ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 21 46752670-7631-11dc-a88f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 21
Chunky — 49 celkem · entity: place 40, person 47, work 13, org 21
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
Zemaědělstvi
3 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 315. ze dne 15. listopadu 1908.
4 masthead
Obohod
5 masthead
Průmysl
6 masthead
Finančnictví
7 masthead
431.50
8 title
Nakl. Dancker a Hlumblott, Lipsko 1908.
Lipsko
9 article Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního. Když provedena byla po dlouhém a vzru- šujícím jednání obnova celní jednoty s Uhrami v podobě obchodní a celní smlouvy, poukázali jsme na tomto místě k tomu, že Uhry tvoří si touto úmluvou, k jejíž chvále vídeňský tisk tolik pěl, období přechodní, v němž budou usi- lovati o vytvoření podmínek úplné své hospo- dářské samostatnosti. Pro toho, kdo zná poměry na trhu peněz, že zdůrazňování rozluky ban- kovní jest pouhým heslem politickým, které má eile zcela jiné a na jiném poli než obchodně finančním. Z pravidla ostatně Uhři nejméně mluví o tom, čeho nejintensivněji se domáhají Politické zkušenosti přivedly je k této taktice, jež se jim již nejednou osvědčila. Pozdějšt anketa o samostatné cedulové bance uherské. která zřejmě čelila k tomu, aby nalezena byla linie ústupu od tohoto požadavku, když vykonal své poslání tam, kde bylo míněno, ukázala správnost našeho nazírání. Zatím, co svět předlitavský si lámal hlavu otázkou bankovní, připravily Uhry v tichosti nový zákon o zprůmyslnění Uher, zákon, který jasně a přesně charakterisuje vlastní cíle a ten- dence uherské politiky obchodní. A nyní vydává p. Otto Sugár*) s předmluvou vůdčího činitele uherské vlády, státního tajemníka a tajného rady Josefa Szterényis, zajímavý dokument této poli- tiky. Není určen pro Uhry, nýbrž pro cizinu, která má dáti značnou část prostředků k zprů- myslňovací politice uherské. Jest otevřeným pravdivým a podává zajímavý obraz nejen dnešní hospodářské situace uherské, nýbrž i cílů dnešn vlády uherské. Zasluhuje pozornosti i u nás poněvadž ukazuje, jak nutno budovati na roz- voji hospodářském a jak nutno především utvo- řiti si obraz daného stavu, obraz, na jehož nutnost v našich poměrech stále a stále po- ukazujeme.
Uher Sugár Szterényis Uhry
10 article
Novou obchodní smlouvou rakousko-uher skou postaráno o to, aby »po 1917 nebylu nutných důvodů ztěžujících přechod Uher k úplné celní samostatnosti«. Za jakých pod- minek však samostatnost tato jest možná ? V posledních létech dějí se v hospodář- ském životě Uher pozoruhodné změny. Až do nodávna, do r. 1905, byla obchodní bilance Uher aktivní při neustálém, rychlém vzrůstu dovozu a vývozu. Ježto ale dovoz do Uher rychteji rostl než vývoz, bylo zřejmo, že dřive či později bude obchodní bilance Úher passivni. Stalo se tak skutečně r. 1906, kdy dovoz do- sáhl 1556 6 mil. K a vývoz pouze 1508 mil. K. Stalo se tak přes to, že sklizeň 1906 býla velmi bohala a ruch podnikatelský velmi živým. Percentuální. vzrůst dovozů a vývozu byl u vývozu u dovozu za 1901 a 1902 . 4690 . 0. 910 za 1902 a 1903 . 2.29% . 4.9 0 za 1903 a 1904 . 0.29% . 9 3 0 za 1904 a 1905 . 0.4% . 2 69% za 1905 a 1906 . 7.69% . 14.19 Z dat těchto jest zřejmo, že bilance se v budouenu nezlepší, nebude-li možno propra- covati se k velikému průmyslu, který by do- máci spotřebu větší měrou hradil a tím činil nutnost mocného dovozu bezpředmětnou.A k tomu přistupuje další vážný moment: »zdá se, že jsme u hlavních vývozních předmětů, jako u obilí, mouky, dobytka, dřeva a ull přestoupili vrchol možnosti vývozové.« Neplati 1o arci o pšenici, kde výsledky sklizňové na 1 ha jsou hodně daleko za výsledky zemí
Uher Uhry Neplat 1 ha
11 article
jiných (průmérná sklizeň pšenice na 1 ha v Uhrách 12—13 q. v Dolních Rakousích 19—20 q). Na povznesení produktivnosti půdy v tomto směru se v Uhrách pilně praeuje. nieméně nutno uvážiti, že také domáci spotřeba roste a ještě poroste. Kromě loho nemohou Uhry využiti patřičnou měrou dopravy námořn jako země, které v prvé řadé padají na váhu při zásobování světa pšenicí a moukou. Rovněž vzestup vezdy oslabuje vývoz. »A potrvá to ještě léla, než se nám zdaří dobýti jinými produkty zemědělskými ztracené naše odbytistě pšeniční a moučná.« Jest tedy hlavním úkolem uherské politiky obchodní: Nalézti lepšl odbyt zemědělských tovarů n domácím trhu pomocí zvýšen kupnosti jich a stlačovati dovoz cizích tovarů průmyslových zvý- šením průmyslové výroby domácl.
