ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 47c3b2b0-661b-11dc-b1b0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 104 celkem · entity: person 71, place 63, org 12, work 2
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
11. srpna 1901.
4 masthead
Číslo 220
5 article
oznámení sňatku, sňatku toho, jenž přece j nebyl lhostejným, ač sama tak častokráte tvrdila. Nemýlil jsem se tedy Druhého dne odevzdala mi slečna Herma svoji výpověď, abych připojil ji k dopisu na šéí Nepřekvapilo mne to. František Švejda.
Hermés Švejda
6 article Různé zprávy.
Různé zprávy. K úpadkulidového vyšívání. Uvažuje Jan Koutný. Národopisný sborník »Český Lid« dokonči právě vydaným šestým sešitem svůj desátý roč ník. Jaká to suma záslužné práce uložena těchto deseti svazeích. Bylo třeba překonat těžké krise, ale na konec přece jen dovedl s list získati pevné půdy vlastní svojí dokonalost a zajímavostí. Také poslední číslo, z něhož tuto podáváme článek p. Jana Koutného, vyzname nává se rozmanitostí materiálu i hojným počten illustraci. Všímám si trochu vývoje lidového vyšíván a kroje na Kyjovsku. V místech, kde se udr- žuje kroj dubňansko-milotický (dle rozdělení řed. J. Klvaně), možno bohudíky dosud mluviti »vývoji lidového vyšívání«, třeba že nespěje vývoj ten k ideální výši zdokonalení. Tak nu př. v Miloticích (v tom slováckém Parýzu) jest vyšívání v rukách několika jen švadlen z povo- láni, které když ne úplnou, tedy aspoň částeč- nou účasť mají na každé téměř lepší »šatěe vyšívané. V jiných obeích sice, jako Vacenovi- cích, Ratiškovičích, Dubňanech a rovněž ve Svatobořieích a Mistříně, jest vyšivání zaměst- náním děvčat všech, z nichž ovšem jedna s větší. druhá s menší dovedností si vyšívá sobojky“ »fěrtůšky«, zkadle« (na rukávcách). Avšak ne- ujde oku ani měně cvičenému, že tolo dnešn vyšívání jeví úpadek proti staršímu. A přece malé již děti, děvčata, stále ma- lují i doma i ve škole v prázdných chvilích Když jsem jim uložil, vedle zodpovídání jiných ještě otázek, aby mi něco namalovali — po staral jsem se o to, aby každý pracoval samo- statně, tu mi chlapci podali koně, vojáky, flasi- nety, plactvo a pod. a děvčata jedna vedle druhé kreslila elementy z výšivek. Děti už mají smysl pro vyšívání. Kde tedy dlužno hleda přičiny dnešního úpadku?
Koutná Koutný Kyjovsko J Klvaň Milotice Dubňany Ratiškoviče
7 article
Snad jest to nutná, fáze podmfněná vývojem samým — jak míní řed. J. Klvaňa. Než nedal by se to vyjádřiti určitěji? Vývoj to snud za viňuje potud, pokud zásahuje vývoj v lidstv vůbec. Lidstvo se vyvíjí a spěje vedle jíných i vzáených eflů také k pohodlnosti. A s tonto pohodiností snad souviší menší účastenství pre vyšívání a tudíž i slabší úspěch. Dřive (ne tedy ani za »starých časů«) všecka dévčata seděl přes zimu u oken a vyšívala. Jedna chodila ke druhé »na šijačku«. Dříve chodilo se ve fěrtůškách (vyšívaných) i ve všední dny a dnes jest kuždá ráda, když si vyšije po- třebné věci na svátek, spokojujíc se pro všední den jen zásťěrkou buď už úplně a holou« neb jen se »scáčkem«. Dříve hleděla jedna druhou »přeštychovat« ve vyšívání a dnes prozrazují lhostejnost. Nejraději by snad byly, kdyby i ve svátek mohly chodit v zástěrkách kupovaných. Částečně tedy úpadek koření ve lhostejnosti pohodlnosti. Avšak nejen kvantitativně. nýbrž i kvalitativně úpadek tento vystupuje. Kdežto obdiv při pohledu na starší výšivku roste tím víe, čím déle oko patří na celkovou skladbu a ji podrobněji analysuje, uchváti sice ona pestrost dnešních »květů«o oko našo, avšak ten úžas přindetším pozorování se stratí. Dnešní práce jsou mělčí, nemluví tak něžným, umě- leckým tónem. Zdá se, jakoby byly výšivky na jarmark dělané, na kvap. Než práce ty nevy padají lépe i když se s některou formičkou nel halúzkou dlouho »piplá« některá.
