ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 47a220f0-661b-11dc-8be0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: work 6, person 91, place 82, org 5
1 masthead
Strona 2.
Strona 2
2 masthead
BNÁRODNÍ LISTY
3 masthead
11. srpna 1901. Číslo 220.
4 article
v Dalmacii a v Zadru. Království, jež jest dle obyvatelstva téměř úplně slovanské a ze čtvr pětin chorvatské (ostatek jsou Srbové) a město, v němž i ilalští předáci pocházejí z chorvat- ských rodin, nesmělo by příště strpěti ani nej- menšího nátěru italského. Tu však přicházíme k bolestnému bodu celé této věci, totiž k smut- nému faktu, že ani sněm, ani zemský výbor ani četná chorvatská intelligence, ani chorvat- ské zaderské časopisy neučinily posud ničeho proti italské vyzývavosti. Na sněmu mluví se rovnoprávně také italsky; v zemském výboru rozmlouvá se ovšem z pravidla italsky. chorvalští předáci vodí se pod paždím s ne- smiřitelnými odpůrci všeho slovanského a chor- valského a chorvatské zaderské listy píší o všem. jen ne o městském zastupitelstvu a o měst- ských, národních a hospodářských zájmech. A vše to děje se pod nedotknutelným štítem Zásady jsou vše, osoby nic. Nikde jako v Zadru nezapomíná se úmyslně na to, že veřejný boj vede se pro národ a pro lid proti jeho škůd- cům a nepřátelům, tedy nevyhnutelně pro »velkou mravní osobu« proti nemravným jednol- liveům.
Srba Dalmacie
5 article
Tím samým provádí se již zvláštní zásad veřejného žívota: přednost všeobecného blaha, před jakýmkoliv zájmem osobním. A tak zaderšt Chorvaté pohodlně háji »principy«, kdežto živý dalmatský lid a celý chorvatský národ snáší tu ostudu a tu neocenitelnou škodu, že v jeho vlastním těle zahnízdila se nemravní, nesvědo- mitá, ba i násilnická, odnárodňovací italská pro- paganda. V Osěku jest tomu právě tak, ač ke chvále a ke cti jistého kroužku starší a mladší intelligence dlužno vytknouti, že vážně se po- mýšlí na organisací národní obrany pro celé slavonské Chorvatsko se střediskem v Osěku. Svatodušní sjezd všech chorvatskýcha mnohých slovinských zpěváckých spolků k svě- cení osčeké »Lípy« ukázal, že maďarský živel v Osěku jest bezvýznamný a převážná většina obyvatelstva německého původu že posud nen nepřátelská chorvatské věci. V Osěku však,v městě s 25.000 obyvateli, není posud žádného chorvatského listu. Chorvatské úřady : županie, krajský soud, okresní soud a okresní hejtmanství, jakož i chorvatské školy (reálné gymnasium. učitelský ústav) jsou pod terorismem velkého župana Theodora hr. Pejacsevicse, jehož cha- rakter jest dán otázkou k jednomu professoru; Jak můžete dělati chorvatskou propagandu, jako byste nevěděl, kde přestávají hranice Chorvalska
Chorvat Theodor Chorvatsko
6 title
Politické zprávy zahraničné.
7 article
V Praze, 10. srpna.
Praha
8 article
Dr. Kramář o Bosně a Hercegovině V době posledního zasedání českého sněmu na- vštívil zpravodaj moskevského »Kurjera« po- slance dra. Kramáře, aby se u něho informoval o rakouské politice v okupovaných zemích. Tyto dni objevila se v »Kurjeru» stať, v níž se po- dává mínění dra. Kramáře o oné otázce. Pisatel obrátil se se svými dotazy právě k dru. Kra- máři, poněvadž tento za posledního zasedání delegací vystoupil proti přání Wolfovu, aby Ra- kousko podporovalo na Balkáně vznik řiše velkosrbské, kteréžto vystoupení českého dele gáta vzbudilo podivení v listech srbských. Pi- satel vyšel právě z této Kramářovy řeči a tázal se ho, je-li vskutku nepřitelem idey velko- srbské. Dr. Kramář odvětil, že jsou mu známy stesky srbských listů, neuznává je však za oprávněné. »Sympatisuji — pravil — se srb- ským národem, miluji ho, ale přes to nemohu souhlasiti s absurdnými vývody Wolfa, snažícího se vytvořiti Veliké Srbsko na úkor Rakousko- Uherska a vydati mu Bosnu a Hercegovinu. které nás už tolik stály.