Periodikum ALTO Viewer

1

Strana4.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

11. listopadu 1900.

4

Číslo 312.

5 article

K referátu, jejž jsme o sobotním líčení uveřej nili ve včerejším listu večerním, dodáváme ještě po drobněji výslech Josny Erbmanna, který se sám dostavil k soudu. Jest 49letým hauzír níkem, ale vypadá ve skutečnosti jako sedmdesáti- letý stařec. Hilsnera zná jen potud, že jednou u nieh v Polné přenocoval. Bylo to v září r. 1898. Předsoda: Kdo jste se zdržoval v březnu roku 18997 S vědek: Na Moravě. Na svátky velkonočn byl jsem v Rousinově. Předseda: Vy chodíte s nějakou ženštinou Jak se jmenuje? Svědek: Hermína Kochová. Předseda: Po tu colou dobu jste sn chodil Svědek: Ano Předseda: Kam jste šel tenkráte před va šimi velkonočními svátky Svědek: Z Brna k Rousinovu. Předseda: Kde jste se zdržoval kolem 29 března? Svědek: To jsem byl za Brnem v jedn vesnici, ale kde to bylo, nevím Předseda: Jak dlouho jste byl v Rousinově Svědek: Osm dní přes svátky. Předseda: Kdy končí vaše svátky? Svědek: V dubnu. Předseda: Kdy jste přišel do Rousinova? Svědek: To nemohu říci. Předseda: Nežli jste byl dodán do Kuln Hory, jste to udal? U koho jste tam byl? Svědek: U krejího Müllera. Předseda: Kam jste šel z Rousinova? Svědek: Dolů na Moravu. Teď bydlím už rok v Badenu. Slyšel jsem z novin (svědek neumí sám ani čístí ani psáti. Pozn. ref.), že jsem hledán za svědka, tak jsem se přihlásil sám. Předseda: Byl jste v měsíci březnu v Polné?

Erbmann Hilsner Kochová Müller Polná Morava Brno Kuln Hora Baden

6 article

Znále Polnou? Svědek: Znám. Byl jsem tam u Hilsner na noc. Předseda: O těch svátcích jste nebyl v Polně? Svědek: Nebyl Předseda: Můžete říci určitě den, kdy jste z Rousinova odošel? Svědek: Již neví m. Předseda: V Kutné Hoře jste to vě Svědek: Bylo li to 18. nebo 20., nemohu říci Předseda: Podle výpovědi Müllerů jste ode šel 28. března 1899. Svědek: To by mohlo býti. děl Předseda: To tedy nebyly ještě vaše svátky ukončeny? Svědek: O jo, přes svátky jsem tam byl. Předseda: Byl jate také obviněn, že jate se zúčastnil vraždy na Hrůzově a byl jste zatčen k vůli tomu, ale státní zastupitelství proti vám vyšetřování zastavilo. Trpite tím nějakou škodu Svědek: Třicet marků. Předseda: Žádáte náhradu? Svědek: Jsem úplně chudý člověk. Předseda: Za lu cestu sem, to jest něco ji ného, ale za tu Kutnou Horu jestli žádáte náhradur Svědek: No, jestli bych dostal, jsem chudý člověk. Předseda: To byste musil žádati na Hlil snerovi. Svědek: Ten nic nemá. Nebyl bych sem při- jel, ale slyšel jsem prostředníctvím novin že jste mne hiedali a že zde musím býti. Posled- ních pár fenyků, které jsem měl, js em projel. Přetseda: Vy jste se dostavil dobrovolně. Svědek: Nechci, aby mne četníci zase hledali. Státní zástupce: Byl jste představen ně- kolika svědkům v Kutné Hoře. Poznali vás? Svědek: Ani jeden. Na to čteny byly protokoly Marie Hub ro vé.

Hilsner Müller Hrůzův Hub Kutná hoře Znála Polná

7 article

Františka Cinka a Josefa Strnada, kteří sou- hlasně po představení Erbmanna prohlásili, že t není onen kulhavý žid, kterého s Hilsnerem viděli. Když pak byl přečten ještě protokol Herminy Erbmannové recte Kochové, jež potvrzuje celkem výpovědi Jozuy Erbmanna, prohlásil předseda, že soud se usnesl nevyhověti návrhu obhájce na obeslání svědků Steinera, Mülfera a manželky Mandla Juckra o okolnosti, že Hiisner obdržel od nich dne 13. a 14. července 1898 podporu, poněvadž okolnost ta jest vedlejší a pro celou věc nerozhiodná. Potom konstatuje ze spisů, že Ignác Beran byl pro tuláctví odsouzen na deset dní do vězení a pro- puštěn dne 30. března 1899 a že Berthold Fried byl v humpolecké nemocnici léčen od 24. března do3. dubna 1899. Ke konci prohlásil ještě president, že průvodní řízení nemůže ještě skončiti, poněvadž nejsou ještě skončeny requisice, týkající se Marie Klímovy. V líčení bude se pokračovati v pondělí dne 12 listopadu o 1/29. hod. ranní. Pan Ludvík Schiller, majítel továrny na kůže přádelny žíní v Polné nás žádá, bychom oznámili že při polenském procesu nemá žádného účastenstv a že se svědkem Jakubem Schillerem není v žádné pospolitosti. Z Chojnice, 10. listopadu. (C.- B.) Porota něinila dnes nález v procesu proti děl níku Masloffovi, dohazovačce Roszov ženě Masloffa a Bergové. Obžalovaní byli nařčení z vědomé křivé přísahy svědčivě pod přísahou, že rodina L öwova Chojnic zavraždila gymnasistu Win- tera. Maslof byl odsouzen na 1 rok, Roszove na 21/2 leta do káznice. Maslofova a Bergova byly uznány nevinaými. O odsouzených prohlášeno zároveň, že nesměj před soudem již přísahati.

