2
masthead
V Praze, v neděli dne 27. března 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
před, lácí se
v Praze v adminisíraei
na naěste
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvoji čenáškou
a měsl
:: 7k
na čtvi t lats
vo Blialkácht
na měsíe . . . . . . 2 K. 30 h
Toštout
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zísilkou
na měsle
na dtrrt lel
Praha
5
title
Onešní číslo pro Prahu le o 22 stranácb.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 26. března, 11. hod
20 min. v noci. (Zvl. telegram »Nár. Listů«.
Z Charbina došel právě do Zimního
paláce telegram, zaslaný plukovní-
kem Zemlatovem, jimž se ozna-
muje, že vrchni velitel mandžurské
armády Alexěj Nikolajevič Kuro-
patkin přibyl o polednách do
Charbina, kde uvítán byl veškerým
důstojnictvem a úřadnictvem. Set-
niny vzdaly mu příslušné pocty,
plukovník Zemlatov uvítal jjej jmé-
nem armády. Jakmile vykročil
Kuropatkin v průvodu důstojníků
z nádraží, byl bouřlivě pozdraven
tisícihlavými zástupy. Nadšení bylo
nesmírné. Kuropatkin odebral se
s průvodem do chrámu, kde biskup
charbinský mu požehnal. Zejtra
dopoledne konána bude přehlídka
posádky v Charbinu.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 5.)
Zemlatov
Petrohrad
Charbina
Charbin
Alexěj Nikolajevič Kura
7
article
Zehnané památce našeho Jana
Amosa Komenského.
Zehnané památce našeho Jana
Amosa Komenského.
Zejtra ročí se den narození našeho věko-
slavného Jana Amosa Komenského a tisícové
věrných synů a dcer našeho národa zajisté
vroucně žehnati budou nesmrtelné svaté památce
tohoto velikého dobrodince našeho, tohoto nej-
šlechetnějšího, vlasti své až k smrti oddaného
Čecha, jenž u vyhnanství nekonečném bez ustání
pracoval o vysvobození a znovuvzkříšení svého
ubitého a zloupeného národa, zatím co širá ci-
zina žasnouc, obdivovala se zářícím paprskům
jeho genia, hledíc jej snažně získati za vzděla-
vatele vlasti svých, jakožto nejznamenitějšího
učitele a filosofa doby své.
Není snad v dějinách příkladu podobného
zjevu vznešené tragiky, než jaký skytá postava
našeho Jana Amosa Komenského. Představme
si tu scenerii hroznou, za jaké vystupuje tento
duševní bohatýr s duší apoštolskou na jeviště
světa. Kdy byl který druhý, vysoce vzdělaný
národ na pevnině evropské tak ukrutně proná-
sledován, ztýrán a zničen jako po Bilé Hoře ná-
rod český? Také jinde řádíval a běsil vítězný
fanatism až katanům umdlévalo rámě, také jindy
bývaly žaláře přeplněny poraženými, hrozným
útrapám mučiren vydanými nesťastníky.
Avšak zde událo se něco neskonale hor-
šího: zde vyhlazován mečem, ohněm, žalářem
a psanstvím po třicet let celý národ, zde
zničeno konfiskacemi půdy a statků na 80.000
nejzámožnějších, nejvzdělanějších rodin, zde
veškera vlastenecká intelligence národa vypuzena
navždy z vlasti, obrácené v žalář, hřbitova
spáleniště. Zde zničen nejen veškerý duševní
život, ale zasypány i veškery zdroje života
hmotného. — Nikdy ještě neviděla Evropa po-
dobného hrozného dila ukrutenství, aby šle-
chetný, kulturní národ, slynoucí do nedávna
svou pokročilosti, byl rázem tak zdrcen, tak
zkažen, tak rozmetán, tak o majetek svůj io
vlast oloupen, že jako žebrák blouditi musil
cizinou. —
Jan
Ámos
Komenský
Čecho
Bilá
Evropa
kulturní národ
8
article
Čí fantasie dovedla by domyslit veškery
útrapy těch tisícův a tisícův exulantův českých,
bloudících v nejrůznějších světa končinách?
