2
masthead
V Praze, v neděli dne II. listopadu 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hsy
předpliání ssu
v Praze v sdministra
sa měsle . . . . . .
ns čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvoji dondškoe
1a mění
srrt eta. . . 7 K 50
ve úlial kách
. 2Ks0
na něslo.
Poštovt
n rr is. . . . 9 k e
s dvojí zisilke
a měsí
ria . . : k e
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 22 stranách.
Praha
6
article
Vojenská písnička lorda
Salisbura.
Vojenská písnička lorda
Salisbura.
Dvě veliké volební bitvy významu histo-
rického dobojovány za letošní jeseně v obou
velestátech plemene anglosaského; v Angli
a ve Spojených státech severo-amerických.
Neobyčejný, světodějný význam jejich záležel
v tom, že na obou bojištích zápasily spolu
ostře a výrazně dvě veliké, protichůdné zá-
sady a snahy: na jedné straně stoupenci
Washingtohovy a Gladstonovy politiky svo-
bodomyslné, poctivé a spravedlivě ke všem
národům, respektující právo svobodného se-
beurčení každého národa, ať velikéhoat
malého, a nesoucí se za ideálem pospolitého
míru a sbratření lidstva v pokroku a práci
kdežto na druhé straně stalí duševní stou-
penci Beaconsfieldův, Salisburyův, Mac Kin-
leyův, horující pro politiku násili
výboje, toužící jen sobecky po pan-
sívi a rozšíření moci vlastní na
úkor slabších národův, nečiníce sobě žád-
ného svědomí z toho, zloupí-li jim vlast
svobodu, učiníli je nešťastnými paroby.
pouhým materiálem svého bezohledného
pudu loupežného a vykořisťovacího.
Salisbura
Washingtohův
Gladstonův
Beaconsfieldův
Salisburyův
spojený stát severo
Mac kino
7
article
A tuhý boj skončil pohříchu ve vlasti
Miltonově jako ve vlasti Washingtonově poráž-
kou věci dobré a vítězstvím politiky holého
násilí, politiky panství lačné a výbojné, po-
něvadž ji náhodou poslední dobou válečné
štěstí oskvělo leskem úspěchu a vítězství
Dojista by volby v Anglii byly dopadly zcela
jinak před rokem, pod dojmem
krutých nehod a porážek vojska
anglického v jížní Africe, nežli
nyní v říjnu pod dojmem válečných úspěchů
lorda Robertsa nad hrdinnými, opuštěnými
Bury. Těžce a krvavě vydobytá tato vítěz
ství zmámila v Anglii širé massy lidu; jako
rujným vínem rozpálila se náhle chladná
jindy anglosaská krev, a v opojenou mysl
veřejnou vjel furor vojácký, ovládavší druhdy
válečné roty Cromwellovy, dobývající a pu
stošící nešťastné Irsko.
Miltonův
Washingtonův
Cromwellův
Anglie
Afrika
Bura
Irsko
8
article
Počátečnými porážkami Anglie sklíčeny
a škodolibým výsměchem ostatního světa
podrážděný duch a patriotism lidu britského
— náhlým obratem štěstí na bojišti trans-
vaalském vzkypěl v nejbujnější vojácké
gaskoňády, zvrhl se v šílený chauvinism —
a ohromná většina národa britského ode-
vzdala své hlasy pro stranu konservativní,
klerá na prapor svůj napsala: reformu
vojenství anglického zavedením vše-
obecné povinnosti branné na
způsob Německal Proti čemu by
druhdy každý Angličan byl s největší energií
se opřel, proti zvojenštění svobodného na
roda britského: pro to se v říjnových vol-
bách anglických vyslovila převážná většina
voličstva, pro to se vyslovilo i samo to radi
kální dělnictvo anglické! Táž porucha posa-
vadního ducha národního, týž otravný proces
udál se ve Spojených státech severoame-
rické federace. Čím pro Anglii byly imperia-
listické úspěchy konservativní vlády Salis-
burovy a Chamberlainovy za posledních pěti
let, jako tu porušila veřejnou mysl neblaze
vítězství vojsk anglických v Sudanu, ve Fa-
šodě a posléze v jihoafrických vlastech
Angličan
Salis
Chamberlainův
Anglie
spojený stát
Súdán
9
article
Burů: rovněž tak neblaze zkazila a porušila
se mysl lidu amerického válečnými úspěchy
loďstva i milice americké, rovněž tak dal se
národ Washingtonův omámiti a svésti na
dráhu vojančiny, výbojnosti a lakoty po ci-
zích zemích. Marně jej varoval veškerou silou
své výmluvnosti před osudným tím směrem
sok Mac Kinlevův a kandidát strany demo-
kratické Bryan, volaje: »Zahájíme -l
jedenkrát politiku imperialisti-
ckou, přestaneme býti mravným
činitelem v pokroku člověčen-
stva. Nechtějme se státi představiteli politiky
násilí, ale dokažme, že jsme zůstali věrni
starým zásadám svých otcův, na nichž oni
zbudovali tuto naši demokracii.« — Nadarmo
Většina lidu amerického rozhodla se pro
imperialistickou politiku Mac Kinleye právě
tak jako většina národa anglického před
měsícem pro imperialistickou politiku Salis-
burovu.
