ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 4c898a90-7110-11dc-a368-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 35 celkem · entity: person 96, place 72, org 12, work 25
1 masthead
Strana 10
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
27. března 1904. Číslo 87.
4 article
„A' cha cha!“ prohýbá se jakýs drožkář: „kníže pán je čtverák! A cha cha. Ale to m jen tak měříme!“ „Jak měřite — co znamená pěst? „A — to jen tak od oka se říká: má šestná pěsti, osmnáct pěstíl“ „Podle čeho to poznáte? „To už tak máme v oku. „Aha, a kolik já mám pěstí?“ táže se poela. jejž čím dále, tím více ti lidé zajímají. „Kníže pán? Nu — asi šestnáct,“ praví p bedlivé rozvaze drožkář. „I ba ne!“ blesk pojednou v hlavě poetově skutečný vtip, „já mám jen dvě pěstě tady —. ukázal na své ruce. Teď se teprve všecko kolem rozesmáloa smál se také poeta sám. „Vidíš, Mates, pán tě dostal,“ druhové s vysmívali. „A ať, budem kupovat fuksa,“ odpovídá drožkář. „Ale to vám povídám, ať žádný na mne nepřihazuje. Ať ho má excellenc lacino!“ „Uděláme partu, žádný nepřihazovat!“ vo- lají handlíři, „Znamenití, znamenití lidé!“ libuje sí poet v duchu. „Ale dostaneme za to výkupné!“ zase handliři. „— — a praktičtí!“ poeta doplňuje sv j úsudek. Kůň je vyvolán, odhadní cena obnáší jedne sto korun. „Za babku,“ tiše poznamenává handlí vedle poety. „Sto a dvocet!“ volá drožkář sebevědomě „— a dvacet!“ ozve se hlas. „Oho, to jsme si neudělali!“ bránís drožkář. „Mne jste do party nevzali. Co je mid vás? Chcete to dostat darmo.o „— třicet,“ přidává drožkář. „Abys vědělí Soupeři dostávají se do ohně, příhazuji. Poeta trne. Už to nejde po desilkách, ale p padesátkách korun nahoru. Což záleží tém lidem na padesátce? „Osm set korun poprvé — po druhé — po třetí!“ ohlašuje dražitel. „Kdo koně koupil? obrací se na drožkáře. „Tady pan — pan hrabě — či co,“ ukazuje drožkář na poelu. Ten se choulí a krčí, až to budí v poslu chačstvu nedůvěru. „Osm set korun, to je hrozné — kdeje vezmu?“ myslí si ustrašený. „Ctěné jméno, prosím!“ naléhá dražitel.
5 article
„Eh, jako já? Ano, tak. Jan Evangelist Babuška — — „To je divný predíkát,“ zasyklo v zástupu „— z Ohnivic,“ doplňuje poeta, jenž s trochu vzpamatovává, své literární jméno. „A — přece šlechticl“ Poeta s těžkým srdcem položil na stůl st korun, celé své jmění a řekl, že ostatek doplatí, pošle po sluhovi, který si koně odvede. „Ale, kdybyste si jej do dvacetičtyř hodin nevyplatil, propadno tento obnos!“ upozorňuje úřadnik. Poeta hluchý, němý dere se zástupem. „Pane hrabě, jářku, dostanu dvacet koru nek,“ hlásí se drožkář. „Za co?“ „Za co, pane barone?““ slevuje na titulu táže se drožkář udiveně. „Což jsem nekupova fuksa — bylo to málo namáhání?? „Tak si koně nechte!“ „A to by moh' říct ňáký — —“ drožkář si odplivl. „Mrchu slepou, odřenou, já bych jí ne- chtěl ani za stotku.í „A my dostaneme taky čtyřicet korunek, že jeme neházeli!“ křičí několik hlasů. „Nemám s sebou peníze — nemám „Ha ha, panák, jde na dražbu a nemá groše Chudá furiel Bohatý pot skrápěl skráně poetovy. V t chvili zmizely všecky dobré vlastnosti koňařu „Dejte sem teda hodinky! „Vrafte mi mě peníze a nechte si koně!“ úpěl prosebně. „Slepejše starého nám chee pověsit na krk I ne, tak hloupí nejsme! Několik rukou napřahovalo se po řetízku od hodinek. Nemohl zde už vydržeti. Vyškubl s jím a utíkal ze dvora jako štvaný. Za ním ozýval se pustý smích a lání. Za půl hodiny teprve se zastavil, ohledl se. zdali ho nepronásledují a když viděl že ne, setřel pot s čela. Co teď? S touto novinou a bez haléře nesmí domů. Vydal se na pouť po redakeích a po nakladatelstvích. Sliboval práci, velkolepou práci jaké ještě nebylo. Závdavek na honorář chtěl Ale tihle páni jsou velmi střízliví. Napřed prý vidět — vidět rukopis.
