1
masthead
27. března 1904.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listul
6
article
Dva grafikově.
= Moje malá mystifikace o spolku če-
ských grafiků už není více mystifikací. Z
čtrnácte dní spolek, který jsem si vymyslil, už
existoval. Ne sice hned s definitivními stano-
vami, ne s potvrzením vysokých úřadů a také
ještě ne se všemi cíly, jak jsem je byl tehdá
načrtal, ale naši grafikové se skulečně sešli,
rokovali a shodli se na sdruženém spolupracovni-
ctví a také noví se k nim přihlašují. Všichn
se dostavili a jednali se zápalem, s nadšením.
jak říkáme idealným, což je přirozené u mla-
dých umělců, kteří se zabývají grafikou, u nás,
tedy uměním, jež dosud nemělo a nemá vy-
hlídky na jaký materialně pekunierní prospěch.
Jeho produkce děje se vskutku doposavad jen
a jen z poslušnosti vnitřních, venkovem zcela
neinteressovaných hnutí. Jenom idealističtí na-
dšenci k němu lnou, neodstrašení jeho jim se
nevracejícím nákladem. A přece vykonali už
takový kus pěkné práce, za malinký počet lel
že zaslouží si nejen veřejné a láskyplné pozor-
nosti, ale také určitý kruh milovníků a odběra-
telů. Utvoři-li se tento jednou, každému jeho
členu připadne náležítá část zásluhy o to,že
mohla nová česká grafika se rozepnouti a bude
míti svůj podil na každé desce zvláště zda-
řilé. Poněvadž máme zdatné sily grafieké
poněvadž není věci nadlidskou i v naší společ-
nosti nalézti v nich zálibu a požitek, nejsou
naděje ve zdárnou a šťastnou budouenost české
grafiky přemrštěné nebo utopické.
spolek če
7
article
Listy našich grafiků objevují se dosud
pouze na výstavách; jinde jich nespatřite, v ob-
chodě se po nich nedopláte, neznají jich a ne-
prodávají je. A ve výslavách obecenstvoje
snadno přehlédne a přejde. Jednak hledá tam
jen obraz a barvy, nepovažujíc kresbu, lepí,
litografli za umělecké dílo s malbou rovnocenné,
jednak roztroušené malé černé plošky listků
bývají dušeny svým okolím, jež všechnu po-
zornost navštěvovatelů vyčerpává. Musí býti na
ně zvláště upozorněno a upozorňováno a o to
se chci zde pokusiti. Zatím jen na dvou uměl-
cích. Jeden jest Jóža Uprka, druhý Viktor
Jóža Uprka
Viktor
8
article
Strelti. Vybírám je z ostatních nejen pro jich
velkou už hotovost, nýbrž také pro jejich proti-
zhůdnost, aby bylo patrno, jak rozmanitého a
individualitě původcově přiléhajícího výrazu a
útvaru je lept schopen. Jistě že vám není známo,
že za posledních asi pět let provedl Uprka ve
svém vesnickém zakouti už 12 listů a V. Stretti
v Mnichově, v Paříži a v Praze asi 30? Ni-
koli reprodukce dle cizích předloh, dle svých
vlastních maleb, nýbrž vesměs jako samoslatná,
v sobě existenčně uzavřená, z podslaty techniky
zvláštním způsobem vytvořená díla. Ať slovácký
sekáč nebo oráč, ať tichý večer na vsi nebo
břehu mořském, nebo studijní či portretní hlava,
každý z těchto listů má svůj umělecký obsah,
který jen technice leptové a na pastelu nebo
olejomalbě odpovídá. V grafice tvořivý umělee
jest omezen jedině na světlo a stín, na bílou
plochu a černou čáru; vylučuje pestrou
barvu. V grafice, v malém jejím rozměru
a črtaném karakleru je forma více naznačená
nežli zobrazená. A přece i grafik vnímá a tvoří
jen na základě barevně plastických názorův a
představ a usiluje o jejich sugesci ve svém
díle, jenže na rozdil od malíře, nevypovídá je
do slova a do písmene, nýbrž jejich naznačeni-
nami vyvolává v nás jejich představy, nutí naši
paměť a fantasii k práci představivé, silnější a
živější nežli v malbě, a příjemnost uměleckého
požitku z leptu nebo z litograſie záleží právě
v télo naší součinnosti s tvořením gralikovým.