J Klvaňa
8 article
Tažme se po příčině tohoto kvalitativníh úpadku. Nemají vzorů. Svůj vrozený smysl pro vy šívání nembhou si děvčata vyvinouti náležitě starými vzácnými, vzory. Pohleďme, kterak škola jinak dociluje vývoje stále kladného a to jen proto, že buduje na plodech práce bývalých učitelů. Ten starý materiál tady chybí. Nemožno tudíž bez základu spěti výše. Sbírati po všech vlastech českých plody lidového umění a je usehovávati ve sbírkách at musejních, ať soukromých, neznamená (myslím) ještě dovršení té vznešené mýšlénky, která byla betlémskou hvězdou všem, kdož s úcfyhodnou obětavosti se o památky lidového umění starali a starají. Vždyť ty sbírky jsou sice historicky významné, ale přímého výtěžku neposkytují. Jest to ta hřivna zakopaná do země. Pro ty lidi je to jedno, ať už jim staré »vyšívance« vezmou »páni až z Prahy« a je buď do svých neb mu- sejních sbírek uloží, neb jestliže je sami trhají na jiné potřeby. V obou případech nemají staré předlohy před očima. A tu nebylo by možno, památky uloženě jakoby z nějaké centrály vysílati mezi lid, je muž byly odňaty, v jiné třebas formě a nebylo by možno takto podsazovati starým semenem Nebylo by to snad jen kopírování starého. Vždyť tvořivá děvčata by jistě to »starosvětské« vyšívání přizpůsobila svému novému vkusu.A i kdyby ani jich nepřizpůsobila a nezpracovala a kdyby se jen držela toho starého, staromod- ního, bylo by to vždy lepší, nežli kdyby pomalu odvykala vyšívání vůbec.
Praha
9 article
Reprodukce tedy starých originálů by jistě vzpružily toto umění. A vím, že kdyby se jen začalo systematicky s vydáváním fotografova- ných výšivek z musejních a jiných sbírek, že by se k tomu kroku připojili ochotně snad všicci, kdož mají soukromé, vzácné sbírky. A pak by se mohlo teprve mluviti o celkovém přehledu lidového umění. Vím, že milovníci výšivek maji vedle originálů i fotografie těch kusů, které jim nebyly přístupny (na př. řed J. Klvaňa, red. Fr. Kretz). Podnik tento ne- musil by býti v tak velkém a nákladném slohu v jakěm vydány »Moravské ornamenty« v Olo- mouci. Věe si představuji po způsobu, jal »Český lid« podává své jině výšivky. Od této práce, doufám, dal by se snad očekávati obrat k lepšímu. Děvčata by dostala do rukou na př.: vyšívání dubňansko-milotické, viděla by obraz práce svých matek, svých sta- řenek a pěkné vyšívání. Prvé by je povzbuzo- valo ke práci podobné, druhé by jim poskyto valo vzorky krásné, takže by tak i první při čina úpadku: lhostejnost, i druhá: nedostatek vzorů, když ne odstraněny, aspoň jistě sesla- beny byly. A pak by nebyla ani vyloučena možnost, že by se daly některé vzorky upravi za školní předlohy ke kreslení, což by rovněž zcela jinak působilo na tvořivou mysl žákyř než ty dnešní »čmárance«, jak to samy jme- nují. Systematické toto vydání výšivek by, my- slím, bylo účinnější nežli plno poutavých před nášek, nebo plno pojednání psaných, jimiž by se měl vzpružovati zájem pro lidové umění. Ty přednášky a pojednání by se právě tak ne potkaly na patřičném místě se žádaným úmy slem, jak hluše vyznělo nezralé volání mladéh rozumu o »lyrismu národopisném«.
