2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
27. března 1904. Číslo 87.
4
article
„A' cha cha!“ prohýbá se jakýs drožkář:
„kníže pán je čtverák! A cha cha. Ale to m
jen tak měříme!“
„Jak měřite — co znamená pěst?
„A — to jen tak od oka se říká: má šestná
pěsti, osmnáct pěstíl“
„Podle čeho to poznáte?
„To už tak máme v oku.
„Aha, a kolik já mám pěstí?“ táže se poela.
jejž čím dále, tím více ti lidé zajímají.
„Kníže pán? Nu — asi šestnáct,“ praví p
bedlivé rozvaze drožkář.
„I ba ne!“ blesk pojednou v hlavě poetově
skutečný vtip, „já mám jen dvě pěstě tady —.
ukázal na své ruce.
Teď se teprve všecko kolem rozesmáloa
smál se také poeta sám.
„Vidíš, Mates, pán tě dostal,“ druhové s
vysmívali.
„A ať, budem kupovat fuksa,“ odpovídá
drožkář. „Ale to vám povídám, ať žádný na mne
nepřihazuje. Ať ho má excellenc lacino!“
„Uděláme partu, žádný nepřihazovat!“ vo-
lají handlíři,
„Znamenití, znamenití lidé!“ libuje sí poet
v duchu.
„Ale dostaneme za to výkupné!“ zase
handliři.
„— — a praktičtí!“ poeta doplňuje sv j
úsudek.
Kůň je vyvolán, odhadní cena obnáší jedne
sto korun.
„Za babku,“ tiše poznamenává handlí
vedle poety.
„Sto a dvocet!“ volá drožkář sebevědomě
„— a dvacet!“ ozve se hlas.
„Oho, to jsme si neudělali!“ bránís
drožkář.
„Mne jste do party nevzali. Co je mid
vás? Chcete to dostat darmo.o
„— třicet,“ přidává drožkář. „Abys vědělí
Soupeři dostávají se do ohně, příhazuji.
Poeta trne. Už to nejde po desilkách, ale p
padesátkách korun nahoru. Což záleží tém lidem
na padesátce?
„Osm set korun poprvé — po druhé —
po třetí!“ ohlašuje dražitel. „Kdo koně koupil?
obrací se na drožkáře.
„Tady pan — pan hrabě — či co,“ ukazuje
drožkář na poelu.
Ten se choulí a krčí, až to budí v poslu
chačstvu nedůvěru.
„Osm set korun, to je hrozné — kdeje
vezmu?“ myslí si ustrašený.
„Ctěné jméno, prosím!“ naléhá dražitel.
5
article
„Eh, jako já? Ano, tak. Jan Evangelist
Babuška — —
„To je divný predíkát,“ zasyklo v zástupu
„— z Ohnivic,“ doplňuje poeta, jenž s
trochu vzpamatovává, své literární jméno.
„A — přece šlechticl“
Poeta s těžkým srdcem položil na stůl st
korun, celé své jmění a řekl, že ostatek doplatí,
pošle po sluhovi, který si koně odvede.
„Ale, kdybyste si jej do dvacetičtyř hodin
nevyplatil, propadno tento obnos!“ upozorňuje
úřadnik.
Poeta hluchý, němý dere se zástupem.
„Pane hrabě, jářku, dostanu dvacet koru
nek,“ hlásí se drožkář.
„Za co?“
„Za co, pane barone?““ slevuje na titulu
táže se drožkář udiveně. „Což jsem nekupova
fuksa — bylo to málo namáhání??
„Tak si koně nechte!“
„A to by moh' říct ňáký — —“ drožkář si
odplivl. „Mrchu slepou, odřenou, já bych jí ne-
chtěl ani za stotku.í
„A my dostaneme taky čtyřicet korunek, že
jeme neházeli!“ křičí několik hlasů.
„Nemám s sebou peníze — nemám
„Ha ha, panák, jde na dražbu a nemá groše
Chudá furiel
Bohatý pot skrápěl skráně poetovy. V t
chvili zmizely všecky dobré vlastnosti koňařu
„Dejte sem teda hodinky!
„Vrafte mi mě peníze a nechte si koně!“
úpěl prosebně.
„Slepejše starého nám chee pověsit na krk
I ne, tak hloupí nejsme!
Několik rukou napřahovalo se po řetízku
od hodinek. Nemohl zde už vydržeti. Vyškubl s
jím a utíkal ze dvora jako štvaný. Za ním ozýval
se pustý smích a lání.
Za půl hodiny teprve se zastavil, ohledl se.
zdali ho nepronásledují a když viděl že ne, setřel
pot s čela. Co teď? S touto novinou a bez haléře
nesmí domů. Vydal se na pouť po redakeích a po
nakladatelstvích. Sliboval práci, velkolepou práci
jaké ještě nebylo. Závdavek na honorář chtěl
Ale tihle páni jsou velmi střízliví. Napřed prý
vidět — vidět rukopis.
Jan
Evangelist
Babuška
Ohnivice
6
article
„Koupil jsem koně — prosím vás — příše
bych o závdavek, o celých sto korun!“
Nakladatel ztrnule se naň zahleděl.
„Na co potřebujete koně, prosím, na c
Což nejezdite na Pegasu?
Bylo to namáhání, než sehnal na různých
místech čtyři sta korun. Za to slíbil všude jednu
a tutéž práci. Zaprodal svého ducha a — ješto
nemá dost! Ale napíše to, napíše; jenže to ne-
bude óda, spiše báseň výpravná — a ani báseř
to nebude, ale prósa, praprostá, však jedovatá
prósa.