Snad jen fantasie velikého básníka vyhnance
Viktora Huga. Však hle, uprostřed srdcervoucí
této zkázy vyvstává mezi zříceninami postava
českého duševního bohatýra; ač trpí nevýslovně,
velduch jeho překonává bolest, náš Komenský,
opásán vírou a nadějí chápe se péra a bojuje
jím z vyhnanství svého proti tyranům, hubícím
jeho vlast.
Nepíše marné politické traktáty, — což by
vůči vítězným kafanům zpomohla veškerá pole-
mika, — ale udává lidstvu návo
ke zvelebení zanedbaného škol-
ství, návod ku rozumnému, přiro-
zenějšímu vychování a vzdělání
veškeré mládeže, neboť věřív
osvobozující moc vzdělanostia
osvěty obecné, ovšem že vzdělanosli
a osvěty prodchnuté ryzím duchem láskya
bratrství trpitele Golgotského. To jest jeho
plán k budoucímu vysvobození a vykoupení
svého nešťastného národa. Nemá za možné, aby
udržela se tyranie sveřepá, bude-li přibývati
lidstvu světla duševního. Věři že zmizí noční
upíři, jakmile se po vlastech evropských roz-
břeskne jitro osvěty. Nevědomost lidu bídnýmí
činí národy, světlo pravdy vrací jim života
ruší porobu jejich. Proto píše náš veliký vla-
stenec svou proslulou »Didaktiku« a svou
»Bránu jazykův«, kteréž jsou díly tak
znamenitými, že mu rázem zjednávají slávu
evropskou a přátelství souvěkých učencův po
všem světě. Znamenitý Bayly pronesl se o
Hug
Komenský
Bayle
9
article
»Bráně jazykův«: »Kdyby Komenský nic jiného
nebyl vydal, než tuto knihu, byl by se stal ne-
smrtelným.«
Svou »Didaktikou«, kteráž byla přelo-
žena do mnoha jazyků, povznesl se Komenský
nade všecky své předchůdce v oboru vychova-
telství, ba předstihl věk svůj tak dalece, že po-
dnes nikým předstižen nebyl a všeobecně jes
pokládán za největšího paedagoga všech věkův
a všech národův, ano, za tvůrce novověkého
lidového školství. Splnil tím slib daný svému
národu již v mládí, za prvního rozpjetí orlích
křídel svých, že vynasnaží se ukázati národu
svému cesty k lepšímu mládeže české vedení
ke zvelebě veškerých škol ve vlastech českých.
Jeho nauka vychovatelská, zavrhující posavadní
duchamorné methody scholastického vzdělání
hlásající: «Vychování zakládej se na přirozené
tělesné i duševní povaze člověka; obracej zřetel
ku potřebám té povahy, šetř ve svých způsobech
její náklonnosti a zvláštnosti; učení nepro-
hledej k tupému obtěžování pa-
měti, nýbrž k samostatnému zkou-
mání a poznávání« — tato naukao
přirozeném způsobu vychování mládeže ná z or-
ným vyučováním a rozumným postupováním
od známého k neznámému byla pravým osvo-
bozujícím činem kulturním v dějinách.
Avšak genius Komenského ještě výše s
nesl: jeho vlastní snahou životní bylo podati
lidstvu filosofické veledilo — »Pansoťiie
čili »Vševědu« a »Bránu věcí«, v niž
měl býti soubor veškerého potřebné ho
vědění lidského, spořádaného soustavně
tak, »aby věda, rozlévající se posud skoro bez
hranic shrnuta byla v jeden sklad stručně pevně
důkladně, aby nebylo zapotřebí vychloubati se
vědomostmi, ale míti a znáti ne příliš mnoho
věcí, jako spíše dobré a užitečné a znáti je
řádně a nechybně a to vše za jediným cílem
za dosažením blaženosti lids k é. Znát
Komenský
10
article
jasně sebe i všecko potřebné ke blaženosti
říditi rozšafně sebe i všecko ke sludnici té.
z níž plyne všecko.« — Touto svou filosofí
křesťanskou doufal Komenský svésti lidstvo ve
shodu, z níž vzniká vzájemná láska, tou doufa
zažehnat z lidstva všechnu krutost a nesnáše-
livost nevraživou a zříditj obecný mír a králov-
ství pokoje na světě.
