ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 47abe4f0-661b-11dc-8ed7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 30 celkem · entity: org 27, place 65, person 80, work 7
1 masthead
Strana 4
2 masthead
NÁRODNÍ LISrY.
národní LISrY
3 masthead
11. srpna 1901.
4 masthead
Číslo 220.
5 article
v Libni, su města Štrasburku, zřídil v Praze druhý kram ve Štupartské ulici čís. 16 ku přijímání objed- návek. stavký. * Z Nov. Yorku, 10. srpna. (C.- B.) Předsed amerikého svazu dělnického vydal prohlášení. v němž ujišťuje, že svaz poskytne mravní i hmotné podpory stávkujícím ocelářským dělníkům. *Z Nov. Yorku, 10. srpna. (Zvl. Ugrm.) Dne v předvečer veliké stávkové bitvy není naděje ve shodu. Krise očekává se v Mokeesportu mezi 12.a 2. hod. noční. Ocelářský trust ohlasil, že dá v ta- mějších továrnách opětně zahájiti práci. Stávkujíc oceláří prohlašují, že stávkokazové dosta- nou se do továren jen přes jejich mrtvoly. Plán stávkujících jest v tom, že hodlají své ženy a děti postavití v kritické situaci do prvních řad. Očekávají se vážné srážky.
Libeň Štrasburk Praha Štupartská ulice York
6 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Slavnosti.
7 article
Lelní herecká slavnost na Kla movce. Již ve čtvrtek 15. t. m. konána bude slav- nost všech přátel českého herectva ve velké zahradní restauraci »Klamovce« za účinkování čelných člene všech předměstských divadel: sl. Hellerovy, dram. umělkyně, sl. Horníkovy, člena měst. di- vadla v Plzni, p. Humla, člena opery v Plzni,p. Wiesnera, čena divadla »Urania«, p. Š m ída řed. chantantu se svou společností, saloniních komiků Švába, Wanderera, Míška a Pulpána. Slavnost se bude vymykati z rámce obvyklých pod- niků toho druhu, neboť kladen bude důraz na nej- větší a úplnou spokojenost obecenstva. Proto též s péčí uspořádán program v pravdě originálnía zvláštní, jenž v sucbopár léla přinese osvěžení a zábavu všem účastníkům, kteří ve čtvrtek vyvolí si návštěvu »Klamovky« s její stínnými a rozlehlými partiemi za svůj cfl. Bližší program udán na uli- čních návěštích. — Slnvnost Českoslovan- ské obchodnické besedy. Po způsobu loň- ské slavnosti uspořádá letos v neděli dne 18. 1. m.
Hellerův Huml Wiesner Wanderer Míšek Pulpán Plzeň čen divadlo Klamovka Slnvnost Českoslovan
8 article
Českoslovanská obchodnická beseda manifestační slavnost v sadech král. hlav. města Prahy na Letné na oslavu položení základního kamene vlastního svého domu. Manifestační slavnosti besední mají již dlouholetou dobrou pověst a lze předpokládati. že i slavnost letošní stane se bromadným dostave- ničkem veškerého národního pomocnictva obchod- ního a jeho příznivců. Již účel sám, že výnos jest věnován stavbě vlastního domu, zajisté nejhojnější návštěvu podpoří. Českoslovanská obchodnická be- seda, jež jest největší národní organisací odborovou zasluhuje největší podpory všech vrstev národ- ních, neb není jednoho roku, by nepřekvapila českou veřejnost novým podnikem humanním neb osvěto- vým. Slavnost sama zaručuje nejpřijemnější zábavu, jsouc pořádána v nejkrásnějším sadě pražském, bo- hatý program obsahuje vedle koncettu hudebníhoa pěveckého, laneční zábavy a bohaté tomboly celou řadu zajímavých překvapení. Vstupenky za sníženou cenu 30 hal. lze obdržeti v celé řadě pražských ob chodů a besední kanceláři v Celetné ulici č. 22 n. — Národní slavnos! v Bělé n. B. ve prospěch Ú. M. Š. uspořádaná 4. t. m. spolky běl- skými, podolskými a pp. studujícími za pěkné pohody vydařila se znamenitě. Čistý výnos obnáší asi 400 k.
