ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 4c6efdb0-7110-11dc-be20-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 53 celkem · entity: org 11, person 61, place 39, work 4
1 masthead
27. března 1904.
2 masthead
I. Příloha „Národních Listul
3 masthead
k číslu
4 masthead
Strana 13.
5 title
Výtvarné uměnl.
6 article
Dva grafikově. = Moje malá mystifikace o spolku če- ských grafiků už není více mystifikací. Z čtrnácte dní spolek, který jsem si vymyslil, už existoval. Ne sice hned s definitivními stano- vami, ne s potvrzením vysokých úřadů a také ještě ne se všemi cíly, jak jsem je byl tehdá načrtal, ale naši grafikové se skulečně sešli, rokovali a shodli se na sdruženém spolupracovni- ctví a také noví se k nim přihlašují. Všichn se dostavili a jednali se zápalem, s nadšením. jak říkáme idealným, což je přirozené u mla- dých umělců, kteří se zabývají grafikou, u nás, tedy uměním, jež dosud nemělo a nemá vy- hlídky na jaký materialně pekunierní prospěch. Jeho produkce děje se vskutku doposavad jen a jen z poslušnosti vnitřních, venkovem zcela neinteressovaných hnutí. Jenom idealističtí na- dšenci k němu lnou, neodstrašení jeho jim se nevracejícím nákladem. A přece vykonali už takový kus pěkné práce, za malinký počet lel že zaslouží si nejen veřejné a láskyplné pozor- nosti, ale také určitý kruh milovníků a odběra- telů. Utvoři-li se tento jednou, každému jeho členu připadne náležítá část zásluhy o to,že mohla nová česká grafika se rozepnouti a bude míti svůj podil na každé desce zvláště zda- řilé. Poněvadž máme zdatné sily grafieké poněvadž není věci nadlidskou i v naší společ- nosti nalézti v nich zálibu a požitek, nejsou naděje ve zdárnou a šťastnou budouenost české grafiky přemrštěné nebo utopické.
spolek če
7 article
Listy našich grafiků objevují se dosud pouze na výstavách; jinde jich nespatřite, v ob- chodě se po nich nedopláte, neznají jich a ne- prodávají je. A ve výslavách obecenstvoje snadno přehlédne a přejde. Jednak hledá tam jen obraz a barvy, nepovažujíc kresbu, lepí, litografli za umělecké dílo s malbou rovnocenné, jednak roztroušené malé černé plošky listků bývají dušeny svým okolím, jež všechnu po- zornost navštěvovatelů vyčerpává. Musí býti na ně zvláště upozorněno a upozorňováno a o to se chci zde pokusiti. Zatím jen na dvou uměl- cích. Jeden jest Jóža Uprka, druhý Viktor
Jóža Uprka Viktor
8 article
Strelti. Vybírám je z ostatních nejen pro jich velkou už hotovost, nýbrž také pro jejich proti- zhůdnost, aby bylo patrno, jak rozmanitého a individualitě původcově přiléhajícího výrazu a útvaru je lept schopen. Jistě že vám není známo, že za posledních asi pět let provedl Uprka ve svém vesnickém zakouti už 12 listů a V. Stretti v Mnichově, v Paříži a v Praze asi 30? Ni- koli reprodukce dle cizích předloh, dle svých vlastních maleb, nýbrž vesměs jako samoslatná, v sobě existenčně uzavřená, z podslaty techniky zvláštním způsobem vytvořená díla. Ať slovácký sekáč nebo oráč, ať tichý večer na vsi nebo břehu mořském, nebo studijní či portretní hlava, každý z těchto listů má svůj umělecký obsah, který jen technice leptové a na pastelu nebo olejomalbě odpovídá. V grafice tvořivý umělee jest omezen jedině na světlo a stín, na bílou plochu a černou čáru; vylučuje pestrou barvu. V grafice, v malém jejím rozměru a črtaném karakleru je forma více naznačená nežli zobrazená. A přece i grafik vnímá a tvoří jen na základě barevně plastických názorův a představ a usiluje o jejich sugesci ve svém díle, jenže na rozdil od malíře, nevypovídá je do slova a do písmene, nýbrž jejich naznačeni- nami vyvolává v nás jejich představy, nutí naši paměť a fantasii k práci představivé, silnější a živější nežli v malbě, a příjemnost uměleckého požitku z leptu nebo z litograſie záleží právě v télo naší součinnosti s tvořením gralikovým.