Pouhý program tohoto díla vzbudil nesmí
nou sensaci v učeném světě anglickém, tak že
sám parlament anglický pozval našeho vyhnance
do Anglie, aby tam svou velkolepou filosofickou
práci provedl, ježto »většího dobrodiní božiho
nebylo pokolení lidskému dáno po světle slova
božího.« — — Leč, pohříchu, neblahé příhody
politické zmařily krutě dokonání a provedeni
díla tak obsáhlého, jak si je geniální duch Ko-
menského komponoval, avšak zásluha a sláva
počinu myšlenky vznešené nemohla býti věky
odňata velikému synu národa našeho, jenž
v pravdě byl u věku 17. učitelem národůva
z jehož duchovního dědietví máme pednes hoj-
ného požehnáni. Proto by měla žíti památka
Komenského tak tirvale a vroucně uctí-
vána vnárodě našem jako památka
Husov al
Komenský
Anglie
ko
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Věci srbské.
Z Bělehradu, 24. března. (Pův. dop. » Nár-
Listů«.) Vnitřní upevnění Srbska postupuje zvolna
sice, ale jistě, krok za krokem. Zvláště odté
doby, co vstoupil do kabinetu Pašič s dvěma
vynikajícími spolupracovníky, drem. Paču jako
ministrem financí a gen. Putnikem jako mini-
strem vojenství, svedeny rozdíly mezi radikály
na minimum, takže se skupina krajních sevrkla
na deset hlav, jež nebudou již moci překážeti
dělnosti skupštiny. Ukázalo se, že Pašič byl
prozíravým politikem, když nepřevzál sestavení
kabinetu sám, nýbrž navrhl za předsedu Grujiče
a přičinil se, aby v ministerstvě byly zastoupeny
všechny odstiny radikální strany. Dnes sedí
v kabinetě vedle Pašiče i lidé, kteří, jsou tomu
2 až 3 měsíce, nechtěli ani dovoliti, aby se
Pašič stal členem státní rady. Výsledek Pašičovy
prozíravosti ukázal se již při sněmovním pro-
jednávání rozpočtu. Rozpočet byl letos zkušeb-
ním kamenem pro skupštinu i vládu. Přes to.,
že rozpočet končí deficitem 6 millionů dinárů a
výdaje jsou vykázány výše, než kdykoli před
tím, byl celý rozpočet sněmovnou projednán za
tři dni. Za panování minulé dynastie vlády nikdy
neukázaly skupštině státní finance v pravěm
světle. Rozpočitaly výdaje vždy v téže výši
v jaké byly rozpočítány státní přijmy, ale každý
rok se objevil deficit 5 až 8 millionů dinárů.
Pašič
Grujič
Pašičův
Rozpočitala
Bělehrad
Srbsko
12
article
Teprve nynější vláda se odhodlala, neskrývati
před skupštinou pravého stavu a vykázala poctivě
deficit 6 millionů, ponechávajíc zástupeům ná-
roda, aby rozhodli, má li se deficit uhraditi
novou, vnitřní půjčkou, aneb zvláštní přirážkou
k daním pro letošní rok. Většina skupštiny roz-
hodla, že se deficit uhradí 40% přirážkou k ne-
přímým daním. Přirážka ta vynese 6 millionů
dinárů a letošní deficit bude tedy uhražen.
Příštího roku deficitu nebude, poněvadž vláda
již v podzimním zasedání předloží skupštině
návrh na změnu státní správy, kterouž se ušett
7 až 8 millionů dinárů.
Ve věcech, týkajících se balkánské otázky.
Srbsko je ochotno pracovati pro mír, neboť míru
potřebuje pro své vnitřní skonsolidování a mi
by v něm opanoval, kdyby mu přáli i vnějš
Srbsko
million
13
article
»přátelé« Srbska. Ale tito »přátelé« snaží se
o vše možné, jen ne o vnitřní mír v Srbsku.
Tak zvaná »důstojnická otázka« byla vlastně
už vyřízena. Ale diplomatě, když »spiklenci« na
jich žádost byli odstraněni od dvora, vystoupili
s novým požadavkem, že žádný z nich nemá
býti ani v královské gardě. Dnes nikdo neví.
s jakými požadavky diplomacie vystoupí, až se
vyhoví i tomuto jejímu přání.