« »Jste tedy proti tomu, aby se Rakousko vzdalo těchto zemí ?« »Ovšem; či je to možno ? Rakousko utra- tilo na Bosnu a Hercegovinu 400 millionů nyní se jich máme vzdáti?« Na námitku pisatelovu, že rakouská správa za 20 let také něco vytěžila z Bosny, kteráje nejúrodnější a nejbohatší zemí na Balkáně, od větil dr. Kramář: »To nevíme, ale že máme za Bosnou 400 millionů, s tím musíme po- čítati.e
doktor Kramář Wolfův Ra Wolf Boseň a Hercegovina Balkán Srbsko RakouskoUhersko Bosna a Hercegovina Rakousko Bosna Hercegovina
9 article
sob nazírání na život. Tak je v místech Duteh Harbor, Sitka, Unalaklik, Skagvay a Yenea. Počasí v Aljašce za léta bývá deštivé. Zde, poblíže arktického kruhu, známe pouze dvě ročni doby. Léto a zimu. Léto trvá od června do října, zima je dvakráte tak dlouhá. Okolo 20. října moře zamrzne, v květnu, někdy v červnu led se utrhne od pevniny, popraská a je odnešen proudy a větry. V červnu tedy na- stává doba pro horníka. Tu se zlatokopci vy- dávají na potoky a řeky do hor. Nejzajímavěji to chodí, když první lodi přijely, kdy nováčkové naděje plni, rozčileni své věci snáší a na vý zkumnou cestu se vypravují. Minulé léto, kolem 25. června, a do 10 července ve vodách kotvilo 18 parolodí. Při bylo s nimi mnoho tísíc zlata chtivých lidí hlavu plnou zlaté horečky. Mnoho jich ovšem odešlo s nepořízenou. Ti pak, kteří zde přes trapné, dlouhé měsíce vytrvali, jistě zasluhují své odměny Jednu výhodu zdejší ponebí přece má. C v zimě zanedbáš, v létě mužeš nahraditi. Slunee svítí po celé 24 hodiny. V údolich slunce za- padá za hory až o 1114 a v 11 už zase vychází. V zimě za to slunee vůbec není spu- třiti. Je stálá tma. Měsíc ovšem a hvězdy dosti jasně svítí, že lze cestovati i venkovské práce konati. Od 21. června až do září je nepřetržité světio, až do rovnodennosti. Pak se dny krátí, až tma zavládne. V prosinci a v lednu lzes temene hory pozorovati »Severní záři«. Jaký má původ, na to nestačí mé vědomosti, ale zajimá to mysl moji velice. Mdlá, bledá zár se jasní pomalu, až nabude temně jasné barvy; pak se počne třepetati a kmitá od levé strany ku pravé, až z nenadání vše zmizí. Tak list svůj zatím končím s vřelýma srdečným pozdravem všem krajanům a mileném čtenářstvu. V Nome, Aljaška, v dubnu 1901. Josef Hromas.
Skagvay Yene Hromas Sitka Unalaklik Aljaška
10 article
NB. Bude-li mi možno, rád budu pozdě * dopisech pokračovati. Na zdar! »A což kdyby Rakousku splatili ony 400 millionů, vzdalo by se pak Bosny?« Na tento dotaz dr. Kramář prý neodpo věděl přímo, nýbrž převedl rozhovor na jiné thema. Začal mluviti o tom, že ani Srbsko, ani Černá Hora by se s Bosnou a Hercegovinou nespravily, že tyto země mohou vzkvětati je- dině pod správou Rakouska. Pokud se týče Srbska, čeští poslanci snaží se zlepšiti jeho poměr k Rakousku, domáhají se odstranění různých represalií při dovozu srbského dobytka do Rakouska atd. Podobně hledí zlepšiti po- měry srbského obyvatelstva v Bosně a Herce- govině a usnadniti styky těchto zemí se Srbskem. Srbská pravoslavná deputace byla připuštěna k panovníku, jemuž odevzdala své memorandum jen za přispění českých poslanců a zejmena samého dra, Kramáře, přes to, že nesouhlasí s každým slovem tohoto memoranda.
