Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

11. listopadu 1900. Císlo 312.

4 article

s nimi — a hezký, společenský takt nikde ničím porušen. Večer v divadle groteskně hrála a zpíval malebná společnost vídeňská. Operetta »Fari nelli« naplnila dnes celý dům do posledního místa, k utlačení. Při druhém jednání byli jsme už »jako hnůj«. A když jsem se utýraný operu už ani neposlouchající, s mokrou hlavou do spocených dlaní skleslou, rozhlížel po hle dišti, viděl jsem místo tváří jen holé ka pesníky. A toho oddychování! A přece se to všeck smálo a tleskalo jen což! »Moštej nycó batá«, házel do mne asi de setkrát v proudy smíchu a potu měnící se sou- sed, než jsem mu porozuměl, že zejtra tal brzy nevstane = Morgen stehe ich nichts bald ant Ejhle ta pružnost a ohebnost naší despoti eké velitelky u porovnání s ubohou češtinou Ať už tomu rozumís jak chceš. Útulné, praktické, vkusné divadlo ! Inu nám takových věcí princezny nestavl! Na cestě ze Štuttgartu nemohl jsem se už dočkati Bodamského jezera. Konečně! Vystoupl jsme z vagonu ve Friedrichshafenu a pluli odtud lodi do Kostnice. Božské! Hltal jsem ten první dojem blizkých mohutných, zasněžených hor na východě u míst našeho vypluti, hluboce modrý a zase ostře zelený třpyt křišťálné vody jezera, a tu vábivou lahodu svěží zdánlivé roviny na západě u Kost- nice, kam jsme mířili Čtu jen mdlý vzev toho na dopisnici z jezera Bodamského; »Jako naše naděj kdysi »Bodamské« se zeléná. Na východě v nebes rysy trčí vrchů ramena: Sny a plány mladých let jsou ty břehy na pohled! V západ svěží rovina náruči své rozpíná, Ráj, jenž kyne nermoutí — plůjem v ono zákoutfl« Z přístavu se jde hned kol staré budovy pověstného koncilu kostnického, kde nám tak pokrytecky, se škraboskou posvátnosti, odsoudili mistra Jana Husa k upálení. Nyní jeto »Kaufhause.

Moštej Hus Friedrichshafen

5 article

»Zum Papirusa,« doporučoval nás do ho- telu nějaký bodrý Němec a hneď se jako občan kostnický chlubil výklady o Husovissae Že je to hostinec »zum Barbarossa«, zvě- děl jsem až z nápisu. Skutéčně, jakoby celá Kostnice žila jen z Husa a Husově památce. Na široké věži tamějšího dómu uprostřed Kostnice vykládal nám kustelán o několika- členné společnosti cizinců jen o Husoví, uka- zoval »Husenstrasse«, koneil, mohylu Husovu, ležící hned u města za krátkou alejí stromů v polích. Nás to ovšem zvláště zajímalo: Jako kladivem tloukla mně do hlávy hi- storie naše z počátku 16. stoleti, když jsmu beze slov dojati kráčeli třídou Husovou k pa mátnému domku, v němž bydlel mistr Hlus roku 1415. Malý dvouokenný domek dvoupatrovýí jehož druhé patro je již vlastně ve střeše. A uprostřed mezi okny přížemku a prvního patra pamětní deska Husova s pěkným reliefem a s českým nápisem na levo a nahoře a s ně- meckým na pravo a dole: M. Jan Hus, český reformátor, bydlel v tomto doměr. 1414. Vé- novali Čechové r. 1878. Vlhly mně oči při čtení tohoto prostěho ale českého nápisu v cizím, německém městě tou slzou jakoby se člčvěku uvolňovalo rychle vzbuzený dojem vzpomínek, stlačených v mysl od dětství na naši dobu husitskou ! Pokradmu jen a jakobych se bál, že hře- ším, dival jsem se dále na druhou tabulku umístěnou před prvním oknem přízemku na levo »De mortuis nil nisi bene,« učili nás už v primě a sem špatně tajený vztek ohyzdné po- msty nevkusně napsal posměšnou vzpomínku ke karrikovanému poprsí mistrovu:

Němec Barbarossa Hus Husův M Hus Čecho Zum Papirusa

6 article

emancipovalo se od cizí šablony. Ale zbývá tu celý důležitý obor: intimní výzdoba přibytku. Co se týče obrazů a také prací sochařských. máme již hojný výběr velmi zdařilých repro dukcí, tak že tu každý může voliti o dle vlast ního vkusu. Ale co se týče ostalních drobotin, oněch ozdobných tretek, jež dodávají příbytku tak útulného rázu, byly dosud značné políže. Obcházely sice a obcházejí Slovačky s pěkným původními výšivkami a krajkami, jakož i s rá- zovitým nádobím, ale obmezují se. na nevelk kroužek známých už přálel těehto národopisných památek a obyčejně přišly s nejpěknějšími věem pak, když člověk neměl peněz — což bývalc rozhodně k zlosti. Ale kdybyste viděli, kteral taková bohatě vyšívaná koutnice dá znamonitou portiéru, kterak ty slovžcké džbánky, a mísy pěkně dekorují poličky a stěny Teprve dnes možno s větším důrazem po bízeti naše obecenstvo, aby při výzdobě svýcl příbytků bledělo si více domácího rázu a od- stranilo především ty všeliké lepenkové napodo beniny kovových prací, jež činí dojem vskutku hrozný a podobný »dekorační« šmejd. Myšlenka velice slibná sprostředkovati poznání lidových praef širšímu obecenstvu, vznikla v lůně Národo- pisné společnosti českoslovanské a záhy nsku- tečněna. Pod případnou firmou »Zádruha« otevřen v paláci hraběte Sylva-Tarouccy Ne příkopě krámek, prozatlm zcela maličký, sr uká- zkami výšivek, krajek, keramik atd. česko slovanských. Naleznete tubojný výběr původních charakteristických ozdobných předmětů, a při pomínáme hned, že za ceny velmi levné.

Sylva

7 article

Naleznele tu kusy dokonale umělecké, tak na příklad hned české krajky, vzorků tak krá- sných a při tom rázovitých, že mohou být ozdobou nejskvostnější damské toiletly. O slo- váckých výšivkách nemusím se široce zmiňovat, potřebujete nahlédnouti toliko dolvýkladce, abyste poznali překvapující bravurus v sestavení barey a originalitu a zajímavost vzoru. Zde je fanlasie lidových umělkyň, coise týče použiti jednotli- vých motivů, skutečně nevyčerpatelna. Dřevěné prácer valašské, vykládané perletí jsouu nás doposud úplně neznámy. Ale jsem přesvědčen, že záhy u nás zdomácní; působi neobyčejněvefektněa svými pěknými, zajímavý mi ornamentyj počlivě provedenými, jsou sku tečnou ozdobou. Připomínajk do jisté mír známější u nás — to je také pro nás charakte- ristické, že bližší Valašsko známe méně než Orient — vykládanépráce bosenské Velmi zajímavými kusy zastoupena tu ker mika. Tu především dlužno pokázat na ozdobne hlíněné drobotiny, vásy, misky atdo, jichž pů- vodcem jest sochař Fr. Bílek. Majíe samy sebou zajímavou historii. Umělec zhotovi vzory k nim sousedu hrněíči, aby mu pomohl k lepšímuvýdělkuha as před rokem počali je kupovatv Praze amatéři. Nyní stanou se za- jímavé tyto výrobky, tvarův tu krajně moder- ných, tu zase vskutku klnssicky přesného tvaru, jevíci v každé podrobnosti vliv) mistrův, při stupny i širšímu obecenstvu a dojdou zajiste odbytue jsou velmi levné a velmi pěkně deko- rujt. Keramiky z uherského Slavenska, jsou známy svou pěknou harevnou dekorací, al novinkou u nás jsou keramiky haličských Hu- culů, jež vynikají ješté živější barevnou deko- rací, než slovácké a rovněž zajímavou orna mentikou.