M Š Praha Letná Celetná ulice podolský
9 article
Sokolský věstník. Na sokolském cvidiští na L etné které se již započalo bourati, nalezají se figurální výzdoby obou hlavních bran Fügnerovy a Tyršovy zhotovené ze sádry dle návrhu akad. sochaře p. prof. Suchapty. Tyto dvě velezdařilé allegorie vzlet ného nadšení Sokolstva mohly by zacbovány býti jako pěkná upominka na IV. slet všesokolský, kdyby umístěny býly na některém vhodném místě, na př. v sálech nebo zahradách (verandách) restau- račních atd. Každá skupina jest asi 6 metrů dlouhá, asi 3 metry vysoká a 1 metr široká a přísluší k ní také sokol (pták), ze sádry litý na koulovém podstavci. Kdož by hodlali svým nákladem tyto plastické výzdoby sádrové převzíti, podejtež laskavé nabídky nejdéle do 25. srpna t. r. tajem- nickému úřadu České obce sokolské v Praze, na Ferdinandově tř. (u Choděry). Skupiny jsou zhoto- veny od sochařů pp. Pekárka a Nováka v Praze. — Z pojizerské sokolské župy Fügne- rovy. Cvičitelsívo župy koná ve čtvrtek dne 15. srpna t. r. schůzi v tělocvičné Sokola mladobole- slavského. Bratří cvičitelé ze všech jednot neché do- staví se v plném počtu k jednání, o jehož výsledku podána bude zpráva technickému odboru České obee sokolské. — Sokol v Kosmonosích uspořádá v neděli dne 18. srpna t. r. veřejné cvi če n s koncertem v parku zámeckém. — Tělocv iči ná jednota Sokol v Malém Slivně koná v ne- děli dne 18. t. m. domácí veřejné cvičení s prvníi vystoupením žactva. Ze Sokola žižkovského. Jednota pod nikne zejtra v neděli dne 11. t. m. celodenní výlet v občanském obleku do Teplic, aby navštívila bratr skou jednotu »Sokol« u příležitosti veřejného cvičení Schůze na nádraží v Hybernské ulici, načež odjezd vlakem v 5 hod. 25 min. ráno. Účastenství budiž Četnél Hasičský věstník.
Fügnerův Tyršův profesor Suchapt Choděra Pekárek Novák Praha Ferdinandov třída Kosmonosy Teplice hybernský ulice Sokol mladobol technický odbor Český obee Sokol Sokol žižkovský Fügnerov
10 article
Župní hasičská jednota »Stráž n východě« uspořádá v neděli dne 11. srpna t.r veřejné župní cvičení v Rychnově nad Kněžnou z účastenství dobrovolných hasičských sborů v Rych- nové nad Kněžnou, Dlouhé Vsi, Habrové, Lipovce Lukavici a Rovní, ke kterémuž všecky br. sborya veškeré přátele českého dobrovolného hasičstva uctivů zve. Pořádek: 1. O 1/22. hodině odpolední se řad ní veškerých přibylých sborů a P. T. hosli před hostincem »u labutět. 2. O 2. hodině odpolední po chod na Staré náměstí, kde provedeno bude cvičen se stříkačkou i lezecké. 3. O 1/23, hodině odpolední poplach a taktické cvičení na budovách v Havličkově (Nekázané) ulici. 4. Po cvičení pochod do zahrady hostince »u labuté«, kde konán bude koncert kapely rychnovské osobním řízením kapelníka pana Fendr- štáta. Večer věneček v sále su labutě«. V předvečer cvičení v sobotu dne 10. srpna o 8. hodině večerní uspořádáno bude v Pelctové divadle divadelní před- stavení ve prospěch podpůrných podniků českého dobrovolného hasičstva. Hráti se bude žert od Štolby »Mořská panna«, jejž se vzácnou ochotou provede ochotnický spolek »Tyl« a hudební spolek »Dalibore v Rychnově nad Kněžnou.
Rovný Fendr Štolba Dalibor Rychnov nad Kněžná Rych nový nad Kněžná Habr Stará náměstí Lipovec Lukavica Pelctová divadlo
12 article
Z Umělecké besedy. Schůze správního výboru koná se v pondělí dne 12. t. m. o 8. hod. večerní v místnostech besedních. — Třetí ve- řejná schůze pražského číšnictva koná se v pondělí dne 12. t. m. o 3. hod. odpol. v hostinei su zlaté hvězdy« (ve Smečkách). Jelikož jednání schůze jest velice důležité a usnosení tlumočeno bude na veřejné schůzi hromady pomocnické, žádají se všichni pomocníci bez rozdílu stran, aby se této schůze zúčastnili. Dne 11. srpna: »Kotvac, spolek vzáj. s podpor. sluhů obch. v Praze, zúčastní se s praporem slavnosti 30letého trvání spolku sv. Václava na král. Vyšehradě. Schůze členů o 8. hod. ranní u pí. matky praporu v Celetné ul. č. 16. Dne 13. srpna: »Unitas«, výpomocný spo- lek advokátních a notářských úřadníků v král, če- ském má velmi důležitou schůzi v místnostech spol- kových v Žilné ul. č. 51. Dne 18. t. m. ve 3 hod. odpol. jest tamtéž řádná půlietní valná hromada, na kteréž se též jednati bude o návrhu na rozejit se spolku a rozdělení jmění spalkového. Vzhledem k tomu jest účastenství všech pánů čienů velmi nutné Zábavy Stavební družstvo »Sokola« vyše- hradského pořádá již dnes v neděli velko zahradní zábavu na Slovanech. Dle vy- prodaných lístků lze souditi, že účastens!vI v télo zábavě bude zvláště hojné. Zábavnímu výboru po dařilo se získati velmi zajímavý program s mno- hými zvláštnostmi. Buďe pohotovu též stereoskop su skvostnými obrazy ze IV. sletu všesokolského. Čistý výnos zábavy určen jest ku prospěchu stavebulho fondu »Sokola« vyšehradského. Bližší jest oznámen na návěští.