doktor Kramář Rakousko Bosna Srbsko Hercegovina Boseň
11 article
»Žádá se v něm příliš mnoho — pokračoval dr. Kramář. — Tak na př. žádají v něm, aby se okupační vláda nevměšovala v jich církevní a školní věci, aby vláda nedosazovala biskupy a duchovní. K tomu však žádná vláda nemůže svoliti.« Pisatel namitl, že poslední požadavek bo- senských a hercegovských Srbů jest úplně zá- konný a spravedlivý. Pravoslavné obce majísi samy voliti své biskupy a vláda má právo, bu volbu schváliti neb zamílnouti. Tak se jednalo i za turecké vlády v Bosně a tamní oby vatelstvo domáhá se jen uznání svých práv Konečně toho vyžadují i kánony pravoslavné církve, Dr. Kramář trval však na tom, že takov požadavky jsou nesplnitelny. Pisatel vrátil se pak k své myšlence, že království srbské v ny nějších hranicích, tedy bez Bosny, nemůže s povznésti a že by bylo v zájmu všech Slovanů, aby na Balkáně vznikl silný slovanský stát, jenž by byl s to, klásti vydatný odpor německému »Drangu nach Osten«. Na to pravil dr. Kramář »Což myslíte opravdu, že Srbsko může bít takovým státem? Nikdy ! Ani Srbsko, ani Černá Hora, ani Bulharsko nemohou se státi takovou hradbou. Spíše se mají snažiti o to, oč se snaži i Čechové, aby se z Rakouska stal silnýa mocný stát slovanský.«
Srba doktor Kramář Osten Čecho Boseň Bosna Balkán Srbsko Bulharsko Rakousko
12 article
»Ze slov dra. Kramáře — končí pisate svou zprávu — bylo mi jasno, že má na mysl federativní, slovanské Rakousko. Proto jsem po kládal za nevhodno pokračovati v rozhovoru, neboť jsem viděl v dru. Kramáři rozhodného rakouského patriotu, snad rozhodnějšího, než leckterý Němec, jenž sní o zabrání celého bal kánského poloostrova.« V poslední době objevilo se v ruských polských listech množství všelikých rozprav s če- skými politiky. Ukázalo se však, že obsah roz mluv nebyl v časopisech podán správně. Proto nemůžeme také ručiti za to, že zpravodaj mo- skevského »Kurjera« podal správné obsah své rozmluvy s drem. Kramářem. Z daleké Sibiře. Nejodstrčenější část ohromného Ruska, jakutská oblast v severo-vý chodní Sibíri, měla letos několik radostných dnů Nový generální gubernátor východní Sibíře A. Pantelějev vykonal z Irkutska dalekou cestu do Jakutska, aby jednak prohlédl tamní ruské úřady a jednak se přesvědčil na své vlastní oči o po- třebách tohoto vzdáleného, přírodou i lidmi za- nedbaného kraje. Příjezd generálního gubernátora bude miti za následek některé správní a soudní reformy, úlevu v postavení »skopeů«, z trestu sem internovaných, úpravu pozemkového majetku a hlavně telegrafické spojení Jakutsk s jižní Sibiři i s Ochotským mořem. Dosud ved telegraf z Irkutska po březích řeky Leny jen do města Olekminska. Za přílomnosti generálního gubernátora Pantelějeva započato s prováděním další telegrafické trati z Olekminska na sever k Jakutsku, jež má býti hotova do podzimku.
Kramář Němec A Pantelějev Pantelějev Rakousko Sibiř Rusko Irkutsk Jakutsk Len Olekminsko východní Sibíř
13 article
Veškeren potřebný maleriál veze zvláštní k tomu účelu zřízená expedice na bárkách po řece Leně, vyjma ovšem telegrafní sloupy, jež se hotov v pobřežních lesích. I talo nová telegrafní lini půjde podél Leny, neboť jiných cest v jakutsk oblasti dosud není. V nejbližší době má se při- stoupiti také k telegrafnímu spojení Jakutska sOchotskem, ležícím na břehu Ochotského moře, o něž se velice zajímají Angličané, Američané a jiní cizozemci, tak že pro ruskou vládu jest nezbytno, aby měla spojovací prostředek, jímž by mohla býti v čas zpravena o všem, co ne- zvaní hosté v oněch vzdálených krajích pro- vádějí. Nový místodržitel v Elsasku. »Rappel« oznamuje z Berlína že německá vláda učinila dotaz v Paříži, zda by jmenování hrab. Walderseea mistodržitelem elsas- ským nebylo nepříjemno Francii. Ministr Delcassé prý s »velikým zadostiučiněním« přijal zprávu tu na vědomí.
