1
masthead
27. března 1904. Číslo 87.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
jest jedna z nejněmečtějších oper a látkou její jest če-
ská pověsť. Než řešení tohoto problému zavedlo by
nás příliš daleko. Chci jen konstatovati, že Dvořák
na pudě sobě zdánlivě vzdálené zůstal ryze svým, in
dividnálním. Kdo zná jeho symfonie a komorní díla
s jejich klassickými sklony, někdy též s exotickými
názvuky (výtvory z Ameriky přivežené), ví, že Dvořá
kova umělecká duše dovede mluviti v celých větách
kde není pregnantního didově národního tónu, ale kte-
ré jsou přece tak osobité, samorostlé, krajně dvořá-
kovské a tím již v koncčné liniii — české. Tak iv
„Armidě“ je Dvořák vždy cele svůj, třeba mu sna
někde uklouzla reminiseence; jestiť i ona vlastním
jeho duchem strávená, přirozená, jaksi povědomá. D
cizího koloritu se Dvořák mnoho nenoti. Skladatelům.
jako n. př. Rimskij-Korsakov, byla by „Armida-
vítaným popudem rozvinouti nejexotičtější orientální
barvy jak v orchestru, tak ve zpěvu. Dvořák také tu
a tam na ně naráží, jako když z předehry ozve se
larghetttu něžný zpěv flétny a klarinetu, když první
sbor zpívá za zvuků tamburiny, talířů, velkého bubnu
a trianglu v pianissimu o k ravaně kupců táhnoucích
poušti a když muezzin do toho s minaretu chváli
Dvořák
Armida
Rimskij
Korsakov
Amerika
5
article
Alláha. Ještě více takových barviček namícháno do
nádherné zvukomalby třetího jednání, jež celé noří se
v lahodě a kouzelné sytosti koloritu. Ale přece jen
jsou to spíše pouhé poukuzy vzdálené naznačování
orientálního názvuku, nikoli názvuk ten sám, studiem
přenešený a prolnutím pabásněný. Není to, nežti kolo-
rit čistě Dvořákův a to vyskytující se tu v instrumen
tální nádheře, hodné péra velikého mistra. Co v nove
své opeře Dvořák na kráse a finesso orchestrálního
zvuku podává, předstihuje ve vypracovanosti detailu
vše, co dosud v tom ohledu do zpěvoher svých
vložil
Že Dvořák není rozeným dramatikem, víme a též
se to do únavy vždy opakovává. Ale křiedil by mu.
kdo by podceňoval veliké úsilí, jež právě Dvořák ve
svých posledních dílech jak programních, tak operních
věnuje právě této stránce. Jeho „Armida“ nevylučuje
sice uzavřených forem, ale plyne v ní vše jedním
proudem v nepřetržité spojitosti
Alláh
Dvořákův
Dvořák
Armida
6
article
Dialogům je věnovana veliká péče a dovoluje-l
si skladatel v lyrických místech opakování texta, zde
hledí si bystrého spádu a správné deklamace. Take
některé monology — týká se hlavně úlohy Isménovy
— nesou se dramatickým ruchem. Až místy připomne
nás Dvořák tentokrát na Fibicha. Ovšem té jeho dra
matické konstrukce celkové, toho zkloubení, uvědoměn
každého proč, té gradace a vypjetí nedosahuje. Není mu
to dáno. Dvořák má rád digresse, miluje půvabný de-
tnil a setrvá u něho. U Dvořáka jaksi vše tíhne k ab-
solutní platnosti hudby a proto v zpěvohrách tíhne
k lyrice. Cítíte zrovna tu jeho radost, když má jit
povídání a dění za sebou a může vyliti celou zpěv-
nost své duše do lyrických výronů. Proto znamená
třetí jednání vzestup čisté hudební hodnoty dila. Dvo-
řák rozplývá se tu ve zpěvech sirén a víl, v milost-
ných dvojzpévech a zvukových malbách, které jsou
plny melodických krás. Kolorit dějství toho jest ze
všech neipůvabnější. Carakteristický jest i zpěv Ismé-
nův „Na prahu děsných poušti“, ač v pitoresknost
jeho jest více humoru než v démoničnosti. K přela-
hodným invencím náleží duo s Armidou, uvedené Ri-
naldovým luzným zpěvem „Pojd, večer již se smráká“
Isménův
Dvořák
Fibich
Ismý
Armida
7
article
Celkem však milostné akcenty nemaji v díle tolik
přesvědčivosti, jako jeho přízvuky zbožnosti a křesťan-
ské horlivosti, po té stránce vyníká již velmi živě kon
cipovaný trojzpěv Armidy a Rínalda s Petrem poustev-
níkem v táboře vojska křesťans kého, ale nade vše Pe-
trův zpěv s Ubaldem a Svenem nad vysíleným Rinal-
dem v dějství posledním. Violoncello illustrujíci lásky-
plná slova Petrova, zní tu velice tklivě. Rovněž velm
ušlechtilá je následující promluva Petrova k Riual-
dovi a sílu zanícení nelze upříti sboru křižáků, zají-
mavému pohyblivým průvodem oproti táhlému zpěvu
Ale ani rozpředenému zpěvu kajícího se a zmírající-
ho únavou Rinalda na začátku dějství čtvrtého ne-
schází posvěcení procitěné pravdivosti.
Armida
Rínald
Petro poustev
Ubald
Sven
Petrův
Petrov
Riual
8
article
Tak jeví se nám nové dílo Dvořákovo přes lec
které jednotlivosti, jež dramatik jinak by vyjádřil
mocněji přivedl k platnosti, jmenovitě co do celkov
architektoniky, výtvorem závažným, ukazujícím doko-
nalého mistra svého umění v zápolu o nový jemu vý-
raz a dramatické utužení.
Provedení věnována byla se strany divadla vše
možná péče. Režie, kterou vedl p. Polák a výprava
až na poslední scénu bitevní, jež nedopadla zcela dle
přání, předstihují se s důkladností hudebního studla. T
přiděleno kapelníku p. Pickovi, a věru zhostil se úkolu
velmi čestně. Jak viděti, nabývá již znenáhla ustaviě
ným stykem s apparátem divadelním větší prakse. Vim
sice, že by z rukou p. Kovařovice mnohé vyšlo jemněji.
