3
masthead
11. srpna 1901.
5
article
oznámení sňatku, sňatku toho, jenž přece j
nebyl lhostejným, ač sama tak častokráte tvrdila.
Nemýlil jsem se tedy
Druhého dne odevzdala mi slečna Herma
svoji výpověď, abych připojil ji k dopisu na šéí
Nepřekvapilo mne to.
František Švejda.
Hermés
Švejda
6
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
K úpadkulidového vyšívání.
Uvažuje Jan Koutný.
Národopisný sborník »Český Lid« dokonči
právě vydaným šestým sešitem svůj desátý roč
ník. Jaká to suma záslužné práce uložena
těchto deseti svazeích. Bylo třeba překonat
těžké krise, ale na konec přece jen dovedl s
list získati pevné půdy vlastní svojí dokonalost
a zajímavostí. Také poslední číslo, z něhož tuto
podáváme článek p. Jana Koutného, vyzname
nává se rozmanitostí materiálu i hojným počten
illustraci.
Všímám si trochu vývoje lidového vyšíván
a kroje na Kyjovsku. V místech, kde se udr-
žuje kroj dubňansko-milotický (dle rozdělení řed.
J. Klvaně), možno bohudíky dosud mluviti
»vývoji lidového vyšívání«, třeba že nespěje
vývoj ten k ideální výši zdokonalení. Tak nu
př. v Miloticích (v tom slováckém Parýzu) jest
vyšívání v rukách několika jen švadlen z povo-
láni, které když ne úplnou, tedy aspoň částeč-
nou účasť mají na každé téměř lepší »šatěe
vyšívané. V jiných obeích sice, jako Vacenovi-
cích, Ratiškovičích, Dubňanech a rovněž ve
Svatobořieích a Mistříně, jest vyšivání zaměst-
náním děvčat všech, z nichž ovšem jedna s větší.
druhá s menší dovedností si vyšívá sobojky“
»fěrtůšky«, zkadle« (na rukávcách). Avšak ne-
ujde oku ani měně cvičenému, že tolo dnešn
vyšívání jeví úpadek proti staršímu.
A přece malé již děti, děvčata, stále ma-
lují i doma i ve škole v prázdných chvilích
Když jsem jim uložil, vedle zodpovídání jiných
ještě otázek, aby mi něco namalovali — po
staral jsem se o to, aby každý pracoval samo-
statně, tu mi chlapci podali koně, vojáky, flasi-
nety, plactvo a pod. a děvčata jedna vedle
druhé kreslila elementy z výšivek. Děti už mají
smysl pro vyšívání. Kde tedy dlužno hleda
přičiny dnešního úpadku?
Koutná
Koutný
Kyjovsko
J Klvaň
Milotice
Dubňany
Ratiškoviče
7
article
Snad jest to nutná, fáze podmfněná vývojem
samým — jak míní řed. J. Klvaňa. Než nedal
by se to vyjádřiti určitěji? Vývoj to snud za
viňuje potud, pokud zásahuje vývoj v lidstv
vůbec. Lidstvo se vyvíjí a spěje vedle jíných
i vzáených eflů také k pohodlnosti. A s tonto
pohodiností snad souviší menší účastenství pre
vyšívání a tudíž i slabší úspěch. Dřive (ne tedy
ani za »starých časů«) všecka dévčata seděl
přes zimu u oken a vyšívala.
Jedna chodila ke druhé »na šijačku«. Dříve
chodilo se ve fěrtůškách (vyšívaných) i ve všední
dny a dnes jest kuždá ráda, když si vyšije po-
třebné věci na svátek, spokojujíc se pro všední
den jen zásťěrkou buď už úplně a holou« neb
jen se »scáčkem«. Dříve hleděla jedna druhou
»přeštychovat« ve vyšívání a dnes prozrazují
lhostejnost. Nejraději by snad byly, kdyby i ve
svátek mohly chodit v zástěrkách kupovaných.
Částečně tedy úpadek koření ve lhostejnosti
pohodlnosti. Avšak nejen kvantitativně.
nýbrž i kvalitativně úpadek tento vystupuje.
Kdežto obdiv při pohledu na starší výšivku
roste tím víe, čím déle oko patří na celkovou
skladbu a ji podrobněji analysuje, uchváti sice
ona pestrost dnešních »květů«o oko našo, avšak
ten úžas přindetším pozorování se stratí. Dnešní
práce jsou mělčí, nemluví tak něžným, umě-
leckým tónem. Zdá se, jakoby byly výšivky na
jarmark dělané, na kvap. Než práce ty nevy
padají lépe i když se s některou formičkou nel
halúzkou dlouho »piplá« některá.
