ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 47a02520-661b-11dc-9b7d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 39, org 8, person 53, work 2
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v neděli dne Il. srpna 190I.
Praha
3 masthead
Číslo 220.
4 article
Na ranní a odpol. listy O přilohami (.Naněný Obzor ve středu a „Literárnl Hlidka v pátek) přadpláei sen Praze v administrae . . . . 2 K — na měsí ns čtvrt leta . . . . . 6 K — s dvojí čonfškou sa něsíc. . . . . . 7 K 50h na čtví leta ve sinsikácbi za něsie .. Poštou: ska na niske, . . . . . s dvojí zášlliou ns čtvrk lak-
Praha Literárnl Hlidek
5 article
na něsk
6 title
Bnešní číslo pro Prahu le o 18 stranácl.
Praha
7 article Roztržení Čech — životní prý otázkou všech Němců!
Roztržení Čech — životní prý otázkou všech Němců! Z Vídně dolétá zvěsť, že vrchní režiséř cislajtánského divadla náhle chystají změnu ohlášeného podzimního repertoiru, který, jak známo, zněl: 10. září český sněm, počátkem října vídeňský parlament, v polovici listopadu volby do sněmu českého. Vše to má býti zpřejinačeno a pořádek zpřeházen takto: v září v Praze již žádný sněm, alebrž — volby pro nový sněm království českého, po těch říš ská rada a teprve v prosinci svolání no- vého sněmu českého. Věc prý není sice ještě rozhodnuta, ale vláda Körbrova vyjednáva již o tuto změnu repertoiru s nejv. zemským maršálkem kn. Lobkovicem, netajíc, že b se jí zamlouvala. Troufali bychom si uhodnouti proč Řekli jsme již 28. m. m. na tomto místě že cislajtánský parlament svolaný počátkem října před volbami do sněmu krá- lovství českého, mohl by panu Kör- brovi připraviti nesnesitelně horkou lázen, ježto by nebyl než tribunou k agita cím pro nastávající volební boje »Němců s Němci« v Čech á ch, ktere vděk bojovnému mravu Schönererových Pan- germánův slibují býti velice hlučnými. Po- něvadž ale ten boj Wolfiánů s Pradovci vede se o naší kůži, totiž o integritu vlasti naší a o budoucnost národa našeho, nemohli by- chom ovšem také my k němu přihlížeti, alebrž dovolili bychom si přirozeně do toho také své »slovíčko« promluvit a to hezky důkladné a řízné slovíčko k vládě páně Körbrově, donucující ku přiznání bar vy vůči tomu »zásadnému boji« německých bratř o roztržení vejpůl, neb o pohl cení celého našeho království zubém a po- žerákem chauvinismu německého.
Němec Körbrův Lobkovic Kör Schönererový Čechy Vídeň Praha
8 article
Patrně dostal pan Körber z této vy hlídky na říjnové vinobraní v parlamente vídeňském — trému, o nic menší než první německý místopředseda parlamentu Prade. Tento resignuje na své místopředsednické křeslo — což Schönererovci kvitují jako své první vítězství — pan Körber sice neresig- nuje, ale hledí si pomoci jinak: změní pů- vodní repertoir — provede napře volby sněmovní v Čechách a to již za měsíc, aby ta mrzutá štvanice mezi Němci zdejšími byla co možná ukrácena, a co nejrychleji odbyta: a pak teprv, po rozhodnutém boji mezi Všeněmci a německými nacionály — (německé pokrokáře pokláda již za mrtvoly) — troufá si svolati poslaneckou sněmovnu vídeňského parlamentu k osminedělnímu za sedání. Sněm český, jako obyčejně, »může čekat« až do vánoc... Jsme vskutku žádo- stívi, co řekne tomuto plánu vídeňskému po- volaný strážce práv sněmu našeho, zemský výbor a nejvyšší maršálek zemský? Na vše chen případ buďme ale těmito pověstmi vídeň skými varováni, aby nás vládní poli tika nepřekvapila netušeně brz- kým vypsáním voleb zemských a nekořistila z naší nepřiprave- nosti a nehotovosti. — Zatím však dlužno obrátit všechnu po- zornost na samo jádro toho »zásadního« sporu německých nacionálů Pradových. Wolfiánův a Schönererovců.