Uprka
V Stretti
Mnichov
Paříž
Praha
9
article
Lepty Uprkovy obsahují některé postavy roz
sévačů, gajdašů a divčic, které se nám zdají
býl z jeho obrazů povědomé. Některé s nimi
na vlas třeba souhlasí. Vždycky v nich Uprka
má tutéž intensivnou, oslňující barevnou ideu
před očima. Pak ale je dlužno obdivovati se,
kterak účelně a vědomě omezenými, restringo-
vanými prostředky ji v leptu vyjadřuje a
jádru vystihuje. Několik chvatných a jakoby
nábodných linii a teček, a forma vyniká v plné
váze před vaším zrakem; několik sražených
k sobě krátkých čar vedle světlých ploch
a slunce záři a svými stíny mluvi. Trefným
výběrem, grafickým stenogramem přenáší do
vaší duše, je li vnímava a schopna spolutvoření,
dokonalou illusi plného života, lidí, půdy, světla
a vzduchu. V Uprkově grafiekém díle možno
sledovati, kterak tento výběr zobrazovacích
sugerujících prostředků zrovna tak postupem
času se zhušťuje, zjednodušuje a zároveň sesi-
luje, jako v jeho dile malovaném. První hlavy
a postavy, ale jen nejprvnější, nesou se ješté
karakterem zevrubnější kresby; umělec více
modeluje, nežli osvětluje. V brzku však roste
jeho pochopování vyjadřovací grafické silya
vznikají jeho v krajinové scenerii rozsévači, se-
káči a sklizeči vysoké, řekl bych rázovilé jas-
nosti a poslední listy — žebrák, skupina děl
— črtané s plnou vervou a znamenitou jistolou.
obsahují všechnu momentanost imprese a inten-
situ světlových zářivých dojmů, jež tvoří pod
statu všeho umění Uprkova.
Uprkův
Uprka
10
article
Jeho lepty, lepty tohoto skvělého koloristy.
jsou založeny jedině na linii. Ton a půlton nám
sugeruje; z čiré čárové kresby nechává vyrůstati
ilusi osvětlené barvitosti. V. Strelti jde jinou
cestou a za jinými eíly. Nemiluje přikré světlo
plného dne, spiš měkké osvětlení, dumavý polo-
stín, snivé stíny. Neběží mu o efekt překvapu-
jící realily, nýbrž o výraz tiché, dumně nálady.
Jeho láska k věcím a lidem není tak bouřlivá
jako Úprkova; je vlídnější a jaksi pasivnější.
Nevybuchuje, spíše se rozplývá. Proto i jeho
lepty, podobně jako jeho pastely a oleje, pracují
s hebkými, roztěkavými a sametovými tony.
Vedle vyleptané linie nechává ještě na desce
tiskové lehký nádech barvy, přibírá také akva-
tintu a mezzotintu, leptáním nebo kolibkou
jemně zrněnou půdu, pracuje nejen jehlou, ale-
také ruletou a pěkný výrazný profil. W. Rittera
takořka improvisoval suchou jehlou, nejsubtil-
nější technikou rycí. Už tedy po stránce tech-
nické, v níž dobře ovládá různá procédés
grafiky (také algrafie, tisky z aluminiové desky
jsou v jeho díle) objevuje se V. Stretti v jiné
tvářnosti nežli Uprka a to nikoli z pouhé
ehoutky virtuosity, nýbrž z vnitřní umělecké
logiky a nutnost.