Jan Evangelist Babuška Ohnivice
6 article
„Koupil jsem koně — prosím vás — příše bych o závdavek, o celých sto korun!“ Nakladatel ztrnule se naň zahleděl. „Na co potřebujete koně, prosím, na c Což nejezdite na Pegasu? Bylo to namáhání, než sehnal na různých místech čtyři sta korun. Za to slíbil všude jednu a tutéž práci. Zaprodal svého ducha a — ješto nemá dost! Ale napíše to, napíše; jenže to ne- bude óda, spiše báseň výpravná — a ani báseř to nebude, ale prósa, praprostá, však jedovatá prósa. Ještě tři sta korun musí mít. Na štěstí má knižku poštovni spořitelny, vzpomněl si. Na poště však vydali na okamžitou výpověď jenom čtyřicet korun. Zas je po naději. Tedy vypůjčit si. Lital od známého ke známému, necítil hladu ani únavy — sehnal konečně potřebný obnos. Na týden — čtrnáct dnů půjčili mu menší obnosy. Zemdlen, přišel s večerem domů. Žena nai nemluvila a on byl rád. Však, kdyby věděla, mluvila by! Dobře, že neví. Ráno, po bezsenné noci, vybral na poště druhých čtyřicet korun na možné výdaje a pal šel pro fuksa. Najal k němu člověka a hajdy na dráhu. Jen už aby to měl s krku. Oddechl si když eskorta odjela. „Milý Bartoloměji, tys mi dal práci!“ po vzdechl si, jda domů. Dva tiché dny uběhly, dva „dny noremní jak on říkal, když choť uložila si největší půst — mlčení. Třetího dne k večeru pod okny ozvalo se smutné zaržání. Puzen neblahou předtuchou spěchal k oknu. Dole čeledín uvazoval fuks k domovním vratům na kliku. „0, 6 — —1 Čeledín přišel s lístkem. Byl krátký: Pane! To bych musil být taky osel, abych za takového slepého hajtra dal osm set korun. Ani za osm korun ho nechci pro ostudu. Nechte si ho! Věčně se vás zříká Bartoloměj Drchota z Balíkova. „Tohle je ale konina!“. řekla paní, drti ubohého muže přísným pohledem. Jen aby to neřekl také čtenářl
Ted Bartoloměj Drchota Balíkov
7 article Různě zprávy.
Různě zprávy. Japonský panmongolismus. Bílé plemeno dost lhostejně hledí vstříe nebe pečí, jež mu hrozí od nejzazšího Východu, jež ohrožuje nejen jeho samostatnost hospodář skou, ale mělo by v zápětí i nezměrné převraty sociální. Diplomacie kojí se blahou nadějí, že válka rusko-japonská zůstane lokalisována rovnodušně hledí vstříc výsledku zápasu mezi plemenem žlutým a bílým. Neboť že tu nejde o pouhý spor o Koreu, že Japonsko chová da- lekosáhlé záměry, zjednati pomocí čtyřstamillio- nové říše čínské převahu plemeni žlutému, jest čím dál tím zřejmější a slavný francouzský orientalista Ular, líčí co dosud v tomto směru pro- vedeno, velmi názorně ve článku, na nějž pou- kazuje dr. Bořivoj Prusík v šestém svazku »Nové české revue«, jímž dokončeno prvé půl- letí tohoto měsíčníku. Redakci podařilo se zí skati spolupracovníky zvučných jmen ze všech oborů a již prvé půlleti tohoto sborníku vyzna- menává se bohatým obsahem a zajímavostí vnitřní hodnotou uveřejněných článků. Nebezpečí, jež by pro Evropu mohlo vznik- nouti od žluté racy, bylo a jest často podceňo- váno. A přece je to nebezpečí vážné a aktu- ální právě nyní. Některé státy chápou hrozivou situaci a snaží se obrannými prostředky stavěti hráz záplavě žlutých. Nejvíce pociťují nebezpečí toto Spojen státy severoamerické. Pro ně vpád Číňanůje horším moru i války. Lodi přicházející z Ti- chého oceanu jsou podrobeny hotové karantenět Číňané jsou se strany celních úřadů považován za kontrabant, jsou při vstupu na půdu ameri- ckou zatýkáni, vypuzováni a zpět odesíláni. Ni to nepomáhá. Čiňan přijde skromňoučce, pro- dírá se třeba v noci pustými kraji; ale kone konců přece jen dotře se k silným koloniím čín- ským v Nov. Yorku, San Franciscu, Nov. Orle ansu aj.
doktor Prusík Číňan Korea Japonsko Evropa York San Francisko
8 article
Kolonie ty rozvijejí se hospodářsky nad míru rapidně. Tak na př. skoro všude maj zmonopolisovány prádelny. Konkurovati s nim je nemožno. Jejich tarif je tak nízký, že ame- rické prádelny šmabem hynou. Jejich polní ho- spodářství v Kalifornii désí už i státní inspek tory agronomní: rolníci američtí jsou čínským rolníky skoro ubíti. Ale nejen Amerika, i Australie, hollandsk Indie, Birmanie, Assam, francouzská Indočína Sibíř znají dobře činský problém. Jde o to, kdo jednou ovládne kolosa čín- ského, kdo bude říditi směr panmongolismu. tu střetly se dvě říše: jedna deroucí se k Ti chému oceanu, druhá tlačící se na pevninu Rusko a Japonsko. Boj o Koreu je počáteční bod. Boj o nadvládu nad Čínou, Mandžurskem a nad panmongolismem vůbec je konečným hodem rusko- japonské války . .. Panmongolismus japonský měl proti pan- mongolismu ruskému značné výhody: především příbuznost duševní, kulturní i původu Číňanů Japonců je tak jasna, že sblížení obou národ je daleko možnějším než sblížení Číňanů Rusů, k nimž pohlíží každý Mongol s nedů věrou. Dále: Japonci jsou národem špehounů široce rozvětvený špehounský systém proniki po celá dvě stoleti celý národ, vnikal i do rodin a nebylo intimního kroužku, v němž by nebyli špehové. Otee nedůvěřoval synovi, bratn bratru. Tento systém padl v Japonsku teprv asi před 35 lety. Ale byl tento špehounský vý- cvik pravým štěstím pro Japonsko, pokud šlo Činu. Nikde emissaři nedovedli tak vniknout mezi lid a prokázati tolik platných služeb státu jako emissaři japonšti v Číně.
