1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 315. ze dne 15. listopadu 1908.
8
title
Nakl. Dancker a Hlumblott, Lipsko 1908.
Lipsko
9
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
Když provedena byla po dlouhém a vzru-
šujícím jednání obnova celní jednoty s Uhrami
v podobě obchodní a celní smlouvy, poukázali
jsme na tomto místě k tomu, že Uhry tvoří si
touto úmluvou, k jejíž chvále vídeňský tisk
tolik pěl, období přechodní, v němž budou usi-
lovati o vytvoření podmínek úplné své hospo-
dářské samostatnosti. Pro toho, kdo zná poměry
na trhu peněz, že zdůrazňování rozluky ban-
kovní jest pouhým heslem politickým, které má
eile zcela jiné a na jiném poli než obchodně
finančním. Z pravidla ostatně Uhři nejméně
mluví o tom, čeho nejintensivněji se domáhají
Politické zkušenosti přivedly je k této taktice,
jež se jim již nejednou osvědčila. Pozdějšt
anketa o samostatné cedulové bance uherské.
která zřejmě čelila k tomu, aby nalezena byla
linie ústupu od tohoto požadavku, když vykonal
své poslání tam, kde bylo míněno, ukázala
správnost našeho nazírání.
Zatím, co svět předlitavský si lámal hlavu
otázkou bankovní, připravily Uhry v tichosti
nový zákon o zprůmyslnění Uher, zákon, který
jasně a přesně charakterisuje vlastní cíle a ten-
dence uherské politiky obchodní. A nyní vydává
p. Otto Sugár*) s předmluvou vůdčího činitele
uherské vlády, státního tajemníka a tajného rady
Josefa Szterényis, zajímavý dokument této poli-
tiky. Není určen pro Uhry, nýbrž pro cizinu,
která má dáti značnou část prostředků k zprů-
myslňovací politice uherské. Jest otevřeným
pravdivým a podává zajímavý obraz nejen dnešní
hospodářské situace uherské, nýbrž i cílů dnešn
vlády uherské. Zasluhuje pozornosti i u nás
poněvadž ukazuje, jak nutno budovati na roz-
voji hospodářském a jak nutno především utvo-
řiti si obraz daného stavu, obraz, na jehož
nutnost v našich poměrech stále a stále po-
ukazujeme.
Uher
Sugár
Szterényis
Uhry
10
article
Novou obchodní smlouvou rakousko-uher
skou postaráno o to, aby »po 1917 nebylu
nutných důvodů ztěžujících přechod Uher
k úplné celní samostatnosti«. Za jakých pod-
minek však samostatnost tato jest možná ?
V posledních létech dějí se v hospodář-
ském životě Uher pozoruhodné změny. Až do
nodávna, do r. 1905, byla obchodní bilance
Uher aktivní při neustálém, rychlém vzrůstu
dovozu a vývozu. Ježto ale dovoz do Uher
rychteji rostl než vývoz, bylo zřejmo, že dřive
či později bude obchodní bilance Úher passivni.
Stalo se tak skutečně r. 1906, kdy dovoz do-
sáhl 1556 6 mil. K a vývoz pouze 1508
mil. K. Stalo se tak přes to, že sklizeň 1906
býla velmi bohala a ruch podnikatelský velmi
živým. Percentuální. vzrůst dovozů a vývozu byl
u vývozu u dovozu
za 1901 a 1902 . 4690 . 0. 910
za 1902 a 1903 . 2.29% . 4.9 0
za 1903 a 1904 . 0.29% . 9 3 0
za 1904 a 1905 . 0.4% . 2 69%
za 1905 a 1906 . 7.69% . 14.19
Z dat těchto jest zřejmo, že bilance se
v budouenu nezlepší, nebude-li možno propra-
covati se k velikému průmyslu, který by do-
máci spotřebu větší měrou hradil a tím činil
nutnost mocného dovozu bezpředmětnou.A
k tomu přistupuje další vážný moment: »zdá
se, že jsme u hlavních vývozních předmětů,
jako u obilí, mouky, dobytka, dřeva a ull
přestoupili vrchol možnosti vývozové.« Neplati
1o arci o pšenici, kde výsledky sklizňové na
1 ha jsou hodně daleko za výsledky zemí
Uher
Uhry
Neplat 1
ha
11
article
jiných (průmérná sklizeň pšenice na 1 ha
v Uhrách 12—13 q. v Dolních Rakousích
19—20 q). Na povznesení produktivnosti půdy
v tomto směru se v Uhrách pilně praeuje.
nieméně nutno uvážiti, že také domáci spotřeba
roste a ještě poroste. Kromě loho nemohou
Uhry využiti patřičnou měrou dopravy námořn
jako země, které v prvé řadé padají na váhu
při zásobování světa pšenicí a moukou. Rovněž
vzestup vezdy oslabuje vývoz. »A potrvá to
ještě léla, než se nám zdaří dobýti jinými
produkty zemědělskými ztracené naše odbytistě
pšeniční a moučná.« Jest tedy hlavním úkolem
uherské politiky obchodní: Nalézti lepšl
odbyt zemědělských tovarů n
domácím trhu pomocí zvýšen
kupnosti jich a stlačovati dovoz
cizích tovarů průmyslových zvý-
šením průmyslové výroby domácl.