Uher Uhry Dolní Rakousy ha
12 article
Nutnost zprůmyslňovací politiky, vědomési svých cílů a povinností, jest tím dána. Dovoz textilních tovarů, hotového šatu, zboží koženého, železného a pod. stoupal ne- ustále; pouze v letech 1905 a 1906 stoupl dovoz textilního zboží o 11, koženého zboží o 29%, železného zboží o 39%. šatů o 279a pod. Z toho jest zřejmo, že vzrůst uherského průmyslu nebyl úměrným se vzrůstem spotřeby téch kterých tovarů. »Přirozený vzestup spotřeby a okolnost, že zemědělství intensivněji provozo- vané vyžaduje spotřebitelů a větší kupnosti, uklá- dají nám nutně, abychom posílili výdělečnou činnost našeho obyvatelstva a abychom do- mácí spotřebu hradili domácí výrobou. « Tedy program hospodářské soběstačnosti v plném příkladném slova smyslu. Přechod uherského zemědělství k užívání strojů činí značné pokroky: co však činiti s pra- covními silami, které staly se tím přebytečnými? »Vystěhovalectví nabylo hrozivého rozsahu, který nemožno již více vykládati svody vystěhovale- ckých agentů a honbou za štěstím. Většina těch. kdož sahají po vystěhovalecké holi, činí tak proto, poněvadž nenalézají ve své domovině toho výdělku, který by odpovídal jich zvýšeným po- třebám. V posledních pěti letech vystéhovalo s z Uher 424.238 lidí, tedy ročně 84 848. Uplat- nuje se tedy v tomto případu slovo Careyovo, kterého vládní předloha správné užívá, že země, která vyváží svoji půdu ve formě surovin, bude konec konců také *) Die Iudustrialisierung Ungarns. Otto Sugár
Careyův Sugár Uhry Iudustrialisierung Ungarn
13 article
nucena vyvážeti lidi. Nemoc vystěho- valectví možno léčiti pouze zvýšenou možnosti výdělkovou.« Autor stává se tu ovšem — ma- darský program politický a státní jest toho dů- vodem — hodně jednostranným. Výdělečná čin- nost jednotlivcova podmíněna jest nejen fysickou, ale i duševní způsobilostí. Průmysl dávno již pochopil, že dělník nevzdělaný a levný jest děl- níkem nejdražším, zatím co dělník vzdělaný a drahý následkem veliké své výkonnosti nejlev- nějším. Možnost kultury však dána jen tam, kde jest k disposici dostatečně škol, ve kterých se také skutečně vychovává a vzdělává. A právě tohoto momentu postrádají Uhry díky maďarisační své polifice zůplna. I školy ve vsích sledují pouze jeden účel: odnárod- ňovací. A tak vychází ze škol těchto dorost nedostatečně připravený, bez pochopení hospo- dařského, dorost, který se stává špatným ma- teriálem pracovním v továrnách, jichž stroje se rok jak rok zdokonalují a které činí na dělník požadavky stále vyšší. Proto a jen proto vy- skytují se stálé stížnosti podnikatelů uherskýeh na špatné dělnictvo, proto má uherský průmysl ráz více méně koloniální a proto tak málo pod- nikatelů cizích vyváheno subvencemi, bezdani- telností, řády a tituly do Uher. Statečná kul- turní politika jest hospodářské politiky předpo- kladem nutným a to pocítí i uherská vláda.
Uher Uhry
14 article
Vedle nových továren třeba řádných národ- ních škol pro ten který národ, potřeba spra- vedlnosti k nemaďarským národnostem, má-li také po hospodářské stránce nastatí obrat. Pr- klad Anglie poučí pány v Pešti nejlépe, co znamená kultura právě pro hospodářský rozvoj. A také příklad Německa, kterého se autor do- volává. Co dělnictva bylo by možno uživiti, kdyby nebylo tak značného dovozu uherského! Da- vozní přebytky uherské činí 795 86 mil. K. Výroba tohoto přebytku vyžadovala by aspon 200 000 dělníků a zajistila by s připočtením jich příslušníků rodinných aspoň 600 —800.000 lidí. Protože by obchodem a dovozem surovin k výrobě této potřebných bylo rovněž hojné lidí zaměstnáno, jest zřejmo, že by výrobou těchto dovozních přebytků bylo zaměstnánoa živeno na 1 milion lidlg — To jest pouze dvojnásobný počet vystěhovalců posledních půti let. Rozumi se samo sebou, že takovýto vzrůst zaměstnanosti by měl i dobrý vliv na odbyt tovarů a produktů zemědélských, takže by Uhry i po této stránce mohly klidněji hleděti do budoucna, než tomu jest nyní. Průmyslový dělník jest větším konsumentem než zeměděl- ský: činíť jeho mzda ročně v Uhrách 700 k proti 400 K dělníka při zemědělství.
