1
masthead
I1. srpna 1901.
2
masthead
Přiloha „Národlnichh Listu
6
article
Pokrokové hnuti v českém
učitelstvě.
Pokrokové hnuti v českém
učitelstvě.
Poznávání vnitřních nedostatkův obecného
školství na Moravě bylo provázeno v učitelstvě
podrážděností a trpkostí, kterou vyvolala re
akce, navedená se stran ústavácké a kleri
kální tím, že první chtěla školu obecnou osáh-
nouti za prostředek poněmčovací, druhá za ná
stroj kněžovlády. Obě tyto strany rušivě zasa-
hovaly v přirozený vývoj školy, jakož i jiné
strany politické působí tlak na učitelstvo,
druhdy pro jinaké smýšlení politické i proná-
sledovaně.
A přece je třeba učitelstvu především plne
svobody, nezkrácené volnosti, by mohto
výsledky svých zkušeností, svých prací, svých
výsledků zaznamenávati, roztřiďovati, zákony
z nich vyvozovati a to nejen ohledem učby
ale i ohledem výchovy. »Jedná se o to,
abychom nefoliko sebe pozorovali při práci, ale
abychom studovali také ditě; dívali se na
dítě nejen jako na předmět své činnosti, ale
také jako na subjekt, jako na tvora, jenž po
zákonech daných roste a se rozvijí, jenž po zá-
konech sobě daných na své okolí a na dráždidla
z toho okoli reaguje. Nejedná se jen o to,
s jakým výsledkem se potkáváme, když děti
učíme čísti a psáti, ale také o to, jaké jsou vý-
sledky našich melhod a našeho působení, když
z nich chceme učiniti užitečné členy národní
společnosti.«
Je třeba organisované činno st
výchovné, ke které však neslačí dogmatická
filosofie starých paedagogův, ale methoda po-
etivých zpytatelů přírodních, o zkušenosti,
kde tyto nestačí, o pokusy opřená.
obecný školství na Morava
7
article
Německá škola vychovatelská odepírá dětem
vzduch a pohyb, poznávání vlastní-
mi smysly, obcování vzájemně, nepřeje
společné výchově hochův a děvčat. Zvláště
v městech děti stále jen sedí ve vzduchu otrá-
veném, takže ochabují a porušují se tělesně a
propadají necudnostem a pohlavním neřestem.
Věda odhaluje příčiny a postup chorob
duševních, chorobnou paměť i vůli i úsobu,
vliv tělesných chorob na činnost duševní, takže
padá filosofle scholastická a herbartovská,a
s ní oprávněnost dosavadního dozoru
školního, jen svou neobmezenou bezmála vůli
za pramen vzorného vyučování a pravých
method považujícího.
Véda a umění paedagogiky musí prýštit
ze zkušenosti pracujícího učitelstva, jehož
práci a škole obecné vůbec musí dostati se o
naší inteligence oné pozornosti a uznání,
péče a starosti i ochrany, jako se stalo dosud
jen školám středním a vysokým — i Národní-
mu divadlu, i otázkám politickým i otázkám
hospodářským; inteligence naše musí bjil
učitelstvu záštitou, by jeho svoboda nebyla
tak všemi směry obmezována, jako děje se za
jeho smýšlení a jednání svobodomyslné a po-
krokové. Dnes je možno, by žádalo se na zem-
ské radě skolní, by byl v inspekci vzat a na-
pomenut učitel, jehož kandidatura do zemského
sněmu byla ohlášena; by s učitelem na udání
kněze — jednou v Čechách soudem okresním
Čechy
8
article
odsouzeného — zavádělo se bezdůvodné a bez-
výsledné vyšetřování disciplinární v době, kdy
učitel dotčený se uchází o lepší místo; jsou
školy, »kde se všechno strachem třese, ozvou-li
se na chodbě farářovy kroky; kde faráří kato-
lický učiteli zakazuje čísti takové listy, jak
jsou »Živa«, »Vesmír«, »Naše doba«, a neupo-
slechne-li učitel hned, definuje to jako urážku
své kněžské důstojnosti, nadřízených úřadů
církevních a světských, samé stolice papežského
a Jeho Veličenstva samého.« Tato na mnohých
místech vláda tmy připomíná dobu Liechten-
steinské novely školní, kdy vláda a národ upo
zorňován na učitelský »nihilismus a anarchis-
mus« s »podvratnou« činností, a žalován in-
spektor Hladík — zase bezdůvodně — že »za
učitele ustanovuje notorické neznabohy, aby vy-
chovávali lid nábožensky indiferentní, jenž by
se nebránil, až by jednou mladočešti poslanei
vyjednávali s Ruskem o zabrání těchto krajin« ().
I poslanci uvěřili, že učitelé píší » podvratné«
články do časopisku, za týden sotva 200 řádek
článkův obsahujícího, jejž »založila světová
moc ruská, aby podlamovala na Moravě kato-
lictví a rozšiřovala pravoslaví« ().