Uprka V Stretti Mnichov Paříž Praha
9 article
Lepty Uprkovy obsahují některé postavy roz sévačů, gajdašů a divčic, které se nám zdají býl z jeho obrazů povědomé. Některé s nimi na vlas třeba souhlasí. Vždycky v nich Uprka má tutéž intensivnou, oslňující barevnou ideu před očima. Pak ale je dlužno obdivovati se, kterak účelně a vědomě omezenými, restringo- vanými prostředky ji v leptu vyjadřuje a jádru vystihuje. Několik chvatných a jakoby nábodných linii a teček, a forma vyniká v plné váze před vaším zrakem; několik sražených k sobě krátkých čar vedle světlých ploch a slunce záři a svými stíny mluvi. Trefným výběrem, grafickým stenogramem přenáší do vaší duše, je li vnímava a schopna spolutvoření, dokonalou illusi plného života, lidí, půdy, světla a vzduchu. V Uprkově grafiekém díle možno sledovati, kterak tento výběr zobrazovacích sugerujících prostředků zrovna tak postupem času se zhušťuje, zjednodušuje a zároveň sesi- luje, jako v jeho dile malovaném. První hlavy a postavy, ale jen nejprvnější, nesou se ješté karakterem zevrubnější kresby; umělec více modeluje, nežli osvětluje. V brzku však roste jeho pochopování vyjadřovací grafické silya vznikají jeho v krajinové scenerii rozsévači, se- káči a sklizeči vysoké, řekl bych rázovilé jas- nosti a poslední listy — žebrák, skupina děl — črtané s plnou vervou a znamenitou jistolou. obsahují všechnu momentanost imprese a inten- situ světlových zářivých dojmů, jež tvoří pod statu všeho umění Uprkova.
Uprkův Uprka
10 article
Jeho lepty, lepty tohoto skvělého koloristy. jsou založeny jedině na linii. Ton a půlton nám sugeruje; z čiré čárové kresby nechává vyrůstati ilusi osvětlené barvitosti. V. Strelti jde jinou cestou a za jinými eíly. Nemiluje přikré světlo plného dne, spiš měkké osvětlení, dumavý polo- stín, snivé stíny. Neběží mu o efekt překvapu- jící realily, nýbrž o výraz tiché, dumně nálady. Jeho láska k věcím a lidem není tak bouřlivá jako Úprkova; je vlídnější a jaksi pasivnější. Nevybuchuje, spíše se rozplývá. Proto i jeho lepty, podobně jako jeho pastely a oleje, pracují s hebkými, roztěkavými a sametovými tony. Vedle vyleptané linie nechává ještě na desce tiskové lehký nádech barvy, přibírá také akva- tintu a mezzotintu, leptáním nebo kolibkou jemně zrněnou půdu, pracuje nejen jehlou, ale- také ruletou a pěkný výrazný profil. W. Rittera takořka improvisoval suchou jehlou, nejsubtil- nější technikou rycí. Už tedy po stránce tech- nické, v níž dobře ovládá různá procédés grafiky (také algrafie, tisky z aluminiové desky jsou v jeho díle) objevuje se V. Stretti v jiné tvářnosti nežli Uprka a to nikoli z pouhé ehoutky virtuosity, nýbrž z vnitřní umělecké logiky a nutnost. V. Stretti patří k tichým a delikátním uměleťm; tiché, mírné jsou motivy, jež si vy bírá, delikátní je způsob, jakým jejich zjev
V Strelti Úprkův W Ritter V Stretti Uprka
11 article
proniká, sobě osvojuje a nám předvádí. V kra jině miluje pozdní chvíle, mlčící vesnice, šero na rybniku, studování v městě, noci mezi stromy; na lidech klidnou hlavu, hebký proíl a lehce přirozený půvab dívčí. Nezastavuje se na dlouhu u prvního a positivního obrysu silnější dojem, chvějivou sensaci má on z vý- mluvných tonů a stínů, rozplýváných a měkce přecházejících a jimi pak v leptech hovoří sladké tesklivosti pozdních soumraků, večerů a o melancholii stromových korun a osamělosti nočních stínů. »Večer v Stradonicich« ještě zá- pasí s technikou, ale »Stromy na Slovácku«. sametově matné »Nokturno«, »Hradčany«, »Slo- vácká chalupa«, obsahují všechnu náladovost již jest umění Streltiho schopno, v suggestivném výrazu a projevu. S velkým effektem a přece beze vší vtíravosti a okatosti probleskují tu mroucí světla na obzorech nebo prokmitávající bilé stěny a rozsvícená okna. Lyrická tonina prostupuje i Slretliho hlavy delikátně nadechnuté profily divčí, W. Rittera, i do stínu se noříci rozbrázděné tváře slarců slařen. Mlá pro ně linie a tony velké subtilnosti a něhy a jindy měkké šířky a tvarebnosti. Techniku leptu, s její obsáhlostí a vý mluvností, musí si každý grafik nově pro sebe vydobýt. Se začátky, s principem kresby jehlou na připravené desce a vyleptáním kresby je záhy hotov. Několik hodin návodu se strany zkušenějšího mu k tomu postačí. Potom teprve naslává vlastní práce, technicko tvořivá.