mnohé zase mohutněji a do pravého teprve světla
postaveno, ale těší mne, že mohu konstatovati prozatím
tento úspěch. Další vývoj p. Pickův ukáže snad ostatní
Z pěvců spočivá na bedrech pí. Maturové v tituln
úloze nnivětší tíže. Zpívá s přesností sobě vlastní,je
dramaticky silná, vášnivá a krásná. Provedlu úlohu
každém směru znamenitě. K ní druží se p. Pták jako
Rinald, jenž hlasem i hrou případně tlumočil nikoli
snadný svůj part. Ohněm podání předčil Ismén pana
Benoniho. Petra poustevníka výborně charakterisuje
p. Kliment. Než i ostatní drobnější role dobře zapadaj
v celek. Pro dílo jest jen přáti rostouciho pochopení-
+ První český hudební Ieztival. (Poslední při-
pravy.) Pouhý týden dělí nás ode dne, kdy zahlahol
v pravém křídle paláce průmyslového zpěv z ně-
kolika tisíc hrdel, kdy prvními zvuky ohlásí se slav-
nost hudební, o jakéž v tomto slohu a rozměru nebylo
dosud zdání v annálech hudebního života českého
Dvořákův
Polák
Picek
Kovařovic
Pickův
Matura
Pták
Rinald
Isména
Benoni
Petro
Kliment
9
article
Není snad od místa uvědomiti si, jaké základní my-
šlenky byly vyvolatelům voditkem při organisaci to-
hoto uspoládání. V celém hudebním ruchu našem
neslo se veškero počínání si ve stopách malosti na-
ších poměrů. Malé sály, v nichž rozestavení ensem-
blu působilo dirigentům veliké potíže, sbory o malém
počtu pěvců, orchestr ve smyčcovém sboru obsazený
počtem hudebníků, jaký diktuje nutnost — toť jsou
asi charakteristické známky s nimiž počítá pravidel-
nost hudebních našich snah. Festival však chce na
sobě nésti známku výjimečnosti, chce to, ce
vniklo již posluchačstvu do srdce a do mysli, objeviti
mu v novém světle, ve světle nádhery a velikoleposti
Spořivost, jindy neúprosná, přirozeně musí býti stra-
nou v podniku tak velikém a odvážném. Avšak pu-
stiti se do věci s celou silou a plnou důvěrou ve zdar
na to mohlo se pořadatelstvo odvážiti. Neboť znám
je, že právě taková umělecká sensace napíná ve zvý
šené míře pozornost obecenstva našeho, které při po
dobných připadech neskrblí prostředky a nevhání p
řadatele do obuv, že snad ve hmotném risiku neteč
ností veřejnosti octnou se na holičkách. A s tou vírou
také pořadatelstvo v poslední chvili v nadšení při
stupuje k úloze, jejíž rozlešení pověsti se mohlo úsi-
lím zcela mimoládným. Pro dnes jen o úpravě míst-
nosti feslivalové buď tu řečeno několik slov. Píšeme
10
article
je pod dojmem páleční zkoušky, navštívené asi 1100
pěvci. V rozsáhlé dvoraně, kde druhdy, ať hrál orchest
nebo nesl se ke stropu z četných úst sberový zpěv
neskustičnost stala se téměř příslovnou, všechny ly
sické překážky, tento účinek podmiňovavší, jsou o-
straněny. Veliká skleněná plocha na východní stran
docela pokryta je dřevěným podiem, žikmosterasově
do výše od podlahy se stupňujícím, na jehož spodních
plošinách může býti umistén orchestr v síle 150 mužo
a na jehož vyšších stupních pohodlně se směstná sbor
pěvecký o 3000 hlav. Veliké varhany na nejzazší
výši vlištěny jsou jako koruna na hlavu tohoto pro-
storného jeviště. Stejně jako sklu i ostatním špatným
vedičům akustiky bylo mateniálem dřevěným účelně
čeleno. Nejen úprava loží a tribuny, ale též podlaha.
původně dlaždicová, pobita je prkennou pokrývkou
kde ještě nechala stopy viditelné pro zrak a slyšiteln
pro ucho železná konstrukce stropu a stěn, tam vy
rovnala nepříznivé podmínky účinu ruka dekoraté rova
A tak po první akustické zkoušce možno říci, že míst-
nost festivalová naprosto uspokojuje, nedávajíc an
subtilním záchvěvům se ztráceti do neurčita a všechny
hromadné zvuky i v největší síle předvádějí se poslu-
chačstvu v žádoucí ušlechtilosti a přece při tom v pln
jadi costi a živosti.
11
article
Výboru došla zpráva, že ministr kultu a vyučo-
vání dr. Hartel přibude k jednomu z festivalovýci
koncertů. Blahopřejné a omluvně dopisy zaslali: vi
tuoska na klavír Teréza Carreňová, člen francouzské
skademie Paul Deschanel a člen pařížské municipality
1I. Gall.
V ústředním paláci bude uspořádána malá vý
stavka hudebnin a hudebních nástrojů, které účastn
se firny: Fr. A. Urbánek, Mojmír Urbánek, Bohu-
slav Lantner, Václav Kotrba, J. R. Vilímek, brat
Scha malové, J. Dvořák, stavitel klavírů Stárek, sta-
vitel harmonif Tuček.
Z listků pro feshival lze posud obdržeti oddělen
III. (7 K), II. 18 K), 1. (9 K) a křesla u10 K)n
doktor
Hartel
Carreňová
Deschanel
Gall
A Urbánek
Urbánek
bůh
Lantner
Kotrba
Vilímek
Sch
J Dvořák
Tuček
Francie
12
article
všechny tři dny. Pro třetí den také několik loží. Vy-
prodány jsou pro 1. a 2. den lože, tribuna a lístky
IV. oddělení. Lístky lze dobírkou objednati v kance
láři festivalu v Jungmannově třídě č. 28.
+ Sjezd pěvectva českoslovanského. Sedmá zkou-
ška na „Svatou Ludmilu“ koná se řízením Oskara
Nedbala s Českou Filharmonií dnes v neděli ve2
hodiny odpoledne v průmyslovém paláci na výstavišt
Přístup mají jen účinkující. Schůzka v levém křídle.
odtamtud upravený nástup. Sjezdové odznaky s legi-
timacemi po 50 hal. vyzvedněte si pražské pěvecké
spolky u p. Slavíčka na Ferddinandově třídě; na venek
právě se rozesílají. — Br. spolky žádáme, aby na
sjezd vzaly s sebou prapory, jimiž pěvecká tribun
bude okrášlena. — Úprava a rozměry koncertní síně
působily na pěvectvo při poslední zkoušce dojmem
překvapujícím. — Br. spolky mějte pro všecky pří-
pady vždy nějaký sbor připravený k zazpívání.
Vstupenky jestivalové s pěveckou slevou již se ne-
vydávají.
+ Ke sjezdu pěvectva čoskoslovanského. Sla-
nostní číslo „Věstníku pěveckého“, obsahující přes
70 velmi zajímavých příspěvků z oboru zpěvu, hudby
a pěvecké organisace vyjde již 30. t. m. (misto5
dubna), aby pěvečtí spolkové mohli pročísti si ty n ej-
poslednější iníormace ke sjezdu a k festi-
valu. Redaktoru „Věstníku“ p. MUDr. Z. Jankemu
podařilo se získati příspěvky od nejpřednějších našich
spisovatelů a hudebních skladatelů (J. Vrchlického,
Ad. Hejduka, Fr. S. Procházky, prof. dra. Franken-
bergra, Em. Chvály, prof. Kaana, prof. Knitila, chefa
opery Kovařovice, prof, dra. Theurera, prof. V. Mal-
lera atd), tak že to bude krásnou upominkou na
slavnosti pěvecké.