Tím více je potěšitelno, že poměr Srbsk
k Černé Hoře a Bulharsku jest co nejlepší. Ob
srbské státy na žádost Ruska nepodniknou na
Balkáně ničeho; Bulharsko samo o sobě ničeho
podniknouti nemůže a zůstane tedy také klidno.
Povstání v tureckých provinciích letos tedy ne-
bude, poněvadž Bulharsko odřeklo komitům
všelikou pomoc. Také Rakousko nepřestává
ubezpečovati, že nemá nijakých zámyslů n
Balkán a že se tedy tamní státy mohou roz-
vijeti v míru. Ovšem my zde nemůžeme po
souditi, nakolik jest toto ubezpečování spolehlivo
Spektator.
Decentralisace vojenské správy v Anglii.
V anglickém ministerstvu vojenství dosa zen
byl zvláštní výbor, jenž má prováděti vojenskou
reformu. Decentralisace voje n s k
správy má býti dále ještě prove-
dena. Celé království rozděli se v 8 okresů
správních, z nichž každý přejme v širokém roz-
sahu správní úkoly, jež až dosud ministerstv
vojenství náležely.
Srbsko
Bulharsko
Rusko
Balkán
Rakousko
Anglie
14
article
V Praze, 26. března.
Praha
15
article
Pius X. pod vlivy německými.
V berlinských kruzích diplomatických uvád
se jako známka toho, jak se Pius X. odkloni
od Francie a jak přiklonil se k Německu, i ma-
ličkost, ale dost karakteristická, že Pius X. při
přijímání zástupcův německých nemluví zpra-
vidla jinak nežli o »nostra Germania«. Od ukli-
zení kardinála Rampolly tento směr stává se v
politice vatikánské stále zřejmější; Plus X. v
pravdě nezapomněl, že volbu svou děkuje pře-
devším votu německo rakouskému proti zvolení
Rampollově a hledí vděčnost svou opětně osvěd
čovati. Nelze popříti ovšem, že politika Combe-
sova k tomuto obratu ve Vatikánu sama napo
máhala. Také v příčině včera sděleného pro-
testu francouzské vlády proti nedávné allocuci
papežově sděluje se, že protest tento nevyšel od
Delcasséa, nýbrž od sama minist. předsedy Com
besa, jenž chce prý tak zabezpečit politiku fran-
couzskou před vměšováním se papežovým. Pro
slov papežův došel za to ovšem pochvaly u bo-
jovných biskupův francouzských, kteří chtěji
nyní tím více podporovati i opposici parlamenín
proti vládě Combesově. Arcibiskup pařížský Ri-
chard sdělil prý Vatikánu tyto úmysly i tento
dojem Piova vystoupení.
Proti Tibetu.
Anglická výprava proti Tibetu vydala se
po dlouhé přestávce, vzniklé nesmícnými oblí-
žemi při zásobování a spoustami napadlého
sněhu, opět na pochod. Cílem jejím v přední
řadě jest teď Kalaco. Výprava stojí nyní již
málem pět rnillionů korun.
Dělnické nepokoje v Marseillu.
Jak jsme již telegraficky sdělili, napadli stáv-
kující marseillští dělníci přístavní soudruhy své.
pracující na jedné boykotované lodi. Při srážce
s policií, jež z toho vznikla, byla, jak se nyní
dodatečně sděluje, j edna paní usmr cena
Pius
Ri
Francie
Německo
Vatikán
Como
Marseille
16
article
V drobném prodejlt
renní čásla o sabě . . . za Sb
odpolední
. . . za 2h
Ve flialkách na venkově
ranní čhlo. . . . . . . . 10h
vépolední.
. . . . . . . 3h
Inserá ty
piati se hotově popře
Předplacení a inserty plijímá sdmisl-
strace v Misrianské ulici č. 3
Tan naelázejí so též rrěskc
tiskárna a skpečise ,Národnieh Lista-
Rukopisy se novraosji.
Národnieh List
Misrianský ulice
17
article
10 policistů a 20 stávkářů zra-
něno. Také cestující z jednoho parníku vystu-
pující, byli kamením zraněni. Spor o mzdu,z
něhož stávka vznikla, byl ostatně ještě v noci
dohodou uklízen a dnes práce opět zahájena.