Uher
Uhry
Dolní Rakousy
ha
12
article
Nutnost zprůmyslňovací politiky, vědomési
svých cílů a povinností, jest tím dána.
Dovoz textilních tovarů, hotového šatu,
zboží koženého, železného a pod. stoupal ne-
ustále; pouze v letech 1905 a 1906 stoupl
dovoz textilního zboží o 11, koženého zboží
o 29%, železného zboží o 39%. šatů o 279a
pod. Z toho jest zřejmo, že vzrůst uherského
průmyslu nebyl úměrným se vzrůstem spotřeby
téch kterých tovarů. »Přirozený vzestup spotřeby
a okolnost, že zemědělství intensivněji provozo-
vané vyžaduje spotřebitelů a větší kupnosti, uklá-
dají nám nutně, abychom posílili výdělečnou
činnost našeho obyvatelstva a abychom do-
mácí spotřebu hradili domácí výrobou. « Tedy
program hospodářské soběstačnosti v plném
příkladném slova smyslu.
Přechod uherského zemědělství k užívání
strojů činí značné pokroky: co však činiti s pra-
covními silami, které staly se tím přebytečnými?
»Vystěhovalectví nabylo hrozivého rozsahu, který
nemožno již více vykládati svody vystěhovale-
ckých agentů a honbou za štěstím. Většina těch.
kdož sahají po vystěhovalecké holi, činí tak
proto, poněvadž nenalézají ve své domovině toho
výdělku, který by odpovídal jich zvýšeným po-
třebám. V posledních pěti letech vystéhovalo s
z Uher 424.238 lidí, tedy ročně 84 848. Uplat-
nuje se tedy v tomto případu slovo Careyovo,
kterého vládní předloha správné užívá, že země,
která vyváží svoji půdu ve formě
surovin, bude konec konců také
*) Die Iudustrialisierung Ungarns. Otto Sugár
Careyův
Sugár
Uhry
Iudustrialisierung Ungarn
13
article
nucena vyvážeti lidi. Nemoc vystěho-
valectví možno léčiti pouze zvýšenou možnosti
výdělkovou.« Autor stává se tu ovšem — ma-
darský program politický a státní jest toho dů-
vodem — hodně jednostranným. Výdělečná čin-
nost jednotlivcova podmíněna jest nejen fysickou,
ale i duševní způsobilostí. Průmysl dávno již
pochopil, že dělník nevzdělaný a levný jest děl-
níkem nejdražším, zatím co dělník vzdělaný a
drahý následkem veliké své výkonnosti nejlev-
nějším. Možnost kultury však dána jen tam, kde
jest k disposici dostatečně škol, ve kterých se
také skutečně vychovává a vzdělává.
A právě tohoto momentu postrádají Uhry
díky maďarisační své polifice zůplna. I školy
ve vsích sledují pouze jeden účel: odnárod-
ňovací. A tak vychází ze škol těchto dorost
nedostatečně připravený, bez pochopení hospo-
dařského, dorost, který se stává špatným ma-
teriálem pracovním v továrnách, jichž stroje se
rok jak rok zdokonalují a které činí na dělník
požadavky stále vyšší. Proto a jen proto vy-
skytují se stálé stížnosti podnikatelů uherskýeh
na špatné dělnictvo, proto má uherský průmysl
ráz více méně koloniální a proto tak málo pod-
nikatelů cizích vyváheno subvencemi, bezdani-
telností, řády a tituly do Uher. Statečná kul-
turní politika jest hospodářské politiky předpo-
kladem nutným a to pocítí i uherská vláda.
Uher
Uhry
14
article
Vedle nových továren třeba řádných národ-
ních škol pro ten který národ, potřeba spra-
vedlnosti k nemaďarským národnostem, má-li
také po hospodářské stránce nastatí obrat. Pr-
klad Anglie poučí pány v Pešti nejlépe, co
znamená kultura právě pro hospodářský rozvoj.
A také příklad Německa, kterého se autor do-
volává.
Co dělnictva bylo by možno uživiti, kdyby
nebylo tak značného dovozu uherského! Da-
vozní přebytky uherské činí 795 86 mil. K.
Výroba tohoto přebytku vyžadovala by aspon
200 000 dělníků a zajistila by s připočtením
jich příslušníků rodinných aspoň 600 —800.000
lidí. Protože by obchodem a dovozem surovin
k výrobě této potřebných bylo rovněž hojné
lidí zaměstnáno, jest zřejmo, že by výrobou
těchto dovozních přebytků bylo zaměstnánoa
živeno na 1 milion lidlg — To jest pouze
dvojnásobný počet vystěhovalců posledních půti
let. Rozumi se samo sebou, že takovýto vzrůst
zaměstnanosti by měl i dobrý vliv na odbyt
tovarů a produktů zemědélských, takže by
Uhry i po této stránce mohly klidněji hleděti
do budoucna, než tomu jest nyní. Průmyslový
dělník jest větším konsumentem než zeměděl-
ský: činíť jeho mzda ročně v Uhrách 700 k
proti 400 K dělníka při zemědělství.