V. Stretti patří k tichým a delikátním
uměleťm; tiché, mírné jsou motivy, jež si vy
bírá, delikátní je způsob, jakým jejich zjev
V Strelti
Úprkův
W Ritter
V Stretti
Uprka
11
article
proniká, sobě osvojuje a nám předvádí. V kra
jině miluje pozdní chvíle, mlčící vesnice, šero
na rybniku, studování v městě, noci mezi
stromy; na lidech klidnou hlavu, hebký proíl
a lehce přirozený půvab dívčí. Nezastavuje
se na dlouhu u prvního a positivního obrysu
silnější dojem, chvějivou sensaci má on z vý-
mluvných tonů a stínů, rozplýváných a měkce
přecházejících a jimi pak v leptech hovoří
sladké tesklivosti pozdních soumraků, večerů a
o melancholii stromových korun a osamělosti
nočních stínů. »Večer v Stradonicich« ještě zá-
pasí s technikou, ale »Stromy na Slovácku«.
sametově matné »Nokturno«, »Hradčany«, »Slo-
vácká chalupa«, obsahují všechnu náladovost
již jest umění Streltiho schopno, v suggestivném
výrazu a projevu. S velkým effektem a přece
beze vší vtíravosti a okatosti probleskují tu
mroucí světla na obzorech nebo prokmitávající
bilé stěny a rozsvícená okna.
Lyrická tonina prostupuje i Slretliho hlavy
delikátně nadechnuté profily divčí, W. Rittera,
i do stínu se noříci rozbrázděné tváře slarců
slařen. Mlá pro ně linie a tony velké subtilnosti
a něhy a jindy měkké šířky a tvarebnosti.
Techniku leptu, s její obsáhlostí a vý
mluvností, musí si každý grafik nově pro sebe
vydobýt. Se začátky, s principem kresby jehlou
na připravené desce a vyleptáním kresby je
záhy hotov. Několik hodin návodu se strany
zkušenějšího mu k tomu postačí. Potom teprve
naslává vlastní práce, technicko tvořivá.
W Ritter
Slovácko
Hradčany
12
article
Je nutno uvésti výběr názorů s technikou
leptu v souhlas, je nutno vyšetřiti efekt a od-
vážiti jakost a silu různého graflekého zpraco
vání desky, aby v tisku vydala hledaný a náležilý
umělecký projev a na souladnosti těchto momentů
záleží také umělocká hodnota a obsažnost tisku
Uprkovým intencím stačí holý princip vylep
tané linie; omezuje se naň, vzdálen obsáhlej
ších pomůcek, a svoje mistrovství ukazuje
právě v tom, kterak nejjednoduššími slož
kami nejsilnějších dojmů dociluje.V
Stretti seznámil se v Mnichově s technikami
mnohem četnějšími, v Paříži s grafikam
různého karakteru. Má vnímavou mysl a citlivou
duši: snadno přijímá, ale nevydává znova nie
co by si nebyl se svým jádrem scelil. Tak
rozmanitost jeho listů, co do technik a vzhledu
má svoji vnitřní jednolnost. Ale i u něho jako
u Uprky je patrno, kterak- v posledních pracích,
předlonského data, směřuje a tihne k zjedno
dušení a šířce. Už zná stupeň sugestivnosti svýeh
prostředků a proto je může úspěšně redukova
a zhusťovat. Nábřeží o »Notre Dame« v Paříži.
lepěrovského karakteru a »Moře v Dieppe« jsou
dva listy, v nichž několik málo linil ve spojení
s nadechnulými tony, průsvitnými a vzdušnými
vypovídá všechnu pitoresknost a hybnost města
a přírody.
Trvám, že i na těchto dnešních dvou příkla
dech je patrno, že naši amatéři a naše veřejné
sbírky mohou si připraviti mapy pro listy če
ských grafiků, ne pro pouhou jich kuriosnost
nýbrž pro jich krásnou hodnotu uměleckou.