Ještě tři sta korun musí mít. Na štěstí má
knižku poštovni spořitelny, vzpomněl si. Na
poště však vydali na okamžitou výpověď jenom
čtyřicet korun. Zas je po naději. Tedy vypůjčit
si. Lital od známého ke známému, necítil hladu
ani únavy — sehnal konečně potřebný obnos. Na
týden — čtrnáct dnů půjčili mu menší obnosy.
Zemdlen, přišel s večerem domů. Žena nai
nemluvila a on byl rád. Však, kdyby věděla,
mluvila by! Dobře, že neví.
Ráno, po bezsenné noci, vybral na poště
druhých čtyřicet korun na možné výdaje a pal
šel pro fuksa. Najal k němu člověka a hajdy
na dráhu. Jen už aby to měl s krku. Oddechl si
když eskorta odjela.
„Milý Bartoloměji, tys mi dal práci!“ po
vzdechl si, jda domů.
Dva tiché dny uběhly, dva „dny noremní
jak on říkal, když choť uložila si největší půst —
mlčení.
Třetího dne k večeru pod okny ozvalo se
smutné zaržání. Puzen neblahou předtuchou
spěchal k oknu. Dole čeledín uvazoval fuks
k domovním vratům na kliku.
„0, 6 — —1
Čeledín přišel s lístkem. Byl krátký:
Pane!
To bych musil být taky osel, abych za
takového slepého hajtra dal osm set korun.
Ani za osm korun ho nechci pro ostudu. Nechte
si ho! Věčně se vás zříká
Bartoloměj Drchota z Balíkova.
„Tohle je ale konina!“. řekla paní, drti
ubohého muže přísným pohledem.
Jen aby to neřekl také čtenářl
Ted
Bartoloměj
Drchota
Balíkov
7
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
Japonský panmongolismus.
Bílé plemeno dost lhostejně hledí vstříe
nebe pečí, jež mu hrozí od nejzazšího Východu,
jež ohrožuje nejen jeho samostatnost hospodář
skou, ale mělo by v zápětí i nezměrné převraty
sociální. Diplomacie kojí se blahou nadějí, že
válka rusko-japonská zůstane lokalisována
rovnodušně hledí vstříc výsledku zápasu mezi
plemenem žlutým a bílým. Neboť že tu nejde
o pouhý spor o Koreu, že Japonsko chová da-
lekosáhlé záměry, zjednati pomocí čtyřstamillio-
nové říše čínské převahu plemeni žlutému, jest
čím dál tím zřejmější a slavný francouzský
orientalista Ular, líčí co dosud v tomto směru pro-
vedeno, velmi názorně ve článku, na nějž pou-
kazuje dr. Bořivoj Prusík v šestém svazku
»Nové české revue«, jímž dokončeno prvé půl-
letí tohoto měsíčníku. Redakci podařilo se zí
skati spolupracovníky zvučných jmen ze všech
oborů a již prvé půlleti tohoto sborníku vyzna-
menává se bohatým obsahem a zajímavostí
vnitřní hodnotou uveřejněných článků.
Nebezpečí, jež by pro Evropu mohlo vznik-
nouti od žluté racy, bylo a jest často podceňo-
váno. A přece je to nebezpečí vážné a aktu-
ální právě nyní. Některé státy chápou hrozivou
situaci a snaží se obrannými prostředky stavěti
hráz záplavě žlutých.
Nejvíce pociťují nebezpečí toto Spojen
státy severoamerické. Pro ně vpád Číňanůje
horším moru i války. Lodi přicházející z Ti-
chého oceanu jsou podrobeny hotové karantenět
Číňané jsou se strany celních úřadů považován
za kontrabant, jsou při vstupu na půdu ameri-
ckou zatýkáni, vypuzováni a zpět odesíláni. Ni
to nepomáhá. Čiňan přijde skromňoučce, pro-
dírá se třeba v noci pustými kraji; ale kone
konců přece jen dotře se k silným koloniím čín-
ským v Nov. Yorku, San Franciscu, Nov. Orle
ansu aj.
doktor
Prusík
Číňan
Korea
Japonsko
Evropa
York
San Francisko
8
article
Kolonie ty rozvijejí se hospodářsky nad
míru rapidně. Tak na př. skoro všude maj
zmonopolisovány prádelny. Konkurovati s nim
je nemožno. Jejich tarif je tak nízký, že ame-
rické prádelny šmabem hynou. Jejich polní ho-
spodářství v Kalifornii désí už i státní inspek
tory agronomní: rolníci američtí jsou čínským
rolníky skoro ubíti.
Ale nejen Amerika, i Australie, hollandsk
Indie, Birmanie, Assam, francouzská Indočína
Sibíř znají dobře činský problém.
Jde o to, kdo jednou ovládne kolosa čín-
ského, kdo bude říditi směr panmongolismu.
tu střetly se dvě říše: jedna deroucí se k Ti
chému oceanu, druhá tlačící se na pevninu
Rusko a Japonsko. Boj o Koreu je počáteční
bod. Boj o nadvládu nad Čínou, Mandžurskem
a nad panmongolismem vůbec je konečným
hodem rusko- japonské války . ..
