2
masthead
V Praze, v neděli dne Il. srpna 190I.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
O přilohami (.Naněný Obzor ve
středu a „Literárnl Hlidka
v pátek) přadpláei sen
Praze v administrae
. . . . 2 K —
na měsí
ns čtvrt leta . . . . . 6 K —
s dvojí čonfškou
sa něsíc. . . . . . 7 K 50h
na čtví leta
ve sinsikácbi
za něsie ..
Poštou:
ska
na niske, . . . . .
s dvojí zášlliou
ns čtvrk lak-
Praha
Literárnl Hlidek
6
title
Bnešní číslo pro Prahu le o 18 stranácl.
Praha
7
article
Roztržení Čech — životní prý
otázkou všech Němců!
Roztržení Čech — životní prý
otázkou všech Němců!
Z Vídně dolétá zvěsť, že vrchní režiséř
cislajtánského divadla náhle chystají změnu
ohlášeného podzimního repertoiru, který, jak
známo, zněl: 10. září český sněm, počátkem
října vídeňský parlament, v polovici listopadu
volby do sněmu českého.
Vše to má býti zpřejinačeno a pořádek
zpřeházen takto: v září v Praze již žádný
sněm, alebrž — volby pro nový sněm
království českého, po těch říš
ská rada a teprve v prosinci svolání no-
vého sněmu českého. Věc prý není sice ještě
rozhodnuta, ale vláda Körbrova vyjednáva
již o tuto změnu repertoiru s nejv. zemským
maršálkem kn. Lobkovicem, netajíc, že b
se jí zamlouvala.
Troufali bychom si uhodnouti proč
Řekli jsme již 28. m. m. na tomto místě
že cislajtánský parlament svolaný počátkem
října před volbami do sněmu krá-
lovství českého, mohl by panu Kör-
brovi připraviti nesnesitelně horkou lázen,
ježto by nebyl než tribunou k agita
cím pro nastávající volební boje
»Němců s Němci« v Čech á ch, ktere
vděk bojovnému mravu Schönererových Pan-
germánův slibují býti velice hlučnými. Po-
něvadž ale ten boj Wolfiánů s Pradovci vede
se o naší kůži, totiž o integritu vlasti naší
a o budoucnost národa našeho, nemohli by-
chom ovšem také my k němu přihlížeti,
alebrž dovolili bychom si přirozeně do toho
také své »slovíčko« promluvit a to hezky
důkladné a řízné slovíčko k vládě páně
Körbrově, donucující ku přiznání bar vy
vůči tomu »zásadnému boji« německých bratř
o roztržení vejpůl, neb o pohl
cení celého našeho království zubém a po-
žerákem chauvinismu německého.
Němec
Körbrův
Lobkovic
Kör
Schönererový
Čechy
Vídeň
Praha
8
article
Patrně dostal pan Körber z této vy
hlídky na říjnové vinobraní v parlamente
vídeňském — trému, o nic menší než první
německý místopředseda parlamentu Prade.
Tento resignuje na své místopředsednické
křeslo — což Schönererovci kvitují jako své
první vítězství — pan Körber sice neresig-
nuje, ale hledí si pomoci jinak: změní pů-
vodní repertoir — provede napře
volby sněmovní v Čechách a to již
za měsíc, aby ta mrzutá štvanice
mezi Němci zdejšími byla co
možná ukrácena, a co nejrychleji odbyta:
a pak teprv, po rozhodnutém boji
mezi Všeněmci a německými nacionály —
(německé pokrokáře pokláda již za mrtvoly)
— troufá si svolati poslaneckou sněmovnu
vídeňského parlamentu k osminedělnímu za
sedání. Sněm český, jako obyčejně, »může
čekat« až do vánoc... Jsme vskutku žádo-
stívi, co řekne tomuto plánu vídeňskému po-
volaný strážce práv sněmu našeho, zemský
výbor a nejvyšší maršálek zemský? Na vše
chen případ buďme ale těmito pověstmi vídeň
skými varováni, aby nás vládní poli
tika nepřekvapila netušeně brz-
kým vypsáním voleb zemských
a nekořistila z naší nepřiprave-
nosti a nehotovosti. —
Zatím však dlužno obrátit všechnu po-
zornost na samo jádro toho »zásadního«
sporu německých nacionálů Pradových.
Wolfiánův a Schönererovců.
