ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4bf380d0-66b7-11dc-b21a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 48, person 53, org 6
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne II. listopadu 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 312.
4 article
Na ranní a odpol. Hsy předpliání ssu v Praze v sdministra sa měsle . . . . . . ns čtvrt leta . . . . 6 K — s dvoji dondškoe 1a mění srrt eta. . . 7 K 50 ve úlial kách . 2Ks0 na něslo. Poštovt n rr is. . . . 9 k e s dvojí zisilke a měsí ria . . : k e
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 22 stranách.
Praha
6 article Vojenská písnička lorda Salisbura.
Vojenská písnička lorda Salisbura. Dvě veliké volební bitvy významu histo- rického dobojovány za letošní jeseně v obou velestátech plemene anglosaského; v Angli a ve Spojených státech severo-amerických. Neobyčejný, světodějný význam jejich záležel v tom, že na obou bojištích zápasily spolu ostře a výrazně dvě veliké, protichůdné zá- sady a snahy: na jedné straně stoupenci Washingtohovy a Gladstonovy politiky svo- bodomyslné, poctivé a spravedlivě ke všem národům, respektující právo svobodného se- beurčení každého národa, ať velikéhoat malého, a nesoucí se za ideálem pospolitého míru a sbratření lidstva v pokroku a práci kdežto na druhé straně stalí duševní stou- penci Beaconsfieldův, Salisburyův, Mac Kin- leyův, horující pro politiku násili výboje, toužící jen sobecky po pan- sívi a rozšíření moci vlastní na úkor slabších národův, nečiníce sobě žád- ného svědomí z toho, zloupí-li jim vlast svobodu, učiníli je nešťastnými paroby. pouhým materiálem svého bezohledného pudu loupežného a vykořisťovacího.
Salisbura Washingtohův Gladstonův Beaconsfieldův Salisburyův spojený stát severo Mac kino
7 article
A tuhý boj skončil pohříchu ve vlasti Miltonově jako ve vlasti Washingtonově poráž- kou věci dobré a vítězstvím politiky holého násilí, politiky panství lačné a výbojné, po- něvadž ji náhodou poslední dobou válečné štěstí oskvělo leskem úspěchu a vítězství Dojista by volby v Anglii byly dopadly zcela jinak před rokem, pod dojmem krutých nehod a porážek vojska anglického v jížní Africe, nežli nyní v říjnu pod dojmem válečných úspěchů lorda Robertsa nad hrdinnými, opuštěnými Bury. Těžce a krvavě vydobytá tato vítěz ství zmámila v Anglii širé massy lidu; jako rujným vínem rozpálila se náhle chladná jindy anglosaská krev, a v opojenou mysl veřejnou vjel furor vojácký, ovládavší druhdy válečné roty Cromwellovy, dobývající a pu stošící nešťastné Irsko.
Miltonův Washingtonův Cromwellův Anglie Afrika Bura Irsko
8 article
Počátečnými porážkami Anglie sklíčeny a škodolibým výsměchem ostatního světa podrážděný duch a patriotism lidu britského — náhlým obratem štěstí na bojišti trans- vaalském vzkypěl v nejbujnější vojácké gaskoňády, zvrhl se v šílený chauvinism — a ohromná většina národa britského ode- vzdala své hlasy pro stranu konservativní, klerá na prapor svůj napsala: reformu vojenství anglického zavedením vše- obecné povinnosti branné na způsob Německal Proti čemu by druhdy každý Angličan byl s největší energií se opřel, proti zvojenštění svobodného na roda britského: pro to se v říjnových vol- bách anglických vyslovila převážná většina voličstva, pro to se vyslovilo i samo to radi kální dělnictvo anglické! Táž porucha posa- vadního ducha národního, týž otravný proces udál se ve Spojených státech severoame- rické federace. Čím pro Anglii byly imperia- listické úspěchy konservativní vlády Salis- burovy a Chamberlainovy za posledních pěti let, jako tu porušila veřejnou mysl neblaze vítězství vojsk anglických v Sudanu, ve Fa- šodě a posléze v jihoafrických vlastech
Angličan Salis Chamberlainův Anglie spojený stát Súdán
9 article
Burů: rovněž tak neblaze zkazila a porušila se mysl lidu amerického válečnými úspěchy loďstva i milice americké, rovněž tak dal se národ Washingtonův omámiti a svésti na dráhu vojančiny, výbojnosti a lakoty po ci- zích zemích. Marně jej varoval veškerou silou své výmluvnosti před osudným tím směrem sok Mac Kinlevův a kandidát strany demo- kratické Bryan, volaje: »Zahájíme -l jedenkrát politiku imperialisti- ckou, přestaneme býti mravným činitelem v pokroku člověčen- stva. Nechtějme se státi představiteli politiky násilí, ale dokažme, že jsme zůstali věrni starým zásadám svých otcův, na nichž oni zbudovali tuto naši demokracii.« — Nadarmo Většina lidu amerického rozhodla se pro imperialistickou politiku Mac Kinleye právě tak jako většina národa anglického před měsícem pro imperialistickou politiku Salis- burovu.