Körber Němec Pradová Wolfiánův Schönererovec Čechy
9 article
Nemůžeť nám býti věru lhostejnýmt nové obmyslné křivení dějinne pravdy o vzniku, povaze a rozvoji toho německého šílení proti jednotě, právu a svobodě naší vlasti, s jakým setkáváme se chvíle té ve vídeňském německo-ústavá- ckém tisku, chvátajícím ku pomoci praporu německých nacionálů zdejších. »Němečtí voliči v Čechách — naříká »Neue Freie Presse« — opustili německou stranu pokrokovou, jakkoliv tato jejich národn zájmy energicky a úspěšně hájila, i obrátili se ke straně německo-nacionální, poněvadž její program zdál se jim býti národnější Nyní však chtějí opustit i stranu německo- nacionální a obrátit se ke Všeněmcům, po- něvadž jeví se jim býti cíle těchto ještě vyššími.«. . . V čem pak tato »výsost« záludná záleží, vyzrazuje »Neue Freie«o pět řádek níže, řkouc: »Oni sní o po- němčení Čechův«. Ale víte, kdo tím vinen? »Těch dvacet let — vykládá »Volks- zeitung« — »těch posledních dvacet let utrpení německěho lidu v Če- chách, kterýž viděl se zasažena ve svých právech a ohrožena životních svých podmínkách.« — To prý vehnalo zdejší Němce do náruč Wolfiánů a Schönereroveů. A po této omluvě na útraty historické skutečnosti a pravdy následuje domlu va k rozumu voličů německých v Če- chách, aby se probůh »přes všechno spra- vedlivé roztrpčení« nedali svésti všeněme- ckými radikály na bezcestí jejich nemožných fantasií, nýbrž zůstali věrni praporu ně- meckonacionální strany Pradovy, která prý sleduje jedině politiku roz- umnou, reelní, spásonosnou pr Němce, jdouc za cíli »možnýmia uskutečnitelnými«, totiž za národním rozdělením Čech a za utvořením v nich samostatné země německé s ryze německou správou politickou. —
Neue Frei Čechův Němec Pradův Čechy Neue Frei Presse
10 article
Ano, rozdělení království českého jest »cílem reelní, moudré, střízli vé politiky jako životní, fundamen- tální otázky všeho německéh lidu v Rakousku«! Tak zní nejnovější vtip a švindl německých centralistů na Du- naji. Celý úvodní článek věnuje hlávní ně- mecko-ů stavácký orgán vídeňský těm dvěma tuctům německo-nacionálních poslanců, shromážděných dnes na konfe renci v Mostu nad Murou, aby je za přísahala: Vyslovte se pro věc, za niž dnes v Čechách zá- polí váš Prade: za rozdělení Čech, za konstrukci německé země v Čechách: »Zač Prade v souhlasu s německou pokrokovou stranou v Čechách zápasí, to jest ex- steněníotázka Němcův Čecháchl« volá »Neue Freie Presse« dnes do Mostu nad Muron, Zkušenost stokráte nás (Němce) poučila, že pro německou menšinu v Čechách není žádné jiné ochrany před majorisováním v otázkác národních, nezli co možná nej- dále sahající neodvislost jeji od české většiny. A této neodvislosti lze dosíci jedině takvou mírou ná- rodní autonomie kmene něme- ckého na jeho území, aby ne- mohla býti usneseními sně mu zkrácena.« — Jakž prý by Němci v zemích alpských mohli býti tak zabednělými a necitelnými, aby ostavili Němice v Čechách v to m t jejich životním úsilí bez podpory mravné,
Němcův Němec Rakousko Most nad Mura Čechy Most Iron Neue Frei Presse
11 article
Jaby nechápali, že rozdělení Čech a utvoření německého území v Čechách, do něhož by byl českému živlu vstup zamezen. jes pospolitou a nejpřednější důle- žitosti všeho Němectva Rakouska, jehož věc s věcí Pradovou v Čechách stoji a padá. — Poplachem tím skutečně němečtí ústa váci docílili tolik, že Prade dostal od ně mecko-nacionálních poslanců, v Mostu nad Murou shromážděných, vřelý telegram, aby neodstupoval z mistopředsednického křesla v parlamentě, a že Všeněmeům dostalos pro jejich neomalenosti důtklivého pokárání avšak o vlastním jádru celého sporu o rozdělení či nerozdělen Čech se resoluce německo-nacionálních poslanců mimočeských nezmiňuje ani slovem Patrně proto, že mezi alpskými nacio nály samými o tom principu »národn autonomie« panuje spor, že se bojí je prohlásit, aby se na Němectvu nevymstil pak v Tyrolsku, Koru tansku a Štyrsku.