Panmongolismus japonský měl proti pan-
mongolismu ruskému značné výhody: především
příbuznost duševní, kulturní i původu Číňanů
Japonců je tak jasna, že sblížení obou národ
je daleko možnějším než sblížení Číňanů
Rusů, k nimž pohlíží každý Mongol s nedů
věrou.
Dále: Japonci jsou národem špehounů
široce rozvětvený špehounský systém proniki
po celá dvě stoleti celý národ, vnikal i do
rodin a nebylo intimního kroužku, v němž by
nebyli špehové. Otee nedůvěřoval synovi, bratn
bratru. Tento systém padl v Japonsku teprv
asi před 35 lety. Ale byl tento špehounský vý-
cvik pravým štěstím pro Japonsko, pokud šlo
Činu. Nikde emissaři nedovedli tak vniknout
mezi lid a prokázati tolik platných služeb státu
jako emissaři japonšti v Číně.
Číňan
Japonec
Rus
Mongol
Kalifornie
Amerika
Austrálie
Indie
Birmanie
Ásám
Indočína
Rusko
Japonsko
Korea
Čína
Mandžursko
9
article
První útok na Čínu — válka čínsko-japon-
ská — skončil pro Japonsko Pyrrhovým vítěz
stvím. Ale Japonsko, jsouc v rukou Anglie, po-
stavilo se od té doby do jedné řady s evrop-
skými velmocemi a reklamovalo pro sebe stejná
práva na pobřeží čínském: otevření přístavů
obehodních, povolení určitého terrénu k vybu-
dování konsulátů a obydlí pro japonskou kolonii,
nedotknutelnost nejen pro konsuly, ale i pro
členy japonské kolonie atd.
Evropské státy i tu podceňovaly význam
Japonska, soudíce, že jim v něm vyrůstá pouze
obchodní soupeř. Idea panmongolismu, která už
tehdy vedla kroky Japonska, byla Západu skoro
neznámou.
Ale Japonsko, vedeno přelidněností svých
ostrovů, zcela přirozeně tihlo na pobřeží asijská,
tím spíše, že dralo se vlastně jen mezi spříz-
něný národ čínský. Nevnášelo v Čínu cizí, zá-
padní kulturu, nýbrž kulturu činské zcela blízkou
nechtělo Čině bráti z ruky její bohatství, nýbrž
jen míti na něm svůj podil.
Pyrrhův
Čína
Japonsko
Anglie
10
article
Státní převrat z r. 1898 Japonsku značno
ulehčil úlohu: od té doby čínská strana reformní
začala pracovati ruku v ruce s japonskou pan-
mongolskou stranou. Tehdy založen i společný
orgán téchto čínsko-japonských snah společných
»Kongregace východní civilisace«. Prine Konoyé
zorganisoval společnost tuto tak dokonale, že
snad jediná organisace Jesuitů může se ji vy
rovnati.
Ani rok 1900 neuškodil této akci panmon-
golské; naopak ukázal jasné Číňanům rozdí
mezi Evropou a Japonskem. Japonci počínali si
tehdy nadmíru politicky. Kdežto Evropané vnu-
covali se Číně svými výrobky, čekalo Japonsko,
až Číňané sami budou japonské výrobky poža-
dovati. A tu zas podobná řeč a písmo byly Ja-
ponsku velmi nápomocny. Nesčislní obchodní
cestující japonští oděvem i řečí málo lišili se
od Číňanů, byli všude přijímání s daleko menší
nedůvěrou, než evropští agenti. A tak v krátké
době Japonci v obchodním světě čínském nabyli
váhy netušené.
Číňan
Japonec
Evropan
Japonsko
Evropa
Čína
11
article
Když po válce čínsko japonské idea impe-
rialistů japonských o nadvládě Japonska nad
Čínou ustoupila zdravější idei koalice čínsko-
japonské, tu nastaly Číně nové a nové potřeby.
Poněvadž koalice činsko-japonská je vysloveně
koalicí proti evropskému Západu, proto bylo
třeba, aby Čína měla armádu, jež by stála na
výši doby, a aby měla ústřední vládu jednoli-
tou, moderním duchem prodehnutou a o vymo-
ženostech evropských řádně informovanou. To
vše Japonsko už mělo, Číně však to scházelo.
Vojenšti instruktoři z Evropy, kteří měl
zmodernisovati čínskou armádu, mnoho nepoři-
dili. Neznalost povahy činské a narážení na ko-
pyto evropské byly tu hlavními překážkami. Po
nezdařeném pokusu s evropskými instruktory
došlo na japonské důstojníky, kteří konečně pro-
vedli potřebné reformy v čínské armádě, kteří
však též vnesli mnoho japonského do vojsk
čínského. Po sblížení v obchodním světě nastalo
sblížení v armádě. Zbývala ještě jedna důležitá
reforma: výchova mládeže . .. I tu Evropané
potkali se s nezdarem. Výzva vlády čínské roku
1896, by mládež čínská byla posílána na studie
do Evropy, zůstala v celku bez povšimnutí.
zase přicházejí na řadu Japonci.