Cink Strnad Hilsner Koch Steiner Mülfer Mandl Jucker Beran Fried Klímův Schiller Masloff Berg Chojnice Win Maslof Polná Chojnice

8 article

Z Paříže, 10. listopadu. (Havas.) Před porolou počalo dnes přeličení se Sal sonem, jenž pokusil se o attentát na perského šacha. Předseda konstatoval, že obžalovaný je pří- vržencem anarchistických idejí. Obžal. Salson prohlásil, že jest anarchiston nepřítelem utlačovatelů lidu a proto hodlal zavražditi perského šacha a Kazimíra Periera, tohoto proto, že dal odhlasovati zákon proti anarchistům. Jako první svědek byl vyslechout gen. Parent jenž byl přidělen perskému sachovi za jeho paříž ského pobytu. On chytil Salsona za ruku a dal jej zatknonti. Znalec zbraně Renelte shledal, že Salsonův renolver byl dobrý a selhal jen pro vadu kohoutku jenž dopadl tuze hluboko. Výstřcí mohi zabiti Soudní lékaři prohlásiti Salsona za příčet ného, načež začaly plaidoyery. Státní zástupce končil svou řeč prohláše ním, že zůstavuje porotě, aby posoudila hanebný čin, spáchaný proti muži, jenž bezpečil se na po hostinství Francie. Je-li ve Francii klid, služí dlk za to proněsti porotě. Obhájce L arasre měl potom obranu, již Salson lhostejně poslouchal. Salson odsouzen k doživotní kázni ci. Vy slechl rozsudek mlčky. Přelíčení skončilo beze vší zvláštní příhody.

Havas Perier Salsonův Paříž Francie Sala son

9 title

Věstník živnostenský a dělnícký

10 article Otázka bytová.-)

Otázka bytová.-) Otázka bytová — ne neposlední z řady otázek sociálních, jichž řešením obirá se stále intensivněji soeiálné-reformní činnost naší doby — obraci stále větší zření na sebe. A také vy- kazují snahy tohoto směru dosti skvělé výsledky Prozatím ovšem zvlášté po té stránce, pokud jde o péči o dělnické ubytování. Otázk *) »Bylové poměry rakouských měst.« Napsa prof. dr. E. Philippovich. Sociální správa v Rakousku ku konci XIX. stol. Díl I. seš.7. dělnických bytů byla také její počátkem. Velké průmyslové závody razily zde cestu více méně mimovolně: nebyla to starost o řádné bydlení dělníků, klerá je vedla k stavbě dělnických domků, nýbrž úsilí ubytovati dělníky na s tálo a zamezovati takto stěhovavost a proudění děl níků. Snaha o stabilitu dělníků při stabilitě vý- robků byla motivem. A právě toto hromadné ubytování dělnictva bylo důvodem, že k otázce ubytování vůbec, připojila se otázka řádného. zdravého a účelného ubytování. Tím ale zároveř obrácen zřetel sociálně-politických hlav na po- měry bytové všech vrstev lidových. Zdravé svépomocné snahy anglické kráčej dnes i v praxi v popředí. Data Engelsova díla o pracujících třídách anglických již dávno ztra- tila svou platnost a anglický dělník, alespoň cvi- čený, tovární, sotva by měnil s naším malým úřadníkem nebo živnostníkem. Reformní snahy proudí celkem z tří výcho disk: z momentu svépomoci (Anglie), ze snahy pomocí společenstev zaříditi řadu dělnickýeh domků, jichž vlastnictví splácením přechází na dělnictvo samé (Francie, na př. Societě mulhou sienne des cités ouvriěres, jejíž neúspěch opou- statňuje námitky proti této formě) a konečně regulací státem, zákonodárné upravení poměrů obytových.