J Klvaňa
8
article
Tažme se po příčině tohoto kvalitativníh
úpadku.
Nemají vzorů. Svůj vrozený smysl pro vy
šívání nembhou si děvčata vyvinouti náležitě
starými vzácnými, vzory. Pohleďme, kterak škola
jinak dociluje vývoje stále kladného a to jen
proto, že buduje na plodech práce bývalých
učitelů. Ten starý materiál tady chybí. Nemožno
tudíž bez základu spěti výše.
Sbírati po všech vlastech českých plody
lidového umění a je usehovávati ve sbírkách at
musejních, ať soukromých, neznamená (myslím)
ještě dovršení té vznešené mýšlénky, která byla
betlémskou hvězdou všem, kdož s úcfyhodnou
obětavosti se o památky lidového umění starali
a starají. Vždyť ty sbírky jsou sice historicky
významné, ale přímého výtěžku neposkytují. Jest
to ta hřivna zakopaná do země. Pro ty lidi je
to jedno, ať už jim staré »vyšívance« vezmou
»páni až z Prahy« a je buď do svých neb mu-
sejních sbírek uloží, neb jestliže je sami trhají
na jiné potřeby. V obou případech nemají staré
předlohy před očima.
A tu nebylo by možno, památky uloženě
jakoby z nějaké centrály vysílati mezi lid, je
muž byly odňaty, v jiné třebas formě a nebylo
by možno takto podsazovati starým semenem
Nebylo by to snad jen kopírování starého.
Vždyť tvořivá děvčata by jistě to »starosvětské«
vyšívání přizpůsobila svému novému vkusu.A
i kdyby ani jich nepřizpůsobila a nezpracovala
a kdyby se jen držela toho starého, staromod-
ního, bylo by to vždy lepší, nežli kdyby pomalu
odvykala vyšívání vůbec.
Praha
9
article
Reprodukce tedy starých originálů by jistě
vzpružily toto umění. A vím, že kdyby se jen
začalo systematicky s vydáváním fotografova-
ných výšivek z musejních a jiných sbírek, že
by se k tomu kroku připojili ochotně snad
všicci, kdož mají soukromé, vzácné sbírky.
A pak by se mohlo teprve mluviti o celkovém
přehledu lidového umění. Vím, že milovníci
výšivek maji vedle originálů i fotografie těch
kusů, které jim nebyly přístupny (na př. řed
J. Klvaňa, red. Fr. Kretz). Podnik tento ne-
musil by býti v tak velkém a nákladném slohu
v jakěm vydány »Moravské ornamenty« v Olo-
mouci. Věe si představuji po způsobu, jal
»Český lid« podává své jině výšivky.
Od této práce, doufám, dal by se snad
očekávati obrat k lepšímu. Děvčata by dostala
do rukou na př.: vyšívání dubňansko-milotické,
viděla by obraz práce svých matek, svých sta-
řenek a pěkné vyšívání. Prvé by je povzbuzo-
valo ke práci podobné, druhé by jim poskyto
valo vzorky krásné, takže by tak i první při
čina úpadku: lhostejnost, i druhá: nedostatek
vzorů, když ne odstraněny, aspoň jistě sesla-
beny byly. A pak by nebyla ani vyloučena
možnost, že by se daly některé vzorky upravi
za školní předlohy ke kreslení, což by rovněž
zcela jinak působilo na tvořivou mysl žákyř
než ty dnešní »čmárance«, jak to samy jme-
nují. Systematické toto vydání výšivek by, my-
slím, bylo účinnější nežli plno poutavých před
nášek, nebo plno pojednání psaných, jimiž by
se měl vzpružovati zájem pro lidové umění.
Ty přednášky a pojednání by se právě tak ne
potkaly na patřičném místě se žádaným úmy
slem, jak hluše vyznělo nezralé volání mladéh
rozumu o »lyrismu národopisném«.
J Klvaňa
Kretz
Francie
Ola
10
article
= Tramwayová revoluce. Krajan náš pan
Vojlěch Brodský píše nám z Rio de Janeira jako
očitý svědek demonstraci, jež vypukly následkem
zvýšení sazeb tramwayové společnosti: Jíždy po
tramwayi používaly všechny i nejchudší třídy, nebo
za půldruhé hodiny cesty platilo se 100 reisů, v na-
šich penězích 12 h. Společnosti zdál se tento popla-
tek nízkým a proto chtěla jej zvýšiti na 300 reisů.