18
article
Veřejná schůze voličstva v Příbrami.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Veřejná schůze voličstva v Příbrami.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
V pátek dne 25. t. m. o 3. hodině odpolední
Konala se v Přibrami v sále Měšťanské besody
voličská schůze, svolaná městskou radou při-
bramskou a místním vedením národní strany
svobodomyslné. Do schůze pozváni byli všichni
čtyři kandidáti; z nich dostavili se JUDr. Lad.
Klumpar, kandidát národní strany svobodomyslné
a JUDr. Fr. Soukup, kandidát sociální demo-
kracie.
Schůzi, která měla průběh důstojný a klidný,
jež však těšila se od počátku až do konce na-
pjaté pozornosti, předsedal starosta města. Pri-
brami p. Blažej Mixa. Z městské rady a z členů
zastupitelstva dostavili se pp. dr. Max z Ale-
mannů, okr. starosta dr. Stiebitz, K. Simon, J.
Růžička a j. Veliká dvorana besední byla vy-
plněna voličstvem z řad živnostnictva, obchod-
nictva, intelligence i dělnictva.
Předseda, starosta B. Mixa, zahájiv schůzi
sdělil, že pozváni byli všichni kandidáti, že
však kandidát radikální, dr. Sobotka, a živno-
stenský, J. B. Horák, se nedostavili. (Není
známo, omluvili-li se. Pozn. zprav.)
Na to ujal se slova kandidát národní strany
svobodomyslné JUDr. Lad. Klumpar. V úvodu
označil za potěšitelný pokrok, že nyní je možno
na veřejných schůzích, jichž účastníci náležejí
různým politickým táborům, probírati klidněa
věcně i sporné otázky politické, jakož s tom
svědčí voličská schůze v Březových Horách.
Vylíčiv pak vznik své kandidatury, prohlásil
řečník, že kandiduje na základě programu ná-
rodní strany svobodomyslné, s pevným pře-
svědčením, na jeho základě pracovati, a ne-
činiti od něho žádné úchylky.
JUDr
Lada
Klumpar
Soukup
Mixa
doktor
Max
Stiebitz
K Simon
J Růžička
Sobotka
Příbram
Francie
Březová hora
Al
19
article
Pojednav pak o českém programu státo-
právním, dovodil řečník číselným důkazem ze
státního rozpočtu a z úřadních výkazů daňo-
vých, jaké hospodářské výhody vyplynuly by
zemím koruny české — tedy Čechům i Něm-
cům v nich — z hospodářské samostatnosti je-
jich. Na to obíral se politickým sporem česko-
německým, jak národním vůbec tak zvláště ja-
zykovým. Dotknuv se hlavních jeho oddilů, vě-
noval pak řečník delší výklad nynější obstrukční
taktice poslanců českých, kterou ovšem úplně
schvaluje. Při této příležitosti probral onehdejší
prohlášení poslanců národní strany svobodo-
myslné, vyložil zákonné i politické jeho dů-
vody, a srovnav je s prohlášením poslanců ná-
rodní strany svobodomyslné ze dne 18. pro-
since r. 1902 — kterýmžto projevem bylo od-
pověděno na požadavky, jež osvědčením svým
veřejně předložili Němci — dospěl ku přesvěd-
čení, že oba tyto akty jsou obsahem svým sou-
hlasné.
Na to obíral se řečník míněním, že
oktroirka všeobecného práva hlasovacího při-
vodila by změnu nynější ústavy ve smyslu fede-
ralistickém a dovodil, že tato myšlenka nemá
bezpečné záruky zdaru.
Ostře vyslovil se pak řečník proti vládě dra.
Körbra a akcentoval potřebu nejostřejší oppo-
sice české proti tomuto, nám nepřátelskému mi-
nisterstvu, jehož odstranění znamenalo by od-
stranění těžké překážky dalšího vývoje českého.
(Hlučný souhlas.)
Pojednav o kandidatuře živnostenskéa
o hájení zájmů živnostenských a obchodních po-
Čecho
Němec
Německo
národní strana svoboda
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 26. března.
š—. (Kronika.) »Žluté nebezpečí« za
číná vážně zajímati Evropu. Před nedávnem po-
kládáno ještě za žert a fantastickou smyšlenku.
co dnes už se zatrolenou opravdovostí tlačí se
v popředi za předmět úvah.