Anglie
Pešť
Německo
Uhry
15
article
Dosavadní rozvoj průmyšlu uherského byi
do jisté míry jednostranný. Ale pochopitelně
jednostranný, čehož autor dosti nechápe. Na
podkladě čístě zemědělského státu vyrůstá při-
rozeně a nutně především průmysl se zeměděl-
stvím souvisící (lihovarstvi, cukrovarství, pivo-
varství, mlynářství a p.) a pak teprve uplatňuje
se podnikavost v oborech jiných. Pozoruhodno
však jest, že parních kotlů bylo v Uhrách pro
účely průmyslové r. 1891 celkem 5304 a roku
1906 již 9963. Akciových společností měly
Uhry roku 1873 jen 28 s akc. kapitálem 53 39
mil. K, roku 1905 však 238 s kapitálem
359 229 mil. K. V r. 1905 založeno akciových
společnosti 63 s kapitálem 56 6 mil. K, r. 1906
103 s 62 08 mil. K a r. 1907 154 s 91.36
mil. K.
V poznání poměrů daných přikročila uher-
ská vláda k vypracování průmyslového programu
svého. Zjistila daný slav, zjistila spotřebu, dovoz
a p. a dospěla k tomuto závěru: »Kdyby Uhry
měly větší část své spotřeby průmyslových to-
varů hraditi svojí výrobou, zužiti svých surovin
a zajistiti takto svému obyvatelstvu vydatnějši
výdělky, musily by v nejbližších deseli létech
postaviti asi 438 továren s nákla-
dem 720 mil. K, na něž by vláda při-
spěla 125 mil. K. V těchto továrnách bylo
by lze zaměstnati 144.000 dělníků se mzdou
ročních 100 mil. K a s výrobou tovarů v ceně
4191 mil. K. Průměrná subvence státní musí
činiti 27 proc. investičního kapitálu. Na jedno-
tlivé skupiny průmyslové připadá
KqongA
1upda vurso.
Uher
Uhry
16
article
V Praze, 14. listopadu.
Praha
20
article
22J2 82822
g88eg
J 2
26
article
IPIIz os z
usavaoj 1ojo
Ze sestavení tohoto zřejmo současně, které
průmysly potřebují pomoci státní nejvíce. Pri-
mysl textilní zaujímá zde místo prvé.
Akce zprůmyslňovací prováděti se bude
nadále — skýtáním přimých podpor státních —
současně však počítá se ve veliké míře na
účast měst (bezplatná stavební místa, výhody
přirážkové, materialie stavební a pod.). Vláda
uherská nemíní však se nadále obmeziti na
vyřizování dosavadních žádostí, nýbrž bud
přímo si vyhledávati podnikatele a je animovati
k zakládání podniků v Uhrách. V tomto směru
jíž skutečně vyvinuta veliká akce mezi předlitav-
skými průmyslníky, která pracuje prostředky
velmi různými. I slibováním řádů a titulů. N
mnoha stranách uherské nabídky oslyšeny
nebyly.
Uhry
27
article
Ale to konečně není předmětem našich
úvah. Šlo nám pouze, aby českému čtenáři
předveden byl obraz této politiky, který svědč
nejen o dobré vůli, ale i o pevném plánu
A to slouží uherské vládě ke cti. Pokud are
bude s to, aby svůj plán provedla, bude otáz
kou jinou
Potěšitelným zjevem jest stoupající tendence
zvýšený zájem, jevící se v lomto týdnu na naší
burse, jmenovitě pro české podniky. Následkem při-
znivých bilančních a obchodních zpráv stouply akcie
Kolínské továrny na kávové náhražky na K 675.—
akcie pivovaru v Čes. Budějovicích o 15 K na
K 875; v akciích strojirny Daňkovy došlo k závěr-
kám nad oficiálním záznamem; byly obchodovány
za K 419.—, 416.50, 418.—, 418.50. Mimo to došlo
k závěrkám v akciích Živnostenské banky za K 238.—
a akcil České banky Union za K 245.50, Za 5
zástavní listy České bypoteční banky znamenáno
K 101.50 až K 102.50. Jinak podáváno bylo
za akcie: České průmyslové banky korun 415.—
Hospodářské úvěrní banky korun 390.—, Pražské
úvěrní banky K 526.—, »Merkuru«, směnárenské
akciové společnosti K 598.—, české banky Union
K 245.50, Zajišťovací banky K 200.—, Živnostenské
banky K 238.—, První české akciové pojišťovny
na život K 272.—, První pražské zastavárny 465.—
Králohradeckého úvěrního ústavu K 444.—, Pražské
paroplavební společnosti po Vitavě a Labi K 600.—
Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv a lučebnin
v Kolině K 400.—, Kolínské továrny na kávové ná
hražky K 660 —, Podolské cementárny K 199. —
České společnosti pro průmysl cukerní K 173.-
pivovaru v Čes. Budějovicích K 860.—, strojírny
Daňkovy K 417.—, První českomoravské strojírny
K 850.—, Škodových závodů K 286.50, První české
továrny orlentálních cukrovinek K 250 —, Pražské
železářské společnosti K —.— peníze.