Za tím účelem prý podplatila značnými sumam
hodnostáře města, kteří tento obnos povolili. Lid
ovšem proti nemalému zvýšení se vzbouřil, pořáda
demonstrační průvody a studenti ze San Paola při
jeli, aby řečnili na veřejných schůzích proti zvýžení
Jitření lidu vzrostlo v malou revoluci, které zúčast
nily seotěměř všechny vrstvy obyvatelstva, černoši
běloši. Policie proti shluknutí zakročila, lid však vy-
trhal dlažbu, počál stavěti barikády a bombardo
vati policii kamením. V radnici vytřískána okna
Nejzuřivějšími byli černoši. Policie vystupo-
vnla velmí příkře, tloukla do lidu pažbami ruč-
nic, sekala šavlemi a konečně při jedné větší
srážce vystřelila do lidu. Účinek byl hrozný. Za je-
diné odpoledne bylo na 37 raněných a dva mrtví.
Žurnály přinesly zobrazení srážek a podobizny ra-
něných a zastřelených. Rozzuřený lid napadl remise
tramwayové, polil petrolejem vozy a zapálil je. Ob
chody se zbraněmi musily býti vojskem obsazeny.
Na zakročení rozhodných činitelů musila tramwayová
společnost snížiti opět poplatek na bývalou výši, na-
čež lid se uklidnil.
Vojlěch Brodská
Rio jít Janeiro
San Paola
11
article
= O sobevraždách dětí v sociálně hygieni-
cké studii píše dr. A. Baer. Jako boření hranici dět-
ského věku uvádí dosažený patnáclý rok a proto po
jednává jen o sebevražích pod téuto věk. Největš
procento dětských sebevrahů jest od 10. do 15 0 det.
pod deset Jet pouze 10 procent. Poměr dělských
sebevražd k dospělým sebevrahům jevil se ve Francii
v r. 1881 u dětí 61, u dospělých 303, v r. 1895 9
a 450. V Anglii uvádí úřadní statistika sebevraždy
do 15 let na jeden milliou, žijících od r. 1861 a
1870: 29, od roku 1871 až 1880: 35, od r. 1881 a
1890:31. Rovněž v Italii a Švýcarech stoupají sebe-
vraždy dětí. Pokud Pruska se týče, vykazuje úřadní
statistika během 30 let 1708 dětí (1376 chlapců a B2e
dívek), v stáří až do 15let. Dr. Baer přičitá sebe-
vraždydětí hlavně člením krvavých a skandálníel
historií. Praví takto: Sebevražda v dělském věku
jest výsledkém našeho moderního, kolturního a soci-
álního života. Degenerace a duševní porušení n
jednéstraně, špatné vychování a předčasná zralost
na druhé straně jsou příčinami případů a vzrůstu
počtu dětských sebevražd. Nemalým příspěvkem
k tomu jest člení krvavých lektur a vražedných
scěn, které obskurní časopisy se zálibou pěstují a
jež dětem přicházejí doorukon. Rovněž všeliké illu
strované listy, jež přinášejí obrázky vražd s dů-
kladnou porcí krvelačnosti nítí dětskou fantasii.
doktor
A Baer
Prusek
Baer
Francie
Anglie
12
article
Proto první péče záleží v náležité výchově dětí se
strany rodičů a učitelů, jakož ilékařů, kteří společně
mají se starati a pozorovati duševní vývoj dětí.
v= Tisic let před Kolumbem. Podivnou hy-
pothesu snaží se odůvodníti John Fryer v »Harpers
Mágazine.« Hledá doklady pro vyskytnuvší se již
tvrzení, že Amerika již 1000 let před Krištofem Ko-
lumbem Číňany na buddhismus byla obrácena. Fryer
vzpomíná nejprve, že již v staré literatuře činské
nalézají se četné údaje o Americe. Číňané odhado-
vali velice přesně vzdálenost, jaká je dělila od země
zvané Fusang — která odpovídá dle Fryera úplně až
do podrobností Mexiku. Dále vzpomíná John Fryen
na cestu buddhistického kněze Hui-lhena, jenž po-
cházel z Kabulu a navštívilr. 499 Ameriku; ten
konstatoval, že tato země v roce 458 od pěti rovněž
z Kabulu pocházejících missionářů byla na bud-
dhismus obräcena. Rovněž jméno »Ouatemala« zni
Fryerovi podobné jako jméno královského kněze
Quateniotzina, a mnoho jiných připomíná na to, ž
Čiňané již tisíc let před Kolumbem v Americe byli
Pokud ovšem tyto demněnky jsou správny a je-li
Fusang Amerikou, přes všechny doklady Fryerovy
určitě tvrditi nelze.