Anglie Pešť Německo Uhry
15 article
Dosavadní rozvoj průmyšlu uherského byi do jisté míry jednostranný. Ale pochopitelně jednostranný, čehož autor dosti nechápe. Na podkladě čístě zemědělského státu vyrůstá při- rozeně a nutně především průmysl se zeměděl- stvím souvisící (lihovarstvi, cukrovarství, pivo- varství, mlynářství a p.) a pak teprve uplatňuje se podnikavost v oborech jiných. Pozoruhodno však jest, že parních kotlů bylo v Uhrách pro účely průmyslové r. 1891 celkem 5304 a roku 1906 již 9963. Akciových společností měly Uhry roku 1873 jen 28 s akc. kapitálem 53 39 mil. K, roku 1905 však 238 s kapitálem 359 229 mil. K. V r. 1905 založeno akciových společnosti 63 s kapitálem 56 6 mil. K, r. 1906 103 s 62 08 mil. K a r. 1907 154 s 91.36 mil. K. V poznání poměrů daných přikročila uher- ská vláda k vypracování průmyslového programu svého. Zjistila daný slav, zjistila spotřebu, dovoz a p. a dospěla k tomuto závěru: »Kdyby Uhry měly větší část své spotřeby průmyslových to- varů hraditi svojí výrobou, zužiti svých surovin a zajistiti takto svému obyvatelstvu vydatnějši výdělky, musily by v nejbližších deseli létech postaviti asi 438 továren s nákla- dem 720 mil. K, na něž by vláda při- spěla 125 mil. K. V těchto továrnách bylo by lze zaměstnati 144.000 dělníků se mzdou ročních 100 mil. K a s výrobou tovarů v ceně 4191 mil. K. Průměrná subvence státní musí činiti 27 proc. investičního kapitálu. Na jedno- tlivé skupiny průmyslové připadá KqongA 1upda vurso.
Uher Uhry
16 article
V Praze, 14. listopadu.
Praha
17 article
oniulap 19p0d
18 article
2821 l
20 article
22J2 82822 g88eg
J 2
21 article
PPraozo aon
23 article
tvznso aur
25 article
iilillí sana
26 article
IPIIz os z usavaoj 1ojo Ze sestavení tohoto zřejmo současně, které průmysly potřebují pomoci státní nejvíce. Pri- mysl textilní zaujímá zde místo prvé. Akce zprůmyslňovací prováděti se bude nadále — skýtáním přimých podpor státních — současně však počítá se ve veliké míře na účast měst (bezplatná stavební místa, výhody přirážkové, materialie stavební a pod.). Vláda uherská nemíní však se nadále obmeziti na vyřizování dosavadních žádostí, nýbrž bud přímo si vyhledávati podnikatele a je animovati k zakládání podniků v Uhrách. V tomto směru jíž skutečně vyvinuta veliká akce mezi předlitav- skými průmyslníky, která pracuje prostředky velmi různými. I slibováním řádů a titulů. N mnoha stranách uherské nabídky oslyšeny nebyly.
Uhry
27 article
Ale to konečně není předmětem našich úvah. Šlo nám pouze, aby českému čtenáři předveden byl obraz této politiky, který svědč nejen o dobré vůli, ale i o pevném plánu A to slouží uherské vládě ke cti. Pokud are bude s to, aby svůj plán provedla, bude otáz kou jinou Potěšitelným zjevem jest stoupající tendence zvýšený zájem, jevící se v lomto týdnu na naší burse, jmenovitě pro české podniky. Následkem při- znivých bilančních a obchodních zpráv stouply akcie Kolínské továrny na kávové náhražky na K 675.— akcie pivovaru v Čes. Budějovicích o 15 K na K 875; v akciích strojirny Daňkovy došlo k závěr- kám nad oficiálním záznamem; byly obchodovány za K 419.—, 416.50, 418.—, 418.50. Mimo to došlo k závěrkám v akciích Živnostenské banky za K 238.— a akcil České banky Union za K 245.50, Za 5 zástavní listy České bypoteční banky znamenáno K 101.50 až K 102.50. Jinak podáváno bylo za akcie: České průmyslové banky korun 415.— Hospodářské úvěrní banky korun 390.—, Pražské úvěrní banky K 526.—, »Merkuru«, směnárenské akciové společnosti K 598.—, české banky Union K 245.50, Zajišťovací banky K 200.—, Živnostenské banky K 238.—, První české akciové pojišťovny na život K 272.—, První pražské zastavárny 465.— Králohradeckého úvěrního ústavu K 444.—, Pražské paroplavební společnosti po Vitavě a Labi K 600.— Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv a lučebnin v Kolině K 400.—, Kolínské továrny na kávové ná hražky K 660 —, Podolské cementárny K 199. — České společnosti pro průmysl cukerní K 173.- pivovaru v Čes. Budějovicích K 860.—, strojírny Daňkovy K 417.—, První českomoravské strojírny K 850.—, Škodových závodů K 286.50, První české továrny orlentálních cukrovinek K 250 —, Pražské železářské společnosti K —.— peníze.