Bílek Valašsko Praha Hu

8 article

Myslím, že se podaři »Zádruze« provésti se zdarem svůj úkol: seznámiti široké obecen- stvo se zajímavými výrobky lidového průmyslu a zjednati odbyt těmto výrobkům, jež se zhoto vují právě v krajinách nejehudších. Snad se vyskytnou z počátku obtíže, než si obecenstvo zvykne, oceniti svéráznost a samorostlé umění těehto prací, ale obtíže ty podaří se překonat, neboť dosud vadila značnějšímu rozšíření těchto výrobků především noznalost jich v širších kru- zích obecenstva. Až se samo přesvědčí, jal značného effektu jimi lze docíliti, počne upou- štět samo od všelikých těch suměleckých« pa ej dělků jarmarečního vkusu.

9 article

připojil ke své zprávě též podrobné údaje o stavu prací na trati Kaidalovo čínská hranice. Vrchní inženýr Pušečníkov doufá, že práce do 20. listopadu pokročí tak daleko, že vlaky budou moci jezdit až do stanice Miru. Počátkem března se očekává, že bu- dou jezdit vlaky až do Ononu a několik neděl po té že budou položeny koleje až do Turgy. Avšak te- prve koncem března bude zahájena doprava na cel trati Kaidalovo-Sibiř — jak nazvána poslední sta nice na ruském území — jež bude míti délku a rs 300, verst = Piere Véron, jeden z nejznámějších paříž- ských žurnalistů, zemřel těchlo dnů náhle ve věku 70 jet. Roku 1865 stal se chefredaktorem známého »Charivati« a řídil tento list až do minulého roku- Byl spisovatel neobyčejně plodný a v posledních 4 lelech přispíval skorem do všech větších. literárních časopisů. Mimo to uveřejnil řadu spisů, obsahující lehké zábavné skizzy zejmena z paříž. života, jako »Les ma rionettes«, »Paris s'amuse«, »La fbire aux grotesquese, »Lacomédieen plein vente a jiné. Mitno to napsa pro divadlo »Vaudevillo« společně s Henrim Roche- fortem komedii »Sauvé, mon Dieu«. Dále pro Palni Royal roku 1878 revue »Tant plus ca change« roku 1833 pro Vaudeville s Gondinetem číyřaktovku »Les affolése. V pařížském životěrhrál Věroni značnou roli. Salon jeho vulici de Rivoli těšil se značné návštěvě. Barylonista Faure byl jedním z jeho nej častějších hostí; často zpíval v jeho saloně svoje nové rolé, než se s nimi objevil před velkým obe- censtvem. Véron byl též podporovatelemimladých ta- lentů; zejmena Alfonsu Daudetovi, usnadail první jeho kroky na dráze literární.

Onon Piere Véron Paris Roche Sauvá Dieu Gondinet jít Rivoli Barylonista Faur Daudet Mira Sibiř Les affolés Les ma

