1
masthead
Strona 2.
Strona 2
2
masthead
BNÁRODNÍ LISTY
3
masthead
11. srpna 1901. Číslo 220.
4
article
v Dalmacii a v Zadru. Království, jež jest dle
obyvatelstva téměř úplně slovanské a ze čtvr
pětin chorvatské (ostatek jsou Srbové) a město,
v němž i ilalští předáci pocházejí z chorvat-
ských rodin, nesmělo by příště strpěti ani nej-
menšího nátěru italského. Tu však přicházíme
k bolestnému bodu celé této věci, totiž k smut-
nému faktu, že ani sněm, ani zemský výbor
ani četná chorvatská intelligence, ani chorvat-
ské zaderské časopisy neučinily posud ničeho
proti italské vyzývavosti. Na sněmu mluví se
rovnoprávně také italsky; v zemském výboru
rozmlouvá se ovšem z pravidla italsky.
chorvalští předáci vodí se pod paždím s ne-
smiřitelnými odpůrci všeho slovanského a chor-
valského a chorvatské zaderské listy píší o všem.
jen ne o městském zastupitelstvu a o měst-
ských, národních a hospodářských zájmech.
A vše to děje se pod nedotknutelným štítem
Zásady jsou vše, osoby nic. Nikde jako v Zadru
nezapomíná se úmyslně na to, že veřejný boj
vede se pro národ a pro lid proti jeho škůd-
cům a nepřátelům, tedy nevyhnutelně pro
»velkou mravní osobu« proti nemravným jednol-
liveům.
Srba
Dalmacie
5
article
Tím samým provádí se již zvláštní zásad
veřejného žívota: přednost všeobecného blaha,
před jakýmkoliv zájmem osobním. A tak zaderšt
Chorvaté pohodlně háji »principy«, kdežto živý
dalmatský lid a celý chorvatský národ snáší tu
ostudu a tu neocenitelnou škodu, že v jeho
vlastním těle zahnízdila se nemravní, nesvědo-
mitá, ba i násilnická, odnárodňovací italská pro-
paganda.
V Osěku jest tomu právě tak, ač ke
chvále a ke cti jistého kroužku starší a mladší
intelligence dlužno vytknouti, že vážně se po-
mýšlí na organisací národní obrany pro celé
slavonské Chorvatsko se střediskem v Osěku.
Svatodušní sjezd všech chorvatskýcha
mnohých slovinských zpěváckých spolků k svě-
cení osčeké »Lípy« ukázal, že maďarský živel
v Osěku jest bezvýznamný a převážná většina
obyvatelstva německého původu že posud nen
nepřátelská chorvatské věci. V Osěku však,v
městě s 25.000 obyvateli, není posud žádného
chorvatského listu. Chorvatské úřady : županie,
krajský soud, okresní soud a okresní hejtmanství,
jakož i chorvatské školy (reálné gymnasium.
učitelský ústav) jsou pod terorismem velkého
župana Theodora hr. Pejacsevicse, jehož cha-
rakter jest dán otázkou k jednomu professoru;
Jak můžete dělati chorvatskou propagandu, jako
byste nevěděl, kde přestávají hranice Chorvalska
Chorvat
Theodor
Chorvatsko
6
title
Politické zprávy zahraničné.
7
article
V Praze, 10. srpna.
Praha
8
article
Dr. Kramář o Bosně a Hercegovině
V době posledního zasedání českého sněmu na-
vštívil zpravodaj moskevského »Kurjera« po-
slance dra. Kramáře, aby se u něho informoval
o rakouské politice v okupovaných zemích. Tyto
dni objevila se v »Kurjeru» stať, v níž se po-
dává mínění dra. Kramáře o oné otázce. Pisatel
obrátil se se svými dotazy právě k dru. Kra-
máři, poněvadž tento za posledního zasedání
delegací vystoupil proti přání Wolfovu, aby Ra-
kousko podporovalo na Balkáně vznik řiše
velkosrbské, kteréžto vystoupení českého dele
gáta vzbudilo podivení v listech srbských. Pi-
satel vyšel právě z této Kramářovy řeči a tázal
se ho, je-li vskutku nepřitelem idey velko-
srbské. Dr. Kramář odvětil, že jsou mu známy
stesky srbských listů, neuznává je však za
oprávněné. »Sympatisuji — pravil — se srb-
ským národem, miluji ho, ale přes to nemohu
souhlasiti s absurdnými vývody Wolfa, snažícího
se vytvořiti Veliké Srbsko na úkor Rakousko-
Uherska a vydati mu Bosnu a Hercegovinu.
které nás už tolik stály.«
»Jste tedy proti tomu, aby se Rakousko
vzdalo těchto zemí ?«
»Ovšem; či je to možno ? Rakousko utra-
tilo na Bosnu a Hercegovinu 400 millionů
nyní se jich máme vzdáti?«
Na námitku pisatelovu, že rakouská správa
za 20 let také něco vytěžila z Bosny, kteráje
nejúrodnější a nejbohatší zemí na Balkáně, od
větil dr. Kramář: »To nevíme, ale že máme
za Bosnou 400 millionů, s tím musíme po-
čítati.e
doktor
Kramář
Wolfův
Ra
Wolf
Boseň a Hercegovina
Balkán
Srbsko
RakouskoUhersko
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Bosna
Hercegovina
9
article
sob nazírání na život. Tak je v místech Duteh
Harbor, Sitka, Unalaklik, Skagvay a Yenea.