Karel B. Mádl.
Uprkův
Uprka
Dam
Mádl
Mnichov
Paříž
Dieppe
13
article
=Nové publikace redakcí této rubriky za
slané:
Dvořák X.: Útěcha srdce. Modlitby pro vzdě-
lané paní a dívky české. Vyzdobil Hogo Böttin-
ger. V Praze. Čes. graf. společnost »Unie« (b.r.
— 8°. (10 K)
Horuje li se nyní o výchově umělecké, měli by
propagatoři tohoto pěkného hesla míti na mysli
zřeteli, že nejlepším vychovatelem k požitku uměle-
ckému a tím k radosti života je vždycky umělecký
výtvor sám, umělec k lidu bezprostředně svým dílem
promlouvající. Jinak řečeno: je nutno uvésti umění
mezi lid a lépe nežli vodit jej k umění nežli k jeho
reprodukci. To znamená i předměty obecné potřeby
aby na se vzaly formu ušlechtilou, aby vyzařovaly
umělecké teplo a vlídnou srdečnost. Jestliže »Unie« nyní
vysílá tuto modlitební kniho, jejiž každá stránka je obto-
čena kresbou milého zjevu, vřele cítěnou, obsažnou
úhlednou, dlužno ji vítati a odporučili už pro její schop-
nost umělecko výchovnou. Tím spíše a více, poněvadž
konečně tato »Útěcha srdce« je první českou knihou
modlitební, na níž má skutečné umění a sice české
umění podil. Oproti ní ukazují se všechny ostatn
a dosavadní výrobou tovární a řemeslnou, slepova-
nou bez vkusu a citu.
Dvořák
Praha
Unia
14
article
Hugo Bötlinger, se svým smyslem dekorativným,
se svojí milou divčí něhou a jemností, hodil se zvláště
dobře k tomuto podniku. Má nejenom vkus formy
a kombinace, taktně lušti ornamentující obrubu, ale
vládne také výraznou kresbou, kterou udržuje v při-
rozeném karakteru knižní výzdoby ve spojení s tiskem
sazby. Vyprošťuje se z jakékoli šablony a to hned
i obsahem svých dekorací, do nichž vpřádá české
patrony a svaté a také mísla a objekty jejich starého
kultu, poutnické, starobylé a proslulé kostely a ko-
stelícky, starožitné nádobí a náčiní kostelní, malé
repertorium archeologie křesťanské v Čechách. Ne
suchopárně vědecky, nýbrž svěže umělecky.
Pěkná tato knížka byla by mi ještě milejší,
kdyby v typografickém rozložení kreseb Bötlingero-
vých bylo méně pravidelného seriového opakování.
Hugo Bötlinger
Čechy
Bötlingerovýchod
15
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na neděli, dne 27. března. Den od začátku roku 87
do konce roku 280. — Východ slunce o 5. hodině
50 min. ráno, západ slunce o 6. hodině 20 minue
večer. — Východ měsíce o 1. hod. 24 minuty odpol.
západ měsíce o 3. hod. 21 min. v noci.
Katolíků svátky: Ruperta.
Evangeliků pamálné dni: Gabriela.
Pravoslavných: Benedikta.
Na pondělí dne 28. března. Den od začátku roku 88.
do konce roku 279. — Východ slunce o 5. hodině
48 min, ráno, západ slunce o 6. hod. 22 min.
večer. — Východ měsíce o 2. hod. 41 min. odpol.
západ měsíce o 4. hod. ráno.
Katolíků svátky: Kapistrána.
Evangeliků památné dni: J. A. Komenského.
Pravoslavných : Agapia.
Povětrnost.
m. Z Vídně, 26. března. (Zvláštní telegram »Nár
Listů«.) Očekávati lze při jižních větrech a jasno
obloze počasí slunné a teplé.