Washingtonův
Mac Kinlevův
Mac
demakratický Bryan
10
article
Vzbudilo před týdnem nemalé podiven
ve světě, že tento starý konservativní
ředitel zahraničné politiky anglické,
po nejskvělejším svém vítězství volebním
nenadále 1. listopadu předal kormidlo
zahraničních věcí Velké Britanie
dosavadnímu ministru vojenství lordu Lans-
downovi, ponechav sobě ovšem křeslo
předsednícké ve vládě. Nikdo ne-
věděl, co to znamená? Vzdává se tím snad
71letý stařec své životní dráhy diplomatické
Či se jen na oko za kulisy uchýlil a bude
odtamtud řídit zahraničnou politiku Anglie
nicméně osobně dále?
Hledělo se proto s napjetím dni 9. listo-
padu vstříc, zdali tentokrát jako každoročně
starý sanglický Bismark« dostaví se k vý-
ročnímu banketu starosty londýnského na
radnici Londýna, a zdali opět udá na něm
ton zahraničné politice Anglie?
Lans
Velká Británie
Anglie
Londýn
11
article
Nuže, Salisbury se dostavil a jezdil
i letos na svém starém komoni diploma-
tickém: řečnil výhradně o zahraničné
politice Anglie a to zajímavěji, než kdy
před tím. Liboval si »evropský koncert«, že
prý směřuje jednak k tomu, aby z achován
byl mír mezi velmocemi Evropy, jednak
k tomu, aby bylo pro delší dobu
odloženo řešení každé práv
otevřené otázky mezinárodní,
jako na př. čínské. Starý lišák tvářil se
vůči Číně náramně nezištným a enostným.
Horuje pro celistvost a nedotknutelnost Číny,
jakoby si levhart anglický nikdy nebyl na
jižní kraje její zubů brousil. Kdož by se tu
nesmál?
Viděla by se ta ctnostná zdrželivost
anglická, kdyby nemusila žárlit na Rusko,
jemuž nechce za žádnou cenu dopřát, aby
okkupovalo Mandžursko. — Že pak »šle-
chetný« lord Salisbury sváděl všechnu vinu
z loupežné války své proti Burům na sta-
rého Krügera, že obviňoval ten ubohý, své
vlasti a svobody bránící národ Burů
jako rušitele mírumilovných
snah diplomatické konference
haagské (na níž právě zástu pei
Anglie jevili nejméně lidskosti a míru-
milovnosti) — to žádnému znalci politického
charakteru Salisburova nebude s podivením.
Salisbury
Anglie
Evropa
Čína
Rusko
12
article
Žák Beaconsfieldův a Bismarkův, který jej
nazval kdys »dřevěným bidlem, ale tak
natřeným, že vypadá, jakoby bylo že-
lezné«, skončil pak řeč svou touto fari-
zejskou předmluvou k počínající
kapitole anglického militarismu;
»Však nechať by vlády, jak dle ze-
vnějšího zdání, tak i ve skutečnosti chovaly
co nejlepší úmysly mírumilovné, je přece
vždy na snadě nebezpečí, že budou
jejich dobré snahy rušeny bouřli-
vými, vášnivými skutky, vzniklými
pouze z nevědomosti. Takovéto skutky
nevědomosti — (čí?) působí prý pak na
řádné a pravidelné vlády tak, že je strhují
mocí živelní do válek. »Nemáme žádné zá-
ruky«, skuhrá obmyslný strůjce nových vý-
bojných plánů a loupežných nájezdů na cizí
slabe národy — »že některá vlá da
(patrně naráží na ruskou), nezůsta ví
kdysi prostředky moci své k dis-
posici nedosti vzdělaným a ne-
osvíceným vrstvám obyvatelstva.