Číňan Japonec Rus Mongol Kalifornie Amerika Austrálie Indie Birmanie Ásám Indočína Rusko Japonsko Korea Čína Mandžursko
9 article
První útok na Čínu — válka čínsko-japon- ská — skončil pro Japonsko Pyrrhovým vítěz stvím. Ale Japonsko, jsouc v rukou Anglie, po- stavilo se od té doby do jedné řady s evrop- skými velmocemi a reklamovalo pro sebe stejná práva na pobřeží čínském: otevření přístavů obehodních, povolení určitého terrénu k vybu- dování konsulátů a obydlí pro japonskou kolonii, nedotknutelnost nejen pro konsuly, ale i pro členy japonské kolonie atd. Evropské státy i tu podceňovaly význam Japonska, soudíce, že jim v něm vyrůstá pouze obchodní soupeř. Idea panmongolismu, která už tehdy vedla kroky Japonska, byla Západu skoro neznámou. Ale Japonsko, vedeno přelidněností svých ostrovů, zcela přirozeně tihlo na pobřeží asijská, tím spíše, že dralo se vlastně jen mezi spříz- něný národ čínský. Nevnášelo v Čínu cizí, zá- padní kulturu, nýbrž kulturu činské zcela blízkou nechtělo Čině bráti z ruky její bohatství, nýbrž jen míti na něm svůj podil.
Pyrrhův Čína Japonsko Anglie
10 article
Státní převrat z r. 1898 Japonsku značno ulehčil úlohu: od té doby čínská strana reformní začala pracovati ruku v ruce s japonskou pan- mongolskou stranou. Tehdy založen i společný orgán téchto čínsko-japonských snah společných »Kongregace východní civilisace«. Prine Konoyé zorganisoval společnost tuto tak dokonale, že snad jediná organisace Jesuitů může se ji vy rovnati. Ani rok 1900 neuškodil této akci panmon- golské; naopak ukázal jasné Číňanům rozdí mezi Evropou a Japonskem. Japonci počínali si tehdy nadmíru politicky. Kdežto Evropané vnu- covali se Číně svými výrobky, čekalo Japonsko, až Číňané sami budou japonské výrobky poža- dovati. A tu zas podobná řeč a písmo byly Ja- ponsku velmi nápomocny. Nesčislní obchodní cestující japonští oděvem i řečí málo lišili se od Číňanů, byli všude přijímání s daleko menší nedůvěrou, než evropští agenti. A tak v krátké době Japonci v obchodním světě čínském nabyli váhy netušené.
Číňan Japonec Evropan Japonsko Evropa Čína
11 article
Když po válce čínsko japonské idea impe- rialistů japonských o nadvládě Japonska nad Čínou ustoupila zdravější idei koalice čínsko- japonské, tu nastaly Číně nové a nové potřeby. Poněvadž koalice činsko-japonská je vysloveně koalicí proti evropskému Západu, proto bylo třeba, aby Čína měla armádu, jež by stála na výši doby, a aby měla ústřední vládu jednoli- tou, moderním duchem prodehnutou a o vymo- ženostech evropských řádně informovanou. To vše Japonsko už mělo, Číně však to scházelo. Vojenšti instruktoři z Evropy, kteří měl zmodernisovati čínskou armádu, mnoho nepoři- dili. Neznalost povahy činské a narážení na ko- pyto evropské byly tu hlavními překážkami. Po nezdařeném pokusu s evropskými instruktory došlo na japonské důstojníky, kteří konečně pro- vedli potřebné reformy v čínské armádě, kteří však též vnesli mnoho japonského do vojsk čínského. Po sblížení v obchodním světě nastalo sblížení v armádě. Zbývala ještě jedna důležitá reforma: výchova mládeže . .. I tu Evropané potkali se s nezdarem. Výzva vlády čínské roku 1896, by mládež čínská byla posílána na studie do Evropy, zůstala v celku bez povšimnutí. zase přicházejí na řadu Japonci.