profesor doktor E Philippovich Engelsův Rakousko Anglie Francie

11 article

Jak již uvedeno, jde i zde Anglie v čele zároveň s ní Francie. U této ovšem rozhodným byl i fakt, že francouzský dělník má dosti značné potřeby životní, tedy jaksi psychologická stránka francouzského pracovníka. Německo přes všechna úsili novější doby jest značně po- zadu. Dle Herknera obývá dosud v sklepních bytech berlínských 76.8 a hamburských 64 7 všeho obyvatelstva těchto měst. Trudná a smutná to čísla. Švýcarská statistika poukazuje celkrem k tomu, že otázka bylová na venkově řešena poměrné dosti příznivě, nedostatečnost obývánt vystupuje za to tím ostřeji v městech. Dle prof. Büchera bydlely na př. 3/s všeho basilejského obyvatelstva v bytech nevyhovujíeích. Rakouské správě dala pařížská výstava podnět k přehlídce sociálního jejího působení poslání. Činí tak v řadě publikaci, vydávanýeh podporou ministerstev vnitra, obchodu a země- dělství, odborem pro soeiální oekonomii generál- ního komisariatu. Otázce bytové věnován jest 7. sešit. A řekněme předem: jest neutěšeným a neveselým ten obraz. Jest přímo obžalobou nejen správy státní, ale i samosprávné i spole- čenské potence. Publikace tato spočívá na šetření z roku 1890 o bytových poměrech v 19 největších mě- stech rakouských; z českých uvedeny tu Praha, předměstí pražská, Liberec, předměstí jeho, Plzeň, Brno, Olomouc a Opava.

Herkner Bücher Anglie Německo Praha Liberec Plzeň Brno Olomouc Opava obchod a země

12 article

Se vzrůstem obyvatelstva roste i poče domů. Leč nikoli poměrem stejným. V před- městích pražských rostlo na příklad v letech 1880—1890 obyvatelstvo o 4.32 proc., domy o 1.66 proc., v Liberci obyvatelstvo o 7. 22 proc., domy o 492 proc., ale zároveň s ru- chem stavebním rostl i počet prázdných bytů a v domech starých uzpůsobováno stále více místností k obývání (sklepy, půdy). Počet domů v pražských přodměstích obývaných 30—50 osobami stoupl z 18.7 proe. všech domů roku 1880 na 22.5 proc. r. 1890, domů s 50—100 obyvateli z 19.9 proc. roku 1880 na 27.1 proc. roku 1890 a domů s více než 100 obyvateli ze 6.1 proc. roku 1880 na 7.4 proc. roku 1890. Patrno tedy, že zatím, co bohatší vrstvy hledají přístřeší v nových, moderněji zařízených domech, stávají se domy staré stále více útočištěm chudých vrstev, jež je plní stále hustěji a hustěji. Zdravotní mravní důsledky jsou — tuším — patrny. Slejně nepříznivě má se to i s velikostí bytů. Krajními body jsou Inšpruk a Liberee.

Liberec

13 article

Tam čítá pravidelně byt 5 místností, zde 1 5. V Praze bydlí více než polovice všeho obyvatel- stva v bytech s 1 neb 2 místnostmi a čím menší ten který byt, tím hustěji jest osazen. V bytech o 1 místnosti bydlí v Liber i v 56 těchto bytů 3—5 osob, 17.2%%, 6—10. 0.2 11—20, v bylech o 2 místnostech bydl v 26 jich 6—10 osob, v předměstích dokonce v 29.66! Čísla věru hrozná Obraz tento zhoršuje se však tím, že byty tyto slouží velmi často (v Praze v 9.8% při by- tech o jedné, v 14.6 o dvou místnostech) ku provozování řemesla a začasté nemají byty tyto ani sumostatné kuchyně a záchodu. Ba v Praze poměr ten se stále zhoršuje a patrně zde opačná tendence oproti ostatním městům, kde provozo- várny živnostenské pravidelně od bytů se oddě- lují. Jak místnosti tyto jsou přímo vražedným pro zdraví, illustruje nejlépe skutečnost, že vět- šinu jich jest byty sklepními ! Regulace zákonn není pak vlastně vůbecl Ve většině malých bytů konstatováno nad to nedostatečné větrání, nedostatek klidu, ne- čistota a při všem ještě špatná pitná voda . .

Praha

14 article

Rostoucí činže jest znakem stálým. A je to právě činže malých bytů, která doléhá stále tisnivěji na malého člověka. Jest pravdi- vým dosud závěr Is. Singera, že mě bidného severočeského bytu dělnického stojí ročně 3 zl. 24 kr. a m nejelegantnějšího bytu vídeňského 2 zl. 85 kr. (Herkner.) Cena půdy ve městech stoupá rapidně dosahuje výše závratně. Cena veškeré zastavené půdy videňské dosáhla dle výpočtů dra. Schwarze výše 1113 millionů zl., činže roční dosáhla 106 mill. zl. Jsou ťo neveselé eifry a jak ještě jasné proli skutečnosti samé. V temných bytech vel- kých měst vyrůstá zločin a bída svorně vedle sebe a mravní úpadek vrstev lidovýcho jest chmurnou vyhlídkou budoucna. Jak také kvésti má mravnost v místnostech, kde bez rozdílu pohlaví staří mladí spolu žijí a spí, a sesilovati se rodinný cit, kde byt rodiny jest vším, jen ne bytem Co učinila správa proli tomuto zlu? Dříve znala rakouská ministeria jediný pro- středek: slevami daní dosíci co možno největ- šího stavebního ruchu. Dedukovalo se čistě libe- rálně: čím více se poslaví domů, tím více bytů bude k disposici a tím také klesnou činže bytové a tím také zlepší se obytové poměry. Jak nesprávnou byla tato úvaha, o tom pře- svědčí se snadno každý, kdo ze poohlédne na př. po Král. Vinohradech. Ruch stavebn napnut tam do krajností a přece zároveň i ro- stou činže a přibývá prázdných bytů. Zvýšený podnikatelský ruch stavební přivodí nejvýše leps

