Z Lubl ně, 10. dubna. (Slovinské ná pisy v Mariboru.) Mariborská a celsk městská rada usnesly se svým časom, že veškory nápisy na domech a zejména též obchodn firmy smějí býti pouze německé. Usnesení cel ské městské rady bylo na zakročení Slovinet správním soudem zrušeno již loni. Nyní potk týž zasloužený osud také usnesení rady mari borské. Sulžnost podal Iv. Veras, zástupce banky „Slavie“ a správní soud dne 8. (. m. zrušil zá kaz mariborské městské rady jako neodůvod něný. Ze Lvova, 9. dubna. (Lipované se stě hují do Ruska.) Ve východní Bukovině usa dili se za císaře Josefa ruští staroobřadci, kte v tu dobu prchali z Ruska přod pronásledová ním. Založili v Bukovině několik osad, jichž středem jest klášter v Bílé Krinici, ve kterén v letech padesátých zřízena pro staroobřadee zvané zde Lipovany, také biskupská stolice Všech Lipovanů, mluvicích jazykem velko- ruským, jest v Bukovině asi 4000. Poněvadz staroobřadci v Rusku v posledních lelech srov náni v právech s ostatními obyvateli, počínaj se též staří vystěhovalci houfně stěhovati do vlasti. Ruská vláda vyhlédla pro ně nová sídla na Amuru a tam odjelo tyto dni také z Buko viny 200 rodin Lipovanů.
Iva Josef Lipovan Maribor Lvov Rusko východní Bukovina Bukovina Amur Buka Slavia
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 article
V Praze, 11. dubna.
Praha
17 article
Černohorský kniže Nikola v Potrohradě. Zdravice, pronesená carem Mikulášem Il černohorskému jeho hostu při hostině, v Car- ském Sele na jeho poetu dané, srdečností i vý- znamem důstojně se řadí k slavné zdravici, kte rou před dvaceti lety knížete černohorského po- zdravil mohutný otec panujícího cara, Alex- andr III., nazvav jej „jediným a nejlepším pří telem Ruska Kníže Nikola vždyeky byl i bude tím, čín jej nazval Alexandr III. Bohužel synu jeho, ná- slodníku Danilovi, bylo souzeno vrhnouti stl na krášný a všemu Slovanstvu příkladný pomě Černé Hory k Rusku. Jsou tomu tři léta, co hol ruských srdcí dostoupilo vrcholu porážkou lod- stva Rožestvenského u Cusimy. Tohdy se svě tem rozlétla zpráva zarmucující i zahanbující. že černohorský následník Danilo o hostině v Pod gorici připil vítězi eusimskému, admirálu To govi. Slovanstvo má více perversních synů, ktei nad porážkami Rusů jásali, věříce svým nepřá telům, že od nich nastane Slovanstvu pová éra ale že by perversním Slovanům vévodil černo horský následník, to přece bylo překvapující Od té chvíle následník Danilo stal se oblíbencem rakouského a německého tisku, jenž jej sou- stavně vynášel na újmu jeho otce i bratra, prin ce Mirka. Orgány perversních Slovanů převzaly od rakouského a německého fisku tuto chválu i hanu, jež se nejhlučněji rozléhala loni a stup- ňovala se až k pověstem, že národ se proti kní želi Nikolovi vzbouří a jej sesadí. Této intrie perversní Slované i u nás neuvědoměle sloužili. Českým čtenářům to zajisté utkvělo v pamět a nyní, když se před nimi rozvinulo několik no
Mikuláš Alex Rusek Nikola Alexandr III Danilov Danila Rus Mirek Slovan Rusko Slovan
18 article
V drobném prodejíi ranní číslo o mobě . . . sa odpslední . . . . . . . za 2h Ve ciialkách na venkově: rznní čísle. . . . . . . . 10h odpplední . . . . . . . . 4k Inserátv plati se hotově rapřel. Předplacení a inserty přijímá admisi- sírace v Maslanské ulici č. a Tam nachárojí se tel režskce Hskárna a ezpodica „Národnich Llstá“ Eukopisy se novracsji
Národnich Eukopisa Maslanský ulice
19 article