Svata
Nedbal
Janke
J Vrchlický
Ada
Hejduk
S Procházka
profesor
doktor
Kaan
Knitil
Kovařovic
Jungmannův třída
Ferddinandov třída
Francie
Mala
Český filharmonie
spolek u p
13
article
+ Česká Filharmonie, vrátivši se z venkova, po-
řádá výjimečně o 8. hodině večerní dnes dne 27
března obvyklý nedělní koncert v Národním domě na
Král. Vinohradech. V řadě těchto koncertů, letošní
saisonu v život vešlých, bude dnešní dle všeho ji
posledním, ježto o sválcích velikonočních orchestr
zaměstnán bude cele koncerty festivalovými a v dubnu
nulno bude veškeren čas věnovati přípravám pro letní
saisonu v Petrohradě. Na programu dnešním jsou
skladby od Čajkovského, Dvořáka, Hlaváče, Thomasa.
Delibesa, Smetany, Nedbala. Vstupné 40 h, rodinné
lístky po 1 K, studentské a spolkové po 20 h. —
Z ohledu na přípravy k festivalu jeví se nutným upu-
stiti od velkého koncertu na den 30. března ustano-
venému, v němž dokončeno mělo býti úhrnné prove-
dení Lisztových symfonických básní sehráním „Hun-
ské bitvy“ a na jehož pořadu byla Beethovenova
„Devátá symfonie“. Peníze za vstupenky již ode-
brané vráceny budou v hudebním závodě p. Mojmíra
Urbánka v Jungmannově třídě č. 14 po předložen
lístků. Obecenstvo nijak nebude však zkráceno vy-
padnutím této produkce, poněvadž „Hunskou bitvu“
uslyší za řízení Stavenhagenova v koncertu „Pa-
tronátu mládeže“ dne 16. dubna a „Devátou“ Beetho
venovou v posledním (čtvrtém) koncertě České Jed-
noty pro orchestrální hudbu, jenž uspořádán
bude řízením Oskara Nedbala dne 9. dubna v Ru-
dolfině.
+ Z českého spolku pro komorní hudbu. Kon
cert třeti koná se v úterý dne 29. března o 7. hod.
večerní v Rudolfině, za spoluúčinkování »Českého
kvartetta«, které zahraje Schumanův kvartet G mo
op. 41. č. 1., dra. Dvořáka terzetto pro dvoje housle
a violu a Beethovenův kvartett Cis mol op. 131.
Čajkovský
Dvořák
Thomasa
Delibesa
Smetan
Nedbal
Lisztův
Hun
Beethovenův
Urbánek
Devátá
Beet
Schumanův
Petrohrad
Jungmannův třída
Český filharmonie
národní dům na Královský
Kon
14
article
+ Ze Smiřic. (Zvl. telgr. »N. L.«) Koncert pěv-
kyně Andy Kovandové a vírtuosa na housle Jindi
Felda měl zde velký úspěch.
+ Z Týna nad Vltavou. Dnes v neděli pořádá
Emanue! Ondříček za spolupůsobení Karla Leilner
koncert v sále »u Chrášťanských« v Týně nad VIt
Začátek o 5. hod. odpol.
+ Náhrobek Pibichův na hřbitově vyšehradskén
odhalen byl slavnostním způsobem v pátek dne
25. března. K hrobu dostavilo se velké množstv
obecenstva, jež dosvědčovalo, jak porozumění pro
mistra se vzmáhá. O půl 11. hod. dopolední bylo
prostranství v širokém kruhu kolem hrobu obecen-
stvem zcela vyplněno. Byli tu za Národní divadi
pp. ředitel Schmoranz a kapelník Anger, za » Uměle-
ckou besedu« starosta pan Frant. Herites, dále pp.
prof. dr. Jaroslav Vrchlický, řed. F. A. Šubrt, ředite
konservatoře K. Knitti, skladatel O. Ostrčil, zeh
Smetanův lesmisťr J. Schwarz, knihkupci F. A
Urbánek a M. Urbánek, dr. K. Krefia, z dam paní
L. Schulzová, vírtuosky slečna M. Heritesova a Lol
Beranova a j. Po zapění Zvonařova smutečního
sboru pražským »Hlaholem« promluvil pan prof. dr.
Ot. Hostinský stručnou řeč: vztýčením náhrobku
končí doba smutku nad úmrtím mistrovým a počíná
historie, doba slávy. Pracovat o její rozmnožení jest
práce záslužná, čestná a vděčná, zvláště pro mistrovy
žáky. Na to »Hlahol« zapěl Bendlův »Chorál národa
českého«, čímž slavnost skončena. Náhrobní deska
pokryta byla věnci (od správy Národního divadla
a j.) a květinami. Náhrobek provedla se vzornou
pečlivostí a s vybraným vkusem firma V. Žďárského
na Král. Vinohradech. Náklad hražen z veřejné
sbírky, o níž sběratelem (dr. Zd. Nejedlým) bude
nejbližší době vydána podrobná zpráva.
Kovanda
Feld
Ondříček
Leilner
Schmoranz
František
Herites
profesor
doktor
Vrchlický
F A Šubrt
K Knitti
O Ostrčil
Smetanův
J Schwarz
Urbánek
M Urbánek
L Schulzová
M Heritesův
Beranův
Zvonařův
Otakar
Bendlův
V Žďárský
Král
Zdeněk
Smiřice
Týn nad Vltava
kapelník Angra
Hlahol
národní divadlo
15
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Po buršáckých bumlech. Již ve včerejším odpoled
níku podali jsme referát o velevýznamných rozsudciel
trestního soudu pražského v afférách pp. Lad. Le-
žáka a Jaromíra Hlada, z nichž prvý obžalován
ze zločinu veřejného násilí dle 87. tr.z
proto, že prý volal Na příkopě „Mažte jel“, druhý
z té přičiny, že neznámému buršáku, jenž mu strh
s prsou trikoloru, srazil prý holí čapku s hlavy. V pří-
padě páně Hladově zmíniti se dlužno ještě o právni-
ckém výkonu, jejž podal v plaidoyeru svém obhájce
p. dr. Ferd. Heller. který svou klidnou, věcnou, ale
v pravém slova smyslu žíravou kritikou žalobního
substrátu upoutal všeobecnou pozornost. Senát také
plně akceptoval vývody obhájcovy, pro-
hlásiv v důvodech osvobozujícího rozsudku: „Na zá-
kladě výpovědi policejního strážníka Strauba soud
uznal prokázaným, že obž. Hlad skutečně udeřil ne-
známého německého studenta, leč neshledal v tomto
jednání skutkové povahy zločinu dle § 87., nýbrž
pouze přestupku dle § 496. tr. z. (urážka na
cti) a nemohl obžalovaného odsouditi pro tento delikt
z té příčiny, že státní zastupitelství nenílegitimo-
váno v tomto případě k podání obžaloby. Skutkovou
povahu zločinu dle § 87. vyloučil soud proto, že zá-
kladní podmínky, i kdyby principiálně dal se případ
podobný subsumovati pod § 87: nastalo-li již nebez-
pečí pro integritu tělesnou, dáno ješlě
nebylo. Pouhá možnost nebezpečí nestač
ještě k odůvodnění skutkové povahy zmíněného zlo
činu
Jaromír
doktor
Ferd
Heller
Straub
16
article
Ze sondu sborového
Ze sondu sborového
Kdo smí udělit obhájci důtkn? K zajimavé scén
mezi předsedou senátu a obhájcem došlo ve čtvrtek
dopoledne v I. jednací síni zemského trestního soudu.