Rupert
Gabriel
Kapistrán
Komenský
Vídeň
16
article
Meteorolenieká pozorování na rozhledně na Petřině
Meteorolenieká pozorování na rozhledně na Petřině
325 metrů nad mořem.
Dne 25./26. března 1904.
9 h. več. 7 h. rano 2 h. odp
Tlakoměr. . 734.6 734.2 732.7
Toploměr C. + 6.4 + 3.3 + 15.7
Vihko. . .. 76
Obloha . .. jasná Ponsož joro
Jv
Vihko
17
article
Síla větru . slabý mírný čerstvý
Síla větru . slabý mírný čerstvý
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 13.8.
Teplota nejvyšší na slunci . . + 29.4.
Teplota nejnižší ve stínu . . — O 6-
Teplota nejnižší při zemi . . — 1.50
Slunce svítilo 91/2 hod.
Prům. rychlost větru v km. za hod. 11.2
Srážky v mm. —.
metr, ve všech barvách. Vypla-
ManáNtn
ně a již vyelené dolis
nvaro nevesy
Henné hergova továrna na hedvábí v Curychu.
Curych
mm
18
article
Českým rodinám
Českým rodinám
dopornčuje se naše česká firma Václav Vlk, modn
obchod pro dámy v Praze Na příkopě, číslo 13 nove
6464
(Zasláno. )
P. T. pánům odběratelům karbidu firmy
Kasl, Praha, Král. Vinohra dy
Dovoluji si tímto způsobem svým pp. odběratelům
6807
zdvořile oznámiti, že jim
karbid
dodám vždy za tutéž cenu, za jakou jej nabdízí kon
kurenre cií
V úctě F. Kasl.
Vlk
Král
F Kasl
Praha
Kasl
19
article
Do Kolna a okolíl
Do Kolna a okolíl
V čísle 80. tohoto listu ze dne 20. t. m
uveřejněno bylo prohlášení podepsané drem. J
Šilem v takové formě, že nezasvěcené obecen-
stvo musilo se mylně domnívati, že je uveřej.
ňuje pan dr. Šíl sám na základě nějakého zá-
vazku.
(Z informace u administrace tohoto listu
vyšlo ale na jevo, že prohlášení ono uve-
řejnil bývalý purkmistr kolinský p.
stavitel Křiěka sám na své útraty.)
Aby toto nesprávné mínění bylo na pravou
míru uvedeno, sdělujeme my podepsaní účast
níci konferenci zástupců všech místních stran,
na kterých resignace purkmistra p. Č. Křičky
byla vyjednána a prohlášení p. dra. Šila styli
sováno, veřejnosti kolínské následující:
K urovnání neblahých poměrů na kolínské
radnici zahájili zástupcové místních stran vzá-
jemné vyjednávání a všeobecně uznáno
bylo, že k uklidnění poměrů místnícl
je nutno, aby purkmistr kolínský
p. Č. Křička na místo své resignoval
doktor
Šíl
Křiěk
Křiček
J Šil
20
article
Když to p. Křičkovi bylo sděleno, uvolil se týž
vzdáti se purkmistrovství, jakož i členství obec.
zastupitelstva, avšak jen pod tou pod-
mínkou, že souěasně s ním bude re-
signovati na místo členaz obec zastu-
pitelstva předák strany státoprávni
p. MUDr J Šíl a dále, když bude
současně vyrovnána tisková trestní
věc, kterou p Č. Křička proti p. dru
Šílovi sám zahájii
Když tyto překvapující podmínky resignace
p. Č. Křičky p. dru. Šilovi byly sděleny, pro-
hlásil týž — vzdor nesouhlasu své strany —
že milerád resignovati bude na místo obeeního
staršího, když jeho odstoupení bude
míti za následek resignaci Křiěkovu
a prohlásil též, že je ochoten, když p. Křička
jinak resignovati nechce, podepsati pro-
hlášení téhož obsahu, jakéž učinil při
svém výslechu v předběžném vyhle-
dávání, totiž: že zasláno jeho dne 6. listo-
padu m. r. v »Labských Proudech« uveřejněné
neslo se tónem všeobecným a nevztahovalo s
na žádnou-určitou osobu, tudíž také ne na osobu
p. stavitele Křičky.