Z čehož plyne pro nás Angličany naučení
že musíme býti stále na stráži,
že musíme dbáti o prostředky
k obraně říše své a musíme se domáhat
co největšího zabezpečení svého, aby
chom nebyli ve stálém nebezpečí nepředvída-
ného, náhlého porušení míru, na němž celý
náš blahobyt závisí. Musíme si zjednati
jistotu, že nám z venčí nebude moci nikdo
ublížiti.«
Neznáte té písničky? Od Sedanu
hudou všickni němečtí kancléři a všickni
vojenští miništři všech států vojáckých.
Anglie dlouho jí vzdorovala, ale dnes ji
hvizdá už také s seboul.. Přijíde
jí však drahota veselá vojenská
písnička, jako všem předzpěvákůml
Beaconsfieldův
Bismarkův
Angličan
Sedan
Anglie
13
title
Politické zprávy zahraničně.
14
title
V Praze, 10. listopadu.
Praha
15
article
Z Trebině v Hercegovině.
Dop. » N. Lae
Z Trebině v Hercegovině.
Dop. » N. Lae
Na obecním pozemku města Trebině, na
ssutinách někdejšího srbsko-pravoslavného mona-
stýra Nanebevstoupení Páně staví c. k. erán
veliké kasárny. Tento pozemek ještě s někte
rými vinicemi za městem byl r. 1696 darován
benátským dožem Sylvestrem Valerijem mona
stýru, v němž tehdy žilo 30 pravoslavných
kaluděrů (mnichů) za to, že benátské republice
prokázali platné služby při hájení její državy
Tehdy na tom místě býval i pravoslavný chrám.
Za pozdějších náboženských třenic s mohame
dány kaluděři opustili monastýr Nanebevstou
pení Páně a založili si monastýr nový bliže
Trebině. Tím ovšem starý monastýr a pozemky
k němu patříci nepřestaly býti majetkem této
mnišské obce. V prvých letech po okupaci c k
vojenský erár zřídii z trosek starého monastýru
prachárnu. Srbská pravoslavná obec trebiňská
zažalovala c. k. vojenský erár pro rušení držby
a při vyhrála, když ukázala zmíněnou darovac
listinu. Vláda slíbila, že prachárna ve starém
monastýru bude zrušena a dovolila, aby pravo
slavní Srbové zbudovali na troskách kápli. Te-
prve letos prachárna byla odstraněna, ale c. k
vojenský erár pozemek neodevzdal pravoslavné
eírkevní obci, nýbrž jal se na něm budovati
veliké kasárny. Náboženský i národní cit pravo-
slavných Srbů byl tím velmi bolestně dotčen.
Dop
N Lae
Valerij
Srba
Trebina v Hercegovina
Trebina
16
article
zvláště když už řádně provedeným civilným
sporem bylo dokázáno, že c. k. vojenský erán
nemá na pozemek práva a pravým jeho majite-
lem byla uznána srbská pravoslavná církevní
obec trebiňská. Nespokojenost a pohoršení pravo-
slavných občanů ještě výše vzrostlo, když při
kopání základů přišlo se na kosti kaluděrůa
ostatky sluhů božích byly hříšně pohozeny na
místo, kam křesťan nepohřbívá kosti křesťanské
a kam vůbec člověk živý neklade k věčnému
odpočinku kosti člověka nebožtíka. Vláda sara-
jevská byla telegraficky poprosena, aby tuto
práci zastavila. Mostarský biskup Perovič sám
přijel do Trebině, aby věc uspořádal. Ale c. k
vojenský erár nedal na jeho rozklady a prosby
ničeho a vede si svou. Jitření se zmahá. Před
seda srbské obce a protopresbyter trebinský
odjeli do Sarajeva, aby učinili u vlády důraz-
nější kroky.