Pradová Všeněme Čechy Rakousko Most Mura Tyrolsko Štyrsko
12 article
Však co nám konečně po těchto tra gieko-komických bolestech a nesnázích za- jímavé té společnosti. Mnohem nebezpečněj- ším jeví se nám býti vzbledem k disposie vlády Körbrovy to farizejství tisku německo ústaváckého, které tak prolhaně obraei pravdu na ruby, že líčí Něme zdejší jakoživel, ociťujíc se v nebezpečí života naší če- skou většinou, proti níž prý mus na svou záchranu zvedati hráz rozdělení Čech, uzavřeného něme ckého území s vlastní německou správou a rozdělení sněmu českého v národní kurie s právem veta. Procestujeme co nej- živěji proti této bohomrzké lži vyzývajíce »N. Fr. Pr.« a veškerou německou žurňalistíku, aby nám z celé 40letě minu- losti uvedli jediný fakt, kde bychom byli zneužili sve většiný na sněmu českém k potlačení práv a zájmů německé menšíny v Če- chách?! Vědí dobře, že jiim od národa našeho, požadujícího pouhoua poctivou rovnoprávnost pro oba národní kmenyjakživo žádné nebezpečí ne- hrozilo a nehrozí. Vědí dobře, že by koruna nedala nikdy ublížiti kmenu německému v Čechách. Proč tedy chtějí roztrhat nám vlast? Aby ji zkazili a nás udolali!
Čechy Francie
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 10. srpna. (Pradův za- mýšlený odstup.) Všechen německý tisk zabývá se dnes Pradovým úmyslem, vzdáti se po zahájení podzimního zasedání říšské rady místa prvého místopředsedy sněmovny poslanců. Listy spřízněné se stranou Pradovou litují ovšem tohoto kroku předního nyni politika německého a nenalézají dosti slov, aby odsoudily všeněmecké útoky na muže, s nímž Wolf a jeho spojene šli nedávno ještě ruku v ruce. Ale i na Pradov splnila se pravda přísloví, že klidí bouři, kdo rozsěvá vítr. S této stránky posuzuje Pradův zamýšlený odslup také »Arb. Zig. « Pradovi vede se dle jmenovaného listu podobně, jako několika jiným, ne právě nejhorším politikům německo- rakouským: stává se nepohodlným, poněvadž začiná uvažovati. Z počátku si lidé zahrávají se šovinismem a na konec je týž šovinism odplaví. Také liberecký poslanec započal svou kariéru nemírným přeháněním národních hesel. Ale když sestárnul, poznal, jže se tvrdá fakta nedají roz- raziti hlavou, počal o nich přemýšleti reálněji mluviti rozvážněji. Ale dnes může někdo v ně- meckých kruzích jen říci, že jsou na světě také Čechově, a tím, že jsou, že mají také svou váhu, že nutno je bráti do počtu, že politiku nutno zaříditi dle skutečných fakt a hned je povýšen za zrádce němeekého lidu, za šplhavce. jenž chce býti místopředsedou neb dokonce i ministrem, a kdo nemá dnes dobrých nervů, je tak dlouho trýzněn, zlehčován a pomlouván, až uprchne z veřejnosti. Jednoho šovinistu od- straňuje druhý — tak to jde na světě. Pravda jest obět politiky, kterou kdysi také sám pro váděl. Z Krakova, 10. srpna. (O dbytí s lez ských agitátorů.) Redaktor štváčského fryštátského »Gtosu ludu šlosk.« Friedel nadá se asi jiného účinku své agitační cesty do Za- kopaného, než jaký se ukázal ve skutečnosti.
