Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY.

3

11. listopadu 1900. Číslo 312.

4 article

slezské jsou specialitou školství českého. Ve Slezsku máme české školy dle jmena, nikoliv české duchem. Na školství slezském leží těžké žernovy, které dusí každý vzmach po osvobo- zení aspoň částečném. Měšťanských škol českých ve Slezsku vůbec není. V Polské Ostravě chtěli zříditi školu měšťanskou, ale — nesměli. Odborných škol postrádáme úplně, až na jednu hospodářskou školu v Opavě. Jediné střední škole české ve Slezsku — gymnasiu opavskému, založenému a vydržovanému Ústřední Matie školskou od roku 1883, dostalo se před dvěma roky té »milosti«, že bylo postátněno. Vše, co má býti ve Slezsku oporou a po silou českého živlu, je v zárodcích deptáno žárlivými Němci. Vědouce, že škola byla by Slezsku českému první a základní pomocí k se- sílení a uvědomění, staví, podporováni jsouce vládní spravedlností, na všech stranách rozkvětu a zvelebení českého školství ve Slezsku v cestu balvany, s nimiž jest se lopotiti. Hlavní vadou je, že nemá Slezsko učítelského ústavu českého; ten by pomohl z té kulturní bídy nesmírně dal by nám zcela jiné síly učitelské, než jaké vycházejí z ústavů německých v Opavě a v T- šíně. »Jsou v učitelstvu slezském, působícím na školách českých, v obeích českých, jednotlivei a to četní, u níchž nedostatečné vzdělání vústavů slezských přinesené nejen nevede k ná- pravě, naopak mělo ještě nepříznivý, neblahý vliv na celé smýšlení jejich a to ve směru od- rodileckém a prospěchářském«. Zdatnost obee- ných škol s takovými učiteli je patrna. Objas- ňovat netřeba asi ničeho; domyslíte si vše.

Němec Slezsko Slezsko Ostrava Opava Tšína

5 article

Mluvit o utrakvismu na paedagogiu opavském je při nejmenším směšnost. Dvě tři hodiny vy- učování češtině pro české kandidáty je hotovou nullou, Jaká pak může býti kvalifikace učitele z ústavu toho pro české školy slezské!!? Ne- mluvíme ani o tom, že na českých školách slezských najdete síly učitelské beze vší kvalif- kace pro školy ty !!1i A což jiné ústavy potřebné ! ? Dívčí škola, reálky, školy obchodní a průmyslové ! Není jich, ale je jich potřebí! Obchodní školy jsou ve Slezsku 4; Čechové nemají ani jedné ! Řemesl nických škol mají Němci 18, Češi — jednu vydržuje ji Matice opavská. Tento černý obraz nevolá, nýbrž křičí, b řve o pomoc, o pomoc neodkladnou. Dejte Slezsku český ústav učitelský, a dáte mu ne- smírně mnoho: dáte mu dobré sily učitelské. pozvednete úroveň slezské školy obecné, Slezsku dáte uvědomělé Čechy. Bude méně chladnest národní, méně bezcharakternosti, nebude mezi Čechy slezskými germanofilů, slovem: zrefor- mujete a posílite český živel ve Slezsku. Poznáváte tu slezskou ubohost ? Kdo pozná a pochopí, v tom probudí se láska,a z lásky činy. Cheete pomoci Slezsku ? Co k tomu třeba Jenom tolik, aby si lidé ve chvíli opravdové vůle kčinu řekli tak z plna srdce, z plné duše a z plného přesvědčení upřímně: »Chceme !le Slezskému školství českému musí býti zpo moženo, zpomoženo neodkladně. Čechové! Mo ravané! pořádejte slezské sbírky pro Ústřední Matici školskou, která jest odhodlána účinně se starati o školství slezské. Všestrannou organisaei ať se rozproudí sbírky ty po všech krajích če ských, ať se zřizuji místní odbory Ústřední Matice školské, kde jich dosud není, které nech skytají Matici vydatný a trvalý zdroj příjmů ze jmena pro školy slezské. Není zbyti! Slezsko volá o pomoc, o pomo neodkladnou!

Čecho Němec Čech Slezsko Čechy

6 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Udál se následující případ. V po- ledním čísle včerejším přinesli jsme zprávu o soudním adjunktovi, jenž nevyhověv roz- kazu představeným vrchním úřadem mu da- němu, aby ve vnitřní úřadování jako úřadní řeč zavedl němčinu, na tom trval, aby mu oznámen byl onen paragraf zákona, ktery cos podobného nařizuje. Jako protějšek k tomuto obrázku uvádíme následující: Tyto dny svoláni byli všichni předsedové jedno- tlivých senátů zdejšího c. k. zemského soudu civilního oddělení k zvláštnímu sezení. konanému za předsednictví presidenta pana dra. Pallyho, kdež jim bylo oznámeno, že při veškerém úřadním jakémkoliv jednání vnitřním pouze a jedině němčiny jako řeči úřadní užívati dlužno. Všechny poukazy (t. zv. videat) ať výpravně či jakému- koliv jinému výkonnému a pomocnému or- gánu psány býti mají německy, všechna korrespondence úřadů mezi sebou má byti německá, protokoly poradní a porada sama i o kusech českých díti se musí ně- mecky, ba i na intimátech, kterým se úřadům první stolice oznamuje rozhodnutí soudu od- volacího či rekursního musí býti adresaa dodatek (o tomto rozhodnutí dává se c. k. okresnímu soudu věděti atd.) německý. Tomuto sezení obcovali všichni předsedové senátu — až na jednoho, který právě za- sedal při jiném líčení — nikdo z nich ne- opřel se tomuto ustanovení, kterým i samo nařízení Pražákovo se oklesťuje, naopak hned druhy den na to objevila se poznámka o hla- sování, kterou se opatřují všechny küsy se- nátní, na všech kusech německá. O tomto usnesení nedostalo se nikomu z ostatních členů sborového soudu žádné písemné in- timace, předsedům senátů bylo prostě ulo- ženo, aby to ústně ostatním členům ozná- mili. Registrujeme prozatím, avšak vrátíme se ještě k této věci.