Imperialism americký,
sotva že má zabezpečeno znovuzvolení Mac Kin-
leyovo, již zase ukazuje světu zuby. Z voleb-
ních ohledů mírnil se až posud, jak v Čině tal
na Filipinách, ve příčině jichž hleděl na ob-
čanky americké působiti zvěstmi, jako by se
Filipinci byli již poddali. Nyní ale po volbě do-
znává vláda americká barvu i proti Filipincům.
Státní tajemník pro věci vojenské Root vyzval
velitele na Filipinách amerického generála Ma
Artura, aby operace proti Filipincům provádě
energičtěji a aby učinil konec tamější guerille
generál kárán jest za to, že prý tak dlouho vy
čkával, podrobí-li se Filipinci čili nic. Vláda
praví Root, chce prý nyni, aby odboj Filipíneů
potrestán byl s nejkrajnější přísnost.
K volbám americkým zbývá dodati, že
v příští poslanecké sněmovně Unie za
Perovič
Trebina
Filipínec
ma
Filipíne
Sarajevo
Filipíny
Mac kino
Filipínec
17
article
sedati bude nepochybně 201 člen republikánské
strany a 156 jich odpůrců. Bryan na rozdil
zpráv prvotních prohlašuje nyní, že nepokládá
boj mezi plutokracií a demokracií za ukončený
a že bude v něm i na dále pokračovati s celou
rozhodností, až bude ta neb ona strana po
ražena nadobro. Stoupenci zlaté měny v demo-
kratické straně chtějí prý ale naopak zreorgani
sovati stranu tu bez Bryana. To bylo by ale
možno dnes jedině cestou roztržky, neboť tato
frakce jest i dnes v lůně demokratické strany
v menšině.
Bryan
Bryan
18
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Pan dr. Engel požádán byl třeboňskými
důvěrníky volební městské skupiny Jindři-
chův Hradec—Třeboň, aby ucházel se
o mandát v této skupině. Dr. Engel telegra-
fieky odvětil, že to naprosto nem o ž no.
Malý zájem o volby jeví se ví ně-
kterých obcích. Tak na př. sděluje se nám
z Č. Budějovic, že v obci Dřitni u Hluboké
sešli se k volbě volitelů v V. kurii, jež konaly
se tam dne 5. t. m., celkem — čtyři voli čil
P. T. pánům voličům V. kurie!
V několika dnech přistoupíte již k vo-
lebnímu osudí, abyste zvolili na základě vše-
obecného rovného práva hlasovacího svě vo-
litele, kteři pak vykonají volbu poslance za
V. kurii do rady říšské.
Voličové ! Význam těchto voleb ve vše-
obecné třídě voličské jest dalekosáhlý, poněvada
jsou v ní zastoupeny všecky třídy a stavy na-
šeho národa, V V. kurii voli všickni zachovali
muži, kteří překročili 24. rok věku svého
a bydli nejméně 6 měsíců v obci.
Volba volitelů rozhodne konečný výsledek
volby poslance, i jest tudíž na Vás, voličové
čeští, abyste dali hlas svůj jen těm a takovým
volitelům, o nichž jate nade všecku pochybnost
přesvědčeni, že budou voliti za poslance jen
kandidáta ryze národního, muže, který hájiti
bude na radě říšské náš společný státoprávní
a národní program a pracovati bude o mravní,
duševní a hmotné povznesení všech pracujících
a výrobních tříd našeho národa.
doktor
Engel
Třeboň
Č . Budějovice
Dřitni
Jindr
chůva Hradec
19
article
Jako v dobách minulých, tak i při nastá-
vajících volbách vykonáte nejen své právo, ale
i svou vlasteneckou povinnost, když vérně se-
trváte při národním praporu všeho lidu českého.
Nedejte se másti soc. demokraty, kteří prohlá
sili se pro státní němčinu, kteři osobují si vý
hradné právo v V. kurii a usilují pod lákavými
hesly odlouditi nás pracujíeí, těžee zkoušený
lid od ostatní české společnosti a svádějí jej
pod vídeňský prapor internacionály a centra-
lismu a kteří jsou proti našemu státnímu
právu českému a tím pro hmotné poškozován
našeho lidu.