Evropan
Japonec
Japonsko
Čína
Evropa
12
article
Slavní reformátoři činšti K'an-ju-vej a Lian-
k'i-čao vybízejí r. 1897 a následujícího horlivě
k povolání japonských učitelů do Číny. Zajímavá
je jejich argumentace :
»Japonsko je naším sousedem, jeho zřízení
vládní podobá se našemu, jeho idey sociální
jsou nám pochopitelny. My jsme s Japonci spři
buzněni původem, mravy i systémem vládním
Jejich knihy jsou pro nás čitelny, jejich šat
obydlí podobají se našemu . . .«
Zatím už emissaři japonští byli činným
v Číně i na poli kulturním. Jejich přičiněním
založeny časopisy čínské, jazykem přibližené
však japonštině. Japonští emissaři, čerpajíce
moudrost svou z Berlína a Oxfordu, vydávali
německé a anglické klassiky v směšně laciných
vydáních. V Tokiu zřízena pro Číňany »Škol
všeobecné civilisace«, kde chovanci brali na se
pomalu ráz japonský a nasakovali panmongoli-
smem japonským.
Lian
Japonec
Číňan
Čína
Japonsko
Berlín
Oxford
Tokio
všeobecný civilizace
13
article
Roku 1902 zřízena další instituce »Společ
nost pro podporu cestování v cizině« se sídlem
v Šanchaji a v Tokiu. Cizinon je tu miněno
pouze Japonsko
Nedosti na tom: zřízovány četné školy
střední i nižší, v nichž vesměs duch byl roz
hodně přiznivý koalici čínsko-japonské.
Nejmocnější však prostředky »Kongregace
východní civilisace« jsou v Šanchaji založený
časopis »Tun-ven-hu pao« a universita »Tun-ven-
ču-juan«. Tento čin byl monumentálním zpeče-
téním koalice čínsko-japonské. Řeči při inau-
guraci university pronesené nikterak toto výbojné
stanovisko proti Evropě netajily. Jako na po
směch byli k slavnosti tak ostře protievropsk
pozváni i evropští vyslanci. A pánové ti, nepo
chopivše směšnost svého postavení, na slavnost
se v parádě dostavili . .
Universita šanchajská, založená panmon-
golskou kongregaci, má vyučovací jazyk činský
a professory — Japonce! Hned v prvním roce
měla 170 posluchačů rekrutovaných ze sféry
vyššího úřadnictva a velkoobehodniků.
Úspěch tak pronikavý měl v zápětí jinou
koncessi: universita pekinská svěřena Japoneům
k reorganisaci. Věc ta má dalekosáhlé následky
universita pokinská, až posud doména evrop-
ských professorů, přechází rázem v ruce japon-
ské. Japonský duch vniká do duší čínských stu-
dentů na dvou rozsáhlých učilištích !
Japonec
Šanchaj
Tokio
Japonsko
Evropa
14
article
Než panmongolismu jsponskému staví se
posud v cestu tři velké překážky: je to pan-
mongolismus ruský, jenž béře se za týmž eílem,
jako panmongolismus japonský, jda ovšem ce-
stou poněkud jinou; je to dále čistě čínská ná
rodní a národohospodářská akce, jež dospěvš
k vědomí sebeochrany, postaví se nepřátelsky
proti Japoncům i proti Rusům, a konečně jeto
politický duch, jenž vládne v panmongolismuja
ponském.
Panmongolismus ruský je bez odporu moc-
ným a nebezpečným soupeřem Japonců. Důkazy
ohromujícího úspěchu ruského u čínského dvora
jest vpuštění Rusů do Mandžurie, Mongolskaa
Tibetu. Car má nesmírný vliv na dvůr čínský
Japonci na lid. Při střetnutí se obou panmon-
golismů — ve válce rusko-japonské — může
nastoupiti revoluce lidu, jaké nebylo v historii.
Proto považuje Rusko především za svou po-
vinnost zničiti Japonsko a s ním i panmongo-
lismus japonský. Vítězství v této válce bude
míti v pravém slova smyslu světový význam.
Budoucnost ukáže, na kterou stranu se vítězství
to přikloní . ..
Japonec
Rus
Rusko
Japonsko
15
article
= Marconiová telegralie bez drálů. Z Říma se
eznamuje: Guglielmo Marconi mešká zde od několika
dnů a byl přijat králem Viktorem Emanuelem ve
dlouhé audienci. Marconi přibyl do Italie a prohlédl
nově zřízené stanice pro telegrafii bez drátů. Nej-
důležitější z těchto stanic jest v Bari na Jaderském
moři. Bude uvedena v činnost již v několika dnech
a bude prostředkovati telegrafní spojení Ilalie přede-
vším se stanicí v Baru na Černé Hoře a pak s ostat-
ními zeměmi balkánskými. Ještě znamenitější jest sta-
nice v Piuse, jež má zprostředkovati telegrafní spojení
s Argentinou. Ovšem doznává sám Marconi, že uplyne
as ještě pět roků, než tatu stanice bude moci dostáti
svému úkolu, neboť telegrafle bez drátů potřebuje
ještě velmi mnohého zlepšení. Nyní daří se telegra-
fování bez drátů přes moře jen v noci a za určitých
podmínek. Marconí se neustále snaží, aby zlepšil svůj
systém až do té míry, aby byl neodvislý na atmosté-
rických vlivech a doufá, že příštího podzimku bude
moci zahájiti pravidelné telegrafní spojení mezi An-
glií a Kanadou. Až doposud jest v Evropě osmdesál
stanic Marconiových, výhradně na pobřeží moře, pro
telegrafní spojení s válečnými a obchodními loděmi.