Pražákův

7 article

— Se zvláštní pochoutkou uveřejňuj německé listy dopis petrohradského »Ruského Severu«, v němž korrespondent číní z Hilsne- rova procesu reflexe na kulturní poměry v Če- chách. Víme, kým jsou bohužel ruské listy obsluhovány a nedivíme se také tomuto ruskému hlasu, který již proto tak podivně se výjímá, že pochází ze země, kde, jak známo, se židy nezachází se tak jako s máslem. Obviňuje-li ale pisatel dopisu do »Rusk. Severu« šmahem lid český ze středověké zatemnělosti a z příšer- ného náboženského fanatismu, dokazuje tím pouze, že nikdy v Čechách nebyl a že li český naprosto mu je neznámý. Byla-li kde domovem snášelivost náboženská, bylo to v Če- chách. Vždyť právě vlasť naše to byla, v niž poprvé vzplanula pochodeň s vlo boldy s vě- domí. U nás — pokud jde o lid — věru každému je volno dle své facony býti spasenu zde v této zemi nelíší se Jehova židů od Ho- spodina katolíků a evangeliků. Že lid náš ži- dům nakloněn není, je přirozeno, když se uváží, že obrovská většina jejich staví se v cestu naším snahám národním a že v nepřátelstv k nám závodí s nejrozhodnějšími národními odpůrci našimi, jakkoli vystupovati proti nám nejmenší mají příčiny.

Severa Hilsne Rusk Čechy

8 article

— Lidové české divadlo v Praze. Z neobyčejně živého účastenství konána byla 9. t. m. schůze podílníků Lidového divadla. P uvítání p. prof. Stoklasou, který za vše- obecného souhlasu konstatoval, že potěšitelný ruch v této otázce valnou měrou vzrostl práve upisováním stozlatových podílů, podal pan Václav Štech zevrubnou zprávu o stavu této otázky, která nabyla akutnosti nejenom s ohl - dem na umělecký význam, ale i pro důležitos svou pro pražské poměry naše, jakož i pro ná- rodní naši posici. V referátu svém zmínils řečník o tom, jakým způsobem byly opatřeny informace a které cesty mohou vésti k nejrych- lejšímu rozřešení. Družstvo Národního divadla má vedle 50.000 zl. svých podílů i kapitál 35.000 zl., který je na stavbu nového divadla určen. Sbor pro zřízení Nár. divadla má mimo jakousi hotovost povolení na loterní podnik, jenž do roka může jistě vynésti alespoň 50.000 zlatých. Stozlatových podílů je upsáno skoro již dvě stě. Spojení těchto tří organisaěních bodů může celé akci jen prospěti. Podilník přibude jistě ještě značný počet, vždyť denně množí se téměř bez agitace. Za předsedání p.

profesor Stoklasa Štech Stozlatový Podilník český divadlo v Praga lidový divadlo národní divadlo nový divadlo

9 article

dra. Riegra konají delegáti jmenovanýcht středisk porady o tom, kterak by se nejrychleji mohlo přikročiti ke stavbě, získávají se infor- mace a opatřují se potřebná data. Dnešní vý- sledek porad vzbuzuje nejlepší naděje. Podaří-li se, že-se nalezne vhodný způsob pro spojení uvedených tří sborů a přidruži-li se ješti všichni přátelé myšlenky, pak Praha vykoná také jistě svou povinnost a do roka budese moci pak přikročiti k položení základů. Referát, kterým upozorněno bylo i na všechna vhodná místa pro novou budovu, zakončil p. Štech ná- hledem, že by místo titulů! »druhé« nebo »lidové« divadlo měl projektovaný dům již nyní jmenován býti Tylovým divadlem, čímž by se všem námítkám nejlépe odpomohlo.

Riegr Štech Praha Tylův divadlo

10 article

Ovšem poznamenal, že právo k pojmenování projektované budovy bez souhlasu všech povo- laných činitelů naše sdružení si neosobuje. Po živé debatě, jíž se zúčastnili pp. řed. T ur- novský, obchodník Cink, obchodník K ři- kava, spisovatel Červenka, red. A nýž. řed. Suk a j. schváleno, aby sbor podilníků v poradách s Družstvem Nár. divadla zastupo- vali pp. Stoklasa, Štech a JUDr. No- vák, jenž mimo to zvolen za delegáta pro po- rady právních zástupců jmenovaných sborů. Pak zvolen komitét pro připravné práce, v němž zasedají pp.: Jul. Stoklasa, předseda, v Štech a JUDr. Novák, náměstkové, Jan Červenka, jednatel, H. Vopálka, po- kladník, A. Kirschbaum, zapisovatel, red. Anýž, architekt Balšánek, stavitel Da- hinter, velkoobchodník Herschma nn, obchodník Joza Papež, architekt Sochor, MUDr. Škorpil, velkostatkář Tocks ťejn, řed. Turnovský a prof. dr. Veselík. — Minulá schůze výboru Ústřední Matice školské byla neobyčnjně pohnutá.