Voličové! V den volby všeobecné třídy
voličské nebude státi proti sobě »kapitalismus
a zubožené dělnictvo«, jak hlásají soc. demo-
kraté, nýbrž myšlenka národní podporovaná
všemi třidami národního voličstva a tedy i ná-
rodním dělnictvem, proti myšlence soc.-demo
kratické.
Kdo opovrhuje, jsa voličem jiné kurie
svým volebním právem v V. kurii, nemá
smyslu pro současné velké otázky ohromné dů-
ležitosti, neboť možno říci, že kdo odevzdal
v V. kurii svůj hlas pro kandidáta národního
vykonal větší čin, než když se zúčastnil volby
jenom ve své dosavadní voličské třídě.
Proto nikdo neopomeň vykonati, co po-
vinnost vlastenecká velí a postav se do řad bo-
jujících v V. kurii, ochotně a rád polož hla
svůj pro toho, kdo chce zápasiti nejen pro
práva lidu dělného, pro lidštější osud potla-
čených, porobených a uhnětených, pro další
a šťastnější vývoj sociálního zákonodárství, ale
také pro toho, kdo bojuje pro svůj národ
jeho svatá, nezadatelná práva.
20
article
V drobném prodejíi
ranní číslo o sobě . . . za Bh
sdpoledni
. na žb
Ve úlislkách ns venkasvět
rsnní číslo. . . . .
vápolední . . . . . . . . vb
Inseráty
plati se hotově popřei.
Fistplacsní s intrty přijíná admlsl-
strace v Marianské ulici č. s.
Tam nscházejí se též redake
tiskársa a szpodics . Nárednick Listoe.
Eukopisy se novracsji-
Nárednick Listoe
21
article
Voličově čeští! Chcete-li prosaditi v dnešní
vážné době, kdy jedná se o největší práva ná-
roda českého, aby zvoleni byli u Vás v obci
za volitele muží z Vašich řad, jest nutno, aby
utvořil se v obci Vaší sbor rozvážných mužů,
kteří by přičinili se o to, aby voličstvo naše
k volbě volitelů se jako jeden muž dostaviloa
za volitele jen takové muže volilo, kteří ode-
vzdají hlas svůj při volbě poslance kandidátu
národnímu a nikoli kandidátu soc. demokra tů,
kteří svým programem a jednáním příkře stojí
proti našim požadavkům národním, politickým
a hospodářským.
Volá li se dnes k lidu českému : Zjednejte
čest rudému praporu a heslu: »Rovnost,
volnošt, bratrství!« dlužno ještě vyšším hlasem
zvolati: Nezapomeňte vedle rudé na bílou
barvu, na český prapor náš a na heslo:
»Rovnoprávnost, národnost a samostatnost česká
nade vše le
To, voličové, mějte na paměti a vykonejte
své volební právo na prospěch celého národa
a tím i stavu svého.
l Volební výbor pro V. kurii
XVIII. (plzeňské) volební skupiny.
oo
Z Ledče na Sáz. Ve schůzi starostů
z okolí ledečského a zástupee města Světlé, dne
4. t. m. konané, jednohlasně příjaly byly kandi-
datury pro volby do sněmovny poslanců ve Iv
kurii p. dra. Edv. Brzoráda a v V. kurii
p. Filipa Bečváre.
Iva
Brzorád
Bečváre
Ledeč na Sázava
22
article
Z Přelouče. Selská politická jednota okresů
pardubického, přeloučského a holického usnesl
se ve schůzi důvěrné, konané dne 2. listopadu
t. r. v Pardubicích, doporučiti voličstvu V. kurie
volební opětné zvolení pana Váelava For-
mánka za poslance do rady říšské.
Volby volitelů poslance V. kurie v Podě-
bradech konati se budou v úterý dne 20. t. m.
od 8. hod. ranní do 6. hod. večerní. — V Nymburce,
Král. Městci, Sadské a v Pečkách v týž den. — Voiby
volitelů venkovských pro volbu poslance za IV. a V.
kurii konati se budou ve všech venkovských obcích
v okresním hejtmanství poděbradském dne 20. a 21.
t. m. — Volby volitelů páté kurie konati se budou
v Hoře Kutné v pondělí dne 3. prosince t. r. Ve
schůzi za tou příčinou konané navrženo 26 kandi-
dátů, kteří všichni slíbili, že při volbě poslance vo-
liti budou kandidáta národní strany svobo do-
my slné.