— Kdyby se stalo a zvítězilo Japonsko
Co bude? Obratem octne se vítěz v čele žlutého
plemene, za krátko zorganisuje vojensky, admi-
nistrativně a industriálně všecko asijské vnitro-
zemí, 400 millionů Čiňanů, schopných pracovati
za ceny, o jakých Evropě se ani nesmí snítia
vražedná soutěž ohrozí všechny životní zájmy
Západu . .. Třes se, stará Evropo ! . ..
Co to na nás leze?
Pociťujeme nalehavou potřebu doplňovati,
rychle své vědomosti o »dalekém Východě«, do-
sud tak sporé a nespolehlivé. Ze škol měli jsme
všichni plno předsudků v hlavě. Čína platila
nám za zemi zpozdilosti. Před tisíci lety zarazil
se tam všechen pokrok a následků jsme se do-
mýšleli zcela fantastických. Bylo to všechno liché
a nesprávné! Třeba doháněti a napravovati! Do-
háníme tedy a napravujeme. Dik páře a elek-
třině povrch země stále se úžl. Čína už není
žádný konec světa. Turistovi, který má dostatek
času a průměrnou vlídnost tobolky, opatří dnes
Cookova kancelář malou činskou cestu se vším
komfortem poměrně za capart. Velké literatury
také se už hemží parádními »cestopisy« a »vý-
letními dojmy« z nejzadnějšího Východu«.
Však jsou i jiné práce vážné, bohatě dolo
žené, a neméně zábavné, než poučné a spole-
hlivě. Z nejzajímavějších je rozhodně popis »ce-
sty Mongolskem, Tibetem a Čínou«, kterou pod-
nikli před půl stoletím dva francouzští missionáři,
Huc a Gabet. Dilo přeloženo svého času také do
češtiny. Zasluhuje, aby dnes bylo pilně čteno
snad znovu vydáno. *) Věci asijské nestárnou tak
rychle jako evropské. Dilo je stále aktuální, plno
Cookův
Dilo
Praha
Evropa
Japonsko
Čína
Mongolsko
Dila
21
article
*)Cesty missionářské, které Mongolskem.
Tibetem a Činou vykonali Huc a Gabet, kněží
kongregace sv. Lazara v Paříži. Zčeštil Karel Jin-
dřich. Dědictví Svatojanské č. 74 na rok 1887. Pře
klad, zdá se, pořízený z němčiny, zasluhoval by revise.
dokumentů a vědomostí. Pisatel Hue není prů-
měrný turista, Měl za sebou 14 let pobytu mez
Číňany, místních studií zemé a lidu, znal doko-
nale jazyk a mravy, nežli se vydal na velkou
cestu, která trvala tři leta. Přestrojeni za mon-
golské kněze mohli oba Evropané statečně po-
stupovati a pozorovali. Pronikli až do nepřístup-
ného cizincům svatého města Lhassy. Podávaj
zprávy nejpodrobnější a nejzajímavější.
Naše představy o stavu Číny a Mongolska
jsou mátožné legendy.
— Když v XVI. věku katoličtí věrozvě-
stové přibyli do Číny, uzřeli věci, jež vzbudily
jich obdiv. Z Evropy, zmitané tehdy náboženskými
bouřemi a politickými převraty, octli se v zemi
která právě tehdy dostihla vrcholu blaho-
bytu a rozkvětu. Všeliká zřízení ve státě
sloužila prospěchu, zákony bez rozdílu svě-
domitě plněny vznešenými i chudinou. Obyvatelé
objevili se jim jako národ uvědomělý
v zdělaný; měli veliká, lidnatá města, mo-
hutné splavné řeky a celý systém výborných
průplavů. Zemědělství, průmysl, obchod kvetly.
svatý . Lazar
Karel Jin
Číňan
Evropan
Mongolsko
Paříž
Hue
Čína
Evropa
cizinec svatý město Lhassy
22
article
Zmatky v názorech Evropy o Číně způso-
bily povrchní zprávy turistů, kteří pro vyražení
anebo v zájmech obchodních nahledli do země,
nenabyli sice žádného »poznání«, ale přece jen
chtěli světu zvěstovati, »že byli v Číně.«
Spisovatel v úvodu se omlouvá, aby dílo
jeho nebylo považováno za pouhou »zprávu
missionářskou.«
— Čtenář nenalezne snad množství údajů,
jaké se očekávají od missionáře. Mým zá-
měrem jest: důkladněji obeznámiti s Čínou širšt
kruhy, nikoli však psáti jen o věcech našeho
apoštolování. Některé zprávy budou se snad
zdáti pravdénepodobné, než zasluhuje důvěru,
očekávám ji též, doufaje, že netřeba ani — jako
druhdy Marco Polo — očisťovati se prvéa
osvědčovati, že dílo mé prosto jest všelikých
předsudkův . ..