K neblahému vnitřnímu stavu školství
učitelstva přičinilo také příliš četné, málo
promyšleně, učelně, více nahodile než sou-
stavně I jednolně vedené časopisect v
učitelské.
Hladík
Rusko
Morava
9
article
Nespokojenost s nynějším stavem věci stále
hlasitěji ozývá se v učitelstvě i v náro dě,
jenž na nové škole obecně před 30 lety žádal
velmi mnoho a vidí, že toho nedokázala, an
v hospodářském, ani osvětném, ani v občanském
směru.
I jest potřebí, pečovati o zdárnější v ý v o
školy obecné, vývoj pokojný, pokračující jako
na př. vědy lékařské, o vývoj, opírající seo
z kušenosti pracujícího učitelstva, které by
ze všech tří zemí utvořilo za vyšší mo
Svaz, jemuž by národ svěřil samsprávu v
školských věcech a jenž by řešíl příslušné
otázky, s kterých se neosvědčily zemské porady
učitelské.
Svaz tento by se utvořil ze tři učitelských
spolkův ústředních, spolku professorů, důvěr-
níků škol vysokých, zástupcův umění a písem-
nictví i průmyslu. Výsledky úrad svých
osvětných a školských věcech, o jednotné škole
střední, o soustavné výchově řemeslného dorostu
o vzdělání dělnietva, o shodě práce mechanick
s vědeckou, o zjednání úcty a ceny každé práe
by předkládal Svaz v pamětních spisech mini
sterstvu a zastupitelstvům říškému a zemskému.
Aby mohl Svaz o zkušenosti učitelstva s
opírati a skutečným potřebám a určitým po
měrům hověti, musil by se zakládati na řád
ných pracích učitelských v důkladném, novém
Sborníku paedagogickém a v jednotách učitel-
ských. Pro právní ochranu učitelstva bude práv-
ním odborům Ústř. spolkův učit. snášeti látku
ve Věstníefch ročních, též životu spolkovému
věnovaných a zříditi organisační fond.
Ovšem bylo by Svazu pečovati též o po-
vznesení učitelstva vzděláním na škole vysoké
na úroveň práce vědecké, na jaké na př. stojí
uměný a písmo
10
article
každý lékař i v nejodlehlejším městysi horském,
o opatření učitelstvu svobody vědění, zkoumán
a projevu, o úplné zabezpečení každého jedno-
tlivého pracovníka učitelského. Svaz bude na
učitelstvu žádati přísnost mravní za podminku
výchovné práce.
Je si přáti, by Svaz učitelstva českoslovan
ského nejen složením se uskutečnil, ale také
svůj program provedl.
Ne poprve výchově české namítá se úko
tak rozsáhlý: Amerlingova Budeč z r. 1839
Purkyňova Akademie z r. 1861 měly též úko
lem, úplnou soustavou výchovy povznášeti osvět-
nou, mravní a hospodářskou úroveň lidu českého-
Také hned v začátcích své organisace hledalo
učitelstvo české škol obecných a měšťanských
svazky s učitelstvem škol středních a pěstovalo
a pěstuje stýky s učitelstvem škol vysokých.
Za Sborník paedagogický přece bez nesnází dají
se přizpůsobiti Paedagogické rozhledy ve svém
všeobsáhlém programu z r. 1888, které jsou
výhradně v rukou učitelstva, Encyklopaediio
pokrocích zvláště pomocných věd paedagogiekých,
jaké pokrokové učitelstvo také si žádá, shledá
časem v podniku Dědietví Komenského, J. Úleh-
lou redigovaném. Za Věstník na ochranu občan-
ských práv a společenského postavení učitelstva
již nyní se vyvijí Český učitel. Organisační fond
trvá již v Čechách při Ústř. spolku učitelském
Může tedy Svaz opírati se o celou řadu účin-
livých a v nejednom směru již osvědčených
institucí učitelských a řešiti šťastně veliké své
úkoly.
Purkyňův
Komenský
J Úleh
Čechy
Amerlingův Budeč
11
article
Amerlingova Budeč a Purkyňova Akademie
tyto ideály pamětihodné, vyprýštily z hlubokého
a obsáhlého ducha svých vlastimilovných
původcův a zastavily se u svých prvých počátků
jen proto, že jich idealističti tvůrcově nepočílali
dosti s těžkými tehdáž poměry osob a věcí,
Svaz učitelstva českoslovanského vzchází
z pozorování potřeby ustředěnější, životnější
radostnější, pro národ a lidstvo vydatnější vý-
chovy mladého pokolení a může kořistiti z vý-
sledků předchozí pilné práce učitelské. Prote
jen ať nastoupí v život za heslem Kollárovským
Pevné vůli, tužbě ušlechtilé,
nerozdilné srdce žádosti,
rádo nebe dává dojít clle.