Počasí v Aljašce za léta bývá deštivé. Zde,
poblíže arktického kruhu, známe pouze dvě
ročni doby. Léto a zimu. Léto trvá od června
do října, zima je dvakráte tak dlouhá. Okolo
20. října moře zamrzne, v květnu, někdy v
červnu led se utrhne od pevniny, popraská a
je odnešen proudy a větry. V červnu tedy na-
stává doba pro horníka. Tu se zlatokopci vy-
dávají na potoky a řeky do hor. Nejzajímavěji
to chodí, když první lodi přijely, kdy nováčkové
naděje plni, rozčileni své věci snáší a na vý
zkumnou cestu se vypravují.
Minulé léto, kolem 25. června, a do 10
července ve vodách kotvilo 18 parolodí. Při
bylo s nimi mnoho tísíc zlata chtivých lidí
hlavu plnou zlaté horečky.
Mnoho jich ovšem odešlo s nepořízenou.
Ti pak, kteří zde přes trapné, dlouhé měsíce
vytrvali, jistě zasluhují své odměny
Jednu výhodu zdejší ponebí přece má. C
v zimě zanedbáš, v létě mužeš nahraditi. Slunee
svítí po celé 24 hodiny. V údolich slunce za-
padá za hory až o 1114 a v 11 už zase
vychází. V zimě za to slunee vůbec není spu-
třiti. Je stálá tma. Měsíc ovšem a hvězdy dosti
jasně svítí, že lze cestovati i venkovské práce
konati. Od 21. června až do září je nepřetržité
světio, až do rovnodennosti. Pak se dny krátí,
až tma zavládne. V prosinci a v lednu lzes
temene hory pozorovati »Severní záři«. Jaký
má původ, na to nestačí mé vědomosti, ale
zajimá to mysl moji velice. Mdlá, bledá zár
se jasní pomalu, až nabude temně jasné barvy;
pak se počne třepetati a kmitá od levé strany
ku pravé, až z nenadání vše zmizí.
Tak list svůj zatím končím s vřelýma
srdečným pozdravem všem krajanům a mileném
čtenářstvu.
V Nome, Aljaška, v dubnu 1901.
Josef Hromas.
Skagvay
Yene
Hromas
Sitka
Unalaklik
Aljaška
10
article
NB. Bude-li mi možno, rád budu pozdě
* dopisech pokračovati. Na zdar!
»A což kdyby Rakousku splatili ony 400
millionů, vzdalo by se pak Bosny?«
Na tento dotaz dr. Kramář prý neodpo
věděl přímo, nýbrž převedl rozhovor na jiné
thema. Začal mluviti o tom, že ani Srbsko,
ani Černá Hora by se s Bosnou a Hercegovinou
nespravily, že tyto země mohou vzkvětati je-
dině pod správou Rakouska. Pokud se týče
Srbska, čeští poslanci snaží se zlepšiti jeho
poměr k Rakousku, domáhají se odstranění
různých represalií při dovozu srbského dobytka
do Rakouska atd. Podobně hledí zlepšiti po-
měry srbského obyvatelstva v Bosně a Herce-
govině a usnadniti styky těchto zemí se
Srbskem. Srbská pravoslavná deputace byla
připuštěna k panovníku, jemuž odevzdala své
memorandum jen za přispění českých poslanců
a zejmena samého dra, Kramáře, přes to, že
nesouhlasí s každým slovem tohoto memoranda.