Angličan Američan Lena Jakutsk ochotský moře Berlín Paříž Francie
14 article
Proklamace Kitehenerova. Období terroru britského v republikách burských, jež ministr Chamberlain v pověstné nedávné své řeči o »lupičích a rebelech« ! bur- ských započal, bylo právě zahájeno. Lord Kitehenen vydal dle instrukci londýnských prokla- muci, v níž proti všemu právu válečnému, mezi- národně stanovenému, hrozí vyhnanstvím a čá- stečnou konfiskací jmění movitého i nemovitého všem vůdcům burským, kteří by se do 15. září nevzdali. Týká se to hlavně ovšem těchto vůdeů burských: Schalk Burgera, Reitze, Stejna, gen. Ludv, Bothy, Kristiana Bothy, Viljoena, Delareye Beyersa, Luk. Meyera, Deveta, Kempa, Wosselsa, Kruitzingera, Fouchea, Malana, Scheepersaa Smutsa. Zároveň odjíždí dnes lord Milner, nenáviděný guvernér Kapska, zpět do Afriky, aby Kitehene- rovi při terroru tom napomáhal. Přes zřejmě drakonický ráz jeho tisk anglický v celku svém nad provoláním Kitchenerovým jásá, ano, jsou i listy. jež, jako »Globe«, shledávají je příliš mírným- Pouze liberální »Westminster Gazette« pochy- buje, že bude mítí provolání účinek a že válku zkrátí. Mužové, jako Delarey a Deve nedají se zastrašiti takými hroz- bami. Války, dokládá list, vyhrávají se bystrými operacemi vojenskými a nikoli proklamacemi, prvých ale mnoho neviděti. Nejjasnějším do- kladem, že Bury nelze pokládati napořád ještě za nějaké rebely, nýbrž za řádnou válčící stranu,
Kitehenerův Chamberlain Kitehenen Ludv Both Viljoen Meyer Devet Kemp Wosselsa Kruitzinger Fouchea Malan Scheepersaa Smutsa Milner Kitchenerův Kapsko Afrika Bura Glob Westminster Gazette Schalk Burger Delarey Beyersa
15 article
za občany státu dosud samostatného, vidno ostatně i z toho, že na příklad ke včerejšímu sňatku v carské rodině v Gačině připuštěn byl i pan Jonkhoer van der Hoeven jakožto offi ciální zástupce Transvaalu. Rusko tedy — jiné státy rovněž nikoli — neuznaly dosud anexi Transvaalu a Oranžska Anglil; státy ty jsou nadále dle mezinárodního práva za ne odvisly pokládány a proto občanům jejich ná leží všechna práva válčících stran, mezi něž náleží i volné stěhování a beztrestnost po válce jakož i nedotknutelnost soukromého jmění. Jes tedy opatření Kitchenera nejhrubším porušením i práva mezinárodního. Nieméně při nynější pol tieké demoralisací Evropy i Ameriky nelze če- kati, že by se někdo tomu opřel a práva i Burův se zastal. Burové budou se musili samí sebe z stati. Dokázali již, že toho — dovedou.
Jonkhoer Kitchener Burová Transvaal Rusko Oranžsko Evropa Amerika
16 article
O Jindřichu prlnei Orleauském, jenž včera v Saigunu z Zadní Indií, prodlévaje tam na cestách, jako oběť zákeřného podneb tamního zemřel, nelze v politické rubrice mnoho říci. Prine po celý život politice prostě vše možně se vyhýbal, ač přesvědčením svým lnu k naeionalistům a k antisemitům. Na rozdí od pretendema, prince Filipa Orleanského, smíři se s republikou do té míry, že přijal dokonce od radikálního ministerstva jejího Bourgeoisova řád Čestné legie; jakožto člen řádu toho bude proto také nepochybně vio Paříži vojensky onio me pohrben. Prine Jindřich narodil se 16. října 1867 jakožto syn vévody ze Chartresu v Ham-Cam- monsu v Richmondu. Od mládí zabýval se rád zeměpisnými problémy. Již v r. 1889—90 procestoval Rusko, Střední Asii, Tibet a Tonkin. Prošel na příč i ostrovem Madagaskarem. O r. 1892 věnoval se se zálibou prozkoumání Zadní Indie a zjistil tu také, že Iravadi nepra- mení z Tibetu. Za tyto výzkumy odměněn byl pařižskou zeměpisnou společností velkou zlatou medailli. V roku 1897 podnikl princ výzkum- nou cestu do Habeše; Italové vytýkali mu, že byl také politickým emi ssarem Francie. Pro nepříznivý tehdejší svůj po- sudek o italském vojsku v Habeši vyzván byí hr. Turinským, členem královské rodiny italské na souboj, v němž byl zraněn. Francie ztratil v zesnulém vážného pracovníka, rod Orleanský pak jediného populárního prince svého.
Jindřich Orleauský Orleanský Bourgeoisův Italos Indie Paříž Ham Camelopardalis Richmond Rusko Asie Tonkin Madagaskar Iravadi Habeš Francie
17 article
Ke sporu franko-tureckému. Jádrem sporu tohoto jest, jak jsme již sdělili, poměr »Francouzské nábřežní společ- nosti« v Cařihradě k Portě. Společnost zmíněná provedla za 35 mill. franků přístavních stavel i žádala za odkup jich 45—50 millionův. Po- něvadž Porta na nabídku tu původně neodpo- věděla, měla společnost za to, že může koncessi svou novými stavbami rozšířiti, kteréž ostalně již i v první plán pojaty byly. Tomu opřela s ale pak Porta z důvodu, že není ještě vyřízena otázka odkupu přístavů a nábřeží již hotových. Nevyřizujíc ale tuto otázku, bránila v oné po- stupovati, až vyslanec Constans podal známe své ultimatum. Vedlo této věci zastupuje Con- stans ale i požadavky skupiny francouzských bankéřův, kteří nalehají na splacení obnosu, kterýž už před 20 lety Portě půjčili a jenž zatím i s úroky na 50 mill, franků vzrostl. Porta, kdyby měla vyhověti nárokům. Francie, musila by tak přinésti na nejméně finanční oběo 100 mill. franků. To ale při její finanční mizeri půjde z těžka i možná, že Constans bude proto domáhati se náhrady v jiném směru. Přispěje-li včerejší jeho audience u sultána k urovnání konfliktu, ukáže se za kratičko.