Daňkův
Škodův
Čes . Budějovice
Daňkov
živnostenský banka
Union
Český průmyslový banka
úvěrní banka
28
title
Z vídeňské bursy.
29
article
(Pavodní zpráva »Národních Listů«.)
(Pavodní zpráva »Národních Listů«.)
Nálada na burse byla tento týden opět více slís-
něna neurovnanou situací vnitropolitickou, jmenovitě
krisi ministerskou a obtíží sestaviti nové minister-
stvo S řešením ministerské krise souvisí i eventuální
změna ve vedení Rakousko-uherské banky
Dle dusavadních kombinací počitá se s dosti velkou
pravděpodobností, že portefeuille ministra finaneí
převezme dr. Biliňski, čímž by se uprázdnilo místo
guvernéra Rakousko uherské banky. Dojde-li sku-
tečně k tomu, že Biliňski se stane ministrem financi.
užij Uhři svého práva k návrhu nového guvernéra.
Ve statulu barky stojí sice jen, že jmenování guver-
néra děje se ke společnému návrhu obou vlád, před-
litavské i uherské, vnitřní dohodou mezi oběma stra-
nami při stanovení statutu banky bylo však smlu-
veno že rakouská a uherská vláda budou se v právu
navrhovacím střídati. Posledně uherská vláda svého
práva neužila; nyní však má již vyhlédnutého ná-
stupce Biliňského ve známé osobě státního sekretáře
v uherském ministerstvu financí Popovicse
Funkční období Biliňského nine síce teprve v únoru
r. 1909. předčasným odejitím jeho do minislerstva
bude ovšem nutno obšaditi úřad guvernéra aspoň for
málně opět na 5 letod doby uprá zdnění. Jest však
samozřejmo, že vypršením bankovního privileje kon
cem r. 1910 bude nulno obsaditi místo guverněr
znovu — dojde li totiž ku prodloužení privileje. Even
tualila tato má nyní mnohem lepší vyhlídky na usku
tečnění, než ještě na př. před rokem, ježto v Uhrách
značně vystřízlivělo bojovné nadšení pro samostat
nou cedulovou banku. To jeví se již nyní; v nejbližší
neb nejblíže přišti schůzi usnese se generální rada ra-
kousko-uherské banky na podání žádosti o prodlou-
žení privileje, jež se musí sláti do konce t. r. T
bylo podnětem ke kunferencím ministra presidents
doktor
Biliňski
Uher
Rakousko
Uhry
30
article
Wekerla i Popovicse s vedením banky, v nichž pa-
trně uvaževáno o možném řešení bankovní olázky
Wekerle sám jest přivržencem společného úslavu
Vedle něho Andrassy a celá řada jiných vynika jícícl
činitelů uherského veřejného živola sdilí toto stane-
vísko. Naproti tomu zastanců samostatně uherské
bunký v poslední době ubývá a jejich hlasy docházej
mnohem menšího ohlasu. Působí zde patrně zdravou
sprchou výsledky bankovní ankety. Vedle toho i fi-
nanční situace Uher mluví jasně pro společnou ban-
ku Nedávno mluvil Szell, také zastance společného
ústavu, o nutnosti zvýšení sazeb na uherských slát-
ních drahách, ježto státní finance uherské nesnesou
priliš nízké zůročení kapitálu, v státních drahách
investovaného. To jest dosti zřetelnou známkou
mementem, že Uhry potřebují v prvé řadě silného
ústavu, zajišťujícího nízké sazby a chránícího ban-
kovky před disažiem. Je-li samostatná uherská cedu-
lová banka s to, aby těmto úkolům plně vyhověla
jest více než pochybno.
Popovics
Uher
31
article
Za těchto okolností jest navržení dra. Popovicse
na místo guvernéra rakousko-uherské banky velm
významným pro posouzení způsobu, jakým asi ban-
kovní otázka bude rozřešena. Nehledě k tomu,že
Uhry budou ochotnější přistoupiti k obnově bankov-
ního privilegia, bude-li v čele ústavu státi jejich člo-
věk, jest dra. Popovics vysloveným přívržencem spo-
lečné banky. Dr. Popovies, jenž v poměrně mladem
věku dosáhí velmi vlivného postavení státního se-
kretáře v ministerstvu financí, vedoucího celý tento
resort a jenž zúčastnil se činně všech důležitých f
načních operaci a reforem uherských i společných
v poslední době, jest ostatně také velice dobře obe-
známen s celou činnosti rakousko- uherské banky
bylt po celých 14 let uherským vládním komisa-
řem tohoto ústavu
Navržením dra. Popovlese na míslo guverněra
posílí se tedy jen pravděpodobnost, že celým facitem
hnutí pro samostatnou banku uherskou bude proza-
tím asi jen poskytnutí větší samostatnosti pěšťskému
ústavu.