Vinařskoovocnická škola a po
kusná stanice na zužitko ván
o voce na Mělníce ukončila dne 27. čer-
vence 1901 dvouletý běh. Z kroniky ústavu
vyjímáme: v druhém ročniku z 21 žáků ab
solvovalo 16, kteří se vesměs podrobili zkoušee
dospělosti, jejíž výsledek byl dosti příznivý;6
chovanců obdrželo vysvědčení třídy prvé s vy-
znamenáním a 10 třídy prvé. Důkladným zkou-
šením za přítomnosti předsedy kuratoria podán
důkaz, jakých úspěchů žactvo docílilo nejen
v pokroku hospodářském se stanoviska theore-
tického, nýbrž zvláště ve směru praktickém.
Purkyňův
Prot
Mělník
Amerlingův Budeč
12
article
Organisace ústavu upravena tak, aby vše to,
čo v theerii se přednáší, v praxi ve skutek
bylo uvedeno. Správa ústavu jest si vědoma,
že vzhledem ke vzrůstající světové soutěži dle
starého způsobu hospodařiti nelze a že hospo-
dář český v prvé řadě musí věnovati pozornost
hospodářským specialitám domá-
cím a že bývá úspěch jen tenkrát zajištěn,
když veškerý um soustředí se na speciálné od
borně vědění jak ve směru theoretickém tak
praktickém. Takovouto českou specialitou jes
naše, bohužel až dosud zanedbané, nevyužitko-
vané a nepovšímnuté ovocnictví a to jedině
proto, že máme dosud poměrně málo odborně
vzdělaných lidí, kteří by tohoto zdroje bohatství
využitkovati dovedli. V Čechách pěstí se ovoce
na 22 millionech ovocných stromech, i mohl
by se počet tento zdesateronásobiti. Statistika
vykazuje výnos z ovoce 12 mill. K, jaký však
by byl výnos, kdyby ovoce, které již máme,
Čechy
13
article
bylo racionálně zužitkováno a ve vhodné úpravě
na trh uvedeno? Bohužel, dosud důležitost
význam odborných škol uznávají jen úzké kruhy
zemědělců a kruhy vedoucí, čehož nejlepší dů-
kaz podává jejich péče o to, aby aspoň jeden
ústav byl co nejdokonaleji zařízen, jmenovite
aby pokusná stanice na zužitkování ovoce byla
tak upravena, by v ní mohly býti konány po-
kusy v rozměrech, jež by podaly jasné důkazy
o rentabilitě v tom neb onom způsobu zužitko-
vání plodů ovocných. Pokusná stanice na zu-
žitkování ovoce při vinařsko-ovocnické škole
mělnické opatřena jest nejmodernějšími stro
na sušení, kroužení a drcení ovoce a zeleniny
na odpařování a zhuštování šťáv, destilování
lihu, lisování moštu atd., jejichž pořízení stálo
nákladu skorem 100.000 K a ustavičně se do-
plňuje. Lonského roku vyrobeno 400 hl. moštu
obyčejného a zhuštěného, uvařeno hojně huspe-
nin, usušeno švestek, křížal, zeleniny, vydestil-
lováno 6200 litrů koňaku a 2000 1. slivovice.
14
article
Vedle ovoce peckového a jádrového věnována
pozornost získání semen. Jak výrobky sušené
tak i lihy, huspeniny, likéry a nápoje šumivé
jsou všeobecně uznávány za velmi cenné, ba
výtečné, takže snadno konkurenci s cizími vý-
robky snesou. Sušené a konservované zeleniny
vyrovnají se úhlednosti a jakosti nejlepším kon-
servám francouzským, které se k nám hromadně
jako koření »St. Julien« dovážejí a i naše ná-
mořnictvo jím se zásobuje. Lze jen litovati, že
organisace pokusné stanice jest tak upravena,
že výrobky v ní upravené nemohou být
uváděny do prodeje, aby podobným zá-
vodům soukromým nebyla činěna konkurence.
Další snaha ředitelství záležela v tom, aby cho-
vanci naučili se pěsťovati veškeré zahradní kvě-
tiny a křoviny ve sklennicích, ke kterému účelu
doplněn teplý sklenník někladem 6000 K. Ro-
vněž pěstování, ošetřování, školkování a prodej
stromků jakož i hospodářství viničnému a sklep-
nímu věnována byla pěče co největší. Všichni
chovanci vysazují, ošetřují, zřezávají, tvarují
šlechti ve školkách ústavu něžnými způsoby ve-
škeré druhy ovoených stromů, seznamujíse
důkladně s květinářstvím a sadovnietvím jakož
i zelinářstvím, zakládají nové vinice, konají ve-
škeré práce ve vinicích, upravují sklizeň vina,
vyrábějí a ošetřují víno ve sklepním hospodář-
ství. Pokusné vinice, školky a zahrady ústav
zaujímají dnes jíž plochu 8 ha. vedle pokusné
vinice rév amerických, kde šlechtí se réva do-
mácí na podložky révy americké jak za zelena
tak i řezem Champinovým. Vinařsko-ovocnická
škola na Mělníce a pokusná stanice na zužitko-
vání ovoce jest v nynější úpravě a dokonalost
jediná toho druhu v Čechách a odborníci tvrdí
Stanislav
Julien
K ro
Champinův
Mělník
Čechy
ha
15
article
že co do praktického zařízení patří k prvním
v Rukousku, čehož důkazem jest, že často
bývá navštěvována odborníky z jiných zemí.