Za předsednictví presidenta dv. r. dra. Wokauna
konáno toho dne proti Norbertu V. a Jindřichu B. líčen
pro krádež přístroje t. zv. „Alfa Separator“ v ceně
320 K, odcizeného stejnojmenné firmě, u níž Norber
V. byl zaměstnán. Norbert V. dal slroj JindřichemB
ze skladiště odněsti a přechovával jej tento plné ti
neděle. Při vyšetřování tvrdil V., že již před krádež
byl s Jindřichem B. smluven, že tento věděl, co od
náší a že měli „pracovati“ na polovic — při líčen
odvolal však V. tuto výpověď, prohlásiv, že Jindřiel
B. nevěděl, co je v bedně a že mu jen slíbil jistou o
měnu za uschování a odnesení.
Obhájce p. dr. Pospíšíl: Tedy vy jste si jer
vymyslil při svém prvním výslechu, že jste byl smlu-
ven s B.r
Předseda: Co to jest za otázku? Pane zapi
sovateli, dejte do protokolu, že udílím panu ob
hájci důťku.
Obhájce povstává a táže se ostře: Důtku
pane presidente?
Předseda (v rozpacích): To jest: ne důtku —
to byl omyl — že tu otázku nepřipouštím
Vzhledem k výpovědi strážníka Böhma, kter
provedl u B. domovní prohlídku a jemuž B. doznal
že věděl o podezřelém původu bedny, uznání oba ob
žalovaní vinnými a odsouzení jedenkaždý na tř! mě
síce do těžkého žaláře.
Po líčení vyžádal sobě obhájce, By v protokol
bylo v příčině důtky, jemu „omylem“ dané, vše po
drobně uvedeno, jelikož předseda dle § 236. trestního
řádu nemá vůbec práva, udíleti důtku, nýbrá
výhradně a pouze jenom soudní dvůr.
doktor
Wokaun
Norbert
Jindřich
Separator
Pospíšíl
Böhm
Jindřiel B
17
article
U okresního soudu pro přestupky
Líčení se zatčenými při buršáckých provokacích
Jinak je u soudu ve Spálené ulici a jinak na Ovoc-
ném trhu. Kdežto soud trestní propouští obžalovane
na svobodu, nabyv přesvědčení o jich nevině, u soudu
přestupkového soudí se řízněji. Tam je osvobozujíe
rozsudek skutečnou vzácností. Včera ze čtyř projed-
naných případů tři skončily odsouzením a čtvrtý byl
odročen po tuhé kontroversi s obhájcem. A ještě jaká
zvýšená kontrola je zavedena! Funkcionář proti každé-
mu rozsudku musí podat odvolání, všechny případy ze
dnů buršáckých provokací musí chronologicky sestavit
a to vše pro statistiku o tom, že se u přestupkového
soudu odsuzuje a u trestního osvobozuje! Jak jinak
postupuje se v případech buršáků. Bouřlivé výjevy
ulicích pražských způsobeny byly z toho důvodu, že
buršáci v barevných čapkách dostali se Na příkopě do
rvačky. Případ ten dopodrobna vylíčen v protokolech
policejních, ale to nestačilo. Jen aby se záležitost do
nekonečna protáhla, putovala akta o „případu Gudder
natachově“ od okresního soudu k státnímu zastupitel-
ství a naopak a dosud marné očekává se soudní vyří-
zení rvačky znepřátelených buršáků. Toť přece doctla
jiný postup než se zatčenými české národnosti!
V neděli dne 6. března byl Příkop jevištěm
bouřlivého protestu proti provokaci buršáků. Události
ty jsou ještě v živé paměti, takže netřeba se o nie
zmiňovati. Řada při této příležitosti zatčených ztrá-
vila několik dnů ve vyšetřovací vazbě u trestního soudu
pro zločin veřejného násilí a po zastavení řízení
tomto směru dostali obeslání k přestupkovému soudu
na Ovocném trhu, jsouce obžalovámi pro pře stupel
urážky stráže dle § 312. tr. zák.
Příkop
18
article
Josef Kocum, 17letý soustružnický pomocník
byl zatčen a ve vazbě držán proto, že prý volal „Han
ba buršákům“, což bylo — jak se v trestním oznáme-
ní uvádí — za zvláště nebezpečných okolností. Kocnn
vyprávěl, že křičel „hanba“ a sice z rozhořčení nad
tím, že buršáci chodí mezi českým lidem a volali —
sám to dobře od nich slyšel — „Čeští psi“ a „česká
pakáž“, strkali při tom do lidí a na konec před ka-
sinem zpívali prušácké písně. Policista Matyk, který
Kocuma předvedl na komisařství — nevěděl pranic
tvrdil, že pomocníka předvedl na rozkaz policejního
praktikant Doškáře. A tento udal, že když vojsko vy-
prázdňovalo Příkopy, tu ze zástupu volalo se všeobecně
„hanba“, což platilo vojsku a policii. Zatčený vykřikl
„hanba“, ale nedokončil, poněvadž vrchní komisař Fa-
houn chytil ho za límec a odevzdal jej praktikantu
Doškářovi, který vedl Kocuma tak daleko, až potkal
policistu Matyka. Komu volal „hanba“, nikdo neví
zatčený tvrdil, že to patřilo buršákům. Soudce, ta-
jemník Neuhauser, uznal však, že zvolání „hanba“ pa-
třilo policii a proto pomocníka odsoudil pro urážku
stráže — do vézení na 24 hodin. V důvodech uvedl.
„Volání hanba bylo všeobecné a patřilo policii“.