Praha Vyšehrad Celetná Kotvac spolek svatý . Václav na král Sokol Slovan
13 article
Řemeslnicko-živnostenská beseda v Praze pořádá v úterý dne 13. t. m. na večen v zahradní restauraci »u Němečků« ve Vyšehradské třídě přátelský večírek s koulením v kuželky o skvo- stné ceny. V neděli dne 18. t. m. jest celodenní výlel projektován. Odjezd ráno v 7 hod. velkým parníkem na Závist a odtud pochodem do Břežan. — Pry ní vzáj. se podpor. spolek »Palacký«, pod protektorátem slov. p. Ph. dra. J. Palackého, uspo- řádá velkou zahradní, koncertní a taneční zábavu dne 11. t. m. o 3. hod. odpol. za každého počasí »U velké Prahy« na Král. Vinohradech ve prospěch nemocných členů, vdov i sirotků. Výlety a vycházky. Místní odbor Českoslovanské ob- chodnické besedy v Karlíně pořádá druhý velký výlet na Kajetánku za Strahovskou branou dnes v neděli za každého počasí. Program velice pestrý. Koulení na kuželníku o tři skvostn ceny. Tanec, solové výstupy, projíždka po jezeře, chytání ryb, společenské hry, produkce čtyr siláků. velké překvapení, pneumatická pošta atd. Večer ohňostroj. Schůzka o půl 2. hod. odpol. před staro- městskou radnicí. Ochotnická divadla. Z Braníku. Spolek divadelních ochotníků v Braníku uspořádá dnes v neděit 11. t. m., jakožto 30leté jubileum svých býv. pp. členů představení »Zlý duch Lumpaci-vagabundus«, čil »Ludrácký trojlístek« od Nestroje, ve spol- kové místností su Kotvy« v 8 hod. večer. Jelikož v tomto kuse hráti budou páni, kteří v témž kuse před 30 lety účinkovali, jest povinností naší, aby chom k tomu tak vzácnému případu mezi ochotníky divadelními všechny vrstvy interessentů sezvali. Proto činíme tímto uctivé pozvání své všem okoiním spolkům jakož i všemu občanstvu obce naší i okol ních k hojnému účastenství.
Němeček Palacká J Palacký Král Výleta Praha Břežany velký Praha Karlín Braník živnostenský beseda ochotnický divadlo
14 article
Bývalým poddůstojníkům c. a k. pěšího pluku č. 102. Puzeni touhou a družným přátelským duchem, který nás v branné povinnosti u pluku č. 102 slučoval, zamýšlejí poddůstojníci za ložiti spolek »Bývalí poddůstojníci pěšíbo pluku č. 102.« Za tím úcelem žádají se všichni, aby se ku poradě dostavili, neb své dobrozdání písemně ozná- mili do schůzky dne 17. t. m. o 8. hodině večerní v hůtelu »U černého orla« na Poříčí. Směry současné sociální politiky franeouzské. Sociálně-politické zákonodárství Franeie jest z nejmladších v Evropě. Jest zajímavo, že právě v této klassické zemi socialismu uhájilo liberalistní pojímání státu a jeho poslání déle svou platnost než jinde. Politickě převraty o velké revoluce až do třelí republiky provázeny bývaly ideami převratu sociálního. Maximální tarif velké revoluce, spiknutí Babeufovo, falan- stéry Fourirovy, pokus státního socialism a Blan- cova, anarchism Proudhonův, požár komuny, co tu otřesů současným řádem hospodářským, co tu nových idejí! A přece jest přechod k státu sociálně-politickému v ní nejpozvolnější. Snad právě tato mnohost, tato různost idejí socialismu, jich střídání a zvláště snahy o praktickou jieh realisaci troskotající a zase se obnovující, jsou důvody tohoto zjevu. Proto snad také není dnes francouzské strany dělnické tak mohutné a tak kat exochěn francouzské, jakou jest na př. sociální demokracie německá.