W Ritter Slovácko Hradčany
12 article
Je nutno uvésti výběr názorů s technikou leptu v souhlas, je nutno vyšetřiti efekt a od- vážiti jakost a silu různého graflekého zpraco vání desky, aby v tisku vydala hledaný a náležilý umělecký projev a na souladnosti těchto momentů záleží také umělocká hodnota a obsažnost tisku Uprkovým intencím stačí holý princip vylep tané linie; omezuje se naň, vzdálen obsáhlej ších pomůcek, a svoje mistrovství ukazuje právě v tom, kterak nejjednoduššími slož kami nejsilnějších dojmů dociluje.V Stretti seznámil se v Mnichově s technikami mnohem četnějšími, v Paříži s grafikam různého karakteru. Má vnímavou mysl a citlivou duši: snadno přijímá, ale nevydává znova nie co by si nebyl se svým jádrem scelil. Tak rozmanitost jeho listů, co do technik a vzhledu má svoji vnitřní jednolnost. Ale i u něho jako u Uprky je patrno, kterak- v posledních pracích, předlonského data, směřuje a tihne k zjedno dušení a šířce. Už zná stupeň sugestivnosti svýeh prostředků a proto je může úspěšně redukova a zhusťovat. Nábřeží o »Notre Dame« v Paříži. lepěrovského karakteru a »Moře v Dieppe« jsou dva listy, v nichž několik málo linil ve spojení s nadechnulými tony, průsvitnými a vzdušnými vypovídá všechnu pitoresknost a hybnost města a přírody. Trvám, že i na těchto dnešních dvou příkla dech je patrno, že naši amatéři a naše veřejné sbírky mohou si připraviti mapy pro listy če ských grafiků, ne pro pouhou jich kuriosnost nýbrž pro jich krásnou hodnotu uměleckou. Karel B. Mádl.
Uprkův Uprka Dam Mádl Mnichov Paříž Dieppe
13 article
=Nové publikace redakcí této rubriky za slané: Dvořák X.: Útěcha srdce. Modlitby pro vzdě- lané paní a dívky české. Vyzdobil Hogo Böttin- ger. V Praze. Čes. graf. společnost »Unie« (b.r. — 8°. (10 K) Horuje li se nyní o výchově umělecké, měli by propagatoři tohoto pěkného hesla míti na mysli zřeteli, že nejlepším vychovatelem k požitku uměle- ckému a tím k radosti života je vždycky umělecký výtvor sám, umělec k lidu bezprostředně svým dílem promlouvající. Jinak řečeno: je nutno uvésti umění mezi lid a lépe nežli vodit jej k umění nežli k jeho reprodukci. To znamená i předměty obecné potřeby aby na se vzaly formu ušlechtilou, aby vyzařovaly umělecké teplo a vlídnou srdečnost. Jestliže »Unie« nyní vysílá tuto modlitební kniho, jejiž každá stránka je obto- čena kresbou milého zjevu, vřele cítěnou, obsažnou úhlednou, dlužno ji vítati a odporučili už pro její schop- nost umělecko výchovnou. Tím spíše a více, poněvadž konečně tato »Útěcha srdce« je první českou knihou modlitební, na níž má skutečné umění a sice české umění podil. Oproti ní ukazují se všechny ostatn a dosavadní výrobou tovární a řemeslnou, slepova- nou bez vkusu a citu.