Körber
Němec
Pradová
Wolfiánův
Schönererovec
Čechy
9
article
Nemůžeť nám býti věru lhostejnýmt
nové obmyslné křivení dějinne
pravdy o vzniku, povaze a rozvoji toho
německého šílení proti jednotě, právu
a svobodě naší vlasti, s jakým setkáváme
se chvíle té ve vídeňském německo-ústavá-
ckém tisku, chvátajícím ku pomoci praporu
německých nacionálů zdejších.
»Němečtí voliči v Čechách — naříká »Neue
Freie Presse« — opustili německou stranu
pokrokovou, jakkoliv tato jejich národn
zájmy energicky a úspěšně hájila, i obrátili
se ke straně německo-nacionální, poněvadž
její program zdál se jim býti národnější
Nyní však chtějí opustit i stranu německo-
nacionální a obrátit se ke Všeněmcům, po-
něvadž jeví se jim býti cíle těchto ještě
vyššími.«. . . V čem pak tato »výsost«
záludná záleží, vyzrazuje »Neue Freie«o
pět řádek níže, řkouc: »Oni sní o po-
němčení Čechův«. Ale víte, kdo tím
vinen? »Těch dvacet let — vykládá »Volks-
zeitung« — »těch posledních dvacet let
utrpení německěho lidu v Če-
chách, kterýž viděl se zasažena
ve svých právech a ohrožena
životních svých podmínkách.« —
To prý vehnalo zdejší Němce do náruč
Wolfiánů a Schönereroveů.
A po této omluvě na útraty historické
skutečnosti a pravdy následuje domlu va
k rozumu voličů německých v Če-
chách, aby se probůh »přes všechno spra-
vedlivé roztrpčení« nedali svésti všeněme-
ckými radikály na bezcestí jejich nemožných
fantasií, nýbrž zůstali věrni praporu ně-
meckonacionální strany Pradovy,
která prý sleduje jedině politiku roz-
umnou, reelní, spásonosnou pr
Němce, jdouc za cíli »možnýmia
uskutečnitelnými«, totiž za národním
rozdělením Čech a za utvořením v nich
samostatné země německé s ryze německou
správou politickou. —
Neue Frei
Čechův
Němec
Pradův
Čechy
Neue Frei Presse
10
article
Ano, rozdělení království českého jest
»cílem reelní, moudré, střízli vé
politiky jako životní, fundamen-
tální otázky všeho německéh
lidu v Rakousku«! Tak zní nejnovější
vtip a švindl německých centralistů na Du-
naji. Celý úvodní článek věnuje hlávní ně-
mecko-ů stavácký orgán vídeňský těm
dvěma tuctům německo-nacionálních
poslanců, shromážděných dnes na konfe
renci v Mostu nad Murou, aby je za přísahala:
Vyslovte se pro věc, za niž dnes v Čechách zá-
polí váš Prade: za rozdělení Čech, za
konstrukci německé země v Čechách: »Zač
Prade v souhlasu s německou pokrokovou
stranou v Čechách zápasí, to jest ex-
steněníotázka Němcův Čecháchl«
volá »Neue Freie Presse« dnes do Mostu
nad Muron, Zkušenost stokráte nás (Němce)
poučila, že pro německou menšinu
v Čechách není žádné jiné ochrany
před majorisováním v otázkác
národních, nezli co možná nej-
dále sahající neodvislost jeji
od české většiny. A této neodvislosti
lze dosíci jedině takvou mírou ná-
rodní autonomie kmene něme-
ckého na jeho území, aby ne-
mohla býti usneseními sně mu
zkrácena.« —
Jakž prý by Němci v zemích alpských
mohli býti tak zabednělými a necitelnými,
aby ostavili Němice v Čechách v to m t
jejich životním úsilí bez podpory mravné,
Němcův
Němec
Rakousko
Most nad Mura
Čechy
Most
Iron
Neue Frei Presse
11
article
Jaby nechápali, že rozdělení Čech a utvoření
německého území v Čechách, do něhož by
byl českému živlu vstup zamezen. jes
pospolitou a nejpřednější důle-
žitosti všeho Němectva Rakouska,
jehož věc s věcí Pradovou v Čechách stoji
a padá. —
Poplachem tím skutečně němečtí ústa
váci docílili tolik, že Prade dostal od ně
mecko-nacionálních poslanců, v Mostu nad
Murou shromážděných, vřelý telegram, aby
neodstupoval z mistopředsednického křesla
v parlamentě, a že Všeněmeům dostalos
pro jejich neomalenosti důtklivého pokárání
avšak o vlastním jádru celého
sporu o rozdělení či nerozdělen
Čech se resoluce německo-nacionálních
poslanců mimočeských nezmiňuje ani slovem
Patrně proto, že mezi alpskými nacio
nály samými o tom principu »národn
autonomie« panuje spor, že se bojí je
prohlásit, aby se na Němectvu
nevymstil pak v Tyrolsku, Koru
tansku a Štyrsku.