Evropan Japonec Japonsko Čína Evropa
12 article
Slavní reformátoři činšti K'an-ju-vej a Lian- k'i-čao vybízejí r. 1897 a následujícího horlivě k povolání japonských učitelů do Číny. Zajímavá je jejich argumentace : »Japonsko je naším sousedem, jeho zřízení vládní podobá se našemu, jeho idey sociální jsou nám pochopitelny. My jsme s Japonci spři buzněni původem, mravy i systémem vládním Jejich knihy jsou pro nás čitelny, jejich šat obydlí podobají se našemu . . .« Zatím už emissaři japonští byli činným v Číně i na poli kulturním. Jejich přičiněním založeny časopisy čínské, jazykem přibližené však japonštině. Japonští emissaři, čerpajíce moudrost svou z Berlína a Oxfordu, vydávali německé a anglické klassiky v směšně laciných vydáních. V Tokiu zřízena pro Číňany »Škol všeobecné civilisace«, kde chovanci brali na se pomalu ráz japonský a nasakovali panmongoli- smem japonským.
Lian Japonec Číňan Čína Japonsko Berlín Oxford Tokio všeobecný civilizace
13 article
Roku 1902 zřízena další instituce »Společ nost pro podporu cestování v cizině« se sídlem v Šanchaji a v Tokiu. Cizinon je tu miněno pouze Japonsko Nedosti na tom: zřízovány četné školy střední i nižší, v nichž vesměs duch byl roz hodně přiznivý koalici čínsko-japonské. Nejmocnější však prostředky »Kongregace východní civilisace« jsou v Šanchaji založený časopis »Tun-ven-hu pao« a universita »Tun-ven- ču-juan«. Tento čin byl monumentálním zpeče- téním koalice čínsko-japonské. Řeči při inau- guraci university pronesené nikterak toto výbojné stanovisko proti Evropě netajily. Jako na po směch byli k slavnosti tak ostře protievropsk pozváni i evropští vyslanci. A pánové ti, nepo chopivše směšnost svého postavení, na slavnost se v parádě dostavili . . Universita šanchajská, založená panmon- golskou kongregaci, má vyučovací jazyk činský a professory — Japonce! Hned v prvním roce měla 170 posluchačů rekrutovaných ze sféry vyššího úřadnictva a velkoobehodniků. Úspěch tak pronikavý měl v zápětí jinou koncessi: universita pekinská svěřena Japoneům k reorganisaci. Věc ta má dalekosáhlé následky universita pokinská, až posud doména evrop- ských professorů, přechází rázem v ruce japon- ské. Japonský duch vniká do duší čínských stu- dentů na dvou rozsáhlých učilištích !
Japonec Šanchaj Tokio Japonsko Evropa
14 article
Než panmongolismu jsponskému staví se posud v cestu tři velké překážky: je to pan- mongolismus ruský, jenž béře se za týmž eílem, jako panmongolismus japonský, jda ovšem ce- stou poněkud jinou; je to dále čistě čínská ná rodní a národohospodářská akce, jež dospěvš k vědomí sebeochrany, postaví se nepřátelsky proti Japoncům i proti Rusům, a konečně jeto politický duch, jenž vládne v panmongolismuja ponském. Panmongolismus ruský je bez odporu moc- ným a nebezpečným soupeřem Japonců. Důkazy ohromujícího úspěchu ruského u čínského dvora jest vpuštění Rusů do Mandžurie, Mongolskaa Tibetu. Car má nesmírný vliv na dvůr čínský Japonci na lid. Při střetnutí se obou panmon- golismů — ve válce rusko-japonské — může nastoupiti revoluce lidu, jaké nebylo v historii. Proto považuje Rusko především za svou po- vinnost zničiti Japonsko a s ním i panmongo- lismus japonský. Vítězství v této válce bude míti v pravém slova smyslu světový význam. Budoucnost ukáže, na kterou stranu se vítězství to přikloní . ..
Japonec Rus Rusko Japonsko
15 article
= Marconiová telegralie bez drálů. Z Říma se eznamuje: Guglielmo Marconi mešká zde od několika dnů a byl přijat králem Viktorem Emanuelem ve dlouhé audienci. Marconi přibyl do Italie a prohlédl nově zřízené stanice pro telegrafii bez drátů. Nej- důležitější z těchto stanic jest v Bari na Jaderském moři. Bude uvedena v činnost již v několika dnech a bude prostředkovati telegrafní spojení Ilalie přede- vším se stanicí v Baru na Černé Hoře a pak s ostat- ními zeměmi balkánskými. Ještě znamenitější jest sta- nice v Piuse, jež má zprostředkovati telegrafní spojení s Argentinou. Ovšem doznává sám Marconi, že uplyne as ještě pět roků, než tatu stanice bude moci dostáti svému úkolu, neboť telegrafle bez drátů potřebuje ještě velmi mnohého zlepšení. Nyní daří se telegra- fování bez drátů přes moře jen v noci a za určitých podmínek. Marconí se neustále snaží, aby zlepšil svůj systém až do té míry, aby byl neodvislý na atmosté- rických vlivech a doufá, že příštího podzimku bude moci zahájiti pravidelné telegrafní spojení mezi An- glií a Kanadou. Až doposud jest v Evropě osmdesál stanic Marconiových, výhradně na pobřeží moře, pro telegrafní spojení s válečnými a obchodními loděmi.