Křiček
J Šíl
Č Křiček
Šíl
Křiěkův
pad m . r
21
article
Na to sepsán byl účastníky konferenci ná-
sledující protekol:
Protokol sepsaný dne 12. března 1904
provedení dohody za účelem uspořádání poměrů
obec. zastupitelstva v Kolíně.
Delegáti dohodli se na následujícím:
1. Pan purkmistr Č. Křička podá dnešního
dne do rukou p. náměstka A. Sojky svou r-
signaci na funkci purkmistra a člena obecníh
zastupitelstva a současně p. dr. Šíl na místo
člena ob. zastupitelsíva a zavazují se oba pro
případ voleb doplňovacích v tomto období ne-
kandidovati event volbu nepřijmouti.
2. Dr. Šil dá prohlášení písemné ohledně
Zaslána v č. 45. ze dne 6. listopadu 1903
v »Lab. Proudech«, které se zde stylisuje.
3. Purkmistr Křička svolá schůzi ob. za-
stupitelstva na den 16. března 1904 odpoledne
o 2. hodině s programem: schválení ob. účt
za rok 1903, sdělení resignaci ad 1 uvede
ných, volba purkmistra, eventuálně i měst. rady
Svolání stane se dnešního dne. Purkmistr schůzi
zahájí, načež odevzdá řízení její náměstku panu
Sojkovi.
4. Strany obě schváli obec. účty za mi
nulé období s výhradou práva věcné kritiky
Podepsaní zástupcové strany státoprávní přičin
se u své strany o to, aby rekursy podané prot
rozpočtu na rok 1904 byly zpět vzaty. Rekursy
v záležitosti nesvolání schůze jako bezpřed
mětné vezmou se zpět.
5. Ohledně volby purkmistra, eventuálně
měst. radního prohlašují zástupcové strany
státoprávní, že na místa ta strana nereflektuje
a že volbě purkmistra a radního překážek klásti
nebude.
6. Purkmistr p. Č. Křička vezme žalobu
podanou u c. k. krajského soudu v Hoře
Kutné na p. dr. Šila levatis expensis zpět.
7. Až do schůze obec. zastupitelstva dne
16. března povede správu obce p. Č. Křička.
Dr. Alfréd Jelínek. Ant. Sojka.
Dr. Jar. Hrbek. J. Nosek.
Křiček
A Sojka
doktor
Šíl
Sojka
Jelínek
Hrbek
J Nosek
Kolín
Kutná
22
article
Č. Křička.
Zároveň jako součást protokolu tohoto se
psáno prohlášení známého již obsahu, ve kte-
rém p. dr. Šíl ze svého Zaslána ni-
čeho neodvolal, nýbrž jen všeobecný ráz
jeho vysvětlil,
Prohlášení toto podepsal pan dr
Šíl jen proto, poněvadž p. Č. Křička
jinak z purkmistrovského místa u-
stoupiti nechtěl, a jak z výše uvedeného
protokolu zjevno, nebylo o nějakém uve-
řejnění tohoto prohlášení ničeho ujed-
náno.
Z toho, co zde uvedeno, plyne, že p. Č.
Křičkovi bylo sice volno prohlášení toto na své
útraty uveřejniti, ale že mohl tak učiniti
jen v takové formě, ze které bylo b
zřejmo, že si je uveřejňuje on sám,
ale nebyl oprávněn uveřejniti je
jménem dra. Šíla, jako to učinil, ježlo
tím veřejnost o průběhu a podstatě věci v omyl
uvedena byla.
V Kolíně, dne 27. března 1904.
Dr. Hrbek Jaroslav.