Pradová
Všeněme
Čechy
Rakousko
Most
Mura
Tyrolsko
Štyrsko
12
article
Však co nám konečně po těchto tra
gieko-komických bolestech a nesnázích za-
jímavé té společnosti. Mnohem nebezpečněj-
ším jeví se nám býti vzbledem k disposie
vlády Körbrovy to farizejství tisku německo
ústaváckého, které tak prolhaně obraei
pravdu na ruby, že líčí Něme
zdejší jakoživel, ociťujíc
se v nebezpečí života naší če-
skou většinou, proti níž prý mus
na svou záchranu zvedati hráz
rozdělení Čech, uzavřeného něme
ckého území s vlastní německou správou
a rozdělení sněmu českého v národní kurie
s právem veta. Procestujeme co nej-
živěji proti této bohomrzké lži
vyzývajíce »N. Fr. Pr.« a veškerou německou
žurňalistíku, aby nám z celé 40letě minu-
losti uvedli jediný fakt, kde bychom
byli zneužili sve většiný na
sněmu českém k potlačení práv
a zájmů německé menšíny v Če-
chách?! Vědí dobře, že jiim od národa
našeho, požadujícího pouhoua
poctivou rovnoprávnost pro oba
národní kmenyjakživo žádné nebezpečí ne-
hrozilo a nehrozí. Vědí dobře, že by koruna
nedala nikdy ublížiti kmenu německému
v Čechách. Proč tedy chtějí roztrhat nám
vlast? Aby ji zkazili a nás udolali!
Čechy
Francie
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 10. srpna. (Pradův za-
mýšlený odstup.) Všechen německý tisk
zabývá se dnes Pradovým úmyslem, vzdáti se
po zahájení podzimního zasedání říšské rady
místa prvého místopředsedy sněmovny poslanců.
Listy spřízněné se stranou Pradovou litují ovšem
tohoto kroku předního nyni politika německého
a nenalézají dosti slov, aby odsoudily všeněmecké
útoky na muže, s nímž Wolf a jeho spojene
šli nedávno ještě ruku v ruce. Ale i na Pradov
splnila se pravda přísloví, že klidí bouři, kdo
rozsěvá vítr. S této stránky posuzuje Pradův
zamýšlený odslup také »Arb. Zig. « Pradovi vede
se dle jmenovaného listu podobně, jako několika
jiným, ne právě nejhorším politikům německo-
rakouským: stává se nepohodlným, poněvadž
začiná uvažovati. Z počátku si lidé zahrávají se
šovinismem a na konec je týž šovinism odplaví.
Také liberecký poslanec započal svou kariéru
nemírným přeháněním národních hesel. Ale když
sestárnul, poznal, jže se tvrdá fakta nedají roz-
raziti hlavou, počal o nich přemýšleti reálněji
mluviti rozvážněji. Ale dnes může někdo v ně-
meckých kruzích jen říci, že jsou na světě také
Čechově, a tím, že jsou, že mají také svou
váhu, že nutno je bráti do počtu, že politiku
nutno zaříditi dle skutečných fakt a hned je
povýšen za zrádce němeekého lidu, za šplhavce.
jenž chce býti místopředsedou neb dokonce
i ministrem, a kdo nemá dnes dobrých nervů,
je tak dlouho trýzněn, zlehčován a pomlouván,
až uprchne z veřejnosti. Jednoho šovinistu od-
straňuje druhý — tak to jde na světě. Pravda
jest obět politiky, kterou kdysi také sám pro
váděl.
Z Krakova, 10. srpna. (O dbytí s lez
ských agitátorů.) Redaktor štváčského
fryštátského »Gtosu ludu šlosk.« Friedel nadá
se asi jiného účinku své agitační cesty do Za-
kopaného, než jaký se ukázal ve skutečnosti.