Guglielmo Marcoň
Emanuele
Marcoň
Italia
Řím
Bari
Černá hoře
Argentina
Kanada
Evropa
Marconiový
16
article
Značný význam má telegrafie bez drátů ve státě konž-
ském, kde poskytuje značné výhody proti obyčejné
telegrafii, Japonské válečné lodstvo nemá přístrojů
Marconiových, Rusko hodlá učiniti pokus s přístroji
Marconiovými nejprvé pro lelegrafní spojení přes
Bajkalské jezero. Poněvadž namnoze jeví se nedosta-
tek personálu pro stanice Marconiovy, pomýšlí sev
Italii na zřízení školy pro telegrafii bez drátů.
= Stěhování z Islandu do Kanady. Roku 1900
nabylo stěhování z Islandu do Kanady značného roz-
voje, nebol neměně než 2000 Islandanů opustilo
ostrov. Letos zdá se, že vystěhovalectví nabude ještě
větších rozměrů. Dle kanadskýcn časopisů vyslala
tamní vláda jednoho ze svých nejlepších vystěhova-
leckých agentů, M. Paulsona, na Island. Jest nejčel-
nějším členem islandské církevní obce v Americea
vydavatelem časopisu pro islandské vystěhovalce ve
Winnipegu. Paulson poskytuje vystěhovalcům hojné
zálohy na cestu, tak že lze očekávati vzrůst vystěho-
valuctva.
Marconiový
M Paulson
Paulson
Rusko
Marconiův
Island
Kanada
Winnipeg
17
article
= Skrytý pokoj na zámku Glamis. Z Londýna
se oznamuje: Nedávné úmrtí lorda Strathmora při-
pomenulo opěl pověstný skrytý pokoj na zámku Gla-
mis, ve skotském hrabství forfarském. Na tomto
zámku nalézá se pokoj, jehož poloha a vchod jsou
nezasvěceným osobám naprosto skryty. Báječné hi-
storky, jež se k tomu pojí, dodávají této okolnosti
tajemné pozadí. „Truth“ píše o tom: „Dědicové zná-
most o poleze tohoto pokoje po mnohá pokolení peč-
livě tajili. Vchod do pokoje smí dle rodinných zákonů
býti znám toliko třem osobám: majiteli, jeho příštímu
dědici a správci zámku anebo řediteli panství v Edin-
burgu. Nehledě k pohádkovým přídavkům, vypravuje
se, že toto tajemství má osudný vliv na členy rodiny
kteří o něm vědí. Nedávno zesnulému lordu. Strath-
more-ovi radil jeho starší bratr, jenž byl před tím ma-
jitelem zámku, aby se hleděl příšerného onoho vlivu
sprostiti modlitbou, on sám prý marně se pokoušel
sprostiti se ho úštěpky. Poslechnuv této rady, dal lord
po celý svůj živol sloužiti každodenně v zámecké
kapli mši. O jeho předchůdci se vypravuje, že se vážně
pohněval pro tento pokoj se svou manželkou. Z
několikadenní jeho nepřítomnosti na zámku napadlo
jebe manželce a hostům na zámku, hledati onen t-
jei. ý pokoj. Chtěli z oken všech přístupných pokojů
vyvěsit po bílém šátku, neboť nepřístupný pokoj mě
okno a musil býti takto nalezen. Ale zatím, co horlivě
prováděli tento nápad, vrátil se neočekávaně lor
Strathmore a velmi se pohněval na svoji manželku,
že byla dost pošetilá a svolila k tomu.
Strathmora
Dědicová
Londýn
Gl
Edina
18
article
= Objevení zbytků fenického chrámu. O kopání
jež provedeno v květnu a v červnu m. r. ottomanským
museem cařihradským za řízení Macridy beje blíže
Saidy (Sidonu), oznamují se následující podrobnosti:
Krajina, hodinu severně od Saidy na řece Nachr el
Avli (Bostrenus), byla navštívena již Renanem, ale
nerozpoznal, že tu stával chrám. Nad úrovní řeky
poněkud opodál od břehů, zvedá se zdivo, čtyřnásobné
řady balvanů, jež se opírá o horskou stráň v pozadí
Balvany více než metr dlouhé a příměřeně široké, tvo-
řily podezdívku terrasovité stavby. V těchto místech
bylo již dříve nalezeno několik nápisů, oznamujících.
že Bodastart, vnuk Ešmur-azara, postavil chrám
Ešmun-sar-Kodešovi, a sice nalézaly se tylo nápisy
ve třetím pořadí balvanů a na oněch stranách kamenů
jež byly k sobě obráceny, takže zůstávaly stále ne-
viditelny. Toto vnitřní zdivo bylo tedy patrně původní
obě řady vnější pak byly připojeny jako opory, avšak
proč nápisy upraveny, aby zůslaly skryty, není dosud
vysvětleno, rovněž ne, proč se tyto nápisy, jichž dosud
nalezeno deset, vyskytují tak četně. Budova musila
mít výšku nejméně 20 metrů na kopci, k čemuž se
nahoře pojila terrasa. Na kopci nalezeny četné zlom-
ky votivních darů z nejrůznějších dob: starofenické
majolikové sošky, egyptský nápis ze 4. století před
Kristem, části mramorových sošek z doby řecké, malá
zlatá hůl Aeskulapova. Jest to poprvé, co nalezeny
a prozkoumány zbytky fenického chrámu. Strabo r
958 mluví o háji Aeskulapově mezi Berytem a Sido-
nem; bude to as týž chrám. — Na jedné hoře blíže
Renan
Bodastart
Ešmur
Ešmun
Kodeš
Krist
Aeskulapův
Strabo
Beryt
Sido
Said
Sidon
19
article
Saidy nalezeny četné hlíněné sošky Astarty, zde pa-
trně byl chrám Astarty. Astarta s hadem na ňadrech
bezpochyby přispěla ke vzniku legendy o smrti Kleo-
patřině, jež se dala oslavovat jako Astarta. Ve městě
samém nalezeny hellenistické náhrobní stély s ba-
revným malováním ve značné hloubce; řecké nápisy
označují žoldněře městské stráže, kteří bezpochyby
padli na těchlo místech. Konečně objeven byl v po-
hřebišti na hoře za Saidou dobře zachovaný mramo-
rový sarkofág prosté krásy a znamenitého uměleckého
účinku, kde uložena byla ženská kostra
= Vzduch v lendýnských tunslech. Při značném
počtu podzemních dráh londýnských uznána v po-
slední době potřeba, prozkoumati vzduch v tamních
tunelech. Bylať na snadě domněnka, že vzduch v nich
as nebude právě zdravý, ba tvrzeno dokonce, že ne-
bezpečí nákazy při této podzemní dopravě jest značně
vyšší. Poslední výzkumy, jež provedl dr. Tebb, měly
v tom ohledu výsledek velmi uspokojivý. Ovšem dluž-
no uvážit, že mají především platnost pro zimu.