Port Cařihrad Francie
18 article Proti vedení elektrické dráhy po mostě Karlově.
Proti vedení elektrické dráhy po mostě Karlově. Moené a všeobecné vzrušení způsobila v naší veřejnosti zpráva o projektovaném ve- dení elektrické dráhy po mostě Karlově, ze Starého města na Malou stranu. A na všech stranách v zápěti ozval se varovný a výstražný hlas: Uchraňte starobylou tuto památku pře moderním drátováním ! Nehyzděte překrásný ten náš historieký skvost moderním sice způsobem přivádění elektřiny pro dopravu motorových vozů, ale vhodným do zastrčených ulic! Řada korporací ozvala se přímo a rozhodně proti projektu vrehního vedení na mostě Karlově. Četní odborníci a mužové věhlasní opírají se proti zamýšlenému znešvaření mostu. A k těmto náhledům přidává se i široká veřejnost, která není vázána nijakými agitačními okolnostmi předvolebními a rovněž protestuje proti zave- dení vrchního vedení na Karlově mostě. Třeba by z kruhů přátel tohoto vedení dvojnásob bylo ujišťováno, že dráty vrchního vedení budou tak slabé, že rozhledu nikterak nebudou na závadu, dlužno k tomu odpověděti jedině naprostou na- důvěrou. V této záležitosti nutno pronésti i slovo nám, mluvčím veřejného smýšlení a zastancům starobylých krás a uměleckých památek. Pro- nášíme úsudek stručně a zřetelně: vrchní vedení pro elektrickou dráhu na mostě Karlově nesmi být zřízeno.
Karlův Karlov Karlov most
19 article
Chabě ošetřovali bychom naše vzácné památky historické, které každého cizince přivádějí do nadšeného vytržení, kdybychom měli svolit k tomu, aby po přání několika jednotlivců zne- švařena byla neocenitelná památka, na niž prá- vem Praha může býti hrdou. Zájmy jednotliveů musí být podřízeny interessům celku. Možno tvrditi, že projektovanou dráhou po mostě Kar lově obehodní ruch v ulici k mostu na Malé straně pranic nezmohutní a že o dopravu obe- censtva tratí po novém mostě s dostatek je po- staráno. Všude jinde monumentální stavby jsou chráněny před podobným znešvařením a u nát pomalu nebyl by ani jediný most nezadrátován. V malostranské sehůzi, svolané za účelem roz- hovoru o tomto předmětu, jeden řečník v nedo- statku jiných vhodných argumentů obviňova časopisectvo z úplatnosti. V zájmu cti poctivé české žurnalistiky podezřívání takové s rozhod- nosti odmítáme. Podává to důkaz o nízkém stupni mravnosti, podezřívati takovým způsobem projev, který vzniká z opřavdové lásky k hi storickým naším památkám. Nechť je na Kar- lově mostě ponecháno dosavadní spojení tram wayové, anebo ať se zruší a počká se se zave- dením elektrické dráhy tak dlouho, dokud ne- bude vynalezen nový, spodní způsob přiváděn elektřinyl Záležitost projektovaného vrchního vedení na mostě Karlově stala se předmětem rokován na schůzi, svolané Novoměstským občanským klubem na včerejší večer do sálu »u Štajgrů«. Předseda Novoměstského občanského klubu pan dr. Šebesta oznámiv, že blahopřejné přípisy zaslal Klub za Starou Prahu a pan dr. Franta, uvítal četně shromážděné, zejmena ne- členy klubu. Títo účastenstvím svým podávají důkaz, že široké vrstvy občanstva ujímajís záležitosti, která se dostala na jednací pořad.