Guglielmo Marcoň Emanuele Marcoň Italia Řím Bari Černá hoře Argentina Kanada Evropa Marconiový
16 article
Značný význam má telegrafie bez drátů ve státě konž- ském, kde poskytuje značné výhody proti obyčejné telegrafii, Japonské válečné lodstvo nemá přístrojů Marconiových, Rusko hodlá učiniti pokus s přístroji Marconiovými nejprvé pro lelegrafní spojení přes Bajkalské jezero. Poněvadž namnoze jeví se nedosta- tek personálu pro stanice Marconiovy, pomýšlí sev Italii na zřízení školy pro telegrafii bez drátů. = Stěhování z Islandu do Kanady. Roku 1900 nabylo stěhování z Islandu do Kanady značného roz- voje, nebol neměně než 2000 Islandanů opustilo ostrov. Letos zdá se, že vystěhovalectví nabude ještě větších rozměrů. Dle kanadskýcn časopisů vyslala tamní vláda jednoho ze svých nejlepších vystěhova- leckých agentů, M. Paulsona, na Island. Jest nejčel- nějším členem islandské církevní obce v Americea vydavatelem časopisu pro islandské vystěhovalce ve Winnipegu. Paulson poskytuje vystěhovalcům hojné zálohy na cestu, tak že lze očekávati vzrůst vystěho- valuctva.
Marconiový M Paulson Paulson Rusko Marconiův Island Kanada Winnipeg
17 article
= Skrytý pokoj na zámku Glamis. Z Londýna se oznamuje: Nedávné úmrtí lorda Strathmora při- pomenulo opěl pověstný skrytý pokoj na zámku Gla- mis, ve skotském hrabství forfarském. Na tomto zámku nalézá se pokoj, jehož poloha a vchod jsou nezasvěceným osobám naprosto skryty. Báječné hi- storky, jež se k tomu pojí, dodávají této okolnosti tajemné pozadí. „Truth“ píše o tom: „Dědicové zná- most o poleze tohoto pokoje po mnohá pokolení peč- livě tajili. Vchod do pokoje smí dle rodinných zákonů býti znám toliko třem osobám: majiteli, jeho příštímu dědici a správci zámku anebo řediteli panství v Edin- burgu. Nehledě k pohádkovým přídavkům, vypravuje se, že toto tajemství má osudný vliv na členy rodiny kteří o něm vědí. Nedávno zesnulému lordu. Strath- more-ovi radil jeho starší bratr, jenž byl před tím ma- jitelem zámku, aby se hleděl příšerného onoho vlivu sprostiti modlitbou, on sám prý marně se pokoušel sprostiti se ho úštěpky. Poslechnuv této rady, dal lord po celý svůj živol sloužiti každodenně v zámecké kapli mši. O jeho předchůdci se vypravuje, že se vážně pohněval pro tento pokoj se svou manželkou. Z několikadenní jeho nepřítomnosti na zámku napadlo jebe manželce a hostům na zámku, hledati onen t- jei. ý pokoj. Chtěli z oken všech přístupných pokojů vyvěsit po bílém šátku, neboť nepřístupný pokoj mě okno a musil býti takto nalezen. Ale zatím, co horlivě prováděli tento nápad, vrátil se neočekávaně lor Strathmore a velmi se pohněval na svoji manželku, že byla dost pošetilá a svolila k tomu.
Strathmora Dědicová Londýn Gl Edina
18 article
= Objevení zbytků fenického chrámu. O kopání jež provedeno v květnu a v červnu m. r. ottomanským museem cařihradským za řízení Macridy beje blíže Saidy (Sidonu), oznamují se následující podrobnosti: Krajina, hodinu severně od Saidy na řece Nachr el Avli (Bostrenus), byla navštívena již Renanem, ale nerozpoznal, že tu stával chrám. Nad úrovní řeky poněkud opodál od břehů, zvedá se zdivo, čtyřnásobné řady balvanů, jež se opírá o horskou stráň v pozadí Balvany více než metr dlouhé a příměřeně široké, tvo- řily podezdívku terrasovité stavby. V těchto místech bylo již dříve nalezeno několik nápisů, oznamujících. že Bodastart, vnuk Ešmur-azara, postavil chrám Ešmun-sar-Kodešovi, a sice nalézaly se tylo nápisy ve třetím pořadí balvanů a na oněch stranách kamenů jež byly k sobě obráceny, takže zůstávaly stále ne- viditelny. Toto vnitřní zdivo bylo tedy patrně původní obě řady vnější pak byly připojeny jako opory, avšak proč nápisy upraveny, aby zůslaly skryty, není dosud vysvětleno, rovněž ne, proč se tyto nápisy, jichž dosud nalezeno deset, vyskytují tak četně. Budova musila mít výšku nejméně 20 metrů na kopci, k čemuž se nahoře pojila terrasa. Na kopci nalezeny četné zlom- ky votivních darů z nejrůznějších dob: starofenické majolikové sošky, egyptský nápis ze 4. století před Kristem, části mramorových sošek z doby řecké, malá zlatá hůl Aeskulapova. Jest to poprvé, co nalezeny a prozkoumány zbytky fenického chrámu. Strabo r 958 mluví o háji Aeskulapově mezi Berytem a Sido- nem; bude to as týž chrám. — Na jedné hoře blíže
Renan Bodastart Ešmur Ešmun Kodeš Krist Aeskulapův Strabo Beryt Sido Said Sidon
19 article
Saidy nalezeny četné hlíněné sošky Astarty, zde pa- trně byl chrám Astarty. Astarta s hadem na ňadrech bezpochyby přispěla ke vzniku legendy o smrti Kleo- patřině, jež se dala oslavovat jako Astarta. Ve městě samém nalezeny hellenistické náhrobní stély s ba- revným malováním ve značné hloubce; řecké nápisy označují žoldněře městské stráže, kteří bezpochyby padli na těchlo místech. Konečně objeven byl v po- hřebišti na hoře za Saidou dobře zachovaný mramo- rový sarkofág prosté krásy a znamenitého uměleckého účinku, kde uložena byla ženská kostra = Vzduch v lendýnských tunslech. Při značném počtu podzemních dráh londýnských uznána v po- slední době potřeba, prozkoumati vzduch v tamních tunelech. Bylať na snadě domněnka, že vzduch v nich as nebude právě zdravý, ba tvrzeno dokonce, že ne- bezpečí nákazy při této podzemní dopravě jest značně vyšší. Poslední výzkumy, jež provedl dr. Tebb, měly v tom ohledu výsledek velmi uspokojivý. Ovšem dluž- no uvážit, že mají především platnost pro zimu.