J Klvaňa Kretz Francie Ola
10 article
= Tramwayová revoluce. Krajan náš pan Vojlěch Brodský píše nám z Rio de Janeira jako očitý svědek demonstraci, jež vypukly následkem zvýšení sazeb tramwayové společnosti: Jíždy po tramwayi používaly všechny i nejchudší třídy, nebo za půldruhé hodiny cesty platilo se 100 reisů, v na- šich penězích 12 h. Společnosti zdál se tento popla- tek nízkým a proto chtěla jej zvýšiti na 300 reisů. Za tím účelem prý podplatila značnými sumam hodnostáře města, kteří tento obnos povolili. Lid ovšem proti nemalému zvýšení se vzbouřil, pořáda demonstrační průvody a studenti ze San Paola při jeli, aby řečnili na veřejných schůzích proti zvýžení Jitření lidu vzrostlo v malou revoluci, které zúčast nily seotěměř všechny vrstvy obyvatelstva, černoši běloši. Policie proti shluknutí zakročila, lid však vy- trhal dlažbu, počál stavěti barikády a bombardo vati policii kamením. V radnici vytřískána okna Nejzuřivějšími byli černoši. Policie vystupo- vnla velmí příkře, tloukla do lidu pažbami ruč- nic, sekala šavlemi a konečně při jedné větší srážce vystřelila do lidu. Účinek byl hrozný. Za je- diné odpoledne bylo na 37 raněných a dva mrtví. Žurnály přinesly zobrazení srážek a podobizny ra- něných a zastřelených. Rozzuřený lid napadl remise tramwayové, polil petrolejem vozy a zapálil je. Ob chody se zbraněmi musily býti vojskem obsazeny. Na zakročení rozhodných činitelů musila tramwayová společnost snížiti opět poplatek na bývalou výši, na- čež lid se uklidnil.
Vojlěch Brodská Rio jít Janeiro San Paola
11 article
= O sobevraždách dětí v sociálně hygieni- cké studii píše dr. A. Baer. Jako boření hranici dět- ského věku uvádí dosažený patnáclý rok a proto po jednává jen o sebevražích pod téuto věk. Největš procento dětských sebevrahů jest od 10. do 15 0 det. pod deset Jet pouze 10 procent. Poměr dělských sebevražd k dospělým sebevrahům jevil se ve Francii v r. 1881 u dětí 61, u dospělých 303, v r. 1895 9 a 450. V Anglii uvádí úřadní statistika sebevraždy do 15 let na jeden milliou, žijících od r. 1861 a 1870: 29, od roku 1871 až 1880: 35, od r. 1881 a 1890:31. Rovněž v Italii a Švýcarech stoupají sebe- vraždy dětí. Pokud Pruska se týče, vykazuje úřadní statistika během 30 let 1708 dětí (1376 chlapců a B2e dívek), v stáří až do 15let. Dr. Baer přičitá sebe- vraždydětí hlavně člením krvavých a skandálníel historií. Praví takto: Sebevražda v dělském věku jest výsledkém našeho moderního, kolturního a soci- álního života. Degenerace a duševní porušení n jednéstraně, špatné vychování a předčasná zralost na druhé straně jsou příčinami případů a vzrůstu počtu dětských sebevražd. Nemalým příspěvkem k tomu jest člení krvavých lektur a vražedných scěn, které obskurní časopisy se zálibou pěstují a jež dětem přicházejí doorukon. Rovněž všeliké illu strované listy, jež přinášejí obrázky vražd s dů- kladnou porcí krvelačnosti nítí dětskou fantasii.