Dvořák Praha Unia
14 article
Hugo Bötlinger, se svým smyslem dekorativným, se svojí milou divčí něhou a jemností, hodil se zvláště dobře k tomuto podniku. Má nejenom vkus formy a kombinace, taktně lušti ornamentující obrubu, ale vládne také výraznou kresbou, kterou udržuje v při- rozeném karakteru knižní výzdoby ve spojení s tiskem sazby. Vyprošťuje se z jakékoli šablony a to hned i obsahem svých dekorací, do nichž vpřádá české patrony a svaté a také mísla a objekty jejich starého kultu, poutnické, starobylé a proslulé kostely a ko- stelícky, starožitné nádobí a náčiní kostelní, malé repertorium archeologie křesťanské v Čechách. Ne suchopárně vědecky, nýbrž svěže umělecky. Pěkná tato knížka byla by mi ještě milejší, kdyby v typografickém rozložení kreseb Bötlingero- vých bylo méně pravidelného seriového opakování.
Hugo Bötlinger Čechy Bötlingerovýchod
15 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na neděli, dne 27. března. Den od začátku roku 87 do konce roku 280. — Východ slunce o 5. hodině 50 min. ráno, západ slunce o 6. hodině 20 minue večer. — Východ měsíce o 1. hod. 24 minuty odpol. západ měsíce o 3. hod. 21 min. v noci. Katolíků svátky: Ruperta. Evangeliků pamálné dni: Gabriela. Pravoslavných: Benedikta. Na pondělí dne 28. března. Den od začátku roku 88. do konce roku 279. — Východ slunce o 5. hodině 48 min, ráno, západ slunce o 6. hod. 22 min. večer. — Východ měsíce o 2. hod. 41 min. odpol. západ měsíce o 4. hod. ráno. Katolíků svátky: Kapistrána. Evangeliků památné dni: J. A. Komenského. Pravoslavných : Agapia. Povětrnost. m. Z Vídně, 26. března. (Zvláštní telegram »Nár Listů«.) Očekávati lze při jižních větrech a jasno obloze počasí slunné a teplé.
Rupert Gabriel Kapistrán Komenský Vídeň
16 article Meteorolenieká pozorování na rozhledně na Petřině
Meteorolenieká pozorování na rozhledně na Petřině 325 metrů nad mořem. Dne 25./26. března 1904. 9 h. več. 7 h. rano 2 h. odp Tlakoměr. . 734.6 734.2 732.7 Toploměr C. + 6.4 + 3.3 + 15.7 Vihko. . .. 76 Obloha . .. jasná Ponsož joro Jv
Vihko
17 article Síla větru . slabý mírný čerstvý
Síla větru . slabý mírný čerstvý Teplota nejvyšší ve stínu . . + 13.8. Teplota nejvyšší na slunci . . + 29.4. Teplota nejnižší ve stínu . . — O 6- Teplota nejnižší při zemi . . — 1.50 Slunce svítilo 91/2 hod. Prům. rychlost větru v km. za hod. 11.2 Srážky v mm. —. metr, ve všech barvách. Vypla- ManáNtn ně a již vyelené dolis nvaro nevesy Henné hergova továrna na hedvábí v Curychu.
Curych mm
18 article Českým rodinám
Českým rodinám dopornčuje se naše česká firma Václav Vlk, modn obchod pro dámy v Praze Na příkopě, číslo 13 nove 6464 (Zasláno. ) P. T. pánům odběratelům karbidu firmy Kasl, Praha, Král. Vinohra dy Dovoluji si tímto způsobem svým pp. odběratelům 6807 zdvořile oznámiti, že jim karbid dodám vždy za tutéž cenu, za jakou jej nabdízí kon kurenre cií V úctě F. Kasl.