Daňkův Škodův Čes . Budějovice Daňkov živnostenský banka Union Český průmyslový banka úvěrní banka
28 title
Z vídeňské bursy.
29 article (Pavodní zpráva »Národních Listů«.)
(Pavodní zpráva »Národních Listů«.) Nálada na burse byla tento týden opět více slís- něna neurovnanou situací vnitropolitickou, jmenovitě krisi ministerskou a obtíží sestaviti nové minister- stvo S řešením ministerské krise souvisí i eventuální změna ve vedení Rakousko-uherské banky Dle dusavadních kombinací počitá se s dosti velkou pravděpodobností, že portefeuille ministra finaneí převezme dr. Biliňski, čímž by se uprázdnilo místo guvernéra Rakousko uherské banky. Dojde-li sku- tečně k tomu, že Biliňski se stane ministrem financi. užij Uhři svého práva k návrhu nového guvernéra. Ve statulu barky stojí sice jen, že jmenování guver- néra děje se ke společnému návrhu obou vlád, před- litavské i uherské, vnitřní dohodou mezi oběma stra- nami při stanovení statutu banky bylo však smlu- veno že rakouská a uherská vláda budou se v právu navrhovacím střídati. Posledně uherská vláda svého práva neužila; nyní však má již vyhlédnutého ná- stupce Biliňského ve známé osobě státního sekretáře v uherském ministerstvu financí Popovicse Funkční období Biliňského nine síce teprve v únoru r. 1909. předčasným odejitím jeho do minislerstva bude ovšem nutno obšaditi úřad guvernéra aspoň for málně opět na 5 letod doby uprá zdnění. Jest však samozřejmo, že vypršením bankovního privileje kon cem r. 1910 bude nulno obsaditi místo guverněr znovu — dojde li totiž ku prodloužení privileje. Even tualila tato má nyní mnohem lepší vyhlídky na usku tečnění, než ještě na př. před rokem, ježto v Uhrách značně vystřízlivělo bojovné nadšení pro samostat nou cedulovou banku. To jeví se již nyní; v nejbližší neb nejblíže přišti schůzi usnese se generální rada ra- kousko-uherské banky na podání žádosti o prodlou- žení privileje, jež se musí sláti do konce t. r. T bylo podnětem ke kunferencím ministra presidents
doktor Biliňski Uher Rakousko Uhry
30 article
Wekerla i Popovicse s vedením banky, v nichž pa- trně uvaževáno o možném řešení bankovní olázky Wekerle sám jest přivržencem společného úslavu Vedle něho Andrassy a celá řada jiných vynika jícícl činitelů uherského veřejného živola sdilí toto stane- vísko. Naproti tomu zastanců samostatně uherské bunký v poslední době ubývá a jejich hlasy docházej mnohem menšího ohlasu. Působí zde patrně zdravou sprchou výsledky bankovní ankety. Vedle toho i fi- nanční situace Uher mluví jasně pro společnou ban- ku Nedávno mluvil Szell, také zastance společného ústavu, o nutnosti zvýšení sazeb na uherských slát- ních drahách, ježto státní finance uherské nesnesou priliš nízké zůročení kapitálu, v státních drahách investovaného. To jest dosti zřetelnou známkou mementem, že Uhry potřebují v prvé řadě silného ústavu, zajišťujícího nízké sazby a chránícího ban- kovky před disažiem. Je-li samostatná uherská cedu- lová banka s to, aby těmto úkolům plně vyhověla jest více než pochybno.
Popovics Uher
31 article
Za těchto okolností jest navržení dra. Popovicse na místo guvernéra rakousko-uherské banky velm významným pro posouzení způsobu, jakým asi ban- kovní otázka bude rozřešena. Nehledě k tomu,že Uhry budou ochotnější přistoupiti k obnově bankov- ního privilegia, bude-li v čele ústavu státi jejich člo- věk, jest dra. Popovics vysloveným přívržencem spo- lečné banky. Dr. Popovies, jenž v poměrně mladem věku dosáhí velmi vlivného postavení státního se- kretáře v ministerstvu financí, vedoucího celý tento resort a jenž zúčastnil se činně všech důležitých f načních operaci a reforem uherských i společných v poslední době, jest ostatně také velice dobře obe- známen s celou činnosti rakousko- uherské banky bylt po celých 14 let uherským vládním komisa- řem tohoto ústavu Navržením dra. Popovlese na míslo guverněra posílí se tedy jen pravděpodobnost, že celým facitem hnutí pro samostatnou banku uherskou bude proza- tím asi jen poskytnutí větší samostatnosti pěšťskému ústavu.