Astarta Tebb Said
20 article
Určovány temperatura, vlhkost a proudění vzduchu a pak především obsah kyseliny uhličité a bakterií a sice zkoumán současně vzduch na ulici a vzduch v tunelu. Střední temperatura byla, jak se v zimě roz- umí samo sebou, v tunelu vyšší než na ulici, totiz 14 proti 7; také vlhkost vzduchu byla na ulici menší než v tunelu. Proudění vzduchu kolísalo mezi 11 až 8 kilom. za hodinu, podle místa jedoucích vlaků Zvláště zajímavé bylo zkoumání o obsahu bakterií. poněvadž dokazuje, že v tem chledu jest poměr na ulici horší než v tunelu. Výsledky možno považovati za spolehlivé polud, jelikož konány pokusy na různých místech s týmž výsledkem. V témž množství vzduchu nalezeno na ulici 459 mikroorganismů, schopných vývoje, na plošině tunelu 114 a ve vagonu podzemní dráhy 218. Za různých dob denních jevily se velik rozdíly, což jest vysvětlitelno vlivem prachu, jeho množství řídi se dle četnosti dopravy a jiných okel- ností. Tak napočítáno mezi 2. a 6. hod. ranní na ulic jen 52, v tunelu 54 mikroorganismů, mezi 6. a 10. hod dopolední 412 proli 249, mezi 10. hod. dopol. a 2. hod odpol. 455 proti 102, mezi 2. a 6. hod. odpol. 427 proti 54 a mezi 6. hod. odpol. a 10. hod. večer 574 proli
21 article
111. Rozdíly mezi vzduchem na ulici a vzduchem v tunelu dopadly tudíž skorem vždy značně na pro- spěch tunelu. Možno tudíž předpokládat, že bezpro- střední nebezpečí nákazy v tunelu jest menší než na ulici. Také co se týče obsahu kyseliny uhličité jevilo se značné kolisání podle doby denní a sice opět v po- měru k četnosti dopravy. Na zastávkách podzemní dráhy stoupal obsah kyseliny uhličité od hodin ran- ních až do večera od 3.5 na 9.3 v 10.000 dílech. D Tebb soudí, že tento stav vyžaduje nápravy, tak aby zvýšení nad 6: 10.000 zamezen byl přiměřeným vě- tráním. Ovšem není také větší množství kyseliny uhli- čité ve vzduchu nezbytně škodlivé zdraví, nedruží-l se k tomu zároveň značný podíl bakterií. Účinky ky- seliny uhličité jeví se v podstatě tím, že podporuj vnímání jedovatých zárodkův a jejich vliv. Poďzem- ním dráhám nelze v té věci činit zvláštní výčitky neboť ve vagoně rychlíku při piném obsazení a z- vřených oknech, při nedostatku příměřené venlilac není vzduch nikterak lepší.
22 title
Číslo 22.
23 article
Šachy- Pořádá J. Rašovs ký. Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský, Uh. Ostroh, Morava. Úloha č. 52. (Manch. N. Nachrichten.) B. Přikryl, Křižanovice.