Pradův Pradová Wolf Pradov Čechův Friedel Praha Krakov
14 article
Podali jsme minule výňatky ze stati krakov ského »Czasu«, v níž se jednání Friedlovo e nejrozhodněji odsuzuje. Dnes podáváme do- plňkem k tomu další hlas krakovského »Glosu Narodu«, v němž čteme: »Hrubá agitace radi- kálů, recte socialistů slezských, započatá ne- obratně ve Slezsku a ještě neobratněji dále ve- dená na půdě haličské, má přece svou dobrou stránku, poněvadž přispěje zeela jistě k utužení přátelských svazků, loučicích národ polský s če- ským národem. Budeť výstrahou společenstvu polskému, že vedle Němců máme ve Slezsku ještě jiného nepřítele své národnosti, nepřítele tím nebezpečnějšího, že jest to nepříte vyšlý z naší rodiny a při tom dosti silný, ježto jest podporován o Němeů a pracuje na jejich pro- spěch. Takového účinku své práce jistés nenadáli slezští provokatéři přes to, že lidé, mající jen špetku politického důmyslu, mohl takový účiněk snadno předvídati. Toto nemilé, ač zasloužené fiasko připomene snad pánům agitátorům přísloví o známém tvoru, jenž mermo- mocí nastavuje své klepeto tam, kde koně kovají a přiměje je, aby zanechali marné práce pou le roi de Prusse na půdě slezské.« Z Pešti, 9. srpna. (Program uhe ské sociálně-demokratické strany.
Friedlův Němec Pruss Slezsko Pešť
15 article
Sděhli jsme svého času, že lotošních uherskýeh voleb zúčastní se poprvé také strana sociálně- demokratická. Tyto dni vedení strany uveřejnil svůj program a rozesilá jej do venkovských stře disk sociálního hnuti. Program obsahuje 18 po- žadavků, v nichž se žádá: všeobecné volební právo, úplná svoboda mínění a tisku, zrušení všech výminečných zákonů, sestátnění škol a ve- řejného vyučování, obmezení militarismu a lidové vojsko, bezplatná právní pomoc, sestátnění ve- řejného zdravotnictví, úplná neodvis l o st Uher od Rakouska, uznání autono- mie národností, zákony na ochranu děl- nictva a sice osmihodinná práce, zápověď dětské práce, obmezení noční práce, týdně jeden ne- přetržitý 36hodinný odpočinek, odstranění sou- stavy »truků«, zřízení zemského pracovního úřadu a dělnických komor; dále sestátnění ne- mocenských podpor, úrazového pojišťování a pod- porování invalidů, odstranění zákonů o nucených polních pracích a čeledních zákonů, změny ho- nebního zákona, zákonů vodních a lesních, státní pojišténí proti dobytčímu moru a krupobiti, od- stranění tabákového monopolu, zrušení fideiko misů a postupná daň z příjmů a majetku. Z Turč. sv. Martina. (Srpnov slavnosti.) Jako každoročně, konaly se ve Sv. Martině i letos dne 7. srpna výroční schůze dvou předních slovenských národníeh spolků, »Společnosti Museálné« a »Živeny«, z kteréžto přiležitosti sjeli se do Sv. Martina slo- V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . za 8h odpolední . . . . . na 2b Ve allalkéch na vsnková ranní číslo. . . . . odpolední . . . . . . . . Sb Insera v plati se hotově napře Předplaeení a inserty přijímá sdminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se těš redlakne tiskárna a sapedice „Mároduich Listi“. Rukopisy se nuvracrí. 10h
Martino Martina Uhry Rakousko Sb Inser Mároduich List zákon vodní a lesní
16 article
venětí vlastenci z oelé nemě a těž aěkteří hostě z Rakouska, mimo jiné i z Čech a z Moravy. Slavnostní dni zahájeny dne 6. t. m. divadelním představením »Zlaté přeslice«, výpravné hry se zpěvy a tanci, sepsané Blaž. Bullou, v níž účin- kovalo na osmdesát osob. Po představení byla v »Domě« volná beseda, při níž přítomné hosty pozdravil redaktor Pietor. — Druhého dne ko- nala se valná hromada »Museálné Společnosti«, v níž oznámeno, že sbírky se rozmnožily v po- sledním roce o 5200 kusů, z nichž na 4000 darováno. M. Dula jako předseda spoluvlastníků »Domu« oznámil členům »Museál. Spol , že se pro museum vystaví při »Domě« zvláštní křidlo, jež bude dáno museu do nájmu na tak dlouho, dokud bude museum trvati. Nová stavba musí ovšem zůstati soukromým majetkem, jako »Dom«, aby ji vláda nemohla skonfiskovati, jako skonfiskovala kdysi budovu i celé jmění »Matice Slovenské«. Valná hromada zakončena přednáškou Karla Medveckého »O lidovém umění v Dětvě«, načež započala výroční schůze žen- ského vzdělávacího spolku »Živeny«. Po schůzích byl společný oběd s četnými přípitky a kon- certem pěveckého spolku, slavnosti pak zakon- čeny taneční zábavou, jež trvala až do rána.