Washingtonův Mac Kinlevův Mac demakratický Bryan
10 article
Vzbudilo před týdnem nemalé podiven ve světě, že tento starý konservativní ředitel zahraničné politiky anglické, po nejskvělejším svém vítězství volebním nenadále 1. listopadu předal kormidlo zahraničních věcí Velké Britanie dosavadnímu ministru vojenství lordu Lans- downovi, ponechav sobě ovšem křeslo předsednícké ve vládě. Nikdo ne- věděl, co to znamená? Vzdává se tím snad 71letý stařec své životní dráhy diplomatické Či se jen na oko za kulisy uchýlil a bude odtamtud řídit zahraničnou politiku Anglie nicméně osobně dále? Hledělo se proto s napjetím dni 9. listo- padu vstříc, zdali tentokrát jako každoročně starý sanglický Bismark« dostaví se k vý- ročnímu banketu starosty londýnského na radnici Londýna, a zdali opět udá na něm ton zahraničné politice Anglie?
Lans Velká Británie Anglie Londýn
11 article
Nuže, Salisbury se dostavil a jezdil i letos na svém starém komoni diploma- tickém: řečnil výhradně o zahraničné politice Anglie a to zajímavěji, než kdy před tím. Liboval si »evropský koncert«, že prý směřuje jednak k tomu, aby z achován byl mír mezi velmocemi Evropy, jednak k tomu, aby bylo pro delší dobu odloženo řešení každé práv otevřené otázky mezinárodní, jako na př. čínské. Starý lišák tvářil se vůči Číně náramně nezištným a enostným. Horuje pro celistvost a nedotknutelnost Číny, jakoby si levhart anglický nikdy nebyl na jižní kraje její zubů brousil. Kdož by se tu nesmál? Viděla by se ta ctnostná zdrželivost anglická, kdyby nemusila žárlit na Rusko, jemuž nechce za žádnou cenu dopřát, aby okkupovalo Mandžursko. — Že pak »šle- chetný« lord Salisbury sváděl všechnu vinu z loupežné války své proti Burům na sta- rého Krügera, že obviňoval ten ubohý, své vlasti a svobody bránící národ Burů jako rušitele mírumilovných snah diplomatické konference haagské (na níž právě zástu pei Anglie jevili nejméně lidskosti a míru- milovnosti) — to žádnému znalci politického charakteru Salisburova nebude s podivením.