Popovics Uher doktor Popovies
32 article
Vnitropolitická situace a ministerská krise stla- čovaly po celý týden náladu bursy: při tom nepře stává nepříznivě působiti stále ještě nevyjasněná si- tuace na Balkáně. Přes dobrou tendenci v Novén Yorku. Londýně a Paříži byl počátek týdne na víden ské burse chabý; po přechodném oživení následkem haussy v Novém Yorku nastal opětný klid a se slabení; spekulace zachovávala reservu. Seslabení jevilo se na trhu bankovním i na trhu hodnot dopravních. Akcie státní dráhy p počátečném sklesnutí se zpevnily vyhlídkou na hlad- ké vyřízení předlohy sestátňovací, utrpěly však opě průtahem v řešení krise politické. Akcie Lloydu tr pěly zprávami o neutuchajícím ještě hnutí boykolo- vém v Turecku. Na trhu průmyslových hodnot působily zprávy z německého železářského trhu nepříznivě jmenovitě na alpinky. Pražská železářská společnos a rýmavskomuráňské akcie se dobře udržely. Jakési oživení na železářském trhu nastalo následkem pro- hlášení úpravy cen, jež omezena byla jen na pohra- niční místa, exponovaná cizí soutěží. Továrny vá- lečných potřeb, zejména zbrojovka a Škodovy závody byly pevné; i hirtenberské závody se poněkud zota- vily po seslabení, způsobeném zprávou o předání tu- reckých dodávek patron říšsko-německým firmám Na trhu rent panoval celkem klid a nálada dosti pevná Důležitější kursove variace v minutém týdnu se- znati lze z tohoto sestavení: 14. listop. 7. nisto 95 95 Rak. korunová renta . .. 115.15 114.75 Rak. zlatá renta . . . . . Uherská zlatá renta . . . . 110.20 109.80 91.95 Uherská korunová renta .. 178 90 178 25 Turecké losy . . . . . . 634.— 631 25 Rak. kreditky . . . . . .
Lloyd Škodův Balkán Novény York Londýn Paříž Nový York Turecko
33 title
Alpinky
34 article
Banka pro země rakouské Uherské kreditky . . . . Bankovní jednota . . .. Pozemkový úvěrní ústav .. Živnostenská banka . . . . Společnost státní dráhy . . Jižní dráha Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. . Dunajská paroplavební spol.. Rakouská továrna na zbroj . Rým.-muráňská společnost Pražská železářská společnost Mostecká uhlářská společnost Schodnica . . . . . .. Londýnská devisa . . . . Říšské marky . . . . . .
živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost mostecký uhlářský společnost Schodnica
35 article
Organisujme se hospodářsky! Otázka hospo- dářská jest u nás den za dnem palčivější. Něme již vyhlašují boykot na, naše zboží, propouštěji dělníky z práce i z bytů, čímž postaveni jsme před rozhodnuti: buď dále v naprosté vlažnosti necháme existence našich dělníků, obchodníků atd. na pospas zlovůli nepřátelské a budemej ještě vlastními penězi podporovat, anebo posta- ráme se, aby příslušníci našeho národa nalezli zdo také výživu a existenci. Národohos po- dářská jednota bude podporo vat české podnikání, dále učinila kroky aby otevřena byla ve středu Prahy česká vzorková siň, aby české vý robky dostaly českou známku, a by vydána byla statistika české vý roby. K uskutečnění velkých úkolů těchto jest třeba značného napjetí finančního, a proto volám ke všem obcím, korporacím i lidem dobré vůle Přistupujte houfně za zakládající členy Národo- hospodářské jednoty, podporujte vydatně úkoly, jež zmoci musíme, nemáme-li sobě vystaviti vy- svědčení národa k životu neschopného. N nepřátelskou vyhrůžku dejme če- skou odpověd! Přihlššky a zásilky přijímá Národohospodářská jednota, Praha—II, Spálená
Praha
36 article
Česká gralická akclová spoločnost „Unie“ ko nala včera řádnou výroční valnou hromadu, jež za- hájena byla předsedou p. cís. radou J. Oltou za při- tomnosti 24 akcionářů, zastupujících 1576 akcií. Zprá- va o činnosti za pátý správní rok, vydaná tiskem byla schválena, taktéž zpráva účetní po návrhu do- zorčí rady. Při výroční zprávě přednesl řadu dolazů p. dr. Urban, jemuž podali vysvětlení pp. cis.r Otto, řed. Urbánek, cís. r. Vilím a řed. Zelenka. Bylo vzato na vědomi, že instalace všech odborů v nové budově byla průběhem roku úplně ukončena, takže průběhem minulého jara dospělo k uspořádanémua urovnanému těžení všech soustředěných sil strojo- vých i rukodělných a takto k pravidelné práci. Vý- sledek hospodářský za tento správní rok vykazuje hrubý zisk po odečtení výrobních a mimořádných nákladů K 154.311 K 36 h, z čehož po odepsání na amortisaci částky 88.767 K 7 h a daní v částe