Cink Suk Stoklasa Štech JUDr Jula Novák Červenka H Vopálka A Kirschbaum Anýž Balšánek Joza Papež Sochor MUDr Škorpil Tocks profesor doktor Veselík Turnovská národní T ur Herschma NN

11 article

Když starosta Ú. M. Š. schůzí zahájil, přihlásil se ke slovu pokladník pan Müldner a líčil stav financí matičních koncem měsíce října, dle něhož pokladna matiční za prvních 10 měsíců vydal 462.562 K 73 h a přijala pouze 326.831 k 31 h; jest tedy nepoměr mezi příjmem a vy- dáním 135.731 K 42 h. Loňského roku za stejnou dobu bylo přijato 375.610 K 12 h. tedy skoro o 40.000 K více, vydáno však bylo pouze 441.984 K, proti letošnímu roku o 21.000 K méně a přece loňského roku rovnováha v pří- jmech matičních jen s námahou byla udržena. Zároveň žádal pokladník, aby ihned stalo se usnesení o tom, jak se mají opatřiti hotovosti pro nejbližší dobu, jelikož hrozi nebezpečí, že posavadní úvěr na reservní fond bude vyčerpán, načež přijat návrh, aby byla svolána za tím účelem mimořádná schůze výboru, která by se pouze o tomto předmětu radila na základě zpráv a pomůcek, jež do té doby mají býti opatřeny. O celé věci rozpředla se živá a dlouhá debatta, ve které bylo uvažováno o příčinách tohoto zjevu. Někteří řečníci poukazovali k tomu, ž největší část Svatováclavského daru, zejmena z venkova, není odvedena, ba že jsou okresy ze kterých pouze několik málo obcí doposud Svatováclavský dar poslalo a že odbory hoto- vosti své posílají většinou až ku konci roku.

Ú M Š Müldner

12 article

Naproti tomu uváděno, co přičíati na vrub ho spodářské tísně a množství sbírek podružného významu, kterými se fondy Ú. M. Š. a obran- ných jednot oslabují. K tomu třeba připome nouti, že činnost Ústřední Matice školské po slední dobou jest tak obsáhlá, jako nikdy před tím a že právě v nynější době naprosto nelze činnost tuto omeziti, jak správně vylíčeno v výroční zprávě z roku loňského — kde vý- slovně se praví: »Jsou školy matiční výmluv- ným svědectvím síly, počtu i života českých menšin a nejlepším pojítkem jejich s národem. Pád školy matiční neznamenal by jen bolestnou ránu vlastním rodákům, ale také ztrátu a škodu nenahraditelnou pro celý národ.« A správně bylo řečeno ve schůzi výboru, že všichni pří- slušníci národa musí býti upozorněni, aby právě v tomto okamžiku konali k Matici svou povin- nost. Jak se předpokládati dá, byla celá řada žádostí za podpory a za zřízení škol nových poodložena. Ke zprávě o schůzi výboru připo- jujeme ještě jen tolik: Jest to neuvěřitelno, ale bohužel pravda. Našli se o sv. Václavě také Čechově, kteří majíce přispěti nějakou korunkou Ústřední Matici školské, vymlouvají se, že pod- porují účely pouze lidumilně, nikoli však snahy štváčské, jako by dobrodiní poskytované če- skému dítěti, ode všech veřejných orgánů za- nedbanému, neby lo dosti lidumilným. Výmluvy takové jsou přiliš průzračně a nejapné, než aby jim kdo věřil. Ať řekne každý, koho se věc týká, že pro lesklou uniformu anebo ohledy na německé přátelství, nebo dokonce ze skrhlictví se národní povinnosti vyhýbá. Bude to aspoň upřímné. My pak pravíme: kdo není s námi, je proti nám a těm, kdož cíti se syny českého národa, nebráni nic, ať jsou již v jakémkolie

Ú M Š Čechův

13 article

postavení, aby přispěli Ústřední Matici školsk — třeba anonymně- — Osobní. MUDr. Otakar Janota, měst okres. lékař přesídlil do Žitné ulice č. 27 n. — Státní zkoušce z oboru klavírní hry, harmonie, z dějin hudby a paedagogiky podrobila se slečna Anna Matoušova ze Smíchova, bývalá žákyně mistra Karla ze Slavkovských a složila ji s velmi dobrým prospěchem, čimž nabyla práva vyučovati předmětu tomu na školách středních a učitelských. — Pan Josef Němec, městský inženýr v Libni, složi u místodržitelství v Praze dne 10. t. m. zkoušky jako aut. civ. geometr. — Pan Eugen Rutte, dosu notář v Hořovicích, bývalý dlouholetý substitu zesnulého noláře dra. Pravoslava Trojana, jmenován byl nástupcem c. k. notáře Ed. Hlavy a olevř zejtra dne 12. listopadu svou kancelář na Václavském nám. č. 23 n., v domě knihkupce pana Ad. Stýbln v I. poschodí. — Rodinné zprávy. Slečna Ada Krössin- gova a p. JUDr. Otto Pílanzer, advokát v Praze slavili sňatek svůj dne 10. lištopadu t. r. v chrámu sv. Vojtěcha v Praze. — Slč. Olga Wellnero v a p. JUDr. Maxmilian Závesky slavili sňatei svůj včera dne 10. listopadu o 1/812. hod. dopol v chrámu u sv. Jindřicha v Praze. — Jmenování. Docentem dějin umění v kníž arc. semináři v Praze jmenován byl právě dr. Ant Podlaha. Přednášky ty konal dosud po 20 plnýeh let msgr. Ford. J. Lehner, jenž vzdal so tohot úřadu, chtěje věnovati se „cele monumentálnímu svému dílu »Dějiny umění v Čechách«, jež nákladen »Unie« co nejdříve vydávati započne.