Salisbury Anglie Evropa Čína Rusko
12 article
Žák Beaconsfieldův a Bismarkův, který jej nazval kdys »dřevěným bidlem, ale tak natřeným, že vypadá, jakoby bylo že- lezné«, skončil pak řeč svou touto fari- zejskou předmluvou k počínající kapitole anglického militarismu; »Však nechať by vlády, jak dle ze- vnějšího zdání, tak i ve skutečnosti chovaly co nejlepší úmysly mírumilovné, je přece vždy na snadě nebezpečí, že budou jejich dobré snahy rušeny bouřli- vými, vášnivými skutky, vzniklými pouze z nevědomosti. Takovéto skutky nevědomosti — (čí?) působí prý pak na řádné a pravidelné vlády tak, že je strhují mocí živelní do válek. »Nemáme žádné zá- ruky«, skuhrá obmyslný strůjce nových vý- bojných plánů a loupežných nájezdů na cizí slabe národy — »že některá vlá da (patrně naráží na ruskou), nezůsta ví kdysi prostředky moci své k dis- posici nedosti vzdělaným a ne- osvíceným vrstvám obyvatelstva. Z čehož plyne pro nás Angličany naučení že musíme býti stále na stráži, že musíme dbáti o prostředky k obraně říše své a musíme se domáhat co největšího zabezpečení svého, aby chom nebyli ve stálém nebezpečí nepředvída- ného, náhlého porušení míru, na němž celý náš blahobyt závisí. Musíme si zjednati jistotu, že nám z venčí nebude moci nikdo ublížiti.« Neznáte té písničky? Od Sedanu hudou všickni němečtí kancléři a všickni vojenští miništři všech států vojáckých. Anglie dlouho jí vzdorovala, ale dnes ji hvizdá už také s seboul.. Přijíde jí však drahota veselá vojenská písnička, jako všem předzpěvákůml
Beaconsfieldův Bismarkův Angličan Sedan Anglie
13 title
Politické zprávy zahraničně.
14 title
V Praze, 10. listopadu.
Praha
15 article Z Trebině v Hercegovině. Dop. » N. Lae
Z Trebině v Hercegovině. Dop. » N. Lae Na obecním pozemku města Trebině, na ssutinách někdejšího srbsko-pravoslavného mona- stýra Nanebevstoupení Páně staví c. k. erán veliké kasárny. Tento pozemek ještě s někte rými vinicemi za městem byl r. 1696 darován benátským dožem Sylvestrem Valerijem mona stýru, v němž tehdy žilo 30 pravoslavných kaluděrů (mnichů) za to, že benátské republice prokázali platné služby při hájení její državy Tehdy na tom místě býval i pravoslavný chrám. Za pozdějších náboženských třenic s mohame dány kaluděři opustili monastýr Nanebevstou pení Páně a založili si monastýr nový bliže Trebině. Tím ovšem starý monastýr a pozemky k němu patříci nepřestaly býti majetkem této mnišské obce. V prvých letech po okupaci c k vojenský erár zřídii z trosek starého monastýru prachárnu. Srbská pravoslavná obec trebiňská zažalovala c. k. vojenský erár pro rušení držby a při vyhrála, když ukázala zmíněnou darovac listinu. Vláda slíbila, že prachárna ve starém monastýru bude zrušena a dovolila, aby pravo slavní Srbové zbudovali na troskách kápli. Te- prve letos prachárna byla odstraněna, ale c. k vojenský erár pozemek neodevzdal pravoslavné eírkevní obci, nýbrž jal se na něm budovati veliké kasárny. Náboženský i národní cit pravo- slavných Srbů byl tím velmi bolestně dotčen.