vých událostí, ze souvislosti jejich rozumějí, o loni štvanicí proti knížeti Nikolovi šlo. Návštěvou knížete Nikoly u cara a carovou zdravicí je spraveno, co následník Danilo po kazil. Od Ruska je daleko, aby svému „jedine- mu a nejlepšímu“ příteli účtovalo, čím se pro- vinil jeho syn. Kníže přijel do Petrohradu, aby tam vyložil potřebu stavby balkánské transversálky a žádai za podporu tohoto projektu. Černé Hoře jde o to. aby balkánská transversálka na Jaderském moi začinala v černohorském přístavním městě Baru. Velmi je želeti, že Srbsko, ucházejíe se u Porty o koncesí ke stavbě transversálky, Černou Horn pominulo a východiště dráhy položilo na pobřeži albanské, do pustého sv. Jana Medvanského, kde není nejon žádného obchodu a tudíž ani skupu pasažerů, nýbrž ani zhola žádného do- mu. V projektu srbském nelze neviděti nepřízen k Černé Hoře, ale ono zajisté nebude v této politice pokračovati. Vzala-li jedna vláda srbskt do svého programu nepřízeň a poškozování Čer- né Hory, odčiní to druhá.
Nikolov Nikola Danila Kníže Port Horn Medvanský Rusko Petrohrad Srbsko Černá hoře
20 article
Železničný projekt bar. Aehranthala jest. pokud se týče Černé Hory, přímo úkladem o je Obmýšlené bar. Aehrenthalem dvě trati — mitrovická na východ od Čeré Hory a kolorsko- barská na pomoří opjaly by malou Černou Horu železným kruhem a vydaly by ji na milosta nemilost Rakousko-Uherska, jež tento plán měl již před 30 lety. Svatoštěpánský mir dával Černé Hoře pomoři s přístavy Barem a Ulefnem boz podmínky. Berlínský traktát uřízl značnou část černohorského pobřeží, rozšířii rakousko-uher- ské území až k barskému přistavu a dal Rakou- sko-Uhersku právo policie a zdravotního dozoru nad tímto přístavem. Podle svatoštěpánského míru Černá Hora bezmála se hranicí stýkala se Srbskem. Ale Rakousko-Uhersko prohlásilo na berlínském kongrese, že nedovolí, aby oba srb- ské státy byly si tak blízko, a kongres ocholně posunul Srbsko na východ a Černou Horu n západ. Stojíe po 30 let na stráži mezi Srbskem a Černou Ilorou, Rakousko-Uhersko bránilo kaž- dému pokusu zblížení obou srbských států stíhalo jej politiekými i hospodářskými repre- semi. Zvlášté Černá Hora tím trpěle, protože za Milana v Srbsku takových pokusů nebylo. Dunajsko-jaderská dráha musí spojiti srh ský živel a osvoboditi jej od těžké hospodár- ské závislosti. Trať Nis-Bar spojí Srbsko s Čer- nou Horou a spraví, čím se na nich provinil ber linský kongres. Dalším prodloužením trati da Bulharska a k Černému moři Černé Hoře dostane se spojeni s Bulharskem i Ruském a Černá Hor bude povanesena na výši, která by jí jinak byla nodostižna. Srdečně se vyjadřuje petrohradské „Slo- vo“: „Přejeme knižeti Nikolovi z té duše úplné- ho zdaru. Vítězstvi Černé Hory bude vítězstvím všeho Slovanstva.“
Milan Nikolov Čerý Hora RakouskoUhersko Barma skoUhersko Černá Hora Srbsko Rakousko Uhersko Černá Hora můj západ Nisa Čer Bulharsko kongres
22 article
Nový ruch v Slovanském spolku petrohradském. V Petrohradě, 26. bř. (Pův. dop. „N. L.“-) Není téměř vzdělaného Rusa, který by nyni, v éře ruského obrodu, neuznával nutnost, ay se Rusko věnovalo slovanské politice. Ale z těeh „nových Slovanů“ ruských, kteří se nyní přihla- šují k slovanskému praporu, málo Lterý co po- řádného o Slovanstvu ví. Vědomosti o Slovan- stvu pořád jsou a dlouho ještě budou soustře- děny v kruzích slavjanofilů, k nimž „noví Sl- vané“ musejí, jak se říká, chodit do školy, at se jim chce nebo ne. Nedáť se rázem dohoniti, co v poznání věcí slovanských ostatní ruská společnost zanedbala.