doktor
Kramář
Rakousko
Bosna
Srbsko
Hercegovina
Boseň
11
article
»Žádá se v něm příliš mnoho — pokračoval
dr. Kramář. — Tak na př. žádají v něm, aby
se okupační vláda nevměšovala v jich církevní
a školní věci, aby vláda nedosazovala biskupy
a duchovní. K tomu však žádná vláda nemůže
svoliti.«
Pisatel namitl, že poslední požadavek bo-
senských a hercegovských Srbů jest úplně zá-
konný a spravedlivý. Pravoslavné obce majísi
samy voliti své biskupy a vláda má právo, bu
volbu schváliti neb zamílnouti. Tak se jednalo
i za turecké vlády v Bosně a tamní oby
vatelstvo domáhá se jen uznání svých práv
Konečně toho vyžadují i kánony pravoslavné
církve,
Dr. Kramář trval však na tom, že takov
požadavky jsou nesplnitelny. Pisatel vrátil se
pak k své myšlence, že království srbské v ny
nějších hranicích, tedy bez Bosny, nemůže s
povznésti a že by bylo v zájmu všech Slovanů,
aby na Balkáně vznikl silný slovanský stát, jenž
by byl s to, klásti vydatný odpor německému
»Drangu nach Osten«. Na to pravil dr. Kramář
»Což myslíte opravdu, že Srbsko může bít
takovým státem? Nikdy ! Ani Srbsko, ani Černá
Hora, ani Bulharsko nemohou se státi takovou
hradbou. Spíše se mají snažiti o to, oč se snaži
i Čechové, aby se z Rakouska stal silnýa
mocný stát slovanský.«
Srba
doktor
Kramář
Osten
Čecho
Boseň
Bosna
Balkán
Srbsko
Bulharsko
Rakousko
12
article
»Ze slov dra. Kramáře — končí pisate
svou zprávu — bylo mi jasno, že má na mysl
federativní, slovanské Rakousko. Proto jsem po
kládal za nevhodno pokračovati v rozhovoru,
neboť jsem viděl v dru. Kramáři rozhodného
rakouského patriotu, snad rozhodnějšího, než
leckterý Němec, jenž sní o zabrání celého bal
kánského poloostrova.«
V poslední době objevilo se v ruských
polských listech množství všelikých rozprav s če-
skými politiky. Ukázalo se však, že obsah roz
mluv nebyl v časopisech podán správně. Proto
nemůžeme také ručiti za to, že zpravodaj mo-
skevského »Kurjera« podal správné obsah své
rozmluvy s drem. Kramářem.
Z daleké Sibiře. Nejodstrčenější část
ohromného Ruska, jakutská oblast v severo-vý
chodní Sibíri, měla letos několik radostných dnů
Nový generální gubernátor východní Sibíře A.
Pantelějev vykonal z Irkutska dalekou cestu do
Jakutska, aby jednak prohlédl tamní ruské úřady
a jednak se přesvědčil na své vlastní oči o po-
třebách tohoto vzdáleného, přírodou i lidmi za-
nedbaného kraje. Příjezd generálního gubernátora
bude miti za následek některé správní a soudní
reformy, úlevu v postavení »skopeů«, z trestu
sem internovaných, úpravu pozemkového majetku
a hlavně telegrafické spojení Jakutsk
s jižní Sibiři i s Ochotským mořem. Dosud ved
telegraf z Irkutska po březích řeky Leny jen do
města Olekminska. Za přílomnosti generálního
gubernátora Pantelějeva započato s prováděním
další telegrafické trati z Olekminska na sever
k Jakutsku, jež má býti hotova do podzimku.
Kramář
Němec
A Pantelějev
Pantelějev
Rakousko
Sibiř
Rusko
Irkutsk
Jakutsk
Len
Olekminsko
východní Sibíř
13
article
Veškeren potřebný maleriál veze zvláštní k tomu
účelu zřízená expedice na bárkách po řece Leně,
vyjma ovšem telegrafní sloupy, jež se hotov
v pobřežních lesích. I talo nová telegrafní lini
půjde podél Leny, neboť jiných cest v jakutsk
oblasti dosud není. V nejbližší době má se při-
stoupiti také k telegrafnímu spojení Jakutska
sOchotskem, ležícím na břehu Ochotského moře,
o něž se velice zajímají Angličané, Američané
a jiní cizozemci, tak že pro ruskou vládu jest
nezbytno, aby měla spojovací prostředek, jímž
by mohla býti v čas zpravena o všem, co ne-
zvaní hosté v oněch vzdálených krajích pro-
vádějí.
Nový místodržitel v Elsasku.
»Rappel« oznamuje z Berlína
že německá vláda učinila dotaz
v Paříži, zda by jmenování hrab.
Walderseea mistodržitelem elsas-
ským nebylo nepříjemno Francii.
Ministr Delcassé prý s »velikým zadostiučiněním«
přijal zprávu tu na vědomí.
Angličan
Američan
Lena
Jakutsk
ochotský moře
Berlín
Paříž
Francie
14
article
Proklamace Kitehenerova.
Období terroru britského v republikách
burských, jež ministr Chamberlain v pověstné
nedávné své řeči o »lupičích a rebelech« ! bur-
ských započal, bylo právě zahájeno. Lord Kitehenen
vydal dle instrukci londýnských prokla-
muci, v níž proti všemu právu válečnému, mezi-
národně stanovenému, hrozí vyhnanstvím a čá-
stečnou konfiskací jmění movitého i nemovitého
všem vůdcům burským, kteří by se do 15. září
nevzdali. Týká se to hlavně ovšem těchto vůdeů
burských: Schalk Burgera, Reitze, Stejna, gen.
Ludv, Bothy, Kristiana Bothy, Viljoena, Delareye
Beyersa, Luk. Meyera, Deveta, Kempa, Wosselsa,
Kruitzingera, Fouchea, Malana, Scheepersaa
Smutsa.