Franeie Babeufův Fourirův Proudhonův Evropa
15 article
Ochranné zákonodárství dělni- cké vděčí Francie třelí republice. Zákon ze dne 19. května 1874 byl prvým větším pokusem o regulaci práce osob mladistvých a žen a o za- vedení továrního dozoru, nabyl však hlubšího sociálně-politického dosahu teprve zákonem z dne 2. listopadu 1892. Rokem tímto zahájena vlastní perioda sociálního zákonodárství francouz- ského a zdá se, že zákonodárství toto chce jit svými zvláštními cestami. Alespoň zák o o sprostředkování práce sněmovnou přijatý a zvláště Milleraudův návrh zá kona o vyrovnávání sporů praco- ních, vybíhají z rámce dosavadních zákonodár stev tohoto druhu. Dle zákona prvého připadá fra n eo uz ským obcímpovinnost bezplat- něho sprostředkování práce. V každé obci vyložen na obecním úřadě seznam veške rých práci hledajících osob, jakož i seznam vol ných míst. Obce čítající nad 10.000 obyvatel musí zaříditi zvláštní tomuto účelu věnovaný od- bor úřadní. Odborné spolky dělnické, spolky pod- nikatelů a bursy práce nemají na dále zapotřeb k bezplatnému sprostředkování práce žádného po volení úřadního. Soukromé sprostředkování, po- kud v čas uvedení zákona působí, zůstane sice prozalím nedotčeno, dána mu však pětiletá lhůta.
Francie třelit republika spolek podnikatel
16 article
Po pěti létech pozbudou sou- kromé koncesse platnosti a to bez jakékoli náhrady. Obce mohou však již dříve proti náhradě koncesse tyto vykoupiti. Dozor nad řádným prováděním zákona svěřen živnostenské inspekci a na jeho přestoupení stanoveny dosti značné pokuty (16—100 fr.) vězení (od 6 dnů do 1 měsíce). Novum zákona jest jednak obliga torní povinnost obce jakožto orgánu práci sprostředkujícího a jednak ve způsobu. kterým odstraněno sprostředkování soukromé. Řečeno jasně, že státu nesmí býti lhostejno. jakým způsobem a zda nalězají jeho občané práci, stát má svými orgány hledání práce usnadňovati, má státi se důležitým faktorem prozatím sprostředkovacím.
17 article
Leč tím dosah jeho není vyčerpán. V soci- álním vývoji národů a států jest každý krok v před i osvětlením dráh a cest, jakými půjde práce budoucna. Každý nový čin, každý nový zákon jest jen jednou ze složek velkého pro- cessu vývojového, který má svou hlubokou lo- giku, spojitost příčin a následků. Povin nos státu sprostředkovati práci jest jen počátkem postupu ideje další: povin- nosti státu k opatřování práce. A rubem opatřování práce slátem jest vlastně právo občana n a prálei. Bismark, který měl velmi jemný jnstinkt pro cenění olázky sociální, dobře pochopil v své známé řeči z 9. května 1884 význam práva na práci při řešení sociální otázky, leč nebylo to Německo, které učinilo prvý krok na této dráze. Francie stvořila Fouriěrem!) pojem a činí prvý krok k řešení. A právě ona výhradnost. s jakou stát si vyhražuje právo k sprostředko- vání práce a dozor nad ním, výhradnost, kler vedla až k neznámé dotud expropi ri ae živnostenských podniků, dokazuje. 4) Již velká revoluce (Target, Malonet a j. srov- Taine »Počátky«) snažíla se uložiti státu povinnes k opalřování práce nezaměstnaným. K určitému vý sledku ovšem nedošlo. Pojmenování »právo n práci« (le droit au travail) a definici jeho podal te- prve Fourir ve svých spisech »Théorie des quatr mouvementa« a »Traité de T'Association domesticuo — agricole.