J Olta doktor Urban Otta Urbánek Vilím Zelenka
37 article
122.148 K 52 h, zbývá čistého zisku 32.162 K 84. h s přenosem pak z roku loňského celkem 45.217 K 65 h. Z toho zisku ve smyslu návrhu správní rady bylo jednomyslně usneseno přikázati k reservnímu fandu částku 1608 K 15 h. čímž fond vzrostl na 20.734 K 20 h, dále vyplatiti odměnu dozorčí radě v částce 900 K a zbytek 42.709 K 50 h přenésti na nový účet. Dividenda letos nebude vyplácena. Ve vykonaných na to volbách zvoleni na nevo do správ- ní rady pp. F. Mayer, ředitelský rada Zemské banky král. českého v Praze, Jos. R. Vilímek, nakla datel v Praze, Jos. Záruba, c. k. major v. v v Plzni, Z náhradníky pp.: dr. Karel Fragner, lékárník v Praze Gustav Kugler, úřadník Hiypot. banky král, českého v Praze, kömerční rada Jos. Vrbun, společník firmy Hynek Voloček v Pruze Do dozorčí rady pp.: Jos Uzel, účetní Zemské banky králi českého, předseda dozorčí rady v Praze, Vojtěch Sedlák, velkoobchodník v Praze, a JUDr. Přem. Šámal, zemský advokátv Praze. Za náhradníka dozorčí rady p. inž Jos. Brzák stavitel a civilní geemetr v Praze. K olázce reformy tarifů našichi státních drah.
F Mayer R Vilímek Záruba doktor Fragner Kugler Voloček Uzel Sedlák JUDr Šámal Praha Plzeň Pruha Ing Jos rada zemský banka král Hiypot . banka král rada Jos dozorčí rada Jos
38 article
Ačkoliv s chystaným postátněním vulkých' soukro- mých drah, jež, provedéno jsouc, rozšíří sltě státních drah o 3000 km, nabývá otázka projektované refo- my tarifů stát. drah neobyčejné důležitosti jako ho spodářská otázka prvého řádu, přece nelze zna menati ani z daleka onen zájem zúčastněných kruhů jaký by se o otázku tak eminentní důležitosti mě jeviti, čehož příčina zajisté leží jen v nedosti oceně ném významu této akce. S podivem jest dále, že mi nisterstvo železnic, jež na těto reformě již delší dobu pracuje (referenty jsou ovšem jen němečtí úřadníci) přes to, že několikrále dalo prohlásiti, že bude po- stupovati v úzkém styku a interesenty, posud tak neučinilo, coz jest dím pozoruhodnější, že reforma má býti provedena a uskutečněna již průběhem příštího roku. 0 tom, jakým způsobem budou tarify našich státních drah zreformovány, nelze tě doby pro nedostatek příslušných oficiálních sdělen nic určitého říci. Dle všeho, co se posud v olá zce této dostalo na veřejnost, dlužno však za to míli, že se o „reformu“ tarifů v pravěm slova smyslu vlastně nejedná, nýbrž jen o zvýšení dosavadních tarifů státních drah. Zvýšení tarifů odůvodňuje stát- ní správa zvláště dvěma momenty: předně jest prý nutno zvýšiti tarify a tím i příjmy státních drah proto.
km
39 article
aby dosavadní provozní schodek státních drah, jenz v roce 1907 činil 30 mil. korůn, byl odstraněn, za druhé proto, že by připojením nových velkých tratí jež mají býti postátněny, k dosavadní síti státníc drah, v tom případě, kdyby dosavadní tarify stát- ních drah byly tale qunle na postálněné trati pře- vedeny, musil nastati velmi citelný úbytek v dopravních příjmeoh drah postátněných. Nelze upříti, že pokud se týče momentu druhého, jest oba- va státní správy odůvodněna. Úbytek příjmů by u soukromých drah skutečně se musil dostaviti, ježtc dnešní tarify státních drah jsou ve svém průměr skutečně značně nižší, než tarify drah soukromých což způsobilo by přirozeně úbytek příjmů v mí s tn dopravě těchto drah, dále padá tu na váhu další důle- žitý moment, že tarify našich státních drah jsou ta- rify stupňovité, s přibývající vzdáleností rela- tivně se zlevňujíci (sazební jednotka, dosahujíe určité vzdálenosti, klesá), takže by ona transitní do- prava, jež se dnes pohybuje za vysokých tarifů na soukremých drahách, dála se polom za zcela nízkých sazeb vzdálenějších tarifních stupňů státních drah. Příklad věc objasní: Dnes činí dovozné za vagon dlouhého dríví neb piken (a 10 tun) z Rokyc an do Přerova při vzdálenosti 372 km 178 K. Do- vozné čítá se tu dle 3 samostatných tarifů do Prahy dle tarifu c. k. státních drah, z Prahy do Olomouc dle tarifů Společnosti státní dráhy a z Olomouce Přerova dle tarifů postátněné sev. dr. Ferd. Kdyby celá trat byla v majetku slátních drah a platily, na
doktor Ferd Přerov Praha Olomouc km 178 K
40 article
Z Vídně, 13. listopadu.