Popovics
Uher
doktor
Popovies
32
article
Vnitropolitická situace a ministerská krise stla-
čovaly po celý týden náladu bursy: při tom nepře
stává nepříznivě působiti stále ještě nevyjasněná si-
tuace na Balkáně. Přes dobrou tendenci v Novén
Yorku. Londýně a Paříži byl počátek týdne na víden
ské burse chabý; po přechodném oživení následkem
haussy v Novém Yorku nastal opětný klid a se
slabení; spekulace zachovávala reservu.
Seslabení jevilo se na trhu bankovním i na
trhu hodnot dopravních. Akcie státní dráhy p
počátečném sklesnutí se zpevnily vyhlídkou na hlad-
ké vyřízení předlohy sestátňovací, utrpěly však opě
průtahem v řešení krise politické. Akcie Lloydu tr
pěly zprávami o neutuchajícím ještě hnutí boykolo-
vém v Turecku.
Na trhu průmyslových hodnot působily
zprávy z německého železářského trhu nepříznivě
jmenovitě na alpinky. Pražská železářská společnos
a rýmavskomuráňské akcie se dobře udržely. Jakési
oživení na železářském trhu nastalo následkem pro-
hlášení úpravy cen, jež omezena byla jen na pohra-
niční místa, exponovaná cizí soutěží. Továrny vá-
lečných potřeb, zejména zbrojovka a Škodovy závody
byly pevné; i hirtenberské závody se poněkud zota-
vily po seslabení, způsobeném zprávou o předání tu-
reckých dodávek patron říšsko-německým firmám
Na trhu rent panoval celkem klid a nálada
dosti pevná
Důležitější kursove variace v minutém týdnu se-
znati lze z tohoto sestavení:
14. listop. 7. nisto
95 95
Rak. korunová renta . ..
115.15 114.75
Rak. zlatá renta . . . . .
Uherská zlatá renta . . . . 110.20 109.80
91.95
Uherská korunová renta ..
178 90
178 25
Turecké losy . . . . . .
634.—
631 25
Rak. kreditky . . . . . .
Lloyd
Škodův
Balkán
Novény York
Londýn
Paříž
Nový York
Turecko
34
article
Banka pro země rakouské
Uherské kreditky . . . .
Bankovní jednota . . ..
Pozemkový úvěrní ústav ..
Živnostenská banka . . . .
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B. .
Dunajská paroplavební spol..
Rakouská továrna na zbroj .
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Mostecká uhlářská společnost
Schodnica . . . . . ..
Londýnská devisa . . . .
Říšské marky . . . . . .
živnostenský banka
státní dráha
pražský železářský společnost
mostecký uhlářský společnost
Schodnica
35
article
Organisujme se hospodářsky! Otázka hospo-
dářská jest u nás den za dnem palčivější. Něme
již vyhlašují boykot na, naše zboží, propouštěji
dělníky z práce i z bytů, čímž postaveni jsme
před rozhodnuti: buď dále v naprosté vlažnosti
necháme existence našich dělníků, obchodníků
atd. na pospas zlovůli nepřátelské a budemej
ještě vlastními penězi podporovat, anebo posta-
ráme se, aby příslušníci našeho národa nalezli
zdo také výživu a existenci. Národohos po-
dářská jednota bude podporo vat
české podnikání, dále učinila kroky
aby otevřena byla ve středu Prahy
česká vzorková siň, aby české vý
robky dostaly českou známku, a by
vydána byla statistika české vý
roby. K uskutečnění velkých úkolů těchto jest
třeba značného napjetí finančního, a proto volám
ke všem obcím, korporacím i lidem dobré vůle
Přistupujte houfně za zakládající členy Národo-
hospodářské jednoty, podporujte vydatně úkoly,
jež zmoci musíme, nemáme-li sobě vystaviti vy-
svědčení národa k životu neschopného. N
nepřátelskou vyhrůžku dejme če-
skou odpověd! Přihlššky a zásilky přijímá
Národohospodářská jednota, Praha—II, Spálená
Praha
36
article
Česká gralická akclová spoločnost „Unie“ ko
nala včera řádnou výroční valnou hromadu, jež za-
hájena byla předsedou p. cís. radou J. Oltou za při-
tomnosti 24 akcionářů, zastupujících 1576 akcií. Zprá-
va o činnosti za pátý správní rok, vydaná tiskem
byla schválena, taktéž zpráva účetní po návrhu do-
zorčí rady. Při výroční zprávě přednesl řadu dolazů
p. dr. Urban, jemuž podali vysvětlení pp. cis.r
Otto, řed. Urbánek, cís. r. Vilím a řed. Zelenka. Bylo
vzato na vědomi, že instalace všech odborů v nové
budově byla průběhem roku úplně ukončena, takže
průběhem minulého jara dospělo k uspořádanémua
urovnanému těžení všech soustředěných sil strojo-
vých i rukodělných a takto k pravidelné práci. Vý-
sledek hospodářský za tento správní rok vykazuje
hrubý zisk po odečtení výrobních a mimořádných
nákladů K 154.311 K 36 h, z čehož po odepsání na
amortisaci částky 88.767 K 7 h a daní v částe
J Olta
doktor
Urban
Otta
Urbánek
Vilím
Zelenka
37
article
122.148 K 52 h, zbývá čistého zisku 32.162 K 84. h
s přenosem pak z roku loňského celkem 45.217 K
65 h. Z toho zisku ve smyslu návrhu správní rady
bylo jednomyslně usneseno přikázati k reservnímu
fandu částku 1608 K 15 h. čímž fond vzrostl na
20.734 K 20 h, dále vyplatiti odměnu dozorčí radě
v částce 900 K a zbytek 42.709 K 50 h přenésti na
nový účet. Dividenda letos nebude vyplácena. Ve
vykonaných na to volbách zvoleni na nevo do správ-
ní rady pp. F. Mayer, ředitelský rada Zemské banky
král. českého v Praze, Jos. R. Vilímek, nakla datel
v Praze, Jos. Záruba, c. k. major v. v v Plzni, Z
náhradníky pp.: dr. Karel Fragner, lékárník v Praze
Gustav Kugler, úřadník Hiypot. banky král, českého
v Praze, kömerční rada Jos. Vrbun, společník firmy
Hynek Voloček v Pruze Do dozorčí rady pp.: Jos
Uzel, účetní Zemské banky králi českého, předseda
dozorčí rady v Praze, Vojtěch Sedlák, velkoobchodník
v Praze, a JUDr. Přem. Šámal, zemský advokátv
Praze. Za náhradníka dozorčí rady p. inž Jos. Brzák
stavitel a civilní geemetr v Praze.