Blaž Bulla Pietor M Dula Medvecký Rakousko Čechy Morava Dom Museálný společnost
17 article
R. Ze Záhřeba, 9. srpna. (Dvě bašty cizáctví na území chorvatské m.) Český národ nejlépe zná a bohužel také až příliš dobře cítí, jak jest to nemilé a ponížující, když na historickém a často posud zachovalém svém území vidí, jak se denně proti němu organisují takové barbarské útoky, které jsou nemyslitelny pro příslušníky cizích státův a národů za po- měrů jen poněkud normálních. A proto v Če- chách, kde nesvědomitá zaslepenost odvážila se z národního českého těla vyříznouti na tisíce Čechův a utvořiti tak napjaté poměry, že podo- bají se velice pravé občanské válce, nejlépe do- vedou posouditi nebezpečí, jež hrozi Chorvatsku ze dvou hlavních měst, z nichž Zader, hlavní město dalmatského Chorvatska, stalo se bastou italianisace, kdežto Osěk, jako hlavní město sla- vonského Chorvatska, slouži záměrům maďari- sačním a germanisačním.
Čechův Záhřeb Chorvatsko
18 article
Zader v minulosti nejhouževnatěji bojo- val proti benátské exploatační a odnárodňovac politice, a zůstal posud nejen ve svém okol ryze chorvatský, nýbrž i v samém městě ješté před třieeti léty předáci t. zv. autonomní strany nazývali se Slovany anebo Slavo-Dalmaty. Po- čátkem let devadesátých třeti sbor v městském zastupitelstvu náležel Chorvatům a podnes jsou všechny podminky k tomu, aby se aspoň ten sbor zpět vydobyl. Na to však vedoucí chor- vatští politikové jako by nepomýšleli. Nemine téměř dne, aby ze Zadru nepřichá- zely zprávy o surových výtržnostech proti Chor- vatům, mluvícím veřejně svojí mateřskou řečí, a zuřivé útoky na chorvatské hosty a výletníky staly se již pravidelným zjevem. Bezohlednose zaderských Italův, povolnost a shovívavost stát- ních a městských úřadů vůči hrstce odrodilcův anebo přistěhovalců vyvolaly již otázku, aby se sněm, zemský výbor a chorvatské redakce pře- stěhovaly do Splitu. Zajisté není nejmenší pochyby o tom,ž Split i centrální svoji polohou i největším počtem obyvatelstva i významem dvou svých přístavá hodí se mnohem lépe za hlavní město Dalmacie než Zader. Tu však vnucuje se otázka, je-li důstojno, aby sněm království, v němž dle po- věstného úřadního sčítání žijí 3 proc. Italů, v pravém slova smyslu utikal před terrorismem několika set zaderských irredentistův, kterým patrně nedají spáti vavřiny jejich italských sou- kmenovců. Ale tu se nejedná jen o národní čest, ale i o skutečnou sílu chorvatského živlu
Slovan Slavo Dalmat Chorvat Italův Italos Split Dalmacie
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ze země zlata. List krajana. *)
20 article
Na zpáteční cestě ze své výpravy do vnitra aljašského územi byli jsme opět překvapeni bouří. Ale ta netrvala než 5 dní a nebylo studeno jako za prvé. Bylo dosti vrbového dříví, že mohli jsme se ohřáti a krátiti si čas sekáním dřiví. Čtvrtého dne byla noc mlhavá, snih hustě vál. Ulehli jsme o desáté. Z prvního spánku probudili nás psi. Přese vše okřikování nechtěli ulehnouti, chtěli ven. Hodili jsme se do kožešin, ozbrojili se, bez pušky a revolverů neuděláštu