Pradův
Pradová
Wolf
Pradov
Čechův
Friedel
Praha
Krakov
14
article
Podali jsme minule výňatky ze stati krakov
ského »Czasu«, v níž se jednání Friedlovo e
nejrozhodněji odsuzuje. Dnes podáváme do-
plňkem k tomu další hlas krakovského »Glosu
Narodu«, v němž čteme: »Hrubá agitace radi-
kálů, recte socialistů slezských, započatá ne-
obratně ve Slezsku a ještě neobratněji dále ve-
dená na půdě haličské, má přece svou dobrou
stránku, poněvadž přispěje zeela jistě k utužení
přátelských svazků, loučicích národ polský s če-
ským národem. Budeť výstrahou společenstvu
polskému, že vedle Němců máme ve Slezsku
ještě jiného nepřítele své národnosti, nepřítele
tím nebezpečnějšího, že jest to nepříte
vyšlý z naší rodiny a při tom dosti
silný, ježto jest podporován o
Němeů a pracuje na jejich pro-
spěch. Takového účinku své práce jistés
nenadáli slezští provokatéři přes to, že lidé,
mající jen špetku politického důmyslu, mohl
takový účiněk snadno předvídati. Toto nemilé,
ač zasloužené fiasko připomene snad pánům
agitátorům přísloví o známém tvoru, jenž mermo-
mocí nastavuje své klepeto tam, kde koně kovají
a přiměje je, aby zanechali marné práce pou
le roi de Prusse na půdě slezské.«
Z Pešti, 9. srpna. (Program uhe
ské sociálně-demokratické strany.
Friedlův
Němec
Pruss
Slezsko
Pešť
15
article
Sděhli jsme svého času, že lotošních uherskýeh
voleb zúčastní se poprvé také strana sociálně-
demokratická. Tyto dni vedení strany uveřejnil
svůj program a rozesilá jej do venkovských stře
disk sociálního hnuti. Program obsahuje 18 po-
žadavků, v nichž se žádá: všeobecné volební
právo, úplná svoboda mínění a tisku, zrušení
všech výminečných zákonů, sestátnění škol a ve-
řejného vyučování, obmezení militarismu a lidové
vojsko, bezplatná právní pomoc, sestátnění ve-
řejného zdravotnictví, úplná neodvis l o st
Uher od Rakouska, uznání autono-
mie národností, zákony na ochranu děl-
nictva a sice osmihodinná práce, zápověď dětské
práce, obmezení noční práce, týdně jeden ne-
přetržitý 36hodinný odpočinek, odstranění sou-
stavy »truků«, zřízení zemského pracovního
úřadu a dělnických komor; dále sestátnění ne-
mocenských podpor, úrazového pojišťování a pod-
porování invalidů, odstranění zákonů o nucených
polních pracích a čeledních zákonů, změny ho-
nebního zákona, zákonů vodních a lesních, státní
pojišténí proti dobytčímu moru a krupobiti, od-
stranění tabákového monopolu, zrušení fideiko
misů a postupná daň z příjmů a majetku.
Z Turč. sv. Martina. (Srpnov
slavnosti.) Jako každoročně, konaly se
ve Sv. Martině i letos dne 7. srpna výroční
schůze dvou předních slovenských národníeh
spolků, »Společnosti Museálné« a »Živeny«, z
kteréžto přiležitosti sjeli se do Sv. Martina slo-
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpolední .
. . . . na 2b
Ve allalkéch na vsnková
ranní číslo. . . . .
odpolední . . . . . . . . Sb
Insera v
plati se hotově napře
Předplaeení a inserty přijímá sdminl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se těš redlakne
tiskárna a sapedice „Mároduich Listi“.
Rukopisy se nuvracrí.
10h
Martino
Martina
Uhry
Rakousko
Sb Inser
Mároduich List
zákon vodní a lesní
16
article
venětí vlastenci z oelé nemě a těž aěkteří hostě
z Rakouska, mimo jiné i z Čech a z Moravy.