J Rašovs J Rašovský B Přikryl Morava Křižanovice
24 article
Mat ve 4. tazích
25 article
Partie čís. 33. v listopadu 1902. Hrána v Praze Střele gambit. 22. Se1—a3 1c) Sc8—f5 1. 62—e4 e7—e5 23. Ddl—d6 Vh8 —h7 2. 12— f e5XKf4 24. Val—d1 Jb8—d7 d7—d5 3. Sf1—c4 25. Sh5Xg6-+ Je7xKg6 Ddsxch4- 4. Se4xkd5 26. Vd1—g1 e) 0—0—o 27—g5 5. Kel—fi Jd7—fs Dh4—hs 27. Vg1Xg6 6. Jg1—f3 Jg8—ez 7. Jb1—es 28. Dd6—f6 Sf5xK ge c7—c6 8. d2—d4 29. Sa3xf8 Sg6—h5 9. Sd5—c4 Sf8—g7 30. Dí6—f5 +- Vh7—d7 h7—h6 10. h2—h4 31. Sf8—d6 Sh5—f3+ 11. Sc4—e g5— gi 32. Kh1—h2 e4—e3 f4—f 12. Jí3—h2 33. Kh2—g3 e3—e2. 13. g2xk f g4—g 34. Kg3—12 h6—h5g f7— 14. 3h2 —gt 35. Df5—e6 h) 8f3—d5l Sa7xkes 15. Jg4—e5 Vds—e8 36. De6—h3 16. 13—f4?b) Dh5—gsl Sd5 —e0 37. Kf2—e1 g3—g2- 17. Se2—h5 Se5d4- 38. Dh3—d31) Se6—gt 18. Kf1—gl 39. c3—c4 Vd7xc de g2xch1D- 19. Kg8—hs Sd4xem 40. Dd3x«d6 Ve8 —ds 20. Kh2)chí f5 X KKe4 a bílý se vzdal. 21. b2xkcs Poznámky O. Dílrasa. a) K vůli zajímavosti volných partií možno si někdy i ne přílis odůvodněnou oběť dovoliti. Ve vážné partii hrál bych 11. . .. Dg6, což vyrovnává hru Dobývá sice dámy, ale za přiliš značnou cenu. Lé bylo 16. dXKce5. c) Bílý vede útok velmi dobře, avšak materiálná pře- vaha černého musí při korrektní obraně přijíti ku platnosti. Kdyby 24. ... Dxh5; tedy 25. Dd8-+ a 26. De7++. atd. Bílý nemá lepšího tahn. Dovedným manevrem střelce uvolní černý nebybné věže a rozhodne partii ve svůj prospěch. Hrozí 35. . . . Sg4 a 36. . . . VXds. By po 35. . . . Sg4 mohl hráti 36. fo Kdyby 38. f5 tedy VXd6 39. fXe6 VXe6 a prot hrozbě Vdl-+- není obrany. Partie čís. 34.
sh Ddsx Dd Sd Df O Dílrasa Lý jít 7 + + Praha Val d 5 3 Jd 7 Sf 8 e g 5 sa 7 c 7 Sf f 5 +vh 7 Kh 1 e 4 — e h 2 33 Kh 2 Vd Sd 5 — e 0 37 h 5 f 5 X Kke 4
26 article Hrána v Riceově turnaji v Monte Carlu 1./3. 1904.
Hrána v Riceově turnaji v Monte Carlu 1./3. 1904. — Riceův gambit. — Bílý: v. Schewe Černý: Fleischmann. 1. 62—e4 e7—65 19. d5—d6+- Kg8—g7 2. f2—f4 e5xkc f4 20. Dd1—e1 Jb8—e6 3. Jg1—f g7—g5 21. Sc4 —e6. Df5—f4 4. h2—h4 g5—g4 22. d6—d? DíaXch4- 5. Jf3—e5. Jg8— 23. Jg5—hs Sc8—d7 6. Sf1—c4 d7—d5 24. Se6xkd? Ví8—f7 e4 xx d5 Sf8—de 25. Sd7—e6 Ví7—f0 8. 0—o Sd6xKe5 26. Se6— ck Va8—f9 9. Ví1—e1 Dds—-e7 27. De1—e Jc6—da 10. c2—e3 f4—f 28. De3—e7-- Kg7—hs 11. d2—d4 Jf6—e4 29. De7xc7 Jd8—e6 12. Ve1 xKe4 Se5—h2- 30. De7—e5 Je6—f4 13. Kg1xch2 De7xe4 31. De5—g5 Jf4X«g21 14. Sc1—g5a g4—g3- 32. Dg5xh4 Jg2xh4 15. Kh2— ht f7— p 33. KŘ1—g1 17—hs 16. Jb1—d21b) De4—f5 17. Jd2xf3 c) f6xg5 34. Se4—d5 g3—g2 18. JfsxKg5 a bílý se vzdal. POZN A MKY a) Tah 14. g3! s násl. 15. Sd3 a 16. c4 jest v této posici pro bílého nejlepším a zjednává mu dobrý útok. Proto se variantě této vůdci černých v druhé polovici turnaje pečlivě vyhýbali a volili Jasnogrod- skiho tah 10. . . . Jh5. Na 16. SXfe násl. fg2-. 17. Kgi De3+ atd. c) Odtáhne-li střelcem násl. 17... g2+ a 18. Dhs. d) Jestli 35. Sc4 tedy Ví3 36. Kh2 Vrí atd. Úloha č. 53. (Šachmat. Obozrěnie.) M. Rothstein, Komorovec
Ricův Schewe Černá Fleischmann Df Jg Sd jít 1 Jc jít 7 jít 5 jít 3 + M Rothstein Komorovec Monte Carlo Jg 8 Sf Sd 7 e 7 kg 4 20 c 4 d 7 d 5 24 Dd e 7 27 Jd 8 jít 7 Jg 2 Kh 2 KŘ 1 Kh 2 Vrí
27 article
Mat ve 2. tazich
28 article