Dalším důkazem významu a dobré pověsti ústavu
jest, že celá řada okresů zřídila pro svoje žactvo
stipendia k návštěvě ústavu. Že pak směr i vý-
sledky vyučování jsou uspokojivy, o tom svědči
nejlépe okolnost, že poptávky po absolventech
mělniekého ústavu se množí, takže lepší žactvo
již před absolvováním ústavu dostává vhodná
a výnosná míšta nejen v Čechách, ale i v cizině.
Čechy
Rukousko
16
article
Při škole zřízen péčí ředitelství a kuratoria
vzorný internát, tak že žactvo jak se stanovisk
morálního tak i hygienického dobře jest opa-
třeno. Zvláštní snaha jak učitelstva tak i kura-
toria školy čeli k tomu, aby vhodným rozděle-
ním byly výdaje chovanců na nejmenši míru
redukovány a tím i synům menších rolníků,
zvláště pak vyučencům zahradnickým, návštěva
školy umožněna. Výdaje s návštěvou školy spo-
jené jsou poměrně tak nízké, že není druhého
odborného učiliště, které by za náklad přímo
nepatrný tak značných výhod poskytovalo. Celo-
roční výdaje, počitaje v to zápisné, přispěvek
na školní knihovnu, lékařské ošetřování, řádnou
silnou stravu, byt, palivo a světlo, obnáší úhrnem
na školní rok 155 zl. Jest žádoucno, by se
strany zemědělského obyvatelstva, zvláště pak
se strany okresních zastupitelstev okresů, kde
hojně ovoce se pěstuje, bylo k tomu přihlíženo
by aspoň jeden chovanec školy vinařsko-
ovocnické v okresu působil, aby zejmena prů-
myslné zužitkování ovoce vniklo mezi lid a tak
v brzku tento bohatý, dosud cizině užitek ne-
soucí zdroj stal se našim zemědělcům při-
stupným. Absolventi, prokáží-li se, že budou
hospodařili na vlastním majetku, požívají ulehčení
při vojenské činné službě tím, že po druhém
služebním roce propouštějí se na trvalou do
volenou. Zápis koná se po celou dobu prázdnin.
zvláště pak od 28. do 30. září. Přijme se však
pouze 15 chovanců. Přihlášky přijímá, jakož
i k dotazům ochotně odpovídá ředitelství školy.
17
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Z oyklistského rachu.
** Letní závody cyklistské konají
se již dnes v neděli o 4. hodině odpolední na závodní
dráze v Bubnech. K závodům došlo přes 50 přihlášek
23 závodníků Čechů i Němců. Mezi jinými přihlásili
se Scharrer, Heirsche a Píša, silniční jezdci Rameš
z Mělníka a Potočka z Prahy; z Němců startují
určitě Seherber a Scheffel ze Štyrského Hradce
Bittner a Nothdarft a j. Zájem jest soustředěn na
50km. závod bez vodičů.
** Bycikle- Polo. Píše se nám: Bycikle-
Polo jest nová míčová hra, o jejíž zavežení učinil
se záslužným loni »Klub cyklistů-mediků« sehráním
několika mátchů s klubem cyklistským »Čachil“,
s K. Č. V. »Král. Vinohrady« a s K. Č. V. »Smíchov«.
Čecho
Němec
Scharrer
Heirsch
Píša
Rameš
Potoček
Scheffel
Bittner
Nothdarft
Král
Bubno
Mělník
Praha
Pola
Smíchov
Štyrský Hradec
Bycikla
km
18
article
Myšlénku »bycikle-pola« propagoval známý sportsman
p. MUC. Vil. Heinz, jehož jmeno a sportovní činnost
byla ovšem nejlepší zárukou pro zdomácnění hry
samé. Byčikle-polo jest, jako téměř veškery sportovní
hry, původu anglického a pohybuje se jako u lodt-
balu na hřísti mezí dvěma brankami. Hra sama spo-
čívá v tom, že cyklista s třemi soudruhy pohání
dřevěnou pálkou rovněž dřevěný míč (pálka i míči
hřiště mají své určité rozměry) a hledí jej prohnati
brankou čtyř protivníků. Hra sama vykazuje mo-
menty veliké napinavosti jako u footbalu a majíe
tudíž sportovní budoucnost, bude, ne-li jeho nástup-
kyní aspoň vždy nebezpečným sokem. Při oblibě,
jaké se nyní micové hry těší, dá se očekávati vždy
velká návštěva sportumilovného publika a jest v mo-
rálním i finančním ohledu si přáti, aby naše, zejmena
cyklistské kluby zvláště, sportovní pak naše kluby
vůbec, uchopily se vhodné iniciativy jednak pro oži-
vení svého sportovního klubového života, jednak ale
i pro utvoření se domácí konkurence domácích našieh
sportovních klubů, resp. jich polových mužstev. Po
lová mužstva se zřídila či zřizují v klubu veloci-
pedistů staroměstských »Praha«, v klubu velocipedistů
Heinz
Praha
19
article
»Kladno«, v klubu cyklistů »Roudnice«, dále v naší
milé »Slavii« na Letné a v klubu cyklistů »Čechie«
na Král. Vinohradech; zvláště tento klub, nelekaje
se velikých finančních obětí, pozval si konkurenci
cizí, totiž vídeňskou, a je na sportovním publiku če-
ském, aby zdárně učiněný počátek ve směru tom
výdatně návštěvou podporovalo. Jak se dovídáme,
má se konati první veřejný mateh »Čechie« s jedním
z nejvyškolenějších klubů vídeňských, jehož jméno
i datum veřejného matehe polového neopomeneme
včas sděliti.