Zároveň odjíždí dnes lord Milner, nenáviděný
guvernér Kapska, zpět do Afriky, aby Kitehene-
rovi při terroru tom napomáhal. Přes zřejmě
drakonický ráz jeho tisk anglický v celku svém nad
provoláním Kitchenerovým jásá, ano, jsou i listy.
jež, jako »Globe«, shledávají je příliš mírným-
Pouze liberální »Westminster Gazette« pochy-
buje, že bude mítí provolání účinek a že válku
zkrátí. Mužové, jako Delarey a Deve
nedají se zastrašiti takými hroz-
bami. Války, dokládá list, vyhrávají se bystrými
operacemi vojenskými a nikoli proklamacemi,
prvých ale mnoho neviděti. Nejjasnějším do-
kladem, že Bury nelze pokládati napořád ještě
za nějaké rebely, nýbrž za řádnou válčící stranu,
Kitehenerův
Chamberlain
Kitehenen
Ludv
Both
Viljoen
Meyer
Devet
Kemp
Wosselsa
Kruitzinger
Fouchea
Malan
Scheepersaa
Smutsa
Milner
Kitchenerův
Kapsko
Afrika
Bura
Glob
Westminster Gazette
Schalk Burger
Delarey Beyersa
15
article
za občany státu dosud samostatného, vidno
ostatně i z toho, že na příklad ke včerejšímu
sňatku v carské rodině v Gačině připuštěn byl
i pan Jonkhoer van der Hoeven jakožto offi
ciální zástupce Transvaalu. Rusko
tedy — jiné státy rovněž nikoli — neuznaly
dosud anexi Transvaalu a Oranžska Anglil; státy
ty jsou nadále dle mezinárodního práva za ne
odvisly pokládány a proto občanům jejich ná
leží všechna práva válčících stran, mezi něž
náleží i volné stěhování a beztrestnost po válce
jakož i nedotknutelnost soukromého jmění. Jes
tedy opatření Kitchenera nejhrubším porušením
i práva mezinárodního. Nieméně při nynější pol
tieké demoralisací Evropy i Ameriky nelze če-
kati, že by se někdo tomu opřel a práva i Burův
se zastal. Burové budou se musili samí sebe z
stati. Dokázali již, že toho — dovedou.
Jonkhoer
Kitchener
Burová
Transvaal
Rusko
Oranžsko
Evropa
Amerika
16
article
O Jindřichu prlnei Orleauském,
jenž včera v Saigunu z Zadní Indií, prodlévaje
tam na cestách, jako oběť zákeřného podneb
tamního zemřel, nelze v politické rubrice mnoho
říci. Prine po celý život politice prostě vše
možně se vyhýbal, ač přesvědčením svým lnu
k naeionalistům a k antisemitům. Na rozdí
od pretendema, prince Filipa Orleanského, smíři
se s republikou do té míry, že přijal dokonce
od radikálního ministerstva jejího Bourgeoisova
řád Čestné legie; jakožto člen řádu toho bude
proto také nepochybně vio Paříži vojensky
onio me
pohrben.
Prine Jindřich narodil se 16. října 1867
jakožto syn vévody ze Chartresu v Ham-Cam-
monsu v Richmondu. Od mládí zabýval se rád
zeměpisnými problémy. Již v r. 1889—90
procestoval Rusko, Střední Asii, Tibet a Tonkin.
Prošel na příč i ostrovem Madagaskarem. O
r. 1892 věnoval se se zálibou prozkoumání
Zadní Indie a zjistil tu také, že Iravadi nepra-
mení z Tibetu. Za tyto výzkumy odměněn byl
pařižskou zeměpisnou společností velkou zlatou
medailli. V roku 1897 podnikl princ výzkum-
nou cestu do Habeše; Italové vytýkali mu, že
byl také politickým emi ssarem
Francie. Pro nepříznivý tehdejší svůj po-
sudek o italském vojsku v Habeši vyzván byí
hr. Turinským, členem královské rodiny italské
na souboj, v němž byl zraněn. Francie ztratil
v zesnulém vážného pracovníka, rod Orleanský
pak jediného populárního prince svého.
Jindřich
Orleauský
Orleanský
Bourgeoisův
Italos
Indie
Paříž
Ham
Camelopardalis
Richmond
Rusko
Asie
Tonkin
Madagaskar
Iravadi
Habeš
Francie
17
article
Ke sporu franko-tureckému.
Jádrem sporu tohoto jest, jak jsme již
sdělili, poměr »Francouzské nábřežní společ-
nosti« v Cařihradě k Portě. Společnost zmíněná
provedla za 35 mill. franků přístavních stavel
i žádala za odkup jich 45—50 millionův. Po-
něvadž Porta na nabídku tu původně neodpo-
věděla, měla společnost za to, že může koncessi
svou novými stavbami rozšířiti, kteréž ostalně
již i v první plán pojaty byly. Tomu opřela s
ale pak Porta z důvodu, že není ještě vyřízena
otázka odkupu přístavů a nábřeží již hotových.