Bismark Malonet Německo Francie Tain Fouriěr Traitý jít T ' Association
18 article
že stát na pouhém sprostředkování práce sta nouti nemíní. Státem řízené a kontrolované sprostřcdkování práce svede ho brzy i ke kon- trole podmínek pracovních. A že se na tuto kontrolu pomýšlí, toho až příliš jasným důkazem jest Millerandův návrh zákona o vyrovnávání sporí pracovních, který sice nemá zatím nadějí na provedení, a proti kterému se i čásť děl nictva vyslovila, ktorý však jest a bude pro posuzování sociálně-politických idejí budouena význačným a charakteristickým. Jeho hlavní zá- sady jsou tyto: Zákon není obligatorním. Ne- váže všechny podnikalele (ty, kteří zaměstnávaj více než 50 osob), nýbrž jen ty, kteří se mu výslovně podrobí. Tato fakultativnost jest cha- rakteristickou. Vůle, zasáhnouti hluboce v pra- covní poměr, jest dotud modifikována zřetelem na poměry tyto. Slátní podniky zákonu podléhaj však bezvýminečně a stát nesmí nadále zadávat své potřeby podnikům soukromým, které zákonu se nepodrobily. Ve všech závodech zákonu tomuto podrobených, zvolí si dělníci své zá- stupce Gjakýsi druh dělnických výborů) kteří pro případ nespokojenosti s podmínkami pracovními stesky dělnictva podnikateli přednesou
Millerandův
19 article
Nedojde-li k smírnému sjednání a odstranění sporu, jmenují obě strany po stejném počtu roz hoděích, jimž přísluší rozhodnouti. Nejmenuje-! zaměstnavatel důvěrníků svých anebo neroz hodne-li smírčí soud do 6 dnů, mají dělní právo k stávce. Rozhodnutí o ní stanese většinou hlasů na shromáždění všech za tím účelem sezvaných zaměstnaných, kteří stávkou dotčeni budou. Hlasování toto děje se za zvlášt. ních opatření a musí se opakovati každý týden po trvání stávky. Odhlasovaná stávka víže ve- škery dělníky toho kterého podníku. Rozhodčím orgánem stane se pro připad stávky příslušná komise pracovní rady. Rozhodnuti její víže strany po 6 měsíců. Přestoupení zákona tohoto stlháno tresty (peněžními i vězením a v určitých případech odnětím volebního práva na 3— 6 l do dělnických výborů, soudu živnostenského. představenstva syndikálů, obchodních komor a rad pracovních).
20 article
Jak shora uvedeno, rozvédena zde my šlenka o povinnosti státu vsakovati v určen podmínek pracovních a sice, jak prof. Phil lipovich dobře vystihnul, s tím značným roz- dílem od dosavadních legislací, že dle návrhu tohoto (obdobně jako u podobného zákona novo- zélandského a ženevského) nepřísluší smírčím soudům pouhý výklad dosav a din smlouvy pracovní, nýbrž že jso povolány, aby vytvořily novo smlouvu pracovní závaznou i pro podnikatele i dělníky. Stát se- stupuje takto svými orgány — ovšem za účasti obou interessovaných stran — mezi pod- nikatele a jeho dělníky, účastní se činně při úpravě dosud svobodné smlouvy pracovní — a závěrem tohoto fakta nemůže býti nic jiného, než co řekli pán a paní Webbovi: »Nucené a závazné rozsuzo- vání vede k zákonné úpravě mzdyl« A právě v těchto důsledcích a lo- gických závěrech spočívá význam uve- deného zákona i návrhu. Na tyto dráhy se le- gislace ostatních států dosud neodvážily. Svo- bodná pracovní smlouva zůstala jimi netknuta, doznala sice zdravotnických a bezpečnostních modifikací, ale nikde dosud nestal se stát či- nitelem při budoucí úpravě smlouvy v tom rozměru, jak tomu chce francouzský návrh.
profesor lipovich Webb Svo
21 article
Neboť není pochyby o tom, stane-li se návrh zákonem (mnoho naději ovšem nemá), že bude dělnictvo všemi prostředky usilovati, aby za- městnavatelé se zákonu podrobili. Ze zákona ovšem práva k nátlaku tomu nemají a také jest pro toto podrobení se přání dělnictva neroz- hodným. Avšak dělnietvo má ve svých organi- sacích dosti zbraní, aby na rozhodnutí za- městnavatelovo působilo. A nad to podléhá zákonu nejen stát, nýbrž i veškeří jeho dodavatelé. A při moderním státu jest státních dodavatelů obrovské množství. Za tohoto stavu věcí plyne pak samo sebou, že vlastně by v nepříliš da leké budouenosti pracoval francou zs ký průmysl za pracovních podmínek stanovených radou pracovní (ta bude zajisté pravidelným rozhodčím při za mýšleném sestavení smírčích soudů volených stranami interessovanými), tedy za pod- minek určených orgánem správy státní.
22 article
Stát jako prostředkovatel práce a stát jako úpravce podmínek pracovních — toť zásady sociálně - polilické reformy francouzské. Lámou dosavadní pojmy pracovní smlouvy, jak je vy pracovaly občanské, obchodní a živnostenské zákony a rozšiřují působnost státu měrou dotud nebývalou. Stanovení práva na práci, zákonné určení mzdy, pronikavý dozor nejen na provo- zování ale i na vnitřní vedení podniků jsou důsledky nutnými. Jaký ale bude jich reflex na sociálně politické zákonodárství ostatních států a jaký na průmyslovou výrobu Francie samé? Bude jí vzpruhou nebo břemenem? Zkušenost na otázku tuto neodpovídá — nemůže. Ale má-l tato cesta vésti k požehnání Francii, pak před- pokládá velkou mravní výchovu děl- nictva, které nesmí při velké moci, kterou mu zákon i návrh v budoucnu věstí, zapome- nouti, že stává se proto právě spolu- z osdpovědným za hospodářskou budoucnost své vlasti. Musí ve svém vzdělání a sebezapírání nalézti regulátora svých požadavků. Nesmí chtíti více než chulti může dle stavu hospodářství světového chtíti smí Stane se vlastně spolupodnikatelem. Ale tím snahy Francie vyčerpány nejsou Leč o nich někdy příště. Dnes šlo nám o sta novení ducha a směru sociální re- formy francou zské.