Vídeň
42 article
432 40 736.— 513.— 1054.— 238.— 683.50 121 75 446.50 1054.— 955.— 609. — 613.— 533 30 2435.— 710.— 459 — 239. 50
43 article
ní dnešní tarify stát. drahi, činilo By dovozně (n 372 km) jen 110 K, tedy o 68 K méně, prolože b se počítalo dle jednotného stupňovitého tarifu (s klesající sazební jednotkou) pro celou vzdá- lcnost. O tom tedy, že tarify stát drah budou z vý- šeny a že reforma bude vlastně spočívati jen v úpravě tohoto zvýšení, není pochyby. Běží jen o to, jaký ní způsobem se tak stane. V příčině té jest předem jisto, že nynější základní systém tarifů drah státních změny vůbec nedozná, že tedy zů- stane při dosavadní základní konstrukci tarifů stát- ních drah. Zůstane tedy zajisté v platnosti do sa- vadni počet a pojmenování jednollivých tarifních tříd normálních (3 třídy pro náklaď spěšný, 8 tříd pro náklad obyčejný: I., II., A, B, C, zvláštní tarify 1., 2. a 3) a dosavadní zařadění jednotlivých druhů zboží do jednotlivých tarifních tříd (tak zv. „klasifikace“). Základní tyto piliře našich tarifů jsou totiž společny všem drahám v celé říši, tedy i soukremým drahám našim, rovněž i všem drahám uherským a bosenským a podmiňovala by tudíž pří- slušná změna u státních drah našich současně stej- nou změnu u všech ostatních drah říše, ke kterémut kroku se ovšem naše těžkopádná byrokracie, byt byl sebe potřebnější a sebe zdravější, neodváží. Zbývá tedy „úprava“ v rámci dosavadních ta- rifů. Ministerstvo v příčině té asi nejprve sáhne ke zrušování dosavadních zvláštních výhod, ježto jest to opatření technicky nejsnáze proveditelné.
km
44 article
Lze tedy očekávati, že budou zrušeny četné položky v tak zv. „přípojku“ k místním tarifům stát. drah dále není vyloučeno, že i dosavadní tak zv. výji- mečné (generelně platící) tarity budou zredukovány Další způsob zvýšení tarifů — ovšem nejdůležitějšo — můze spočívati buď ve zvýšení dosavadníh barěmu, t. j. ve zvýšení základních sazebních jedno- tek jednollivých tarifních tříd, aneb v nepřízni- vějším přesunutí dnešních tarifních pásem, v nichž se poktes sazební jednotky uplatňuje, ovšem že iv obojim tomto opatření. Připad první může nastati na př. timto: dnešní sazební jednotky zvlášt. tarifu2 činí u stát drah: do 50 km 0.48 h, od 51—150 km 0.30 h, od 151—300 km 0.22 h, přes tuto vzdálenost 0 20 h za 100 kg a 1 km. Zvýšení celkových sa- zeb může tu nastati prostě buď mechanickým zvý- šením těchto jednotek (tedy na př. s 0.48 h na 0 05 li, atd) anef nepříznivějším rozvrstvením do- savadních pásem: 1. pásmo (dnes jen d o 50 knni) se můžc prodlcužiti na př. až do 100 km; lím by sazba 1 slupne 0.48 h platila místo do 50 km (jako dnes) až do 100 km a zvýšila by se tedy v 50—100 kn dnešní jednotka (II. pásna) 0.30 h na 0.48 h, t.j. o 0-18 h za 100 kg a 1 km. Samozřejmo, že tu ka- ždé i nejmensí zvýšení základní sazební jednolky, činící i jen několik setin halérů, padá velmi na váhu, nebeť ve svém konečném efektu může způso- biti i velmi značné zvýšení celkové sazby. Vid- no z tohc zajisté jasně, o ja k dolezitě - věci běží při chyslané reformě tarifů našich státních drah.