Koc
Kocum
Neuhauser
19
article
Druhým obžalovaným byl obchodní příručí Jan
Větrovec, který zatéen byl před německým kasi-
nem proto, že zvolal „Holoto!“ Větrovec udal, že stá
před kasinem a chtěl jít domů, ale že se nemohl
hnouti ani ke předu ani do zadu pro velký zástu
lidi, do jízdní dráhy vstonpit nesměl, to policie zaka-
zovala a mimo to od Prašné postupovalo vojsko. Zi-
stal tedy stát a viděl, že před vojskem jede hejtma
na koni a křičel na zástup „Čeští psi“ a zamával
šavli, jakoby chtěl někoho seknouti. To rozčililo Ve-
trovce tak, že si ulevil zvoláním „Holota“. Policista
Grunzl to slyšel a zatkl Větrovce. Týž soudce uzna
obžalovaného vinným přestupkem urážky stráže a vy-
měřil mu trest peněžité pokuty v obnosu 30 korun
Obhájce pan dr. Wiesenberger, v zastoupení p. dra
Klumpara, ohilásil odvolání
Dalším obžalovaným byl 15letý učeň řemenářsk
Josef Valcha z Proseka, obžalovaný pro uražku stri
že proto, že na útěku pronesl prý neslušný výrol
Větrovec
Holota
Grunzl
doktor
Wiesenberger
Klumpar
Josef valcha
Prosek
20
article
Inspektor stráže Steiner udal při vyšetřování u trest
ního soudu, že nemůže říci s určitostí, že obvin n
pronesl urážlivý výrok, že však ho viděl, když otví
ral ústa. Při včerejším líčení udal inspektor, že še
za učněm Valchou, když tento utíkal a že mu př
tom viděl do obličeje. Když obhájce p. dr. Ne
jedlý žádal za protokolování rozporu ve výpovědi to-
hoto svědka, pravil soudce, tajemník Nenhanser: „On
se snad ohlížel, když utíka!“. Inspektor Steinerv
rozpacích: „Ne, on se neohlížel, ale já mu přece vi-
děl na ústa a vím, že to řekl“. Obhajce: „Jak můžete
vědět, že to řekl, když u trestního soudu jste pravil.
že to nemůžete s určitostí říci?“ S ědek: „Já mu do
obličeje viděl, ale ne na ústa a nemohu říci, zda to
řekl. Já to od něho neslyšel, ale osobní pře
svědčení mám, že to řekl!“ V dalším výslechu za-
pletl se svědek do rozporů, což v posluchačstvu vzbu-
dilo rozruch a když obhájce žádal za protokolování
odporujících si výpovědí, soudce to odepřel. Na t
pan obhájce požádal ještě dva svědky z andito-
ria, aby po případě dosvědčili, jak inspektor Steinen
při výslechu vypovídal. — Policista Benda potvrdlil, ž
Steiner
Benda
Nenhanser
21
article
obžalovaný uposlechl rozkazu na rozchod a že se ro-
zešel útěkem a potvrdil dále že učeň na útěku urážli-
vý výrok pronesl. Zda také hvízdal, říci nemůže, po-
névadž hrízdali i jiní a vůbec byl velký hluk. K do-
tazu obhájce, jak to přijde, že večer v 8 hodin v da-
vu zrovna viděli Valchu, odpověděl policista: „My
jsme se dívali na všechny a na něho takél-
To té byl vyslýchán jako svědek druh obžalovaného
který pravil, že urážlivý výrok neslyšel. Soudce kon-
statoval, že druhý svědek vývodní, ač byl řádně obe-
slán, se nedostavil a proto, že bude čísti jeho proto-
kol, sepsaný u trestního soudu. Obhajce proti
tomu se ohradil, poukazuje na zákonitá ustanovení
načež soudce několikrát žalovanému připomenul, že
jest to přitěžující okolnost, setrvá-li
na předvolání uvedeného druhého svědka Obháje
důrazně ohradil se proti takové mluvé se strany soud-
ce, poukazuje k tomu, že žalovaný nemá pražádnou
vinu na tom, jestli obhájce trvá na právech zákonem
jemu daných a žádá, aby se výrok soudcův zapsal d
protokolu. Soudce prohlásil, že ví předem, že
svědek nebude nic jiného vypovídat, než co řekl
Obhájce znova důrazně protestuje proti takovým
nezákonným poznámkám a žádá za opětné protokolo-
vání výroku soudce. — Výjev tento způsobil v čet-
ném posluchačstvu značné vzrušení. Soudce pal
rozhodl, že líčení odročuje za účelem předvolání do-
tvěného svědka
strana soudce
22
article
Čtvrtý v řadě projednaných případů týka' se mo-
deláře Frant. Martinka Týž byl dne 9. března
večer zatčen na Václavském náměstí pro domnělé vo
lání „hanba“. Obhajcem byl p. dr. Podlipuý. Mar-
tinek tvrdil, že slovo to nezvolal. Neznámý muiž, který
vedle něho šel po náměstí, zvolal „hanba!“ a hne
potom místo onoho neznámého byl zatčen sám. Pol-
cista, který zatčení provedl, tvrdil, že zvolání učinil
Martinek a sice proto, že zástup policisté rozláněli
Platilo tedy ono zvolání „hanba“ policii. Obhájce pau
dr. Podlipný uvedl, že nikdo nemůže s určitost
tvrdit, komu ono zvolání platilo. Kdo slovo to pro-
nesl. kritisoval něčí jednání. Což policie učinila něco
takového, aby mohla zvolání „hanba“ na své počínání
vztahovati? Vždyť moh někdo být rýpnut od souseda.
nebo mu někdo na nohu vstoupil a tomu ono „han-
ba“ platilo. Není ostatně nikým jiným prokázáno, že
Martinek slovo to zvolal, než policistou, který se
sčadno mohl mýlit v osobě, vždyé byla doba tak ve-
lice pohnutá a ze ména policisté byli zozohněni. Soudce,
tajemník p. Neuhanser uznal Martinka vinným pře-
stupkem urážky stráže dle § 312. tr. zák., jehož se
dopustil zveláním „hanba“ na Václavském náměstí.
když stráž proti zástupu zakročila a vyměřil mu z
to trest vězení v trvání tří dnů. V dů-
vodech uvedl soudce, že stráž zvoláním „hanba“
cítila se dotčena, což je patrno z toho, že Martinek byl
ihned zatčen. Tenkrát se tak volalo všeobecné proti
stráži a proto je soudce přesvědčen, že i v tomto
případě mikomu jin mu „hanba“ nesvědčila než po-
licii. Také je soudce po výpovědi policisty přesvěd-
čen o tom, že zvolání ono něinil Mnrtinek. — Proti
rozsndku ohlásil odvolání nejen obhájce p. dr. Pod-
lipný ale i veřejný žalobce, komisař p. Výborný.
František
Martinek
doktor
Podlipuý
Pol
Podlipná
Neuhanser
Výborná
Václavský náměstí
Mar
23
article
Ze soudů cizích.