Vlk Král F Kasl Praha Kasl
19 article Do Kolna a okolíl
Do Kolna a okolíl V čísle 80. tohoto listu ze dne 20. t. m uveřejněno bylo prohlášení podepsané drem. J Šilem v takové formě, že nezasvěcené obecen- stvo musilo se mylně domnívati, že je uveřej. ňuje pan dr. Šíl sám na základě nějakého zá- vazku. (Z informace u administrace tohoto listu vyšlo ale na jevo, že prohlášení ono uve- řejnil bývalý purkmistr kolinský p. stavitel Křiěka sám na své útraty.) Aby toto nesprávné mínění bylo na pravou míru uvedeno, sdělujeme my podepsaní účast níci konferenci zástupců všech místních stran, na kterých resignace purkmistra p. Č. Křičky byla vyjednána a prohlášení p. dra. Šila styli sováno, veřejnosti kolínské následující: K urovnání neblahých poměrů na kolínské radnici zahájili zástupcové místních stran vzá- jemné vyjednávání a všeobecně uznáno bylo, že k uklidnění poměrů místnícl je nutno, aby purkmistr kolínský p. Č. Křička na místo své resignoval
doktor Šíl Křiěk Křiček J Šil
20 article
Když to p. Křičkovi bylo sděleno, uvolil se týž vzdáti se purkmistrovství, jakož i členství obec. zastupitelstva, avšak jen pod tou pod- mínkou, že souěasně s ním bude re- signovati na místo členaz obec zastu- pitelstva předák strany státoprávni p. MUDr J Šíl a dále, když bude současně vyrovnána tisková trestní věc, kterou p Č. Křička proti p. dru Šílovi sám zahájii Když tyto překvapující podmínky resignace p. Č. Křičky p. dru. Šilovi byly sděleny, pro- hlásil týž — vzdor nesouhlasu své strany — že milerád resignovati bude na místo obeeního staršího, když jeho odstoupení bude míti za následek resignaci Křiěkovu a prohlásil též, že je ochoten, když p. Křička jinak resignovati nechce, podepsati pro- hlášení téhož obsahu, jakéž učinil při svém výslechu v předběžném vyhle- dávání, totiž: že zasláno jeho dne 6. listo- padu m. r. v »Labských Proudech« uveřejněné neslo se tónem všeobecným a nevztahovalo s na žádnou-určitou osobu, tudíž také ne na osobu p. stavitele Křičky.
Křiček J Šíl Č Křiček Šíl Křiěkův pad m . r
21 article
Na to sepsán byl účastníky konferenci ná- sledující protekol: Protokol sepsaný dne 12. března 1904 provedení dohody za účelem uspořádání poměrů obec. zastupitelstva v Kolíně. Delegáti dohodli se na následujícím: 1. Pan purkmistr Č. Křička podá dnešního dne do rukou p. náměstka A. Sojky svou r- signaci na funkci purkmistra a člena obecníh zastupitelstva a současně p. dr. Šíl na místo člena ob. zastupitelsíva a zavazují se oba pro případ voleb doplňovacích v tomto období ne- kandidovati event volbu nepřijmouti. 2. Dr. Šil dá prohlášení písemné ohledně Zaslána v č. 45. ze dne 6. listopadu 1903 v »Lab. Proudech«, které se zde stylisuje. 3. Purkmistr Křička svolá schůzi ob. za- stupitelstva na den 16. března 1904 odpoledne o 2. hodině s programem: schválení ob. účt za rok 1903, sdělení resignaci ad 1 uvede ných, volba purkmistra, eventuálně i měst. rady Svolání stane se dnešního dne. Purkmistr schůzi zahájí, načež odevzdá řízení její náměstku panu Sojkovi. 4. Strany obě schváli obec. účty za mi nulé období s výhradou práva věcné kritiky Podepsaní zástupcové strany státoprávní přičin se u své strany o to, aby rekursy podané prot rozpočtu na rok 1904 byly zpět vzaty. Rekursy v záležitosti nesvolání schůze jako bezpřed mětné vezmou se zpět. 5. Ohledně volby purkmistra, eventuálně měst. radního prohlašují zástupcové strany státoprávní, že na místa ta strana nereflektuje a že volbě purkmistra a radního překážek klásti nebude. 6. Purkmistr p. Č. Křička vezme žalobu podanou u c. k. krajského soudu v Hoře Kutné na p. dr. Šila levatis expensis zpět. 7. Až do schůze obec. zastupitelstva dne 16. března povede správu obce p. Č. Křička. Dr. Alfréd Jelínek. Ant. Sojka. Dr. Jar. Hrbek. J. Nosek.