Slavnostní dni zahájeny dne 6. t. m. divadelním
představením »Zlaté přeslice«, výpravné hry se
zpěvy a tanci, sepsané Blaž. Bullou, v níž účin-
kovalo na osmdesát osob. Po představení byla
v »Domě« volná beseda, při níž přítomné hosty
pozdravil redaktor Pietor. — Druhého dne ko-
nala se valná hromada »Museálné Společnosti«,
v níž oznámeno, že sbírky se rozmnožily v po-
sledním roce o 5200 kusů, z nichž na 4000
darováno. M. Dula jako předseda spoluvlastníků
»Domu« oznámil členům »Museál. Spol , že se
pro museum vystaví při »Domě« zvláštní křidlo,
jež bude dáno museu do nájmu na tak dlouho,
dokud bude museum trvati. Nová stavba musí
ovšem zůstati soukromým majetkem, jako
»Dom«, aby ji vláda nemohla skonfiskovati,
jako skonfiskovala kdysi budovu i celé jmění
»Matice Slovenské«. Valná hromada zakončena
přednáškou Karla Medveckého »O lidovém umění
v Dětvě«, načež započala výroční schůze žen-
ského vzdělávacího spolku »Živeny«. Po schůzích
byl společný oběd s četnými přípitky a kon-
certem pěveckého spolku, slavnosti pak zakon-
čeny taneční zábavou, jež trvala až do rána.
Blaž
Bulla
Pietor
M Dula
Medvecký
Rakousko
Čechy
Morava
Dom
Museálný společnost
17
article
R. Ze Záhřeba, 9. srpna. (Dvě bašty
cizáctví na území chorvatské m.)
Český národ nejlépe zná a bohužel také až příliš
dobře cítí, jak jest to nemilé a ponížující, když
na historickém a často posud zachovalém svém
území vidí, jak se denně proti němu organisují
takové barbarské útoky, které jsou nemyslitelny
pro příslušníky cizích státův a národů za po-
měrů jen poněkud normálních. A proto v Če-
chách, kde nesvědomitá zaslepenost odvážila se
z národního českého těla vyříznouti na tisíce
Čechův a utvořiti tak napjaté poměry, že podo-
bají se velice pravé občanské válce, nejlépe do-
vedou posouditi nebezpečí, jež hrozi Chorvatsku
ze dvou hlavních měst, z nichž Zader, hlavní
město dalmatského Chorvatska, stalo se bastou
italianisace, kdežto Osěk, jako hlavní město sla-
vonského Chorvatska, slouži záměrům maďari-
sačním a germanisačním.
Čechův
Záhřeb
Chorvatsko
18
article
Zader v minulosti nejhouževnatěji bojo-
val proti benátské exploatační a odnárodňovac
politice, a zůstal posud nejen ve svém okol
ryze chorvatský, nýbrž i v samém městě ješté
před třieeti léty předáci t. zv. autonomní strany
nazývali se Slovany anebo Slavo-Dalmaty. Po-
čátkem let devadesátých třeti sbor v městském
zastupitelstvu náležel Chorvatům a podnes jsou
všechny podminky k tomu, aby se aspoň ten
sbor zpět vydobyl. Na to však vedoucí chor-
vatští politikové jako by nepomýšleli.
Nemine téměř dne, aby ze Zadru nepřichá-
zely zprávy o surových výtržnostech proti Chor-
vatům, mluvícím veřejně svojí mateřskou řečí,
a zuřivé útoky na chorvatské hosty a výletníky
staly se již pravidelným zjevem. Bezohlednose
zaderských Italův, povolnost a shovívavost stát-
ních a městských úřadů vůči hrstce odrodilcův
anebo přistěhovalců vyvolaly již otázku, aby se
sněm, zemský výbor a chorvatské redakce pře-
stěhovaly do Splitu.
Zajisté není nejmenší pochyby o tom,ž
Split i centrální svoji polohou i největším počtem
obyvatelstva i významem dvou svých přístavá
hodí se mnohem lépe za hlavní město Dalmacie
než Zader. Tu však vnucuje se otázka, je-li
důstojno, aby sněm království, v němž dle po-
věstného úřadního sčítání žijí 3 proc. Italů,
v pravém slova smyslu utikal před terrorismem
několika set zaderských irredentistův, kterým
patrně nedají spáti vavřiny jejich italských sou-
kmenovců. Ale tu se nejedná jen o národní
čest, ale i o skutečnou sílu chorvatského živlu
Slovan
Slavo
Dalmat
Chorvat
Italův
Italos
Split
Dalmacie
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ze země zlata.
List krajana. *)
20
article
Na zpáteční cestě ze své výpravy do vnitra
aljašského územi byli jsme opět překvapeni bouří.