Nevyřizujíc ale tuto otázku, bránila v oné po-
stupovati, až vyslanec Constans podal známe
své ultimatum. Vedlo této věci zastupuje Con-
stans ale i požadavky skupiny francouzských
bankéřův, kteří nalehají na splacení obnosu,
kterýž už před 20 lety Portě půjčili a jenž
zatím i s úroky na 50 mill, franků vzrostl.
Porta, kdyby měla vyhověti nárokům. Francie,
musila by tak přinésti na nejméně finanční oběo
100 mill. franků. To ale při její finanční mizeri
půjde z těžka i možná, že Constans bude proto
domáhati se náhrady v jiném směru. Přispěje-li
včerejší jeho audience u sultána k urovnání
konfliktu, ukáže se za kratičko.
Port
Cařihrad
Francie
18
article
Proti vedení elektrické dráhy po
mostě Karlově.
Proti vedení elektrické dráhy po
mostě Karlově.
Moené a všeobecné vzrušení způsobila
v naší veřejnosti zpráva o projektovaném ve-
dení elektrické dráhy po mostě Karlově, ze
Starého města na Malou stranu. A na všech
stranách v zápěti ozval se varovný a výstražný
hlas: Uchraňte starobylou tuto památku pře
moderním drátováním ! Nehyzděte překrásný ten
náš historieký skvost moderním sice způsobem
přivádění elektřiny pro dopravu motorových
vozů, ale vhodným do zastrčených ulic! Řada
korporací ozvala se přímo a rozhodně proti
projektu vrehního vedení na mostě Karlově.
Četní odborníci a mužové věhlasní opírají se
proti zamýšlenému znešvaření mostu. A k těmto
náhledům přidává se i široká veřejnost, která
není vázána nijakými agitačními okolnostmi
předvolebními a rovněž protestuje proti zave-
dení vrchního vedení na Karlově mostě. Třeba
by z kruhů přátel tohoto vedení dvojnásob bylo
ujišťováno, že dráty vrchního vedení budou tak
slabé, že rozhledu nikterak nebudou na závadu,
dlužno k tomu odpověděti jedině naprostou na-
důvěrou. V této záležitosti nutno pronésti i slovo
nám, mluvčím veřejného smýšlení a zastancům
starobylých krás a uměleckých památek. Pro-
nášíme úsudek stručně a zřetelně: vrchní
vedení pro elektrickou dráhu na
mostě Karlově nesmi být zřízeno.
Karlův
Karlov
Karlov most
19
article
Chabě ošetřovali bychom naše vzácné památky
historické, které každého cizince přivádějí do
nadšeného vytržení, kdybychom měli svolit
k tomu, aby po přání několika jednotlivců zne-
švařena byla neocenitelná památka, na niž prá-
vem Praha může býti hrdou. Zájmy jednotliveů
musí být podřízeny interessům celku. Možno
tvrditi, že projektovanou dráhou po mostě Kar
lově obehodní ruch v ulici k mostu na Malé
straně pranic nezmohutní a že o dopravu obe-
censtva tratí po novém mostě s dostatek je po-
staráno. Všude jinde monumentální stavby jsou
chráněny před podobným znešvařením a u nát
pomalu nebyl by ani jediný most nezadrátován.
V malostranské sehůzi, svolané za účelem roz-
hovoru o tomto předmětu, jeden řečník v nedo-
statku jiných vhodných argumentů obviňova
časopisectvo z úplatnosti. V zájmu cti poctivé
české žurnalistiky podezřívání takové s rozhod-
nosti odmítáme. Podává to důkaz o nízkém
stupni mravnosti, podezřívati takovým způsobem
projev, který vzniká z opřavdové lásky k hi
storickým naším památkám. Nechť je na Kar-
lově mostě ponecháno dosavadní spojení tram
wayové, anebo ať se zruší a počká se se zave-
dením elektrické dráhy tak dlouho, dokud ne-
bude vynalezen nový, spodní způsob přiváděn
elektřinyl
Záležitost projektovaného vrchního vedení
na mostě Karlově stala se předmětem rokován
na schůzi, svolané Novoměstským občanským
klubem na včerejší večer do sálu »u Štajgrů«.
Předseda Novoměstského občanského klubu
pan dr. Šebesta oznámiv, že blahopřejné
přípisy zaslal Klub za Starou Prahu a pan dr.
Franta, uvítal četně shromážděné, zejmena ne-
členy klubu. Títo účastenstvím svým podávají
důkaz, že široké vrstvy občanstva ujímajís
záležitosti, která se dostala na jednací pořad.
Karlův
doktor
Šebesta
Franta
Kara
Praha
20
article
Poukazuje dále k tomu, že úkolem nového
klubu jest pečovati o duchovní rozkvět celé
Prahy a z té přičiny že ujal se i záležitosti
projektované dráhy elektrické přes Karlův most
Uvedl, že Praha má se státi vzorem veleobce
která však nesmí pěstovati politiku jednotlivých
stran, politiku jednotlivců a nejméně politiku
ulic. (Souhlas.)