K olázce reformy tarifů našichi státních drah.
F Mayer
R Vilímek
Záruba
doktor
Fragner
Kugler
Voloček
Uzel
Sedlák
JUDr
Šámal
Praha
Plzeň
Pruha
Ing Jos
rada zemský banka král
Hiypot . banka král
rada Jos
dozorčí rada
Jos
38
article
Ačkoliv s chystaným postátněním vulkých' soukro-
mých drah, jež, provedéno jsouc, rozšíří sltě státních
drah o 3000 km, nabývá otázka projektované refo-
my tarifů stát. drah neobyčejné důležitosti jako ho
spodářská otázka prvého řádu, přece nelze zna
menati ani z daleka onen zájem zúčastněných kruhů
jaký by se o otázku tak eminentní důležitosti mě
jeviti, čehož příčina zajisté leží jen v nedosti oceně
ném významu této akce. S podivem jest dále, že mi
nisterstvo železnic, jež na těto reformě již delší dobu
pracuje (referenty jsou ovšem jen němečtí úřadníci)
přes to, že několikrále dalo prohlásiti, že bude po-
stupovati v úzkém styku a interesenty, posud tak
neučinilo, coz jest dím pozoruhodnější, že reforma
má býti provedena a uskutečněna již průběhem
příštího roku. 0 tom, jakým způsobem budou
tarify našich státních drah zreformovány, nelze tě
doby pro nedostatek příslušných oficiálních sdělen
nic určitého říci. Dle všeho, co se posud v olá zce
této dostalo na veřejnost, dlužno však za to míli, že
se o „reformu“ tarifů v pravěm slova smyslu
vlastně nejedná, nýbrž jen o zvýšení dosavadních
tarifů státních drah. Zvýšení tarifů odůvodňuje stát-
ní správa zvláště dvěma momenty: předně jest prý
nutno zvýšiti tarify a tím i příjmy státních drah proto.
km
39
article
aby dosavadní provozní schodek státních drah, jenz
v roce 1907 činil 30 mil. korůn, byl odstraněn, za
druhé proto, že by připojením nových velkých tratí
jež mají býti postátněny, k dosavadní síti státníc
drah, v tom případě, kdyby dosavadní tarify stát-
ních drah byly tale qunle na postálněné trati pře-
vedeny, musil nastati velmi citelný úbytek
v dopravních příjmeoh drah postátněných. Nelze
upříti, že pokud se týče momentu druhého, jest oba-
va státní správy odůvodněna. Úbytek příjmů by u
soukromých drah skutečně se musil dostaviti, ježtc
dnešní tarify státních drah jsou ve svém průměr
skutečně značně nižší, než tarify drah soukromých
což způsobilo by přirozeně úbytek příjmů v mí s tn
dopravě těchto drah, dále padá tu na váhu další důle-
žitý moment, že tarify našich státních drah jsou ta-
rify stupňovité, s přibývající vzdáleností rela-
tivně se zlevňujíci (sazební jednotka, dosahujíe
určité vzdálenosti, klesá), takže by ona transitní do-
prava, jež se dnes pohybuje za vysokých tarifů na
soukremých drahách, dála se polom za zcela nízkých
sazeb vzdálenějších tarifních stupňů státních drah.
Příklad věc objasní: Dnes činí dovozné za vagon
dlouhého dríví neb piken (a 10 tun) z Rokyc an
do Přerova při vzdálenosti 372 km 178 K. Do-
vozné čítá se tu dle 3 samostatných tarifů do Prahy
dle tarifu c. k. státních drah, z Prahy do Olomouc
dle tarifů Společnosti státní dráhy a z Olomouce
Přerova dle tarifů postátněné sev. dr. Ferd. Kdyby
celá trat byla v majetku slátních drah a platily, na
doktor
Ferd
Přerov
Praha
Olomouc
km 178 K
40
article
Z Vídně, 13. listopadu.