Dop N Lae Valerij Srba Trebina v Hercegovina Trebina
16 article
zvláště když už řádně provedeným civilným sporem bylo dokázáno, že c. k. vojenský erán nemá na pozemek práva a pravým jeho majite- lem byla uznána srbská pravoslavná církevní obec trebiňská. Nespokojenost a pohoršení pravo- slavných občanů ještě výše vzrostlo, když při kopání základů přišlo se na kosti kaluděrůa ostatky sluhů božích byly hříšně pohozeny na místo, kam křesťan nepohřbívá kosti křesťanské a kam vůbec člověk živý neklade k věčnému odpočinku kosti člověka nebožtíka. Vláda sara- jevská byla telegraficky poprosena, aby tuto práci zastavila. Mostarský biskup Perovič sám přijel do Trebině, aby věc uspořádal. Ale c. k vojenský erár nedal na jeho rozklady a prosby ničeho a vede si svou. Jitření se zmahá. Před seda srbské obce a protopresbyter trebinský odjeli do Sarajeva, aby učinili u vlády důraz- nější kroky. Imperialism americký, sotva že má zabezpečeno znovuzvolení Mac Kin- leyovo, již zase ukazuje světu zuby. Z voleb- ních ohledů mírnil se až posud, jak v Čině tal na Filipinách, ve příčině jichž hleděl na ob- čanky americké působiti zvěstmi, jako by se Filipinci byli již poddali. Nyní ale po volbě do- znává vláda americká barvu i proti Filipincům. Státní tajemník pro věci vojenské Root vyzval velitele na Filipinách amerického generála Ma Artura, aby operace proti Filipincům provádě energičtěji a aby učinil konec tamější guerille generál kárán jest za to, že prý tak dlouho vy čkával, podrobí-li se Filipinci čili nic. Vláda praví Root, chce prý nyni, aby odboj Filipíneů potrestán byl s nejkrajnější přísnost. K volbám americkým zbývá dodati, že v příští poslanecké sněmovně Unie za
Perovič Trebina Filipínec ma Filipíne Sarajevo Filipíny Mac kino Filipínec
17 article
sedati bude nepochybně 201 člen republikánské strany a 156 jich odpůrců. Bryan na rozdil zpráv prvotních prohlašuje nyní, že nepokládá boj mezi plutokracií a demokracií za ukončený a že bude v něm i na dále pokračovati s celou rozhodností, až bude ta neb ona strana po ražena nadobro. Stoupenci zlaté měny v demo- kratické straně chtějí prý ale naopak zreorgani sovati stranu tu bez Bryana. To bylo by ale možno dnes jedině cestou roztržky, neboť tato frakce jest i dnes v lůně demokratické strany v menšině.
Bryan Bryan
18 article Volební ruch.
Volební ruch. Pan dr. Engel požádán byl třeboňskými důvěrníky volební městské skupiny Jindři- chův Hradec—Třeboň, aby ucházel se o mandát v této skupině. Dr. Engel telegra- fieky odvětil, že to naprosto nem o ž no. Malý zájem o volby jeví se ví ně- kterých obcích. Tak na př. sděluje se nám z Č. Budějovic, že v obci Dřitni u Hluboké sešli se k volbě volitelů v V. kurii, jež konaly se tam dne 5. t. m., celkem — čtyři voli čil P. T. pánům voličům V. kurie! V několika dnech přistoupíte již k vo- lebnímu osudí, abyste zvolili na základě vše- obecného rovného práva hlasovacího svě vo- litele, kteři pak vykonají volbu poslance za V. kurii do rady říšské. Voličové ! Význam těchto voleb ve vše- obecné třídě voličské jest dalekosáhlý, poněvada jsou v ní zastoupeny všecky třídy a stavy na- šeho národa, V V. kurii voli všickni zachovali muži, kteří překročili 24. rok věku svého a bydli nejméně 6 měsíců v obci. Volba volitelů rozhodne konečný výsledek volby poslance, i jest tudíž na Vás, voličové čeští, abyste dali hlas svůj jen těm a takovým volitelům, o nichž jate nade všecku pochybnost přesvědčeni, že budou voliti za poslance jen kandidáta ryze národního, muže, který hájiti bude na radě říšské náš společný státoprávní a národní program a pracovati bude o mravní, duševní a hmotné povznesení všech pracujících a výrobních tříd našeho národa.