krok a s lucernou ven ze stanu. Psi vyrazili z otvoru a pádí štěkajíce dolů podle skal. My za nimi až konečně zmizeli ve tmě. Doleji, potkali jsme jednoho na zpáteční cestě, jakoby pudem hnaného näs přivěsti k místu, kde ostalnl se nalézali. Rudostně štěkajíce a skákajíce upou- tali naši pozornost k černému předmnětu. Bylto muž, který zde bez paměti vysílen klesl. Na- ložili jsme jej na saně a dovezli do stanu rozdělali oheň a připravili něco černě kávy s ko- řalkou. Vypil, nemluvil však mnoho, srozuměl jsme, že zabloudil. Svlékli jsme ho a strčili do mého spacího pytle. Zatopili jsme a sušili jeho prosněžený oblek. Střídali jsme se u něho s mým soudruhem, až po osmnáclihodinném spánku se probudil, a tázal ze, kde se nalezá. Vypravoval: »Cestovali jsme s přitelem o Cape Prince Wales dolů, a tu nás zasáhl blizzard sáňky nám překotil, a ježto vše bylo ledem po kryto a hladko a psi nemohli oddolati prudkost vichru a nemohouce nalézti pevného postavení. byli i se saněmi a snad i s člověkem smeten do ledů k moři. Po dva dny pokoušel jsem se nalézti přítele nebo přístřeší. Citil jsem kouř šel jsem proti větru; konečně však sláb a unaven, jsem klesl. Dále nevím, co se stalo . . « Můj přítel zabil mladého soba, jenž nám byl předešlý den do rány vběhl. Pochutnal *) Viz »Nár Listv« ze dne 20 července 1901.
Wales národní Listv
21 article
jsme si na křehké kýtě. Co do šelem, je t dosti bezpečno. Líška hnědá a šedá je zde do- movem, však nepřibližuje se ke stanu. Vlci zim- ního času stěhují se jižněji a lední medvěd je plaché zvíře, dá se zastrašiti štěkotem psů i světlem lncerny a rovněž se stanu vyhýbá. Přes to však opatrnosti nezbývá. Třeba být připravenu na každý případ. Po přestálé bouři vydali jsme se na pocho k domovu. Téhož dne potkalí jsme jiného muže. Nemohl skorem s místa. Obuv chatrná se mu brzy roztrhala, a cestou sněhem, jenž počal se mu ledovým povlakem klásti na vrchu obuvi, snadno ji ztratil. Ubožáku nohy omrzly. Bylo to poblíže malého městečka na pobřeží, Port Clarence. Druhý den jsme tam šťastně dojeli Pacienta, jehož nohy jsme obalily do staré houně. jsme lékaři odevzdali. I první náš pacient zde zůstal. Nyní jsme byli asi 110 mil od Cape Nome. Po tvrdém snéhu cesta ubíhala rychle. Teplota značně klesala, i kozešiny prostydaly. Dle Fahrenheita bylo mezi 50—58 stupni pod nulou. Touha po domovu nutila nás putovati pozdě do noci. Jednou 40 mil od domova, unaveni, přenocu- jeme poblíže eskymácké vesnice. Nemajíce už oleje k uvaření večeře, ohlížíme se po dřívi. Spatřivše kusy dřeva ze sněhu vyčnívající, se- kerou jsme je vydobyli a jimi zatopili. Nenadál jsme se, že ono dřiví byla »mohyla« Eskima. Po půl noci probudí nás zuřivý štěkot psů. Citili cizince. Po chvíli rozeznáváme zvuky eskymácké řečí. Někdo otevírá stan. Než jsme se nadáli, vrazili dva mladí Eskimové do vnitř. Naši psi s vyceněnými zuby je uvitali. Tážeme se, co si přejí. A oni na dříví ukazují, jež roz- sekáno na sněhu leži. Že špatné jich angličiny rozuměli jsme, že dříví pochází z hrobu jejich otce. Měli jsme zač jim odpovídati.