MUDr Janota Anna Matoušův Karel Josef Němec Rutt Trojan Ada JUDr Pílanzer svatý . Vojtěch Wellnero Záveska svatý . Jindřich doktor Podlaha Ford J Lehner Žitná ulice Smíchov Libeň Praha Hořovice Václavský já Čechy Ada Krössin

14 article

— Jos. Srnec mrtev. V sobotu dne 10. t.m o 11. hod. dopolední zesnul v Karlfně po dlouhé trapné nemoci velkoobchodník a majitel realit, dlouho letý člen obecního zastupitelstva, místní školní rady okresního výboru, býv. náměstek starosty karlínského čestný měšťan karlínský ald. pan cís. rada Jos Srnec. Jako na slovo vzatý obchodník i jako obě lavý podporovatel všech vlasteneckých podniků šlechetný lidumil zaujímal Jos. Srnec v občanstvu karlínském místo vynikající. Narodil se 18. ledna 1830 v Kozovazech u Čes. Brodu. Poněvadž už v mládí jevil vřelý zájem ke stavu obchodnímu, dal jej rodiče po odbytých školách obecných dne 1. října 1845 na kupectví. Po vyučení se zaměstnán byl v rozličných závodech v Praze i ve Vídni, načež dne 5. října 1855 zařídil si vlastní obchod v Karlíně Vrozenou přičinlivostí a šetrnosti domohl se v ně kolika letech slušného jmění, tak že již v roce 196k mohl přikročiti k založení svého závodu zasilatel- ského, jenž rychle v té míře zkvetl, že řadí se čestně ku předním závodům toho druhu nejen ve vlasti naší ale i v celé říši rakouské a že jmeno jeho chvalné pověsti i v cizině se těší. Vedle závodu svěho vě noval Jos. Srnec cenné svoje zkušenosti a síly zá jmům veřejným. Působilť velice platně a záslužně ve prospěch vyšších redlných škol v Karlíně a od le šedesátých byl horlivým podporovatelem snah pro vystavění chrámu sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně.

Srnec Cyrill Jos Kozovazy Čes . Brod Praha Vídeň Karlín obecní zastupitelstvo okresní výbor

15 article

Rovněž záslužně účasten byl roku 1863 při založen Občanské záložny karlínské, byl členem výboru jejího a prvním jejím pokladníkem a po mnoho le jejím místopředsedou. Jeho spolupůsobením zkveti vlastenecký tento závod peněžní do té míry, ze nálež dnes mezi nejprvnější ústavy toho druhu v zemích koruny české a jest zároveň výdatným a šiědrým podporovatelem oboru školství a veřejné humanity nejen v Karlíně, ale i v celé vlasti. Roku 1877 jme- nován byl Jos. Srnec přísedícím c. k. obchodníh soudu v Praze, kteroužto hodnost až do svého váž- ného ochuravění nepřetržitě platně zastával; r. 1879 zvolen byl usnesením sněmovním za náměstka ře dítele Zemské banky královatví českého; roku 188 jmenován byl censorem banky rakousko-uberské. D věrou spoluobčanů povolán byl do obecního zastupi telstva karlínského, kdež po 30 let záslužně působi zastávaje v této době po šest roků úřad náměstk starostova a jsa po dlouhou řadu let členem městské rady. Táž důvěra občanstva povolala jej i do zastu pitelstva okresního, do místní školní rady a do vý boru pokračovací průmyslové školy v Karlíně, kdež horlivou činností velkých zástuh si získal. Národn školství karlínské mělo v Jos. Srncoví upřímného příznivce a štědrého podporovatele. Založi! dvě na- dace pro žáky kupecké školy pokračovací, nadaci pr chudé žáky, vyšší roálky a nadaci pro chudé žáky

Jos Srnec Karlín Praha Jos

16 article

měšťanské školy chlapecké. Podporován svou šle chetnou chotí, vykonal jako pravý lidumil beze vš veřejné okázalosti nesčetné skutky dobročinné, Z veškeré skutky jeho vlastenecké obětavosti a šle chetné lidumilnosti dostalo Jos. Srncovi nejvyššího vyznamenání občanského. Bylť r. 1893 jednomysl ným snesením obecního zastupitelstva jmenován čest ným měšťanem obce karlínské. Jeho záslužná čin nost na poli veřejné humanity i v oborech autonomi místní zůstane městu Karlinu i všem, kdož šlechet ných jeho snah účastnými byli, v blahé a trvale paměti. Budiž mu země lehka. — Pohřeb koná se v úterý dne 13. listopadu o 3. hod. odpol. z chrámu sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně. Úmrtí. V Král. Městci zemřel v pátek o 1/211. hod. v noci po dlouhém, těžkém utrpení následkem vady srdeční, tamější ředitel cukrovaru Karel Náprstek v nejlepším mužném věku 43 det.

Srnec Karlin Cyrill Král Náprstek Karlín Městec

17 article

Zesnulý byl vzorný charakter, vlastenec nadšenýa nezištný a po celý život věrný přívrženec strany svobodomyslné. Pro svoji milou, společenskou po vahu, znám a milován byl veškerým občanstvem, takže ztráta jeho pro město jest přetrpkou. Zasedal v obecním zastupitelstvu a byl členem všech místních spolků, které podporoval ze všech sil svých. Mát největší zásluhu o postavení místní »Sokolovnye a také podporovatelem jednoty byl největším. Pobřeb zesnulého koná so v pondělí dne 12. listopadu o 11. hod. dopol. na hřbitov králové-městecký. Dl zásad zesnulého usnesli se přátelé jeho, místo po- hřebního věnce doporučiti známým a ctitelům jeho, darovati peněžitý příspěvek »Ústřední Matici školské«, aneb tělocv. jednotě »Sokol« ve prospěch Sokolovny v Králové Městci, čímž nejlépe památka jeho uctěna bude. — Včera o 7. hodině večerní skonal zde ve stáří 65 let po delší nemoci v nejširších kruzích na šich všeobecné vážnosti se těšící Pavel Kuzmá- ny, bývalý ředitel Živnostenské banky pro Čechy