Ant. Sojka,
náměstek purkmistrův
od 60 kraje. sl čo zl. 11.35 n
obrateu
doktor
Šíl
Křiček
Hrbek
Jaroslav
Sojka
Č . Křiček
Kolín
28
article
„Chvála hospodyřk
„Chvála hospodyřk
k namáčení prádla.
Přednosti
1. Zmenšuje pracovní dobu, jíž jest ku
praní prádla třeba, na polo vinu,
námahu na čtvrtinu,
činí upotřebení sody zeela zbytečným,
činí prádlo, poněvadž jest čistším, také
bělejším,
jest prádlu a rukám zcela neškodným, zao
skýtáno jest plné záruky,
vzhledem k své vydatnosti přijde mnohem
levněji, než všechny ostatní prací pro
středky.
Jediný jen pokus učiní jej pr
každou hospodyňku nezbytným.
Všude k dos tání.
Pánům zahradnikům, hospodářům,
rolníkům a majitelům zahrad vůbec
Oznamujeme zdvořile, že vydali jsme právě
knihu, pojeďnávajícío
32
article
Vyučování prvouce
Vyučování prvouce
vyšlo již ve druhém vydání.
352 stran. Cena 5 K i s poštov. zásilkou.
Nepostrádatelná pomůcka k vyučování v prvých
třech letech školních, obsahující vedle vysoce důležité
části theoretické (58 stran) v části praktické nevyčer-
patelný zdroj látky učebné z tak zv. věcného či ná-
zorného vynčování, cviky mluvní a slohové, bohatýa
pečlivý výber básní, písní (s notami), pohádek, říka-
del, hádanek, vzorů volného kreslení, vše pro 3 školní
roky všech kategorií škol. Spis byl již v I. vydání ve-
škerou kritikou bezpodmínečně uznán za zjev v paeda-
gogické literatuře české vynikající. Jím nastupuje ele-
mentární vyučování nové dráhy a nový individualismus
českého dítěte vystihující duch vnáší se jím do škol.
Spis vyšel jako první svazek knihovny časopisu
Škola našeho venkova, v kteréžto vychází nyní jako I
svazek J. Mauera a V. Hellera: Uvedení do analytické
chemie pro samouky (roční předplatné pouze 5 Ky
Objednávky přijímá JOSEF SMRTKA, nakla-
datel a redaktor časopisu „Skola našeho venkova“
5840
Velká Čermá—Borohrádek.
J Mauer
V Heller
Smrtka
Borohrádek
41
article
Ve fllálkách venkovských:
Ve fllálkách venkovských:
s jednou zásilkou:
s dvojí zásilkou:
na měsíc . . . 3 K 20h . . . 3 K 80h
na čtvrt leta . 9 K 60h . . . 11 K 40 h
jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 10h
* „ odpolední „ . . . . 3h
Na venek poštou:
v Rakousko- Uhersku:
na měsíc . . . . . . . . . 3 K 20 h
na čtvrt leta . . . . . . . . 9 K 60h
s dvojí zásilkou
. . . . . 3 K 80h
na měsíc . .
na čtvrt leta . . . . . . . . 11K 40h
Dále předplácí se čtvrtletně s jednou
zásilkou:
do Německa a Srbska
do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie,
Belgie, Turecka, An-
glie, na Černou Ho-
ru, do Bulharska,
Rumunska a do Ru-
ska
akož i do zemí nále-
žejících světovému
. . . . . 21K
spolku pošt. odd, B
P. t. páni předplatitelé, kteří jsou účastníky che-
kového a clearingového řízení e. k. poštovní spo-
řítelny, mohou předplatné zapravíti tímto řízením
na čís. 821.425.
Předplatiti se lze každým dnem,
avšak předplatné zakončiti musí po-
sledním dnem v měsíci. u
RakouskoUhersko
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Italia
Belgie
Turecko
an
Černá
Bulharsko
Rumunsko