Fahrenheit Nenadál Clarence cape Nome Citit cizinec
22 article
Poslední den cesty byl den utrpení. Pře to, že rychle jsme postupovali, nedovedli jsme se zahřáti. Zima byla tak ukrutná, že jsme musili stále utíkat a rukama pohazovat, aby se krev v oběhu udržela. Teploměr klesl na 679 pod nulu. V ten nešťastný den omrzli jsme na prstech u rukou a uši nám málem umrzly. Do- razivše k prvnímu obydli, pomocí sněhu jsme dlouhým třením omrzliny ovlažovali. Po občer stvení, jehož nám dobrý horník poskytl (hornik vždy milerád pomůže, nevěda, kdy řada na něj dojde), vydali jsme se uraziti posledních 5 zbývajících mil. Doma nás radostně přivítali. Tou dobou mnoho zmrzlých nalezeno v okoli města. Mnoho jiných neznámo kde zahynulo S jara, až sníh staje, bude krajina potroušena těly nešťastných zlatokopů. Co člověk nepodnikne, aby se vyšinul do vyšších poměrů životal Ještě něco o domorodeích zdejších! Eskimové zdejši značně se liší od Duteh- harborských. Předně nejsou ještě tak pokročil v civilisaci, jsou drzejší a ku práci neschopni.
Duteh
23 article
Chatrče mají bídně stavěné a nestaraji se patrně o větší pohodlí. V letě žijí ode dne ke dni, na zimu nasuší trochu ryb a něco tulenního masa. Chatrče jsou nastaveny podél pobřeží, kde podnikají lovy na tuleně a ryby. Klády ve tvaru trojahelném, na prostoře 4 melry dlouhé a 4 m. široké, krov podle krovu, přeházeno drnem, dva otvory: jeden proti moři, druhý ve stropě; ve vnitř hlína vyhrabána na 113 metru — a obydli je hotovo. Nábytek je jednoduchý. Kamen ne- mají, ryby jedi syrově, tukem rybím nebi tulenním zapíjejí a od toho žijí. Mají dřevěné nádoby na tuk a na vodu. Pytle z tulenní kůže slouží z nádoby i vaky při pochodu na lovu. I za ko- lébku dítka, jež strči do pytle a nosí na zádech s hlavou vyčnivajíci. Pytel jest opatřen řemenem žena jej navlékne na hrdlo a tak nosí dítkoo dokud není způsobilé choditi. Posteli nemují spí na zemi oblečeni v kožešiny.
Kamen Pytl Pytel
24 article
Jsou velmi nečistí a nestaraji se mnoh o svůj tělesný stav. Mnozí jsou plni ohyzdného hmyzu. Oblek i obuv zhotovují ženy, ponejvíce z kožešin. Od té doby, co se běloši zde usa- dili, vyměňují něco kalika za kožešiny. Z kořalku vymění poslední kožešinu. Ačkoliv vláda Spojených států přísně zapovídá prodej kořalky. přece horníci pokračují v tom bídném obchodě. Zbaveni kožešin, Eskymáci trpí zimou a pře svoji otužilost, hynou plicními nemocemi. S malou výjimkou všichni silně kašlou. Byl jsem svědkem, jak v létě 1900 7 dospělých Eskymův v jediném dni bylo pochováno. Dnes z rozkazu zdravotníeh úřadů pochovávají se už i Eskymáci moderně zakopáním. Původní jejich zvyk je však jiný Mrtvolu položili na dva kusy dřeva; pokryli j dřívím a na vrch zase nastavili velké kusy dřeva, do výše 2—3 metrů. Takový hrob nám v osudnou noc sloužil za palivo. Druhý způsoh byl, nasbírati kusy prken neb slabších pňů zhotoviti jakési korylo, do něhož mrtvola se po- ložila a přikryta byla. Taková »rakev« postaven na čtyři kolíky, 3 střevíce do výše. Všechno Eskymákovo jmění přiloží se mu na hrob. Mnoho beztoho nemá. Luk, koštěné udice, dýku, kože- šiny, obuv, vše se pohřbí. Jenom střelné zbraně, mají li nějaké a věci cennější podrží si přátelé.