Vídeň
42
article
432 40
736.—
513.—
1054.—
238.—
683.50
121 75
446.50
1054.—
955.—
609. —
613.—
533 30
2435.—
710.—
459 —
239. 50
43
article
ní dnešní tarify stát. drahi, činilo By dovozně (n
372 km) jen 110 K, tedy o 68 K méně, prolože b
se počítalo dle jednotného stupňovitého
tarifu (s klesající sazební jednotkou) pro celou vzdá-
lcnost. O tom tedy, že tarify stát drah budou z vý-
šeny a že reforma bude vlastně spočívati jen v
úpravě tohoto zvýšení, není pochyby. Běží jen
o to, jaký ní způsobem se tak stane. V příčině té
jest předem jisto, že nynější základní systém tarifů
drah státních změny vůbec nedozná, že tedy zů-
stane při dosavadní základní konstrukci tarifů stát-
ních drah. Zůstane tedy zajisté v platnosti do sa-
vadni počet a pojmenování jednollivých tarifních
tříd normálních (3 třídy pro náklaď spěšný, 8 tříd
pro náklad obyčejný: I., II., A, B, C, zvláštní tarify
1., 2. a 3) a dosavadní zařadění jednotlivých
druhů zboží do jednotlivých tarifních tříd (tak zv.
„klasifikace“). Základní tyto piliře našich tarifů jsou
totiž společny všem drahám v celé říši, tedy
i soukremým drahám našim, rovněž i všem drahám
uherským a bosenským a podmiňovala by tudíž pří-
slušná změna u státních drah našich současně stej-
nou změnu u všech ostatních drah říše, ke kterémut
kroku se ovšem naše těžkopádná byrokracie, byt
byl sebe potřebnější a sebe zdravější, neodváží.
Zbývá tedy „úprava“ v rámci dosavadních ta-
rifů. Ministerstvo v příčině té asi nejprve sáhne ke
zrušování dosavadních zvláštních výhod, ježto
jest to opatření technicky nejsnáze proveditelné.
km
44
article
Lze tedy očekávati, že budou zrušeny četné položky
v tak zv. „přípojku“ k místním tarifům stát. drah
dále není vyloučeno, že i dosavadní tak zv. výji-
mečné (generelně platící) tarity budou zredukovány
Další způsob zvýšení tarifů — ovšem nejdůležitějšo
— můze spočívati buď ve zvýšení dosavadníh
barěmu, t. j. ve zvýšení základních sazebních jedno-
tek jednollivých tarifních tříd, aneb v nepřízni-
vějším přesunutí dnešních tarifních pásem, v nichž
se poktes sazební jednotky uplatňuje, ovšem že iv
obojim tomto opatření. Připad první může nastati
na př. timto: dnešní sazební jednotky zvlášt. tarifu2
činí u stát drah: do 50 km 0.48 h, od 51—150 km
0.30 h, od 151—300 km 0.22 h, přes tuto vzdálenost
0 20 h za 100 kg a 1 km. Zvýšení celkových sa-
zeb může tu nastati prostě buď mechanickým zvý-
šením těchto jednotek (tedy na př. s 0.48 h na 0 05
li, atd) anef nepříznivějším rozvrstvením do-
savadních pásem: 1. pásmo (dnes jen d o 50 knni) se
můžc prodlcužiti na př. až do 100 km; lím by sazba
1 slupne 0.48 h platila místo do 50 km (jako dnes)
až do 100 km a zvýšila by se tedy v 50—100 kn
dnešní jednotka (II. pásna) 0.30 h na 0.48 h, t.j.
o 0-18 h za 100 kg a 1 km. Samozřejmo, že tu ka-
ždé i nejmensí zvýšení základní sazební jednolky,
činící i jen několik setin halérů, padá velmi na
váhu, nebeť ve svém konečném efektu může způso-
biti i velmi značné zvýšení celkové sazby. Vid-
no z tohc zajisté jasně, o ja k dolezitě - věci běží při
chyslané reformě tarifů našich státních drah.
km
kg
45
article
Z trhů penčžních. (14. listopadu. Zvláštní zpráva
„Národních Listů“.)
Praha. Na dnešní burse zavládla tendence pev-
nější a sjednány závěrky akcif Živnostenské banky
za K 238—: dále zdražily dnes akcie Kolinské to-
várny na kávové náhražky na K 675.— a akcie pivo-
varu v Čes. Budějovicích na K 875 —, tudíž získaly
K 15.— Jinak podáváno za akcie: České průmyslové
banky K 415.—, Hospodářské úvěrní banky K 300. —
Pražské úvěrní banky K 526.—, „Merkuru“, směná-
renské akc. společnosti, K 598.—, České banky
„Union“ K 245.50, Zajišťovací banky K 200.—, První
české akc. pojišťovny na život K 272.—. První praž-
ské zastavárny K 465.—, Královéhradeckého úvěrního
ústavu K 444.—, Pražské paroplavební společnosti
po Vltavě a Labi K 600.—, Akc, továrny na vyrábění
umělých hnojiv a lučebnin v Kolíně K 400. —. Po-
dolské cementárny K 199.—, České společnosti pro
prům. cukerní K 173.—, strojírny Daňkovy K 418. —
První českomoravské strojírny K 850.—, Škodových
závodů K 288.50, První české akc. továrny orientál-
ských cukrovinek K 250.— peníze.