uras
Kolumbus
Fryer
Harpers Mágazine
Krištof ko
Číňan
Fryen
Hui
Amerika
Mexiko
499 Amerika
Fusang Amerika
13
article
= O redigování lietu v Talwanu píše kor-
respondent newyorkského »Times« ve. Formose
»Kamkoliv nějaký Japonec přijde, jeho první co
udělá jest, že založí list. Malá obec Taiwan jest tak
šlastna, že má hned dva denníky. Tyto llisty mají
obzvláště cenu pro lidi, kteří rádi o svých bližních
nějaký klep čtou, ale úzkostlivě se bojí, aby jejich
jmeno do novin nepřišlo. Každý člověk ve Formose
jest přesvědčen, že býti předplacenu na noviny jest
povinností jako platiti daně. Podivuhodná jest však
blízkost administrace a redakce, i zdá sej že obě tyto
funkce jsou přesně sloučeny v osobě redaktora. Nebot
jakmile vypátrá, že by některý jeho abonent mohí
předpláceti více čísel, už na něj něco ví a cuchá jej
tak dlouho, dokud se nepolepší čili jinými slovy ne-
předplatí v administráci na více čísel. Rovněž na
ženský svět má revolverový redaktor spadeno. Jeho
referenti, kteří ve všech alicích stopojí slečny z lep-
ších rodin, přinášejí o nově objeveném párku oka-
mžitě zprávu do redakce a běda, nepředejde li si se-
ladon redaktora. Pak zví její mamá v novinách, co
dceruška tropí a sice takovým způsobem, že žalování
jest vyloučeno, ale skandál přece je ztropen.e
Japonec
Formosa
Tchajwan
Times
39
article
MUDr. Josef Cislen
MUDr. Josef Cislen
Praze—II., v Jámě čís. 2 (z Vodičkovy ul. 2. dům
v pravo), ord od 10—12 a 2—4 hod. odp. 19330
vkaždé výšce na statky,
hos podářstyí, domy a indu-
strielní objekty proti velmi levným úrokům, splátkám
v annnitách k zadání. Hynotéky dluhy zatižené proti
velmi levnému úroku kolku prosté se konvertují. Nab. n
úřadně opráv. L úvěrní kancelář Jnsefa Bergera (jediná
odborná kancelář) v Praze, na Václavském náměsti
číslo 63 nové (blíže musea). —
Telefon 1888. 19409
000000000000000000000000000
MUDr
Cislen
Jnsef Berger
Praha
Vodičkův ulice
40
article
Nemoci plic a hrtanu
Nemoci plic a hrtanu
(katarrh, záduchu, asthma, rozedmu a poč. sou-
chotin) pak vady řeči
19437
o avost
léčí pneumatickou komorou, ventilátory plic-
ními, inhalačními přístroji atd. mUDr. Adolí
Hromada v Praze, Krakovská ul. č. 18 n.
Ord. od 12—1 a od 5—6 hod. Inhalace od 7
hod. ráno do 6. hod. večer. Prospekt zašle na
požádání. Písemné dotazy se ihned zodporí.
00000900090000000000000000000e
Hromada
Praha
krakovský ulice
51
article
Vyzvání dědiců.
Vyzvání dědiců.
Dne 28. října 1809 zenířela ve Friedeberga N. M
Barbora Kutilová, provdaná za zemřelého les-
ního Jiřího Sládka.
Po dědicích této zůstavitelky se pátrá
Rodiče otce jejího byli: Jan Kutil, výrobce
holi ve Slaném a Magdalena rodem Troestrova.
Z potomků jich nikdo se nehlásil.
Rodiče matky zůstavitelčiny byli: rolník Martin
Jaroš (též Jarosch) v Keblicích dne 14. března 181t
zemřevší a Anna rodem Jochová, která dne 19. listo
padu 1827 zemřela.
Se strany matky hlásí se k dědictví vnučky této
1. vdova Anastasie Hainischová rodem Jarošova,
bytem v Bohušovicích,
2. Emílie Kosserichová rodem Jarošova z Bystřan
obě dcery Františka Jaroše z Keblic, který tamže dne
21. května 1841 zemřel.