Ale ta netrvala než 5 dní a nebylo studeno
jako za prvé. Bylo dosti vrbového dříví, že
mohli jsme se ohřáti a krátiti si čas sekáním
dřiví. Čtvrtého dne byla noc mlhavá, snih hustě
vál. Ulehli jsme o desáté. Z prvního spánku
probudili nás psi. Přese vše okřikování nechtěli
ulehnouti, chtěli ven. Hodili jsme se do kožešin,
ozbrojili se, bez pušky a revolverů neuděláštu
krok a s lucernou ven ze stanu. Psi vyrazili
z otvoru a pádí štěkajíce dolů podle skal. My
za nimi až konečně zmizeli ve tmě. Doleji,
potkali jsme jednoho na zpáteční cestě, jakoby
pudem hnaného näs přivěsti k místu, kde ostalnl
se nalézali. Rudostně štěkajíce a skákajíce upou-
tali naši pozornost k černému předmnětu. Bylto
muž, který zde bez paměti vysílen klesl. Na-
ložili jsme jej na saně a dovezli do stanu
rozdělali oheň a připravili něco černě kávy s ko-
řalkou. Vypil, nemluvil však mnoho, srozuměl
jsme, že zabloudil. Svlékli jsme ho a strčili do
mého spacího pytle. Zatopili jsme a sušili jeho
prosněžený oblek. Střídali jsme se u něho s mým
soudruhem, až po osmnáclihodinném spánku se
probudil, a tázal ze, kde se nalezá.
Vypravoval: »Cestovali jsme s přitelem o
Cape Prince Wales dolů, a tu nás zasáhl blizzard
sáňky nám překotil, a ježto vše bylo ledem po
kryto a hladko a psi nemohli oddolati prudkost
vichru a nemohouce nalézti pevného postavení.
byli i se saněmi a snad i s člověkem smeten
do ledů k moři. Po dva dny pokoušel jsem se
nalézti přítele nebo přístřeší. Citil jsem kouř
šel jsem proti větru; konečně však sláb a unaven,
jsem klesl. Dále nevím, co se stalo . . «
Můj přítel zabil mladého soba, jenž nám
byl předešlý den do rány vběhl. Pochutnal
*) Viz »Nár Listv« ze dne 20 července 1901.
Wales
národní Listv
21
article
jsme si na křehké kýtě. Co do šelem, je t
dosti bezpečno. Líška hnědá a šedá je zde do-
movem, však nepřibližuje se ke stanu. Vlci zim-
ního času stěhují se jižněji a lední medvěd je
plaché zvíře, dá se zastrašiti štěkotem psů
i světlem lncerny a rovněž se stanu vyhýbá.
Přes to však opatrnosti nezbývá. Třeba být
připravenu na každý případ.
Po přestálé bouři vydali jsme se na pocho
k domovu. Téhož dne potkalí jsme jiného muže.
Nemohl skorem s místa. Obuv chatrná se mu
brzy roztrhala, a cestou sněhem, jenž počal se
mu ledovým povlakem klásti na vrchu obuvi,
snadno ji ztratil. Ubožáku nohy omrzly. Bylo
to poblíže malého městečka na pobřeží, Port
Clarence. Druhý den jsme tam šťastně dojeli
Pacienta, jehož nohy jsme obalily do staré houně.
jsme lékaři odevzdali.
I první náš pacient zde zůstal. Nyní jsme
byli asi 110 mil od Cape Nome. Po tvrdém
snéhu cesta ubíhala rychle. Teplota značně
klesala, i kozešiny prostydaly. Dle Fahrenheita
bylo mezi 50—58 stupni pod nulou. Touha po
domovu nutila nás putovati pozdě do noci.
Jednou 40 mil od domova, unaveni, přenocu-
jeme poblíže eskymácké vesnice. Nemajíce už
oleje k uvaření večeře, ohlížíme se po dřívi.
Spatřivše kusy dřeva ze sněhu vyčnívající, se-
kerou jsme je vydobyli a jimi zatopili. Nenadál
jsme se, že ono dřiví byla »mohyla« Eskima.
Po půl noci probudí nás zuřivý štěkot psů.
Citili cizince. Po chvíli rozeznáváme zvuky
eskymácké řečí. Někdo otevírá stan. Než jsme
se nadáli, vrazili dva mladí Eskimové do vnitř.
Naši psi s vyceněnými zuby je uvitali. Tážeme
se, co si přejí. A oni na dříví ukazují, jež roz-
sekáno na sněhu leži. Že špatné jich angličiny
rozuměli jsme, že dříví pochází z hrobu jejich
otce. Měli jsme zač jim odpovídati.