Do Proseka u Prahy. Páni voličov
obce Proseka! Za volitele poslanců do rady
říšské za obec Prosek navrhujeme a doporučujeme
vám k pondělní volbě za voličskou třídu obcí ven-
kovských (hlasovací lístky bílé) pp.: Al. Jirout ka,
ředitele školy a Aloisa Malěho, hostinského; za
všeobecnou třídu voličskou (hlasovací lístky zelené)
päna Josefa Pracného, strojnika — vesměs na
Proseku. V ohledu národním a vlasteneckém uvědo-
mělí mužové títo jsou nám zárukou, že voliti budou
poslance národu českému věrně a upřímně oddané
s ním cítící. Důvěrníci a stoupenci národ-
níchstran českých na Proseku.
Váelava
Král
kurie
Malě
Pracný
Přelouč
Pardubice
Pod
Nymburk
Městec
Sadská
Pečky
Kutná
Prosek
Praha
23
article
Neodkladná práce pro Slezsko.
Neodkladná práce pro Slezsko.
Doznejme si všichni to smutné faktum, že
se zapomíná v království a v markrabství na
českého Benjamina — na Slezsko. Tu a tam
malé slovíčko a zase nic — jen dlouhé mlčení!
Pravý stav věcí, smutný obraz Slezska zná mimo
Slezsko velmi malý počet těch, kteří poznavše
pochopí, že Slezsko nespasí a nezachrání jen
drobet, jenž se mu tu a tam hodí k uspokojení,
nýbrž že Slezsko nezbytně potřebuje velký krajíe
chleba výživného k trvalé jeho posile. A nej-
lepším a nejprospěšnějším chlebem je dnes pro
toho hladového a stísněného parobka š kola
a jen škola.
Není zbytí. Už se musí začít jednat, Slezsk
nemůže už déle čekat. Každé odkládání a likna-
vost byla by velkým hřichem.
Raději dnes než zejtra !!
Bezruč kdesi zpívá: »Tak málo mám krve!«
a má, myslím, i to naše Slezsko málo krve,
která život nese a ztukňuje. Oživením, krví ná
roda, jsou jistě jeho školy, jeho vzdělání. Jen
popatřte na ubohé slezské školství. Obecné školy
Bezruč
Slezsko
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 10. listopadu.
Osmý listopad minul letos jako každý
obyčejný den. Nikdo si toho ani nepovšimnul,
že ve čtvrtek bylo tomu dvěstčosmdesát let, co
jsme za Strahovskou branou pochovali svou
samostatnost. Stáváme se velikým národem, po-
něvadž maličkosimi již se nezabýváme. Před
třiceti a čtyřiceti lety byli jsme jiní. Po celý
měsíc jsme sháněli krejear ke krejearu, až
jsme měli tolik, že koupiti jsme mohli zato
věnec. Ne palmový, z orchideí a jiných drahých
kvěuin, prostičká zeleň se květy vypučelými ve
stutené české zemi. Na věnec jsme připjali
bilo červenou stuhu a tuto vlastní rukou opa-
třili vhodným, snad i nevhodným nápisem.
Věnec jsme sebrali a kdo náhodou mě
velký, šedivý španělský plášť, jaké se tehdy
nosily, schoval ho pod tento plášť a tak po
čtvrté hodině, za šera již vlekli jsme se Hlu-
bokou cestou, Pohořelcem až za sv. Marketu.
Měli jsme tam zvláštní místečko: vystupujíc
z ornice nepatrnou, travou porostlou vyvýšeninu
s hromádkou kamení. Na to jsme věnec po-
ložili a rozhlédnuvše se vůkol tak trochu
s chvějícím se srdcem smutné místo jsme zase
opustili. Co se s věncem stalo, o to jsme se
nestarali. Ani jsme o tom druhého dne ne-
hledali zmínku v novinách, stačilo nám vědomi,
že vykonali jsme, co jsme pokládali za svou
povinnost. — — — — —
Dnes jinými, praktičtějšími se zabýváme
věemi. Dnes pracujeme všemi silami na svém
hospodářském obrození. Dnes každý z nás je
slibným kandidátem blahobytu, dnes každí
klouček, každá holčička česká nosí s sebou
tašce vedle čítanky — spořitelní knížku
aneb aspoň nějakou akcii.