Astarta
Tebb
Said
20
article
Určovány temperatura, vlhkost a proudění vzduchu
a pak především obsah kyseliny uhličité a bakterií
a sice zkoumán současně vzduch na ulici a vzduch
v tunelu. Střední temperatura byla, jak se v zimě roz-
umí samo sebou, v tunelu vyšší než na ulici, totiz
14 proti 7; také vlhkost vzduchu byla na ulici menší
než v tunelu. Proudění vzduchu kolísalo mezi 11
až 8 kilom. za hodinu, podle místa jedoucích vlaků
Zvláště zajímavé bylo zkoumání o obsahu bakterií.
poněvadž dokazuje, že v tem chledu jest poměr na
ulici horší než v tunelu. Výsledky možno považovati
za spolehlivé polud, jelikož konány pokusy na různých
místech s týmž výsledkem. V témž množství vzduchu
nalezeno na ulici 459 mikroorganismů, schopných
vývoje, na plošině tunelu 114 a ve vagonu podzemní
dráhy 218. Za různých dob denních jevily se velik
rozdíly, což jest vysvětlitelno vlivem prachu, jeho
množství řídi se dle četnosti dopravy a jiných okel-
ností. Tak napočítáno mezi 2. a 6. hod. ranní na ulic
jen 52, v tunelu 54 mikroorganismů, mezi 6. a 10. hod
dopolední 412 proli 249, mezi 10. hod. dopol. a 2. hod
odpol. 455 proti 102, mezi 2. a 6. hod. odpol. 427 proti
54 a mezi 6. hod. odpol. a 10. hod. večer 574 proli
21
article
111. Rozdíly mezi vzduchem na ulici a vzduchem
v tunelu dopadly tudíž skorem vždy značně na pro-
spěch tunelu. Možno tudíž předpokládat, že bezpro-
střední nebezpečí nákazy v tunelu jest menší než na
ulici. Také co se týče obsahu kyseliny uhličité jevilo
se značné kolisání podle doby denní a sice opět v po-
měru k četnosti dopravy. Na zastávkách podzemní
dráhy stoupal obsah kyseliny uhličité od hodin ran-
ních až do večera od 3.5 na 9.3 v 10.000 dílech. D
Tebb soudí, že tento stav vyžaduje nápravy, tak aby
zvýšení nad 6: 10.000 zamezen byl přiměřeným vě-
tráním. Ovšem není také větší množství kyseliny uhli-
čité ve vzduchu nezbytně škodlivé zdraví, nedruží-l
se k tomu zároveň značný podíl bakterií. Účinky ky-
seliny uhličité jeví se v podstatě tím, že podporuj
vnímání jedovatých zárodkův a jejich vliv. Poďzem-
ním dráhám nelze v té věci činit zvláštní výčitky
neboť ve vagoně rychlíku při piném obsazení a z-
vřených oknech, při nedostatku příměřené venlilac
není vzduch nikterak lepší.
23
article
Šachy-
Pořádá J. Rašovs ký.
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský,
Uh. Ostroh, Morava.
Úloha č. 52. (Manch. N. Nachrichten.)
B. Přikryl, Křižanovice.
J Rašovs
J Rašovský
B Přikryl
Morava
Křižanovice
24
article
Mat ve 4. tazích
25
article
Partie čís. 33.
v listopadu 1902.
Hrána v Praze
Střele
gambit.