10 article

= Archáeologické nálezy v Římě. Při ko pání tunelu pod Quirinalem nalezena těchto dnů as dva metry öde zdí sadu quirinalského pobliž budovy ministeria královského domu ve hloubce 2.50 metrů mosaiková podlaha zdáli 8 metrů a zšíří 7 metrů. již prof. Galti prohlásil za práci velmi krásnou. Lu penbvý vzor mosaiky jest velmi dobře zachován. Místnost, k niž podlaha náležela, zdás se c hýti gvéi dlejší místností chrámu Quirinova. Nalezeno mimo to několik uměleckých předmětů; mimo jiné socha oděná togou bez hlavy, bez ruk a bez nob, ala- bastrová hlavice jonského sloupu a několik zlemků sloupu. Eloktrická onorgle z mořské vody Na mezinárodním kongresu elektrolechniků v Paříži lnodán mimo jiné návrh na zužitkování mořské vody k vyvozovánílelektrické energie. Roura z dřevěného uhlí naplní se bromem; železná rourag opatřená dírkami, naplní se kusy želez a obě roury ponoří se do roztoku bromidu a chloridu, jenž zbývá při do bývání mořské soli. Tyto soli jsou touměrou hygro- skopické, že není nikdý třaban doplňovati vodu. Uhelná roura s bromidemě jest hermelicky uzavřena a nepropouští nijakých par. Tento článek elektrický podal již dobré výsledky při telefonii, při telegrufii s drátem i bez drátu i při telegrafiř optické. Článe tento má jen třetinu váhy článku Bunsenova ani akumulatoru. Brom možno získati za nízkou cenu. železo jest rovněž Jevné a soli jsou výrobní od- padky. Sebert připomenul, že princip lohoto čiánku byl udán již Renardem. Vignon připomenul, že kílo gram bromu stojí 21/9 franku. Cena tato však zdá se býti přílišnizká; bude ns dvojnásobná. Pováží- me-li pak, že prodnkce bromu na oclém světě páč se toliko na 300 tun, zdá se býti průmyslové zužít kování tohoto článku, jenž by poskytova! značn výbody, velmni pochybným

Quirinův Bunsenův Brom Renard Vignon Řím Paříž PovážíI

11 article Zasláno

Zasláno strana Veskrm Oeesnsvri V době, kdy snroviny buď oprávněně anel bezdůvodně dosahůjí zdražením skoro dvojnásobne ceny, nemohon výrobky dolré prodávány býti lev- něji, než před timto zdražováním a přece obecenstvo neobeznalé s dobrou jakosti, sahá ku zboži, je zdánlivou lácí k sobě vábí a na pohled dobrým druhům se rovná, aniž by uvažovalb, zda možno do- brou jakost za tuto láci opravdu dostati. Chtéje ct. obeconstvo varovati před nákupem roz- ličného tohoto braku za drahé peníze, dovoluji si pro- jeviti jen jednéduchou radu: Neché kuždý kupuj obraci se k firmám, od nichž může žádati záruku za přenechání dobrého zboží při přlměřené ceně. anlž by potřeboval smlouvati, neboť při smilou- vání kupující obyčejně zboží přeplácí, protože obchodník, aby o výdělek nepřišel — bez výdělku prodávati newáže— jest nncen předmět přeccniti, Také budiž městské i venkovské obecenstvo varo- váno před lidmi, kteří roznášejí zboží, zvláště látky po domech, kaucelářích a dílnách, vydávajíce se často za Slováky neb Tyrolany, aby spíše důvěru) získalia hadrovité látky na šaty, jež možno v obchodech met po 60 kr. a za 1 zl. koupiti, za dvoj- až trojnásob- nou cenu prodnli. Poroučeje se zdvořile lv paměť p. t. ct. obecen stva, trvám s veškerou úctou oddaný

Slovák Tyrolan

18 article Tebizského

Tebizského sešit 48 stran za 16 kr. Dosuda vydáno 20 sešitů, jež jsou pro nově odběratele stále na skladě. Na 10 seš. možno před- platlul zl. 1.00, na 20 seš. zl. 3.20 i se zásllkou Ukončeny jsou tyto díly: I. Pod doškevými stíechami, Povláky z našich dědin. boněn su zl. 1.10, ve. skv. vazbě zl./ 1.go II. Včerváneich kalícha, Povídky bl- ostorické. zl. 1.40, vo skv. vazbě zl, 2.10 III.V záři kalicha. Povídky histo vaosbo vická.J. zl. 1.10, ve skv. vazbě zl. 1.g0 SPISY TŘEBÍZSKÉHO jsou pravým pokladem rodinným, ony potěší, posili, nadchnou, ukážou costu — zkrátka budou učlti vroucně po česku cítit. Pro svůj národní význam právem na- zvány lasteneckým evangaliem — pravou čítan- kou českého lidu Sešit zašlo se na úkázku, — K dostání u všech knihkupeů.