Hla
Praha
25
article
Bůh ví, co to do nás pojednou vjelo. Sta-
víme o překot domy, zařizujeme obchody, ote
víráme krámy, spolčujeme se průmyslně, zaklá-
dáme banky a finanční ústavy a každý druhý
z nás je teď — aspoň náhradníkem správní
rady neb revisorem. Ba konstatuji s velikým
zadostučiněním, že správním radou stal se do-
konce již i žurnalista! Toť se ví, že přičiním
se, abych také něco podobného ulovil. Proč ne,
neboť uznávám absolutní oprávněnost zásady
že národ žebráků za nic nestojí. A proto mně
ty chaloupky a domečky, z nichž nás druhdy
naši buditelové z pravidla vyváděli, nikdy ne-
imponovaly. Až každý z nás bude mít plnou
kapsu zlata, polom si jinak dupnem.
Jenom jedné věci se bojím. Ne snad že
bychom nevěděli kam s nimi, až bychom měli
plně pokladny bankovek. Vždyť máme toho
k úplnému národnímu blaženství ještě hodně
zapotřebí. Druhé a třetí divadloo v Praze —
bude-li zlomena privilej — porostou jako z vody
jako v Plzni pivovary. V Brně rovněž nemáme
divadla a co tisícovek bude zapotřebí, aby každé
smíšené město v tomto království i v sousedním
markrabství i věvodství mělo svůj český ná-
rodní dům
Ale bojím se, že díti se bude potom totéž,
co děje se dnes a dělo se zejmena dříve ! Což
skutečně tomu věříte, že jen Němci měli dosud
privilej, státi se bohatými? Což jsou to opravdu
jen Němci, již mají velké továrny, rozsáhlé
statky, veliké domy a plné skříně cenných pa-
pírů?
Dnes ovšem našimi již nejsou, tim mén
jejich děti. Ale pátrejte po jejich původu a
přesvědčítc se, že babičky těchi millionářů, ktet
Němec
Praha
Plzeň
Brno
26
article
dnes jsou chloubou německé společnosti, ně-
mecky neuměli. Veliký národ, za jaký se Němei
vydávají, by podobné mizery odkopával a peníze
jejich, jimiž zřizuje německé školy a podporuje
německý ruch, by je pálily na dlani, jako kdyby
vyškrábnuty byly z výhně.
Jen se, prosím, poohlédněte kolem. Což
neznáte toho tam, jenž, aby Němcem se stal.
vyhodil ze svého poctivého českého jmena zna-
ménko v na e? A hned vedle exemplář druhý
jenž domnívá se, že vsunutím ještě jednohon
do rodového jmena předělal se v Germána
A což třelí, jenž, dopustiv se prorady na svém
národě, ve svém přijmení z j udělal g.
Kdyby vás to nemrzelo a vy na pouť vy-
dali se po vlastech, co byste našli podobných
Mnozí ani své jmeno nezpotvořili, nanejvýš že
připojili k němu německý šlechtický predikát
jejž za »dobré služby« obdrželi, a mnozí do-
konce to ani dělat nemusili, poněvadž přes své
dokázané češství mají náhodou jmeno německé.
Němec
Germán
27
article
Kdybychom takových měli mezi sebou
kreatur, co by nám byl všechen hospodářský
rozvoj platen; jakou cenu by mělo všechno to
bohatství, které bychom nahromadili? Naopak
bylo by na naši záhubu, neboť obracelo by se
proti národu a jeho zájmům. Nedomnívejme
se, že perioda, kdy tak se dálo, je už překo
nána. Nikoli. I dnes ještě je dost lidí, kteří
jakmile na žebříku společenského rozvrstvení
došplhají se určitého šprysle, neb domohouse
určitého počtu tisíců, ihned svlékají se sebe
národnost svou, aby na sebe navlékli kůz
novou.
U jiných děje se tak pozvolna. Nenáhlým
stoupáním blahobytu znenáhla usíná jejich staré
národní vědomí, pravé a poctivé a počíná se
vyvíjeti nové, falešné a podvodné. Postupujte
z dola nahoru, i přesvědčite se, že čím dospě
jete výše, tím méně naleznete Čechů a češství
Kdo vůbec je hlavní oporou naší národnosti?