doktor A Baer Prusek Baer Francie Anglie
12 article
Proto první péče záleží v náležité výchově dětí se strany rodičů a učitelů, jakož ilékařů, kteří společně mají se starati a pozorovati duševní vývoj dětí. v= Tisic let před Kolumbem. Podivnou hy- pothesu snaží se odůvodníti John Fryer v »Harpers Mágazine.« Hledá doklady pro vyskytnuvší se již tvrzení, že Amerika již 1000 let před Krištofem Ko- lumbem Číňany na buddhismus byla obrácena. Fryer vzpomíná nejprve, že již v staré literatuře činské nalézají se četné údaje o Americe. Číňané odhado- vali velice přesně vzdálenost, jaká je dělila od země zvané Fusang — která odpovídá dle Fryera úplně až do podrobností Mexiku. Dále vzpomíná John Fryen na cestu buddhistického kněze Hui-lhena, jenž po- cházel z Kabulu a navštívilr. 499 Ameriku; ten konstatoval, že tato země v roce 458 od pěti rovněž z Kabulu pocházejících missionářů byla na bud- dhismus obräcena. Rovněž jméno »Ouatemala« zni Fryerovi podobné jako jméno královského kněze Quateniotzina, a mnoho jiných připomíná na to, ž Čiňané již tisíc let před Kolumbem v Americe byli Pokud ovšem tyto demněnky jsou správny a je-li Fusang Amerikou, přes všechny doklady Fryerovy určitě tvrditi nelze. uras
Kolumbus Fryer Harpers Mágazine Krištof ko Číňan Fryen Hui Amerika Mexiko 499 Amerika Fusang Amerika
13 article
= O redigování lietu v Talwanu píše kor- respondent newyorkského »Times« ve. Formose »Kamkoliv nějaký Japonec přijde, jeho první co udělá jest, že založí list. Malá obec Taiwan jest tak šlastna, že má hned dva denníky. Tyto llisty mají obzvláště cenu pro lidi, kteří rádi o svých bližních nějaký klep čtou, ale úzkostlivě se bojí, aby jejich jmeno do novin nepřišlo. Každý člověk ve Formose jest přesvědčen, že býti předplacenu na noviny jest povinností jako platiti daně. Podivuhodná jest však blízkost administrace a redakce, i zdá sej že obě tyto funkce jsou přesně sloučeny v osobě redaktora. Nebot jakmile vypátrá, že by některý jeho abonent mohí předpláceti více čísel, už na něj něco ví a cuchá jej tak dlouho, dokud se nepolepší čili jinými slovy ne- předplatí v administráci na více čísel. Rovněž na ženský svět má revolverový redaktor spadeno. Jeho referenti, kteří ve všech alicích stopojí slečny z lep- ších rodin, přinášejí o nově objeveném párku oka- mžitě zprávu do redakce a běda, nepředejde li si se- ladon redaktora. Pak zví její mamá v novinách, co dceruška tropí a sice takovým způsobem, že žalování jest vyloučeno, ale skandál přece je ztropen.e
Japonec Formosa Tchajwan Times
39 article MUDr. Josef Cislen
MUDr. Josef Cislen Praze—II., v Jámě čís. 2 (z Vodičkovy ul. 2. dům v pravo), ord od 10—12 a 2—4 hod. odp. 19330 vkaždé výšce na statky, hos podářstyí, domy a indu- strielní objekty proti velmi levným úrokům, splátkám v annnitách k zadání. Hynotéky dluhy zatižené proti velmi levnému úroku kolku prosté se konvertují. Nab. n úřadně opráv. L úvěrní kancelář Jnsefa Bergera (jediná odborná kancelář) v Praze, na Václavském náměsti číslo 63 nové (blíže musea). — Telefon 1888. 19409 000000000000000000000000000
MUDr Cislen Jnsef Berger Praha Vodičkův ulice
40 article Nemoci plic a hrtanu
Nemoci plic a hrtanu (katarrh, záduchu, asthma, rozedmu a poč. sou- chotin) pak vady řeči 19437 o avost léčí pneumatickou komorou, ventilátory plic- ními, inhalačními přístroji atd. mUDr. Adolí Hromada v Praze, Krakovská ul. č. 18 n. Ord. od 12—1 a od 5—6 hod. Inhalace od 7 hod. ráno do 6. hod. večer. Prospekt zašle na požádání. Písemné dotazy se ihned zodporí. 00000900090000000000000000000e
Hromada Praha krakovský ulice
51 article Vyzvání dědiců.