Fahrenheit
Nenadál
Clarence
cape Nome
Citit cizinec
22
article
Poslední den cesty byl den utrpení. Pře
to, že rychle jsme postupovali, nedovedli jsme
se zahřáti. Zima byla tak ukrutná, že jsme
musili stále utíkat a rukama pohazovat, aby se
krev v oběhu udržela. Teploměr klesl na 679
pod nulu. V ten nešťastný den omrzli jsme na
prstech u rukou a uši nám málem umrzly. Do-
razivše k prvnímu obydli, pomocí sněhu jsme
dlouhým třením omrzliny ovlažovali. Po občer
stvení, jehož nám dobrý horník poskytl (hornik
vždy milerád pomůže, nevěda, kdy řada na
něj dojde), vydali jsme se uraziti posledních
5 zbývajících mil. Doma nás radostně přivítali.
Tou dobou mnoho zmrzlých nalezeno v okoli
města. Mnoho jiných neznámo kde zahynulo
S jara, až sníh staje, bude krajina potroušena
těly nešťastných zlatokopů. Co člověk nepodnikne,
aby se vyšinul do vyšších poměrů životal
Ještě něco o domorodeích zdejších!
Eskimové zdejši značně se liší od Duteh-
harborských. Předně nejsou ještě tak pokročil
v civilisaci, jsou drzejší a ku práci neschopni.
Duteh
23
article
Chatrče mají bídně stavěné a nestaraji se patrně
o větší pohodlí. V letě žijí ode dne ke dni, na
zimu nasuší trochu ryb a něco tulenního masa.
Chatrče jsou nastaveny podél pobřeží, kde
podnikají lovy na tuleně a ryby. Klády ve tvaru
trojahelném, na prostoře 4 melry dlouhé a 4 m.
široké, krov podle krovu, přeházeno drnem, dva
otvory: jeden proti moři, druhý ve stropě; ve
vnitř hlína vyhrabána na 113 metru — a obydli
je hotovo. Nábytek je jednoduchý. Kamen ne-
mají, ryby jedi syrově, tukem rybím nebi tulenním
zapíjejí a od toho žijí. Mají dřevěné nádoby na
tuk a na vodu. Pytle z tulenní kůže slouží z
nádoby i vaky při pochodu na lovu. I za ko-
lébku dítka, jež strči do pytle a nosí na zádech
s hlavou vyčnivajíci. Pytel jest opatřen řemenem
žena jej navlékne na hrdlo a tak nosí dítkoo
dokud není způsobilé choditi. Posteli nemují
spí na zemi oblečeni v kožešiny.
Kamen
Pytl
Pytel
24
article
Jsou velmi nečistí a nestaraji se mnoh
o svůj tělesný stav. Mnozí jsou plni ohyzdného
hmyzu. Oblek i obuv zhotovují ženy, ponejvíce
z kožešin. Od té doby, co se běloši zde usa-
dili, vyměňují něco kalika za kožešiny. Z
kořalku vymění poslední kožešinu. Ačkoliv vláda
Spojených států přísně zapovídá prodej kořalky.
přece horníci pokračují v tom bídném obchodě.
Zbaveni kožešin, Eskymáci trpí zimou a pře
svoji otužilost, hynou plicními nemocemi. S malou
výjimkou všichni silně kašlou. Byl jsem svědkem,
jak v létě 1900 7 dospělých Eskymův v jediném
dni bylo pochováno. Dnes z rozkazu zdravotníeh
úřadů pochovávají se už i Eskymáci moderně
zakopáním. Původní jejich zvyk je však jiný
Mrtvolu položili na dva kusy dřeva; pokryli j
dřívím a na vrch zase nastavili velké kusy
dřeva, do výše 2—3 metrů. Takový hrob nám
v osudnou noc sloužil za palivo. Druhý způsoh
byl, nasbírati kusy prken neb slabších pňů
zhotoviti jakési korylo, do něhož mrtvola se po-
ložila a přikryta byla. Taková »rakev« postaven
na čtyři kolíky, 3 střevíce do výše. Všechno
Eskymákovo jmění přiloží se mu na hrob. Mnoho
beztoho nemá. Luk, koštěné udice, dýku, kože-
šiny, obuv, vše se pohřbí. Jenom střelné zbraně,
mají li nějaké a věci cennější podrží si přátelé.