doktor Engel Třeboň Č . Budějovice Dřitni Jindr chůva Hradec
19 article
Jako v dobách minulých, tak i při nastá- vajících volbách vykonáte nejen své právo, ale i svou vlasteneckou povinnost, když vérně se- trváte při národním praporu všeho lidu českého. Nedejte se másti soc. demokraty, kteří prohlá sili se pro státní němčinu, kteři osobují si vý hradné právo v V. kurii a usilují pod lákavými hesly odlouditi nás pracujíeí, těžee zkoušený lid od ostatní české společnosti a svádějí jej pod vídeňský prapor internacionály a centra- lismu a kteří jsou proti našemu státnímu právu českému a tím pro hmotné poškozován našeho lidu. Voličové! V den volby všeobecné třídy voličské nebude státi proti sobě »kapitalismus a zubožené dělnictvo«, jak hlásají soc. demo- kraté, nýbrž myšlenka národní podporovaná všemi třidami národního voličstva a tedy i ná- rodním dělnictvem, proti myšlence soc.-demo kratické. Kdo opovrhuje, jsa voličem jiné kurie svým volebním právem v V. kurii, nemá smyslu pro současné velké otázky ohromné dů- ležitosti, neboť možno říci, že kdo odevzdal v V. kurii svůj hlas pro kandidáta národního vykonal větší čin, než když se zúčastnil volby jenom ve své dosavadní voličské třídě. Proto nikdo neopomeň vykonati, co po- vinnost vlastenecká velí a postav se do řad bo- jujících v V. kurii, ochotně a rád polož hla svůj pro toho, kdo chce zápasiti nejen pro práva lidu dělného, pro lidštější osud potla- čených, porobených a uhnětených, pro další a šťastnější vývoj sociálního zákonodárství, ale také pro toho, kdo bojuje pro svůj národ jeho svatá, nezadatelná práva.
20 article
V drobném prodejíi ranní číslo o sobě . . . za Bh sdpoledni . na žb Ve úlislkách ns venkasvět rsnní číslo. . . . . vápolední . . . . . . . . vb Inseráty plati se hotově popřei. Fistplacsní s intrty přijíná admlsl- strace v Marianské ulici č. s. Tam nscházejí se též redake tiskársa a szpodics . Nárednick Listoe. Eukopisy se novracsji-
Nárednick Listoe
21 article
Voličově čeští! Chcete-li prosaditi v dnešní vážné době, kdy jedná se o největší práva ná- roda českého, aby zvoleni byli u Vás v obci za volitele muží z Vašich řad, jest nutno, aby utvořil se v obci Vaší sbor rozvážných mužů, kteří by přičinili se o to, aby voličstvo naše k volbě volitelů se jako jeden muž dostaviloa za volitele jen takové muže volilo, kteří ode- vzdají hlas svůj při volbě poslance kandidátu národnímu a nikoli kandidátu soc. demokra tů, kteří svým programem a jednáním příkře stojí proti našim požadavkům národním, politickým a hospodářským. Volá li se dnes k lidu českému : Zjednejte čest rudému praporu a heslu: »Rovnost, volnošt, bratrství!« dlužno ještě vyšším hlasem zvolati: Nezapomeňte vedle rudé na bílou barvu, na český prapor náš a na heslo: »Rovnoprávnost, národnost a samostatnost česká nade vše le To, voličové, mějte na paměti a vykonejte své volební právo na prospěch celého národa a tím i stavu svého. l Volební výbor pro V. kurii XVIII. (plzeňské) volební skupiny. oo Z Ledče na Sáz. Ve schůzi starostů z okolí ledečského a zástupee města Světlé, dne 4. t. m. konané, jednohlasně příjaly byly kandi- datury pro volby do sněmovny poslanců ve Iv kurii p. dra. Edv. Brzoráda a v V. kurii p. Filipa Bečváre.
Iva Brzorád Bečváre Ledeč na Sázava
22 article
Z Přelouče. Selská politická jednota okresů pardubického, přeloučského a holického usnesl se ve schůzi důvěrné, konané dne 2. listopadu t. r. v Pardubicích, doporučiti voličstvu V. kurie volební opětné zvolení pana Váelava For- mánka za poslance do rady říšské. Volby volitelů poslance V. kurie v Podě- bradech konati se budou v úterý dne 20. t. m. od 8. hod. ranní do 6. hod. večerní. — V Nymburce, Král. Městci, Sadské a v Pečkách v týž den. — Voiby volitelů venkovských pro volbu poslance za IV. a V. kurii konati se budou ve všech venkovských obcích v okresním hejtmanství poděbradském dne 20. a 21. t. m. — Volby volitelů páté kurie konati se budou v Hoře Kutné v pondělí dne 3. prosince t. r. Ve schůzi za tou příčinou konané navrženo 26 kandi- dátů, kteří všichni slíbili, že při volbě poslance vo- liti budou kandidáta národní strany svobo do- my slné. Do Proseka u Prahy. Páni voličov obce Proseka! Za volitele poslanců do rady říšské za obec Prosek navrhujeme a doporučujeme vám k pondělní volbě za voličskou třídu obcí ven- kovských (hlasovací lístky bílé) pp.: Al. Jirout ka, ředitele školy a Aloisa Malěho, hostinského; za všeobecnou třídu voličskou (hlasovací lístky zelené) päna Josefa Pracného, strojnika — vesměs na Proseku. V ohledu národním a vlasteneckém uvědo- mělí mužové títo jsou nám zárukou, že voliti budou poslance národu českému věrně a upřímně oddané s ním cítící. Důvěrníci a stoupenci národ- níchstran českých na Proseku.