** Stanislav Jehlička zúčastnil se minulé
neděle závodů v Pešti, které pořádala trainingová
škola. Jehlička, který na programu figuroval jako
»Stefan Jeblicka«, zvítězil v jízdě zahájovací na
1000 my před Angererem z Vídně a Martinem Frischem.
V závodě omnium byl druhým za maďarským mistrem
Biharim před Herczeghem. V jízdě seniorů zvítězil
Alois Novák a v handicapu Hustoles (50), čistokrevní
Maďaři. V závodě hodinovém zvítězil známý di-
stančník F. Papp, který ujel 32 km. 750 m.
**O E. Nikodemovi dočítáme se nové
zprávy. Je již v Paříži, kamž jel po kole přes Kolín
n. R. a Remeš. 10. a 11. t. m. účastní se 12hodino-
vého závodu v Tours ve Francii. N ikodem doufá,
že dobře v závodě Pařiž—Brest obstojí a pak že
závod ten dobrou průpravou mu bude pro 24hodi-
nové závody v Berlině.
** Staroměstský klub českých velo-
cipedistů »Praha« uspořádá dnes v neděli
společnou vycházku na závody do Buben. Schůzk
o 3. hod. odpol. na cvičišti.
Král
Stanislav
Jeblick
Angerer
Martino Frisch
Herczegh
Novák
Hustoles
Maďar
F Papp
Nikodem
Buben
Kladno
Roudnice
Letná
Pešť
Vídeň
Paříž
Kolín
Remeš
Tours
Francie
Brest
Berlín
Praha
Slavia
Čechie
staroměstský klub
km
20
article
Athletika a sportovní hry.
** Bývalý mistr Čech, Berlíňák Kurt Walda
(Johannes Böge) učinil nový rekord na německou mili
7500 m); uběhl vzdálenost tu minulé neděle při
závodech v Berlíně za 25 m. 571/s vt.
Automobilism-
** Ještě zajímavé dodatky k závodu Paříž-
Berlín. Většina vozů, které závodů se zůčastnily
přešla do nových rukou. Tak prodal Farman svů
vůz za 50.000 fr., Charron za 80 000 fr. Chanchardův
vůz koupil Angličan za 50.000 fr. a Girardot prodai
svůj vozík Henry Rothschildovi. Mimo to zabrnuti
rancouzské továrny objednávkami na nové vozy.
Čís. 134.
Šachy. 1931/201.
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány:
Jan Smutný v Příbrami.
Úloha čís, 352 (originál).
Jan Hostáň, Lázně Velichovky
Walda
Böge
Farman
Angličan
Girardot
Rothschild
Jan
Hostáň
Čechy
Berlín
Paříž
Příbram
Velichovky
21
article
Bílý začne a dá 2. tahem mat
22
article
zenao
Uloha čís. 353.
(„ Šachmatnoe Obozrenje“.) A. V. Galizki v Suně.
Bílý: Kf2 Dc6 Jc2 Pa5 b4 b2
Černý: Kdl Vcl Pas d2 d3 d4 mat ve 3. tazích
Úloha čís. 354 forigináí.
Věnuje v úctě účastníkům šach. sjezdu v Pardubicíe
Jan Smutný v Příbrami
A V Galizki
Černá
Pardubicí Jan
Příbram
Šachmatnoe Obozrenje
Kf 2 Dc
Jc 2 pa
Kdl Vcl Paso d 2 d 3 d 4
23
article
Bílý začne a dá 3. tahem mat
Zprávy šachové.
Do Pardubie.