Eskymák
Eskymův
Eskymákův
spojený stát
25
article
Loďky mají zhotovené z kůže mroží a dosti
pěkně postaveny jsou velké stěhovací loďky, asi
12 metrů dlouhé a 11 metru šíroké. V těch
cestují v létě i pouští se na lovy. Mají tvai
doutníku, pouze o jednom otvoru, do něhož
Eskymák vsedne a kolem sebe uváže lehkou kůži,
by se voda do loďky nedostala při zápasu
s mrožem. Takto zaopatření pouští se lovci na
širé moře, odkudž obracejí k ledovým okrajům,
kde tuleni na jarním slunci se vyhřívají. Tuleni,
pozorujíce nebezpečí, prchají na zad po ledu,
jsou však potlučeni staršími Eskymáky, kteří se
prve bylie ukryli za kry ledovými. Loďky pak
se vytáhnou, naplní se zabilými těly, naloží na
sáňky a dopraví do vesnice, kde nastane dělení.
Lov je jediné zaměstnání mužů. Vše jiné vy
konávají ženy, ty samu dopravu kořistí. Tus
ženy ku pomoci přibírají psy-
Pes eskymácký jest podobný vlku ; ba lépe
řečeno, jest to skřižený vlk a pes. Barva, tvar
i zvuk více vlčí. Štěkati neumi, jen vyje. Chrup
drápy i dravost vlčí. Je milovníkem syrového
masa jako jeho pán. Ostatek je tupý, bez intel-
ligentního pudu a věrnosti. Snadno dá se od-
louditi kusem sobího nebo koňského masa
Mezi sebou se neustále perou a uvázáni, vydá-
vají odporný zvuk.
Stalo se, že muž na cestě zmrzl, psi hla-
doví užrali části nešťastníkova těla. Eskymák
zapřahá 10 až 12 psů do jedněch saní. Tak
cestuje přes ledy, odvážeje kořisť.
Sobů v télo krajině je málo. Vlastníkem
jich je královna Mary-Mary, jež po smrti náčel-
níka provdala se za bělocha, jenž prý se snaží
Eskymák
Soba
Maro
26
article
své poddané co možná rychle civilisovat. Je ne-
přítelem lihovin, stěžuje si úřadům na nespra-
vedlivě vyměňování »vřelé vody« za majetek
Eskimů.
Svého »bílého krále« mají Eskimové u ve-
liké úctě. On je jím ve všem rádcem, zavádí
způsobilejší obydli, lepší zařizení živola, naučil
je znáti kamna, pitnou vodu, kávu, čaj, fazele,
slaninu, mouku a jiné prospěšné věci. Vybízí je
k čistotě a oni, vidouce svojí královnu v čistém
stavu a v uhlazeném obydli, začínají se uzpů-
sobovati dle jejiho vzoru.
Ovšem, vše je teprve v počátcích.
27
article
Mimo soba spatříš zde i srnku, lišku, kunu,
vlka, bílého medvěda a velké myši, jichž srst
je velmi vzácná. Jižnější kraje mají mnoho
druhů zvěře a větší množství.
Na pobřeží behrinském působí několik
missií. Ruské, švédské a norské. Mají domo-
rodce civilisovat, ale vlastně se snaží co nej-
rychleji nabyti jmění. Vyhlédnou si nejlepší
místa, začnou vyučovat, dostávají za to kožešiny
a soby; ty rozmnožuji a prodávají do blízkých
hornických usedlostí. Vše už v jižnějším kraji,
na severu se missie nevyplácejí.
Na některých místech stará se misie
mladé dívky, vycvičí je v domácí práci a
osmnáctém roce prodána bývá dívka rodičemi
za kuchařku bělochům a horníkům a misie do-
stane svůj poplatek. Platí se za nešťastnou
dívku od 150—250 dolarů. Mnohá stane sei
ženou bělochovou, ač zřídka dočkají se velké
radosti. Horník nabaživ se práce a pokusiv se
o své štěstí v nehostinném kraji, bez okolků
opustí ženu a jde odkud přišel. Má-li žena dítko,
stará se o ně vzorně, obzvláště rádi vídají Eski-
mové potomky své nabývati »bledé tváře«.
Matka je pyšna na své »blednoucí« dítko.
Civilisační úspěchy nejsou valné. Slova
Páně kmitají se domorodcům jen temně před
duševním zrakem. Každý dbá spíše, aby se na-
jedl, než aby bohu sloužil. Tu tam přece hloub
proniklo náboženství a pochopenému slovu
oddá se i Eskymůk věrně. Toto však bývá jen
v místech, kde delší pobyt v okrsku »bílého«
náboženství dal Eskimovi vniknouti v nový způ-
jižní kraj