Pro urážku ministra spravedlnosti Ruhstrata po
hnán byl před trestní soud zodpovědný redaktor olden
burského „Residenzbote“, Jan Pavel Martin Kruse
jenž ve svém listě 31. prosince 1903 uveřejnil básni
čku, kde mimo jiné autor pěl: „O Oldenburku, má
otěino, kdo by se byl nadál, že tě takto smějí ostouzet!
Ha zardní hráč v osobě s tátního z á stu pce
trápí Tebe přes příliš. Oldenburský Michle.
neotálej a napřáhni svou pěsť: z úřadu
leť ven, kdož zprznil Tvoji česť!“ Kromě
toho žalovali redaktora pro poznámku, že soudce Bolt-
ke měřil „Residenzbotu“ jiným loktem než „General-
Anzeigru“. Při výslechu prohlásil redaktor Kruse, že
nemínil sice ministra osobně uraziti, že však nastu-
puje důkaz pravdy. A obhájce uváděl hne
na doklad, že ministr Ruhstrat ještě jako vrehn
státní zástupce byl vášnivým karbaní-
kem, který naváděl hostinské dokonee
k trpění hazardních a zakázaných her.
Číšník Laturnus, který býval zaměstnán v oldenbur
ském hostinci Eilerově, vyprávěl obhájci tyto za
jímavé podrobnosti: V hostinci byly tří místnosti
jedna pro důstojníky, druhá pro právníky
třetí pro soukromníky. A v důstojnické míst.
nosti vášnivě zrovna holdováno »zelené sedmě
a nejvášnivěji počínal si právě vrchní státní zástupce
Ruhstrat. I když se zprvu vůbec nehrálo, jak veše
pan »vrchnís, šustily už karty znovu. Když Ruhstra
tovi došly peníze, hrábl prostě vrchní státní zástupce
restauratérovi do kapsy, vytáhl mu
klIč a vzal si pak sám ze stolku Eile-
rova, kolik mu bylo libo. Hrálo se zpravidl
až do druhého dne odpoledne.
Jan
Pavel
Krus
Oldenburk
Bolt
Ruhstrat
Laturnus
Michle
GeneralAnzeigra
Ruhstrat
24
article
Za Rubstratem přišla několikrát zoufalá jeh
choť, jeden důstojník se následkem prohry zastřelií
a nynější ministr Ruhstrat je mně
číšníkovi, doposud ještě dlužen. (Po
hnutl v posluchačstvu.)
Ani v Monte Carlu, Ostende a Novém York
neviděl číšník Laturnus podnikat tak krkolomné
sázky, jako v Oldenburku a doložil, že nejodvážněj
ším byl právě Ruhstrat.
Jako učedník vydělal si už Laturnus na zpropit
ném za noc daleko přes sto marek a pama
tuje se, že mu zaměstnavatel přímo zakázal, aby
hráčům půjčoval do hry. Jednou, když mu vracel po
ručík Kögel půjené peníze, natloukl mu restauratér
naplval mu do tváře a volal: »Ty kluku vyděláš daleko
více, než já rám!« Největší smůlu měl prý však
mistr, který pak jednou po prohýřené noci nec al
všeho být a odešel s výhrou, jako by se ani
bylo nechumelilo. Obhájce navrhl dále výslech sklep
níka Jana Menesera z Brém, který býval rovně
zaměstnán v kasině oldenburském a hráče obsluho-
val. Svědek nesměl se za hry přiblížiti ani ke stolům
Jak se objevil, křičeli hráči »Ven!« a házeli pe
sklepníku tolary nebo pětimarkami
Když byl v herně Ruhstrat, ucpaly se bedlivě i oke-
nice. Důstojníci chodili odlud přímo do služby
Soud nepřipustil však tyto důkazy, prohlásiv je
bezvýznamnými a odsoudil redaktora na tř
měsíce do vězení .
Důstojnické souboje v Šasku. Z Drážďan se te-
legrafuje: Král neudělil milost setníku šl. Schrottroví
který v souboji zastřelil poručíka Schuberta, za t
však prominul trest čtyřměsíčního pevnostního vě-
zení nadporučíku Krohnoví z Perna, jenž v souboj
zranil tři důstojníky, kteří udržovali důvěrné » pletky-
s jeho ženou.
Meneser
Schubert
Krohnový
Monte Carlo
Ostende
Nový York
Brémy
Drážďany
Ruhstrat
25
article
Kardinál dr. Kopp proti »Górnoszlazaku«. Z By
tom1, 26. března. (Č. B.) Za dnešního přelíče n
proti redaktoru »Górnoszlszaka« Wol-
skému, ohlásil předseda telegram kardinála-biskup
dra. Koppa, jenž ve jménu svém a duchovenstva
odvolal trestní návrh proti Wolskému
ve všech směrech, prose, by se dalš
řízení zastavilo.
Obhájce sdělil, že trestní návrh byl odvolán
prostřednictvím rady hlavního vikariátu Buschmanna.
Na něbo obrátil se v zájmu míru posl. Korfanty.
když »Górnoszlazak« svolil uveřejniti prohlášení, že
— dle jeho přesvědčení — nelze obhájit úplně
zvlášť pokud týká se biskupa dra. Koppa tvrzení.
obsažená v závadném článku. Kardinál jest ochoten
odvolati těž trestní návrh proti redaktoru Kowalezykovi.
uveřejní-li »Görnoszlazak« prohlášení, že mýlil se
přesvědčil, že nebylo žádných úmluv mezi biskupem
a církevními úřady s jedné a státními úřady s bo
senské strany při zkoušení a ustanovování ducho
venstva.
Po stručném prohlášení státního zástupce pro
hlásil předseda, že soud po odvolání trestního ná
vrhu usnesl se zastaviti další řízení a uložil kardi
nálu Koppovi zaplatiti výlohy tohot
řízení.
doktor
Kopp
Wol
Górnoszlazak
26
article
Droyfusova afléra
Z Paříže, 26 března. (C.-B.) V revisi procest
Dreyfusova vyslechnut včera bývalý španělský vo
jenský attaché Val Carlos trestní komorou kasačníh
soudu. Připustil, že dostával od informační kanceláře
generálního štábu měsíční plat, ale na zaplacení taj
ných agentů jím zaměstnávaných a k úhradě výlo
na informační službu. Svědek podal pak objasněn
rázu této informační služby. Dnes bude vyslechnu
generál Mercier. — Z rozkazu kasačního soudu vy-
šetřovacího soudce v Nizze vyslechl několik osob
mezi nimiž bývalého rakouského úřadníka Przybo
rowského Měl zjistit, byla-li žádána setníkem fran-
couzského generálního štábu Marechalem výpověd
Czernuckého před vojenským soudem renneským.