Vyhlížíme z vlaku. Vesničky i pole, městečk
i lesy, háje i luka letí kol nás. Ovšem, letí pouze
zdánlivě. Ve skutečnosti stojí stále na svých mistech
let snad již tisice. Jedeme krajem cizím, neznámým
Proto rozhlížime se pozorně kolem, bychom si vštípil
v pamět, jak vypadá tento kus krásné vlasti naší
Vidíme chaloupky staré, celé mechem již pokryté, p-
mětníky to dob dávných, zašlých, vidíme staleté lipy
slovanské, potomky to oněch lip, pod nimiž zřecové
v hájích posvátných pálili bohům svým oběti zápalné
vidíme staré hrady sesuté, které upomínají nás n
dřívější slavné doby národa našeho, vidíme krásn
rozkvétající města a městečka, vidíme lidi pracující na
polích a mnoho jiného a jiného. Stále měnící se obra
krajiny upoutal tak naši pozornost, že ani netušíme.
že již jsme přijeli ke svému cíli. Vlak zastavil. Teprve
hlas průvodčiho vlaku, vyvolávající jméno stanice, nás
upozornil, že jsme již v Pardubicích. Vystoupili jsme
z vlaku. Prvního kolemjdoucího otázali jsme se, kudy
máme jíti do hotelu „Střebský“. Ukázal nám cestu.
Pardubice
24
article
Poděkovali jsme mu a ubíráme se směrem naznače-
ným tam, kde dnes sejdou se čeští šachisté ze všech
končin zemí koruny svatováclavské, by utkali se zde
v boji tichém, nekrvavém, ale za to tím namáhavějším,
v boji duševním. Celý český svět šachový s napjetím
očekává výsledek zápasu nastávajícího. Vždyť sjeli se
do Pardubic čeští šachistě, jichž jména i v daleké
cizině, ba možno říci v celém světě šachovém jsou
známa. A ti dosud, což zajisté divným je dosti, mezi
sebou ještě se neutkali. Proto také tak napiaté oče-
kává se výsledek zápasu pardubického. Však brzy již
bude ukojena zvědavost všech. Za nedlouho, již zejtra
snad bude se moci dověděti každý, kdo o šach se
zajímá, komu bohyné Caissa dopomohla k vítězství
nad soupeři ostatními. Myslím ale, že úplně spokojen
vítěz ten nebude. Neboť neuvítá ho deputace se staro-
stou obce v čele, ani družičky s hudbou nepříjdou
mu v ústrety, až vrátí se z Pardubic k domácím Pe-
nátům. A co je do vítězství sebe pracněji dobytého,
které není dostatečně oceněno. A šach dlouho ještě
dlouho bude nepochopen. Dokud vzdělanost lidská
bude ještě na stupní nynějším, dokud jednotlivci lidé
nepostačí sami sobě, dokud nechají se baviti od jiných
hudbou neb čímkoliv jiným, dotud šach
bud zpěvem,
Old. Důrat.
bude živořiti.
Pardubice
25
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«,)
V Praze, 10. srpna.
(Dramatika kazatel ostavu obcho dním-
— Pražský trh. — Daňkovky. — O bcho
ostatní. — Papíry k uložení kapitálu.)
Věřime-li, že čas jest matkou a chůvou všeho
dobra, měli bychom zejmena doby nynější vy-
užívati k zasóvání budoucího lepšího. Zase čteme
o pochybené naši obchodní výchově, která místo
k hohatství a samostalností bývá cestou ke kán-
celářskému otroetví. Postrádáme dosud názoru
o obchodnické velikosti a významu, a sloven
»obchod« stotožňujeme nenáviděný pult v temném
ústrani krámu. Jakým hymnem oslavuje oprot
tomu stav obchodnický francouzský dramatik
a kritik Jules Lemaftre:
Dosud jest mnoho těch z měšťanstva a lidu.
kteří po cestách jakéhosi římského nebo feudál
ního předsudku dospěli k názoru, že jest skvě
lejším a důstojnějším býti soudcem, důstojníkem
professorem, advokátem nebo úřadníkem.
Tak se směšnou jistotou se staví hjerarchie
povolání. Ovšem postavení malého kramáře z Mont
rouje jest skromno — není však skromnější nežl
malého úřadnika v ministerstvu — leč toliko
vyšší stupně povolání určují měřítko pro posudek
o jeho důstojnosti. A s tohoto stanoviska jes
ihned zřejmo, že v naší době elektřiny a páry
výzkumné cesty a zakládání osad z velkoobchodu
učinily vynikající a šlechetný obor lidské či-
nosti.
Hle, s jedné strany jmenují velkoobchodník
prostředním člověkem bez zásluh a práce, para
silem, my na straně druhé uznáváme, že zpro
středkování mezi výrobou a potřebou jest nulno-
stí, že ovládá svět, že různé plody lidské práce
rozdilí na celý povrch zemský a že mu jsme
zavázáni za všechno pohodli a zpříjemnění života
i esthetické povahy.