Váelava Král kurie Malě Pracný Přelouč Pardubice Pod Nymburk Městec Sadská Pečky Kutná Prosek Praha
23 article Neodkladná práce pro Slezsko.
Neodkladná práce pro Slezsko. Doznejme si všichni to smutné faktum, že se zapomíná v království a v markrabství na českého Benjamina — na Slezsko. Tu a tam malé slovíčko a zase nic — jen dlouhé mlčení! Pravý stav věcí, smutný obraz Slezska zná mimo Slezsko velmi malý počet těch, kteří poznavše pochopí, že Slezsko nespasí a nezachrání jen drobet, jenž se mu tu a tam hodí k uspokojení, nýbrž že Slezsko nezbytně potřebuje velký krajíe chleba výživného k trvalé jeho posile. A nej- lepším a nejprospěšnějším chlebem je dnes pro toho hladového a stísněného parobka š kola a jen škola. Není zbytí. Už se musí začít jednat, Slezsk nemůže už déle čekat. Každé odkládání a likna- vost byla by velkým hřichem. Raději dnes než zejtra !! Bezruč kdesi zpívá: »Tak málo mám krve!« a má, myslím, i to naše Slezsko málo krve, která život nese a ztukňuje. Oživením, krví ná roda, jsou jistě jeho školy, jeho vzdělání. Jen popatřte na ubohé slezské školství. Obecné školy
Bezruč Slezsko
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 10. listopadu. Osmý listopad minul letos jako každý obyčejný den. Nikdo si toho ani nepovšimnul, že ve čtvrtek bylo tomu dvěstčosmdesát let, co jsme za Strahovskou branou pochovali svou samostatnost. Stáváme se velikým národem, po- něvadž maličkosimi již se nezabýváme. Před třiceti a čtyřiceti lety byli jsme jiní. Po celý měsíc jsme sháněli krejear ke krejearu, až jsme měli tolik, že koupiti jsme mohli zato věnec. Ne palmový, z orchideí a jiných drahých kvěuin, prostičká zeleň se květy vypučelými ve stutené české zemi. Na věnec jsme připjali bilo červenou stuhu a tuto vlastní rukou opa- třili vhodným, snad i nevhodným nápisem. Věnec jsme sebrali a kdo náhodou mě velký, šedivý španělský plášť, jaké se tehdy nosily, schoval ho pod tento plášť a tak po čtvrté hodině, za šera již vlekli jsme se Hlu- bokou cestou, Pohořelcem až za sv. Marketu. Měli jsme tam zvláštní místečko: vystupujíc z ornice nepatrnou, travou porostlou vyvýšeninu s hromádkou kamení. Na to jsme věnec po- ložili a rozhlédnuvše se vůkol tak trochu s chvějícím se srdcem smutné místo jsme zase opustili. Co se s věncem stalo, o to jsme se nestarali. Ani jsme o tom druhého dne ne- hledali zmínku v novinách, stačilo nám vědomi, že vykonali jsme, co jsme pokládali za svou povinnost. — — — — — Dnes jinými, praktičtějšími se zabýváme věemi. Dnes pracujeme všemi silami na svém hospodářském obrození. Dnes každý z nás je slibným kandidátem blahobytu, dnes každí klouček, každá holčička česká nosí s sebou tašce vedle čítanky — spořitelní knížku aneb aspoň nějakou akcii.