Singer Herkner Schwarz Král

15 article

bydlení, ovšem za zvýšených činží. Tím ale jsou také jeho dobré stránky vyčerpány. Podstatnější byla již snaha zákona z 9. února r. 1892, skytajícího úlevy pro domky dělnické. Ale právě jeho úzké poslání a byrokratickým výkladem zúžená působnost způsobily, že poží- valo v celé této polovině říše jeho úlevy pouze 177 domů. Cifra příliš nepatrná, než aby pa dala na váhu. Tím jest také státní pomoc vyčerpána Těžko lze si představiti něco ubožejšího. Kde jsou ustanovení proti přeplňování bytů, proti nedostatečnému jich zařízení (světlo, vzduch, výška atd.), kde povinná zdravotnická a mrav nostní regulace (ač po té stránce poměrně nej- více se stalo), kde ustanovení o kuchyních atd. atd.

16 article

Pole soukromé pomoci jest také chude úrody. Vládne u nás přiliš spekulační duch těžko daly by se získali kapitály pro podniky ma- teriálně nevýnosné a snad i bezvýnosné. Jedinou společností akciovou pro stavení dělnických domků jest pražská. Bývala původně (založen r. 1869) společnosti výdělkovou, leč r. 1875 donutil akcionáře k zřeknutí se dividend. Dů- sledkem toho však nahromadily se akcie v rukou velkých podniků, které domků potřebovaly pro své dělnictvo a dnes jest holešovická kolonie kolonií společností státní dráhy a smíchovsk kolonií firem Ringhoffrovy a Richtrovy a spol Sociálněji působí vídeňský fond eís. Frant Josefa I. pro byty lidové. Postavil do tě doby 9 rodinných a 2 svobodnické domy, celkems 137 byty (prayidelně o pokoji a kuchyni). Pro osobu čítáno prostory 4 m“. Činže činí měsíčně zl. 10.50—13.—. Týdenní cena postele pro svobodníka činí zl. 1.50. Stavením svobodni ekých domů má býti učiněna přítrž t. zv. nocle hářství, které i v Praze tak neutěšeně se rozmahá a jež jest jednou z podstatných zná- mek bilných obytných poměrů našich. V novější době pokoušejí se i úrazové po jisťovny ukládati své kapitály v domkách děl- niekých (Terst, Št. Hradee, Vídeň). Leč totc působení pojišťoven jest přece jen vázáno na úzké hranice a přílis nepatrným, než aby mohlo očinněji mírniti zlo a neřesti plynouci z byto- vých poměrů. Dělnických svépomoených organisací nen vůbee.

Richtrův Praha Terst Vídeň státní dráha Ringhoffrův František Josef I

17 article

Tím nastíněn celkem neutěšený obraz, který uvedená publikace podává. Jest i pro nás a hlavně pro Prahu vážným mementem. Oby- tové poměry severočeských dělníků jsou bídné a nouze a drahota bytová jsou účinnou zbraní v rukou našich nepřátel. Bude nutno i po této stránce uvažovati a co hlavního, vytvořiti mo- hutnou organisaci, která by alespoň v tomto směru učinila našeho dělníka neodvislým. Jeto vážný kus národní potřeby. Však o véci té již dosti psáno — leč proto není nevhodno stále stále upamatovávati. U nás se rádo zapomíná Pražský ruch assanační připravuje vážné změny obylově. Co mizeti budou malé a úzké uličky assanačního obvodu, bude jich oby- vatelstvo — nejchudší z chudých — nuceno hledati nová bydliště. Půjde na periferii města, do chudinských čtvrlí a „předměstí pražských a plniti tam obrovské činžáky. Stalése i jen jediný krok, aby alespoň po t stránce přinesla assanace ná- pravu? V ruchu života sociální poslání assa- nace zapadlo, nikde o něm ani potuchy. Jest to smutná, bolestná stránka — a tu ránu na svém těle zasazujeme si sami . . .. Kdyby nebylo ničeho než právě otázky českých dělníků na severu vlasti a sociální stránky assanace — již tyto dva momenty by nás vésti musily k pochopení pro vážnost otázky bytové. A kdy úvahy vykvetou v práci?