I vyzývají se ti, kteří bližší neb stejně blízké dě-
dické nároky na pozůstalost Barbory Kutilové mají,.
aby nejděle do dne 17. října 1901 u podepsaného
soudu se přihlásili, poněvadž by jinak dědičná listin
19257
oběma uvedeným osobái vydána byla.
Friedeberg N. M., Provinz Brandeburu,
dne 1. srpna 1901. Königlich Preusische
Kutilová
Sládek
Kutil
Magdaléna
rod
Troestrův
Jaroš
Jarosch
Anna
Jochová
Hainischová
Kosserichová
Provinz Brandebura
Slaný
Keblice
Bohušovice
Jarošov
Bystřany
rod Jarošov
Friedeberg N
Friedeberg N
52
article
Amtsgericht.
Advokát JUDr. Rudolf Nedbal,
v Králové Dvoře n. Lab., dne 7. srpna 1901
jgr
vice
žádné pocení nohou víca Jakall
pálani ohodldel, zterauti káša,
kuři eka, mozoly, p fi up otřebiení
v hlavním městě, kde velká
vojenská posádka leží
kde čilýobchod se provo-
zuje, ve vhodné poloze jest
k najmutí. Dotazy řízeny
buďtež pod znaěkou „W
5591“ na firmu Haaseustein
k Vogler ve Vidni, l.
JUDr
Nedbal
Vogler
SF
Videň
81
article
Ceská rolická Zroč škola
Ceská rolická Zroč škola
v Č. Budějovicích
započíná škelní rok dnem 1. října t.r.
Účelem jest vychovati řádné samostatn
hospodáře, po případě zřízence pro velko-
stntky a nájemce těchto. Učebná osnova ob-
sahuje všeob. vzdělávací, jakož i odborné předměty
hospod. a vyučování jazyku českému i německému
Rolnická škola má svůj vlastní statek o 6t
korcich výměry. Stavbou nové velkolepé
budovy školní a budov hospodářských
jest ústav nejvzorněji zařízen.
Poplatky obnášejí: Zápisné jednou
pro vždy 4 K, školné žádné, byt, strava,
topivo a svítivo vinternátě měsíčně 26 K.
Četné okresy udělují chovancům nadace.
18269
Učebné knihy obdrží žáci od ústavu.
Do ústavu přijímají se žáci, kteří odbyli nejméně
obecnou školu a jsou tělesné zdrári.
Přihlášky ústní neb písemní příjímá ředitel-
ství školy-
Č . Budějovice
82
article
Prof. Cervella
a k tomu nutnýo
azOl inhalační přistroj „Saluis
vyzkoušený v tu- i cizozemských nemocenských ústa-
vech, zvláště při onemocnění plic a dychadel jest ve všecl
většíchilékár. tu-i dizozem. jen na lékař. nařízo k dost
Prosp. a vysvětl. zasílá generál. zastup. pro Rakoutsko
Stará c. k. polní lékár. ve Vídnl, 1., Stefansplatz. 16215
přírodní
alkalická
C. k. úřadně povolená
profesor
Cervell
Stefansplatz
Rakoutský Stará c
96
article
(bagger),
které by při desetihodinné době pracovní vyhra-
balo 600 mě písku ve hloubce až 6 metrů pod
hladinou vodní a spolu opatřeno bylo přístro-
jem rozdružovacím na třídění štěrku a čistého
písku.
Firmy a podnikatelé, kteří by parní rýpadl
této výkonnosti chtěli dodali, podejtež nejdéle
do 31. srpna 1901 do 12. hodiny po-
lední v podacím protokole rady městské na
radnici staroměstské své nabídky náležitě kolko-
vané a doložené nákresy a rozpočtý. 19392
V PRAZE, dne 8. srpna 1901.
Praha
100
article
Dražba dříví.
Dražba dříví.
Dnem 19. srpna t. r. o 9. hod. dop. započne dle
ediktu c. k. okres. soudu v Žižkově ze dne 22 /VII
1901 č. j. Hc. 404/1 veřejná dražba zásob dříví sta-
vebního a truhlářského do konkursní podstaty firmy
Kryf Slechta náležejících a sice v dřevní ohradé
v Žižkově (konec Poděbradovy třídy), na kterout
dražbu se interessenti zvláště upozorhují. Bližší vy-
světlení podá advokátní kancelář podepsaného správo
ve Ferdinandově tř. 24.
Poděbradův
Žižkov
Ferdinandov třída
Kryf Slechta