Hla Praha
25 article
Bůh ví, co to do nás pojednou vjelo. Sta- víme o překot domy, zařizujeme obchody, ote víráme krámy, spolčujeme se průmyslně, zaklá- dáme banky a finanční ústavy a každý druhý z nás je teď — aspoň náhradníkem správní rady neb revisorem. Ba konstatuji s velikým zadostučiněním, že správním radou stal se do- konce již i žurnalista! Toť se ví, že přičiním se, abych také něco podobného ulovil. Proč ne, neboť uznávám absolutní oprávněnost zásady že národ žebráků za nic nestojí. A proto mně ty chaloupky a domečky, z nichž nás druhdy naši buditelové z pravidla vyváděli, nikdy ne- imponovaly. Až každý z nás bude mít plnou kapsu zlata, polom si jinak dupnem. Jenom jedné věci se bojím. Ne snad že bychom nevěděli kam s nimi, až bychom měli plně pokladny bankovek. Vždyť máme toho k úplnému národnímu blaženství ještě hodně zapotřebí. Druhé a třetí divadloo v Praze — bude-li zlomena privilej — porostou jako z vody jako v Plzni pivovary. V Brně rovněž nemáme divadla a co tisícovek bude zapotřebí, aby každé smíšené město v tomto království i v sousedním markrabství i věvodství mělo svůj český ná- rodní dům Ale bojím se, že díti se bude potom totéž, co děje se dnes a dělo se zejmena dříve ! Což skutečně tomu věříte, že jen Němci měli dosud privilej, státi se bohatými? Což jsou to opravdu jen Němci, již mají velké továrny, rozsáhlé statky, veliké domy a plné skříně cenných pa- pírů? Dnes ovšem našimi již nejsou, tim mén jejich děti. Ale pátrejte po jejich původu a přesvědčítc se, že babičky těchi millionářů, ktet
Němec Praha Plzeň Brno
26 article
dnes jsou chloubou německé společnosti, ně- mecky neuměli. Veliký národ, za jaký se Němei vydávají, by podobné mizery odkopával a peníze jejich, jimiž zřizuje německé školy a podporuje německý ruch, by je pálily na dlani, jako kdyby vyškrábnuty byly z výhně. Jen se, prosím, poohlédněte kolem. Což neznáte toho tam, jenž, aby Němcem se stal. vyhodil ze svého poctivého českého jmena zna- ménko v na e? A hned vedle exemplář druhý jenž domnívá se, že vsunutím ještě jednohon do rodového jmena předělal se v Germána A což třelí, jenž, dopustiv se prorady na svém národě, ve svém přijmení z j udělal g. Kdyby vás to nemrzelo a vy na pouť vy- dali se po vlastech, co byste našli podobných Mnozí ani své jmeno nezpotvořili, nanejvýš že připojili k němu německý šlechtický predikát jejž za »dobré služby« obdrželi, a mnozí do- konce to ani dělat nemusili, poněvadž přes své dokázané češství mají náhodou jmeno německé.
Němec Germán
27 article
Kdybychom takových měli mezi sebou kreatur, co by nám byl všechen hospodářský rozvoj platen; jakou cenu by mělo všechno to bohatství, které bychom nahromadili? Naopak bylo by na naši záhubu, neboť obracelo by se proti národu a jeho zájmům. Nedomnívejme se, že perioda, kdy tak se dálo, je už překo nána. Nikoli. I dnes ještě je dost lidí, kteří jakmile na žebříku společenského rozvrstvení došplhají se určitého šprysle, neb domohouse určitého počtu tisíců, ihned svlékají se sebe národnost svou, aby na sebe navlékli kůz novou. U jiných děje se tak pozvolna. Nenáhlým stoupáním blahobytu znenáhla usíná jejich staré národní vědomí, pravé a poctivé a počíná se vyvíjeti nové, falešné a podvodné. Postupujte z dola nahoru, i přesvědčite se, že čím dospě jete výše, tím méně naleznete Čechů a češství Kdo vůbec je hlavní oporou naší národnosti? Kde hledati pevné žulové pilíře, o něž se naše národní existence opírá?