Zprávy sachové, Praha. Šachový klub »Dobruský« vypisuje dva tumaje: A. pro silnější a B. pro slabší hráče. Vklad obnáší 1 K. záruka 2 K, jež po ukončení tur- naje se těm, kdož celý turnaj dohrají, navrátí. Na ceny věnováno 30 K. S první cenou odděl. A. spo- jen jest titul championa klubu »Dobruský«. Tur- naje počnou 7. dubna 1904 a do té doby přijímají přihlášky pokladník a jednatel. Turnajů mohou s zúčastniti i ti, kdož do té doby nově v klub vstoupí. Zápisné obnáší 20 hal., měsíční příspěvek též 20 hal. Jour-fixy konají se každý čtvrtek večer v místnosti klubovní v Praze—VII., Letohradská ulice, restaurace »u elektrické dráhy«. — Následkem pokročilé doby upuštěno od uspořádání VI. hromadného zápasus »Č. sp. šach.« a ujednáno sehráti 4 kousulfační parie. Doba dosud není stanovena. — Člen klubu pan T. Sika sehrál po ukončení turnaje v kavárně »Sport« 9 partií simultánně, z nichž za 11/4 hod. vy- hrál 5, prohrál 3 a 1 remisoval. Den na to sehrál 8 partií v »Dělnickém šach. klubu«, z nichž 6 vyhrál a 2 prohrál. — Předsednictvo klubu žádá ještě jednou důrazně členy, by vypůjčené knihy do týdne knihovníkovi odvedli Praha. V místnostech »Českého spolku šacho- vého« v Praze vypukl dne 14. března t. r. oheň, který zničil mimo jiné i cennou knihovnu a archiv »Č. sp. šach.« Přátelé spolku, kteří by předsednictvu ve znovuzřizování knihovny darováním různých kniha časopisů nápomocni býti chtěli, nechť nabídky a zá- silky své zašlou co nejdříve p. J. V. Štefanydesovi, Král. Vinohrady 1030.
Dobruský Štefanydes Král Praha Dobruský Vinohrady Český spolek šacho
29 article
Match dra. Laskéra s drem. Tarraschem odložen až na rok! Myslíme, že se ho vůbec nedočkáme. — Čigorin na cestě do Ameriky stavi se v Lodži, kde produkovati se bude ve hře simultanní a sehraje ně- kolik volných partií se Salvém a Rubinsteinem. — V Cambridge Springs bráti budou následující mistří: dr. Lasker, Maroczy. Janowski, Schlechter, Čigorin, Teichmann, Marco, Mieses. Lawrence, Pillsbury, Mar- sball, Napier, Showalter, Lipschůtz, Barry a Hodges. Jak vidno, bude boj tuhý. Během turnaje vydáván bude denně list, který obsahovati bude veškeré partie, zprávy a zajímavosti turnaje se týkající. Obnos 2 K 42 hal. nutno zaslati na adressu: Herrmann Ridder, P. O. Box 1207 New York. (Pořadalel rubriky je ocholen společnou objednávku vyříditi). — Veškeré partie letošních turnajů v Monte Carlu vyjdou ve4. až 7. čísle »Wiener Schachzeitung«. — Nakladatel- ství F. Šimáčka v Praze vydalo knížku »Šachy « od O. Důrasa. Populárním slchem psaná knížečka tato určena jest pro ty, kteří se začátky královské hry seznámiti se chtějí. Žádáme proto české šachisty, by hojně spisek tento mezi svými známými rozšiřovali. Cena 40 hal. 1921/a04. Listárna šachů. Jar. T. Praha. Nehodí se. Račte však pokra- čovati. Prosíme o bližší adresu.
Salvý Rubinstein Lasker Marocza Janowský Schlechter Čigorin Teichmann Marco Mieses Lawrenc Pillsbura Napier Showalter Lipschůtz Barr Hodges F Šimáček O Důrasa Amerika Lodž Cambridge Springs Mar New York Monte Carlo Praha Wiener Schachzeitung Herrmann Ridder
30 article
Forman (chlormethylmenthyl- aether) klinicky vyzkoušen av kruzích lékařských označen ne- jednou přímo jako ideální prostředek proti rýmě Při slabé rýmě upotřebíme for- manové vaty (krabička 40 h). Při silné rýmě doporučuje se uží- vání formanových pastilek (75 h) — ovšem jen na lékařský před- pis — k vdechování nosem po- mocí vdechovacího přístrojku Učinek jest překvapující, při po- čínající výmé skoro nepochybný. Na skladě ve všech lékárnách. 4891
Forman
31 title
Františko-lázeňský
Františka
32 article
Při dně, chorobě kyselinou močo- vou, hostci, chorobách ledvin a měchýře, kru- pici a písku, ž- ludečním a střev ním katarrhu, diabetes atd. po
33 article
pramen Nataliin lekařské autority s výteě ným výsledken. Vynikajíci lahodná chut Všude k dostání, též příme u zasílatelství mineráln vody Františkových Lázn užívají
Nataliin Lázn
35 article
6b úrok a 10% podil ročního zisku, po pří- pade tiehé neb veřejné společenství nabízí dobře zavedený pražský veikozávod, kterýž ku větší vý- robě své, zvláště pak k výrobě slibného patento- vaného předmětu potřebuje 30—40.000 korun (neb dva poloviční obnosy od dvou interessentů). Nabídky pod značkou „Výroba 30“ restante hl. pošta P'raha.
P ' rah