Praha Ob

18 article

* Řemoslnicko živnostenská bosoda praž ská svolala na den 13. listopadu o 8. hod. večerní do místnosti spolkové na Nábřeži (Bellevue) předběž nou poradu zástupců řemeslnických a živnostenských společenstev, besed a jiných veřejných činitelů, v kte- réž usneseno býti má o uspořádání veřejné schůze řemeslnictva a živnostnictva, na které by se rokovale o neoprávněném zasahování do živností řemeslných a o otázce, kde uhražuje česká veřejnost své běžné a umělecko průmyslové potřeby. * Představení pro učně. Jako součást pro gramu výchovního, jejž podníká Řem.-živnost. beseda v Praze pro dorost řemeslný, jest pořádání předná- šek a divadelních představení, aby se učňům poskytl možnost poučení a ušlechtilé zábavy. Dnes jest prvn představení a dává se »Kříž u potoka« od K. Světlé v místnostach Řemeslnicko živnostenské besedy ni Nábřeží č. 20. Začátek o půl 4. odpoledne. Jen na vstupenku. * Spolek českých knihkupců a naklada- telů v Praze má dne 14. listopadu o 7. hod. veče valnou hromadu s obvyklým programem v místno- stech Měšťanské besedy v I. patře.

Praha Bellevue

19 article

* Ze společenstva krejčí staroměstských Za příčinou stále rostoucí agendy společenstva krejč staroměstských usneslo se jeho předsednictvo, aby úřadování o posavadních dnech úřadních t. j. v pon dělí, ve středu a v pátek počínalo vždy již o 3. ho dině, takže od pondělka dne 12. listopadu t. r. úřa dovati se bude ve jmenovaných dnech od 3. do 5. hod. odpolední. * Z přednáškového kursu živnostenskéh na Křivoklátě. Dvanáctá přednáška bude v neděl dne 11. t. m. o 4. hod. v hostinci »U Sýkorů« na Křivoklátě. »O podporování malých živností zemí státem« dle stejnojmenného spisu ředitele p. Rösstera pojedná učitel p. Al. Buss. Rozhovor tento má býti přípravou k instruktivní přednášce p. JUDra. K. Po láka, instruktora živnost. společenstev. Zásobovací a prodejní družstvo mlynářů v Čechách v Praze konati bude v úterý 13. t. m. o 11. hod. dopol. druhou řádnou valnou hromadu v místnostech družstva v Plodinové burse. Na den- ním pořádku zptávy návrh rozdělení čistého zisku, volby. Po valné hromadě přátelský oběd; záznamy přijímá účetní družstva p. Otta Šmeisser. Po obědé přednáška p. kollegy J. K. Orta: »O zkušenostec voboru moderního mlynářství na cestách po Franci a Německu získaných«.

Sýkora Buss Ott Šmeisser Ort Franek Křivoklát Čechy Praha Německo

20 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Třetí výstava spolku výtvarných umělců »Manes«.

spolek výtvarný umělec

21 article III.

III. Kdo z navštěvovatelů neprohlédnul bysi s největším zájmem díla Úprkova; zejmena lepty, které letos vystavuje, překvapily svou rázovitostí a technikou na všech stranách. V pracích Úprkových jest tolik bezpro- střednosti, že každý přílel umění, nechť by mu snad i ty neustálé selské »historie« byly proti mysli, musí vzácnou jich cenu uznati. Umělec nebere nic ze druhé a třetí ruky z toho, co odložila panstva v Londýně či v Pa říži, Vídni či Berlíně a co pověděla dříve, pů- vodněji a lépe, nýbrž jde direktně k přírodě ke svým, kde žije a celou duší kotví a tak bude míti dozajista na celý život co povídat, aniž by se přežil. Originalita dostavila se s pravdou. Z barevných děl Úprkových nejlépe se nám líbí »hlava starce«, brillantně v akvarelu pro- vedená, studie »Sekáče v podvečer domů se vracejícího«, kde jen poněkud ruší příliš široce nanesená postranní světla, a »Hody v Lanžhotě«. nejspíše původní náčrt k velké scéně lidové, která ve velkém měřítku provedena, novou perlou v albu děl Úprkových se stane. Na této prácí a také na »Jízdě králů« po strádáme z části ohně barev, zejmena pleti. která charakterisuje Úprku speciálně; vysvětlu jeme to několikanásobným nanášením barev a měněním částí komposice, co konečně při- rozeno. Svěží pastely vystavuje Karel Špillar, ze jmena studie aktu vykazuje znamenitý kolori- stický celek, při výborném vyjádření plastiky těla. »Rybář u Livorna« od Jar. Špillara řadi se co do pečlivosti provedení rovnocenně k nej- lepším jeho pracím z Domažlicka. Fr. Kupka, pokud nám známo, vystavuje v Praze poprvé. Poznáváme tu znamenitého veskrze hotového umělce, jehož rázem si zami lujeme. Vystavené kresby ovšem representují je jen z části a bylo by na čase i s jeho obrazy a pastely veřejnost naši seznámiti.