Droyfusův
Dreyfusův
Carlos
Mercier
Marechal
Czernucký
Paříž
Nizza
27
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Z České obce sokolské. Členové br. jednot sokol
ských, kteří se uvolili k pořadatelství při hudebnín
festivalu, sejdou se určitě (za každého počasí) v ne
děli dne 27. března t. r. o 1/22. hod. odpol. na vý-
stavišti v Král. Oboře u hudebního pavillonu. Bližá
pokyny sděli se tam.
Ze sokolské župy podbělohorské. Valný sjez
župní koná se dnes o 3. hod. odpol. v tělocvičně
»Sokola« v Praze—III. Jednoty, župu tvořící, vyšletež
po 4 zástupcích. Hodinu před valným sjezdem župy
koná župní sbor cvičitelský výroční schůzi.
Král
Praha
Sokol
28
article
Věstník živnostenský a dělnický
Věstník živnostenský a dělnický
* Veřejná schůze obchoduího pomounictva kon
se dnes v neděli v 10 hodin dopoledne v sál
»U Štajgrů« ve Vodičkově ulici. Vatup každému
volný.
* Bratrsivo řemeslníků a živnostníků v Praze mí
dnes v neděli dne 27. března o 2. hod. odpoledn
řádnou valnou hromadu v místnostech Měšťanské be-
sedy v Prare.
* Beseda mistrá truhlářských v Praze a oko
bude míti valnou hromadu v pondělí dne 28. březn
1904 o 7. hod. več. v místnostech Remeslnicko
živnostenské besedy na nábřeží (Bellevue)
* Školní rok na odborné škole pro učně lakýrni-
cké a maliřské v Praze bude zakončen v neděli dne
27. t. m. o 10. hod. v kreslírně měšť. školy u nejsv
Trojice výstavou praci žáků, při níž budou nejhod
nější a nejpilnější žáci obvyklým způsobem pochvá
lení a odměnění.
Stávky.
* Z Roubaixu, 26. března. (C. B.) Ke stávce, je
vypukla pro nastávající zavedení 10hodinné práce
přidružilo se již 1650 dělníkův a 2100 jiných byl
proto nuceno také v práci ustati. Stávka zasáhla 2
továren, mezi nimi 15 tkalcoven a 5 závodů na če-
sání viny. K zachování pokoje a pořádku přitrhl
sem několik praporů pěchoty a několik škadron jízdy
Vodičkův ulice
Praha
Bellevue
29
title
Věstník spolkový.
30
article
Schůze.
Schůze.
Dne 27. března: Ustřední spolek če
ských žen má V. řádnou výroční valnou schů
o 3. hod. odpolední na radnici staroměstské, v sín
primátorské. Na programu jest též rozprava »O lido
vém průmyslu českém a »Zádruze«, kterou zahájísl
Madlenka Wanklovn.
Dne 29. března: »Domácnost«, česk
škola kuchařská v Praze, má pátou řádnou
valnou hromadu o 3. hod. odpolední ve vlastní sv
budově.
Madlenka Wanklovn
Praha
Ustřední spolek
31
article
Zábavy.
Zábavy.
Spolek ku podporování studuljícícl
středních škol v Žižkově pořádá dnes o7.
hod. večerní hudební akademii v Sokolovně. Účinkují
slč. Polákova, konc. pěvkyně, p. Ant. Svojsík, č'en
Českého pěv. kvartelta, p. Pospišil, bud. skladalel
orchestr sestavený ze sludujících reálky, řízením p.
dra. Černého. Na programu jsou skladby od Haydna
(Sedm slov Kristových), Gounoda, Beethovena, Dvo-
řáka, Weissa a Liszia. — Zábavní spelek »Roz koš-
v Praze pořádá ve středu dne 13. dubna přátelstý
večer v dolejším sále žofínském ve prospěch Národ
ního divadla v Brně. — V Kijevě na Rusío
ruské velikonoční svátky dne 30. března pořádá če-
ský kroužek v sále literaturno-artistickém sobra-
nije (kreščatik) humoristický večer ve prospěch pa-
dlých ruských vojínů. K tomuto účelu byl požádán
p. Josef Wanderer, pražský bumorista, by při večírku
účinkoval. Pan Wanderer podnikne k nám cestu bez
všelikého honoráře. Záleží nyní na Češích kijevských
by všichni v plném počtu k večeru se dostavili.
— Na Slřeleckém ostrově koná se dnes
v dolejším sále koncert kapely pěšího pluku č. 91.
Začátek v 5 hodin.
Polákův
Antonín
Svojsík
Pospišil
Černý
Haydn
Kristův
Gounod
Beethoven
Dvo
Wanderer
Čech
Žižkov
Praha
Brno
Kijev
Roza koš
32
article
Vycházky a výlety.
Společné cestování 1904. Česká, spo-
lečná výprava do Ilalie přibyla předevčírem odpoledne
do Vlažských Benátek. K výpravě do Španělska,
pořádané ke konci dubna, přijímají se přihlášky do
20. dubna. Ke druhé společné výpravě do Italie, po-
řádané v květnu, do 25 dubna. Přihlášky k levným,
krátkým, společným výletům o Velikonocích na je-
zera italská a do Paříže, přijímají se do 30. t. m.
Zájem pro výpravu do Bosny, Hercegoviny a na
Černou Horu, pořádanou v červnu a řízenou vrchním
inspektorem p. Pojmanem, jest tak velký, že bude
pořadatelstvo nepochybně nuceno, opětovati výlet
tento koncem července aneb začátkem srpna. Co se
tkne výletů po Holandsku, do Švédska a Norska.
vyjdou programy v nejbližších dnech. Všechny do-
tazy zodpovídá a prospekty rozesílá cestovní kan-
celář Šule a spol. v Praze, naproti státnímu nádraží.
Ochotnická divadla.
Okrskové volební schůze českoslo-
vanského ochotnictva konají se dnes v ne-
děli dne 27. března v Chrudimi (průmysl. museum).
v Přerově (akc. pivovar) a ve Vídni (v místnostec
»Pokroku«). Řádná valná hromada »Ustřední Matice
div. ochotnictva českoslov.« koná se na Hod boží ve-
likonoční o 10. hod. dopolední v Čížkově restaurantu
(divadelní sál) v Ječné ulici. V předvečer valné hro-
mady jest tam přátelský večer. — Zábavní a čte-
nářský spolek »Kos« v Líbeznicích po-
řádá dne 4. dubna u p. Jos. Láhy divadelní předsta-
vení »Palackého třída 27« od F. F. Šamberka. Začá-
tek o půl 8. hod. Po představení taneční zábava. —-
Místní školní rada a sbor učitelský
v České Skalici pořádá dne 26. a 27. března,
28. března pro školní mládež, ve prospěch polévko-
vého ústavu divadelní představení »Tři haléře« od
Fr. Jaroše. Začátek prvé dva dny o půl 7, třetí den
o 6. hodině.