Povlák Třebízský III

22 article HONZ

HONZ V ZAKLETÉM ZÁMKU. Dramaticka báchorka o 4 dějstvích Napsala V. B. Plumlovská. S 13 vyobrazeními F. K. Hetteše. Před tím vydané svazky Divadelních her pro děti obsahují Medvěd a víla. Bííchorka o 3 dějstvích. Napsali Bliška Krásnohorská. Cenac 1' K. II. Hojička z lesa. Báchorka o 3 dějstvích. Napsala Eliška Krásnohorská. Cena ! K 20h. III. Svatoň a Milena, Báchořka o 3 dě- stvích. Napsala V. B. Plumlovská. Cena 1 K Objednávky přijímá a vyřizuje každé řádné knihkupectví nebs přímo nakladatelství F. Šimnáčka v Praze, Jeruzalemská ul., 11.

Honz V B Plumlovská K Hetteš Krásnohorská Svatoň Milena Báchořek F Šimnáček Praha jeruzalemský ulice 1 ' K

33 article Různé zprávy.

Různé zprávy. Pro českou domácnost. Po léta již dovoluji si připomínat našemu obecenstvu, že by se slušelo, aby česká domáe- nost jevila také vně český ráz, pokud se týče výzdoby přibytku. Že se dají původní svéráznou výzdobou bytu dociliti znamenité offekty, ukáza názorně na př. interieur prof. J. Kouly na vý- stavě architektů a inženýrů a některé jiné po- kusy v tom směru na téže výstavě. Tato deko- race přicházela k plné platnosti i vedle okáza- lých, s veškerým přepychem vystrojených inte- rieurů ve slohu anglické moderny. Ovšem byly to jen zjevy ojedinělé a jak žalostně nedosta tečný jest vkus mnohých našich živnostníků, dokazovaly zase některé interieury na téže vý- stavě. Onehdy touženo v jednom z našich belle- tristických listů, aby poskytnuty byly našim živnostníkům vzory dobré domácí práce, aby úroveň vkusu povznešena byla i v širšíeh kruzích.

profesor J Koula

34 article

Nuže, máme v tom směru velké, obsáhlé vskutku monumentální dilo: »Památky výtvarné z českoslovanské výstavy národopisnés, jež vydal r. 1896 pp. arehitekt Fanta a prof. Sucharda, ob sahující bohatství vzorů prací ve dřevě, kera miky, prací v kovu i prací texlilních všeho druhu. Na důležitost tohioto díla, pro naše živ nostníky bylo svého času v těchto listech nále žilým způsobem poukážáno a bylo by zajímavo zvědět, kolik živnostenských společenstev opa třilo si, ne-li celé dílo, tedy aspoň jednotlivě kollekce, týkající se toho kterého druhu vý roby . . . Značnější účinky tohoto díla na naš práci řemeslnou aspoň dosud nejsou patrny Chcetoli si dát zhotovit na př. nábytek podle svého vkusu, musíte si sami opatřit výkresya pak ještě musite dát pozor, aby vám to pan mistr »neopravil« podle svého. Vím, že to ne- platí všeobecně, ale bohužel je to dosud fakrk pravidlem. Dokud nepronikne v živnostnictvu saměm vědomí, jaké výhody by mu z toho vzešly kdyby se dovedlo odebýlit od šablony a praco valo podle vzorů nejen osvědčených uměleckou hodnotou, ale i vynikajících osobitým rázem nelze kázati širšímu obecenstvu, na néž působ toliko názorný příklad, aby v tomto ohledu