Karlův doktor Šebesta Franta Kara Praha
20 article
Poukazuje dále k tomu, že úkolem nového klubu jest pečovati o duchovní rozkvět celé Prahy a z té přičiny že ujal se i záležitosti projektované dráhy elektrické přes Karlův most Uvedl, že Praha má se státi vzorem veleobce která však nesmí pěstovati politiku jednotlivých stran, politiku jednotlivců a nejméně politiku ulic. (Souhlas.) Pan dr. Fuhrich pravil, že úkolem klubu je v první řadě hájení ohrožených zájmo celé matičky Prahy. Tyto zájmy jsou nyn ohroženy projeklem vedení elektrické dráhy po mostě Karlové. Kdyby se toto vedení uskuteč nilo, bylo by opravdovou hanbou pro Prahu (Souhlas.) Je patrno, že u nás zaveden byl sy- stém, klerý dlužno potřiti. U nás historické pa- mátky systematicky se niči. Je to vidět na utvoření průlomu domu »u Klíčů« na Malé straně, na porušení rozhledu na Hradčany povo- lením stavby domu Rožánkova a j. Řečník rozebíral dopodrobna zprávu správní rady elek- triekých podniků, kterouž je návrh na zavedent vedení provázen a za hlučného souhlasu vy- vracel jednollivé důvody pro vedení vrchní. Míni, že vedení elektrické dráhy na Starém méstě jest velmi nepraktické, poněvadž tomu na překážku jsou úzké ulice. Nová trať po novém mostě kamenném jest mnohem výhod- nější. Velikým omylem jest tvrzení, že dráha elektrická zvelebí obchody. Vidíme, jak si stě- žují obchodníci ve Spálené a v Žitné ulici.
doktor Fuhrich Karel Rožánkův Praha Karlův most Hradčany Spálená Žitná ulice
21 article
Povede-li elektrická dráha ulicí Celetnou, budou na tom tamější obchody ještě hůře, poněvadž nikdo tamtudy nepůjde z obavy, aby na traii v úzké ulici nepřišel k úrazu. (Souhlas.) Názor malostranských, že frekvence do je- jich čívrti jse zmenší, není správný, neboť kdo bude se chtit dostati na Malou stranu, zajist se tam dostane tím neb oním směrem. Obchody a živnosti na Malé straně ovšem upadají, ale toho vinu nenese dráha, nýbrž okolnost, že královský hrad na Hradčanech jest opuštěný- (Souhlas.) Mnohem hůře jest na tom Star město, kde není skoro žádné pomoci. Elektrická dráha jest nejmenším prostředkem ke zvelebení obchodův a živností. Řečník navrhl k příjet tuto resoluci: »My občané a voliči, shromáždění na ve- řejné schůzi Novoměstského občanského klubu dne 10. srpna »u Štajgrů«, porokovavše o otázee vrchního vedení elektrické dráhy po mostě Kar- lově a uváživše: 1. že zamýšlené vrchní vedení znehodnotilo a poškodilo by nejkrásnější a nejmalebnějš památku středověkého umění stavitelského, ji není v celé Evropě rovno, 2. že vedením tím zohyzděno by bylo ná městí Křižovnické a obrožen velebný polleď na Královské Hradčany a Malou stranu, 3. že takovýto stav by byl projevem neváž nosti a neúcty ke drahocennému a všem věr ným Čechům památnému odkazu otce vlast
Celetná Hradčany Kara Evropa královský Hradčany
22 article
Karla IV, a těžkou urážkou oněch pocitů lásky a vděčnosti, jež celý český národ k zakladatel mostu Karlova poulá; 4. že dosavadní spojení Malé strany se Starým městem, pokud nebude nalezeno vhod- nějšího a historické památky šetřícího, úplně vyhovuje a dostačuje potřebě praktické: usnášíme se na tom, aby vrchní vedení elektrické dráhy po mostě Karlově z a veden nebylo a vyzýváme všechny členy sboru obec ních starších král. hl. města Prahy, aby hlaso- vali proti tomuto návrhu správní rady elektri- ckých podnikův obce pražské.« (Souhlas.) Pan dr. Podlipný pravil, že s resolueh mělo se ještě posečkati proto, poněvadž se hned z kraje praví »porokovavše« a ona byla pře čtena hned po první řeči. Promluvil potomo heslech, pronášených mnohdy za účelem vo- lební agitace a dovozoval, že Karlův most ovšem jest vzáenou historickou památkou. Ale neprovádí se k němu pieta, neboť jest vážně ohrožován v bytnosti své těžkými vozy s ci- hlami, Vozy elektrické dráhy ohrožovaly by trvanlivost mostu nejméně. Karel IV. vystavěl most ten zajisté k tomu účelu, aby spojoval obě města, aby byl komunikačním prostředkem a nikoli, aby sloužil pro zpátečníky, kteří ne jdou s duchem času. Uvádí, že když zaveden byl systém elektrických dráh, nelze do nich na tak krátkou trať vsunovati dráhu koňskou. Praví že by bylo záhodno, aby se na mostě napjaly dráty na zkoušku, aby se zjistilo, jak se poškodí jednotlivé pohledy. Končí prohlášením
Karel Iva Karlův doktor Podlipná Praha Karlův z Karlův most
23 article
Tyto a podobné staré památky mají sloužit moderním lidem a moderním potřebám, ovšem ale nesmí se s nimi vandalsky zacházeti (Souhlas.) Pan inž. Suchánek z příčin elektro- techniekých míní, že by bylo možno zříditi na mostě dopravu se spodním vedením a vyslovuje se pro vykonání dalších studijních cest. Pan Saller pravi, že by bylo záhodno. aby návrh na zavedení dráhy po mostě Karlově byl vzat zejtra z jednacího pořadu sboru obec- ních starších. Uvádí, že žádné město v Evropě není dráty elektrických dráh tak sevřeno, jako Praha. Nejlépe by bylo, kdyby se i koleje tramwaye na mostě Karlově vytrhaly. (Souhlas. Další rozpravy zúčastnili se pp. Čeřík Topinka, Hadrbolec, Jeřábek, No votný, dr. Podlipný, dr. Fuhrich, načež byla navržená resoluce schválena a schůze vřelým doslovem předsedy p. dra. Šebesty skončena. Schůze zúčastníli se obecní starš pp. dr. Podlipný, Březnovský, Hamáček, Ji rousek, Hudl a Vaníček.