Francie
23 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Telegramy. Z Londýna, 10. srpna. (C.-B.) Lor Kitchener oznamuje z Pretorie ze včerejška Srub jeden u Brandfortu byl v noci ze 7. n 8. t. m. v prudkém boji dobyt. Ztratil jsme 1 mrtvého a 3 raněni. Z Londýna, 10. srpna. (C.-B.) Rann listy nazývají proklamaci lorda Kitchenera opráv 3) Sr. též vývody Phillippovichovy. něnou a rozumnou (!) Kdyby, což však je pravdě nepodobno (!), proklamace minula se účelem, musilo prý by se sáhnouti k opatře- ním ještě ostřejším. Z Londýna, 10. srpna. (Zvl. tel. » Nár Listů.«) Z Haagu se sděluje: V transvaalských kruzích soudí se, že proklamace Kitchenerova bude míti jen ten účinek, že přiostří odpor Burů a vyvolá povstání i všech Holan- ďanů v Natalsku a v celé kapské osadě. Z Londýna, 10. srpna. (Zvl. tel. »Nár Listů«.) Irští poslanci hodlají při 2. čtení finan- čního zákona ve čtvrtek podati ostrý protes proti Kitchenerovu provolání. Oproti tomu »Tim es«, »Daily Maile. »Morning Post«, »Daily Chronicle a »Standard« neshledávají opatření Kitche- nerova dosti ostrými a hrozí ještě přísnějším po stanovené lhůtě 15. září. »Dail y New za to napomínají ostře vládu, aby buď uzavřela mír za čestných pro Bury podmínek aneb aby vedla válku účinlivějšími vojenskými pro středky, — nikoli internováním žen a dítek, nýbrž sesílením vojska v jižn Africe, aby mohla býti dobyta skutečně ta- ková část republik, by vyhlašovaná anex jich nejevila se komedil jako nyní. Prokla- mace Kitchenerova ale nikoho nezastraší a zu stane bez účinku. »Morning Leader« oznamuje výhružky vyhnanství pro muže kteří bojují jen za neodvislo st vlasti svojí, za sprosté a za hodn o povržení.
Kitchener Phillippovichův Kitchenerův Holan Tim Prokel Londýn Haag Bura Afrika Daily Maila Morning Post Daily Chronicle Morning leader
24 article Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou. Telegramy. Z Londýna, 10. srpna. (C.-B.) Sděluje se sem z Tjeneina: Kdežto ostatní státy pro- testovaly proti obsazení letního paláce Angli čany, shledávají Anghičané, že jevi prý se nej větší uspokojení v celé Číně nad politikou vy slance jich. Jen odhodlané a různé jedná má prý v Pekině účinek. Z Londýna, 10. srpna. (C.B.) »Reute rova kancelář« oznamuje z Pekina: Dnes konat se bude schůze vyslancův. Anglický vyslane podá prý v ní námitky proti dosa zen výboru k revisi celního tarilu Soudí se, že v případě tom ostatní vyslane prohlásí, že nenl možno rozpřádat znovu otázky již jednou vyří zen a poukáží k tomu, že všichni vyslanci s dosa zením výboru souhlasili. Z Münsteru (Vestfálsko), 10. srpna. (C.-B.) Dnes pohrbeny byly zde za veliké oká zalosti tělesné ostatky vyslance Kettelera, lon v Pekině zavražděného. Mimo četné hodnosty a důstojníky i zástupce zahraničného úřadu zúčastnily se obřadů i vdova i matka ze snulého.
Angl Ketteler Čína Londýn Reut Münster Vestfálsko
25 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů. Sněm a říšská rada. Z Vídně, 10. srpna. Ve příčině dis posicí pro zasedání parlamentních sborů by učiněn — nový návrh, o němž se pry nyní vyjednává: Dle něho nemá se již svolávati sněm královstv českého v nynějším složení, nýbrž má býti v srpnu neb počátkem září rozpuštěn a nové volby vy psány již v měsíci září, tak a b nový sněm se mohl sejíti v prv- ních dnech měsíce října k prv- nímu zasedání, jež by potrvalo asi měsíc. Říšská rada v tom případě by byla svolána a ž počátkem listopadu. Jak povědomo, byl až dosud úmysl vlády, svolati sněm království českého k po- slednímu zasedání na den 10. září, říšskou radu pak v první polovici říjn a vypsati volby do sněmu království českého v první třetinělistopadu. Sněm království byl by se pak sešel ještě před vánocemi. S oným projektem, jak se doví- dáme, souhlasí i místodržitel i nejvyšší mar- šálek zemský kníže Lobkovic. Ujišťuje se však, že vláda se nestaví proti novým dis- posicím, o nichž shora jsme se zmínili, protože by pak listopad a prosinec tohot roku, jakož i první měsíce příštího roku mohly býti věnovány zplna říšské radě. Rozhodnutí, který z obou plánů bude uskutečněn, dosud se nestalo, poněvadž ne bylo posud dosaženo shody na místech pří slušných. Ve vyjednávání, při kterém při znává vláda rozhodující slovo nejvyššímu maršálkovi zemskému knížeti Lobkovicovi se pokračuje.