Křiček A Sojka doktor Šíl Sojka Jelínek Hrbek J Nosek Kolín Kutná
22 article
Č. Křička. Zároveň jako součást protokolu tohoto se psáno prohlášení známého již obsahu, ve kte- rém p. dr. Šíl ze svého Zaslána ni- čeho neodvolal, nýbrž jen všeobecný ráz jeho vysvětlil, Prohlášení toto podepsal pan dr Šíl jen proto, poněvadž p. Č. Křička jinak z purkmistrovského místa u- stoupiti nechtěl, a jak z výše uvedeného protokolu zjevno, nebylo o nějakém uve- řejnění tohoto prohlášení ničeho ujed- náno. Z toho, co zde uvedeno, plyne, že p. Č. Křičkovi bylo sice volno prohlášení toto na své útraty uveřejniti, ale že mohl tak učiniti jen v takové formě, ze které bylo b zřejmo, že si je uveřejňuje on sám, ale nebyl oprávněn uveřejniti je jménem dra. Šíla, jako to učinil, ježlo tím veřejnost o průběhu a podstatě věci v omyl uvedena byla. V Kolíně, dne 27. března 1904. Dr. Hrbek Jaroslav. Ant. Sojka, náměstek purkmistrův od 60 kraje. sl čo zl. 11.35 n obrateu
doktor Šíl Křiček Hrbek Jaroslav Sojka Č . Křiček Kolín
28 article „Chvála hospodyřk
„Chvála hospodyřk k namáčení prádla. Přednosti 1. Zmenšuje pracovní dobu, jíž jest ku praní prádla třeba, na polo vinu, námahu na čtvrtinu, činí upotřebení sody zeela zbytečným, činí prádlo, poněvadž jest čistším, také bělejším, jest prádlu a rukám zcela neškodným, zao skýtáno jest plné záruky, vzhledem k své vydatnosti přijde mnohem levněji, než všechny ostatní prací pro středky. Jediný jen pokus učiní jej pr každou hospodyňku nezbytným. Všude k dos tání. Pánům zahradnikům, hospodářům, rolníkům a majitelům zahrad vůbec Oznamujeme zdvořile, že vydali jsme právě knihu, pojeďnávajícío
32 article Vyučování prvouce
Vyučování prvouce vyšlo již ve druhém vydání. 352 stran. Cena 5 K i s poštov. zásilkou. Nepostrádatelná pomůcka k vyučování v prvých třech letech školních, obsahující vedle vysoce důležité části theoretické (58 stran) v části praktické nevyčer- patelný zdroj látky učebné z tak zv. věcného či ná- zorného vynčování, cviky mluvní a slohové, bohatýa pečlivý výber básní, písní (s notami), pohádek, říka- del, hádanek, vzorů volného kreslení, vše pro 3 školní roky všech kategorií škol. Spis byl již v I. vydání ve- škerou kritikou bezpodmínečně uznán za zjev v paeda- gogické literatuře české vynikající. Jím nastupuje ele- mentární vyučování nové dráhy a nový individualismus českého dítěte vystihující duch vnáší se jím do škol. Spis vyšel jako první svazek knihovny časopisu Škola našeho venkova, v kteréžto vychází nyní jako I svazek J. Mauera a V. Hellera: Uvedení do analytické chemie pro samouky (roční předplatné pouze 5 Ky Objednávky přijímá JOSEF SMRTKA, nakla- datel a redaktor časopisu „Skola našeho venkova“ 5840 Velká Čermá—Borohrádek.
J Mauer V Heller Smrtka Borohrádek
41 article Ve fllálkách venkovských:
Ve fllálkách venkovských: s jednou zásilkou: s dvojí zásilkou: na měsíc . . . 3 K 20h . . . 3 K 80h na čtvrt leta . 9 K 60h . . . 11 K 40 h jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 10h * „ odpolední „ . . . . 3h Na venek poštou: v Rakousko- Uhersku: na měsíc . . . . . . . . . 3 K 20 h na čtvrt leta . . . . . . . . 9 K 60h s dvojí zásilkou . . . . . 3 K 80h na měsíc . . na čtvrt leta . . . . . . . . 11K 40h Dále předplácí se čtvrtletně s jednou zásilkou: do Německa a Srbska do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Belgie, Turecka, An- glie, na Černou Ho- ru, do Bulharska, Rumunska a do Ru- ska akož i do zemí nále- žejících světovému . . . . . 21K spolku pošt. odd, B P. t. páni předplatitelé, kteří jsou účastníky che- kového a clearingového řízení e. k. poštovní spo- řítelny, mohou předplatné zapravíti tímto řízením na čís. 821.425. Předplatiti se lze každým dnem, avšak předplatné zakončiti musí po- sledním dnem v měsíci. u
RakouskoUhersko Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Italia Belgie Turecko an Černá Bulharsko Rumunsko