Ing Suchánek Saller Karlův Čeřík Topinka Hadrbolec Jeřábek doktor Podlipná Fuhrich Šebesta Březnovská Hamáček Vaníček Evropa Praha
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Citlivost naprosto nemístnou pro- jevily včerejší »Plzeňské Listy« vůči našemu článku, dne 4. t. m. v »Menšinovém věstniku« »N. L.« uveřejněnému pod záhlavím: »Germani- sační snahy německého odboru zemědělské rady«. Článek obsahuje o událostech v země dělské radě, o protiprávné repartici subven mezi český a německý odbor, o využitkování fondů těch v německém odboru výhradně n germanisaci Pošumaví sdělení přímo sensační jak patrno z hlasů jiných listů i sensačně pů- sobící ve smyslu české věci prospěšném. Jistý český list na př. nazývá naše odhalení o tom, že český odbor zemědělské rady přichází ročně o 120.000 K subvenci, kteréž přicházejí bez- právně a proti poměru klíčem o tom stanoveném k užitku německému odboru a tu takřka diskreční plus mezi předsedy dra. Schreinera, notáře v Plzni, který jich užívá téměř jako válečného pokladu v germanisační výhubné válce proti Čechům v Pošumaví »pro nikavým, poplašným signálem«. »Plzeňské L.- vídí v našem článku shotovou hymnu o plzeů- ském agitatoru dru. Schreinerovi«. Patrně maj »P. L.« poněkud nedocelené představy o tom, co je to »hymna«, i radíme, aby se poučily nějaké stručnější estetice (upozorňujeme na zá- služnou učebnici řed. Petrů !). Scházelo málo plzeňský list by byl výslovně napsal, že germa- nisační činnost dra. Schreinera schvalujeme, neboť di, že náš článek »s největším gustem mohl otisknout »Pilsner Tagblatt«. Z toho vi- díme, že redakční vážky na slova a obratyv
German Schreiner Čecho P L Plzeň Pošumaví Petr Pilsner Tagblatt
25 article
»P. L.« jsou poněkud porouchány. Pravi li če- ský list, že je někdo vynikajícím a horlivým pracovníkem německým, anebo že má zásluby o germanisaci Pošumaví, není to přece žádný hymnus. Náš článek upozorňuje na dra. Schrei- nera jakožto na zosobněné nebezpečí pro český živel na Šumavě a přináší o tom úžasné do- klady, veřejnosti před tím neznámé, a plzeňský list měl tyto údaje znamenati na místě ne- místných hysterických rekriminací, neschopných rozeznávati dobré od zlého. Může li někdo říci, po přečtení naší úvahy, že vychvalujeme činnost Schreinerovu v zemědělské radě, plete si černé s bílým. My naopak kojíme se tou nadějí, že naše vychválení jeho činnosti v zemědělské radě, L. j. v německém jejím odboru, nezmizí tak brzy z české veřejnosti, že naopak bude ho po- všímnuto na příslušných místech a že zejměna otázka rozdělení subvencí mezi oba odbory na- bude na těch místech nutné palčivosti a že bude učiněna přítrž ohromujícímu faktu, že ně- mecký odbor zemědělské rady germanísuje če- skými penězi. Proti tomu, jakým způsobem roz- děluje německý odbor své proti klíči nabyté subvence vzhledem k statutu zákonných námitek ovšem není, i pravíme-li, že Němei takto klidnou a zákonnou cestou vyhánějí Čechy z jich statků a usazují tam Němce, nepravíme nic víc, než že jest na světě nejedno bezpráví zákonem nestíhané. Ba jedině zákon o rozdělení zemědělské rady, který se v nejnovější době zase s oblibou uvádí se strany staročeského tisku na doklaď výbornosti punklací, toto hospo- dářství Schreinerovo umožnil, neboť ve staré zemědělské radě nebylo by možným bývalo.