22. Se1—a3 1c) Sc8—f5
1. 62—e4
e7—e5
23. Ddl—d6 Vh8 —h7
2. 12— f
e5XKf4
24. Val—d1 Jb8—d7
d7—d5
3. Sf1—c4
25. Sh5Xg6-+ Je7xKg6
Ddsxch4-
4. Se4xkd5
26. Vd1—g1 e) 0—0—o
27—g5
5. Kel—fi
Jd7—fs
Dh4—hs
27. Vg1Xg6
6. Jg1—f3
Jg8—ez
7. Jb1—es
28. Dd6—f6 Sf5xK ge
c7—c6
8. d2—d4
29. Sa3xf8 Sg6—h5
9. Sd5—c4
Sf8—g7
30. Dí6—f5 +- Vh7—d7
h7—h6
10. h2—h4
31. Sf8—d6 Sh5—f3+
11. Sc4—e
g5— gi
32. Kh1—h2 e4—e3
f4—f
12. Jí3—h2
33. Kh2—g3 e3—e2.
13. g2xk f
g4—g
34. Kg3—12 h6—h5g
f7—
14. 3h2 —gt
35. Df5—e6 h) 8f3—d5l
Sa7xkes
15. Jg4—e5
Vds—e8
36. De6—h3
16. 13—f4?b) Dh5—gsl
Sd5 —e0
37. Kf2—e1
g3—g2-
17. Se2—h5
Se5d4-
38. Dh3—d31) Se6—gt
18. Kf1—gl
39. c3—c4 Vd7xc de
g2xch1D-
19. Kg8—hs
Sd4xem
40. Dd3x«d6 Ve8 —ds
20. Kh2)chí
f5 X KKe4
a bílý se vzdal.
21. b2xkcs
Poznámky O. Dílrasa.
a) K vůli zajímavosti volných partií možno si někdy
i ne přílis odůvodněnou oběť dovoliti. Ve vážné
partii hrál bych 11. . .. Dg6, což vyrovnává hru
Dobývá sice dámy, ale za přiliš značnou cenu. Lé
bylo 16. dXKce5.
c) Bílý vede útok velmi dobře, avšak materiálná pře-
vaha černého musí při korrektní obraně přijíti ku
platnosti.
Kdyby 24. ... Dxh5; tedy 25. Dd8-+ a 26.
De7++. atd.
Bílý nemá lepšího tahn.
Dovedným manevrem střelce uvolní černý nebybné
věže a rozhodne partii ve svůj prospěch.
Hrozí 35. . . . Sg4 a 36. . . . VXds.
By po 35. . . . Sg4 mohl hráti 36. fo
Kdyby 38. f5 tedy VXd6 39. fXe6 VXe6 a prot
hrozbě Vdl-+- není obrany.
Partie čís. 34.
sh
Ddsx
Dd
Sd
Df
O Dílrasa
Lý
jít 7 + +
Praha
Val
d 5 3
Jd 7
Sf 8
e g 5
sa 7
c 7
Sf
f 5 +vh 7
Kh 1
e 4 — e
h 2 33
Kh 2
Vd
Sd 5 — e 0 37
h 5
f 5 X Kke 4
26
article
Hrána v Riceově turnaji v Monte Carlu 1./3. 1904.
Hrána v Riceově turnaji v Monte Carlu 1./3. 1904.
— Riceův gambit. —
Bílý: v. Schewe
Černý: Fleischmann.
1. 62—e4
e7—65
19. d5—d6+- Kg8—g7
2. f2—f4
e5xkc f4
20. Dd1—e1 Jb8—e6
3. Jg1—f
g7—g5
21. Sc4 —e6.
Df5—f4
4. h2—h4
g5—g4
22. d6—d?
DíaXch4-
5. Jf3—e5.
Jg8—
23. Jg5—hs
Sc8—d7
6. Sf1—c4
d7—d5
24. Se6xkd?
Ví8—f7
e4 xx d5
Sf8—de
25. Sd7—e6
Ví7—f0
8. 0—o
Sd6xKe5
26. Se6— ck
Va8—f9
9. Ví1—e1
Dds—-e7
27. De1—e
Jc6—da
10. c2—e3
f4—f
28. De3—e7-- Kg7—hs
11. d2—d4
Jf6—e4
29. De7xc7
Jd8—e6
12. Ve1 xKe4
Se5—h2-
30. De7—e5
Je6—f4
13. Kg1xch2
De7xe4
31. De5—g5 Jf4X«g21
14. Sc1—g5a
g4—g3-
32. Dg5xh4 Jg2xh4
15. Kh2— ht
f7— p
33. KŘ1—g1 17—hs
16. Jb1—d21b) De4—f5
17. Jd2xf3 c) f6xg5
34. Se4—d5 g3—g2
18. JfsxKg5
a bílý se vzdal.
POZN
A MKY
a) Tah 14. g3! s násl. 15. Sd3 a 16. c4 jest v této
posici pro bílého nejlepším a zjednává mu dobrý
útok. Proto se variantě této vůdci černých v druhé
polovici turnaje pečlivě vyhýbali a volili Jasnogrod-
skiho tah 10. . . . Jh5.
Na 16. SXfe násl. fg2-. 17. Kgi De3+ atd.
c) Odtáhne-li střelcem násl. 17... g2+ a 18. Dhs.
d) Jestli 35. Sc4 tedy Ví3 36. Kh2 Vrí atd.
Úloha č. 53. (Šachmat. Obozrěnie.)
M. Rothstein, Komorovec
Ricův
Schewe Černá
Fleischmann
Df
Jg
Sd
jít 1
Jc
jít 7
jít 5
jít 3 +
M Rothstein
Komorovec
Monte Carlo
Jg 8
Sf
Sd 7
e 7
kg
4 20
c 4 d 7
d 5 24
Dd
e 7 27
Jd 8
jít 7
Jg 2
Kh 2
KŘ 1
Kh 2 Vrí
27
article
Mat ve 2. tazich
28
article
Zprávy sachové,
Praha. Šachový klub »Dobruský« vypisuje
dva tumaje: A. pro silnější a B. pro slabší hráče.