Pan dr. Fuhrich pravil, že úkolem
klubu je v první řadě hájení ohrožených zájmo
celé matičky Prahy. Tyto zájmy jsou nyn
ohroženy projeklem vedení elektrické dráhy po
mostě Karlové. Kdyby se toto vedení uskuteč
nilo, bylo by opravdovou hanbou pro Prahu
(Souhlas.) Je patrno, že u nás zaveden byl sy-
stém, klerý dlužno potřiti. U nás historické pa-
mátky systematicky se niči. Je to vidět na
utvoření průlomu domu »u Klíčů« na Malé
straně, na porušení rozhledu na Hradčany povo-
lením stavby domu Rožánkova a j. Řečník
rozebíral dopodrobna zprávu správní rady elek-
triekých podniků, kterouž je návrh na zavedent
vedení provázen a za hlučného souhlasu vy-
vracel jednollivé důvody pro vedení vrchní.
Míni, že vedení elektrické dráhy na Starém
méstě jest velmi nepraktické, poněvadž tomu
na překážku jsou úzké ulice. Nová trať po
novém mostě kamenném jest mnohem výhod-
nější. Velikým omylem jest tvrzení, že dráha
elektrická zvelebí obchody. Vidíme, jak si stě-
žují obchodníci ve Spálené a v Žitné ulici.
doktor
Fuhrich
Karel
Rožánkův
Praha
Karlův most
Hradčany
Spálená
Žitná ulice
21
article
Povede-li elektrická dráha ulicí Celetnou, budou
na tom tamější obchody ještě hůře, poněvadž
nikdo tamtudy nepůjde z obavy, aby na traii
v úzké ulici nepřišel k úrazu. (Souhlas.)
Názor malostranských, že frekvence do je-
jich čívrti jse zmenší, není správný, neboť kdo
bude se chtit dostati na Malou stranu, zajist
se tam dostane tím neb oním směrem. Obchody
a živnosti na Malé straně ovšem upadají, ale
toho vinu nenese dráha, nýbrž okolnost, že
královský hrad na Hradčanech jest opuštěný-
(Souhlas.) Mnohem hůře jest na tom Star
město, kde není skoro žádné pomoci. Elektrická
dráha jest nejmenším prostředkem ke zvelebení
obchodův a živností. Řečník navrhl k příjet
tuto resoluci:
»My občané a voliči, shromáždění na ve-
řejné schůzi Novoměstského občanského klubu
dne 10. srpna »u Štajgrů«, porokovavše o otázee
vrchního vedení elektrické dráhy po mostě Kar-
lově a uváživše:
1. že zamýšlené vrchní vedení znehodnotilo
a poškodilo by nejkrásnější a nejmalebnějš
památku středověkého umění stavitelského, ji
není v celé Evropě rovno,
2. že vedením tím zohyzděno by bylo ná
městí Křižovnické a obrožen velebný polleď na
Královské Hradčany a Malou stranu,
3. že takovýto stav by byl projevem neváž
nosti a neúcty ke drahocennému a všem věr
ným Čechům památnému odkazu otce vlast
Celetná
Hradčany
Kara
Evropa
královský Hradčany
22
article
Karla IV, a těžkou urážkou oněch pocitů lásky
a vděčnosti, jež celý český národ k zakladatel
mostu Karlova poulá;
4. že dosavadní spojení Malé strany se
Starým městem, pokud nebude nalezeno vhod-
nějšího a historické památky šetřícího, úplně
vyhovuje a dostačuje potřebě praktické:
usnášíme se na tom, aby vrchní vedení
elektrické dráhy po mostě Karlově z a veden
nebylo a vyzýváme všechny členy sboru obec
ních starších král. hl. města Prahy, aby hlaso-
vali proti tomuto návrhu správní rady elektri-
ckých podnikův obce pražské.« (Souhlas.)
Pan dr. Podlipný pravil, že s resolueh
mělo se ještě posečkati proto, poněvadž se hned
z kraje praví »porokovavše« a ona byla pře
čtena hned po první řeči. Promluvil potomo
heslech, pronášených mnohdy za účelem vo-
lební agitace a dovozoval, že Karlův most
ovšem jest vzáenou historickou památkou. Ale
neprovádí se k němu pieta, neboť jest vážně
ohrožován v bytnosti své těžkými vozy s ci-
hlami, Vozy elektrické dráhy ohrožovaly by
trvanlivost mostu nejméně. Karel IV. vystavěl
most ten zajisté k tomu účelu, aby spojoval
obě města, aby byl komunikačním prostředkem
a nikoli, aby sloužil pro zpátečníky, kteří ne
jdou s duchem času. Uvádí, že když zaveden
byl systém elektrických dráh, nelze do nich na
tak krátkou trať vsunovati dráhu koňskou. Praví
že by bylo záhodno, aby se na mostě napjaly
dráty na zkoušku, aby se zjistilo, jak se
poškodí jednotlivé pohledy. Končí prohlášením
Karel Iva
Karlův
doktor
Podlipná
Praha
Karlův z
Karlův most
23
article
Tyto a podobné staré památky mají sloužit
moderním lidem a moderním potřebám, ovšem
ale nesmí se s nimi vandalsky zacházeti
(Souhlas.)