Jules Lemaftre
Praha
Mont
26
article
Úřad ten vyžaduje rozsáhlých vědomostí,
přehledu, schopnosti kombinační, bystrozraku
— odvahy. Velkoobchodník zná mrav a duši
různých národů a stále novými zkušenostmi
obohacuje svoji intelligenci, musí býti dobrým
národním hospodářem i cestovatelem. Není la-
komým, miluje krásu, cti pohostinství. Bývá
sběratelem a ze sběratele se mnohdy stávé
umělcem. Idealisovaný velkoobchodník jest nej
lepší Antonio v Shakespearové »Kupci benát
ském«, jest dobrý Vanderk ve Phitosphe san
le savoir. Dobrý pan Vanderk vyciťuje krásu
svého povolání a s jakousi oprávněnou emfas
ji vysvětluje svému synu:
Jak vysoký stav jest toho muže, který
škrtnutím péra si zjednává poslušnost od jedné
končiny svéta ke druhé. Jeho jmenu, jeho pe-
četi není třeba, aby jako peníz eísařův měly
hodnotu drahokovu, jestliže mají platiti určenou
cenu, on podepiše své jmeno a to stačí. Ne
slouží úzkému kruhu nebo jednomu národu.
nýbrž všem a všemi jest mu také slouženo. O
jest mužem světa. My, moji druhové a já, jsme
vlákny, která spojují národy mezi sebou a po
třebou obchodu je nutí k míru. To, můj synu,
jest význam čestného obchodníka. — —
Mladý muži, který nyní stojíš na Heraklově
rozcestí volby stavu, vystup na tu, slavnou cestu,
která jest k bohatství cestou jedinou, nezapo-
mínej ale také, že jest trnita. Než se rozhodneš,
jdí do chrámu svého svědomi a vůle a po-
slechni kázání Abrahama de Saneta Clara o
dodavateli neb obchodníku:
Musí býti jako pes, kterého každý kopne.
musí býti jáko kočka, která před myší děrou
celou noc stojí na stráži, jako korouhvička na
střeše, která se stále po větru točí, jako dobrá
čepel pasovské práce, která se zkouší pružným
ohybem. Musí dále býti jako len, který s
prosmykuje vochlicí, jako střelec, který přimhu-
řuje jedno oko, aby trefil. Tu musí se smá
Antonio
Vanderk
Heraklův
Abraham Sanet Claro
27
article
tu nesmí spát, tu odpočine, tu zas pot s něj
se řine, tu půjčky dává, tu ve starostech vstává,
tu pán je z Mrhovína, tu zas velká špína, tu
doufá a pak zas zoufá . . ..
On často trpí očima, — vidí-li, že jinému
je dávána přednost; nosem — řekne-li mu
někdo něco, co musí lehce sešnupnouti, ušima
— slyšídli něco a musl se tvářiti, jako by t
neslyšel, ústy — musí-li mlčeti, kde by rád
mluvil, — krkem, — musí-li něco hrubého
spolknouti, rukama, — musí-li často sahati do
kapes, dávati zálohy a podmazánky, lopatkami,
— musí-li nositi na obou ramenech — a ko-
nečně také nohama, jimiž musí hrabati jako
slepice.
Z obou názorů se sype attická sůl. Ob
promyslefe, mladí přátelé, nežli se poklonie
Merkuru. Jděte jen za ním, máte-li sílu dojíti
dále nežli ke kancelářské sinekuře. M1 s to
o tom, čím jsme, přemýšlejme
tom, čim bychom býti mohlil
Trh pražský dále přijímá dojmy od trhu
vídeňského, třeba nebyl úplně věrným obrazem
tamější pozoruhodné situace, kde sice vládne
klid hřbitova a přece pod vlivem událostí ně-
meckých nemůže vídeňská bursa dojíti pokoje.
Nejzajímavější episodou domácího trhu v mi-
nulém týdni byl vzestup Daňkovek o 4 K
v kursu peníze. Mají-li také kursy svoje dějiny,
stojí za to, abychom vysvětlili dějiny tohot
vyššího kursu Daňkovek. Zpráva o získání zá-
vodů firmy Märky, Bromovský a Schulz akci-
ovou společnosti strojírny dříve Daněk a spol.,
kterou jsme zaznamenali prví, přešla z Prahy
do Vídně a tu byla pochopena i s důsledky.
Bromovský
Schulz
Praha
Vídeň
Märka
M 1
28
article
Effektem toho byl vzestup Daňkovek na burse
vídeňské, kde kurs zboží se vyšinul až na 450.
V Praze tudíž v tomto záznamu zboži nebyl
docílena ani parita. Zdá se však, že vedle trans-
akce již hotové na kurs českých alpinek pů-
sobí laké pověsti o fusi strojírny Dan-
kovy s Rustonkou. Tyto zprávy se
šeptají pod okny pražské bursy, ale v tělo vyš-
ších kursů se obracejí pouze prostřednictvím
vídeňským. My máme papíry — tam je do-
vedou ocenit. Suum cuique.