Vklad obnáší 1 K. záruka 2 K, jež po ukončení tur-
naje se těm, kdož celý turnaj dohrají, navrátí. Na
ceny věnováno 30 K. S první cenou odděl. A. spo-
jen jest titul championa klubu »Dobruský«. Tur-
naje počnou 7. dubna 1904 a do té doby přijímají
přihlášky pokladník a jednatel. Turnajů mohou s
zúčastniti i ti, kdož do té doby nově v klub vstoupí.
Zápisné obnáší 20 hal., měsíční příspěvek též 20 hal.
Jour-fixy konají se každý čtvrtek večer v místnosti
klubovní v Praze—VII., Letohradská ulice, restaurace
»u elektrické dráhy«. — Následkem pokročilé doby
upuštěno od uspořádání VI. hromadného zápasus
»Č. sp. šach.« a ujednáno sehráti 4 kousulfační
parie. Doba dosud není stanovena. — Člen klubu
pan T. Sika sehrál po ukončení turnaje v kavárně
»Sport« 9 partií simultánně, z nichž za 11/4 hod. vy-
hrál 5, prohrál 3 a 1 remisoval. Den na to sehrál
8 partií v »Dělnickém šach. klubu«, z nichž 6 vyhrál
a 2 prohrál. — Předsednictvo klubu žádá ještě jednou
důrazně členy, by vypůjčené knihy do týdne
knihovníkovi odvedli
Praha. V místnostech »Českého spolku šacho-
vého« v Praze vypukl dne 14. března t. r. oheň, který
zničil mimo jiné i cennou knihovnu a archiv »Č. sp.
šach.« Přátelé spolku, kteří by předsednictvu ve
znovuzřizování knihovny darováním různých kniha
časopisů nápomocni býti chtěli, nechť nabídky a zá-
silky své zašlou co nejdříve p. J. V. Štefanydesovi,
Král. Vinohrady 1030.
Dobruský
Štefanydes
Král
Praha
Dobruský
Vinohrady
Český spolek šacho
29
article
Match dra. Laskéra s drem. Tarraschem odložen
až na rok! Myslíme, že se ho vůbec nedočkáme. —
Čigorin na cestě do Ameriky stavi se v Lodži, kde
produkovati se bude ve hře simultanní a sehraje ně-
kolik volných partií se Salvém a Rubinsteinem. —
V Cambridge Springs bráti budou následující mistří:
dr. Lasker, Maroczy. Janowski, Schlechter, Čigorin,
Teichmann, Marco, Mieses. Lawrence, Pillsbury, Mar-
sball, Napier, Showalter, Lipschůtz, Barry a Hodges.
Jak vidno, bude boj tuhý. Během turnaje vydáván
bude denně list, který obsahovati bude veškeré partie,
zprávy a zajímavosti turnaje se týkající. Obnos
2 K 42 hal. nutno zaslati na adressu: Herrmann
Ridder, P. O. Box 1207 New York. (Pořadalel rubriky
je ocholen společnou objednávku vyříditi). — Veškeré
partie letošních turnajů v Monte Carlu vyjdou ve4.
až 7. čísle »Wiener Schachzeitung«. — Nakladatel-
ství F. Šimáčka v Praze vydalo knížku »Šachy « od
O. Důrasa. Populárním slchem psaná knížečka tato
určena jest pro ty, kteří se začátky královské hry
seznámiti se chtějí. Žádáme proto české šachisty, by
hojně spisek tento mezi svými známými rozšiřovali.
Cena 40 hal.
1921/a04.
Listárna šachů.
Jar. T. Praha. Nehodí se. Račte však pokra-
čovati. Prosíme o bližší adresu.
Salvý
Rubinstein
Lasker
Marocza
Janowský
Schlechter
Čigorin
Teichmann
Marco
Mieses
Lawrenc
Pillsbura
Napier
Showalter
Lipschůtz
Barr
Hodges
F Šimáček
O Důrasa
Amerika
Lodž
Cambridge Springs
Mar
New York
Monte Carlo
Praha
Wiener Schachzeitung
Herrmann Ridder
30
article
Forman (chlormethylmenthyl-
aether) klinicky vyzkoušen av
kruzích lékařských označen ne-
jednou přímo jako ideální
prostředek proti rýmě
Při slabé rýmě upotřebíme for-
manové vaty (krabička 40 h).
Při silné rýmě doporučuje se uží-
vání formanových pastilek (75 h)
— ovšem jen na lékařský před-
pis — k vdechování nosem po-
mocí vdechovacího přístrojku
Učinek jest překvapující, při po-
čínající výmé skoro nepochybný.
Na skladě ve všech lékárnách.
4891
Forman
31
title
Františko-lázeňský
Františka
32
article
Při dně, chorobě
kyselinou močo-
vou, hostci,
chorobách ledvin
a měchýře, kru-
pici a písku, ž-
ludečním a střev
ním katarrhu,
diabetes atd. po
33
article
pramen Nataliin
lekařské autority s výteě
ným výsledken.
Vynikajíci lahodná chut
Všude k dostání, též příme
u zasílatelství mineráln
vody Františkových Lázn
užívají
Nataliin
Lázn
35
article
6b úrok a 10% podil ročního zisku, po pří-
pade tiehé neb veřejné společenství nabízí dobře
zavedený pražský veikozávod, kterýž ku větší vý-
robě své, zvláště pak k výrobě slibného patento-
vaného předmětu potřebuje 30—40.000 korun
(neb dva poloviční obnosy od dvou interessentů).
Nabídky pod značkou „Výroba 30“ restante hl.
pošta P'raha.
P ' rah