Rus Petrohrad Rusko Slovan
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 11. dubna.
Praha
24 article
6— (Kronika) Potěšné zprávy, z Slezska! Naši se tam začinají-jak náleží tužit Plamen uvědomělosti vyšlehl! A mocně se ši v městech i po venkově! Jarý duch probuze necký, jaký jsme znali v Čechách v letech še desátých, věje dnes nivami ve stínu Praděda. Naše Slezsko se hlásl do řady! A jisto je, už ne vpustíl Spolek »Slezan« v Praze, Benjaminek našich vlasteneckých korporací, chce být pro siřednikem idejného ruchu mezi VItavou horní Odrou. Pěkný úkol ! Velká práce ! Třeba dohánět, co zameškáno, Uřeba napravovat, co minulost pohmoždila. Dyly doby, kdy Slezané vysoko týčili své vědomi národní! A bohdá zas se vráti ty pyšné doby A je-li řeč o minulosti Slezska, vzpomínáme hned bolestných ran, jež dolehly na krásnou zemi. Na jazyk se tlači jméno »velikého škůdces A z paměti se vynořuje, co jsme jako žáčkové školského dějepisu slýchali nepěkného o velikém »lupiči«, který přitrhl, aby z »diadému krá lovské koruny« vytrhl »nejvzácnější perlu«! Dnešní Slezsko je nepatrný zbyteček někdej- šího českého majetku. Daleko větší část země Bedřich »urval« a založil tak dnešní moc slávu našich ohrožovatelů ! A pyšné kdysi Kladsko a Vratislavsko jsou dnes »kvetoucí německé provincie« ! Jméno Bodřichovo za to po všechen čas bylo v klatbě v našich myslech, černým plsmem zůstávalo nám zaznamenáno v deskách Neškodí občas revidovati svoji vědomost dějinných procesů! Obracime zvědavi zažloutlé listy. Kdo ví, nebude-li výsledek revise pro nás — překvapující? ději
Slezan Bedřich Slezsko Čechy Praha Kladsko VItava horní Odra
25 article
— Libí se mi život v malém městečku píše r. 1731 sotva dvacetiletý korunní prino Bedřich svému příteli... Duch je tu prázden ne- pokojů, jakých zakouší ve společnosti u dvora Nemáš obavy, že se opozdíš, jsi pánem svého času a nejsí vázán nikomu se klanět a mluvit, ee ti jde proti mysli . . . Mohu zde studovat, po zorovat, uvažovat a vzpamatovávat se z omam marného lesku . . . Jaká opravdovost mysli! U dědice trůnu dvojnásob pozoruhodná! A v první třetině osm- náctého věku zvlášt Arci měl prine Bedřich krutou školuži- vota za sebou. Král-otec nemazlil se nikteral se svým synkem. Vychován byl od malička na králké uzdě. Mladík naučil se samostatně mysli a cítit. Později docházelo na zlé srážky. Jednou prine pro maličkost už byl odsouzen k smrti Trest zmírněn na vězení v pevnosti, po roce nucený pobyt v malém městečku. Mladý muž naučil se tak záhy poznávat a rozeznávat lidi. A když smrti oteovou povolán na trůn, nastu puje svůj velký úkol důkladně připraven, jako mudre, nikterak neoslněn třpytem světské slávy. spolehaje na svou pevnou vůli, dobré slove přátel a dobré svědomí. A přátele si volil nikoli dle rodu a zevní hodnosti! Filosof naj trůně !