Eskymák Eskymův Eskymákův spojený stát
25 article
Loďky mají zhotovené z kůže mroží a dosti pěkně postaveny jsou velké stěhovací loďky, asi 12 metrů dlouhé a 11 metru šíroké. V těch cestují v létě i pouští se na lovy. Mají tvai doutníku, pouze o jednom otvoru, do něhož Eskymák vsedne a kolem sebe uváže lehkou kůži, by se voda do loďky nedostala při zápasu s mrožem. Takto zaopatření pouští se lovci na širé moře, odkudž obracejí k ledovým okrajům, kde tuleni na jarním slunci se vyhřívají. Tuleni, pozorujíce nebezpečí, prchají na zad po ledu, jsou však potlučeni staršími Eskymáky, kteří se prve bylie ukryli za kry ledovými. Loďky pak se vytáhnou, naplní se zabilými těly, naloží na sáňky a dopraví do vesnice, kde nastane dělení. Lov je jediné zaměstnání mužů. Vše jiné vy konávají ženy, ty samu dopravu kořistí. Tus ženy ku pomoci přibírají psy- Pes eskymácký jest podobný vlku ; ba lépe řečeno, jest to skřižený vlk a pes. Barva, tvar i zvuk více vlčí. Štěkati neumi, jen vyje. Chrup drápy i dravost vlčí. Je milovníkem syrového masa jako jeho pán. Ostatek je tupý, bez intel- ligentního pudu a věrnosti. Snadno dá se od- louditi kusem sobího nebo koňského masa Mezi sebou se neustále perou a uvázáni, vydá- vají odporný zvuk. Stalo se, že muž na cestě zmrzl, psi hla- doví užrali části nešťastníkova těla. Eskymák zapřahá 10 až 12 psů do jedněch saní. Tak cestuje přes ledy, odvážeje kořisť. Sobů v télo krajině je málo. Vlastníkem jich je královna Mary-Mary, jež po smrti náčel- níka provdala se za bělocha, jenž prý se snaží
Eskymák Soba Maro
26 article
své poddané co možná rychle civilisovat. Je ne- přítelem lihovin, stěžuje si úřadům na nespra- vedlivě vyměňování »vřelé vody« za majetek Eskimů. Svého »bílého krále« mají Eskimové u ve- liké úctě. On je jím ve všem rádcem, zavádí způsobilejší obydli, lepší zařizení živola, naučil je znáti kamna, pitnou vodu, kávu, čaj, fazele, slaninu, mouku a jiné prospěšné věci. Vybízí je k čistotě a oni, vidouce svojí královnu v čistém stavu a v uhlazeném obydli, začínají se uzpů- sobovati dle jejiho vzoru. Ovšem, vše je teprve v počátcích.
27 article
Mimo soba spatříš zde i srnku, lišku, kunu, vlka, bílého medvěda a velké myši, jichž srst je velmi vzácná. Jižnější kraje mají mnoho druhů zvěře a větší množství. Na pobřeží behrinském působí několik missií. Ruské, švédské a norské. Mají domo- rodce civilisovat, ale vlastně se snaží co nej- rychleji nabyti jmění. Vyhlédnou si nejlepší místa, začnou vyučovat, dostávají za to kožešiny a soby; ty rozmnožuji a prodávají do blízkých hornických usedlostí. Vše už v jižnějším kraji, na severu se missie nevyplácejí. Na některých místech stará se misie mladé dívky, vycvičí je v domácí práci a osmnáctém roce prodána bývá dívka rodičemi za kuchařku bělochům a horníkům a misie do- stane svůj poplatek. Platí se za nešťastnou dívku od 150—250 dolarů. Mnohá stane sei ženou bělochovou, ač zřídka dočkají se velké radosti. Horník nabaživ se práce a pokusiv se o své štěstí v nehostinném kraji, bez okolků opustí ženu a jde odkud přišel. Má-li žena dítko, stará se o ně vzorně, obzvláště rádi vídají Eski- mové potomky své nabývati »bledé tváře«. Matka je pyšna na své »blednoucí« dítko. Civilisační úspěchy nejsou valné. Slova Páně kmitají se domorodcům jen temně před duševním zrakem. Každý dbá spíše, aby se na- jedl, než aby bohu sloužil. Tu tam přece hloub proniklo náboženství a pochopenému slovu oddá se i Eskymůk věrně. Toto však bývá jen v místech, kde delší pobyt v okrsku »bílého« náboženství dal Eskimovi vniknouti v nový způ-
jižní kraj