Čecho
28 article
Je to pořád ještě široká vrstva lidová. T chrání nejen jazyk, nýbrž také mrav, a pečuje o to, aby nevyhynul český typ. Nachci tvrditi snad, že je to národa našeho nějaká přednost však je to faktum, s nímž třeba nám účtovati Kde bychom zůstali bez nich již codo počtuh Vždyť minulým sčítáním bylo prokázáno že nás v této zemi přibylo méně, než Němců. O nepatrný sice zlomeček, ale přece jenom méně. A příčina toho? Že lid náš z této »bohaté« vlasti houfně stěhuje se jinam. Na severu i na jihu, všude kde je Němec, lidu dělného je zapotřebí, u nás je ho nazbyt, aspoň se stěhuje od nás za hranice. Zemané i se- dláci, vlastníci pozemků i nájemci na jihu ovšem tvrdí opak toho, žalují na nedostatek dělných sil, kterážto zdánlivá nesrovnalost dá se ovšem snadno vysvětliti. Už ani ten člověk na jihu nechce tomu jaksi věřiti, že k plnému štěstí“ člověka nepatr nie jiného, než čerstvý balzamový vzduch. čerstvá pramenitá zdravá voda a dobrý moučný brambor. Že lépe v boží přírodě pracovatio kusu suchého chleba s kvetoucími tvářemi, než v kamenném žaláři, jenž zove se fabrikou, při pivě a při gulaši. Proto opouští lid náš houfem vlast a tím naši národní bojovnou armádu seslabuje. Zola volá na Francouze, že zachrání je jen fecondité, nás zachránila též, však již již po- číná se u nás — a hlavně u těch, kteří by toho měli nejméně potřebí — ujímati ona zhoubná soustava, která již tak mnohý národ
Němec Zola Francouz
29 article
seslabila, ba ubila. Buďme u všech všudy šťastni, že jsme plodní. Tolik co do počtu. Kdo ale pečuje u nás o to, aby i v jiných směrech mohutněl náro náš a rozvíjely se síly jeho? Jinde uloženoto především aristokracii rodu i ducha. Strom naší šlechty duchovní je sice pln mnohoslibných poupat, však nekvete ještě, a naše slechta ro- dová? Aby snad nějaký Kolovrat nebo Černín byl vědomě Němec, tomu nevěřím. To je véc ne- možná. Že ale cíti se býti všichni členové těchto rodů Čechy, popírám. Myslím, že naši šlechti- cové nemají, až na některé ne četné výjimky, vůbec žádného vědomí národního. Průměrné českému a do jisté míry i německému šlechtici se pojem národnosti protiví. Český průměrný šlechtic česky nemluví, nýbrž německy. V Praze dává si dělati své visitky buď německy nebo francouzsky, jen ne česky, jak toho dokladem jsou výkladní skřině u Balatky a u Batovce. Ba češti slechtici ani svá česká jmena navzájem česky nevyslovují, nýbrž — německy. Divíte se tomu a přece to pravdou. Neslyšel jsem dosud nikdy volati ze šlechtických úst pana ba- rona Nád herného, nýbrž vždy jen pana Nad- herného — du Nadherny; nikdy Če r nína, nýbrž vždy jen »wo bist du Czern ý nl« S pří- zvukem vždy na slabice předposlední. A jak spravují svá hospodářství? Až na malé výjimnky. všichni německy. Nerozuměli by tomu jinak. A že by existovala šlechtična česká, jež by korrektně uměla česky, o tom doléhá k uchu jen temná zvěsť, že by ji byl kdo ze smrtelníků slyšel, prokázáno ještě není . .. Je tedy dobře, namaháme-li se, abychom byli bohatými, hodně bohatými, ale nezapomí- nejme při tom, že třeba i nyní ještě také o to dbáti, abychom byli českými, hodné českými.
Kolovrat Černín Němec Balatka Batovec Čechy Praha