Lobkovic Vídeň
26 article
Sjezd německé lidové strany. Z Mostu n. M., 10. srpna dopol Ke sjezdu poslanců německé lidové staany přibylo jen asi 20 poslanců. Odpoledne při budou prý ještě poslanci Dobernig a Lemisch Mimo jiné jsou přítomni poslanci Sylvester Hueber, Kienmann, Walz, Erler a Perathoner z předsednictva strany jest přítomen jen posl. Beuerle. Dopoledne konala se porad o jednacím pořadu pro odpolední schůzi. Potom čten dopis posl. Prada, ve kterémse tento omlouvá, že se na schůzi nedostavil sděluje, že při zahájení poslanecké sněmovny vzdá se hodnosti místopředsedy sněmovny a dodává, že toto jeho rozhodnutí jest ne- zvratné. Shromáždění poslanci prohlá- sili, že berou rozhodnutí poslance Prada na vědomí s nejhlubším politováním a že od- polední schůzi bude zůstaveno o věci té se raditi. Odpoledne bude také jednáno o svo- lání všeobecného sjezdu německé lidové strany. Ještě o letních prázdninách mají býti svolány sjezdy do některého města alpského a do některého německého města v Čechách. Po dopolední poradě navštívili účastníci sjezdu purkmistra, jenž je pak provedl městem. Večer jest i komers, na němz promluví posl. Walz o politické situaci. Z Vídně, 10. srpna. Ke sjezdu po slanců německé strany lidové v Mostu nad Murou dostavili se dále ještě Dresch, Gratz hofer, Haider, dr. Hofmann-Wellenhof, Hol stein, Holgruben, Kleewein, dr. Löcker Orasch, Posch, Sylvester a Wiihelm. Der schatta musíl se odebrati k léčení do lázní
Dobernig Hueber Kienmann Walz Erler Perathoner Haider doktor Hofmann Wellenhof Löcker Orasch Posch Sylvester Wiihelm Čechy Vídeň Most Mura Prado poslanecký sněmovna
27 article
O schůzi vydána tato zpráva: Za před- sednictví dra. Beurla konala se debata o po- litické situaci, zahájená zprávami o pomě- rech v jednotlivých korunních zemích List, zaslaný posl. Pradem, zavdal pod- nět k odeslání následujícího telegramu posl Pradovi: »Přijmi s nejsrdečnějším pozdravem naší snažnou prosbu, abys upustil od svéhe rozhodnutí vzdáti se vicepresidentství poslanecké sněmovny. Ve svém politickém životě a y zastávání svého úřadu zjednal jsis neobmezenou úctu a dík svých soukmenovcův a v nejširších kruzích byly odsuzovány útoky, způsobivší Tvoje rozhodnutí a po- strádající všeliké oprávněnosti a zahájené proti Tobě za tím účelem, aby byla posti- žena naše strana a s obětováním po- litické slušnosti, aby dosaženo bylo okamži- tého úspěchu záštiplnou agitací. Prosíme Tě tedy, abys, opíraje se o naši věrnou oddanost podržel svůj úřad a za- stával jej i na dále ve službách svého lidu. Všichni v Mostě nad Murou shromaždění členové strany.« Na to jednáno o úkolech podzimního za sedání říšské rady. Jednomyslně vysloven požadavek, aby parlamentu byla aspoň po- nechána možnost, by řádně projednal roz- počet, aby konečně přestalo hospodářství provisorií. Doba až do projednání rozpočtu ve výboru budiž věnována vyřízení hospo- dářských předloh, tiskové reformy, vyřízení disciplinárního zákona, zrušení § 14.a zahájení práce ve vyrovnacím a ja- zykovém výboru. O otázce povolání německého mi- nistra krajana bylo sice jednáno, avšak se zřetelem na povahu jednání nebylo uči- něno žádného usnešení.