Pojman
F F Šamberk
Jaroš
Španělsko
Paříž
Bosna
Hercegovina
Černá Hora
Holandsko
Švédsko
Norsko
Praha
Chrudim
Přerov
Vídeň
Líbeznice
Palacký třída
Začá
Český Skalica
Francie
Vlažský Benátky
ochotnický divadlo
33
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Z Cařihradu, 26. března. (»Temps«.)
Správce francouzského vyslanectv
oznámil Portě na rozkaz francouzského ministr
zahraničných věcí Delcasséa, že Francie při-
stupuje beze vší výhrady k pod-
mínkám, vytčeným rakouskýma
ruským vyslancem o úpravě četni-
ctva v makedonských krajích
podporuje důrazně tyto požad a v ky
obou mocností.
Balkán
Cařihrad
Francie
34
article
Uhry.
Poslanecká sněmovna.
Uhry.
Poslanecká sněmovna.
Z Pešti, 26. března. V dnešní schůzi přijata v
třetím ctení předloha o zatímném finaněním
vyrovnání s Chorvatskem a zákon o zru-
šení úřadnických kaucí. Zápisník o tomto
hlasování ihned schválen a zaslán sněmovně mag-
nátů. Sněmovna jedná pak o zprávách immunitního
výboru. Velkou většinou schválen návrh na vydání
poslance Lengyela, žalovaného pro násilné jed-
nání. Též ostatni návrhy vyřízeny bez debaty v
smyslu immunitního výboru. Sněmovna odročila se
pak až do 12. dubna. V prvé schůzi povelikonoční
má se stanoviti pouze další pracovní program.
Před schůzí sněmovní předseda Perczel ozná-
mil, že z různých stran žádáno bylo za zájem oněch
10.000 K, kterými hrabě Szapary chtěl podplatiti
poslance Pappa a jež tento odevzdal předsednictvu.
Poněvadž předseda povolení zájmu nevzal na vě-
domí, byly podány žaloby jak na něho, tak i na
erár. Předseda navrhl, aby tyto peníze jako majetek
bez pána odevzdány byly vrchní finanční prokuratuře
se žádostí, aby časem podala o nich zprávu. Návrh
předsedův byl přijat.
Uher
Lengyel
Szapara
Papp
Pešť
Chorvatsko
poslanecký sněmovna
35
article
Panská sněmovna.
36
article
Z Pešti, 26. března. (C. B.) Za rokovánío
zatímném rozpočtu hr. Ferd. Zichy pro-
hlásil, že on považuje indemnitu za věc důvěry.
Nejsa od r. 1877 členem politické strany, z níž by
bývala některá vláda vyšla, nemohl nikdy indemnitu
schváliti. K vládní straně nemohl náležeti proto, že
postavila se příkře proti křesťanství, zvlášť římsko-
katolické církvi. Proto musí bojovati proti liberální
straně. Obecná nevole proti vládnímu násilnictvío
volbách vedla ku první velké obstrukci, jež smetla
Banffův kabinet a za jejíž pokračování sluší pova-
žovat obstrukci nynější, jež ochromovala činnost
uherského parlamentu tři čtvrtě roku. Vyslovuje s
proti předloze.
Bar. D. Pronay uvažoval nedostatky uher-
ského parlamentarismu, jenž mimo dva zodpovědné
činitele, korunu a národní zákonodárstvo, připouští
také cizí vlivy. Pod vídeúskou rukou, pro niž s
předseda ministerstva ondy pohoršil, rozumí všecky
čin tele, jež jsou částečně zákonem odůvodněny
(jako společná vláda), částečně však dle ústavy ne-
mají se mísiti do uherských záležitostí
Pojmenování »liberální strana« patří též ke kon-
venčním nepravdám uherské politiky. Tato stranaje
vlastně jako nástupkyně strany Deákovy stranou
konservativnou, jež zastupuje nanejvýše ještě ob-
chodní snahy, nebo je staví do popředí. Dosud trvala
při vyrovnání beze změny, ale v novější době za-
stupuje výklad, jehož si přejí ve Vídni. Tím zvrhuje
se liberální strana ve dvorskou. Konvenční nepravda
záleží také v tom důvodu, že musíme se podřizovati
Rakousku, protože to vyžaduje velmocenské posta-
vení říše. Rakousko a Uhry jsou teď mezi velmocemi
malomocí a mezi malomocemi velmocí. Tak velkým
mohly býti Uhry také samy a kdykoli. Řečník ví, že
nezpůsobí odepření indemnity, avšak chtěl trochu
posvítiti na konvenční nepravdy uberské politiky.
Zich
Banffův
D Pronay
Deákův
Uher
Pešť
Vídeň
Rakousko
Uhry
37
article
Hr. Št. Keglevič polemisoval s vývody Pro-
nayovými a vyslovil se pro předlohu.
M. p. hr. Tisza snažil se dokázati, že liberáln
strana očisťovala pouze školní instiluce od nábožen-
ských věcí, jež jsou na ujmu paritě, rovnosti a ne-
strannosti. Liberalismus nehlásil se nikdy k proti-
náboženskému směru. Složení uherského slátu při-
poušti dobrou vůli mezi státem a církví, aby věno-
vati se mohly svému povolání. Nechce dopustiti vliv
nepovolaných činitelů na uherské záležitosti. Některé
důležité věci musíme upravovati rovnoprávným, ale
na nás nezávislým činitelem. Jako nesmíme působiti
neoprávněně na vyřizování jeho záležitostí, tak i ne-
dopustíme neoprávněný vliv na sebe. Od r. 186
platil ve všech uherských věcech pouze názor maďar-
ského národa a řídících státníků uherských. Rečník
ohražuje se proti důmince, že liberální stranaa
vláda nezaslupují vyrovnání z r. 1867, nýbrž jen
jeho vídeňský výklad. Liberální strana i vláda trvají
při vyrovnání v jeho duchu a smyslu, shledávajice
v něm jedinou záruku příště velikého maďarského
národa.
Po schválení indemnity rokovalo se o brane-
cké předloze pro rok 1904. Za povšechné de-
baty neujal se slova nikdo; v zevrubné m. p. hr.
Tisza dovozoval proti Pronayovi, že by bylo po-
krytectvím, kdyby maďarský národ propůjčil králi
právo, ale ne oprávněnost používati ho z mezich
zákona. Takého pokrytectví se národ nedopus-ila
nedopusti.
Předloha přijata také v podrobnostech. Příšu
schůze bude v úterý.
»Abcř s Khuen Héderváry !-
Z Temešváru, 26. března. V téže době, kdy včera
hr. Khuen Héderváry zde mluvil k voličům, učinil
Keglevič
Tisza
Abcř
Khuen Héderváry
Hradec
Temešvár
Tisza