Pavel Městec Čechy Sokol živnostenský banka

18 article

Moravu. Žesnulý, rodem z Baňské Bystřice na Slo- vensku, byl synem dra. Kuzmányho, buditele národa slovenského, náležel mezi přední české finančníky byl jedním z nejzasloužilejších zakladatelů předního peněžního ústavu našeho, Živnost. banky, jejímž prv- ním ředitelem byl od její založení až do 1874. Vzdav se pro churavost vedení ústavu, jemuž prokázal služby neocenitelné a k jehož rozkvětu přispěl v míř veliké, věnoval se literatuře, přispívaje do různých českých časopisů, zvláště do » Politik«, jakož i téměř do všech listů slovenských, zejmena do »Národních Novin« a »Pohladů«. Zesnulý byl muž vysoké intel ligence, širokého rozhledu, znatel téměř všech jazyků slovanských, vlastenec upřímný a obětavý a téšil se všeohecně úctě jak v naší české společnosti, tak u bratrského národa Slováků, který ztrácí v zemře- lém štědrého a obětavého podporovatele svých ná- rodních snah. Čestná paměť jeho památce

Kuzmány Pohlad Slovák Morava Baňský Bystřice St národní novina

19 article

— Pohřeb pana Viléma Čermáka, bývalého mistra zámečnického v Praze, konal se včera odpo- ledne za hojného účastenství z kostela u sv. Vej- těcha. Tam v průčelí hlavní lodi na vysokém kala- falku spočívala rakev s tělesnými ostatky zesnulého. ozdobená exotickými květinami a ozářená několika řadami svícl. Špaltr před katafalkem tvořili členové granátnického sboru. Mezi pohřebními obřady, ktere vykonal farář P. Janata za assistence dvou kněží, za- pěli zpěváci na kůru smuteční sbory »Zmírni žalea »Salve regina«. Před katafalkem položeno bylo mnobo věnců a palmových kytic, jež věnovali zejmena ro- diny Čermákova z Petrovaradína, Čermákova z Prahy Vejvarova, Em. a Ter. Cellarovi, prof. Béda Vysoko a j. Mezi smutečními hosty nalézali se mimo jiné pp. posl. Březnovský, vrchní komisaři Vobořil a F houn, obecní starší Fatka, Hud). Červený, dále pp dr. Zítek, assistent Lenner, nadporučík Poniatovski red. setník Blažek, setník granátnického sboru pan Hroděj, soukromníci pp. Cellar a Nitsch, mlynáři pp Červenka a Trnka, Keřlík, Eiba a j. Průvod pohřebn zahájilo oddělení sboru granátnického s kapelou, je hož členem zesnulý byl od roku 1868. Podél rakve tvořili pohyblivý špalír granátníci a zřízenci pohřeb ního ústavu p. Fuchse z Betlemského náměstí. Prů vod ubíral se Vojtěšskou, Smetanovou a Uršulinsko ulicí, Ferdinandskou třídou a Václavským náměstím kde rakev byla ještě jednou vykropena, sbor granát- nický vzdal čest dlouholetému svému členu, načež byly tělesné ostatky odvezeny na olšanský hřhitov ku věčnému a klidněmu odpočinku.

Čermák Vej P Janata Čermákův Vejvarův em Cellar profesor Béda Březnovská Vobořil Fatka Hud Červená doktor Zítek Lenner Poniatovski Blažek Hroděj Nitsch Trnka Keřlík Eib Fuchs Smetanův Praha Petrovaradín Betlemský náměstí Uršulinsko ulice Ferdinandska třída Václavský náměstí Olšanský Salve regina page Červenka

20 article

— Zachování starého rázu Prahy, zejmen pak umělecky a historicky cenných památek, bylo opětně předmětem zajímavé debaty v páteční schůze Spolku architektův a inženýrů. Rozhovor, jehož zúčastnili se pp.: vrch. inž. Smrček, prof. Koula chéř inž. Pelikán., arch. Balšánek, dr. Lub. Jeřábek inž. Čížek, arch. Štěrba, spisovatel Mrštík, arch Martin a cís. rada Jahn, jakkoli trval až do 1/211. hod noční, stopován byl s nejživější účastí neobyčejně četně shromážděných interessentů z kruhů odcorných i uměleckých. Debala přinesla mnoho zajímavých detailů a vrhla ostré světlo na způsob, jakým z oby- čejných frásí, pronesených při voličských schůzích do obecního zastupitelstva, vytvořují se velké otázky pražské. Většina řečníků přesvědčivými důvody poukazovala k tomu, jak mylným jest názor, že ši- roké ulice a síť tramwayová musí povznéstí blahobyi obyvatelů té které čtvrti. Právě opak jest pravdou, jak dobře vidět v ulicí Melantrichově, Celetně, Karlově atď. Že staré domy jsou po většině nečistě, jest sic pravda, nelze však upřiti správnosti poukazu, že ne- čistotu nedělají domy, nýbrž lidé a ž kdyby do těch našich starých domů nastěhováni byl

Ing profesor Koula Pelikán Balšánek doktor Luba Jeřábek Štěrba Mrštík Martin Jahn Melantrichův Praha Karlov atďarsko

21 article

Holanďané, byly by domy ty stejně čisté jako jsou v Nardenu a Amsterodamu. Smutným dokladem toho jest i okolnost, že celé bloky nově postavených domů na pozemcích u býv. Slepé brány již nyn volají po assanaci. — Správně bylo též pouká- záno na to, že nesmí se klásti snad jen váha na zachování jednotlivých domů, nýbrž na zacho- vání rázu celých partii. Odbourá-li se z řady památných budov některá méně cenná, ztratí přiro- zeně i ostatní na ceně a jest docela možno, že by po čase ze zbývajících budov opět některá méně cenná se dala na pospas a na konec by ani ta nejcennější památka neobstála proto, že by do změněného okoll se naprosto nehodila. Že dá se zachovati ráz města i ulic, vidno nejlépe v Norimberce, a obchodnící i živ- nostníci tamější ší ani nepřejí širokých a rovných ulie poněvadž blahobyt jejich zkvětá zdárně v úzkýc ulicích, plných výběžků a rohů. Rovněž není rozumn odstraňovati tržiště z menších náměstí. Neděje sej tak ani v Paříži, ani v Londýně, kdež po ulicích možno všechny domácí potřeby nakoupiti, zruší-li se tržiště zdraží se vše, poněvadž prodavači musí najmout samostatné krámy. Střední třídy pak tím jsou z vnitř ního města vyháněny do předměstí. S povděkem při jato bylo na vědomí ujištění pana chef inženýro Pelikána, ředitele elektrických dráh, že naprosto jes bezdůvodnou obava, že by některým projektovaným liniím tramwayovým padnouti za oběť musil y umělecké neb historické budovy. Nynější rozměry ulic prý všude úplně postačí. — Též upozornění pana vrchního in- ženýra Smrčka, že by nasypání ostrova Kampy zřízení vysokého nábřeží na levémi břehu Vltavy vedle zničení světoznámého nádherného pohledu na