A záměru svému spisovatel plně dostává.
Pola
Evropa
Čína
23
article
Základní myšlenkou čínského státu jest
pojem rodiny. Synovská uctivost a posluš-
nost vštěpují se lidu ve spisech mravoučitelůa
mudreů, kladou se mu na srdce v prohlášeních
císaře, vynáší se stále a velebí v řečech man-
darinů a platí za cnosti prvopočátečné, základní.
Všeliký zločin proti zákonu považován za pře
stupek proti rodině, za urážku lidského důsto-
jenství. Naopak všeliké chvalné činy, oddanost
milosrdenství, spravedlnost, poctivost, udatenstv
slouží k ozdobě rodiny, státu.
Myšlenka soustředí se v císaři, »vznešené
bylosti«, »synu nebes« a spravuje se ji tři st
millionů obyvatelstva. Dle učení Konfucia samo
nebe řídí a spravuje všeliké hnutí. Svrchovanost
panovníka není leč splnomocněni nebes a nebe
pozbaví nehodného předností, jakmile by povin
nost svou zanedbal.
Nejvyšší moc jest rozhodně samovládná, leč
nikoli despotická. Dělí se mezi ministry.
kteří z ní postupují část a rozvětvují do nej
nižších instanci, odkud přechází na skupiny
rodin a jednotliveů. Taktéž vázán jest císař sta-
rodávnými zvyky, které mu brání rušiti dřevní
práva poddaných.
Konfucius
24
article
Největší protiváhou neobmezené moci je
sbor učeneů, zřízení prastaré, které vzniklo
jedenácte věkův před Kristem a podnes na pev-
ných základech spočívá. Císař volí své manda-
riny ze sboru učenců a může stupně důstojen
ství udíleti jen dle přestálých zkoušek. Každý
Číňan může se státi členem třetí, druhé i prvn
třídy, přestojí-li zkoušky.
Ve věstníku vládním, úřadních novi
nách pekinských, čtou se návrhy schválené
císařem. Vycházejí denně o šedesáti až sedm
desáti stránkách a stojí ročně asi dvanáct franků.
Z nich lze čerpati zajímavé zprávy o nejnověj
ších poměrech země.
— Roku 1851, právě po smrti eisaře Tao
Kuanga, cestovali jsme hlavní silnicí pekinskou.
V zájezdním hostinci zastali jsme při čaji ně-
kolik občanů a rozpředli s nimi hovor o mož-
ných převratech vlády. Všichni zůstali lhostejni
Konečně jeden s otcovskou vážností položil ruku
na naše ramena a řekl s úsměvem: »Příteli.
poslyš! Co se tkne zájmů státních, pro ty jsou
mandarini. Nemučme se věcmi, které se týkaji
jich!«... Všichni hosté souhlasili . ..
Zdrobnělá takto centralisace přispívá k za-
chování pořádku a navzdor mnohým povstáním
a změnám trůnu trvá od osnování říše až p
naše časy.
Vyučování není obmezeno. Každý může
zříditi školu. Má-li se založiti škola, sejdou s
starší obce, zvolí učitele, vykážou mu plat
určí místnost. Učitelem bývá obyčejně člověk
chudobný, jenž sice studoval, ale nedosáhl
stupně mandarina. Nevyhovuje-li, sesadí jeja
zvolí jiného. Vláda nemá na vyučování vlivu,
kromě zkoušek, jimž se musí podrobiti každý.
aby se stal členem sboru učených.
Krist
Číňan
Kuang
25
article
Písemnictví všimá si a povzbuzuje vláda
lid. Však spisovatelství není povoláním a nevy-
náší nic. Za romány, básně a divadelní hry ne-
platí se zhola nic. U veliké úctě chová Číňan
své knihy posvátné a klassické. Literatura je
přebohata. Sám katalog císařské bibliotéky
Pekině obsahuje názvy dvanácti tisíců děl.