Most Mura Prado poslanecký sněmovna
28 article
S mnoha stran bylo však energicky po- ukazováno, že polský a český mi- nistr- krajan v ministerstvu úřadnickém nemá co činiti. Všestranně bylo uznáváno za nezbytné, aby se zaujalo rozhodné postavení proti velikému vzrůstu klerikálního hnutí ve všech osvětových oborech. Zá- roveň poukazováno na nebezpečí přistéhovaní jezovitů a vzrůstu majetku mrtve ruky. Schůze zabývala se také prohnanýmia záštiplnými útoky, podnikanými proti straně klerikály, křesťanskými sociály, socialním demokraty a Všeněmci. Zvláště boj, vedený v Čechách V šeněmci všemi prostředky záštipiné agitace proti tamějším stoupencům německé strany lidové donucuje tuto, aby odmitla všelikou zodpovědnost za poškozování, které musí vzejíti Němcům z toho jednání prot osvědčeným národním mužům. Cíle Němcův v Rakousku se tím stran- nickým bojem tříští, místo co by se měli všichni postaviti proti společnému nepříteli. Maďaři a rušti důstojnící. Z Pešti, 10. srpna. (Zvl. telg.) Z Zator-Allya ujhely se sděluje: V okolí zdejším přistál dnes odpoledne balon, ze kterého vystoupili ruští důstojníci. Ačkoliv tito úřa- dům uvedli, že jen náhodou přistáli v Ra- kousku a že se nalezají na studijní cestě, byli z nařízení župana zatčeni a ponecháni ve vazbě. Župan si vyžádal telegraficky disposice vojenských úřadů.
Němec Němcův Maďar Župan Čechy Rakousko Pešť Zator
29 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Hr. Waldersee. Z Homburgu, 10. srpna. (C. - B. ) Waldersee přibyl sem dnes o poledni a byl uvítán na nádraží Vilémem II., korunním princem, důstojnictvem, hr. Bülowem atd. Čestná setnína vzdala hraběti čest, Vilém II jej polibil na tváře. Potom oba odjeli do zámku, kdež byl hrabě uvítán i císařovnou slěeo a ostatními princi.j K úmrtí císařovny Viktorie. Z Londýna, 10. srpna. (C.-B.) Krá- lovští manželé s princeznou Viktorií a prin- cem Mikulášem řeckým odcestovali do Kron- bergu. Crispi. Z Neapole, 10. srpna. (Zvl. telegr.) Stav Crispův stává se stálea stále kritičtějším. Lékaři myslí, že v nejbližších hodinách na- stane katastrofa. Obličej Cri- spův má již vzezření mrtvoly. Z Neapole, 10. srpna. (C.-B.) Crispi jest od několika hodin v agonii.
Vilém II Bülow Vilém Mikuláš řecký Crispi Crispův Cri Hradec Homburg Londýn Kron Neapol Viktoria
30 article
Vilém II. — potomkem Arpada. ch. Z Pešti, 10. srpna. »Budapesti Hirlap« uveřejňuje dnes genealogický pře- hled, sestavený historikem Štěpánem Michaj- lovičem, dle něhož Vilém II. pochází z rodu Arpadova. Dle přehledu toho byli Hohen- zollerové v příbuzenství s krály Belou III., Belou IV. a Ondřejem II. Vnnčka Ondřeje II., dcera bl. Alžběty, Alžběta Hennebergova, provdala se za norimberského »burggrafa Jana z Hohenzolleru. Vilém II. jest přímým potomkem tohoto Jana z Hohenzolleru. Pře- hled ukazuje, že Vilém II. jest 24. — v po- řadí rodovém — potomkem Ondřeje II., jenž r. 1235 zemřel. Prine Jlndřich Orleanský f. Z Paříže, 10. srpna. (C.-B.) Dle »Figara« mrtvola prince Orleanského dopra- vena bude do Paříže a pohřbena v králov- ské kapli v Dreuxu. Ruští hosté v Bulharsku. Ze Sofie, 10. srpna. (C.-B.) Ruské loďstvo, jež v minulé noci pro bouři moř- skou nemohlo Varnu opustiti, odplulo dnes odtamtud do Busgasu. Spor franko-turecký. er. Z Paříže, 10. srpna. Tři obr něnci francouzského středomořského loďstva »Charles Martel«, »Bouvet« a »Jaurésqui- běry«, a křižák »Galilée«, přibyly pod vele- ním kontradmirála Aubry Debanoye do Villefranche a nakládají uhlí i zásoby po- travin. Stroje tří lodí těch jsou neustále vy- tápěny i soudí se, že určeny jsou, aby od- pluly po případě do vod východních a do-
Vilém II Arpad Michaj Ondřej II Alžběta Hennebergův Jan Ondřej Figar Orleanský Martel Aubry Villefranch Pešť Paříž Bulharsko Sofie Budapest Hirlap Prine Jlndřich Orleanský f Arpadův Bela III Bela Iva