Holanďan Pelikán Smrčka Amsterodam Norimberk malý náměstí Paříž Londýn Kampa Vltava

22 article

Hradčany mělo i ten následek, že by Karlův most při nejbližší povodni neodvratně vy. dán byl zkáze, vyvolalo tím větší pozornost, že doloženo bylo nepochybnými výpočty. — Poukázáno ještě na usnesení mezinárodního sjezdu architekt v Paříži, kde vyslovena myšlenka, že zájem pro pa- mátky nutno pěstovati již ve školách, vysloveno po- litování, že snaby zastanců Staré Prahy poškozeny projevem jednoho z členů soupisné komise více, nek všemi laiky v městské radě dohromady, načež jedno- myslně přijala následující resoluce, navržená panem professorem Koulou: Při chystané regulaci Male strany jest nejdůležitější a nespornou věcí zach vali krásný a světoznámý pohled z pra- vého břehu Vltavy na královský hrad, odkaz to minulých věků, který rušiti bylo by bří- chem. Tomu se má každý jiný zájem podříditi spolek doufá, že se tak i stane tím spíše, jelikož se vše provésti dá, aniž by se zanedbaly zájmy komu- nikační a hygienické. Z tohoto požadavku plynou ostatní samy sebou, jako je: zachování celý ch význačných partií v nynějším jejich tvarua případné vedení nových čar komunikačních, tak ab se celkové seskupení Malé strany zachovalo. Sem patří i provedení novostaveb takovým způsobem, aby k okoli svému přiléhaly a charakteristiku jeho neru- šily, na kteroužto okolnost sluší zvláštní důraz po ložiti. K pojištění hmotné stránky majitelů jednolli vých starých cenných památek je zapotřebí součin- nosti země i státu a navrhuje schůze, aby se v příčině té se strany městské rady a sněmu ihne zahájilo vyjednávání.

Koula Hradčany Paříž Praha Vltava královský hrad Karlův most

23 article

— Stipendia pro právníky a mediky Z městských universitních stipendií pražských nprázd nila se dvě stipendia s požitkem po 250 zl. ročně. určená pro posluchače fakulty právnické a dvě sti- dendia po 250 zl. ročně pro posluchače fakulty lé- kařské české university v Praze. Studující, kteřiž se o ně ucházeti chtějí, nechť žádosti své vlastní rukou psané opatří doklady: vypsáním dosavadního běhu svého života (curriculum vitac): vysvědčením o ma- turitní zkoušce, kterou podsloupili na veřejném gymna- siu s vyučovacím jazykem českým; průkazem, že ja- kožto řádní posluchači zapsání jsou na české fakultě právnické neb lékařské; vysvědčením o zkouškách kolloquiích, jimž se na fakultě posud podrobili; le- gálním vysvědčením o nemajetnosti své i svých ro dičů, které musí býti opatřeno podpisem úřadu obee- ního, farního, knihovního a politického. Zároveř mají uchazeči v žádosti své udati, požívají-li již ja- kého stipendia a zdali jednoroční činnou službu vo- jenskou již odbyli, po případě, kdy ji nastoupí. Po- sluchačům prvního semestru, pokud na fakultě one ještě podrobiti se nemohli zkouškám, ze kterých by se přičinlivost i prospěch jejich na universitě posou- diti mohl, může býti stipendium jen tehdy uděleno. obstáli-li při zkoušce maturitní s vyznamenáním.

Praha

24 article

K posluchačům vyšších semastrů se při udělování stipendií jen tehda zření míti může, kolloquovali-li aspoň z hlavních předmětů s vyznamenáním, jsou-li na právnické fakultě v ročníku, do něhož je možné zapsati se teprve po odbytě státní zkoušce jen tehda. jestliže při zkoušce této aspoň z části obstáli s vy- znamenáním a k posluchačům vyšších semestrů na fakultě lékařské, obstáli-li při zkouškách předběžných neh při I. rigorosu aspoň z části s vyznamenáním Stipendium udělí se na všecku ostatní zákonitou dobu fakultního studia, jež studující pěstoval v čas, kdy stipendium obdržel. Po dobu činné jednoroční služby vojenské se sice stipendium nevyplácí, zůstane všal stipendistovi zachováno a bude opět k výplatě vyká- záno tehdy, až stipendista prokáže, že byl činné služby vojenské zúplna sproštěn a že studia svá na české fakultě právnické neb medicínské v Praze opět nastoupil. Žádosti nadepsány buďtež k radě městsk královského hlavního města Prahy a podány do prolo- kolu podacího na radnici staroměstské do 26. listo- padu 1900.