Fanta profesor Suchard

35 article

= Skandál v Národním musou v Neapoli Pod limto titulem uveřejňuje vynikající historik pro- fessor Benedetto Croce sensační článek ve sborníku »Napoli nobilissima«. Prof. Croce pojednává nejprvé o úřadním vyšetřování ve příčině fresk objevených v poslední době na panství poslance de Priseo v Boscoreale. Vyšetřování svěřeno bylo ministeriem vyučování prof. Paolu Orsovi, řediteli kopání v Syra- kusách. De Prisco dal sejmouti fresky s antických zdí, jež zdobily, beze všeho povolení, prý, aby je prodal německé vládě, aneb aby mohl prováděti ná- tlak na italskou vládu, kdyby je chtěla koupit. Prol. Croce přeje si vysvětlení některých záhadných okol- ností. »Kterak se stalo«, táže se, »že o kopání n panství poslance de Prisco teprve v poslední době dostaly se zprávy na veřejnost, ačkoli správa neapol- ského musea ujišťuje, že lu jde o starou věc?. Kdo dovolil sejmouti fresky? Jest pravdiva výmluva, že musely býti sejmuty, poněvadž stěny, na nichž se nalezaty, hrozily sesulím?0 Cosdlužno podniknoui aby se zabránilo, by poslanec de Prisco laké nové nálezy neprodal do ciziny ?« Dále podává prof. Croce ve svém článku odhalení o skandálním způsobu, ja- kým jest řízeno Národní museum neapolské. »Na rodní museum, jež pro nedostatek peněz nemohlo získati překrásné stříbrné nádoby, nalezené před několikalety poslancem de Prisco v Boscoreale, jež pak prodány Rothschildovi a nalézají se nyní v museu v Louvru, získalo za to přede“ dvěmar lety za 60.006 lir mosaiku umělecky a liistoricky zcela bezcennou. představující školu filesofů, za niž velmi bohatý znalec umění byl ochoten dáti nanejvýš 10.000 lir.

Croce Priseo profesor Paola Orso Prisco Rothschild Neapol Napoli Syrus Croce Louvre národní muzeum

36 article

Slátní účtárna nechtěla tento výdaj schváliti. Bylo nařízeno vyšetřování, jež však nemělo výsledku Jiná ukázka: Museu předložem byla obrazl ze sbírky rodiny Pesennovy se žádostí, aby uděleno bylo po volení k vývozu. Prof. Venturini, jenž obraž ohledal prohlásil ihned, že je to dílo velmí vynikající benát- ského malíře Jacopa dei Barbari; pocházející zu rokn 1495 a že představuje slavného matliematika Lueu Pacciola. Povolení k vývozuna to odepřeno a mu- seum zahájilo vyjednávání ve příčině koupě obrazu Toto vyjednávání však vedeno bylo tak nemotorně že správa musea uvalilní si na krk velký proces náhradu škody.A ještě jiná ukázka: Mezir nápisy jež v poslední době získány berlínským museem, na- lézá se etruský nápis značné liistorické důležitosti Tento nápís nabídnut nejdříve ke koupl museu nea- polskému, ale odmítnut správou nusea jakožto pa- dějek. Prodavač nápisu nabidl před tím musen ná- pisy, jež skutečně byly paděláný. Když pak před- ložil třetí, pravý nápis, neuznal pan ředitel ani za potřebné, prozkoumati jej a prohtásil jej bez okolků za padělek. Tak se dostnl do Berlína. Prof. Croce n konec připomíná, žel veškerýt personál musea páše toliko hlouposti. Tak na připozván král- slavnostně k zahájení nové slně obrazárny a namlouváno mu že provedeno důkjadně nově (ušpořádání obrazů. kdežto ve skutečnosti pauovalinejvětší nepořádlekn = Drába zabajkalská. Z Pelrohradu s oznamuje: O stavbě dráhy zabajkalské nedoslo v po sledních měsícíchá nijakýchí zbraibNynín sé (ozna. muje; že řídícíinženýr při slapběn dráhiy. bp. Pušečni kov, podal velitelivojska oblásti zabajkalské zpnáv 6 stavastrategickýeh kosbiza Zalizjkaiskazdo Číny obanse Zsl abl

profesor Venturini Jacop Lueu Pacciola Croce Dráb Berlín Čína