Úprkův Sekáč Úprka Špillar Rybář František Kupka Londýn Vídeň Berlín Lanžhot Livorno Domažlicko Praha

22 article

Umělec ve svých komposicích rád si za- filosofuje, bič ironie a sarkasmu zahvizdá pr tom až v uších zalehne i podobá se v té věc Holárkovi, ale Paříž, kde žije, učinila ho vyspě lejším; a poněvadž Paříž pro opravdu vynika- jící zjevy má smysl, těší se díla Kupkova již nyní zaslouženému uznáni. Na výstavě pařížské vzbudil na př. vše- obecnou pozornost sllegorický pastel jeho »P níze«, kde před dívkou panenské krásy kleč starý pitvorný bursián, taktéž obnažený, cely sevrklý a seschlý, jen v jeho skleněném břiše blýská se plno zlaťáků, které svou hroznou mocí vše přemáhají. V jiné velké kresbě, která i zde v »Mánesu- v umělecké reprodukci jest vystavena a nápisem »les fous«, »blázní« označena, ličí v bohute figurální scéně bláhovost lidského počínání, na něž dva šaškové v popředí s potěšením a geniue s trpkostí hledí. Zde bláznivě potírají se lidé k vůli národ- nosti, jinde k vůli náboženství sváději rozličné půtky, jinde opět peníze a opět jinde žena žene je k bláznovství nejrozmanitějšímu. Šašek na konec smí o sobě skorem mysliti, že je ještě nejrozumějším na tom božím světě. Podobně vede si umělec v kresbě »To jest člově«, v níž sſinx hledí s úsměvem na počínání opice, která maluje nechrabaně podobu prv ních lidí. Ve výborné portrétní studii od Zdenky Vorlovy přicházejí krásné rysy mladé dámy, ve hluboký stín ponořené a ohnivými liliemi effektně kontrastované, k vábnému účinku. »Akvarel« Dědínův počítáme k nejzdařilej ším pracím tohoto plodného umělce. Pozoruhodné studie vystavuje Rudolf Bém, v němž vyrůstá umělec naskrz seriosní. Do- svědčuje to jak dokonalá portrétní kresba, pro- vedená červenou křídou, tak portretní studie s rozkošnými detaíly v déckém obličeji.

Holárek Kupkův Mánes Vorlův Dědínův Bém Paříž

23 article

Slibně vyvijí se také Fr. Šimon, jemuž ale nesamostatnost nazírání vadí. Technicky pěkně proveden jest akt v obrazu »Hrající vlnky« a lépe ještě traktováno jest »Moře« s ještěrem ve vlnách. Škoda, že př pozorování jeho musíme vzpomínati praci Böcklinových. J. Panuška nemá tentokráte s podobou draka v »Pohádce« štěstí. Věci škodí realistické zabarvení, a pak ta panenka je až směšně ma lým soustem pro tak ohromné zvíře. Krajin na této výstavé »Manesa« jest po- měrně málo, což přichází v nové době na vý- stavách uměleckých zřídka. Krajináři zde vy- stavující zdá se, volí čím dále tím více jedno- dušší náměty, které jest možno snadněji do hloubky prostudovati. Jest v tom snad trochu tradice ještě od dob Chittussího; ale zdá se dále, že není jim více to podrobné propraco- vání jeho vhod, nýbrž že béře převahu široký bravurní traktament Radimského, který zejmena v některých obrazech loni v saloně Topičově vystavených a pak v krásném »večeru« na vý- stavě pařížské dostoupil k úplné hotovosti. Mařákův vliv ustupuje do pozadí. Obrazy od Ant. Slavíčka tvoří kollekci n výstavě, jež nejprve napadá. Umělec propracoval se v poslední době k nové technice a zamiloval si nové náměty, tak že bychom ho dle starších jeho prací skoro ani nepoznali. Voli co nejjednodušší předmět a barvy nanáší široce, svítivě a plně. Kde volí osvětlení ze zadu, které zejmena se stalo předmětem studia jeho, připomíná po- někud Bartelsa z devadesáfých let, kdy výtečný tento umělec chromatickou svou škálu barevnou ještě nepřeháněl. Nejlépe dařilo se Slavíčkovi v obraze »Červnový den«, kde svítivá zeleň a pelem obestřené šťavnaté stíny krásný vyvolávají účinek a dále pak v »Orání« a »Na poli«, kde bru- natná podzimní harmonie barev ke skvostněmu přichází výrazu.