Praha

25 article

— Z oboru entomologie. Ve všech pře ních zemích evropských stávají četné spolky i spo- lečnosti, kteréž za účel mají (šířiti a podporovat znalost hmyzů vůbec. I u nás v Čechách stává již několik entomologických společností; než o členech jejich málo kdo ví, lím méně však o jednollivcích kteří soukromě vědu tuto pěstují a sbíráním hmyzu se zabývají. U nás sbírá se hmyz jen od student stva na středních školách; u starších již považuje se sbírání brouků neb motýlů za titěrné. To je pří- činou, že entomologů v Čechách málo, a ti kdo jsou nevědí o sobě. Proto ku konci jmenovaný hodlá vy dali seznam entomologů celého světa a jest tudíž žádoucno, by též Čechy v něm čestně a četně zu stoupeny byly, Kdo tedy chce svoji úplnou adresu uveřejněnu miti (zdarma) v tomto sezhamu, udei zároveň, jaký hmyz kdo sbírá a přejeli si vyměňo- vati, pod adresou: Ag. V. Nezbeda, entomolog, Mělník Čechy. —Ukázky výher věcné loterie Národo pisného musea českoslovanského vystaveny

V Nezbeda Čechy Mělník Aga

26 article

jsou ve výkladní skříni knihkupectví Grosmana Svobody na Ferdinandově třídě a vábí k sobě stále hojně pozorovatelů. Především poutá pozornosta vzbuzuje obdiv velký olejový obraz Václava Jansy. představující pohled s Petřína na Hradčany s Malou stranou počátkem XVII. věku, na němž předveden moderním způsobem v celé životnosti historicky věrný pohled na hlavní část královské Prahy z doby před pohromou bělohorskou. Mistrným štětcem umělcovým znamenitě zachycena jest nálada, označující ne- blahou onu dobu: Petřín oděn jest v rezavém hávu podzimním — a nad Hradčany blíží se od západu podzimní bouře. Těžká, hrozivá mračna způsobuji sinné osvětlení — na celém obraze spočívá předtucha blížící se hrozné katastrofy . . . Také V. Amorton relief Mistra Jana Husa obrací k sobě pozornost představuje Mistra Jana na hranici, kácejícího se do plamenů; ve chvíli té snáší se k němu anděl a za- chycuje mučenníka pravdy. Z ostatních ukázek, poku mohly nalézti místa ve výkladu, uvádíme Jar. Špilla- rova chodského muže, štípajícího dříví. V. Trskův obraz »Řip« a prof. Jar. Věšína 1 akvarel a 1 olejo- malbu. — Losy loterie prodávají se pouze po 1 K Kancelář loterní nalezá se v Národopisném museu českoslovanském na Příkopě 12. — Alliance franoaise. První dychánek spol- kový pořádá se dne 20. listopadu v místnostech Umělecké Besedy. Na programu jest přednáška pana prof. Thiérota o nejnovějším románu G. Ohneta »La Ténébreuse«; po přednášce zapěje slč. Langova ně- kolik písní. Po vyčerpání programu podáván bude čaj. Členové nechť vykáží se členskými legit- macemi. — Hyglenická výstavka bude »Českou společností pro veřejné zdravotnictví« uspořádana koncem května r. 1901 u příležitosti III. sjezdu če- ských lékařů, přírodozpytců a matematiků v Praze.

Jansa V Amorton Hus Jan V Trskův Řip profesor Thiérota G Ohnet Langův Ferdinandov třída Petřín Hradčany Věšín Praha knihkupectví Grosman Svoboda Le Ténébreuse

27 article

Výstavka má obsahovati: novinky v oboru léčenía ošetřování nemocných, zařízení ústavů léčebných, modely, plány a p. ústavů humanitních, škol, budov veřejnýcb, obydli dělnických, diagramy atd., jakož příslušnou literaturu. Žádají se tudíž všechny korpo- race, jakož i jednotlivci, kteří by se jí zúčastniti chtěli, by přihlásili se u jednatele p. MUDr. V. Prei- ningra (Praha—I., Linhartské nám. č. 2 n.) Teprv dle přibližného účastenství rozhodne se o místě pro výstavu a o dalších podmínkách. Výbor spolku při- pomíná však výslovně, že nejedná se o nějakou veli- kou výstavu, nýbrž jedině o to, ukázati účastníkům sjezdu, co u nás asi v oboru hygieny soukroméi veřejné posud se vykonalo; proto podmínky pro vy- stavovatele budou nejmírnější. Konflskace. Dnešní číslo antisemitského časopisu »Českých Zájmů« bylo zabaveno a v míst- nostech redakčních vykonána policejní prohlídka. Vydavatelstvo uspořádá nové vydání. — Výstavy. Sbírky musea králov- ství českého jsou v nastalém období zimním otevřeny: Bezplatně v neděli od 9 do 12 hod. dopo- ledne a každou středu a sobotu od 1 do 4 hodin odpoledne; za vstupné 30 kr. za osobu v úterý od 9 hodin ráno do 1 hodiny odpoledne. Jen s průvodčím za vstupné 50 kr. za osobu ve středu, ve čtvrtek, v pátek a v sobotu od 9 do 12 hod. v poledne. Vstupenky lze obdržeti u vrátného. Čí tárna musejní bibliotéky jest přistupna kromě neděl a svátků každodenně od 8 hodin ráno do 1 hodiny odpoledne, jakož i každou středu a sobotu od3 do 6 hod. odpol. — III. Umělecká výsta v spolku »Manes« v Novoměstských sá- lech ve Vodičkově ulici. Dnes jest poslední neděle, neboť v pátek dne 16. listopadu budou síně výstavy zavřeny. V posledních dnech zakoupena plaketa