Bedřich Král
26 article
Však už vás něco dráždí k odporu — A loupeže zemí? Cizl právo sousedů potírané mečem a ohněm? Jak se to shoduje s — filosofií na trůně? Suggesce historických představ! Odnesl jste si je tak ze školní škamnyl Radno občas znovu přehlédnout a srovna svoji zásobu — suggescíl Byl starý nerozřešený vrub v rodě. Předel Bedřichův, Jiří Braniborský, roku 1525 koup získal nějakou část slezského panství. Potomel Jan Jiří roku 1621 bojoval po boku Čechů na Bílé Hoře. Vítěz pokutou zabral slezské statky a udělil je v léno Liehtensteinům. Knížata bra- niborská později marně se ucházela, aby vrá ceno jim bylo, co za své považovala. — Však jednou z mého prachu vyvstane muž, který mne pomstí! zvolal jednou v kriti cké chvili »veliký kurfirst«, Bedřich Vílém.
Předel Jiří braniborský Jan Jiří Čecho Bedřich Vílý Bílá hoře
27 article
*) Leben und Thaten Friedrich des Grossen. Von Friedrich Foerster. Leipzig. 1845 A Bedřich druhý, nastupuje vládu, cítil zá vaznost předpovědí svého slavného předka. Cíi se v právu i — v povinnosti. Moci bylo právo ve Slezsku kdysi porušeno, mocí bylo třebaje opět napraviti. I kázala mu povinnost, sáhnou k moci A Bedřichovo němectví? Nestálo za řeč Vzděláním byl Francouz. smýšlením kosmopolita. Idea národnostní nevy tvářena spala ještě v lůně věků. Vědomí ná- rodní v osmnáctém věku v Německu nebylo výše vyvinuto nežli v Čechách. Bedřich mysl l po francouzsku, pěstoval umění a literaturu miloval duchaplnou zábavu, skládal verše, hrš divadlo, všecko po francouzsku. Se svými dů- stojníky mluvil francouzsky. Německy, kde bylo třeba, mluvil a psal jen tuze nerad. A tuze nemotorně, jak svědčí málo zachova- ných německy psaných jeho listů! Do smrtis plell třelí pád se čtvrtým, mir a mich ! Sl - se, pravda, zakladatelem dnešní velmoci něme cké, ale takřka — nevědomky.
Foerster Leipzig Bedřich Moc Bedřichův Francouz Bedřich mysl Slezsko Německo Čechy Leben und Thaten Friedrich desátník Grossen hrš divadlo
28 article
— Jakkoli byl veliký pro svou osobu, ne- měl ani tušení o vznešeném pojmu národnosti Dovedl vybudovat stát, ale nedovedl založit něm národ !... napsal o Bedřichovi Fr. Ludvi Jahn, první hlasatel idey velkonémecké, aulo dila o německé národnosti, jež vyšlo půl stolet před výstupem Bismarka v) Vojsko měl Bedřich ze všech končin sme teno. Bylo Slovanů jistě ne méně, než Němeů A není nepodobno pravdě, že se Slovany do vedl se Bedřich dohovořit tak dobře anebo lép tak špatně jako s Němci. V panovnické rodině byly ostalně jisté — slovanské tradice. Bedřich měld jista dobře uchovánu v paměti památnou odpověd kterou jeho předku »velikému kurfiřtu« přines v rozhodné chvíli vyslanec od elsařského dvora Bylo po bitvě u Vrblina (Fehrbellin 1675) Švědové byli poraženi. Vévoda Braniborský chystal se připojit Pomořany ke svému panství Leč, pyšný záměr se zhatil. Císařská diplomacie jej zmařila. **) Deutsches Volksthum. Von Ludw g Fr. Jahn. Lubeck 1810. Burcovač národního vě- domí Němců, prorok idey velkého Německa, Jahn, by potomek české vystěhovalecké rodiny.