km kg
45 article
Z trhů penčžních. (14. listopadu. Zvláštní zpráva „Národních Listů“.) Praha. Na dnešní burse zavládla tendence pev- nější a sjednány závěrky akcif Živnostenské banky za K 238—: dále zdražily dnes akcie Kolinské to- várny na kávové náhražky na K 675.— a akcie pivo- varu v Čes. Budějovicích na K 875 —, tudíž získaly K 15.— Jinak podáváno za akcie: České průmyslové banky K 415.—, Hospodářské úvěrní banky K 300. — Pražské úvěrní banky K 526.—, „Merkuru“, směná- renské akc. společnosti, K 598.—, České banky „Union“ K 245.50, Zajišťovací banky K 200.—, První české akc. pojišťovny na život K 272.—. První praž- ské zastavárny K 465.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu K 444.—, Pražské paroplavební společnosti po Vltavě a Labi K 600.—, Akc, továrny na vyrábění umělých hnojiv a lučebnin v Kolíně K 400. —. Po- dolské cementárny K 199.—, České společnosti pro prům. cukerní K 173.—, strojírny Daňkovy K 418. — První českomoravské strojírny K 850.—, Škodových závodů K 288.50, První české akc. továrny orientál- ských cukrovinek K 250.— peníze. Vídeň. Jako všechny kritické události poslední doby, tak také rozbití parlamentního kabinetu ne- působilo na burse zvláštním dojmem. Na začáteční burse byla tendence klidná a vyčkávavá, kursy byly na konci nižší, ale záhy se zase zolavily. Magnesi- tové akcie stouply dnes opětně o 26 K. Na polední burse spekulace byla zdrželivá, jenom alpinky měly čilejší obchod následkem pevných zpráv ze železář- ských trhů amerických, ale kursy zůstaly nehybny.
Kolinský Daňkův Škodův Magnes Praha Čes . Budějovice Vltava Kolín Vídeň K 875 Český průmyslový banka hospodářský úvěrní banka úvěrní banka Český banka první český akciový Český společnost
46 article
Magnesitové zase stouply. Akcie zbrojovky rovněž stouply. Kreditky na konec poněkud stouply, akcie státní dráhy povolily. Lombardy získaly berlinskými nákuny Alpinky profitovaly lepšími zprávami ze že- lezářských trhů v cizině. Pražské železářstké však klesly. Trh k ukládání upevněn. Na eskomplním trhu peníze nezměněny, 31/4 9%. Berlín. Dnešní bursa měla klídný průběh. změny kursové až na jednotlivé druhy akcií nebyly velké, byly však ku prospěchu kursové úrovně. Či- lejšími obraty vynikly akcie domácích společnostl paroplavebních, které na optimistické předpověli ředitele Ballina při vyšších kursech jmenovitě pro účet hamburský brány z trhu. Jinak větší obcho soustledil se v akciích baltimorských a konečněi v lombardech na podnět vídeňský. Domácí banky. akcie podníků železářských i uhelnodolných, jakož i hodnoty trhu kasovního nemnoho na kursu získaly. Z ruských titrů pelrohradská diskontní pevnější, Ren- ty ruské uhájeny. Soukromý diskont zvýšen o 14 na 2/s7 Zvýšení 6en amerického snrového železa zazna- menává po delší době opět poprvé včerejší novovor- ská bursa. Soverní litinová surovina č. 2. jež den před tím znamenala 16.— až 16.75 dol. za t. (a 1016 kg), byla zvýšena na 16.50—17.— dol, jižní sur. jit. železo č. 2 povýšilo ze 16.75—17.25 na 17—17.50 dol.
Lombardo Berlín kg dol
47 article
Cenové kolisání letošní pohyluje se vůbec v mezích velmi nízkých, jak se nedalo ani jinak čekati vzhle- dem k velmi klidné tržní situaci v americkém průmy- slu železářském a ocelářském. Naproti tomu loni vy- kázány byly diference velmi značné; proti 25—26.50 dol. znamenaným v květnu 1907 stál na př. záznam 17.25—18.— dol. k závěru m. r. Ježto spekulace na americkém trhu železářském u srovnání na př. s po- měry na anglickém trhu je téměř bezvýznamnou, je nynější zvýšení cen důkazem mirného zlepš e- ní, jehož efektivní obchod, resp. celá tržní situace železářská v Americe v posledních měsicích doznala. Doprava na Labi. Zpráva firmy Josef Kostav Praze) Následkem velice nízkého stavu vody a pro- puklého mrazu byla pravidelná doprava na Labiv obou směrech dne 11. t. m. zastavena. Toto neoče- kávané opatření přišlo ovšem velice nevhod. Celá řada zásilek byla následkem překážek již delší dobu trvajících, o nichž jsme opětovně psali, zadržena, neboť se stále očekávalo, že se stav vody zlepšía přes pokročilou dobu zavládnou opět pravidelné po- měry na Labi. V tomto očekávání jvme však velice zklamáni. Zásilky na Labi se nalézající nemohou dále a musí býti, jak to poměry dovolují, buď drahou dále vypraveny anebo musí na Labi přezimovati Ovšem, dostaví-li se, jak se dá očekávati, vydatný déšť, není vyloučeno, že lodi alespoň do slanice svého určení dorazí. Dnešní stav vody na Labi vykazujt dle drážďanského vodoměru — 2 mětry pod normá- lem. (Zprávy některých listů, jakoby již v ponděl molilo býti a labské dopravě opět pokračováno, ze.
Amerika Josef Kostav Praga
48 article
738.— 512.25 1049. 237 50 684.50 119 45 446.— 1047.— 955.— 592.— 642 25 532.— 2444.— 711.— 455.— 239.55 117.30