Šimon Böcklinův J Panuška Radimský Topičův Mařákův Antonín Slavíček Francie

24 article

Jinde buď se umělec příliš opakuje aneb v šířce techniky již se nezná. Nápadno také, že na všech šesti vystavených obrazech je skor stejné nebe, ačkoliv je jeden »K večeru«, druhy »V červnový den«, třetí »Na podzim« atd. ma- lován. Velice do široka rozehnal se Al. Kalvoda ve vystavených obrazech. Dekorativní účinek má »Mrak«. »Při dešti« dá se mluviti jen zdařilém celkovém tonu. S předešlými v účinném kontrastu jsou práce Hudečkovy, jichž měkký, snivý akor s poněkud tapavou, lazurami pracujíeí technikou jest v úplném souhlasu. »Večer« a »Měsíc« vyjadřují nejlépe snivou povahu umělcovu a zajisté že všudy doznaji ocenění, i když na nich nepřichází k výrazu hloubka noci, jež by měla dekrescendem tont do pozadí býti vyjádřena. Co týče se obrazu »Duha«, který podobně jako předešlé musí býti většinou z paměti ma- lován a laděn, zapomněl umělec, že duha ne rodí se jako pás na obloze, nýbrž v atmosféře Ona nezapadá za horizont, nýbrž předstupuje před horu, les a pole, někdy až k samotnému pozorovateli, když ve drobném dešti jde a měkce se rozplývá. Dobře malována jest »Chalupa« odJ Honzy; také »Klid« na zahradě venkovského hostince za slunečního odpoledne má charakter a případný kolorit, jen mělo by ve stínech být více pelu a průhlednosti. Velice pěkné pohledy z Prahy v celkové náladě i barvitosti docela zdařilé vystavuje Zd. Braunerova, s jistou ležérností v čarách per- spektivních musíme se ovšem již smířiti Konečně bylo by nesprávno neprohlédnout si ještě vkusnou, jemně perem provedenou »Kra- jinu« od F. Fromka, zručně provedené leply V. Preissiga a drobnější práce téhož druhu II. Emingrové, jakož i dekorativně účinnou kresbu »Ex libris« od J. Beneše. J. K.

Kalvoda Hudečkův Honza Zdeněk Braunerův F Fromek V Preissig J Beneš Praha

25 article Věstník spolkový.

Věstník spolkový. Schůze. Dne 11. listopadu: Z Umělecké be- sedy. Odpoledne koná se o 5. hod. obvyklá schůzka členů a jich dam. Své skizzy předloží akad. malí p. Vilibald Nový, načež zapěje několik písní damské tercetto. Pánům členům, kteří již nyní hlásí se o premii a legitimace, se sděluje, že premie i legii- mace na zaplacené příspěvky správního r. 1901, který počal 1. listopadu, zasílány budou až ku konci prosince. Do té doby plati legitimace z roku minulého. Hudební odbor uspořádá v nejbližší době Fibichův večírek. Nákladem Besedy vydán byl klavírní výtah Fibichovy opery »Nevěsta Messinská« o 220 str. a prodává se vyjímečně, pokud zásoba stačí, po 2 K. Kustodem besedním zvolen byl p. R. Rühr. Žadatelé, kteří reflektují na vrácení svých žádostí, nechť seo ně přihlásí nejdéle do konce listopadu v kanceláři besední. — Madonna Levého, jejíž zmenšenou kopii provedl velice zdařile ak. sochař p. Kvasnička, dána bude do prodeje k vánocům. Odlívání kopií zadáno ří- zením offertním firmě Sýkorově na Krák. Vinohradech. Za členy besedy besedy byli přijati: Jan Janovský, akad. malíř v Rakovníku, J. Felerer, úřadník firmy Riughofer na Smíchově, MUDr. Ed Fleissig v Ko- pistech. MUDr. Josef Šebor, nemoc. lékař v Praze, pí. M. Trakalová, choť ředitele Strakovské akademnie, Julius Fedion, úč. assistent zem. fin. řed. v Praze, Arnošt Novák, akad. malíř na Král. Vinohradech, PhDr. Frant. Kryštol, prolessor gymn. na Smichově, Jindřich Hüttel, revident městské spořitelny v Prazei Vojtěch Hulík, professor reálky v Žižkově. Příst schůze správ. výboru koná se v pondělí dne 12. t. m.

Nová Fibichův R Rühr Levý Kvasnička Sýkorův Janovský J Felerer MUDr Fleissig Šebor M Trakalová Julius Novák Král PhDr František Hüttel Hulík profesor reálka Rakovník Smíchov ko Praha Žižkov Riughofer

26 article

Zábavy. Na Střeleckém ostrově dnes vojenský koncert úplnž kapely pěšího pluku č. 91 řízením pana kapelníka. Začátek o 5. hod. — Koncertní zábavu spojenou s rozdáváním miku- láškých dárků a tanečním vinkem pořadá v neděli dne 25. listopadu 1900 Zpěvacký spo lek pražských typografů v Konviktě. Sbory řídí sbormist p. Karel Nejtek. Kapela p. Kubinka. Laskavě spolu- účinkuje p. Václav Bartušek salonní komik. Začátek o 7. hod. večer. Vstupně u pokladny 50 kr. v před- prodeji 40 kr. za osobu. Dárky přijímá p. Karel Šindelář, hostinský v Konviktě. — Klubcyklistů »Čechie« na Král. Vinohradech. K miku- lášské zábavě, která bude v sobotu dne 1. prosince, dány vstupenky v těchto dnech již do prodeje. Vycházky. Klub cyklistů »Čechie« na Král. Vino- hradech. V neděli dne 11. listopadu návštěva výstavy spolku Manes. Schůzka o půl jedenácté hodině dopoledne v nádvoří u Stajgrů, kde vydají se spolkové vstupenky. Příští středu jest vycházka do továrny p. Holoubka v Nuslích. — M i st n odbor českoslovanské obchodnické besedy v Karlíně pořádá dnes v neděli o 2 hod. odp. poučnou vycházku do nového pivovaru praž- ských sladků v Braníce. Schůzka o 3/442 u přístavu na Palackého nábřeží. P. t. obecenstvo se žádá o ho- jnou účast.