Vídeň. Jako všechny kritické události poslední
doby, tak také rozbití parlamentního kabinetu ne-
působilo na burse zvláštním dojmem. Na začáteční
burse byla tendence klidná a vyčkávavá, kursy byly
na konci nižší, ale záhy se zase zolavily. Magnesi-
tové akcie stouply dnes opětně o 26 K. Na polední
burse spekulace byla zdrželivá, jenom alpinky měly
čilejší obchod následkem pevných zpráv ze železář-
ských trhů amerických, ale kursy zůstaly nehybny.
Kolinský
Daňkův
Škodův
Magnes
Praha
Čes . Budějovice
Vltava
Kolín
Vídeň
K 875
Český průmyslový banka
hospodářský úvěrní banka
úvěrní banka
Český banka
první český akciový
Český společnost
46
article
Magnesitové zase stouply. Akcie zbrojovky rovněž
stouply. Kreditky na konec poněkud stouply, akcie
státní dráhy povolily. Lombardy získaly berlinskými
nákuny Alpinky profitovaly lepšími zprávami ze že-
lezářských trhů v cizině. Pražské železářstké však
klesly. Trh k ukládání upevněn. Na eskomplním trhu
peníze nezměněny, 31/4 9%.
Berlín. Dnešní bursa měla klídný průběh.
změny kursové až na jednotlivé druhy akcií nebyly
velké, byly však ku prospěchu kursové úrovně. Či-
lejšími obraty vynikly akcie domácích společnostl
paroplavebních, které na optimistické předpověli
ředitele Ballina při vyšších kursech jmenovitě pro
účet hamburský brány z trhu. Jinak větší obcho
soustledil se v akciích baltimorských a konečněi
v lombardech na podnět vídeňský. Domácí banky.
akcie podníků železářských i uhelnodolných, jakož
i hodnoty trhu kasovního nemnoho na kursu získaly.
Z ruských titrů pelrohradská diskontní pevnější, Ren-
ty ruské uhájeny. Soukromý diskont zvýšen o 14
na 2/s7
Zvýšení 6en amerického snrového železa zazna-
menává po delší době opět poprvé včerejší novovor-
ská bursa. Soverní litinová surovina č. 2. jež den
před tím znamenala 16.— až 16.75 dol. za t. (a 1016
kg), byla zvýšena na 16.50—17.— dol, jižní sur. jit.
železo č. 2 povýšilo ze 16.75—17.25 na 17—17.50 dol.
Lombardo
Berlín
kg
dol
47
article
Cenové kolisání letošní pohyluje se vůbec v mezích
velmi nízkých, jak se nedalo ani jinak čekati vzhle-
dem k velmi klidné tržní situaci v americkém průmy-
slu železářském a ocelářském. Naproti tomu loni vy-
kázány byly diference velmi značné; proti 25—26.50
dol. znamenaným v květnu 1907 stál na př. záznam
17.25—18.— dol. k závěru m. r. Ježto spekulace na
americkém trhu železářském u srovnání na př. s po-
měry na anglickém trhu je téměř bezvýznamnou, je
nynější zvýšení cen důkazem mirného zlepš e-
ní, jehož efektivní obchod, resp. celá tržní situace
železářská v Americe v posledních měsicích doznala.
Doprava na Labi. Zpráva firmy Josef Kostav
Praze) Následkem velice nízkého stavu vody a pro-
puklého mrazu byla pravidelná doprava na Labiv
obou směrech dne 11. t. m. zastavena. Toto neoče-
kávané opatření přišlo ovšem velice nevhod. Celá
řada zásilek byla následkem překážek již delší dobu
trvajících, o nichž jsme opětovně psali, zadržena,
neboť se stále očekávalo, že se stav vody zlepšía
přes pokročilou dobu zavládnou opět pravidelné po-
měry na Labi. V tomto očekávání jvme však velice
zklamáni. Zásilky na Labi se nalézající nemohou
dále a musí býti, jak to poměry dovolují, buď drahou
dále vypraveny anebo musí na Labi přezimovati
Ovšem, dostaví-li se, jak se dá očekávati, vydatný
déšť, není vyloučeno, že lodi alespoň do slanice svého
určení dorazí. Dnešní stav vody na Labi vykazujt
dle drážďanského vodoměru — 2 mětry pod normá-
lem. (Zprávy některých listů, jakoby již v ponděl
molilo býti a labské dopravě opět pokračováno, ze.
Amerika
Josef Kostav Praga
48
article
738.—
512.25
1049.
237 50
684.50
119 45
446.—
1047.—
955.—
592.—
642 25
532.—
2444.—
711.—
455.—
239.55
117.30