Vyzvání dědiců. Dne 28. října 1809 zenířela ve Friedeberga N. M Barbora Kutilová, provdaná za zemřelého les- ního Jiřího Sládka. Po dědicích této zůstavitelky se pátrá Rodiče otce jejího byli: Jan Kutil, výrobce holi ve Slaném a Magdalena rodem Troestrova. Z potomků jich nikdo se nehlásil. Rodiče matky zůstavitelčiny byli: rolník Martin Jaroš (též Jarosch) v Keblicích dne 14. března 181t zemřevší a Anna rodem Jochová, která dne 19. listo padu 1827 zemřela. Se strany matky hlásí se k dědictví vnučky této 1. vdova Anastasie Hainischová rodem Jarošova, bytem v Bohušovicích, 2. Emílie Kosserichová rodem Jarošova z Bystřan obě dcery Františka Jaroše z Keblic, který tamže dne 21. května 1841 zemřel. I vyzývají se ti, kteří bližší neb stejně blízké dě- dické nároky na pozůstalost Barbory Kutilové mají,. aby nejděle do dne 17. října 1901 u podepsaného soudu se přihlásili, poněvadž by jinak dědičná listin 19257 oběma uvedeným osobái vydána byla. Friedeberg N. M., Provinz Brandeburu, dne 1. srpna 1901. Königlich Preusische
Kutilová Sládek Kutil Magdaléna rod Troestrův Jaroš Jarosch Anna Jochová Hainischová Kosserichová Provinz Brandebura Slaný Keblice Bohušovice Jarošov Bystřany rod Jarošov Friedeberg N Friedeberg N
52 article
Amtsgericht. Advokát JUDr. Rudolf Nedbal, v Králové Dvoře n. Lab., dne 7. srpna 1901 jgr vice žádné pocení nohou víca Jakall pálani ohodldel, zterauti káša, kuři eka, mozoly, p fi up otřebiení v hlavním městě, kde velká vojenská posádka leží kde čilýobchod se provo- zuje, ve vhodné poloze jest k najmutí. Dotazy řízeny buďtež pod znaěkou „W 5591“ na firmu Haaseustein k Vogler ve Vidni, l.
JUDr Nedbal Vogler SF Videň
81 article Ceská rolická Zroč škola
Ceská rolická Zroč škola v Č. Budějovicích započíná škelní rok dnem 1. října t.r. Účelem jest vychovati řádné samostatn hospodáře, po případě zřízence pro velko- stntky a nájemce těchto. Učebná osnova ob- sahuje všeob. vzdělávací, jakož i odborné předměty hospod. a vyučování jazyku českému i německému Rolnická škola má svůj vlastní statek o 6t korcich výměry. Stavbou nové velkolepé budovy školní a budov hospodářských jest ústav nejvzorněji zařízen. Poplatky obnášejí: Zápisné jednou pro vždy 4 K, školné žádné, byt, strava, topivo a svítivo vinternátě měsíčně 26 K. Četné okresy udělují chovancům nadace. 18269 Učebné knihy obdrží žáci od ústavu. Do ústavu přijímají se žáci, kteří odbyli nejméně obecnou školu a jsou tělesné zdrári. Přihlášky ústní neb písemní příjímá ředitel- ství školy-
Č . Budějovice
82 article
Prof. Cervella a k tomu nutnýo azOl inhalační přistroj „Saluis vyzkoušený v tu- i cizozemských nemocenských ústa- vech, zvláště při onemocnění plic a dychadel jest ve všecl většíchilékár. tu-i dizozem. jen na lékař. nařízo k dost Prosp. a vysvětl. zasílá generál. zastup. pro Rakoutsko Stará c. k. polní lékár. ve Vídnl, 1., Stefansplatz. 16215 přírodní alkalická C. k. úřadně povolená
profesor Cervell Stefansplatz Rakoutský Stará c
96 article
(bagger), které by při desetihodinné době pracovní vyhra- balo 600 mě písku ve hloubce až 6 metrů pod hladinou vodní a spolu opatřeno bylo přístro- jem rozdružovacím na třídění štěrku a čistého písku. Firmy a podnikatelé, kteří by parní rýpadl této výkonnosti chtěli dodali, podejtež nejdéle do 31. srpna 1901 do 12. hodiny po- lední v podacím protokole rady městské na radnici staroměstské své nabídky náležitě kolko- vané a doložené nákresy a rozpočtý. 19392 V PRAZE, dne 8. srpna 1901.
Praha
100 article Dražba dříví.
Dražba dříví. Dnem 19. srpna t. r. o 9. hod. dop. započne dle ediktu c. k. okres. soudu v Žižkově ze dne 22 /VII 1901 č. j. Hc. 404/1 veřejná dražba zásob dříví sta- vebního a truhlářského do konkursní podstaty firmy Kryf Slechta náležejících a sice v dřevní ohradé v Žižkově (konec Poděbradovy třídy), na kterout dražbu se interessenti zvláště upozorhují. Bližší vy- světlení podá advokátní kancelář podepsaného správo ve Ferdinandově tř. 24.
Poděbradův Žižkov Ferdinandov třída Kryf Slechta