Celou Čínu lze porovnati k ohromné bibliotéce-
Na každé zdi, všude po stěnách vyvěšeny
jsou nápisy, průpovědi, pravidla pro život, na-
vedení k moudrosti. Číňan prochází se ulicemi
bafčí z dlouhé dýmky, zevluje a kam se obrátí,
nachází literní zábavu.
Téměř všichni Číňané znají aspoň tolik
čísti a psáti, kolik zapotřebí pro všední život.
Řemeslnici a rolníci píšou si své denníky, účty
a listy sami, čtou kalendář, veřejná ozná
mení i noviny. I v plovoucích vesnicích, jichž
množství je na řekách a jezerech, jsou prů
pravně školy. Učitel je zároveň vychovatelem.
Vštěpuje chovancům pravidla zdvořilosti a roz-
ličné způsoby: V nejedné evropské knize o Číně
popsáno, jak směšně pitvoří se Čiňané v pospo-
litém životě. Ale vše to překrouceno
přemrštěno. Uhlazenost a zdvořilost je
podstatnou stránkou činské povahy. Stopy její
nalézají se v nejhlubším čínském dávnověku.
V knize »velikého studia« vyměřuje Kon-
fucius zásadu správy politické »co pravé jesta
spravedlivé«. Základem státní správy má býti s ou-
hlas lidu, což vytknuto v ten smysl:
Získej si přízeň lidu a vládu zachováš,
pozbuď přízeň lidu a pozbudeš vlády.
Úžasná je lhostejnost Číňanů ve věcech ná-
boženských. Číňan jest úplně zaujat záležitostmi
světskými a věnuje celý život výhradně zájmům
hmotným. Hlubším dojmům je stěží přístupen.
Číňan
Čína
Kon
26
article
Naslouchá ochotně výkladům základních článků
víry křesťanské, všecko přijímá, všemu přisvěd-
čuje, nepopírá nejmenšího, rád o všem hovoří,
ale jest mu zcela lhostejno, je-li ta či ona víra
pravá nebo špatná.
Missionáři obcovali delší čas s učencem,
jenž budil naději, že se stane křesťanem. Pro-
brali s ním nejléžší články, čítali mu knihy,
aby ho připravili. Přijímal s dobrou vůlí vše,
osvědčoval, že všecko je pravé a pravdivé. Je-
dnoho dne vylezl na konec s barvou ven.
— Slyšte, mluvme rozumná slova. Mně se
zdá, že není dobře, oddávati se zbytečným sta-
rostem. Víra je krásná a vznešená, ale nač
obtěžovati život tolikerými starostmi? Člověk
má tělo a to dá už velikou péči, je křehké a
podrobeno nemocem, vidíme je a cítíme. A
k tomu měli bychom dbáti ještě o duši, kterou
nevidíme? Život je krátký a plný těžkostí, je
řadou vážných a nesnadných úloh a výkonůl
Duch a srdce mohou stěží vyhověti všem jeho
potřebám. K čemu tedy ještě se trápiti k vůli
životu budoucímu? . ..
27
article
Ještě více překvapují zprávy a obrázky
z krajů mongolských. O Mongolech mámev
Evropě poněti, že jsou divoši, nevzdělanci, su
rovci, krátce — Tataři.
Mongol je naopak dobromyslný, mírné, dů-
věřivé povahy, zádumčivě opravdový, vroucně
nábožný. Pravý opak Číňana. Stále přemýšlío
příštím životě a nehrubě si váží vezdejších
statků. Žije na zemi jako poutník, nevzdělává
půdu, nestaví domů a považuje se takřka za ci-
zince na širém světě.
Je pln vybrané zdvořilosti. Autoři vypra-
vují nesčetné zajímavé episody ze své cesty.
Jedou na velbloudech z města Tolonuru.
Není silnice ani patrné stezky nikde, jen nepře-
hledné řady pískových kopců.
Za pocestnými zařičeli koně, ozvaly se lid-
ské hlasy. Velká karavana se blížila. Tři jezdci
je dohonili.
— Páni lamové, kde je vaše otčina?
— Naše vlast loží daleko pod západním
nebem
Mongol
Tatar
Číňan
Evropa
Tolonur