Kurs Daňkovek nebyl jediným světlem bur-
sovního týdne, který dokonce zaznamenává
i obraty. Tak v akcilch záložního úvěrního
ústavu v Hradci Králové po dlouhém namlou-
vání se zboží snížilo k penězům (485) a za
tento kurs je vidíme hledány dál, a zažili jsme
také závěr v pražských úvěrních po 657.
Ostatně kursový lístek, vidíme-li ve zvýšení
Živnostenských pouhou efemeru, nezměněn.
Pozoruhodnou čilost však shledáváme na
trhu s hodnotami kluložení kapitálu, kde v sou-
kromém obchodu jsou přejímány zejmena 45
proc. bankovní dlužní úpisy České průmyslové
banky a 4proc. titry Zemské banky. — Z Ně-
mecka, které náhle projevilo zájem pro rakouské
renty, se nálada pro renty v pevném zúročení
přenáší také k nám.
dan
Praha
Rustonka
Hradec Králové
Daňkovka
úvěrní ústav
Český průmyslový banka
29
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 10. srpna.
(Pavodní zpráva »Nár. Listů«.)
Jak se zdá, začíná bilance rakouského
úvěrního ústavu po dlouhých létech nabývati
svého někdejšího významu. Jest stálým předmě-
tem úvah a odhadů a proto také obchod vzta-
huje se zvláště na kreditky, jež ujímají se ve-
dení a dávají směr celé bursovní tendenci.
Z Berlina, odkudž svého času došly velice
pessimistické odhady pololetní bilance, podni-
kány byly nejednou nepřelržité úhradní koupě
a tím dán byl podnět, že přes mnohé nepří-
znivé zprávy z Německa smýšlení se zde dále
upevnilo.
Reprisa, kterou zaznamenáváme, vzala tedy
svůj původ z Berlína a měla na ni berlinská
kontremina lví podíl. Tato přichylovala se nyní
k názoru, že bilance nebude tak špatná, jak se
dříve všeobecně za to mělo.
Repriso
Vídeň
Berlín
Německo
30
article
Obchody našich bank lze velice snadno
přehlédnouti a předem příbližně říci, jaká usi
bilance té neb oné banky bude. V loňském
prvním půlleti měl rakouský úvěrní ústav naho-
dilý zisk z prodeje zbývajíeích alpínek, což letos
odpadne, ale aspoň částečně nahražen bude
ziskem, jejž si kreditka z realisace Schlossber-
gova engagementu a z tak zvaného kaspického
obchodu v reservě ponechala. Hlavní úbylek
bude vykazovati účet z. úroků, ježto za nynější
stagnace bursovní a obchodní se peníze velice
těžko umísťují. Podobně i účet z provisí bude
vykazovati minus. V celku vzato dá se očeká-
vati proti loňskému roku minus asi 800.000 K,
což konečně tak mnoho by na váhu nepadlo,
zvláště kdyby se potvrdily v posledních dnech
kolportované zprávy o mohutnosti nových petro-
lejových pramenů u Boryslavi, kamž kreditka
v posledních letech větší obnos investovala.
Ostatně může býti shora naznačený úbytek do-
honěn v druhém pololetí ziskem na emiasi rah.
korunové renty. Zlepšení kreditek dalo podnět
také k lepší náladě pro ostatní bankovní papíry
v celku však byl obchod v nich nepatrný.
Trh báňský držel se dosti dobře a přispěl
k tomu i zpráva jednoho zdejšího listu, že
kartel železářský ještě v poslední hodinu může
prý býti sklížen. Obchod vzlahoval se větším
dílem na alpinky a rýmav sko-muráňské, jež
úhradními koupěmi se zlepšíly.
Špatné výkazy za červenec kazily náladu
pro hodnoty dopravní.
Variace v minulém týdnu poznati lze po-
někud z tohoto sestavení:
3. srpna 10. srpna.
95.80 95..80
11855 118.70
118.60
118. 60
93.10
93.20
31
article
Rak. korunová renta . ..
Rak. zlatá renta . . . ..
Uherská zlatá renta . . .
Uherská korunová renta.
Turecké losy . . . ..
Rak. kreditky ..
Banka pro země rakouské
Uherské kreditky . . . .
Bankovní jednota . . .
Pozemkový úvěrní ústav.
Živnostenská banka . ..
Společnost státní dráhy-
Jižní dráha . . . . . .
Polabská dráha . . . .
Buštěhradská dráha lit. B..
Stavebnií a dopravní A. . .
Dunajská paroplavební spol..
Tur. tabáková režie . . .
Rakouská továrna na zbroj.
Alpinky
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářská společnost
99.50
98.25
630.—
642.50
401.—
403.—
638.—
649.—
437.—
444.—
849.—
855.—
266.—
266.—
637.—
631.50
91.50
482.—
482.—
1033.—
1025.—
237.—
233.—
229.—
233.—
798.—
780.—
281.—
285 50
267.—
267.—
418.—
429 .50
450.—
438.—
1600.—
1585.—
živnostenský banka
státní dráha
pražský železářský společnost
Stavebnia a dopravní A