MUDr V Dei Praha linhartský já Vodičkův ulice

28 article

St. Suchardy po třetí, dekorativní vása L. Šalouna po čtvrté, dále čtvrtý lept J. Úprky a podobizna b- bičky (na zelené půdě) M. Svabinského. Výstav otevřena je od 9—5 hod. Vstupné 30 kr. — Vý- stava plakátů jest dnes v neděli přístupna od 11—4 hodin. V ostatní dny bude otevřena od 9— hodin. Vstupné obnáší 20 haléřů. Výstava uspořádána Českým obchodním museem nalézá se v sále Plodi- nové bursy (vchod ze Senovážné ulice) — Akademic pražského damekého od- boru Ústředni Matice školské, jež pořádán bude dne 17. t. m. v sálech žofínských, určila sv hudební program takto: I. Písně Josefiny Brdlíkove a) Připlute jazo (E. Krásnohorská), b) V lupení ptáče zapělo (Jos. V. Sládek), e) A ppasianats (Jar. Vrchli- cký). Zpívá paní Menari Trojanová, doprovází sleč. Marie Nedbalova. II. Smetana-Kaán: Má vlast. Fan tasie pro klavír. Hraje sleč. Maruška Chudobova. III. Arie Anežky ze »Dvou vdov« (Smetana). Because of thee (Berthold Tours). Zpívá paní Menari Troja- nová. Doprovází slečna M. Nedbalova.Živé obrazy, jež pečlivě připravují paní Hana Kvapilová, malíř pan Šimůnek a režiser pan Robert Polák, bude provázeti paní Hana Benoniová verši Karla Maška. Pánům knihkupcům Topičovi, Urbánkovi a Pospíšilovi byly právě dány zbývající lístky do prodeje: sedadla tí- zlatová jsou již vesměs rozebrána. Možno obdržeti dosud sedadla do sálu a na galerii po 2 zlatých sedadla do sálu po 1 zl. a konečně lístky k stání po 50 kr., jež platí zároveň již jako vstupenky pro pány k tanečnímu věnečku, který po vyčerpání progeamu akademii ukončí.

Suchard L Šaloun J Úprka M Svabinský Akademic jazo E Krásnohorská V Sládek Menari Trojanová Nedbalův Smetan Maruška Chudobův Arius Berthold Tours M Nedbalův Kvapilová Šimůnek Robert Polák Benoniová Mašek Urbánek Pospíšil St senovážný ulice Plodi Fana Menari Trója Josefin Brdlíkov a Because of thee

29 article

— Česká společnost pro raffinování petro- leje v Kolíně. Dovídáme se, že tento odbor prů- myslu, výhradně okupovaný živly nám a všemu če- skému nepřátelskými, dostane se do rukou českého obchodnictva, českého kapitálu. Z příčin národo- hospodářských pak zvláště lze myšlenku tuto — zařiditi českou společnost pro raffinování petroleje — s radostí vítati, aby nemusil český kapitál, fedrovaný českými činiteli, ustavičně přecházeti do rukou cizích, v nichž výtěžek, z transakce té plynoucí, též mizí. Zřízením této společnosti vyplněno též dávné přání českých obchodníků, aby emancipovali se od vý- robků cizích a obchodovali produktem českým, vý- robkem české práce, českého kapitálu. Již při zadá- vání ku povolení společností této kapitál z větší části od českých velkoobchodníků i kupců byl upsán, tak že tyto kruhy, jež právě výrobek umísťují, po většině v akci této jsou zastoupeny a po příkladu závodů jiných ke zdaru podniku nejvíce přispívati mohou. Jak se dovídáme, získán k řízení této nové raffinerie odborník zkušený, který v záv odech po- dobných po dlouhá léta s prospěchem působil; místo vhodné pro stavbu již vyhlédnuto a rovněž i pozemky zakoupeny. — Schůze koncessionářů pro zřízení České společností pro raffinování petroleje v Kolíně konala se ve čtvrtek v Praze »U Choděrů« i sděleno došlé povolení státní keczřízení této společnosti. Jednání konsortia o dalším nákupu nafty schváleno. — Zpráva časopisecků. »České úřadnické listy«, ústřední orgán státního úřadnictva českoslo- vanského, počnou od 1. ledna 1901 vycházeli jako týdenník.

Kolín Praha Český společnost U Choděra

30 article

— První vánoční stromek objevil se již včera ve výkladní skříni elektrických podniků král. hlav. města Prahy (»Stará rychta«) a zazářil plným jasem za večera. Jedním zapnutím vzplane 1500 ži- rovek různými barvami a střídavě mění se barvy. Zvláště velice pěkně vyjímají se řetězy, šnůry, zá- věsy ald. Vedení nalezá se uvnitř slabounkých vět- viček stromku. Kancelář elektrických podníků je ochotna, vydati průmyslníkům pokyny. Jak se nám sděluje, několik stromků s úplným zavedením byl již zakoupeno. Stromek, vystavený va výkladní skříni elektrických podniků a zazáří každého večera od 5. do 7. hod. večerní — Hodno následování. Pání kladenští ob- chodníci usnesli se na prosbu obchodních příruč před měsícem zavírati své obchody o již osmé hodině večerní a dne 8. října prvně své obchody v hodinu tuto zavřeli. — Dary. Hosté »u Fleků« věnovali za říjen t. r. Ústřední matici školské K 95.60, Národní jed- notě severočeské K 20.—, Národní jednoté pošu- mavské K 20.—, spolku »Vlasta« pro podporování chudé mládeže českých škol v Žatci K 20.— a Tře- benickým bojovníkům na noviny K 3.20; úhrnem K 158.60. — Vypsání ceny. Spolek c. k. poštovních a telegrafních výkonných úřadníků v Praze vy- pisuje 3 ceny: 100 K, 30 K a 20 K ve zlatě za nejlepší pojednání o sociálním postavení výkonného úřadnictva poštovního, jakož i o prostředcích, jakými stav tento povzněsti. Doba podání prací končí 30. dubnem 1901. Dojdou-li dvě stejně cenné práce, při- padne jim stejným dílem (a 50 K) cena první. Odhad »Krenova domu« na Velkém náměstí a převzetí jeho v majetek obce pražské, narazilo na nepředvídané překážky, takže nejmén půl roku bude trvati, než se expropriační tato zál

Vlasta Praha Žatec Velký náměstí spolek c Krenov dom