Pan inž. Suchánek z příčin elektro-
techniekých míní, že by bylo možno zříditi na
mostě dopravu se spodním vedením a vyslovuje
se pro vykonání dalších studijních cest.
Pan Saller pravi, že by bylo záhodno.
aby návrh na zavedení dráhy po mostě Karlově
byl vzat zejtra z jednacího pořadu sboru obec-
ních starších. Uvádí, že žádné město v Evropě
není dráty elektrických dráh tak sevřeno, jako
Praha. Nejlépe by bylo, kdyby se i koleje
tramwaye na mostě Karlově vytrhaly. (Souhlas.
Další rozpravy zúčastnili se pp. Čeřík
Topinka, Hadrbolec, Jeřábek, No
votný, dr. Podlipný, dr. Fuhrich,
načež byla navržená resoluce schválena a schůze
vřelým doslovem předsedy p. dra. Šebesty
skončena. Schůze zúčastníli se obecní starš
pp. dr. Podlipný, Březnovský, Hamáček, Ji
rousek, Hudl a Vaníček.
Ing
Suchánek
Saller
Karlův
Čeřík Topinka
Hadrbolec
Jeřábek
doktor
Podlipná
Fuhrich
Šebesta
Březnovská
Hamáček
Vaníček
Evropa
Praha
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Citlivost naprosto nemístnou pro-
jevily včerejší »Plzeňské Listy« vůči našemu
článku, dne 4. t. m. v »Menšinovém věstniku«
»N. L.« uveřejněnému pod záhlavím: »Germani-
sační snahy německého odboru zemědělské
rady«. Článek obsahuje o událostech v země
dělské radě, o protiprávné repartici subven
mezi český a německý odbor, o využitkování
fondů těch v německém odboru výhradně n
germanisaci Pošumaví sdělení přímo sensační
jak patrno z hlasů jiných listů i sensačně pů-
sobící ve smyslu české věci prospěšném. Jistý
český list na př. nazývá naše odhalení o tom,
že český odbor zemědělské rady přichází ročně
o 120.000 K subvenci, kteréž přicházejí bez-
právně a proti poměru klíčem o tom
stanoveném k užitku německému odboru
a tu takřka diskreční plus mezi předsedy dra.
Schreinera, notáře v Plzni, který jich užívá
téměř jako válečného pokladu v germanisační
výhubné válce proti Čechům v Pošumaví »pro
nikavým, poplašným signálem«. »Plzeňské L.-
vídí v našem článku shotovou hymnu o plzeů-
ském agitatoru dru. Schreinerovi«. Patrně maj
»P. L.« poněkud nedocelené představy o tom,
co je to »hymna«, i radíme, aby se poučily
nějaké stručnější estetice (upozorňujeme na zá-
služnou učebnici řed. Petrů !). Scházelo málo
plzeňský list by byl výslovně napsal, že germa-
nisační činnost dra. Schreinera schvalujeme,
neboť di, že náš článek »s největším gustem
mohl otisknout »Pilsner Tagblatt«. Z toho vi-
díme, že redakční vážky na slova a obratyv
German
Schreiner
Čecho
P L
Plzeň
Pošumaví
Petr
Pilsner Tagblatt
25
article
»P. L.« jsou poněkud porouchány. Pravi li če-
ský list, že je někdo vynikajícím a horlivým
pracovníkem německým, anebo že má zásluby
o germanisaci Pošumaví, není to přece žádný
hymnus. Náš článek upozorňuje na dra. Schrei-
nera jakožto na zosobněné nebezpečí pro český
živel na Šumavě a přináší o tom úžasné do-
klady, veřejnosti před tím neznámé, a plzeňský
list měl tyto údaje znamenati na místě ne-
místných hysterických rekriminací, neschopných
rozeznávati dobré od zlého. Může li někdo říci,
po přečtení naší úvahy, že vychvalujeme činnost
Schreinerovu v zemědělské radě, plete si černé
s bílým. My naopak kojíme se tou nadějí, že
naše vychválení jeho činnosti v zemědělské
radě, L. j. v německém jejím odboru, nezmizí tak
brzy z české veřejnosti, že naopak bude ho po-
všímnuto na příslušných místech a že zejměna
otázka rozdělení subvencí mezi oba odbory na-
bude na těch místech nutné palčivosti a že bude
učiněna přítrž ohromujícímu faktu, že ně-
mecký odbor zemědělské rady germanísuje če-
skými penězi. Proti tomu, jakým způsobem roz-
děluje německý odbor své proti klíči nabyté
subvence vzhledem k statutu zákonných
námitek ovšem není, i pravíme-li, že Němei
takto klidnou a zákonnou cestou vyhánějí Čechy
z jich statků a usazují tam Němce, nepravíme
nic víc, než že jest na světě nejedno bezpráví
zákonem nestíhané. Ba jedině zákon o rozdělení
zemědělské rady, který se v nejnovější době
zase s oblibou uvádí se strany staročeského
tisku na doklaď výbornosti punklací, toto hospo-
dářství Schreinerovo umožnil, neboť ve staré
zemědělské radě nebylo by možným bývalo.