Kde hledati pevné žulové pilíře, o něž se naše
národní existence opírá?
Čecho
28
article
Je to pořád ještě široká vrstva lidová. T
chrání nejen jazyk, nýbrž také mrav, a pečuje
o to, aby nevyhynul český typ. Nachci tvrditi
snad, že je to národa našeho nějaká přednost
však je to faktum, s nímž třeba nám účtovati
Kde bychom zůstali bez nich již codo
počtuh
Vždyť minulým sčítáním bylo prokázáno
že nás v této zemi přibylo méně, než Němců.
O nepatrný sice zlomeček, ale přece jenom
méně. A příčina toho? Že lid náš z této
»bohaté« vlasti houfně stěhuje se jinam. Na
severu i na jihu, všude kde je Němec, lidu
dělného je zapotřebí, u nás je ho nazbyt, aspoň
se stěhuje od nás za hranice. Zemané i se-
dláci, vlastníci pozemků i nájemci na jihu
ovšem tvrdí opak toho, žalují na nedostatek
dělných sil, kterážto zdánlivá nesrovnalost dá
se ovšem snadno vysvětliti.
Už ani ten člověk na jihu nechce tomu
jaksi věřiti, že k plnému štěstí“ člověka nepatr
nie jiného, než čerstvý balzamový vzduch.
čerstvá pramenitá zdravá voda a dobrý moučný
brambor. Že lépe v boží přírodě pracovatio
kusu suchého chleba s kvetoucími tvářemi, než
v kamenném žaláři, jenž zove se fabrikou, při
pivě a při gulaši. Proto opouští lid náš houfem
vlast a tím naši národní bojovnou armádu
seslabuje.
Zola volá na Francouze, že zachrání je jen
fecondité, nás zachránila též, však již již po-
číná se u nás — a hlavně u těch, kteří by
toho měli nejméně potřebí — ujímati ona
zhoubná soustava, která již tak mnohý národ
Němec
Zola
Francouz
29
article
seslabila, ba ubila. Buďme u všech všudy
šťastni, že jsme plodní.
Tolik co do počtu. Kdo ale pečuje u nás
o to, aby i v jiných směrech mohutněl náro
náš a rozvíjely se síly jeho? Jinde uloženoto
především aristokracii rodu i ducha. Strom
naší šlechty duchovní je sice pln mnohoslibných
poupat, však nekvete ještě, a naše slechta ro-
dová?
Aby snad nějaký Kolovrat nebo Černín byl
vědomě Němec, tomu nevěřím. To je véc ne-
možná. Že ale cíti se býti všichni členové těchto
rodů Čechy, popírám. Myslím, že naši šlechti-
cové nemají, až na některé ne četné výjimky,
vůbec žádného vědomí národního. Průměrné
českému a do jisté míry i německému šlechtici
se pojem národnosti protiví. Český průměrný
šlechtic česky nemluví, nýbrž německy. V Praze
dává si dělati své visitky buď německy nebo
francouzsky, jen ne česky, jak toho dokladem
jsou výkladní skřině u Balatky a u Batovce.
Ba češti slechtici ani svá česká jmena navzájem
česky nevyslovují, nýbrž — německy. Divíte
se tomu a přece to pravdou. Neslyšel jsem
dosud nikdy volati ze šlechtických úst pana ba-
rona Nád herného, nýbrž vždy jen pana Nad-
herného — du Nadherny; nikdy Če r nína,
nýbrž vždy jen »wo bist du Czern ý nl« S pří-
zvukem vždy na slabice předposlední. A jak
spravují svá hospodářství? Až na malé výjimnky.
všichni německy. Nerozuměli by tomu jinak.
A že by existovala šlechtična česká, jež by
korrektně uměla česky, o tom doléhá k uchu
jen temná zvěsť, že by ji byl kdo ze smrtelníků
slyšel, prokázáno ještě není . ..
Je tedy dobře, namaháme-li se, abychom
byli bohatými, hodně bohatými, ale nezapomí-
nejme při tom, že třeba i nyní ještě také o to
dbáti, abychom byli českými, hodné českými.
Kolovrat
Černín
Němec
Balatka
Batovec
Čechy
Praha