Nejtek Kubinek Bartušek Šindelář Klubcyklistus Král Holoubek Zpěvacký Konvikt Čechie Nusle Karlín Braník Palacký nábřeží Čechie Stones Stajgr

27 article Ochotnická divadla.

Ochotnická divadla. Z Besedy Záboj. V Bellevue dnes braje se Štechova veselohra »Třetí zvonění«. Začátek o pol osmé. — Lidové divadlo na Král. Vino- hradech. Dnes v neděli dne 11. listopadu pořádá dramatický odbor národní vzdělávácí besedy děl- nické »Komenský« na Král. Vinohradech jako VIII. představení v letoční sezoně v Národním domě vino- hradském »Majitel hutí« od Jiřího Ohneta. Začátek o 7. hod. večerní. Plesy. Ples spolku českých mediků v Praze koná se ve středu dne 13. února 1901 v sálech žofínských. Poněvadž je ples tento jediným a nej- vydatnějším stálým příjmem spolkovým, proto chce letos plesový výbor spolku, který vstupuje letos již do nového třicetiletí, odvésti z čistého výtěžku plesu dar důstojný třicetileté působnosti. Touto snahou veden, volil za protektora plesup. prof. dra. K. Pavlíka, řád. prof. české university a odborníka na slovo vzatého, kterýž také tuto čestnou funkci přijal. Zvaní ve všech čtvrtích praž- ských je v proudu a plesový výbor pevně doufá, že jeho nezištné snahy — ve prospěch podpůr. fondu »Purkyně« a knihovny spolkové — naleznou všude hojného ohlasu.

Štechův Král Komenský Ohnet profesor doktor K Pavlík Bellevue Vinohrady Praha ochotnický divadlo lidový divadlo národní dům vina spolek český medik

28 article

Pro nemajetné bezplatná porada lékařská na českých klinikách. Ve všeobecné nemocnici pražské: na klinic prof. Eiselta pro nemoci vnitřní od 9—11 hod. — na klinice prof. Maixnera pro nemoci vnilř ní od 9—10 hod., pro choroby krku a nosu od 4 do 5 hod., — na klinice prol. Maydla pro choroby ran- lékařské od 9—11 hod., — na klinice prof. Ja- novského pro nemoci kožní a příjičné od 9 do 10 dop. a 3—4 hod. odp., — na oční klinice prof. Schöbla od 8—10 a u téhož professora jako zem- ského očního lékaře od 2—3 hodin (mimo nedělea svátky) v Ječné ulici č. 25 nové, kde přijímají se též přihlášky k bezplatným operacím v zemském opera- čním ústavu, — na klinice prof. Pavlíka pro nemoci ženské denně od 9—10 hod., — na klinice prol Kauímanna pro choroby ušní, nosní a hrta- nové denně od 8—10 hod. dopol., — na klinice vlád. rady prof. dra. Schwinga pro nemoci novo- rozenců a kojenců denně od 2—3 hod. v če- ském oddělení zemského nalezince u Karlova č. 8. na české psychiatrické klinice prol. Kuffnera v zemském ústavu pro choromyslné pro choroby du- ševní a nervové denně od 9.—11 hod. dopol. mimo neděle a svátky jen na průkaz nemajetnosti. V české universitní poliklinlce ve Vodičkově ulici v domě »U Hopfenštoků« v čísle 6 nové udnlí se bezplatně rada lékařská: Pro nemoci všehodruhu (prof. dr. J. Thomay e r) ve všední dny od 1—3 hod. odpol. — Pro nemoci chirurgické (docent dr. Kukula) ve všední dny od 8—10 hod. ráno. — Pro nemoci oční (prof. dr. J. Deyl) ve všední dny od půl 11. do půl 12. hod. dopol. — Pro nemoci dětské (doc. dr.

profesor Eiselt Maixner Maydl Schöbl Pavlík doktor Kuffner J Thomay Kukula J Deyl docent Karlov č Vodičkův ulice U Hopfenštok v dům

29 article

K. Švehla) ve všední dny od 3—4 hod. odpol. — Pro nemoci ženské (dr. J. Franta) v úterý, ve čtvrtek a sobotu od 8 do půl 10 hod. dopol. — Pr choroby zubní (prof. dr. Ed. Nesse!) denně mimo neděle a sválky, a to: pro zasazování zubů od 2—4 hodin, tahání a plombování zubů od 4—e hod. odpoledne. — Případné operace vykonávají se zdarma. Pražští chudí obdrží na stvrzenku od otce chudých z příslušné čtvrti a studující na lístek z Krombholzova nadání i léky zdarma.

K Švehla doktor Franta profesor Ed Krombholzův Ness

30 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Školní rada zemská. Ve schůzi českého odboru školní zemské rady 30. října učiněna nsne- sení: Povoleno v zásadě zřízení chlap. a divčí školy měšť. v Sadské (šk. okr. poděbradský). Zřízení chlap školy měšt. v Bělohradě (šk. okr. jičínský) povolens

Sadská Bělohrad