P L Schreinerův Němec Pošumaví Šumava Čechy
26 article
Protož stavěti se méně moudrým než ve sku- tečnosti a odtud bráti příčinu k rozčilování jest za dnešní pokročilé doby příliš zastaralou pole- mickou pomůckou. To by si měly »P. L.« vzíti k srdci — Hrůzným dítětem staročeské strany jest budějovický mluvčí staročeské tamní expo- situry, o němž mozno rrci nejen ze styší staro- českou trávu růsti, ale že jí dokonce netrpělivým povytahováním na světlo boží pomáhá. S jakým zdarem, jest známo. Zábavné je při tom po- slechnutí kapilol, jaké mu píše pražský menton staročeský v takových příležitostech. Poslední číslo »Budivoje« uveřejňuje seznam osobností, jež prý staročeská strana vyzve k opětné kan- didatuře, ovšem po shodě s voliči. Nemáme příčiny, otiskovati tento seznam, ale kdybysi staročeská strana hodlala jednou poříditi vo- skový kabinet svých zasloužilých mužů, nesměl by tam scházeti ani jediný z profilů v budějo- vickém listě uvedených, vyjma snad dvou, tří, jichž zásluhy náleží teprve kýžené budouenosti. Toto prozrazení nejnitrnějšich píkanterií staro- česých nenese pražský orgán staročeský mysl lhostejnou. »Dochvilný (nemělo by se spíše říci »kratochvilný?«) »Budivoj«, tak hořce žer- tuje »H. N.«, uveřejňuje již hotovou kandidátní listinu strany národní pro případ uzavření do- hody. Uznáváme milerádi nejlepší vůli »Budi- voje«, ale vůči pozornosti, jež jeho zprávám bývá věnována, musíme dovoliti si alespoň po- známku, že uvádí na svou pěsť řadu jmén, jež v této souvislosti vyslovana jsou poprvé.« Což aby pánové po čas nehotové »shody« »Bu- divoj« zastavili? — Českým rodičům ! Městská rada praž- ská vydala toto provolání: Blíží se doba, kdy svůj nejdražší poklad, své děti, svěříte škole.
P L Budivoj H N
27 article
Čeští rodičové neměli by se ani na okamžik při volbě školy rozmýšletí, neboť jen škol česká, jako vlastní matka a nikoliv jako cizí macecha, s láskou přivine dítě česká do svého klina. Všechny úsudky vzdělaných vychovatel a stálá denní zkušenost shodují se v tom, že ditě může mravně se ušlechtiti a pravého vzdě- lání nabýti jenom ve škole, kde k mladému jeho srdci a k mladé jeho duší mluví se lahod- nou řečí mateřskou. Pohleďte na české rodiče v krajinách s německou většinou obyvatelstva, s jakou stafečností domáhají se české školya nedajíce se zastrašiti ani vypovídáním z práce i bytu, posílají své děti do školy české, dobře vědouce, že může jenom česká škola jejich mlá- deži poskytnouti tolik vědomostí, aby v těžkém zápase o živobyti mohla se dodělati slušně exi- stence. A v královské Praze, v srdci vlasti, měl by býti na českých dítkách páchán neodpusti- telný hřích, aby o přirozené vzdělání byly olu- povány k veliké škodě vlastní a k pohaně na- šeho národa? Výmluva na snahu, naučiti se němčině, je lichá, neboť české školy v Praze poskytují mládeži možnost, aby naučila se tolik němčině, kolik by mohla v životě potřebovati, ale aby naučila se tak na základech rozumo- vých a neutrpěla zkázy na svém vzdělání. Měst- ská rada, majíc na srdci duševní i hmotné blabo obyvatelstva, obrací se k českým rodičům, k všem pravým přátelům mládeže, ke všem vla- stencům a vlastenkám s vyzváním, aby za he- slem: »České dítě patří jen do české školy le působili slovem i skutkem k tomu, aby vešker naše česká mládež jen do školy české zapsána byla. V Praze, v srpnu 1901. Z rady král. hl. města Prahy. — Osobní. Pan dr. Václav Kafka, operaté v Praze, dlí od 10. srpna mimo Prahu — Zprávy rodinné. Slečna Ella Janů a pan Felix Bušák, poštovní assistent a poručík v záloza
doktor Kafka Janů Bušák Praha