Bedřich František Jahn Bedřich Slovan Bedřich dohovořit Němec měld Švědová Pomořan Volksthum Německo Vrblina
29 article
— Nemůžeme přece dopustit, aby na s veru se usídlil nový — slovanský král ! (ein neuer Wendenkönig) . . . zněla odpověď Vídně Slavnému předkovi Bedřichovu nebylo do přáno, aby se stal »novým králem severníeh Slovanů«. Proč by nemohl být k úkolu tomu předurčen šťastný jeho polomek? Kdož vl, e psáno stojí ve hvězdách? Bedřich byl Voltei rian a skeptik, pohrdal zevním leskem, ale věři v úkoly historického poslání! Byl proniknu vědomím jeho povinnosti. — Tak jsem tedy ve třinácti měslcích po druhé vítězem! píše svému příteli, učene Jordánovi, r. 1741 z českého bojiště. Kdo by byl řekl před několika jen lely, že vychovanee Jordanův ve filosofii, Ciceronův v řečnictn Baylův v logice bude povolán sehráti — vojen- skou roli! Kdo by byl uvěřil, že Prozřetelnos zvoli si veršovee, aby zpřevracel soustavu evropských státův a seškrtal pohitické výpočty panujících králů ! . .. A svoji výpravu proli »soustavě evropských států« bral autor »Antimacchievella« vskutku do opravdy. Svým vrstevníkům na evropských trůnech pověděl perné pravdy a sám dědičný vládce absolutní, dávno před Velikou Revolu bez ostychu rozumoval o právu národů — n sebeurčeníl A veršovec byl vskutku vášnivý. Večer po bitvě, když starosti vojevůdeovské byly vyřízeny skládal svoje nálady do lehkých francouzskýeh rytmů a přátelům do všech končin posilal ver šované zprávy. Z české výpravy z vesnice nedaleko Pardu- bic, ze dne 8. dubna 1742 datovány jsou verše Ty končiny jsem jednou sobě shlédl, kde Valdštýn kdysi pyšně sobě vedl, kde v polích slavných, odmitaje mír, kdys Žižka, Čechů první bohatýr, bil nepřítele jehož dav vždy nový. zem celou obracet chtěl na hřbitovy ...
Bedřich Voltei Jordanův Ciceronův Baylův Prozřetelnos Žižek Čecho Vídeň Bedřichov učen Jordán
30 article
Necítil se Bedřich v Čechách »nepřítelem« Znal dějiny země a národa a měl k nim své sympalie. Necítil se »Němcem« naproti Čechům Slovanům. Z vojska byli mu nejmilejší »sta teční Pomořané«. A ti byli tehdy iešté Slovany Ve své »politické závěti« zvlášť důtkliv ě dopo- ručuje Bedřich svému nástupci »národ Pomo fanů«. Běhy dějin jsou nevýzpylny. Kdo vl, jak by se věci byly utvářily, kdyby Bedřich na bojištích slezských a jinde nebyl zvítězil, ale — podlehl? Co by as bylo násle- dovalo, kdyby revoluce francouzská byla pro- pukla, kdyby idea národní v proudčal duchů byla nabyla vrchu o — půl stoleu dříve, než se vskutku stalo? Kdo může říci, že Bedřich, zakladate dnešní moci velkoněmecké, nebyl by dnes sla- ven snad jako zakladatel — moci slovanské Má tak svoji zajímavost, zrevidovat občas smysl a obsah dávných suggescí školskýchl Dnes je nám Bedřich představitelem idey — nepřátelské. Podávaje svým přátelům zprávy z růz- ných bojišť, tu nesené žertovnou náladou, jindy melancholické, neviděl se nikterak zakladatelem budoucího velkého Německa. Věděl jen, že doba a chvile ukládá svoji — povinnost. A svoji povinnost konul. Než nastoupeno k bitvě u slezské Litně dne 4. listopadu r. 1757 proti přesile trojnásob mocnějií, shromáždil své důstojnictvo a vyložil, jak stojí věci. — Jsem nucen krok ten podniknout, jinak je vše ztraceno! pravil. Buď svého protivnik porazíme anebo všichni padneme. Tak my- slím, tak budu jedna t.. Jednou nepřilel, od jakého třeba se učit! Znát svoji povinnost a podle povinnosti vždy jednat! Naši Slezané mohou vyzvednout zásadu přímo ze životopisu slavného podmanitele od- půrce a vetkat ji do vlasiního praporu. J skvostná! Ať vysoko zavlaje nad hlavou v tá- boru na horní Odře
Bedřich Němec Čecho Slovan Poma Slezan Čechy Německo Liteň Odra