P L
Schreinerův
Němec
Pošumaví
Šumava
Čechy
26
article
Protož stavěti se méně moudrým než ve sku-
tečnosti a odtud bráti příčinu k rozčilování jest
za dnešní pokročilé doby příliš zastaralou pole-
mickou pomůckou. To by si měly »P. L.« vzíti
k srdci
— Hrůzným dítětem staročeské strany
jest budějovický mluvčí staročeské tamní expo-
situry, o němž mozno rrci nejen ze styší staro-
českou trávu růsti, ale že jí dokonce netrpělivým
povytahováním na světlo boží pomáhá. S jakým
zdarem, jest známo. Zábavné je při tom po-
slechnutí kapilol, jaké mu píše pražský menton
staročeský v takových příležitostech. Poslední
číslo »Budivoje« uveřejňuje seznam osobností,
jež prý staročeská strana vyzve k opětné kan-
didatuře, ovšem po shodě s voliči. Nemáme
příčiny, otiskovati tento seznam, ale kdybysi
staročeská strana hodlala jednou poříditi vo-
skový kabinet svých zasloužilých mužů, nesměl
by tam scházeti ani jediný z profilů v budějo-
vickém listě uvedených, vyjma snad dvou, tří,
jichž zásluhy náleží teprve kýžené budouenosti.
Toto prozrazení nejnitrnějšich píkanterií staro-
česých nenese pražský orgán staročeský mysl
lhostejnou. »Dochvilný (nemělo by se spíše
říci »kratochvilný?«) »Budivoj«, tak hořce žer-
tuje »H. N.«, uveřejňuje již hotovou kandidátní
listinu strany národní pro případ uzavření do-
hody. Uznáváme milerádi nejlepší vůli »Budi-
voje«, ale vůči pozornosti, jež jeho zprávám
bývá věnována, musíme dovoliti si alespoň po-
známku, že uvádí na svou pěsť řadu jmén,
jež v této souvislosti vyslovana jsou poprvé.«
Což aby pánové po čas nehotové »shody« »Bu-
divoj« zastavili?
— Českým rodičům ! Městská rada praž-
ská vydala toto provolání: Blíží se doba, kdy
svůj nejdražší poklad, své děti, svěříte škole.
P L
Budivoj
H N
27
article
Čeští rodičové neměli by se ani na okamžik
při volbě školy rozmýšletí, neboť jen škol
česká, jako vlastní matka a nikoliv jako cizí
macecha, s láskou přivine dítě česká do svého
klina. Všechny úsudky vzdělaných vychovatel
a stálá denní zkušenost shodují se v tom, že
ditě může mravně se ušlechtiti a pravého vzdě-
lání nabýti jenom ve škole, kde k mladému
jeho srdci a k mladé jeho duší mluví se lahod-
nou řečí mateřskou. Pohleďte na české rodiče
v krajinách s německou většinou obyvatelstva,
s jakou stafečností domáhají se české školya
nedajíce se zastrašiti ani vypovídáním z práce
i bytu, posílají své děti do školy české, dobře
vědouce, že může jenom česká škola jejich mlá-
deži poskytnouti tolik vědomostí, aby v těžkém
zápase o živobyti mohla se dodělati slušně exi-
stence. A v královské Praze, v srdci vlasti, měl
by býti na českých dítkách páchán neodpusti-
telný hřích, aby o přirozené vzdělání byly olu-
povány k veliké škodě vlastní a k pohaně na-
šeho národa? Výmluva na snahu, naučiti se
němčině, je lichá, neboť české školy v Praze
poskytují mládeži možnost, aby naučila se tolik
němčině, kolik by mohla v životě potřebovati,
ale aby naučila se tak na základech rozumo-
vých a neutrpěla zkázy na svém vzdělání. Měst-
ská rada, majíc na srdci duševní i hmotné blabo
obyvatelstva, obrací se k českým rodičům, k
všem pravým přátelům mládeže, ke všem vla-
stencům a vlastenkám s vyzváním, aby za he-
slem: »České dítě patří jen do české školy le
působili slovem i skutkem k tomu, aby vešker
naše česká mládež jen do školy české zapsána
byla. V Praze, v srpnu 1901. Z rady král. hl.
města Prahy.
— Osobní. Pan dr. Václav Kafka, operaté
v Praze, dlí od 10. srpna mimo Prahu
— Zprávy rodinné. Slečna Ella Janů a pan
Felix Bušák, poštovní assistent a poručík v záloza
doktor
Kafka
Janů
Bušák
Praha